Valerij Melnikov
13.10.2015 Sputnik
Ruský koncern Almaz-Antej, výrobce systémů Buk, odtajnil část svých materiálů a předložil vlastní verzi okolností katastrofy Boeingu na Ukrajině. Závěry byly učiněny na základě výpočtů počítače, který modeloval 14 milionů kombinací zásahu letadla střepinami rakety. Koncern je ochoten předložit výsledky svých výzkumů mezinárodní komisi a soudu.
Výsledky modelování katastrofy malajsijského Boeingu na Ukrajině potvrzují, že byl sestřelen z území kontrolovaného ukrajinskými OS — ze strany osady Zaroščenske, řekl novinářům poradce generálního konstruktéra koncernu PVO Almaz-Antej Michail Malyševskij.
„Dnes můžeme jednoznačně říci, že jestliže byl Boeing sestřelen protiletadlovým raketovým komplexem Buk, zasáhla ho raketa 9M38 vystřelená ze strany osady Zaroščenske", řekl Malyševskij.
Experiment Almaz-Anteje: odstřelení Boeingu. VIDEO
Výzkum „zcela vyvrací" závěry nizozemské komise o typu rakety, jíž by mohlo být letadlo sestřeleno, prohlásil generální ředitel koncernu Jan Novikov.
„Stalo se naprosto jasné, že když byl Boeing sestřelen pomocí protiletadlového raketového komplexu Buk, pak to mohla být jen raketa 9M38, tedy starší raketa, než 9M38M1, která nemá zasahující prvky (zvláštního tvaru)… Matematické modelování provedené koncernem bylo naprosto korektní", podotkl ředitel.
Novikov také prohlásil, že modelování katastrofy MH17 uskutečněné nizozemskou komisí nevysvětluje, proč dospěli k závěru, že letadlo bylo sestřeleno právě ze strany Sněžného (které bylo tehdy kontrolováno domobranci).
„Hlavním důkazem toho, že letadlo bylo sestřeleno ze strany Sněžného, bylo modelování tohoto procesu a vysvětlení oblasti zásahu na vnějším plášti. Může dost názorně ukázat, že při příletu raketu v protisměru se skutečně zasahuje určitá oblast, toto modelování však často vůbec nevysvětluje reálné uhly příletu zasahujících prvků", řekl Novikov.
Almaz-Antej: MH17 byl sestřelen raketou z Buku, která není ve výzbroji RF
Podle jeho slov, „při rozboru jsme si všimli toho, že křídlo a část levé stabilizační plochy mají poškození způsobená bojovými zasahujícími prvky o rozměru 8 až 14 milimetrů, což je charakteristické pro raketu Buk".
„Střepina, která zasáhla volant a křeslo velitele posádky, letěla prakticky přímo podél konstrukce letadla. Na základě rozboru všech těchto prvků jsme dospěli k závěru, že hlavní část zasahujících prvků se pohybovala podél konstrukce letadla", řekl Novikov na zvláštní tiskové konferenci.
K explozi rakety komplexu Buk došlo ve vzdálenosti více než 20 metrů od levého motoru malajsijského Boeingu MH17, řekl poradce generálního ředitele Malyševskij.
„Podle jakékoli verze, kterou by mohla komise zkoumat, se nacházel levý motor ve vzdálenosti více než 20 metrů od bodu exploze rakety", řekl.
Podle slov Malyševského, „z této vzdálenosti ne všechny zasahující prvky dokonce i hotové frakce mohou prorazit dvě a více překážek". Malyševskij podotkl, že při výrobě raket se uplatňuje charakteristika, která umožňuje prorazit dvě nebo více překážek ve vzdálenosti nejvíce 17 metrů.
K explozi rakety došlo více než 20 m od levého motoru MH17 – Almaz-Antej„Podobné vstupné otvory mohly být proraženy jen bojovými zasahujícími prvky. Byly vyrobeny z velmi husté látky, jiné součásti rakety mají poměrně malou hustotu, což jim nedovoluje prorazit dvě překážky", dodal poradce.
Raketa, která sestřelila pravděpodobně malajsijský Boeing v nebi nad Ukrajinou, byla stažena z výzbroje ruské armády v r. 2011, oznámil generální ředitel koncernu Novikov.
„Dokázali jsme, že protiletadlovou raketou, která sestřelila Boeing v nebi nad Ukrajinou, mohla být jen raketa 9M38 komplexu Buk vypuštěná z okolí osady Zaroščenske. Poslední podobná raketa byla vyrobena v Sovětském svazu v r. 1986", řekl Novikov.
Podle jeho slov, definitivní a bezpečná životnost tohoto typu raket s ohledem na všechna prodlužování, byla stanovena na 25 let, po čemž byly staženy z výzbroje ruské armády.
Jak bylo oznámeno, v Zaroščenském byly v okamžiku katastrofy dislokovány jednotky ukrajinských OS.
Více:
13.10.2015 Sputnik
Ruský koncern Almaz-Antej, výrobce systémů Buk, odtajnil část svých materiálů a předložil vlastní verzi okolností katastrofy Boeingu na Ukrajině. Závěry byly učiněny na základě výpočtů počítače, který modeloval 14 milionů kombinací zásahu letadla střepinami rakety. Koncern je ochoten předložit výsledky svých výzkumů mezinárodní komisi a soudu.
Výsledky modelování katastrofy malajsijského Boeingu na Ukrajině potvrzují, že byl sestřelen z území kontrolovaného ukrajinskými OS — ze strany osady Zaroščenske, řekl novinářům poradce generálního konstruktéra koncernu PVO Almaz-Antej Michail Malyševskij.
„Dnes můžeme jednoznačně říci, že jestliže byl Boeing sestřelen protiletadlovým raketovým komplexem Buk, zasáhla ho raketa 9M38 vystřelená ze strany osady Zaroščenske", řekl Malyševskij.
Výzkum „zcela vyvrací" závěry nizozemské komise o typu rakety, jíž by mohlo být letadlo sestřeleno, prohlásil generální ředitel koncernu Jan Novikov.
„Stalo se naprosto jasné, že když byl Boeing sestřelen pomocí protiletadlového raketového komplexu Buk, pak to mohla být jen raketa 9M38, tedy starší raketa, než 9M38M1, která nemá zasahující prvky (zvláštního tvaru)… Matematické modelování provedené koncernem bylo naprosto korektní", podotkl ředitel.
Novikov také prohlásil, že modelování katastrofy MH17 uskutečněné nizozemskou komisí nevysvětluje, proč dospěli k závěru, že letadlo bylo sestřeleno právě ze strany Sněžného (které bylo tehdy kontrolováno domobranci).
„Hlavním důkazem toho, že letadlo bylo sestřeleno ze strany Sněžného, bylo modelování tohoto procesu a vysvětlení oblasti zásahu na vnějším plášti. Může dost názorně ukázat, že při příletu raketu v protisměru se skutečně zasahuje určitá oblast, toto modelování však často vůbec nevysvětluje reálné uhly příletu zasahujících prvků", řekl Novikov.
Almaz-Antej: MH17 byl sestřelen raketou z Buku, která není ve výzbroji RF
Podle jeho slov, „při rozboru jsme si všimli toho, že křídlo a část levé stabilizační plochy mají poškození způsobená bojovými zasahujícími prvky o rozměru 8 až 14 milimetrů, což je charakteristické pro raketu Buk".
„Střepina, která zasáhla volant a křeslo velitele posádky, letěla prakticky přímo podél konstrukce letadla. Na základě rozboru všech těchto prvků jsme dospěli k závěru, že hlavní část zasahujících prvků se pohybovala podél konstrukce letadla", řekl Novikov na zvláštní tiskové konferenci.
K explozi rakety komplexu Buk došlo ve vzdálenosti více než 20 metrů od levého motoru malajsijského Boeingu MH17, řekl poradce generálního ředitele Malyševskij.
„Podle jakékoli verze, kterou by mohla komise zkoumat, se nacházel levý motor ve vzdálenosti více než 20 metrů od bodu exploze rakety", řekl.
Podle slov Malyševského, „z této vzdálenosti ne všechny zasahující prvky dokonce i hotové frakce mohou prorazit dvě a více překážek". Malyševskij podotkl, že při výrobě raket se uplatňuje charakteristika, která umožňuje prorazit dvě nebo více překážek ve vzdálenosti nejvíce 17 metrů.
Raketa, která sestřelila pravděpodobně malajsijský Boeing v nebi nad Ukrajinou, byla stažena z výzbroje ruské armády v r. 2011, oznámil generální ředitel koncernu Novikov.
„Dokázali jsme, že protiletadlovou raketou, která sestřelila Boeing v nebi nad Ukrajinou, mohla být jen raketa 9M38 komplexu Buk vypuštěná z okolí osady Zaroščenske. Poslední podobná raketa byla vyrobena v Sovětském svazu v r. 1986", řekl Novikov.
Podle jeho slov, definitivní a bezpečná životnost tohoto typu raket s ohledem na všechna prodlužování, byla stanovena na 25 let, po čemž byly staženy z výzbroje ruské armády.
Jak bylo oznámeno, v Zaroščenském byly v okamžiku katastrofy dislokovány jednotky ukrajinských OS.
Více: