Chceme na seznam!

Unie českých spisovatelů
4. 9. 2015   Literární noviny   

Unie českých spisovatelů, sama bojkotovaná soukromými i tzv. veřejnoprávními médii stejně jako agenturami, má „dobré“ zkušenosti s cenzurou. Zná cenzuru „tichem“, cenzuru „odsouváním do bezvýznamnosti“, jak tuto taktiku pojmenoval jeden snaživý literární kritik.

Zná cenzuru „náhubkem“, tedy zákazem propagovat tzv. komunismus a ospravedlňovat domnělé zločiny této neexistující společnosti, resp. utopie. A proč nepřipomenout cenzuru ekonomickou? Kdokoliv může publikovat knihu, pokud na to má, ovšem přístup ke státním subvencím a dotacím mají přirozeně jen někteří,„elitou“ vyhodnocení jako „elitní“, hodní odměny za svou uměleckou práci. Všechny tyto formy cenzury, dle Ústavy České republiky „nepřípustné“, se však musí sklonit před tou, které jsme svědky na současné Ukrajině.

Znelíbil se film pracovníkům Státní bezpečnosti? Státní bezpečnost Ukrajiny (SBU – říká si ovšem „Rada bezpečnosti Ukrajiny“) ho jednoduše doporučí zakázat, a to společně s dalšími díly jeho režiséra. Znelíbil se názor nějakého spisovatele, herce, zpěváka, jenž uvažuje vlastním mozkem a má oči k vidění a uši k slyšení? Ukrajinské úřady ho prostě zakážou jako nebezpečného pro „jednotnou Ukrajinu“. Ministerstvo kultury se mění v politický nástroj, v ministerstvo nekultury – a nekulturnosti. Nebo se jen „božsky baví“? Stovky hlavně ruských umělců, herců, zpěváků, hudebníků, spisovatelů, filmařů, scenáristů, režisérů se ocitají na indexu a jejich díla jsou odsunuta – nikoli do bezvýznamnosti, ale do trezoru, aniž si hloupý úředník, sloužící podivné klice, uvědomí, že otevřené zákazy přece také zvýznamňují, zatímco tichá „sametová heydrichiáda“ znevolňovala a znevolňuje úspěšněji, v souručenství vítězů „pravdy a lásky“. Taktika užívaná českou „tichou domluvou“ je tedy nahrazena taktikou nesporně brutálnější. Zatím jen chybí výzvy k zabití nositelů „protiukrajinského“ myšlení, jejich únosu agenty Státní bezpečnosti, popř. jejich „humanitární“ popravy v místech „protiukrajinského“ působení.

Česká média a většina časopisů a institucí, spolků a organizací, které tak vehementně hájí „svobodu projevu“ (většinou pro sebe a své soudruhy), nabrala vodu do úst a mlčí, neprotestuje, nanejvýše konstatuje to, co jim „ukrajinská pravda“ v cizí režii naservíruje. A totéž platí o zvěrstvech ukrajinské armády, soukromých armád a zvláště nacistických praporů na tzv. východě Ukrajiny. Ostřelování měst, škol, nemocnic, obytných center, to vše se zde přechází, jako by nemělo konkrétního viníka, bestii v podobě kyjevských Golemů.

Čípak že jména figurují na seznamu „nepřátel jednotné Ukrajiny“? Jest jich prozatím pouhých 573! Mezi jinými Fjodor Bondarčuk, Natalie Bondarčuková, Oleg Tabakov, Gérard Depardieu, Vachtang Kikabidze, Steven Seagal, Emir Kusturica, Josif Kobzon, Ivan Ochlobystin, Oliver Stone, Nikita Michalkov, Angelo Michajlov, Jegor Cholmogorov, Michail Porečenkov, Diana Arbeninová, Lev Rubinštejn, Zemfira (Z. T. Ramazanovová), Igor Charlamov, Garik Charlamov, etc. etc., samozřejmě nechybí ani Alexandr Dugin, Eduard Limonov, Sergej Glazjev nebo Lev Veršinin. Celý výčet by byl až neúnosně dlouhý. A co seznam zakázaných filmů a seriálů? Zatím jen 162 titulů: aktualizovaný seznam pochází z 25. 8. 2015. (A aby nebylo seznamů málo, vznikl i v Rusku a na Ukrajině seznam těch, kteří „podporují jednotnou Ukrajinu“! Proč v „ohromné zábavě“ nepokračovat?)

Pokud ukrajinská státní bezpečnost uzná za vhodné, může si připojit na seznam i jména a knihy těch, kteří toto provolání podepíší. Všichni jmenovaní to budou pokládat za nejvyšší čest!