Dmitrij Stěšin
7. 12. 2015 zdroj
Bývalý šéf izraelské tajné služby "Nativ" sdělil "KP", proč vede prezident Turecka tak agresivní politiku. Proč se Erdogan chová tak agresivně? Co by mohlo být důvodem? Vždycky se tak chová, nejenom agresivně, ale provokativně. Tak tomu bylo s Izraelem, když přivedl situaci až k úplnému vyostření.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
7. 12. 2015 zdroj
Bývalý šéf izraelské tajné služby "Nativ" sdělil "KP", proč vede prezident Turecka tak agresivní politiku. Proč se Erdogan chová tak agresivně? Co by mohlo být důvodem? Vždycky se tak chová, nejenom agresivně, ale provokativně. Tak tomu bylo s Izraelem, když přivedl situaci až k úplnému vyostření.
Dokonce veřejně slíbil, že pošle své námořnictvo, aby doprovodilo lodě plující do pásma Gazy. Izrael mu klidně odpověděl: "Prosím, když vám není líto vlastní flotily." Tím to vše skončilo.
Za druhé. Jeho ostrá slova zakrývají jeho bezmocnost, neschopnost něco udělat. Psychologové takový model chování dobře znají. Agrese přikrývá slabost a strach. Nemá možnost udělat něco, aby to viděl jeho lid. Jsou to pouze slova. Ale nejdůležitější je, že to nejsou Erdoganova slova, ale jeho ideologie. Omezuje se na skutečnost, že historickým posláním Turecka je zavedení civilizace tureckého islámu na celém světě. A on uskutečňuje tuto politiku od svého příchodu k moci.
Pozoruhodné jsou jeho pokusy zahrávat si s Araby. Vysvětloval k Arabům, že turecká říše je nekolonizovala. Cílem Turecka bylo zbavit Araby vlivu evropské civilizace! Snažil se vydávat sám sebe za obránce tradičních arabských hodnot před Evropou. V dobytí západního světa - Evropy, Ruska a USA - vidí své historické poslání. Svého času se to nepodařilo v Osmanské říši, i když se snažili - dostali se do Vídně, kupříkladu.Tak co nám z toho vychází - veřejné výbuchy nevyrovnaného vůdce státu, který se řídí agresivní ideologií. To už v dějinách lidstva bylo.
Podobný příklad už byl - vysoce rozvinutá země a agresivní diktátor s ideologií. A udělal se světem a svou zemí... to, co udělal. Turecko formou, nikoli podstatou, tuto cestu opakuje. Základem jeho vlivu v arabském, islámském světě, je strana "Muslimské bratrstvo." A Erdogan je dnes jejím hlavním patronem a vydržovatelem. Proto podporoval převrat v Egyptě a prezidenta Mursiho, s nímž přišlo k moci "Muslimské bratrstvo." Proto podporoval převrat v Tunisku. V Sýrii podporoval Turkmeny, kteří jsou v této straně. Proto se také v Sýrii snažil odstranit Asada. Ten je nejúčinnějším odpůrcem této strany.
Existuje názor, že jedním z důvodů této politiky Erdogana je velmi složitá vnitropolitická situace v Turecku. A on se snaží odvést pozornost lidí ...
Turecko je mnohonárodnostní, mnohokonfesionální země. Největším problémem Turecka jsou Kurdové. Integrita Turecka a jeho stabilita závisí na chování kurdské menšiny. Jedním z jeho cílů je potlačit Kurdy. Kurdská strana pracujících se zrodila v Sýrii. Obává se, že kurdská složka bude směřovat proti němu. Jako tomu bylo v nedávných volbách v Turecku. Z tohoto důvodu přiostřil situaci s Kurdy, pod záminkou boje s DAEŠ začal Kurdy v Sýrii bombardovat! Potřeboval vytvořit zdání hrozby a potlačit Kurdy v Turecku. Část jeho akcí je zaměřena i na domácí trh. Nemůžeme zapomínat, že Erdoganova ideologie je fundamentalistická a islámská, jejímž posláním je změnit svět. V Evropě tomu nebyla věnována pozornost, i když v knize o hloubkové strategii, kterou napsal Erdogan, jsou všechny plány Turecka vysvětleny otevřeně, stejně jako v "Mein Kampf" *.
Kniha "Mein Kampf" (Můj boj) Adolfa Hitlera je v Rusku zakázaná.
Za druhé. Jeho ostrá slova zakrývají jeho bezmocnost, neschopnost něco udělat. Psychologové takový model chování dobře znají. Agrese přikrývá slabost a strach. Nemá možnost udělat něco, aby to viděl jeho lid. Jsou to pouze slova. Ale nejdůležitější je, že to nejsou Erdoganova slova, ale jeho ideologie. Omezuje se na skutečnost, že historickým posláním Turecka je zavedení civilizace tureckého islámu na celém světě. A on uskutečňuje tuto politiku od svého příchodu k moci.
Pozoruhodné jsou jeho pokusy zahrávat si s Araby. Vysvětloval k Arabům, že turecká říše je nekolonizovala. Cílem Turecka bylo zbavit Araby vlivu evropské civilizace! Snažil se vydávat sám sebe za obránce tradičních arabských hodnot před Evropou. V dobytí západního světa - Evropy, Ruska a USA - vidí své historické poslání. Svého času se to nepodařilo v Osmanské říši, i když se snažili - dostali se do Vídně, kupříkladu.Tak co nám z toho vychází - veřejné výbuchy nevyrovnaného vůdce státu, který se řídí agresivní ideologií. To už v dějinách lidstva bylo.
Podobný příklad už byl - vysoce rozvinutá země a agresivní diktátor s ideologií. A udělal se světem a svou zemí... to, co udělal. Turecko formou, nikoli podstatou, tuto cestu opakuje. Základem jeho vlivu v arabském, islámském světě, je strana "Muslimské bratrstvo." A Erdogan je dnes jejím hlavním patronem a vydržovatelem. Proto podporoval převrat v Egyptě a prezidenta Mursiho, s nímž přišlo k moci "Muslimské bratrstvo." Proto podporoval převrat v Tunisku. V Sýrii podporoval Turkmeny, kteří jsou v této straně. Proto se také v Sýrii snažil odstranit Asada. Ten je nejúčinnějším odpůrcem této strany.
Existuje názor, že jedním z důvodů této politiky Erdogana je velmi složitá vnitropolitická situace v Turecku. A on se snaží odvést pozornost lidí ...
Turecko je mnohonárodnostní, mnohokonfesionální země. Největším problémem Turecka jsou Kurdové. Integrita Turecka a jeho stabilita závisí na chování kurdské menšiny. Jedním z jeho cílů je potlačit Kurdy. Kurdská strana pracujících se zrodila v Sýrii. Obává se, že kurdská složka bude směřovat proti němu. Jako tomu bylo v nedávných volbách v Turecku. Z tohoto důvodu přiostřil situaci s Kurdy, pod záminkou boje s DAEŠ začal Kurdy v Sýrii bombardovat! Potřeboval vytvořit zdání hrozby a potlačit Kurdy v Turecku. Část jeho akcí je zaměřena i na domácí trh. Nemůžeme zapomínat, že Erdoganova ideologie je fundamentalistická a islámská, jejímž posláním je změnit svět. V Evropě tomu nebyla věnována pozornost, i když v knize o hloubkové strategii, kterou napsal Erdogan, jsou všechny plány Turecka vysvětleny otevřeně, stejně jako v "Mein Kampf" *.
Kniha "Mein Kampf" (Můj boj) Adolfa Hitlera je v Rusku zakázaná.