Zbyněk Fiala
26.9.2016 Vaše věc
Corbynův úspěch při obhajobě funkce předsedy zároveň ukázal možnost změnit stranu na skutečně masovou. Labour Party by mohla mít do roka milion členů a zvednout tak šance v případných předčasných volbách.
V Londýně teď probíhá série zásadních politických jednání o budoucnosti Labour Party potom, co Jeremy Corbyn znovu výrazně vyhrál přímou volbu předsedy strany. Vzhledem k tomu, že za vítězství vděčí obrovské mobilizaci členské základny a nových členů a podporovatelů, chce, aby hlasy členů měly větší váhu i v běžném řízení strany. Chce stranu obrátit z hlavy na nohy - místo shora by nyní měla být budována zdola.
Má to zásadní význam pro budoucnost. Příliv členů do strany, která se stále vzpamatovává z loňské drtivé volební porážky, znamená změnu orientace a obnovuje naději pro nové volby. Corbyn je přesvědčen, že ani současných 650 tisíc členů není konečné číslo a že do roka by jich mohl být milion.
Je přitom možné, že v příštím roce Británii čekají předčasné volby. Podle většiny odhadů by mohly proběhnout buď v květnu, nebo v říjnu. Byl by to jakýsi reparát za Brexit, protože vláda nechce sama rozhodnout o formálním vyhlášení odchodu z EU a v Dolní sněmovně je převaha stoupenců setrvání v Unii. Mohla by to být příležitost, jak labouristy vrátit k moci.
Příliv členů je reakcí na to, že Corbyn oslovil nové části britské veřejnosti, které zaujalo jeho výrazně levicové myšlení. Obrat od dosavadního modelu, kde klíčové páky drželi v rukou poslanci a zejména ti, kteří měli funkce ve stínové vládě, tak znamená také odchod od jejich centristické politiky, oné třetí cesty Tonyho Blaira.
Vede se několik bitev současně. První je o vedení strany. Corbyn potřebuje doplnit stínovou vládu, která se mu prakticky rozutekla. To byl spouštěč nejakutnější fáze stranického rozkolu. Jedno řešení nabídl místopředseda Thomas Watson. Stínová vláda by měla být doplněna osobami, které zvolí poslanci. Argumentuje tím, že by to umožnilo některým vzbouřencům návrat ke spolupráci s předsedou „bez ztráty tváře“. Jenže by to mohlo vést i k pokračování předsedovy izolace ve vedení strany.
Corbyn má zájem o další spolupráci s řadou vzbouřenců, jsou to významné osobnosti a jejich odlišné názory jsou důležité pro rozvíjení debaty a tříbení rozhodnutí. Avšak stínovou vládu by si rád postavil sám. Mohla by stát na třech nohách – třetinu by si zvolili poslanci, třetinu zástupci členské základny, nové lidé mimo parlament, a třetinu by si jmenoval sám a nejspíš by sáhl po poslancích ze zadních lavic (backbenchers).
Stínová vláda totiž sedí ve sněmovně v předních lavicích a řadoví poslanci v těch zadních. Strana tak projde dvojí přeměnou, jak podle bible: malí budou velcí (větší role základních organizací a budování strany zdola), a kdo byl vzadu, bude vepředu.
Dalším orgánem vedení je 33 členný Národní výkonný výbor (NEC), kam by měli být doplněni také delegáti ze Skotska a Walesu. Současné vedení labouristické strany v těchto částech Spojeného království však patří mezi Corbynovy protivníky. Proto se předseda snaží prosadit návrh, aby zástupci Skotska a Walesu do NEC byli voleni členstvem zvlášť. Ostatně, vedení skotské Labour může těžko někoho poučovat, když v loňských volbách obhajovalo 41 mandátů a obhájilo jeden. Navrhu rozšířit NEC ještě o další 4 členy zastupující odbory a místní samosprávu.
Poslanci z poraženého křídla Labour Party se pochopitelně bojí o svoji budoucnost. Mohli by například ztratit podporu místních organizací, bez jejichž doporučení nemohou znovu na kandidátky. Udílení tohoto doporučení je obvykle formální záležitostí. V Británii mají většinový systém pro volby do Dolní sněmovny. Probíhá to tedy tak, jako u nás při volbách do Senátu. Stávající poslanec má obrovskou výhodu před novými uchazeči, proto i vedení strany dává přednost prodlužování mandátu.
Kdyby však vedení strany sdělilo, že poslanec nemá jeho podporu, může být s kariérou konec. V angličtině pro to mají výraz „deselection“, vyřazení z kandidátky. Je známo pár případů z minulosti, ale vždy šlo o jednotlivce a mělo to charakter konfliktu v místě. Zatím se nestalo, že by se touto cestou spustila plošná čistka skupiny odpůrců.
Corbyn se do toho nehrne. Většiny poslanců by se to prý netýkalo, těm navrhuje pokračovat ve spolupráci ve smyslu, „vraťte se, vše odpuštěno“. Odbory, tvořící přidružené členstvo Labour, jsou přísnější a „deselection“ proti vzbouřencům by použili. „Řekli si o to,“ prohlásil generální tajemník odborového sdružení Unite. Problém však rozštípne někdo jiný, volební reforma. Mění se volební obvody, a to znamená, že prakticky všichni kandidáti budou vybíráni znovu.
26.9.2016 Vaše věc
Corbynův úspěch při obhajobě funkce předsedy zároveň ukázal možnost změnit stranu na skutečně masovou. Labour Party by mohla mít do roka milion členů a zvednout tak šance v případných předčasných volbách.
V Londýně teď probíhá série zásadních politických jednání o budoucnosti Labour Party potom, co Jeremy Corbyn znovu výrazně vyhrál přímou volbu předsedy strany. Vzhledem k tomu, že za vítězství vděčí obrovské mobilizaci členské základny a nových členů a podporovatelů, chce, aby hlasy členů měly větší váhu i v běžném řízení strany. Chce stranu obrátit z hlavy na nohy - místo shora by nyní měla být budována zdola.
Má to zásadní význam pro budoucnost. Příliv členů do strany, která se stále vzpamatovává z loňské drtivé volební porážky, znamená změnu orientace a obnovuje naději pro nové volby. Corbyn je přesvědčen, že ani současných 650 tisíc členů není konečné číslo a že do roka by jich mohl být milion.
Je přitom možné, že v příštím roce Británii čekají předčasné volby. Podle většiny odhadů by mohly proběhnout buď v květnu, nebo v říjnu. Byl by to jakýsi reparát za Brexit, protože vláda nechce sama rozhodnout o formálním vyhlášení odchodu z EU a v Dolní sněmovně je převaha stoupenců setrvání v Unii. Mohla by to být příležitost, jak labouristy vrátit k moci.
Příliv členů je reakcí na to, že Corbyn oslovil nové části britské veřejnosti, které zaujalo jeho výrazně levicové myšlení. Obrat od dosavadního modelu, kde klíčové páky drželi v rukou poslanci a zejména ti, kteří měli funkce ve stínové vládě, tak znamená také odchod od jejich centristické politiky, oné třetí cesty Tonyho Blaira.
Vede se několik bitev současně. První je o vedení strany. Corbyn potřebuje doplnit stínovou vládu, která se mu prakticky rozutekla. To byl spouštěč nejakutnější fáze stranického rozkolu. Jedno řešení nabídl místopředseda Thomas Watson. Stínová vláda by měla být doplněna osobami, které zvolí poslanci. Argumentuje tím, že by to umožnilo některým vzbouřencům návrat ke spolupráci s předsedou „bez ztráty tváře“. Jenže by to mohlo vést i k pokračování předsedovy izolace ve vedení strany.
Corbyn má zájem o další spolupráci s řadou vzbouřenců, jsou to významné osobnosti a jejich odlišné názory jsou důležité pro rozvíjení debaty a tříbení rozhodnutí. Avšak stínovou vládu by si rád postavil sám. Mohla by stát na třech nohách – třetinu by si zvolili poslanci, třetinu zástupci členské základny, nové lidé mimo parlament, a třetinu by si jmenoval sám a nejspíš by sáhl po poslancích ze zadních lavic (backbenchers).
Stínová vláda totiž sedí ve sněmovně v předních lavicích a řadoví poslanci v těch zadních. Strana tak projde dvojí přeměnou, jak podle bible: malí budou velcí (větší role základních organizací a budování strany zdola), a kdo byl vzadu, bude vepředu.
Dalším orgánem vedení je 33 členný Národní výkonný výbor (NEC), kam by měli být doplněni také delegáti ze Skotska a Walesu. Současné vedení labouristické strany v těchto částech Spojeného království však patří mezi Corbynovy protivníky. Proto se předseda snaží prosadit návrh, aby zástupci Skotska a Walesu do NEC byli voleni členstvem zvlášť. Ostatně, vedení skotské Labour může těžko někoho poučovat, když v loňských volbách obhajovalo 41 mandátů a obhájilo jeden. Navrhu rozšířit NEC ještě o další 4 členy zastupující odbory a místní samosprávu.
Poslanci z poraženého křídla Labour Party se pochopitelně bojí o svoji budoucnost. Mohli by například ztratit podporu místních organizací, bez jejichž doporučení nemohou znovu na kandidátky. Udílení tohoto doporučení je obvykle formální záležitostí. V Británii mají většinový systém pro volby do Dolní sněmovny. Probíhá to tedy tak, jako u nás při volbách do Senátu. Stávající poslanec má obrovskou výhodu před novými uchazeči, proto i vedení strany dává přednost prodlužování mandátu.
Kdyby však vedení strany sdělilo, že poslanec nemá jeho podporu, může být s kariérou konec. V angličtině pro to mají výraz „deselection“, vyřazení z kandidátky. Je známo pár případů z minulosti, ale vždy šlo o jednotlivce a mělo to charakter konfliktu v místě. Zatím se nestalo, že by se touto cestou spustila plošná čistka skupiny odpůrců.
Corbyn se do toho nehrne. Většiny poslanců by se to prý netýkalo, těm navrhuje pokračovat ve spolupráci ve smyslu, „vraťte se, vše odpuštěno“. Odbory, tvořící přidružené členstvo Labour, jsou přísnější a „deselection“ proti vzbouřencům by použili. „Řekli si o to,“ prohlásil generální tajemník odborového sdružení Unite. Problém však rozštípne někdo jiný, volební reforma. Mění se volební obvody, a to znamená, že prakticky všichni kandidáti budou vybíráni znovu.