1. 10. 2015 WertyzReportRusko podle očekávání zahájilo vojenskou intervenci v Sýrii. Tomuto kroku nasvědčovaly spekulace posledních týdnů. Jak se operace vyvinou postupem času, je nejasné. Rusko tvrdí, že jde jen o letecké útoky a neplánuje pozemní operace. K situaci také přispěl fakt, že syrská armáda už není schopná ubránit celou zemi a požádala Rusko o pomoc. Pojďme se ale podívat na události, které tomu předcházely.
Rusové se poslední týdny snažili prosadit mezinárodní koalici pro boj proti Islámskému státu. A tak týden před Valným shromážděním OSN učinil Putin několik návštěv a telefonátů. První zajímavou návštěvou byla návštěva tureckého premiére Recepa Erdogana v Moskvě, kde se zúčastnil otevření obrovské mešity. Erdogan před setkáním tvrdil, že syrský prezident Bashar Asad může být součástí přechodného vládnutí v Sýrii. O den později turecký premiér Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko počítá s odchodem Asada, který nemůže být součástí země. Stejný krok jako Turci učinila také Francie.
Do Moskvy pak zavítal izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu s armádními generály. Ačkoliv není jasné, o čem přesně s Putinem jednal (nikdy se nedozvíme pravdu), Izrael veřejně vyjadřoval obavy, že ruské zbraně, které jsou dodávány syrské vládě, skončí v rukou Hizballáhu nebo Íránu. Putin mu slíbil, že se tak určitě nestane. O týden později ale izraelská armáda zaútočila na syrský armádní konvoj. Útok odůvodnila jako odvetu za přeshraniční útok ze syrské strany Golanských výšin.
(VIDEO)
Krom toho izraelští činitelé prohlásili, že za žádnou cenu nedovolí, aby se u izraelské hranice pohybovala íránská vojska. Podle deníku Haaretz se Putin rozhodl Izraeli „přistřihnout křídla v syrském vzdušném prostoru“ a v New Yorku s americkým prezidentem Obamou vyjádřil své obavy ohledně izraelských útoků na Sýrii.
Ruský prezident Vladimír Putin také
volal saúdskému králi. Podle oficiální prohlášení si obě strany vyměnily názory na „regionální bezpečnost v souvislosti s nalezením způsobů pro vyřešení konfliktu v Sýrii.“ Konverzace asi moc úspěšná nebyla, Saúdská Arábie totiž na Valném shromáždění OSN prohlásila, že Asad bude muset z čela Sýrie odejít nebo jeho odchod „nastane silou.“
Absolutní nesoulad byl znát při projevech na Valném shromáždění OSN. Francouzský prezident Francois Hollande během svého projevu označil syrského prezidenta za zločince, který nemůže hrát roli v budoucnosti země. Podobný názor sdělil i americký prezident Obama a následně i Velká Británie. Všichni se shodli, že je potřeba vytvořit mezinárodní alianci na boj proti Islámskému státu, jenže hlavním problémem se stal osud syrského prezidenta Bashara Asada. Rusko tedy pro svou alianci nezískalo žádnou podporu a začalo upozorňovat, že jakékoliv jiné letecké útoky v Sýrii porušují mezinárodní zákony. Rusové si navíc stěžovali, že USA nechtějí dát na sankční seznam členy Islámského státu.
Ještě než ale ruský prezident Vladimír Putin navrhl zákon umožňující využít ruské vojáky v zahraničí, který byl jednostranně schválen, studie Amerického Kongresu ukázala, že Spojené státy udělaly minimum proto, aby na stranu Islámského státu neodešlo bojovat 250 Američanů. Američané navíc oznámili, že zastavují svůj program pro výcvik syrských „moderátních rebelů,“ který byl podle nich obrovským selháním.
Vzhledem k těmto všem okolnostem je tedy logické, že Rusko muselo začít jednat anebo být potichu. Po schválení ruského zákona pro využití vojáků v zahraničí Putin také potvrdil vznik centra pro koordinaci informací se sídlem Bagdádu. Jeho členy bude Sýrie, Írán, Irák a Rusko. Putin také řekl, že se do koalice mohou přidat další státy.
První ruský útok nastal v oblasti města Homs. Podle Ruského Ministerstva obrany ruské stíhačky bombardovaly vojenské vybavení, komunikační centra, vozidla, palivo a munici patřící Islámskému státu. Některé média začala ruská tvrzení zpochybňovat slovy, že v této oblasti Islámský stát nepůsobí. Putin ale sám několikrát naznačil, že v tzv. syrské opozici není žádný rozdíl, protože všichni jsou extrémisté.
Jaké bude mít ruská vojenská intervence dopady, teprve uvidíme. Rusko údajně americkým stíhačkám sdělilo, aby nevstupovaly do syrského vzdušného prostoru. Jsou také zprávy, že Spojené státy požádaly státy u Kaspického moře, aby nepouštěly ruské stíhačky. Je také docela možné, že některé elementy v USA budou volat po útoku na Rusy prostřednictvím bojovníků v Sýrii.
Krom toho izraelští činitelé prohlásili, že za žádnou cenu nedovolí, aby se u izraelské hranice pohybovala íránská vojska. Podle deníku Haaretz se Putin rozhodl Izraeli „přistřihnout křídla v syrském vzdušném prostoru“ a v New Yorku s americkým prezidentem Obamou vyjádřil své obavy ohledně izraelských útoků na Sýrii.
Ruský prezident Vladimír Putin také
volal saúdskému králi. Podle oficiální prohlášení si obě strany vyměnily názory na „regionální bezpečnost v souvislosti s nalezením způsobů pro vyřešení konfliktu v Sýrii.“ Konverzace asi moc úspěšná nebyla, Saúdská Arábie totiž na Valném shromáždění OSN prohlásila, že Asad bude muset z čela Sýrie odejít nebo jeho odchod „nastane silou.“
Absolutní nesoulad byl znát při projevech na Valném shromáždění OSN. Francouzský prezident Francois Hollande během svého projevu označil syrského prezidenta za zločince, který nemůže hrát roli v budoucnosti země. Podobný názor sdělil i americký prezident Obama a následně i Velká Británie. Všichni se shodli, že je potřeba vytvořit mezinárodní alianci na boj proti Islámskému státu, jenže hlavním problémem se stal osud syrského prezidenta Bashara Asada. Rusko tedy pro svou alianci nezískalo žádnou podporu a začalo upozorňovat, že jakékoliv jiné letecké útoky v Sýrii porušují mezinárodní zákony. Rusové si navíc stěžovali, že USA nechtějí dát na sankční seznam členy Islámského státu.
Ještě než ale ruský prezident Vladimír Putin navrhl zákon umožňující využít ruské vojáky v zahraničí, který byl jednostranně schválen, studie Amerického Kongresu ukázala, že Spojené státy udělaly minimum proto, aby na stranu Islámského státu neodešlo bojovat 250 Američanů. Američané navíc oznámili, že zastavují svůj program pro výcvik syrských „moderátních rebelů,“ který byl podle nich obrovským selháním.
Vzhledem k těmto všem okolnostem je tedy logické, že Rusko muselo začít jednat anebo být potichu. Po schválení ruského zákona pro využití vojáků v zahraničí Putin také potvrdil vznik centra pro koordinaci informací se sídlem Bagdádu. Jeho členy bude Sýrie, Írán, Irák a Rusko. Putin také řekl, že se do koalice mohou přidat další státy.
První ruský útok nastal v oblasti města Homs. Podle Ruského Ministerstva obrany ruské stíhačky bombardovaly vojenské vybavení, komunikační centra, vozidla, palivo a munici patřící Islámskému státu. Některé média začala ruská tvrzení zpochybňovat slovy, že v této oblasti Islámský stát nepůsobí. Putin ale sám několikrát naznačil, že v tzv. syrské opozici není žádný rozdíl, protože všichni jsou extrémisté.
Jaké bude mít ruská vojenská intervence dopady, teprve uvidíme. Rusko údajně americkým stíhačkám sdělilo, aby nevstupovaly do syrského vzdušného prostoru. Jsou také zprávy, že Spojené státy požádaly státy u Kaspického moře, aby nepouštěly ruské stíhačky. Je také docela možné, že některé elementy v USA budou volat po útoku na Rusy prostřednictvím bojovníků v Sýrii.
Zdroje: Todays Zaman [1][2][3], Al-Manar, Reuters [1][2], JPost, Haaretz, Daily Star, TASS, RT, Novinky.cz [1][2], První zprávyFoto: © Stringer / Reuters
https://www.youtube.com/watch?t=1&v=OqQtbI2J9Es