Jaroslav Tichý
13. 10. 2015 CzechFreePress
Komentář pana Tichého na článek Emila Kalabuse "Americká politika nebo organizovaný zločin?".
Myslím, že není věcně správné navozovat představu, že dějiny USA byly veskrze kladné a až v období po Reagonovi "se to všechno nějak pokazilo". Pak, že se do vládních pozic vetřeli ti nehodní. Působí to totiž dojmem, že když ty "nehodné" v USA odstraní, "pofrčí" zase všechno ideálním způsobem. A my je zase budeme moci milovat (ať již pod vlivem westernů či pop music či našeho mainstreamu bez vlastního názoru a náplně. Prostě jen tak). Tak tomu ale opravdu není, vadný je v USA systémový přístup, a to od samého počátku, jak dále připomínám.
Konečně není to tak dlouho, co jsme slyšeli od některých lidí i u nás podobné hodnocení r. 1989. Nejdříve vše výborné a pak se to (samo) nějak pokazilo. Pokud se chceme dobrat skutečně pravdy, je třeba zopakovat si historické události a hned nato si upravit vlastní optiku nazírání na věci. A to jak u nás doma, tak i v USA. Nehodlám teď ani vyhledávat a opisovat, kolik válek vyvolaly a koho všeho napadly USA ve své historii. Ani kolik a kde mají základen po světě, ač se stále prohlašují "býti ohroženi".
Připomenu jen opravdu něco málo z vnitřní historie USA, tj.:
Mám osobně rád westerny a indiánky, stejně jako detektivní romány R. Chandlera, D. Hammetta, R. Mcdonalda a dalších. Mám rád i dobrou pop-music (třeba americkou). To mi ale nikdy nepřekáželo v kritickém nazírání na americké dějiny a jejich vývoj. Ten jejich vývoj začal nedobře. Byl založen na krádežích a násilí. Pokračoval kumulací kapitálu prostřednictvím mafie a organizovaného zločinu (viz 20. - 40 léta min. století). Další kapitál byl akumulován prostřednictvím financování obou světových válek. Válčilo se ovšem zásadně jinde. To umožňovalo bohatnout nejen na válkách, nýbrž i na financování obnovy zemí válkami zničených. Opět bohulibá činnost. Silný vliv fašistů byl v USA zjevný již před 2. sv. válkou. Stačí připomenout záměrnou nečinnost prezidenta Rooswelta před napadením Pearl Harboru Japonci, aby vůbec mohl následně vyhlásit vstup USA do 2. sv. války na straně spojenců.
A skutečnost, že ten jejich vývoj jde zejména v posledních 2 dekádách od "deseti k pěti" vidí stále více a více lidí ve světě. A to nejen v oblasti lidských práv, které USA tak rády "vyvážejí" (možná proto jim žádná doma nezbyla), nýbrž i v oblasti ekonomické a teď i zahraničně-politické. Upadají již tak, že otevřeně podporují teroristy po světě a fašisty na Ukrajině. V minulosti to probíhalo rovněž, avšak ve skryté formě (např. operace Gladio).
A těm našim politikům doporučuji, poletí-li do USA, aby se na otázku dodržování lidských práv v USA znepokojeně tázali po příletu hned na letišti. A přispěli i svými radami, které rozdávají tak štědře a tak často (zatím) zásadně jinými směry.
13. 10. 2015 CzechFreePress
Komentář pana Tichého na článek Emila Kalabuse "Americká politika nebo organizovaný zločin?".
Myslím, že není věcně správné navozovat představu, že dějiny USA byly veskrze kladné a až v období po Reagonovi "se to všechno nějak pokazilo". Pak, že se do vládních pozic vetřeli ti nehodní. Působí to totiž dojmem, že když ty "nehodné" v USA odstraní, "pofrčí" zase všechno ideálním způsobem. A my je zase budeme moci milovat (ať již pod vlivem westernů či pop music či našeho mainstreamu bez vlastního názoru a náplně. Prostě jen tak). Tak tomu ale opravdu není, vadný je v USA systémový přístup, a to od samého počátku, jak dále připomínám.
Konečně není to tak dlouho, co jsme slyšeli od některých lidí i u nás podobné hodnocení r. 1989. Nejdříve vše výborné a pak se to (samo) nějak pokazilo. Pokud se chceme dobrat skutečně pravdy, je třeba zopakovat si historické události a hned nato si upravit vlastní optiku nazírání na věci. A to jak u nás doma, tak i v USA. Nehodlám teď ani vyhledávat a opisovat, kolik válek vyvolaly a koho všeho napadly USA ve své historii. Ani kolik a kde mají základen po světě, ač se stále prohlašují "býti ohroženi".
Připomenu jen opravdu něco málo z vnitřní historie USA, tj.:
- hned na počátku praktické vyvraždění původního indiánského obyvatelstva a ukradení nejen jejich území, nýbrž i nerostného bohatství;
- násilnou krádež značné části mexického území.
- úroveň politické kultury spočívající v oblibě vraždit své vlastní prezidenty;
- občanská válka Severu proti Jihu (pod záminkou osvobození černochů z otroctví, byť skutečné motivy byly zcela odlišné - to jim zůstalo dodnes).
- setrvalé potlačování občanských svobod černochů a jejich vraždění (a to ještě o více než 100 let poté, co byli Severem údajně "osvobozeni";
- setrvalé potlačování občanských svobod obyvatel USA hispánského původu a
- nástup potlačování občanských svobod i vlastního bílého obyvatelstva.
Mám osobně rád westerny a indiánky, stejně jako detektivní romány R. Chandlera, D. Hammetta, R. Mcdonalda a dalších. Mám rád i dobrou pop-music (třeba americkou). To mi ale nikdy nepřekáželo v kritickém nazírání na americké dějiny a jejich vývoj. Ten jejich vývoj začal nedobře. Byl založen na krádežích a násilí. Pokračoval kumulací kapitálu prostřednictvím mafie a organizovaného zločinu (viz 20. - 40 léta min. století). Další kapitál byl akumulován prostřednictvím financování obou světových válek. Válčilo se ovšem zásadně jinde. To umožňovalo bohatnout nejen na válkách, nýbrž i na financování obnovy zemí válkami zničených. Opět bohulibá činnost. Silný vliv fašistů byl v USA zjevný již před 2. sv. válkou. Stačí připomenout záměrnou nečinnost prezidenta Rooswelta před napadením Pearl Harboru Japonci, aby vůbec mohl následně vyhlásit vstup USA do 2. sv. války na straně spojenců.
A skutečnost, že ten jejich vývoj jde zejména v posledních 2 dekádách od "deseti k pěti" vidí stále více a více lidí ve světě. A to nejen v oblasti lidských práv, které USA tak rády "vyvážejí" (možná proto jim žádná doma nezbyla), nýbrž i v oblasti ekonomické a teď i zahraničně-politické. Upadají již tak, že otevřeně podporují teroristy po světě a fašisty na Ukrajině. V minulosti to probíhalo rovněž, avšak ve skryté formě (např. operace Gladio).
A těm našim politikům doporučuji, poletí-li do USA, aby se na otázku dodržování lidských práv v USA znepokojeně tázali po příletu hned na letišti. A přispěli i svými radami, které rozdávají tak štědře a tak často (zatím) zásadně jinými směry.