Bombardování v Sýrii – další akce USA k zahájení 3.WW? Možná je odpověď v odhalených emailech Clintonové a v rekordní americké vojenské pomoci Izraeli

- pozorovatelka -
19.9. 2016  AE News
Bombardování v Sýrii – další akce USA k zahájení 3.WW? Možná je odpověď v odhalených emailech Clintonové a v rekordní americké vojenské pomoci Izraeli

Další z řady nekonečných jednání mezi USA a Ruskem k situaci v Sýrii se uskutečnilo v září a výsledkem byla dohoda z 9. září 2016, cituji:
9. září: Dohoda USA-Rusko – „bod obratu“ v Sýrii

„Spojené státy a Rusko se dohodly o nové „předběžné“ dohodě o Sýrii. Cílem je vést společnou americko-ruskou leteckou ofenzívu proti Islámskému státu a dalším extremistickým organizací a uspořádat nová vyjednávání o politické budoucnosti země. Dohodu oznámili americký ministr zahraničí John Kerry a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov v pátek večer po 13 hodinách vyjednávání v Ženevě po napjatém očekávání, kdy Kerry konzultoval telefonicky další osoby ve Washingtonu. Obě strany se stavějí k dohodě opatrně, avšak uvedly, že by mohlo jít o možný „bod obratu“ po pěti letech brutální války, v níž zahynulo více než 400 000 lidí.




„Nikdo toto nebuduje na základě důvěry,“ řekl Kerry. „Je to založeno na dohledu, plnění podmínek, na společném zájmu. Je to příležitost a nic víc, pokud se to nestane realitou.“ Lavrov charakterizoval situaci v Sýrii jako „směsici“ mnohnásobných navzájem válčících stran, některé z nichž by se snažilo dohodu USA-Rusko podvrátit. Proto, dodal, zůstane velká část dohody utajena, aby nemohla být sabotována. Avšak Lavrov dodal, že si Rusko zajistilo dohodu prezidenta Asada. Rusko učiní, „co závisí na nás!, přislíbil Lavrov, ale dodal, že „ne všechno závisí na nás“.

Bassma Kodmani, mluvčí opozičního Výboru pro vysoké vyjednávání (HNC) uvedla, že její organizace dohodu vítá, „pokud bude vynucena“. Dodala v prohlášení, že všechno závisí na Rusku, protože jeho vliv „je jediným způsobem, jak syrský režim donutit, aby dohodu splnil“.

Součástí složité dohody má být sedmidenní zastavení bojů od pondělka od večera, což je začátek muslimského svátku Eid al-Adha. Během této pauzy v bojích uvolní Asadova armáda obklíčení vzbouřeneckých oblastí v Aleppu a dovolí, aby do hladovějícího města byla dovezena humanitární pomoc. Vzbouřenci přestanou bojovat kolem vládních oblastí.“ (zdroj a více)
16. září: Schůzka RB OSN k Sýrii je zrušena, Putin i USA vysvětlují důvody

V pátek 16.9. večer se o Sýrii měla konat i schůzka Rady bezpečnosti OSN, byla však zrušena na návrh USA a Ruska. Důvod – USA odmítají zveřejnit detaily dojednané dohody. K tomu Putin podává vysvětlení, cituji:

„Nechtějí to zveřejnit snad jen proto, že světové veřejnosti, americké a ruské veřejnosti pak bude jasné, kdo a co ve skutečnosti neplní“, řekl Putin novinářům. „Domluvili jsme se o tom, že mají být odděleny Fronta an-Nusrá a jí podobné, a mají být ukázáno, kde se nacházejí, a kde se nacházejí tak zvané zdravé síly. Co ale vidíme nyní? Vidíme nikoli oddělení teroristů od zdravé části opozice, nýbrž pokusy o přeskupení těchto teroristů“, dodal prezident.

Vladimír Putin

Stálý zástupce RF při OSN Vitalij Čurkin novinářům v pátek oznámil, že schůzka byla zrušena, „protože USA nejsou ochotny poskytnout dokumenty členům Rady, a ani je detailně popsat“. V souvislosti s tím, že Washington není ochoten zveřejnit detaily dohody o Sýrii, vyjádřil Čurkin pochyby o tom, že bude schválena rezoluce RB OSN na její podporu.“ (zdroj). Vysvětlení důvodů USA proti zveřejnění dohody zde.
17. září: Letadla koalice vedené USA bombardují pozice syrské armády, zahynulo až 60 syrských vojáků

Vojenská letadla koalice vedené Spojenými státy bojující proti Islámskému státu (IS) bombardovala dnes pozice syrské armády blízko letiště u města Dajr az-Zaur. Informovala o tom syrská státní televize s odvoláním na prohlášení hlavního velitele syrské armády. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při útoku zahynulo nejméně 80 syrských vojáků. Americká armáda poté oznámila, že zastavila útoky na cíle, o kterých si myslela, že jsou to pozice IS. Od pondělního večera přitom v zemi platí příměří.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová oznámila, že Rusko chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém by se projednaly útoky koalice na syrské vojáky. Podle Zacharovové útoky ohrožují rusko-americkou dohodu o Sýrii a vypadají jako důkaz toho, že Washington pomáhá ozbrojencům IS. „Žádáme plné a detailní vysvětlení od Washingtonu. Toto vysvětlení musí být učiněno v Radě bezpečnosti OSN,“ řekla Zacharovová televizní stanici Rossija-24. Syrské ministerstvo zahraničí pak vyzvalo Radu bezpečnosti, aby odsoudila to, co podle něj je agrese USA, a požaduje, aby Washington respektoval suverenitu země.

Syrská armáda potvrdila, že při náletu zahynuli syrští vojáci, kteří se připravovali na útok proti IS. Jejich počet však neuvedla. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zahynulo více než 60 vojáků a dalších zhruba 100 bylo zraněno. Syrská armáda také při útoku na krátkou dobu přišla o některé pozice, které se později podařilo získat zpět. (zdroj)



Zástupce Ruska v OSN Vitalij Čurkin informuje, že podle dohody měly vojska koalice vedené USA společně s Ruskem provést 19. září společnou operaci proti ISIL, ale Spojené státy se rozhodly pro tuto samostanou „akci bez rozumu“ . Dále informoval: „Z důvodů, které neumíme pochopit, USA odmítly zveřejnit detaily této dohody členům Rady bezpečnosti, ale přečtu úryvky z tohoto dokumentů, a bude jasné, co se děje.

Už v červenci bylo dohodnuto, že společná operace proti ISIL začne 19. září. A pokud Spojené státy opravdu chtějí zasadit ránu ISIL, mohly počkat dva dny a zasáhnout koordinovaně s naší armádou. Vymezení oblastí ovládaných ISIL a Al-Nusra přitom zůstává klíčovou prioritou, stejně jako vymezení umírněných opozičních stran“ – řekl Čurkin. „“Doufám, že Spojené státy nyní najdou způsob, jak nás a všechny ostatní přesvědčit, že jim vážně jde o politické urovnání konfliktu v Sýrii a jestli to s bojem proti terorismu myslí vážně,“ – dodal. (zdroj).
Budovatelé globálního amerického impéria jdou za svým i za cenu války

K čemu vlastně v těch několika dnech došlo a co se potvrdilo útokem koalice vedené USA na syrskou armádu? Kromě toho, že se potvrdilo, že Spojeným státům se nedá věřit a že pro jejich zájmy jim žádná podlost není cizí, se potvrdilo to, o čem jsem psala v článku Vzestup a pád impéria. Aneb – kdo ovládne Bospor a Dardanely, ten bude novým „Králem králů“.

Do jeho závěru jsem vložila tento obrázek a k němu zopakuji i tehdy vložený popisek:

Jak spojit Sýrii a Írán – přes Kurdistán či přes Arménii? A kdo ovládne Bospor a Dardanely? Írán, Ćína nebo Rusko? A co to znamená pro Turecko – přežije vůbec? A co to obnáší pro Izrael?

K tomu jsem napsala ještě toto: „Mě z toho všeho plyne jedno: v hlavní roli současného světa je Írán. V roce 2007 dostaly USA za úkol změnit vůči Íránu politiku=osvobodit jej od sankcí (více zde). Následně Ćína dostala za úkol spolupracovat s Íránem v převzetí role hegemona světa. Rusko do dění vstoupilo přes Sýrii – spojence Íránu- a tím se snaží Írán získat na svou stranu (viz koridor Sever-Jih). Tak či tak – zásadní dění současného světa se odehrává kolem Turecka, Sýrie a Íránu. A logicky s tím kolem Izraele, viz tato mapa

Izrael uprostřed islámského světa (více zde)

Do diskuse pod článek jsem později vložila komentář, který prošel naprosto bez povšimnutí, ač jsem jej považala za zásadní, byl to komentář: „Související aktuální zpráva“ zde , ve kterém jsem uvedla právě aktuální odkazy a okomentovala je m.j. slovy „Což lze číst asi tak, že v Sýrii ještě bude rušno. A že tyto zprávy byly jen předzvěstí“.

Komentář i odkazy prošly bez povšimnutí a sama jsme netušila, že se k nim tak brzy vrátím právě v souvislosti s tím, že „v Sýrii ještě bude rušno“. A protože v Sýrii rušno je, nezbývá než odkazy připomenout naplno. A začněme odzadu – u emailů Clintonové, které odhalila Wikileaks.
Hillary Clintonová o americké politice v Sýrii v emailech z roku 2015

Celá dosavadní moc Spojených států na Blízkém východě stála na tom, že měly na své straně Izrael a s ním jeho/své spojence Saúdskou Arábii a Turecko. Jinak řečeno – moc Spojených států stála na tom, že na své straně měly země sunnitského islámu, nad nimiž moc udržoval Izrael, který měl především ten úkol, aby tuto moc nepřevzaly země šíitského islámu – Írán, Sýrie, Libanon, tzn. země přátelské k Rusku. Aby Spojené státy svůj blízkovýchodní vliv rozšiřovaly, spustily tzv. Arabské jaro, což odnesly především Egypt, Libye, Irák. Co potřebují dále, to je zrušení Assáda stejným způsobem a i v Sýrii dosazení takového vůdce, který podpoří sunnity (zvítězí syrská opozice) a současně si na své straně udrží sunnitské Turecko.

Když to shrneme, zájmem USA je, aby na Blízkém východě stále měly dominantní roli sunnitské země, které mají především přes Izrael pod kontrolou a tím na své straně. Především za účelem likvidace Assada byl proto vytvořen jak Islámský stát, tak je Spojenými státy (a Izraelem a SA) podporována jakákoliv syrská opozice – bez ohledu na to, že jde o teroristy (ač se jim říká „umírněná“ opozice). V souhrnu jde o to, že na dominantní roli sunnitských zemí na Blízkém východě stojí i padá hegemonie USA (petrodolar).

V zájmu globalistů však je hegemonii Spojených států ukončit a na jejich místo dosadit Čínu. A to znamená podporu těch blízkovýchodních zemí, které jsou k USA nepřátelské, tzn. v prvé řadě Írán (ten svými energetickými zdroji hraje roli obzvláště důležitou) a s ním Sýrii plus Libanon. To je důvod, proč v řešení syrské otázky dostává přednost Rusko (viz např. otázka syrských chemických zbraní, kde dostal přednost ruský návrh) . Což ale znamená, že přednost dostávají šíitské blízkovýchodní země a že v zájmu globalistů je propojení Íránu se Sýrii a současně nějakým způsobem i propojení Íránu s Tureckem tak, aby vše dosáhlo do Evropy na straně jedné (islámský chalífát) a do Číny na straně druhé. A pokud toto propojení bude uskutečněno, bude to definitivní konec hegemonie USA.

Spojené státy nepochopily, že pokud vytvořením Islámského státu rozbombardovaly Blízký východ, nečinily tak ve svém zájmu, ale pouze v roli služebníka globalistů (GP), tzn. v roli světového policajta, co ale vědí velmi dobře je, že převzetí blízkovýchodní moci Íránem se odehrává v Sýrii. A že jestli někdo může dění v Sýrii zvrátit, je – Izrael.

A chceme-li pochopit současný útok koalice vedené USA na pozice syrské armády, za přečtení stojí dva z emailů H. Clintonové, odhalené WikiLeaks:

Email první:

From: To: Date: 2001-01-01 03:00 Subject: NEW IRAN AND SYRIA 2.DOC
UNCLASSIFIED U.S. Department of State Case No. F-2014-20439 Doc No. C05794498 Date: 11/30/2015

Nejlepší způsob, jak pomoci Izraeli vypořádat se s rostoucím íránským jaderným potenciálem , je pomoci syrskému lidu svrhnout režim Bašára Assada. Jednání o omezení íránského jaderného programu nevyřeší dilema izraelské bezpečnosti. Ani nezastaví Írán od zlepšování klíčové části jakéhokoli íránského jaderného zbrojního programu – schopnosti obohacovat uran. V nejlepším případě rozhovory mezi světovými velmocemi a Íránem, které začaly tento duben v Istanbulu a budou pokračovat během května v Bagdádu, umožní Izraeli odložit o několik měsíců rozhodnutí, zda na Írán zaútočit. Toto rozhodnutí by mohlo vyvolat na Středním východě válku.

Íránský jaderný program a syrská občanská válka mohou vyvolávat zdání, že spolu vůbec nesouvisí, ale tyto dvě věci spolu souvisí. Íránský jaderný program je hrozbou pro vůdce izraelské politiky, protože šílený íránský vůdce může zahájit jaderný útok na Izrael, který by vedl k zániku obou zemí. Čeho se izraelští vojenští vůdcové opravdu bojí – ale není možné o tom mluvit – je ztráta svého jaderného monopolu.

Schopnost íránských jaderných zbraní nezpůsobí pouze konec monopolu, ale může inspirovat další pohotové protivníky jako je Saudská Arábie, nebo Egypt, kteří se mohou zachovat úplně stejně. Výsledkem by byla nejistá nukleární rovnováha, ve které by Izrael nemohl, tak jak je tomu dnes, reagovat na provokace běžnými vojenskými údery na Sýrii a Libanon. Kdyby Írán dosáhl prahu jaderných zbraní, pro Teherán by bylo mnohem jednodušší zavolat své spojence Sýrii a Hizballáh k útoku na Izrael, protože jaderné zbraně budou sloužit jako odstrašující prostředek pro Izrael v případě reakcí na samotný Írán.

Zpět k Sýrii. Je to strategické partnerství mezi Íránem a režimem Bašara Assada v Sýrii, které umožňuje Íránu podkopávat bezpečnost Izraele – nikoli prostřednictvím přímého útoku, protože Írán za celých třicet let Izrael nenapadl, ale bezpečnost Izrele je podkopávána proxy válkou v Libanonu skrze Hizballáh, se kterým Írán skrze Sýrii udržuje dobré vztahy, vyzbrojuje ho a také školí. Pád Assadova režimu ukončí tuto nebezpečnou alianci. Vedení Izraele velmi dobře chápe, proč ve jménu jejich zájmů musí být Assad poražen.

Ve svém projevu na CNN v Amanpour show minulý týden ministr obrany Ehud Barak tvrdil “svržení Assada bude hlavní ranou do radikální osy Íránu….je to jediná základna íránského vlivu v arabském světě…….a to dramaticky oslabí jak Hizballáh v Libanonu, tak islámský džihád v Gaze” Svržení Assada by bylo nejen masivním přínosem pro bezpečnost Izraele, ale také by to zmírnilo pochopitelný ztrach ze ztráty izraelského jaderného monopolu. Poté by se Izrael a Spojené státy mohly dohodnout na tom, kdy je íránský jaderný program natolik nebezpečný, že je nutná oprávněná vojenská reakce. Právě teď je to kombinace íránské strategické aliance se Sýrií a stabilní pokrok v íránském jaderném programu obohacování uranu, kteří vedou Izrael k úvahám nad překvapivým útokem – i v případě pokud Washington bude mít vůči takovému postupu námitky. S odstraněním Assada a neschopností Íránu ohrozit Izrael skrze svého proxy partnera, se mohou Spojené státy a Izrael dohodnout na nepřekročitelné červené čáře pro íránský jaderný program. Stručně řečeno, Bílý dům může zmírnit napětí, které panuje mezi Izraelem a otázkou Íránu tím, že udělá dobrou věc v Sýrii.

Povstání v Sýrii nyní trvá více než rok. Opozice nechce odejít, ani režim není schopný akceptovat diplomatická řešení ze zahraničí. Je tu hrozba, že Bašár Assad s ohledem na ohrožení svého života a životů své rodiny změní přístup k celému konfliktu.


Email druhý:

UNCLASSIFIED U.S. Department of State Case No. F-2014-20439 Doc No. C05794498 Date: 11/30/2015

Obamova administrativa se pochopitelně obávala leteckého útoku na Sýrii, jaký realizovala v Libyi. Měla k tomu tři hlavní důvody. Na rozdíl od libyjských opozičních sil, syrští rebelové nejsou jednotní a nemají pod kontrolou území. Arabská liga nevyzývala k vnější vojenské intervenci jako tomu bylo v Libyi. A Rusové jsou proti. Libye byla mnohem jednodušším případem. Ale kromě chválihodného účelu ochrany libyjských civilistů před útoky Kaddáfího režimu, libyjské operace neměly pro region dlouhodobé důsledky. Sýrie je složitější. Ale úspěch v Sýrii by transformoval události na Blízkém východě. Nejen, že by další nemilosrdný diktátor podlehl masové opozici na ulicích, ale tento region by se změnil k lepšímu a Írán by neměl oporu ve Středním východě,ze které ohrožuje Izrael a podkopává stabilitu v regionu.

Na rozdíl od Libye, úspěšný zásah v Sýrii by si vyžádal značné diplomatické a vojenské vedení ze strany Spojených států. Washington by měl začít tím, že vyjádří ochotu spolupracovat s regionálními spojenci, jako je Turecko, Saudská Arábie a Katar v podpoře zorganizování výcviků a vyzbrojování povstaleckých sil. Takové veřejné oznámení o podpoře regionálních spojenců ve vyjmenovaných činnostech nejspíš v syrské armádě vyvolá značné případy zběhnutí. Potom s pomocí území v Turecku a možná i v Jordánsku američtí diplomaté a úředníci Pentagonu začnou posilovat opozici. Bude to nějakou dobu trvat. Ale vzpoura se již delší dobu chystá s nebo bez účasti USA.

Druhým krokem je rozvoj mezinárodní podpory pro letecké údery koalice. Rusko nikdy nepodpoří takovou misi, takže není prostor k působení prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN. Někteří argumentují, že USA širším zapojením riskuje válku s Ruskem. Ale příklad Kosova ukazuje, že je tomu jzak není. V tomto případě mělo Rusko skutečné etnické a politické vazby na Srby, ale tyto vazby mezi Ruskem a Sýrií neexistují, tehdy v případě Kosova Rusko nedělalo nic víc, než že si pouze hlasitě stěžovalo. Ruští představitelé již uznali, že nebudou stát v cestě, pokud k zásahu dojde. Ozbrojení syrských rebelů a použití letecké síly ze Západu k podpoře syrských helikoptér a letadel je nízkonákladovým projektem s vysokou návratností. Pokud političtí představitelé z Washingtonu zůstanou ve svém názoru pevní, že žádné americké pozemní síly nebudou rozmístněny, jak tomu bylo v případě Kosova a Libye, budou náklady Spojených států omezené.

Sýrie jako Kosovo? Budovatelky amerického globálního impéria H. Clintonová a M. Allbrightová

Vítězství nepřijde rychle a nebude jednoduché, ale přijde. A odměna bude značná. Írán by byl strategicky izolován, neschopný uplatnit svůj vliv na Blízkém východě. Výsledný režim v Sýrii bude ve Spojených státech vidět přítele, a nikoli nepřítele. Washington by získal značné uznání jako bojovník za obyvatele arabského světa, nikoli jako bojovník proti zkorumpovaným režimům. Pro Izrael by se důvod k blesku z modrého nebe na íránská jaderná zařízení zmírnil. A nový syrský režim by mohl být otevřený k včasným reakcím vůči zamrzlým mírovým rozhovorům s Izraelem.

Hizballáh v Libanonu by byl odstřižen od svého sponzora v Íránu, poté co Sýria nebude po dlouhou dobu sloužit jako tranzitní prostor pro výcvik, pomoc a rakety. Všechny tyto strategické výhody a vyhlídky na záchranu tisíců civilistů z vražedných rukou režimu Assada (10 000 již bylo zabito v tomto prvním roce občanské války). S rouškou strachu zaseté v syrském lidu se zdá, že lidé jsou ochotni bojovat za svobodu. Amerika může a měla by jim pomoci – a tím pomůže Izraeli a pomůže snížit riziko další války.

Originály emailů zde a zde, jejich český překlad převzatý ze zdroje zde
Spojené státy poskytnou Izraeli největší vojenskou pomoc, jakou kdy USA nějaké zemi daly

14. září – „Spojené státy a Izrael dnes podepsaly dohodu o americké vojenské pomoci židovskému státu. Washington poskytne Izraeli během deseti let celkem 38 miliard dolarů (asi 912 miliard korun). Informovala o tom agentura AP. Jde o dosud největší vojenskou pomoc, jakou kdy USA nějaké zemi daly. Dohoda se týká let 2019 až 2028.

„Premiér Benjamin Netanjahu i já si jsme jisti, že nová dohoda významně přispěje k izraelské bezpečnosti,“ řekl Barack Obama ve Washingtonu. Americký prezident též uvedl, že v otázce izraelsko-palestinského konfliktu bude pokračovat v tlaku na řešení ve formě dvou států.

H. Clintonová a B. Netanjahu

Otázka zní, k čemu bude tato americká pomoc využita – přesněji, jestli nebude využita na pomoc všem syrským opozičním silám Assáda, tzn. i tzv. „umírněné opozici“. Z dohody, kterou USA uzavřely s Ruskem a jejíž detaily odmítly zveřejnit, totiž plyne, že jedním z klíčových bodů v ní je jasné rozdělení toho, jestli i tzv. „umírněná“ syrská opozice rovněž nepředstavuje teroristy…

Jak se ukazuje z emailů Clintonové, pro Spojené státy „umírněná“ opozice je dobrá opozice – cílem totiž je zabránit spojení Írán-Sýrie. A zoufalství v tomto směru je o to větší, že i Turecko – ač sunnitské – se odvrací od USA a tím i od SA a Izraele a přidává se na stranu Ruska a Íránu, nemluvě o tom, že i ta Saúdská Arábie už se obrací k Rusku (více)
Shrnutí

Odstavování USA z role světového hegemona a stěhování této role do Číny se odehrává na Blízkém východě. Hlavní roli v tomto dění má Írán a Sýrie, k tomu Turecko, na jehož území leží Bospor a Dardanely a přes ně cesta jak do Evropy tak do Afriky. Dokud bylo Turecko pod vlivem USA, pro Spojené státy stále existovala naděje, že svou roli si udrží, příklonem Turecka k Rusku a Íránu je jim jasné, že je zle. Rekordní vojenská podpora USA Izraeli je dle mého aktem zoufalství, bohužel, právě v souvislostí s ní mi onen „mylný“ útok koalice pod vedením USA (USA litují – viz např. zde) na pozice syrské armády přijde jako počátek něčeho, co ještě bude mít pokračování. V souhrnu mi to přijde jako akce těch představitelů USA, kterým nejde o globalizaci, ale pouze o vybudování globálního amerického impéria, a to i za cenu války (proto podporují Clintonovou, vrcholnou představitelku této vize, která absolutně nepochopila, o čem skutečně globalizace má být). A obávám se, akcí v Sýrii USA opět našláply k vyvolaní třetí světové – zbývá jen věřit, že Rusko i tuto další provokaci – a přesnější je nazvat to další americkou zradou – ustojí.


Pokud jde o svět jako celek a pokud jde o Evropu – tady je dilema. Podpora Íránu a Sýrie totiž na jedné straně znamená podporovat konec hegemonie USA, na straně druhé pak ale znamená i podporu vytvoření islámského chalifátu, sahajícího až do Evropy. Zde ale je nutné zdůraznit, že spojení ruských, íránských a čínských sil proti USA, kterými sice jdou na ruku globalistům, ještě není konečná a že s odstavováním hegemonie USA současně probíhá i souboj, jestli zvítězí ruská představa globalizace či představa globalistů (GP). A k tomu je nutné sledovat, kdo ovládne Bospor a Dardanely. A pokud jde o Izrael/Židy/židy – v tomto směru bude vhodné sledovat, jestli obdoba „Izrael-Saúdská Arábie“ nevzniká ve verzi „Arménie-Írán“.

PS: Je náhoda, že k akci USA došlo v den, kdy je Rusko zaměstnáno vlastními volbami?