Oskar Krejčí13. 10. 2015 Parlamentní listy
Údery v Sýrii bojují podle profesora Oskara Krejčího Rusové i za Českou republiku: „Vůbec nejde o Moskvu a Rusko. V Sýrii se tak trochu bojuje i za nás...“ A že Putin jen podporuje diktátorský režim? „Rusko podporuje tu stranu, která je schopná bojovat proti islámským fundamentalistům. V tuto chvíli to je jen armáda platného režimu...“
Rusko graduje ofenzívu proti Islámskému státu v Sýrii. Cílem má být podle slov prezidenta Vladimira Putina také „stabilizace zákonné moci a vytvoření podmínek pro hledání kompromisu“. Syrští povstalci i západní státy ale obvinili Moskvu, že její letecká kampaň nemá s islamisty nic společného, že postupuje bez koordinace s mezinárodní koalicí vedenou Spojenými státy a také že se více snaží zachránit Asadův režim, než bojovat s radikály. Navíc prý v průběhu vojenského tažení nerozlišuje mezi zásahy proti Islámskému státu a ozbrojenými povstaleckými silami, které považuje také za teroristy. K tomu ve svém hodnocení pro ParlamentníListy.cz analytička Tereza Spencerová poznamenala: „Putinovi generálové takové jemné nuance očividně odmítají a zastávají opačný extrém, tedy že každý, kdo bojuje proti režimu v Damašku, je terorista. A podle toho bombardují. On si je Alláh už potom nějak přebere,“ zmínila Spencerová, která ale také konstatovala, že letecká kampaň, kterou zahájilo Rusko 30. září, ničí infrastrukturu Islámskému státu.
Kdo brání v přístupu k území Islámského státu, nemůže se divit, že ho zasáhne válka
Podle profesora Oskara Krejčího je situace sice krajně nepřehledná, ovšem důležité je, kudy vede přístup směrem k oblastem, které drží Islámský stát. „Pokud vede přes území, jež proameričtí nebo profrancouzští rebelové pokládají za své, pak se nedá nic dělat. Jinak se tam jít nedá,“ reagoval na výrok Spencerové Krejčí. Zároveň opět zdůraznil, že ideální by byla kooperace západních spojenců a aktivit Ruska i syrské armády. „Pak nebudou překážet v útoku na Islámský stát. Když budou bránit v přístupu a útočit na syrskou armádu, která postupuje na sever, pak se nemůže nikdo divit, že válka zasáhne i je,“ dodal. Krejčí si také všímá skutečnosti, že média ukazují souvislá území obsazená různými skupinami, jenže ve skutečnosti jde jen o opěrné body různých stran a souvisle podle něj území pokrytá příznivci konkrétních skupin nejsou.
Krejčí: „Rusko podporuje stranu schopnou bojovat proti islámským fundamentalistům.“
Teze, že Rusko podporuje Asada, je podle Krejčího velmi zjednodušená. „Rusko podporuje tu stranu, která je schopná bojovat proti islámským fundamentalistům. V tuto chvíli to je jen armáda platného režimu,“ vysvětluje politolog. Poukazuje ale také na skutečnost, že si Rusové nálety řeší i své vlastní problémy. „Bojovníci v řadách tzv. Islámského státu, kteří mají ruské občanství, se při úspěchu tohoto uskupení přemístí do oblasti Ruské federace, případně ti středoasijští do oblastí střední Asie a dál je v ohrožení Čína. Musí je někdo zastavit. To, co předvádí západní koalice, není cesta, jak bojovníky Islámského státu zablokovat,“ zhodnotil Krejčí. Sám je přitom přesvědčený o tom, že Rusko šlo do útoku „nechtěně“. „Nesmírně si zkomplikovalo vztahy s Tureckem, Saúdskou Arábií, Emiráty atd.,“ poznamenal profesor.
Úspěšný zásah v Sýrii přinese Putinovi politické body. Otázkou je, jak dlouho konflikt potrvá
To, jak se odrazí zásah v Sýrii na budoucí popularitě prezidenta Vladimira Putina a jeho renomé, bude záležet podle Krejčího nejen na úspěchu operace, ale také její délce. „Pokud bude existovat koalice Teherán – Bagdád – Damašek, pak by původní odhad kolem čtyř měsíců mohl být reálný. Jestliže bude zásah úspěšný, renomé Vladimira Putina vzroste a s tím souvisejí i další efekty,“ uvedl Krejčí, který také zmiňuje pravděpodobnost následného navýšení ceny ropy, protože z Islámského státu je distribuována ropa za dumpingové ceny.
Krejčí: „Vůbec nejde o Moskvu. V Sýrii se bojuje i za nás.“
K situaci také Krejčí zdůraznil: „Vůbec nejde o Moskvu a Rusko. V Sýrii se tak trochu bojuje i za nás. To, jak se situaci podařilo Západu rozeštvat, není legrace. Dnes máme destabilizované i Turecko, další výraznou mocnost, která se stává nejistým hráčem,“ uvedl také Krejčí. „Kromě atentátů, jež se tam pomalu stávají záležitostí na denním pořádku, bombardují kurdské bojovníky proti Islámskému státu za plného souhlasu Bruselu, za tichého souhlasu západních médií. Kurdská strana práce vyzvala ke smíru a jak odpovědělo Turecko? Bombardováním,“ popsal politolog s tím, že destabilizace regionu se nezastavila. „Jedinou cestou je spojit se proti islámským fundamentalistům a v tomto případě se spojit každý s každým. Naším úkolem je tlačit na politické elity Západu, aby se dohodly s Ruskem alespoň pro tuto konkrétní událost, a to pro boj proti Islámskému státu,“ doplnil.
USA chtějí spolupracovat. Obama ale kritizuje útoky Rusů na „umírněnou syrskou opozici“
Americký prezident Barack Obama řekl, že by chtěl, aby Spojené státy spolupracovaly s Ruskem, ale nemá v úmyslu spojit úsilí USA s ruskou stranou, která útočí na umírněnou syrskou opozici. „Syrský prezident Bašár Asad se drží jen díky Rusku a Íránu,“ řekl na tiskové konferenci ve Washingtonu Barack Obama. „Ruský vojenský zásah v Sýrii nepřinese výsledky a snaží se udržet autoritářský režim v Damašku u moci, to stáhne Rusko do bažiny.“ Politolog Krejčí pochybuje o pojmu umírněná opozice: „Co je to umírněná opozice? Ve frazeologii západních médií jsou to ozbrojenci, pro jiné zase teroristé, kteří se neohánějí praporem al-Káidy nebo Islámského státu, ale jsou to bojovníci proti legitimní vládě. Můžeme jim fandit nebo nemusíme, ale není tam nic umírněného. Umírnění jsou ideologicky nikoli způsobem boje. Asad je v této chvíli jediná síla schopná zajistit pozemní operaci v Sýrii,“ uvedl politolog.
Priority? Nejdříve porazit Islámský stát. Pak ať si o budoucnosti rozhodnou Syřané
Podle Krejčího je třeba si stanovit jasný cíl. „Podle mého názoru by vše mělo být odloženo na později, na situaci, kdy už bude Islámský stát poražen. Pokud si někdo už dopředu klade podmínky, že teď použijeme, jak říká náš ministr zahraničí, Asada a pak ať jde k čertu… Takto se na jednání nechodí! Navíc nebývá zvykem v dějinách, že by válečný vítěz utekl od válu, vítězové zpravidla patří k těm, kteří si diktují podmínky,“ vysvětlil Krejčí. V této souvislosti zdůraznil, že Syřané jsou zodpovědní za svou i budoucí vládu a o tom, koho mají v čele, si musejí rozhodnout sami: „Neměly by to za ně určovat ani Evropská unie, ani NATO. Pokud někomu vadí tzv. autoritářský režim Bašára Asada, ať se podívá na naše spojence v Saúdské Arábii, Kuvajtu atd. Nemůžeme přece přes mezinárodní politiku, kde se střídají zájmy mocností, řešit vnitrostátní situaci některých zemí. To je válečný přístup. Moderní přístup, který se zakládá na mezinárodním právu, ctí suverenitu,“ říká Krejčí.
Krejčí o kyjevské vládě: „S těmito ekonomickými výsledky jsou nepoužitelní.“
Politolog Krejčí také okomentoval aktuální situaci na Ukrajině, když tento konflikt označil za „zamrzlý a dlouhodobý“. O tom, jak dlouho potrvá, budou podle Krejčího rozhodovat dva faktory: „Západ nesmí vidět výhodu v tom, že Ukrajinci budou útočit na své spoluobčany na jihovýchodě. Druhá klíčová věc je, jaká bude ekonomická situace,“ uvedl Krejčí. A jak říkají poslední údaje, jejich ekonomika je na tom čím dál hůř. „Existuje demokratické řešení, že proběhnou volby, jež přirozeně vyženou současnou kyjevskou elitu od válu. S těmito ekonomickými výsledky jsou nepoužitelní, nemluvě o občanské válce,“ zhodnotil Krejčí, který také podotkl: „Otázkou je, do jaké míry budou příští volby demokratické, a zde vidím velký otazník.“ Toto téma pak Krejčí uzavřel s tím, že má-li být budoucnost Ukrajiny pozitivní, musí být země otevřená na Východ i na Západ a nedá se uživit na charitě ze zahraničí. „Ukrajina musí fungovat sama, ať třeba asociací s Evropskou unií, ale musí dojít k vyladění podmínek ekonomické spolupráce s Ruskem,“ dodal.