Přicházím s něčím neobvyklým – a poznamenávám, že to v žádném případě nepředstavuje nic jiného než můj vlastní, osobní názor – ale dnešní nálet, který zabil 62 a zranil 100 syrských vojáků u Dajr az-Zaur, nebyla nehoda. Tady jsou důvody proč.
Za druhé, reakce USA. Oficiální linie je taková, že to bylo „neúmyslné“. Možná bych uvěřil, pokud by útok proveden pouze stíhačkami F-16 létajícími ve vysokých nadmořských výškách, ale letadla A-10 jsou letadla pro pozemní útoky, které mohou jít níže a blíže. Měli by tedy vědět, že útočí na základnu syrské armády – zejména pokud měli zpravodajské informace o oblasti, o kterých tvrdí že je měli.
Nyní citujme prohlášení velitelství Central Command o události:
„V Sýrii je složitá situace s různými ozbrojenými skupinami a milicemi v těsné blízkosti, ale koalice by úmyslně neútočila na známou syrskou vojenskou jednotku.“
Nejen, že se omluva netýká této konkrétní oblasti, ale „by neútočila“ neznamená „neútočila“.
Za třetí, načasování. Už je to týden, co bylo dohodnuto syrské příměří mezi USA a Ruskem (v uvedeném pořadí reprezentujících „rebely“ a vládu v Damašku). Tímto okamžikem měla být zřízena společná americko-ruská koordinační centra za účelem výměny a koordinace vojenských informací a zajistit, že pouze ISIS a další skupiny zvlášť označené jako teroristé (a Washington bojoval zuby nehty ochránit různé své spojence před tímto označením) budou bombardovány. Hádejte, co se stalo? USA ten nápad nenávidí, byly k němu dokopány a reptají o humanitárních důvodech jako zámince proti jeho realizaci. Zkontrolujte si, zda s tím „koresponduje“ páteční vyjádření ministerstva:
„Pokud by byl nálet způsoben špatnými souřadnicemi cíle, potom je přímým důsledkem tvrdohlavé neochoty americké strany koordinovat s Ruskem své akce proti teroristickým skupinám v Sýrii“, řekl v reakci na útok generálmajor Igor Konašenkov, mluvčí ruského ministerstva obrany.
Další věc, kterou byste měli mít na paměti je skutečnost, že Rusko se snaží podrobnosti dohody o příměří zveřejnit. Washington to bez uvedení jasného důvodu odmítá. Jednání v Ženevě trvala věčnost a ministr zahraničí John Kerry opakovaně volal do Washingtonu pro instrukce a následně čekal hodiny na odpověď. Dobře informovaní pozorovatelé už dávno říkají, že Washington byl proti dohodě od samého začátku.
A nyní Samantha Power, autorka výroku „bombardovat všude po světě, protože všude jsou genocidy“ – doktríny amerického imperialismu – a velvyslankyně u OSN, nazývá ruský požadavek na svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN – „zviditelňováním plným moralizování a předváděním se… jedinečně cynickým a pokryteckým“. Zřejmě kvůli Asadovým barelovým bombám, nebo něčemu takovému.
Pokud dosud existovaly ještě nějaké pochybnosti o tom, že záměrem Washingtonu v Sýrii není porážka ISIS, ale „změna režimu“, tak po dnešku už by žádné být neměly. Nyní je skutečnou otázkou, zda to přichází z nejvyšších míst, nebo jestli někdo neprovádí svou vlastní zahraniční politiku – stejně jako na Ukrajině.