25. 9. 2015 Parlamentní listy
Prezident Miloš Zeman se obává, že kvóty na přerozdělování uprchlíků, iniciované hlavně Německem, jsou prvním krokem ke změně demografické a sociální sturktury Evropy. V této souvislosti znovu ocenil postoj slovenského premiéra Roberta Fica, který na odhlasované kvóty odmítá přistoupit. Prezident také přiblížil, jaké konkrétní schůzky se světovými státníky ho čekají v New Yorku, kam odlétá tuto sobotu na Valné shromáždění OSN. Jasně se vyjádřil i k prověrce kancléře Vratislava Mynáře a znovu komentoval kauzu "trenýrky nad Hradem".
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že aktuálně schválené kvóty na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků jsou pouze prvním krokem. EU podle ní „potřebuje dlouhodobý mechanismus pro spravedlivé rozdělování uprchlíků mezi členské státy“. Co si o tom myslíte?
Obávám se toho, že je to bohužel opravdu první krok. Posledním krokem bude, že se Afrika přestěhuje do Evropy a to bude samozřejmě znamenat podstatnou změnu demografické a sociální struktury Evropy a vlastně zánik Evropské unie jako takové.
Co se týče onoho názoru na přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé členské státy EU, citoval bych zde ministra vnitra Milana Chovance, který prohlásil, že nikdo nemůže uprchlíka v dané zemi členské země EU držet za nohu a když se ten uprchlík poté, co není vyhoštěn, ale naopak dostane azyl, vydá jinam, tak má právo pracovat v jakékoli členské zemi Evropské unie a pozor, právo pobírat sociální dávky v jakékoli členské zemi.
I když u nás žije nezanedbatelná menšina lidí, kteří žijí právě ze sociálních dávek, tak bych chtěl upozornit, že v Německu nebo ve Švédsku jsou ty sociální dávky daleko vyšší.
A co se týče toho stabilního mechanismu, který měla Merkelová na mysli, tedy, že by se vytvořil klíč pro všechna další rozdělování uprchlíků, na jehož základě dnes přijmeme pět tisíc lidí a třeba za rok už 50 tisíc lidí?
To je ta známá pohádka o jezinkách, které strkají do tepla ty dva prstíčky. Je nejasná interpretace té poslední bruselské dohody. Jedna interpretace říká přesně totéž, co vy. Druhá, že o dalších kvótách se bude jednat na samostatném zasedání. Já pokládám myšlenku kvót za omyl od samého počátku bez ohledu na to, jak vysoká ta kvóta je. Samozřejmě, že Česká republika kdyby byla stejně tak odvážná jako například Robert Fico, tak by minimálně řekla, že si uprchlíky bude vybírat a já mnohokrát opakoval, že bych se naprosto nebránil přijetí uprchlíků z Ukrajiny, protože jsou nám kulturně blízcí a protože umějí pracovat.
Česká vláda čelí politické i občanské kritice, že i přes negativní hlasování v Bruselu ve věci kvót nakonec ustoupila a nebude se bránit soudně, jako třeba Vámi zmiňované Slovensko. Myslíte, že se naše vláda měla zachovat stejně tvrdě, případně čím si vysvětlujete změkčení českého postupu?
Já budu zítra (rozhovor se uskutečnil ve čtvrtek 24. 9. večer – pozn. red.) telefonovat Robertu Ficovi, abych vyjádřil obdiv nad jeho odvahou a statečností. To je moje odpověď.
Aktivista Milan Kohout, který se během uprchlické krize veřejně „proslavil“, uvedl, že se rozhodl uposlechnout Vaši výzvu a ubytovat u sebe uprchlíka. Když si pro něho do detenčního zařízení v Bělé pod Bezdězem přijel, stežoval si, že mu ho pracovníci nechtěli vydat a nechápe tedy, jak má Vaši výzvu vyslyšet…
Kdyby pan Kohout znal pravidla, tak u jisté kategorie uprchlíků jsou tito lidé po několika dnech propuštěni z detenčního zařízení a pan Kohout si je v okamžiku propuštění může vyzdvihnout. Někteří starostové jim dokonce kupují jízdenky, případně je vybavují i určitým kapesným. Pokud má pan Kohout dostatečné příjmy, může toto kapesné i zvýšit.
Pane prezidente, v sobotu se chystáte do New Yorku na Valné shromáždění OSN. O tématu svého projevu jste už několikrát hovořil, zajímalo by mě tedy spíše, jaká bilaterální jednání tam chystáte?
Je tam celá řada bilaterálních setkání, mimo jiné s novou chorvatskou prezidentkou. Zajímavé bude i jednání o syrské krizi, o které požádali sami Syřané a bude tam i setkání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Ale setkám se také s krajany, protože my jsme za mé vlády dali 400 milionů korun na obnovu Národního domu na Manhattanu, který chtěli zbourat a možná si i najdu čas, abych se tam podíval. Zcela určitě položím květiny ke Ground Zero, protože je symbolické, že o boji proti terorismu budu mluvit právě v New Yorku.
Program je velmi bohatý, ale samozřejmě hlavní součástí je ten projev. A tady bych chtěl upozornit na jednu věc, kterou jsem ještě nikdy neřekl. Jsou naprosto oprávněně kritizovány tzv. unilaterální akce, tedy akce prováděné bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. To, co navrhuji já, je jednomyslná, pokud možno nevetovaná stálými členy, rezoluce Rady bezpečnosti o vytvoření mezinárodních protiteroristických sil, kde chci poukázat na precedens podobné jednomyslné rezoluce o boji proti somálským pirátům, kde se mimochodem koordinované mezinárodní síly včetně sil ruských této akce úspěšně zúčastňují. Řeknu tam, že nejvíce spojuje společný nepřítel. V podstatě všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN mají téhož společného nepřítele, ať je to Amerika, Rusko, Čína nebo západní Evropa.
Chystáte se za tuto navrhovanou rezoluci osobně lobovat u některých hlav států, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti?
To samozřejmě nemohu vyloučit. Už jsem o tom mluvil s ruským i čínským prezidentem, oba dva vyjádřili této myšlence podporu. Budu samozřejmě i na recepci u prezidenta Obamy, ale protože tam bude hodně hlav států, nepředpokládám, že se k tomuto tématu podrobněji dostaneme.
O boji proti tzv. Islámskému státu mluví celá řada západních státníků, byť realita toho boje vypadá poněkud odlišně. IS má podporu a někteří analytici mluví o tom, že i vznikl s podporou Saúdské Arábie. Jakým způsobem si vysvětlit, že jde o tutéž Saúdskou Arábii, která je největším spojencem USA v tom regionu?
To jsou ty paradoxy. Stejně tak třeba u Pákistánu můžete zjistit, že podporuje Talibán a takových případů bychom jistě našli hodně. V každém případě si myslím, že ta změna strategie, kterou navrhuji, nespočívá v operacích typu Irák, tedy okupace území, tanky, děla a pěchota, ale drony, helikoptéry, rangers a selektivní údery na citlivá místa islámského terorismu.
A když jste mluvil o Islámském státu, já bych to rozšířil. Mně jak představitelé Emirátů, tak třeba Maroka říkali, že největší nebezpečí je Muslimské bratrstvo a to je vlastně jakási střechová organizace tu Islámského státu, tu Al-Kájdy, Talibánu, Boko Haram, tu An-Nusry a řady dalších teroristických islámských organizací. Marocký ministr zahraniční mi dokonce řekl, že Muslimské bratrstvo se snaží ovládnout nejen celý muslimský svět, ale dokonce celý svět. Pro mě to bylo poněkud překvapivé sdělení, nicméně vzal jsem to na vědomí.
Zvláštním paradoxem je Turecko, které coby členská země NATO bojuje proti Kurdům, kteří bojují proti Islámskému státu…
Ano, přesně tohle jsem nedávno říkal novému generálnímu tajemníkovi NATO panu Stoltenbergovi. Říkal jsem, jak se vyrovnáte s tím, že členská země NATO bojuje proti bojovníkům proti Islámskému státu. Přiznávám se, že se vyhnul odpovědi a jenom pokrčil rameny.
Jakým způsobem si vysvětlujete, že v podstatě nikdo proti tomu nic výrazného neřekl, nenamítl, nežádal po nich vysvětlení apod.?
Samozřejmě nevím, zda neprobíhají nějaká utajená nezveřejňovaná jednání na toto téma, ale máte pravdu, že veřejné vystoupení snad s výjimkou vyslovení mého názoru se zatím nekonalo.
Na tiskové konferenci jste řekl, že v případě pana kancléře budete ve věci jeho prověrky čekat na případné odvolací prostředky. Nicméně pokud by ani po odvoláních Vratislav Mynář bezpečnostní prověrku nezískal, neuvažoval jste o tom, že byste mu na Hradě nabídl třeba funkci poradce či jinou pozici? Konec konců v Číně jste ho chválil za zásluhy na úspěšnosti vaší mise…
Na tuto otázku velmi rád odpovím. Pokud mě sám pan kancléř nebude chtít opustit, vždycky pro něj na Hradě bude důstojné místo.
Na základě dosavadních informací probíhalo v řízení NBÚ vše standardně? Objevily se úniky do médií, konkrétně do Práva, což v případě bezpečnostního prostředí není běžné, na šetření se podílela i BIS. Nelze za tím vidět tlaky či útok na Vaši osobu prostřednictvím pana kancléře?
Jsem přesvědčen, že takové podezření je plně zdůvodnitelné. Bezpečnostní informační služba vydala panu kancléři pozitivní osvědčení a toto pozitivní osvědčení bylo utajováno až do doby, než se dostalo do Národního bezpečnostního úřadu, ze kterého unikají informace horem dolem. Takže je to úřad, který nemá ani elementární informační ochranu. Nechť si laskavý čtenář učiní obrázek o efektivitě práce tohoto úřadu sám.
Česká televize ve svém zpravodajství uvedla, že na setkání s Vámi ve Frýdku-Místku dorazilo asi pět set lidí. Podle vašich počtů to byly tři tisíce lidí. To je poněkud velký číselný rozdíl. Pokud to nesvádíte na špatné počty ČT, co za tím dle Vás je?
Já jsem několikrát upozorňoval na pochybnou objektivitu veřejněprávní České televize. Ale protože České televizi, tedy naší televizi, jak kdysi říkal Ota Černý, musíme věřit, tak vězte, že Česká republika má necelé dva miliony občanů.
Pane prezidente, na závěr se ještě vraťme ke „kauze trenýrky“. V této věci někde v médiích zaznělo, že na Slovensku na rozdíl od nás mají zákon, na jehož základě lze trestně postihovat hanobení státních symbolů. Mělo by něco podobného být i u nás?
Myslím, že pokud prezidentská standarta je jedním ze šesti státních symbolů a to bez ohledu na to, kdo je zrovna prezidentem, tak pokud si vážíme sami sebe, svého národa a svého státu, měl být obdobný čin trestný. Podobně jako třeba když někdo pálí státní vlajku.
Objevily se dokonce názory, že sundání standarty a její nahrazení obřími rudými trenýrkami je umělecký čin a tak je to třeba i chápat s tím, že to k demokratické a svobodné společnosti patří…
Pane redaktore, jste-li obviněn z trestného činu, ať už výtržnictví, krádeže prezidentské standarty nebo čehokoli jiného, tak se můžete bránit nejrůznějším způsobem, mimo jiné i tím, že to označíte za umělecké dílo. V historii kriminalistiky je dokonce zaznamenán případ člověka, který se u soudu bránil, že sice zavraždil svého otce i svoji matku, ale že mu má jako polehčující okolnost být uznáno to, že je sirotek.
Zcela na závěr ještě jedna věc. Některá média tvrdila, že si Kancelář prezidenta republiky na příští rok významně navýšila rozpočet, ale už neuvedla důvod toho navýšení. Můžete to upřesnit?
Neinformovaní novináři občas hovoří o tom, že se zvýšil rozpočet, ale vůbec nevědí o tom, že toto zvýšení se týká opravy Klíčavské přehrady, která zásobuje pitnou vodou Kladno a je v areálu lánské obory, tedy spadá do pravomoci prezidentské kanceláře. I tento malý příklad může dokazovat neschopnost podstatné části naší novinářské obce. Pokud se domnívají, že tento rozpočet je určen na zvýšenou konzumaci obložených chlebíčků, jsou na omylu. Klíčavská přehrada, ale také opravy historických budov na Pražském hradě, mají před obloženými chlebíčky přednost.