Nemůžeme jim tu západní propagandu pořád žrát! Švihlíková, Kotrba či rozzlobený Ficův muž u jednoho stolu. A bylo dusno.

REPORTÁŽ
4. 10. 2015 ParlamentníListy

Ukažme konečně na viníka současné ekonomické situace i uprchlické krize, tím jsou Spojené státy. Každá země je pro velké korporace vlastně překážkou, zaznělo na "Litoměřickém odborném semináři", jehož první ročník se konal v sále gotického hradu.

O amerikanizaci, financích, imigraci a médiích tu přednášel slovenský poslanec Ľuboš Blaha, ekonomka Ilona Švihlíková, analytik a publicista Štěpán Kotrba nebo europoslanec Miloslav Ransdorf a další. Nakolik USA ovlivňují nejen finance v Evropě, ale i imigraci a jakou službu nyní poskytují mainstreamová média? I to bylo tématem semináře, na kterém se v sobotu dopoledne sešlo zhruba osm desítek lidí. „Poslední dobou se u nás objevuje model, že když někdo chce ochránit naši kulturu nebo uzavřít hranice, je za fašistu. My prostě nemůžeme absorbovat miliony imigrantů. Jak mohla Angela Merkelová pozvat milion Syřanů? Copak nedomýšlí svá slova?“ řekl přítomným slovenský poslanec Ľuboš Blaha. Zdůraznil, že Slovensko je jediná země, která se ostře postavila proti kvótám. Kvóty podle jeho názoru ničemu nepomohou, to vám dnes řeknou i západní politici. Nemohou pomoci a řešením není ani přestěhovat sem milion uprchlíků.

Blaha: Vadí mi pokrytectví Západu

„V USA si z uprchlíků vyberou a přijmou například lékaře a tvrdí nám, jak jsou humánní. Vezměme si třeba války ze Západu. Na Ukrajině je občanská válka a Západ tvrdí, že největší nepřítel je Putin, který rozpíná imperialismus. Chudáci Ukrajinci trpí, umírají pro svobodu a Putin je zlý čert. Jižní Ukrajina se vzbouřila, Rusko se do toho pouze nepřímo zapojuje, ale Putin je ten zlý. Nemůžeme jim tu západní propagandu pořád žrát,“ vysvětloval Ľuboš Blaha.

Pokračoval výčtem dalších válek způsobených prý iniciativou Ameriky. Například Irák, kde se podle jeho slov od roku 2003 jenom umírá a přitom sem vojáci vtrhli, aby zemi ochránili. Zmínil také Sýrii, kam se válka dostala z Iráku. Lidé tam buď umírají, nebo skončí v osidlech Islámského státu, podle Blahy tam není jiná alternativa. „Abu Bakr al-Baghdadi býval meditujícím intelektuálem a nyní se zapojil do Islámského státu, jak je to možné? Někde se přece muselo něco stát. Dále Libye, zničený Kaddáfího řežim. Můžete si o podobných vůdcích myslet, co chcete, ale zabezpečili fungování státu, děti žily a lidé neumírali. Ukažme konečně na toho viníka, Západ. Proč se nezabýváme příčinou uprchlictví, tedy válkami? Pokrytectví Západu je do nebe volající. Poslední dobou mám pocit, že Evropská unie ani USA nepotřebuje, že si na hlouposti vystačí sama,“ sdělil Ľuboš Blaha s tím, že Slovensko se hodlá vzbouřit a říci nesmyslným kvótám jasné ne. Podotkl, že Slovensko chce solidárně pomáhat, ale Brusel jim nebude nakazovat, kolik mohou a nemohou přijmout uprchlíků. „Tisíc pět set je tento rok, za rok to budou další a další. My nebudeme kvóty aplikovat,“ dodal rozhodně slovenský poslanec.

Nemůžeme říci, že se další generace bude mít lépe

Spojených států se ve svém projevu dotkla i ekonomka Ilona Švihlíková, která přednášela o globální ekonomice i dopadech na Českou republiku. „Ve vyspělých zemích se nám usadila dvojčata: stagnace a deflace. Deflace zvyšuje dluhy, to není nic příjemného. Tuto nepříznivou situaci známe z dvacátých a třicátých let minulého století. Stagnace je například vidět v Japonsku, kde jde o obrovský problém dodnes, podobně i v Řecku. Když vyškrtnete čtvrtinu rozpočtu, bude to mít sociální dopady,“ vysvětlila Švihlíková. Dle jejích slov je velkým tématem ekonomie současné doby nerovnost a mzdy. Mezinárodní měnový fond vydal zprávu, která potvrzuje, že bohatství shora dolů nepoteče. Bohatství drží menšina, což ohrožuje celý systém a blížíme se tak podle slov ekonomky k roku 1820. „Dalším tématem je deligitimizace, chybí nám kupní síla. Nejen v USA mají chorobnou nadvýrobu. Můžeme nyní říci, že se další generace budou mít lépe? V této situaci - sedm let po recesi - to říci nemůžeme. Otřásá to dobou a proto vznikají extrémní pravicové i levicové strany. V podstatě – co se děje v ekonomice, se jako první projeví v USA a pak se rozšíří do dalších zemí,“ řekla Švihlíková.

Česká levice kuňká v koutě

Připomněla také, že až do 70. let minulého století šla mzda a produktivita práce ruku v ruce. Od té doby kráčí odděleně a ve všech vyspělých zemích produktivita práce v lepším případě stagnuje, v horším klesá. V USA podle ekonomky činila v 60. letech minulého století mzda 50 dolarů a největším zaměstnavatelem byl General Motors. Dnes je to v přepočtu 8,9 dolaru za stejné období a největším zaměstnavatelem je Walmart. „A jak na to reagují američtí manažeři, když jdou lidé protestovat? Jestli budete protestovat, nahradíme vás stroji. Automatizace nabíhá a takzvaná Nová ekonomika v USA, kdy chtěli rozjet plnou automatizaci, skončila, protože se ukázalo, že neladí se současným systémem. Kdyby se to aplikovalo, bude osmdesát procent nezaměstnaných,“ vysvětlila ekonomka.

Dodala, že prožíváme nyní všechny krize najednou: ekonomickou, finanční, sociální, morální, politickou i geopolitickou. Hegemon USA odchází a kdo nastoupí nyní? Pozitivní informací je, že existuje několik statečných jedinců a objevují se hnutí i levicová uskupení. „Česká republika se za působení pravicových vlád málem zhroutila. Stát nemůže fungovat na vytahování peněz. Tím se dostáváme k nízké kvalitě elit. Kdo dnes v České republice rozumí a je schopen s tím něco dělat? Možná jsem slepá, ale já nikoho takového nevidím,“ uvedla Švihlíková. Zkritizovala také českou levici, která jen „kuňká v koutě“ místo toho, aby přednášela témata. Máme sociální problémy, ale nemůžeme se izolovat.

Nejslabším bodem kapitalismu jsou patenty na vynálezy

Na její proslov navázal analytik a publicista Štěpán Kotrba, který prohlásil, že naše děti nebudou mít práci, protože 20 procent populace udrží svět v chodu a zbylých 80 procent bude zbytečných a nebude nikdo, kdo by jim zaplatil. „V továrnách nebudou dělníci, ale roboti. Roboti nepotřebují dovolenou a nežádají péči. Včera například byl v této souvislosti velký den. V Německu vyjel na silnici první nákladní automobil bez řidiče. Řidiči nákladní dopravy, autobusové, MHD, všichni jsou teď ohroženi, protože nebudou potřeba,“ řekl Kotrba. Dále upozornil na úlohu internetu, který nám dal možnost řici, co si myslíme, diskutovat o tom, propojit informace a ti, kteří tomu chtějí zabránit, se hájí autorskými právy.

„V podstatě to, co zavedla Marie Terezie, tedy obecní knihovny, aby zbavila sedláky negramotnosti, my nejsme schopni zopakovat na internetu. Principem sdílení o dílo nepřijdete, jen se hůře rozlišuje, co je půjčení, co krádež a podobně. Nejslabší bod kapitalismu jsou patenty na vynálezy. Bez nich pokrok bude, ale bude humánější. Tedy podělit se o vynálezy,“ popsal Štěpán Kotrba. Během přednášky se zabýval také veřejnými prostředky a nedělitelností spotřeby, kterou vysvětlil na příkladu pouliční lampy. „Veřejné osvětlení svítí a větším množstvím lidí, kteří pod lampou projdou, náklady nestoupají. Uživatele ani nelze vyčlenit z užívání veřejného osvětlení, nebo lampu vypnout, když jde někdo cizí. Doba, kdy se veřejné prostředky formulovaly, byla v roce devatenáct set padesát čtyři. Co se ale stane, když někdo odmítne zaplatit? Jako třeba dálniční známku. Ušetří čtyři sta korun, ale zase nebude na ty dálnice,“ sdělil publicista. Štěpán Kotrba také kritizoval dotace, které deformují trh. Veřejný statek se totiž obtížně označuje. „Když se bojovalo o Českou televizi, prý šlo o demokracii, ale ono to bylo o kšeftu. Jestliže nám zbudou pouze komerční média, která nejsou nosiči sdělení, ale reklamy, co nám zbude? Pro ně není občan občanem, ale spotřebitelem, a proto je nutné zachovat veřejnoprávní média. Hloupostí politiků na Slovensku má tamní veřejnoprávní televize sledovanost pět procent, v České republice je to třicet procent. A ta chyba se bude těžko vracet zpět. Pravicová politika na Slovensku škrtala a nedošlo jim, že krávu je nutné nejdříve nakrmit a pak teprve podojit.“

Poukázal také na nebezpečí propojování veřejného a soukromého sektoru, protože soukromý sektor nedělá nic pro blaho občanů, ale vše pro zisk. Jako odstrašující příklad použil také USA, kde rozprodali rádiové frekvence tak, že je skoupili ti nejbohatší a stát nad rádiem ztratil kontrolu.

Psali na ParlamentníchListech: