Jak izraelská lobby rekrutuje barevné studenty

Zoe LaSalleová
3. 9. 2015  Muftah
 
Proizraelská lobby ve Spojených státech vydává enormní sumy peněz a zdrojů na to, co považuje za jedno ze svých nejvýznamnějších bojišť – na vysokoškolské kampusy. 


Nezávislí dárci a organizace, jako je Židovská agentura, vynakládají každoročně milióny dolarů na rozsáhlé kampaně na podporu Izraele, aby na mnoha amerických univerzitách neutralizovali hnutí solidarity s Palestinou. Když se staré metody ukáží jako nedostatečné – např. plně hrazené výlety mladých židů do Izraele, přednášky izraelských velvyslanců a vojáků IDF, kulturní a společenské události, které lakují narůžovo izraelskou okupaci –, tyto skupiny se uchylují k nové strategii, tj. k zapojení barevných studentů do obhajování Izraele.
V posledních letech začaly organizace jako AIPAC rekrutovat afro-americké studenty, aby posloužili jako tvář izraelského aktivismu na kampusech. To vše v naději, že zužitkování jejich černých těl a hlasů bude jaksi negovat tvrzení o izraelském rasismu a politice, které lze přirovnat jihoafrickému apartheidu. Článek z roku 2012, který byl uveřejněn v magazínu Colorlines, popisuje, jak AIPAC rekrutuje na historicky černých vysokých školách a univerzitách (historically black colleges and universities – HBCUs):

„Izrael je v rostoucí míře napadán ze strany palestinských a mezinárodních aktivistů, kteří tuto zemi označují za apartheidní a rasistický stát. Jeho nejzarytější lobby v USA na to reaguje rekrutováním černých studentů jako morální záštity, aby se podpořila izraelská beztrestnost. Na historicky černých vysokých školách a univerzitách (známých jako HBCUs) po celé zemi AIPAC nachází a rozvíjí kádry černých spojenců, aby deklaroval, že Izrael v žádném případě nemůže být rasistický.“

Tito studenti, z nichž většina neměla žádné dřívější vědomosti o politice Středního východu či izraelsko-palestinském konfliktu, jsou vysíláni do Washingtonu D. C. na zvláštní školení a setkání s různými izraelskými a americkými politickými představiteli, včetně – jak jeden student z Florida A&M University sdělil magazínu Colorlines – premiéra Benjamina Netanjahua. Student dodal, že tento program se „usilovně snaží oslovit HBCUs a většinu hispánských škol.“
Tito studenti jsou pak posíláni zpět do kampusů, aby tam oponovali líčením, jak je podávají skupiny solidarizující s Palestinou (např. Students for Justice in Palestine), a nabourávali legitimitu srovnávání s apartheidem. Článek v magazínu Colorlines vysvětluje:

„Pokud jde o AIPAC a další proizraelské skupiny, stížnosti na izraelský státní rasismus ohrožují veškeré morální nároky, kterých se Izrael snaží domáhat. AIPAC si vychoval mladé černé hlasy z černých univerzit, které dnes stojí v první linii odmítání obvinění z apartheidu. Jedna studentka z HBCU se na loňské konferenci AIPAC z pódia rozohnila. ‚Jak se opovažují používat slovo, které má historický význam pro mě?‘ uvedla tato řečnice za hlasitých ovací publika. ‚Slovo, které představuje ty nejhorší křivdy, kterými člověk může trpět.‘ Během projevu, v němž se stylizovala do role arbitra toho, co má být považováno za rasistické, se za ní objevil obrázek cedule z doby jihoafrického apartheidu, na níž stálo ‚White Area‘ [Vyhrazeno pro bílé].“

Tento týden se dostala do titulků nová tvář kampusové kampaně na podporu Izraele, a prudká reakce na sebe nenechala dlouho čekat. 'J Street U', kampusová sekce liberálně-sionistické organizace 'J Street U', oznámila zvolení pákistánsko-americké muslimské studentky Amny Farooqiové za novou předsedkyni její národní studentské rady. Tato starší posluchačka Marylandské univerzity je poslední z řady symbolických studentů z okruhu menšin (Afroameričanka Chloé Valdaryová byla překvapena jejím horlivým sionismem během loňské izraelské ofenzívy v Gaze), která dodala kampani na podporu Izraele pozlátko diverzity a inkluzivity.
Článek v izraelském listu Haaretz vypráví příběh, jak se tato mladá muslimka „zamilovala do sionismu,“ bez ohledu na to, že vyrůstala v rodině, která „sympatizovala s palestinskou věcí.“

Hned v prvním ročníku se Farooqiová setkala s Benjaminem Cannonem, který tehdy spolupředsedal pobočce J Street U na Marylandské univerzitě. Farooqiová se do této skupiny zapojila a začala chodit do [židovského kampusového spolku] Hillel a na kurzy izraelských studií. V jednom z těchto kurzů si měli studenti ‚osvojit‘ jednotlivé postavy, které měly zásadní význam pro založení Izraele. Farooqiová byla vybrána, aby si zahrála roli Davida Ben Guriona.

‚Dnem i nocí uvažovat jako Ben Gurion, jak se přel s Žabotinským a s Brity, jako bych sama byla Ben Gurion, naprosto změnilo můj pohled na tento konflikt,‘říká Farooqiová na videu ve stylu TED Talk. ‚Sionismus byl [pro mě] najednou věcí odpovědnosti. Byl o židovském národu, který po dějinách, kdy byl zadupáván, převzal kontrolu nad svou budoucností.‘

‚Zamilovala jsem se do sionismu, protože sionismus byl o převzetí vlastnických práv nad příběhem jednoho národa,‘říká ve videu. ‚Pokud je sionismus přihlášením se ke své budoucnosti, jak ho nemohu neuznávat?‘“

Článek v listu Haaretz poukazuje na to, že Farooqiová také zlehčuje oddanost své rodiny vůči palestinské věci, což působí jako snaha zalíbit se těm sionistům, kteří by mohli její jmenování vnímat s nedůvěrou:

Když  Farooqiová vyrůstala, uvědomovala si, že její rodiče jsou kritičtí vůči Izraeli a že během konfliktů, jako byla Operace Lité olovo, více sympatizují s palestinskou stranou. ‚My však nejsme Arabové, takže to není tak, že by byli nějak zvlášť emočně spojeni s tímto tématem.‘ Doma ‚jsme mluvili pouze o náboženství a politice, nicméně moje rodiče mají také pokrokové názory,‘ uvedla.“

Není překvapivé, že upřímnost studentek jako jsou Valdaryová a Farooqiová je zpochybňována jak izraelskou krajní pravicí, tak pokrokovými levicovými aktivisty. Pro mnoho lidí je obtížné uvěřit, že jejich přesvědčení je zcela ryzí vzhledem k miliónům dolarů, které každoročně proudí do kampaní na podporu Izraele v kampusech. I kdyby jejich motivace byly upřímné, jedno je jisté: takové studentky mají nesmírnou hodnotu, dost možná klíčovou, a jsou velmi užitečné pro izraelskou lobby. Jejich rekrutování představuje zoufalý pokus, jak získat zpět alespoň nějaké morální pozice a zvrátit škodu, kterou způsobil propalestinský aktivismus na kampusech a hnutí Bojkot, stažení investic, sankce (Boycott, Divestment, Sanctions – BDS). Ty ukazují, že bez ohledu na milióny v penězích a zdrojích a podporu z horních vrstev společnosti, jsou to možná ti, kteří hájí palestinský lid, kterým se daří získávat srdce a rozum lidí.


Pramen: www.muftah.org, překlad: Karel Hyka
Na titulní fotografii je zachycen protest studentů Bostonské Severovýchodní Univerzity proti cenzuře a zatajování informací a za svobodnou Ghazu (březen 2014)