2. 10. 2015 České národní listy
Úvaha etnografa a muzeologa Jiřího Jaroše Nickelliho o stavu a nejbližší budoucnosti naší země, Evropy a světa.
U.S.A nikdy nebudou vítězem proti Rusku,
na to si musejí nechat zajít chuť.
Sýrie je ruský dvorek,stejně jako Zakavkazí. To si musejí všichni ti geopolitikové Západu uvědomit, ať se jim to líbí nebo nelíbí. Rusko už dávno není jelcinovský protektorát, ale obnovená velmoc s vojenskou silou rovnocennou nejméně U.S.A. a s ekonomickým potenciálem, který se teprve rozvíjí,(i přes brzdy sankcí!), zatím co ekonomický potenciál Západu neustále slábne a je vysilován jednou krizí za druhou.
Spojenectví s Čínou, která sleduje stejné cíle v Eurasii,
nelze nabourat bez uskutečnění převratu v Rusku - a ten je za dané situace naprosto nereálný, i přes veškeré pokusy zahraničí, které ostatně bezúspěšně trvají od samého vzniku Ruské federace.
Ve středovýchodní Evropě je zrcadlový paobraz geopolitických tendencí. U nás je kolaborant premiér a realista president. Na Slovensku je tomu naopak. Tam je kolaborant president a realista premiér. Naproti tomu president Putin kromě reforem provedl řadu bezpečnostních opatření, z nichž nemalou váhu má paralýza choutek prozápadních oligarchů. Takový postup by byl potřeba i ve vasalských státech středovýchodní Evropy - kdyby právě nešlo o vazalské polostáty, pro které taková politika je de facto neuskutečnitelná, a proto tyto státy neustále krachují.
Rusko neustále pozorně sleduje vývoj ve vasalských státech
středovýchodní Evropy, kde situace značně polarizuje. Nejvyšším lokajem Západu je pochopitelně Polsko se svými antiruskými tradicemi a se silným kleronacionalismem. Uhři jsou někde uprostřed - a nejslabšími články vazalů NATO-EU jsou Slovensko a Česko. Ty jsou geopolitickými balancéry, přičemž Rakousko má realistický kurs vůči Rusku, dobře zhodnocený zkušeností Ostmarky za Führera...
Do tohoto geopolitického guláše se zamíchala muslimská otázka,
kdy Rusko zaujalo přirozeně ostražitý postoj zatím jediný stát, konající praktický realismus, je Maďarsko,které snad bude následovat Slovensko, neboť v současné situaci je to jeho životní zájem. Ale středovýchodní státy mají jednu výhodu. Pro muslimy jsou ZATÍM ekonomicky a geograficky nezajímavé. Žádný muslim nebude pracovat na venkově, protože je historicky závislý na loupeži (akumulaci kapitálu jakýmikoli prostředky) a na obchodu. K tomu jsou uzpůsobena v evropském prostředí středovýchodní Evropy jen velkoměsta,a protože toto vše jsou tzv. "jednoměstské státy", muslimové v I. fázi potáhnou dále.
Dokud nenastane vystřízlivění v Německu, Švédsku a Norsku.
V Británii již nastává, v Holandsku nastalo a ve Francii už je boj o prioritu Francouzů. A počne uzavírání hranic a přeposílání muslimu do našich regionů pod záminkou "solidarity, humanity etc.", kterou mohou uznat pouze užiteční idiotés a kolaboranti.
Jak budou tyto jevy na Západě zesilovat, další muslimský příliv začne silněji ohrožovat i středovýchodní evropské země, které se z tranzitních zemí stanou po uzavření hranic evropských "muslimských rájů" náhradními destinacemi. A teprve pak nastane pro naše země totální kolaps, který povede ke zhroucení našich států.
Naše vlády totiž nedokáží splnit vazalské podmínky Západu na jedné straně a naproti tomu splnit základní obranu vlastních občanů. Vzniklé nepokoje, pokud přerostou v revolty, začnou být potlačovány kontingenty NATO - a to bude počátek občanských válek v našem prostoru. Pokud EU definitivně nezmění své ponížené postoje k muslimství jako k fašistické agresivní ideologii, a pokud neodhodí multikulturalistické kolaborantství do "muzea starožitností“ vedle kolovratu a bronzové sekyry", jak dávno pravil Engels.
Foto: Dr. Jiří Jaroš Nickelli