Evropský parlament uznal skutečnost, že půl milionu osob, žijících v EU bez občanství, jsou oběti diskriminace. Oznámila to europoslankyně Jana Toom, když informovala o podrobnostech zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, které se konalo v pondělí.
Na tomto zasedání poslanci hlasovali o rezoluci "O situaci v oblasti základních práv v Evropské unii (2013-2014)." V tomto dokumentu byl i bod o "neobčanech", žijících v pobaltských státech. "357" hlasů "pro" a 331 hlas "proti" bylo odevzdáno k bodu rezoluce, podle něhož Evropský parlament odsuzuje skutečnost, že půl milionu osob, žijících v EU bez občanství, jsou oběti diskriminace na základě toho, že je jim odmítnuto občanství," sdělila Toom estonským novinám Postimees.
Při svém vystoupením v Evropském parlamentu připomněla, že největší počet neobčanů žije v pobaltských státech: téměř 90 tisíc lidí v Estonsku a čtvrt milionu v Lotyšsku.
"Problém bezobčanství se nevyřeší sám o sobě, alespoň ne v dohledné budoucnosti, a EU by měla vyvinout veškeré úsilí, aby jej lidé, kteří nemají občanství, získali," je přesvědčena Toom.
"Neobčané" jsou nejvíce utlačovanou skupinou obyvatelstva v Pobaltí. Lotyšský výbor pro lidská práva napočítal 80 rozdílů mezi právy občanů a neobčanů. "Neobčané" nemají volební práva, nemohou sloužit v armádě, v orgánech činných v trestním řízení, nemohou vykonávat práci úředníků, právníků a lékárníků. Jsou také omezeni v sociálních a ekonomických právech: v nabytí nemovitosti, v právech na privatizační kupony,ve výpočtu zápočtu pro důchod.
Rusko opakovaně vznášelo problém bezobčanství v pobaltských státech a odsuzovalo porušování lidských práv v Lotyšsku a Estonsku.
Procentní zastoupení "etnických Rusů v jednotlivých státech bývalého SSSR
Poznámka Taťjany Ždanok, poslankyně EP:
Tento dokument, přijatý Evropským parlamentem, nic nemění na situaci s neobčany v Lotyšsku a Estonsku. Ano, diskriminace byla uznána, to je dobře. Ale my potřebujeme zcela jiné nástroje k vyřešení problému včetně obnovení mezinárodního tlaku na Lotyšsko a Estonsko.
Během hlasování byla možnost přijmout zásadní pozměňovací návrh, který by vyzval země EU, aby bylo neobčanům poskytnuto právo volit v místních a evropských volbách. Chybělo jen 16 hlasů! Hlasování europoslanců ukázalo jejich pravou tvář a také jejich postoj k obyčejným lidem a k zásadám demokracie. Chtěla bych zdůraznit, že jedinečnost rezoluce spočívá v tom, že Evropský parlament se pravidelně vyjadřuje o stavu lidských práv v zemích mimo EU, například v Rusku, Bělorusku a Číně. V EU je situace mlčky považována za natolik dokonalou, že nestojí za to diskutovat o nedostatcích. A jen jednou za několik let se poslanci pouští do tématu, které politické elity EU nemají moc rády - lidská práva v samotné Evropské unii.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová