27. 9. 2016
Kolem výroku prezidenta Zemana, že novináře Peroutku označil za autora článku "Hitler je gentleman", je opět dusno. Kancelář prezidenta republiky oznámila, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu (NS) kvůli rozhodnutí, podle kterého se Peroutkově vnučce pí. Kaslové má Česká republika prostřednictvím KPR omluvit.
Ponechám stranou všechny okolnosti, proč tomu tak je, ale chci poukázat na názory ústavního právníka Jana Kysely, který snad oprávněně a v souladu se zákony říká, že Kaslová by tak mohla požádat o výkon pravomocného rozhodnutí a nutit kancelář PR k omluvě cestou exekučního úřadu pokutami.
No, snad i tento způsob je z hlediska právního v pořádku, jen by bylo dobré, kdyby pan Kysela také objasnil, proč se v jiných případech, kdy se jde o zdaleka intenzivnější porušení zákona, nejedná stejně, resp. se také nevyjadřuje podobným způsobem a sice, že v případě spáchání přestupku či trestného činu, má být litera zákona naplněna. To se však neděje. Dám příklad, kdy se bez velkých řečí smetly ze stolu snad desítky trestních oznámení na neznámého, ale i známého pachatele hrubé a vulgární pomluvy (dříve urážky hlavy státu, V. Havlem však upraveno na normu jako pomluva), vedené proti prezidentu republiky. Pokud je mi známo, žádná taková žaloba nebyla realizována, přesněji řečeno, akceptována tak, aby se dostala k soudu, protože orgány činné v trestním řízení je označily za neopodstatněné.
Může právník Kysela vysvětlit občanům, proč v případě urážky, alias pomluvy, jak je kvalifikován výrok prezidenta Miloše Zemana vůči Peroutkovi, je tak vehementně vymáháno právo na omluvu, ale hrubé, vulgární a sprosté nadávky, směřující k žijící hlavě státu, jako např., že prezident je hovado, ožralec, kretén, debil nebo vlastizrádce apod., nejsou, resp. nesmí být stíhány, potažmo trestány? Notabene, mj. Pronesené i lidmi z politických kruhů, poslanci atd. Je to snad proto, že i takové, Havlem proklamované tendence demokracie, jsou v souladu nejen s polistopadovým právem, ale i svobodou slova, morálkou a všeobecnou úctou k hlavě státu?
Zaznamenal jsem také názora krajského zastupitele za ALTERNATIVU (Karlovy Vary) pana J. Kotka, že jeho očekávání s polistopadovým vývojem se naplnila mírou vrchovatou v možnostech, které se otevřely, např. osobní volnost a svoboda v mluvení, cestování, podnikání i na trhu. I on se k prezidentu republiky vyjádřil, je-li o tom řeč, že je to starý, nemocný člověk přelitý alkoholem, navíc s velmi nebezpečnými projevy ohrožujícími demokracii a svobodu republiky. Jsou tato slova hodny projednání jako pomluva? Domnívám se, že ano, ale výše uvedené slova pana Kotka (případně jiných) považuji za pravé důvody, proč nejsou slovní urážky na prezidenta republiky našimi trestními a právními orgány akceptovány.
Nemýlím-li se, pak ani za života Václava Havla, ani po jeho smrti jsem nezaregistroval tak ostré, lépe řečeno hrubé a vulgární výpady vůči němu jako prezidentovi, ani jako soukromé osobě. A nelze říct, že by k tomu nebyly důvody. Mám-li však být upřímný, čas od času lze slyšet nebo číst názory, že V. Havel byl těžký alkoholik, případně jeho jiné negativní charakterové vlastnosti, s čímž se lze setkat především v anonymních diskuzích na různých internetových portálech jako reakce na Havlovu přetrvávající glorifikaci rovnající se kultu osobnosti, jeho pravdoláskařské téze apod. Nemýlím-li se, pak něco takového však nebylo publikováno ve veřejných mediích, nebo oficiálních internetových stránkách. To proto, že toho času si to prostě vzhledem k „vážnosti osoby“ Václava Havla nikdo nedovolil.
V případě prezidenta Miloše Zemana se však již takovým výrokům meze nekladou, natabene nejsou akceptovány ani jako trestný čin, ale ani jako přestupek přesto, že by v jinak slušné společnosti a právním státě (např. v Německu, V. Británii a pod.) takové urážky nebylo možné považovat za nic jiného, než za krajně nevhodné, hrubé a sprosté pomluvy (dříve urážky) hlavy státu, zasluhující bez ohledu na svobodu slova či svobodné vyjádření názoru, patřičné potrestání. Ať se to pravdoláskařům a sluníčkářům líbí nebo ne. Třeba už proto, že jak říkal bodrý člověk Švejk: „Pořádek musí bejt“! O slušnosti lidí a mravním pořádku ve společnosti by to mělo platit dvojnásob, pokud lze v tomto případě o takové (notabene naší) společnosti vůbec mluvit.