23. 9. 2015
Variantou v rámci nám určené „kvóty“ běženců toho času především již v Řecku a Itálii je vybrat si takové uprchlíky, kterým by bylo možno poskytnout stipendia na středních a vysokch školách, případně možnost vyučení. ...Vztah mezi „domorodci“ tedy Čechy, Moravany a Slezany a vybranými „ kvótovými přidělenci“ by závisel na jejich chování nejprve jako hostů, dodržování zákonů, pravidel atd., včetně hodnocení studijních výsledků a pracovní morálky.
Hysterie ani horké hlavy politikům, poslancům v Česku či v Bruselu, politologům, politickým geografům a novinářům nesvědčí. Nesmí zastínit chladné uvažování, co prosadíme a jakými způsoby.
Politika jsou kompromisy. Pokusme se ze zatím ze současné nevýhodné pozice, získat výhodu. Zkusme vlastní cestu.
Variantou v rámci nám určené „kvóty“ běženců toho času především již v Řecku a Itálii je vybrat si takové uprchlíky, kterým by bylo možno poskytnout stipendia na středních a vysokch školách, případně možnost vyučení. To by byla i odpověď na otázku, co je v ČR udrží, která je hojně vyjadřována. Právě stipendia či záruka možnosti práce za podmínek v zemi ovyklé. Myšleno je pouze neekonomických uprchlíků s předností Afričanům – menší nebezpečí možnosti naverbovaných militantních džihádistů – čti i jako, jsou lépe rozlišitelní – což nesmí být chápáno od autora, který prožil v Africe léta s velmi dobrými vzpomínkami, jako rasismus!
S poskytováním stipendií cizincům mělo v minulosti Československo a má stále i ČR značné zkušenosti, včetně umožnění ročního intenzivního jazykového kurzu češtiny. Přednost by měly dostat státní školy a minimalizovat by bylo též třeba přistátí se neziskových organizací. Po základním jazykovém kurzu češtiny nebo případně jiného jazyka /angličtiny/ by bylo možno využít i nabídky zaměstnání učiněného českými firmami.
Vztah mezi „domorodci“ tedy Čechy, Moravany a Slezany a vybranými „ kvótovými přidělenci“ by závisel na jejich chování nejprve jako hostů, dodržování zákonů, pravidel atd., včetně hodnocení studijních výsledků a pracovní morálky. Studium na školách v různých místech či zaměstnání ve firmách po celé zemi by zabránilo vzniku ghet. Po ukončení studia, resp. uklidnění situace v zemi jejich původu, by došlo k posouzení z obou stran, zda v ČR smějí, resp. chtějí zůstat /např. v případě sňatku a narození dítěte apod./ či nikoliv a za jakých podmínek.
Snažme se v čele premiérem a ministry zahraničí a vnitra být neústupnými co do povinných kvót, avšak vstřícní s vlastními návrhy.
Ve středu 23. 9. by se mohlo potvrdit, že premiéři zemí Evropské unie, snad mají více pravomocí /případně i rozumu/ než ministři vnitra. Uvidíme.
Je zapotřebí trvale obhajovat takovou politiku, aby se nestalo, že zahraniční politika ČR se stane natolik samostatnou, že o ní nebudeme ani rozhodovat.
Především by však měli všichni jmenovaní v prvém odstavci dbát, aby nedocházelo k vyvolávání strachu, obav a především k nenávisti vůči cizincům – současným i budoucím.
Předvídavost přitom zároveň velí myslet i na neradostnou situaci na Ukrajině ve všech možných souvislostech, především možného pohybu obyvatelstva.