 |
| Prof. Aleš Hrdlička |
22.9.2015 Vaše věc
Bydlím v ulici pojmenované po Aleši Hrdličkovi*/. V tomto příspěvku se chci zabývat pouze Hrdličkovými třemi všeobecnými zákony šíření lidstva. V trochu archaickém českém jazyce znějí následovně.
Lidstvo se tedy podle Aleše Hrdličky šíří:
- ve směru nejmenšího odporu
- ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
- tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí
Povšimněme si, že „experti na migraci“, kterými se Česká televize jen hemží poté, co se ozvala kritika, že Samková s Kocábem nejsou experti na migraci, tudíž nemohou říkat v televizi své názory a k tomu ještě upřímně, hovoří o jakémsi „push“ a „pull“ efektu či vlivu. Jinými slovy říkají, že lidstvo něco někam tlačí a něco jiného někam táhne. Aleš Hrdlička tvrdí v souladu s realitou, že zlé tlačí a dobré táhne. Problematické je na tom především to, že každý z nás vidí to špatné i to dobré v něčem jiném. Jde o zcela individuální hodnotový soud. Jsou to právě rozdílné názory a diskuse o nich, které brání velkým nevratným kolektivním akcím.
To podstatné však je, že experti nezdůrazňují nějak tu základní Hrdličkovu myšlenku, že to celé se děje ve směru nebo cestou nejmenšího odporu. Pokud bychom vzali v úvahu i myšlenkuStuarta Kauffmana o tom, že biosféra směřuje k nejbližšímu příštímu v co nejkratším čase, pak by se celá ta poučka dala shrnout do teze, že „… lidstvo směřuje na lepší, cestou nejmenšího odporu a nejrychleji jak je to možné…“ V jejím světle vystupuje do popředí hloupost aktuálního pokusu o dělení na uprchlíky a ekonomické migranty, protože za lepším jdou všichni a že prakticky z nich nikomu nejde o mír, svědčí to, že se nechtějí zastavit tam, kde je mír, ale takřka výhradně tam, kde jsou bezpracné příjmy. Chovají se zcela racionálně a cíleně. Dělat z nich zmatené chudáky, kteří nevědí, kde jsou a kam jdou, je jenom jednou z dalších velkých lží.
Pokud tedy jde o současnou migrační vlnu, nejde o nic jiného než o potvrzení starých pravd. Její velikost spočívá v tom, že došlo k masové shodě na tom, že na někde je zle a jinde je lépe. Zatímco „někde“ je poměrně široká paleta teritorií od evropských, přes blízkovýchodní, středovýchodní a maghrebské až k subsaharským, pak ono „jinde“ jsou vybrané země EU, zejména pak Merkeland. Pozoruhodná není ani rychlost, se kterou migrace probíhá. Jediné, co je zvláštní je ona cesta nejmenšího odporu, kterou se tak děje. Především odstraňování překážek na balkánské cestě je minimálně pozoruhodnou shodou okolností. Politické a mediální útoky proti všem, kdož chtějí bránit hranice schengenského prostoru nebo jenom dodržovat pravidla a zdržovat migranty na cestě, však dávají tušit, že shoda okolností je v tomto případě spíše zázrak. Jde jednoznačně o organizovaný zločin na pozadí humanitární katastrofy. Chtělo by se napsat, že jde o organizovaný politický zločin s cílem poškodit zájmy EU, získat peníze a moc, ale asi by to mohlo být označeno jako politicky nekorektní.
Nicméně, buďme rádi za odpor, který kladou migračním kvótám a celkově násilnému způsobu řešení migrační krize ze strany Bruselu a Berlína, protože způsobuje eskalaci vydírání a vyhrožování z jejich strany, ke kterému se občas přidá nějaký ten ochotný rakouský nebo lucemburský ratlík. V rámci této eskalace začíná celá opěrná konstrukce této „boudy“ a její klíčové souvislosti vystupovat z mlhavého pozadí na světlo. Nadcházející jednání v Bruselu jistě přispějí k dalšímu odhalení a počet lidí, kteří pochopí, o co tady jde, vzroste. Snad ještě není pozdě.
*/ Pro pořádek uvádím odkaz na heslo Aleš Hrdlička na wikipedii.