Jan Campbell 25.9.2015 Vaše věc
Zatím co se EU topí ve svých třech hlavních krizových jezerech, Řeckém, Ukrajinském, Migrantském, zatím v krvi druhých, hlavní spojenec se zámoří připravuje pro EU čtvrté jezero. Tentokrát potenciálně plněné EU krví. Hloubka jezera bude známa v okamžiku oficiálního potvrzení ze strany USA o rozmístění nových, nebo dalších atomových zbraní na území SRN. Dojde – li k potvrzení oficiálně, nelze zaručit, především v době hybridní války a informační převahy USA, jak na svém, tak i na území EU.
Do té doby bude EU veřejnost konfrontována Sýrií, s ní spojenou migrací, kamufláží vnitřních rozporů a nekonečnou řadou EU summitů s různými interpretacemi jejich výsledků. Těžko se ale dostane středoevropské veřejnosti z masových medií informace o neméně závažném nebezpečí, s toho času hypotetickými následky i pro Evropu, které s sebou nese syrský vojenský konflikt.
V den, kdy píši tyto řádky, slaví muslimové a drúzové jeden ze dvou oficiálních svátků islámu, Svátek oběti, nebo také Svátek obětování či Velký svátek (arabsky عيد الأضحى, Íd al-adhá, turecky Kurban Bayrami, persky عید قربان, Eid-e Gorbán). Zmiňuji se o svátku, protože katastrofa z roku 1990 spojená s jeho oslavou, během které bylo ušlapáno v davu v podzemním přechodu více než 1.500 poutníků, byla klíčovým důvodem pro realizaci projektu stanového města v Muně, které mělo zabránit podobným katastrofám v budoucnosti. Tento projekt mi dovoli získat poradenskou roli v projektovém managementu u hlavního architekta projektu, konvertovaného muslima, Dr. Mahmoud Bodo Rasch (12. Mai 1943), a dovedl mě až do Malajsie. Dr. Rasch měl svého času ateliéry v Leinfelden-Echterdingen, Jedda, Mekka a Medina. Proto vím, co jsou „měnící se deštníky“ v Medině, Sundance Square Plaza v centru Fort Worth, nebo pohyblivé kupole v mešitě Propheta, a jaká může být síla muslimských hodnot. K hodině psaní těchto řádek zahynulo již více než 770 poutníků, ke kterým se řadí více než 800 raněných.
V den, kdy píši tyto řádky, vypadá teritoriální rozmístění sil bojujících v sousedství Saudské Arábie, Sýrii podle obrázku (SZ Karte: Sarah Unterhitzenberger, Quelle IUCA) následovně. Asad (červená barva), Kurdské (žlutá barva), ISL (černá barva).
V posledních dnech se zintenzivňuje zpravodajství o vojenském angažmá RF v Sýrii. Nebudu toto zpravodajství podrobněji komentovat, již vůbec ne analyzovat. Připomenout chci jenom, že RF se dostala k rozhodnutí angažovat se vojensky v Sýrii v podstatě vynuceně, protože v boji proti ISL, který je v RF zakázán podporovat, USA vedená a Saudskou Arábií podporovaná koalice, nemá úspěch. Kromě toho se v Sýrii setkává národní zájem RF se zájmem Sýrie, reprezentované prezidentem Asadem. Oba zájmy odporují zájmu USA v Sýrii. O zájmech EU vědomě nepíši.
RF má v Sýrii v podstatě tři vojenské opce: Distanční, mezilehlý a přímý kontakt. Vše veřejně dostupné informace dovolují tvrdit, že doba zraje k přímému kontaktu vojsk RF s ISL. Tato skutečnost je jednou z mála, která přiměla prezidenta Obamu indikovat ochotu se setkat s prezidentem Putinem na okraji zasedání OSN, příští týden. Chci věřit, že USA nevyprovokují podobný skandál s odchodem své delegace a delegací spojenců před projevem prezidenta Putina, jako tomu v minulosti před projevy jiných nepřátel USA. Očekávám totiž vážná sdělení světu prezidentem Putinem, o kterých jsem se nedávno náznakově zmínil v jiném příspěvku.
Představitelné scénáře vojenského angažmá pod vedením USA v Sýrii dovolují tvrdit, že vyhraje – li tzv. umírněná a podobná opozic, podporovaná USA, Tureckem a některými arabskými státy v zalidněných oblastech Sýrie, převrátí se Sýrie v novodobý Afganistán 90 let. Takové vítězství je pro RF nepřípustné, stejně jako vítězství ISL. Vítězství ISL by uvolnilo všechny možné teroristické potenciály v RF, s ní sousedícími zeměmi a v neposlední řadě i teroristické potenciály Evropy. ISL by se v takovém případě stala hospodářsky silnější, prakticky nezávislou a potvrdila by se zkušenost z Libye. Západnímu velkému byznysu je zcela jedno, kdo je prodejcem potřebného zdroje nebo produktu.
Slabost ISL představují především neobydlená rozsáhlá území Sýrie, již organizovaná vojska, která mají báze a s nimi spojená komunikace. Slabost Sýrie pod kontrolou prezidenta Asada je v nedostatku letadel, moderní bojové techniky a techniky pro moderní rozvědku. V obou případech vojenská operace RF může všechny tyto slabosti využít. Pro plné využití slabostí je proto nezbytné se smířit se skutečností, že cílem vojenské síly RF budou jak cíle ISL, tak i opozice, protože obě bojují za svržení prezidenta Asada. A protože je prakticky nemožné je rozlišit při útoku v obydlených územích. Druhým úkolem vojenské operace RF v Sýrii je zmenšit nebo vyloučit rizika spojená s bezpečností Izraele, jeho neutralitou během operací a případná rizika vyplývající z Iránu a hnutí, která jsou nepřátelská vůči prezidentu Asadu. Do této kategorie patří Hezbollah a další. Proto se uskutečnilo pro mnohé neočekávané setkání prezidentů RF a Izraele v Moskvě. Třetím úkolem operace RF v Sýrii je zabezpečit úspěch na zemi. O tento úspěch se budou muset postarat vojska a podpůrci prezidenta Asada sami. Bez přímého angažmá Rusů na bojišti. Chci věřit, že vojáci RF se nebudou účastnit pozemních bojů. V konečném výsledku vojenského angažmá RF v Sýrii se nabízejí tři realistické, zatím pouze hypotetické, scénáře.
Ideálním výsledkem by bylo plné zničení ISL. Osobně neočekávám tento výsledek z mnoha důvodů, o kterých se nechci rozepisovat. Představitelným výsledkem se mi jeví „rozdrobení ISL“, likvidace vůdců ISL a podstatné zmenšení území, která kontroluje ISL. Takovýto výsledek dovolí na dlouhá léta „zakonzervovat“ problém Sýrie a ISL a nechá se s ním žít jak USA, tak i Ruské federaci a potažmo EU.
Nejméně pravděpodobným výsledkem by bylo, kdyby se RF nepodařilo fyzicky izolovat bojiště a likvidovat vůdce ISL. Tento výsledek by znamenal aktivní zatáhnutí RF do dlouhodobého vojenského konfliktu. Odpovídalo by to zájmům USA. Proto se tomu bude vedení RF bránit na základě zkušeností vedení války v Afganistánu, v Čečensku, na základě vyhodnocení vedení válek USA v Afganistánu, Iráku a Libyi, a v neposlední řadě, na základě vyhodnocení vztahu RF – USA – EU. I s ohledem na zoufalou hospodářskou situaci USA, jejich snahy oslabovat EU a nadále i RF narůstajícím konfliktem uvnitř EU, na Ukrajině, v zemích sousedících s RF na jižní hranici RF a tudíž nevyzpytatelnost USA při hledání odpovědi na otázku – jak dál, jsem přesvědčen, že RF tentokrát nespadne do pasti USA v Sýrii. Naopak. Sýrie se s největší pravděpodobností stane vynucenou pastí prezidenta Putina pro mnohé.
Jaké možné a konkrétní dopady bude mít tato past pro USA a EU, je na další a delší psaní. Dovoluji si ale tvrdit, že po angažmá RF v Sýrii nelze očekávat zmenšení problémů v EU, které mají přímé a nepřímé spojení se současnou migrační vlnou.
Nevím kolik ze čtenářů ví, kde se přesně nacházejí Špicberky a jaké bohatství i pro nás se tam skrývá. Pro ty čtenáře, kteří nevědí, nebo si nejsou jisti, Špicberky (norsky Svalbard) je souostroví nacházející se mezi 74° a 81° severní šířky a mezi 10° a 34° východní délky v Severním ledovém oceánu severně od evropské pevniny. Podle Špicberské dohody ze dne 9. února 1920 je souostroví pod přímou suverenitou Norska a podle zákona ze dne 17. června 1925 rovněž částí Norského království.
V zamrznuté hlubině jedné velké hory na Špicberkách se nachází největší skladiště semen všech známých kultur naší Planety. V tomto skladišti se uschovává více než 860 tisíc druhů semen, která představují podle OSN Crop Trust záchranu světa v případě…V jakém případě? Raději zůstanu pouze u označení tohoto unikátního skladiště: Svalbard Global Seed Vault.
Na světě existuje celkem 7 podobných skladišť, bank. Jejich úkolem je chránit genetiku skladovaného materiálu, a současně zabezpečit jeho aplikaci. Tak se stalo skutečností, že za posledních 25 let sklady rozdaly do 191různých zemí světa okolo 1 tisíce semen pro účely výzkumu, pěstování sadebních semen a pro potřeby zemědělské výroby.
Válka v Sýrii přinutila již v roce 2012 přenést sídlo ICARDA (International Center for Agricultural Research in the Dry Areas) z Aleppa do sousedního Bejrutu a dalších měst. Ozbrojené milice protivníků prezidenta Asada totiž obsadili jako jedno z prvních pole, na kterých syrští vědci pěstovali sadební semena. ICARDA měla přibližně 950 hektarů půdy pro svůj výzkum. Zaměstnanci ICARDA byli vynuceni se dohodnout s rebely o předání semen, aby mohli dále pracovat na polích, tím alespoň část bohatství zachránit a sami se svými rodinami přežít. Dohody bylo možné dosáhnout i proto, že část zaměstnanců ICARDA se přidala, nebo je podpůrci ozbrojených rebelů. Protože neexistuje písemná dohoda mezi rebely a pracovníky ICARDA, a podstatou dohody je pouze zásobování potravinami pracovníkům, situace na bojištích se neustále mění, pracovní podmínky jsou nestabilní, riziko pro lidi veliké, odjeli zahraniční experti do jiných zemí. Nehledě na vše popsané, Syrská vláda doposud mohla organizovat finanční podporu těmto, většině nám neznámým, hrdinům.
Nehledě na těžko představitelné podmínky syrští zaměstnanci ICARDA mohli duplikovat přibližně 80 procent syrské unikátní genetické kolekce semen, Ta byla odeslána z Aleppa za ještě komplikovanějších podmínek do Svalbard Global Seed Vault na Špicberkách.
Sedmou zásilkou se tak zachránilo více než 116 tisíc genetických vzorků semen. Poslední zásilky byly odeslány podle mých informací v říjnu 2013, a únoru 2014. Nečetl jsem nikde v masových mediích, že by EU udělala něco pro záchranu tohoto bohatství a lidí.
Proto je vynucený přenos ICARDA velkou ztrátou pro Sýrii. Tato ztráta se nepochybně stane jedním z jednacích bodů v budoucím uspořádání Sýrie a regionu. V současné době ICARDA požaduje návrat 130 beden z 325 beden ze Špicberků. Představuje to přibližně těch 116 tisíc semen, která by měla být poslána do Libanonu, Maroka a dalších zemí, kde by se měla získat kopie – backup from backup– a založit zemědělská produkce. Jak celá věc dopadne, nevím. „Pracujeme na návratu“ sděluje, UN-Organisation "Crop Trust", která spravuje sklad na Špicberkách. V současné době pracuje laboratoř Svalbard Global Seed Vault na rozmnožení vzorků. A pan Linoff z Svalbard Global Seed Vault neví, jak dlouho to bude trvat. Proto opatrně říká, že možná až deset let. Hranici mezi strachem, obavou a vydíráním nelze s určitostí určit. Buď proto již toto zjištění nám všem dalším varováním.
Za tuto dobu uskutečnili Číňané malý zázrak v Africe. Tam je skutečnost, která se nabízí k připomenutí. Díky čínským investicím a vlastnímu výzkumu začala v Lesotho skutečná zemědělská industrializace. Je to jeden z mnoha důkazů pro kvalitativní rozdíl mezi tak zvaným Washingtonským a Pekingským konsensem, který by si měli lídři EU plně uvědomit. Křišťálová koule americké vlády a americké justice, včetně TTIP je plná překvapení a hlubokých jezer. V nich se topí bohatí, mnohé evropské banky, a dnes již i Volkswagen. Další jsou na řadě.