10. 9. 2015 První zprávyAntiruská rétorika ve světle událostí na Ukrajině přišla německá média pěkně draho, píše Propagandaschau.
Nenávratně ztratily důvěru čtenářů, což mělo dopad i na prodej. A nyní se tisk v Německu snaží obnovit svou image zřízením německého ekvivalentu Pulitzerovy ceny. Sám autor článku hovoří v temné narážce o medaili Josefa Goebbelse, někdejšího nacistického ministra propagandy.
Propagandistická činnost „německého ideologického mediálního mainstreamu" udeřila nejen na jejich image, ale také přinesla prudký pokles prodeje, píše Propagandaschau a konkrétně poukazuje na FAZ, Zeit, SZ.
Jak poznamenává autor materiálu, kvůli antiruské a protisyrské rétorice, dezinformacím o Majdanu a dluhové krizi v Řecku - hlavní noviny v Německu neodvolatelně ztratily důvěru čtenářů, a nyní se právem nazývají „lživým tiskem".
Jestli si čtenáři dříve mysleli, že články v těchto novinách a časopisech psali chytří lidé, tak nyní tito profesionální lháři u nich vyvolávají pouze úsměv lítosti, uvedl časopis.
Mnoho čtenářů v Evropě je přesvědčeno, že místní média jsou pod kontrolou politiků a velkých korporací. Reputace profese žurnalisty klesla dno a pokračuje pohybem dolů ze svahu: Nyní zástupcům této profese v Německu nedůvěřují, a zařazují je až za kněží či touroperátory, poukazuje autor na Propagandaschau.
Média se snaží čelit rostoucímu trendu. Odborníci v oblasti public relations a propagandy zintenzivnili práci. Začali nabízet nejen slevy, ale nyní také chtějí vytvořit německý ekvivalent Pulitzerovy ceny. Tato cena se ale stala již v předstihu terčem posměchu.
Profesionální lháři se ve veřejnoprávní televizi i tak pravidelně obdarovávají navzájem cenami, řeže autor článku. To vše je financováno na úkor diváka.
Odkaz na „transatlantickou sounáležitost" nové ceny, odhaluje celou směšnost tohoto podniku. Podle autora je nemožné překonat její absurditu, vzhledem k tomu, že v porotě budou sedět notoricky známí lháři a propagandisté.
(kou, prvnizpravy.cz, propagandaschau.wordpress.com, foto: arch.)
Související:Lubomír Man: Proč náš mainstream lže občas líp než Goebbels