Vážení členové Rady federace! Vážení poslanci Státní dumy! Občané Ruska!
Chtěl bych začít letošní Poselství slovy díků ruským vojákům, kteří bojují s mezinárodním terorismem.
Zde, v Georgijevském sále, historické síni ruské vojenské slávy, jsou dnes přítomni vojenští piloti, příslušníci Ozbrojených sil – účastníci protiteroristické operace v Sýrii.Připojit se k nám našly v sobě sílu Helena Jurijevna Peškovová a Irina Vladimirovna Pozyničová, které ztratily manžely ve válce s terorismem. Hluboce se před vámi a rodiči našich hrdinů skláníme.
Prosím uctít památku padlých vojáků, kteří položili život při plnění svých povinností, památku všech ruských občanů, kteří zemřeli rukou teroristů.
(Minuta ticha.)
Vážení kolegové!
Rusko již dávno stojí v přední linii boje s terorismem. Je to boj za svobodu, pravdu a spravedlnost. Za životy lidí a budoucnost celé civilizace.
Víme, co znamená agrese mezinárodního terorismu. Rusko na ní narazilo v polovině 90. let a naše země a její občané zažili brutální teroristické útoky. Pamatujeme si, jak byli zajati rukojmí v Buďonovsku, Beslanu, v Moskvě, nemilosrdné výbuchy obytných domů, železniční neštěstí vlaku Něvskij express, teroristické útoky v moskevském metru a na letiště Domodědovo.
Tyto tragédie si vyžádaly tisíce životů. Je to hoře, které zůstane navždy s námi, s naší zemí, s rodinami a blízkými nevinně zemřelých.
Trvalo téměř deset let, než se podařilo zlomit banditům páteř. Prakticky jsme vytlačili teroristy z Ruska, ale dosud vedeme nesmiřitelné boje se zbytky ilegálních banditů. Avšak toto zlo stále dává o sobě vědět. Před dvěma lety byly spáchány teroristické útoky ve Volgogradu. Zrovna nedávno se obětí teroristů stal ruský civilní letoun nad Sinajským poloostrovem.
Je nemožné porazit mezinárodní terorismus silami pouze jedné země, a to zejména v podmínkách, kdy hranice ve světě jsou fakticky otevřené, a svět navíc prožívá nové stěhování národů, kdy teroristé dostávají stálou finanční podporu.
Hrozba terorismu narůstá. Stále není vyřešen problém Afghánistánu. Situace v této zemi je alarmující a nevzbuzuje optimismus, a ještě nedávno stabilní, mimochodem, dostatečně prosperující země Blízkého východu a Severní Afriky – Irák, Libye, Sýrie - se proměnily v zónu chaosu a anarchie, z níž pramení hrozba celému světu.
A my přece víme, proč se to stalo. Víme, kdo chtěl svrhnout nepohodlné režimy, hrubě vnutit svá pravidla. A co vzniklo v důsledku toho? Navařili pěknou kaši, zničili státnost, rozhádali lidi mezi sebou, a pak už jen, jak se u nás v Rusku říká, umyli si ruce, když otevřeli cestu radikálům, extremistům a teroristům.
Zvláštní nebezpečí pro nás pochází z ozbrojenců, kteří se soustředili v Sýrii. Je mezi nimi mnoho osob původem z Ruska, ze zemí SNS. Dostávají peníze, zbraně, hromadí síly. A když zesílí, zvítězí tam, pak se nevyhnutelně ocitnou u nás s cílem rozsévat strach a nenávist, provádět bombové útoky, zabíjet, mučit lidi. Musíme se s nimi utkat a zničit je na vzdálených přístupech.
To je důvod, proč bylo rozhodnuto o vojenské operaci na základě oficiálního pozvání legální, legitimní syrské vlády. A v Sýrii naše Ozbrojené síly bojují především za Rusko, brání bezpečnost právě našich občanů.
Armáda a námořnictvo Ruska přesvědčivě ukázaly svoji bojovou připravenost, své zvýšené schopnosti. Moderní ruské zbraně působí účinně a cenná praxe jejich využití v bojových podmínkách se bude zobecňovat a bude sloužit k dalšímu zdokonalování naší vojenské techniky a zbraní. Děkuji inženýrům, dělníkům – všem, kdo pracuje v podnicích vojensko-průmyslového komplexu.
V boji s terorismem Rusko prokázalo svoji vysokou odpovědnost a své vůdcovství. Tyto rozhodné kroky našly podporu v ruské společnosti. A v takovém zcela určitém postoji našich občanů se zrcadlí hluboké pochopení totální hrozby terorismu, projev opravdového vlastenectví a vysokých morálních kvalit, přesvědčení, že národní zájmy, svou historii, tradice, naše hodnoty je třeba chránit.
Poučení z minulosti se v plné míře objevilo před světovým společenstvím. Historické paralely jsou zřejmé.
Ve 20. století neochota včas spojit úsilí v boji s nacismem byla zaplacena desítkami milionů životů, nejkrvavější světovou válkou.
Dnes stojíme opět tváří v tvář ničivé, barbarské ideologii a nemáme právo připustit, aby znovuzrození tmáři dosáhli svých cílů.
Je třeba odhodit všechny spory a nesrovnalosti, vytvořit jedinou silnou pěst, jednotnou protiteroristickou frontu, která bude působit na základě mezinárodního práva a pod záštitou Organizace spojených národů.
Každý civilizovaný stát nyní musí přispět k porážce teroristů, potvrdit svou solidaritu – a nikoli slovy, nýbrž konkrétními činy.
To znamená – žádný azyl pro bandity. Žádný dvojí metr. Žádné kontakty s jakýmikoliv teroristickými organizacemi. Žádné pokusy využít je pro vlastní cíle. Žádný zločinný, krvavý byznys s teroristy.
My, například víme, kdo si v Turecku mastí kapsu a nechává vydělávat teroristy na prodeji v Sýrii uloupené ropy. Právě za tyto peníze bandité verbují žoldáky, nakupují zbraně, organizují nelidské teroristické útoky namířené proti našim občanům, proti občanům Francie, Libanonu, Mali a jiných států. My si pamatujeme i to, že právě v Turecku se skrývali a dostávali morální a materiální podporu ozbrojenci, kteří řádili na Severním Kavkaze v 90. letech minulého století a na začátku nového tisíciletí. Také ještě dnes je tam vídáme.
Přitom turecký lid je dobrý, pracovitý a talentovaný. Máme v Turecku mnoho starých a spolehlivých přátel. A já chci zdůraznit: oni musí vědět, že neklademe rovnítko mezi nimi a částí dnešní vládnoucí špičky, která je přímo zodpovědná za smrt našich vojáků v Sýrii.
Nezapomeneme na toto napomáhání teroristům. Zradu jsme vždy považovali a budeme považovat za nejhorší a ostudnou věc. Ať to vědí ti v Turecku, kdo střílel do zad našim pilotům, kdo se pokrytecky snaží ospravedlnit své činy a zamaskovat zločiny teroristů.
Vůbec, vážení kolegové, nechápu, proč to udělali. Jakékoliv otázky, jakékoliv problémy, jakékoliv rozpory, které jsme ani neviděli, bylo možné řešit zcela jiným způsobem. A nejen to: byli jsme připraveni spolupracovat s Tureckem na nejcitlivějších pro něj záležitostech a byli jsme ochotni pokročit tak daleko, jak jejich spojenci nechtěli dojít. Asi jenom Alláh ví, proč to udělali. A zdá se, že Alláh se rozhodl potrestat vládnoucí kliku v Turecku tím, že jí sebral rozum a uvážlivost.
Ale nedočkají se od nás nervózní, hysterické, nebezpečné, jak pro nás, tak i pro celý svět reakce. Reakce vypočítané na jakýsi vnější efekt nebo dokonce na momentální vnitropolitickou potřebu. Tohle se konat nebude.
Těžištěm našich akcí bude především odpovědnost vůči naší zemi, vůči svému lidu. Nechystáme se a nebudeme řinčet zbraněmi. Ale pokud si někdo myslí, že podlý válečný zločin, zabíjení našich lidí, kterého se dopustili, odnesou rajčata nebo jakási omezení ve stavebnictví a dalších odvětvích, pak se hluboce mýlí. Ještě nejednou jim připomeneme, co udělali. A nejednou budou litovat toho, čeho se dopustili. Víme přitom, co musíme udělat.
V dnešní době jsou na odpor proti terorismu zmobilizovány naše Ozbrojené síly, zpravodajské služby, orgány na ochranu práva. Ale uvědomit si svou odpovědnost by měli všichni: mocenské orgány, politické strany, struktury občanské společnosti, hromadné sdělovací prostředky.
Síla Ruska spočívá ve svobodném rozvoji všech národů, v rozmanitosti, harmonii kultur, jazyků a našich tradic, ve vzájemném respektu, dialogu pravoslavných a muslimů, stoupenců judaismu a buddhismu. Musíme tvrdě bojovat proti jakýmkoliv projevům extremismu a xenofobie, opečovávat shodu mezi našimi národy a konfesemi. Je to historický základ naší společnosti a ruské státnosti.
V roce 2016 se budou konat volby do Státní dumy. Obraceje se na lídry stran a účastníky budoucího volebního procesu, na všechny společensko-politické síly, bych chtěl citovat významného historika Nikolaje Michajloviče Karamzina. Napsal toto: "Kdo si neváží sám sebe, toho, bez pochyb, také jiní respektovat nebudou. Neříkám, že láska k vlasti nás musí zaslepit a přesvědčovat, že jsme ze všech a ve všem lepší. Ale Rus by měl znát svou cenu".
Ano, můžeme se dohadovat o způsobech řešení těch či oněch problémů. Ale musíme uchránit svoji soudržnost, uvědomovat si, že to nejdůležitější pro nás je Rusko.
Předvolební soutěž musí být poctivá a transparentní, má probíhat v rámci zákona, s respektem k voličům. Při tom je nutné zajistit bezpodmínečnou důvěru veřejnosti k výsledkům voleb, jejich silnou legitimitu.
Vážení kolegové! Předpokládám, že v programech kandidátů na poslance bude žádoucí pozornost věnována problematice boje proti korupci. Tyto otázky opravdu znepokojují společnost. Korupce je překážkou pro rozvoj Ruska.
Dnes úředníci, soudci, strážci zákona, poslanci všech úrovní jsou povinni předkládat prohlášení o příjmech a výdajích, o vlastněných nemovitostech a aktivech, včetně zahraničních.
Nyní bude podléhat zpřístupnění taktéž informace o smlouvách, zakázkách, které státní a obecní úředníci plánují uzavřít s firmami svých příbuzných, přátel a blízkých osob. Situace, v níž existují náznaky osobního zájmu, střetu zájmů, se okamžitě dostane do zóny zvýšené pozornosti kontrolních orgánů a orgánů činných v trestním řízení. A samozřejmě, občanské společnosti.
Doslova před několika dny mi účastníci projektu Všeruské lidové fronty "Za poctivé veřejné zakázky" vyprávěli o jimi zjištěných skutečnostech zneužití, o zjevném porušování. Žádám Generální prokuraturu, orgány činné v trestním řízení, aby okamžitě reagovaly na podobné informace.
Zákon musí být tvrdý vůči těm, kteří vědomě spáchali těžký trestný čin, způsobil škody na životě lidí, zájmům společnosti a státu. A samozřejmě, že zákon by měl být humánní vůči těm, kteří klopýtnou.
Dnes je fakticky téměř každý druhý trestní čin, který se dostane před soud, spojen s malými, drobnými trestnými činy, a lidé včetně zcela mladých, putují do míst odnětí svobody, do vězení.
Pobyt ve vězení, samotný fakt výkonu trestů má obvykle negativní vliv na jejich další osud a často vede k recidivám.
Žádám Státní dumu, aby podpořila návrhy Nejvyššího soudu Ruska o dekriminalizaci řady článků Trestního zákoníku a převedení trestních činů, nepředstavujících velké společenské nebezpečí, do kategorie správních deliktů, ale se zásadní podmínkou: opakování podobného deliktu se má kvalifikovat již jako trestný čin.
Je třeba zvyšovat nezávislost a objektivitu soudního procesu. V této souvislosti navrhuji posílit úlohu instituce porotců, rozšířit výčet trestných činů, které mohou projednávat. A vzhledem k tomu, že porotu z 12 osob není vždy snadné vytvořit, – je mi známo stanovisko lidsko-právních organizací, které vycházejí z toho, že by to mělo být přesně 12 porotců, ale, opakuji, není snadné vytvořit takovou porotu a navíc, mám-li být upřímný, je to drahé, takže je možné uvažovat o snížení počtu porotců do pěti až sedmi lidí, přičemž je bezpodmínečně nutné zachovat plnou autonomii a nezávislost poroty při rozhodování.
Vážení kolegové! V loňském roce jsme čelili vážným ekonomickým výzvám. Klesly ceny ropy, dalších našich tradičních exportních položek, byl také omezen přístup ruských finančních institucí, společností na globální finanční trhy.
Vím, že mnoha lidem se nyní nežije snadno. Potíže v ekonomice se promítají do příjmů a celkově do životní úrovně našich lidí. A dobře si uvědomuji, že si lidé kladou otázky: kdy překonáme potíže a co pro to budeme dělat?
Situace je opravdu složitá, ale - o tom jsem již hovořil, chci to zopakovat – není kritická. Již dnes pozorujeme pozitivní tendence. Průmyslová výroba a kurz národní měny jsou vcelku stabilizované, existují náznaky poklesu inflace, ve srovnání s rokem 2014 jsme zaznamenali podstatné snížení odlivu kapitálu.
Ale to neznamená, že se můžeme uklidnit a čekat, že se nyní vše zázračně změní, anebo jen čekat, až se zvýší ceny ropy. Takový přístup je v zásadě nepřijatelný.
Musíme být připraveni na to, že jak období nízkých cen surovin, tak možná i vnější omezení se mohou protáhnout a budou trvat dlouho. Pokud nebudeme nic měnit, prostě projíme naše rezervy a tempa růstu ekonomiky se budou pohybovat někde kolem nuly.
To ale není vše. Za současnými problémy nelze přehlížet hlavní trendy globálního vývoje. Rychle se mění obrysy světové ekonomiky, vznikají nové obchodní útvary, probíhají radikální změny v oblasti technologií.
Právě teď se vyznačují pozice zemí v globální dělbě práce na desetiletí dopředu, a my jsme schopni a povinni zařadit se mezi lídry. Rusko si nemůže dovolit být zranitelné. Musíme být silní v ekonomice, v technologiích, v odborných kompetencích, plně využívat dnešní příznivé příležitosti, které již zítra mohou zmizet.
Samozřejmě, že mocenské orgány by měly naslouchat lidem, vysvětlovat podstatu vznikajících problémů a logiku svého postupu, vidět v občanské společnosti a v podnikání své rovnocenné partnery.
Jaké cíle by se měly stát pro nás klíčovými?
Za prvé. Konkurenční výroba je doposud soustředěna především v surovinových a těžebních odvětvích. Jen změnou struktury ekonomiky dokážeme řešit rozsáhlé úkoly v oblasti bezpečnosti a sociálního rozvoje, vytvořit moderní pracovní místa a zvyšovat kvalitu a úroveň života milionů našich lidí.
Je důležité, že máme úspěšné podniky v průmyslu, v zemědělství, v malém a středním podnikání. Úkolem je, aby se počet takových firem zvyšoval rychle a ve všech odvětvích. Na dosažení tohoto cíle by měly být zaměřeny naše programy náhrady dovozu a podporu exportu, technologické modernizace výrob a přípravy odborných pracovníků.
Za druhé. Je třeba vzít v úvahu, že nyní se řada odvětví ocitla v rizikové zóně. Je to v první řadě stavebnictví, automobilový průmysl, lehký průmysl, železniční strojírenství. Pro ně by vláda měla nabídnout speciální programy podpory. S finančními zdroji pro tento účel se počítá.
Za třetí. Je třeba podpořit lidi s nízkými příjmy, nejzranitelnější kategorie občanů, konečně přejít ke spravedlivé zásadě poskytování sociální pomoci, aby ji dostávali ti, kteří to opravdu potřebují. Zejména je třeba vzít v úvahu individuální potřeby osob se zdravotním postižením, zvláštní pozornost je třeba věnovat otázkám jejich profesní přípravy a zaměstnávání zdravotně postižených.
Hodně jsme udělali v oblasti demografie, vzdělávání, zdravotnictví. Základní orientační body v těchto oblastech byly stanoveny v květnových výnosech z roku 2012. Samozřejmě, že život přináší své úpravy, dokonce významné úpravy, ale teď, při současných problémech se odpovědnost za blaho lidí jen zvyšuje a já žádám, aby tyto výnosy byly brány co nejzávažněji. Je třeba usilovat o jejich naplnění.
Za čtvrté. Je třeba dosáhnout rovnováhy rozpočtu. Samozřejmě, není to samoúčelný cíl, ale významná podmínka makroekonomické stability a finanční nezávislosti země. Připomínám, že podle výsledků plnění federálního rozpočtu roku 2016 nesmí jeho deficit přesáhnout tři procenta, i kdyby naše příjmy byly nižší než očekávané. Soustřeďte na to svou pozornost, vážení kolegové, poslanci Státní dumy a členové Federálního shromáždění, celkově - Rady Federace. To je důležitá otázka. Právě jsem řekl, že finanční stabilita a nezávislost země spolu naprosto souvisí. Prosím, vycházejte z těchto klíčových, základních úvah.
Plánování rozpočtu, každý rozpočtový cyklus je třeba začínat z jasného stanovení priorit, je třeba se vrátit k určující roli státních programů v tomto procesu. Je třeba podstatně zpřísnit kontrolu nad pohybem veřejných prostředků, včetně federálních a regionálních dotací podnikům, průmyslu a zemědělství.
Jsem toho názoru, že se mají převádět konečnému příjemci pouze prostřednictvím státních účtů. Příjmy státu se nesmí vytrácet, jak se říká, mimo pokladnu. Kvůli "stínovým" schématům při placení cla, spotřební daně na alkohol, tabák a pohonné hmoty a maziva rozpočet každoročně přichází o stovky miliard rublů. Jde o přímou krádež.
Navrhuji vytvořit jednotný, komplexní mechanismus správy daňových, celních a jiných fiskálních plateb. Zde existují různé varianty, opakovaně jsme je v poslední době projednávali. Očekávám od vlády konkrétní návrhy. Spolu s tím opět chci zdůraznit: v příštích letech se daňové podmínky pro podnikání nemají měnit.
Za páté. Musíme dále posilovat důvěru mezi vládou a podnikatelskou sférou, zlepšit podnikatelské klima v zemi.
V letošním roce jsme vcelku dokončili realizaci plánů, vyznačených v rámci národní podnikatelské iniciativy. Dynamika je dobrá, ale zastavit se samozřejmě nelze.
Vláda společně s Agenturou strategických iniciativ, předními obchodními sdruženími by měla pokračovat v systémové práci na zlepšení podmínek podnikání, neustále monitorovat právní prostředí na místech.
Považuji svobodu podnikání za důležitou hospodářskou a společensky významnou otázku. Právě tím, tedy svobodou podnikání, rozšířením této svobody musíme odpovědět na všechna omezení, která se nám snaží vnutit.
To je důvod, proč jsme poskytli tak široké pravomoci nově zřízené Federální korporaci pro rozvoj malého a středního podnikání. Prosím ministerstva a úřady, gubernátory, vedoucí činitele všech regionů Ruské federace, státní společnosti a banky poskytovat jí veškerou potřebnou součinnost.
Průzkumy ukazují, že podnikatelé zatím nevidí kvalitativní posuny v činnosti kontrolních a dozorujících úřadů. Všechny pokyny k tomu již dávno a mnohokrát jsou uvedeny. Tolik toho jsme již řekli na tento účet, stále krátíme tyto pravomoci. Někde je zkrátíme, jinde opět narostou. Celá armáda kontrolorů stále brání v práci poctivým podnikatelům. To neznamená, že kontrola není třeba. Samozřejmě, je třeba kontrolovat. Ale prosil bych Vládní komisi pro správní reformu společně s podnikatelskými sdruženími, aby do 1. července 2016 předložila konkrétní návrhy na odstranění přebytečných a duplicitních funkcí kontrolních a dozorujících orgánů.
Chtěl bych také uvést údaje, které připravilo jedno z našich podnikatelských sdružení. Za rok 2014 zahájily vyšetřovací orgány téměř 200 tisíc trestních řízení s tzv. ekonomickou skutkovou podstatou. K soudu dorazilo 46 tisíc z uvedených 200 tisíc, dalších 15 tisíc případů se rozpadlo u soudu. Ukazuje se, pokud to spočítáme, že rozsudkem skončilo jen 15 procent případů. Přitom drtivá většina, asi 80 procent, 83 procent podnikatelů, na nichž bylo uvaleno trestní stíhání, zcela nebo částečně ztratili svůj byznys. Čili přitlačili na ně, oškubali a propustili. A to, samozřejmě, není to, co potřebujeme z hlediska podnikatelského prostředí. Tohle je přímá destrukce podnikatelského klimatu. Prosím vyšetřovací orgány a prokuraturu věnovat tomu zvláštní pozornost.
Zdůrazňuji, prokuratura by měla více využívat jí dostupné nástroje kontroly kvality vedení vyšetřování. Vím, že se diskuse na toto téma vedou už dávno, co ještě je třeba dát prokuratuře. Víte, vždyť jsme svého času vyšetřování od prokuratury schválně oddělili, aby se zajistila nezávislost vyšetřování, bylo to vědomé rozhodnutí. Dnes, připomínám, má prokuratura takové nástroje, jako je zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, odmítnutí schválit obžalobu, nebo dokonce odmítnutí podpory obvinění u soudu. Je třeba aktivněji používat to, co je k dispozici, a teprve poté budeme schopni analyzovat, co se děje v praxi.
Kromě toho, domnívám se, že v průběhu vyšetřování věci s ekonomickou skutkovou podstatou je třeba uvalovat vazbu jako krajní opatření a používat kauci, zákaz cestování, domácí vězení. Zdůrazňuji, že role orgánů činných v trestním řízení a soudnictví spočívá v tom, aby chránily hospodářství, občany před podvody a zločinci a zajistily práva, majetek, důstojnost všech, kteří dodržují zákon a poctivě podnikají.
A ještě jedno téma. V loňském roce byla vyhlášena amnestie kapitálu, vracejícího se do Ruska. Mezitím byznys nespěchá, využít této příležitosti, a to znamená, že navrhovaný postup je složitý, záruky nestačí. Pozoruji také diskuse, které probíhají nyní ve společnosti na toto téma. Říká se, že to, co jsme udělali, a ta rozhodnutí, která byla přijata, jsou o něco málo lepší, nežli podobná řešení z minulých let, ale dnes i to nestačí. Prosím vládu, aby konzultovala, provedla další konzultace s podnikatelskými kruhy, s Nejvyšším soudem, s orgány činnými v trestním řízení a v krátké době provedla příslušnou korekci, a samotnou amnestii navrhuji prodloužit ještě o půl roku.
Vážení kolegové! Stát poskytne veškerou potřebnou podporu těm, kteří jsou ochotni jít dopředu a být lídry. Takový systém budujeme v dialogu s podnikatelskou sférou na základě jejích požadavků a úkolů, které stojí před naší zemí.
Finanční podporu projektům náhrady dovozu již poskytuje Fond rozvoje průmyslu. Jeho programy podnikatelé potřebují. Navrhuji, abychom v příštím roce navýšili kapitál Fondu ještě o 20 miliard rublů.
Taktéž garantujeme stabilní daňové a další základní podmínky pro investory, kteří jsou ochotni investovat do projektů náhrady dovozu. Slouží k tomu mechanismus, který se nazývá speciální investiční smlouva. Navrhuji v rámci těchto smluv poskytnout regionům právo snížit až na nulu sazbu daně z příjmu. Někteří vedoucí pracovníci přímo žádají o to, aby investoři mohli pokrýt své kapitálové náklady na vytvoření nových výrob.
Samozřejmě víme také o starostech regionálních lídrů. A proto subjekty Federace musí mít pobídky k posílení své ekonomické základny. Proto zvyšování příjmů regionu v důsledku realizace takových projektů nesmí mít za následek snížení federálních dotací.
Jsme připraveni garantovat poptávku, spojenou s realizací těchto programů a těchto projektů. Navrhuji udělit vládě právo nakupovat bez soutěže až 30 procent produkce, vyrobené v rámci speciálních investičních smluv.
Ale všechno ostatní musí jít na svobodný trh, a to včetně zahraničního, aby společnosti neztratily motivaci, hlídaly kvalitu, snažily se snižovat náklady.
Víte, když se takové programy dělaly v jiných zemích, tak tam, aby byl nárok na podporu ze strany státu, musely plnit i tvrdší podmínky: určité množství produkce muselo být nutně realizováno na zahraničním trhu. Proč? Díky tomu výrobce usiloval o to, aby produkoval kvalitní výrobky.
My říkáme, že budeme garantovat vlastní trh. Podmínky máme u nás trochu jiné, než v těch zemích, které se chovaly tímto tvrdším způsobem. Ale je třeba vycházet z toho, že produkce, která se má vyrábět, musí mít tu nejvyšší mezinárodní úroveň. Opět chci zdůraznit, budeme podporovat právě konkurenčně schopnou domácí výrobu. Nikdo nesmí propadnout iluzi, že se schová za náhradou dovozu a podstrčí státu a občanům náhražky, anebo ležáky, navíc hodně předražené. Rusko potřebuje společnosti, které jsou nejen schopny zajistit pro zemi moderní kvalitní produkci, ale také dobýt světové trhy. Pro podporu těm, kteří jsou připraveni k takové práci, bylo vytvořeno Ruské exportní centrum.
Kromě toho navrhuji, aby se růst objemu nesurovinového exportu stal jedním z klíčových ukazatelů činnosti resortních úřadů a také vlády jako celku.
Považuji rovněž za správné realizovat iniciativu obchodního společenství a vytvořit agenturu pro technologický rozvoj, které bude pomáhat podnikům při získávání domácích a zahraničních patentů a licencí ingeneeringových služeb. Vstup na zahraniční trhy a expanze ruských výrobků se musí stát přirozenou strategií rozvoje národního podnikání, celé ruské ekonomiky. A samozřejmě je potřeba překonávat stereotypy, věřit ve vlastní možnosti. Pokud půjdeme dopředu, výsledek se určitě dostaví.
Příkladem toho je naše zemědělství. Ještě před deseti lety jsme prakticky polovinu potravin dováželi ze zahraničí, byli jsme kriticky závislí na dovozu, nyní patří Rusko mezi exportéry. V minulém roce činil vývoz zemědělské produkce téměř 20 miliard dolarů. To je o čtvrtinu více než zisk z prodeje zbraní, nebo přibližně třetina příjmů z exportu plynu. A takový skok udělalo naše zemědělství během krátkého, ale plodného období. Obyvatelům venkova patří velký dík.
Domnívám se, že je třeba stanovit si úlohu na národní úrovni a do roku 2020 plně zabezpečit vnitřní trh domácími potravinami. Nejen že můžeme sami sebe nakrmit, vezmeme-li v úvahu své zdroje půdy a vody, což je obzvláště důležité. Rusko je schopné stát se největším světovým dodavatelem zdravých, ekologicky čistých, kvalitních potravin, které již u některých západních výrobců už dávno zmizely, tím spíše, že poptávka po takových výrobcích na světovém trhu neustále roste.
Aby bylo možno vyřešit problémy takového rozsahu, je nutno soustředit zdroje na podporu především těch zemědělských firem, které vykazují vysokou efektivitu. Právě to je princip, na němž se má vytvářet program rozvoje agrárního a průmyslového komplexu (APK), mám na mysli velké, střední i malé podniky – všechny mají být efektivní. Prosím, aby tomu Ministerstvo zemědělství věnovalo zvláštní pozornost.
Je nutno začít obhospodařovat milióny hektarů orné půdy, které nyní leží ladem, jsou v rukou velkých vlastníků půdy, přičemž mnozí z nich nemají valný zájem zabývat se zemědělstvím. Poslyšte, jak dlouho už o tom mluvíme? A kde nic, tu nic. Navrhuji odebírat nepoctivým vlastníkům zemědělskou půdu, která není využívána účelně, a prodávat ji v dražbě těm, kteří ji chtějí a mohou obhospodařovat.
Žádám vládu, aby k 1. červnu 2016 připravila konkrétní návrhy, včetně návrhů normativních aktů. Žádám poslance Státní dumy a všechny členy Federálního shromáždění, aby provedli úpravy legislativy v průběhu příštího roku a během podzimního zasedání příštího roku přijali příslušné zákony.
Potřebujeme vlastní výrobní, skladovací technologie, technologie zpracování zemědělské produkce, vlastní fond osiv a plemenný fond. To je mimořádně důležitý úkol. Jsme v tomto směru ještě velice zranitelní. Prosím, aby se do řešení tohoto úkolu zapojily významné výzkumné ústavy, Ruská akademie věd, jakož i podnikatelská sféra, která již úspěšně aplikuje moderní vědecké studie.
V minulém poselství bylo oznámeno spuštění národní technologické iniciativy, její horizont je 15-20 let, avšak praktická práce probíhá již nyní. Ukázala, že máme mnoho silných týmů, které jsou schopny navrhnout a realizovat novátorské nápady. A v takových směrech, jako jsou neurotechnologie, bezpilotní technologie v letectvu a v dopravě obecně, systémy skladování a distribuce energie, má Rusko šanci, aby se mezi prvními protlačilo na světové trhy, přičemž už v nejbližší době, v nejbližších letech.
Řešení prioritních úloh, především spojených s technologickou modernizací, je třeba svěřit ústavům zaměřených na rozvoj. Máme jich víc než dvě desítky. Upřímně řečeno, z mnohých z nich se, bohužel, staly opravdová uložiště «špatných» dluhů. Je třeba v nich provést očistu, bezpodmínečně optimalizovat strukturu a mechanismy této práce. Vím, že jak vláda, tak centrální banka na tom teď aktivně pracují.
Pro obnovu hospodářství musíme aktivněji využívat investiční potenciál vnitřních úspor. Žádám centrální banku a vládu, aby předložily návrhy ohledně rozvoje trhu s korporativními obligacemi, o kterém jsme také již nejednou mluvili. Je nezbytné zjednodušit proceduru jejich emise a nákupu. Aby bylo pro investory, občany, výhodné vkládat prostředky do rozvoje domácího reálného sektoru, navrhuji, aby kupónový příjem z těchto obligací byl osvobozen od daní, včetně daně z příjmů fyzických osob.
V průmyslu i v zemědělství, v dopravě i v bytové výstavbě se nyní realizují či jsou připraveny ke spuštění desítky velkých projektů. Měly by mít kladný dopad nejen na jednotlivá odvětví, ale také stimulovat komplexní rozvoj celých území. Jsou to samozřejmě především soukromé projekty.
Aby se tyto projekty rychleji a efektivněji realizovaly, je nutno provést velmi konkrétní změny v legislativě, zrušit administrativní překážky, poskytovat pomoc v rozvoji infrastruktury, v pronikání na zahraniční trhy. Tyto otázky často přesahují rámec jednoho resortu, proto navrhuji vytvoření mechanismu doprovodu nejvýznamnějších projektů. Mohla by se tím zabývat zvláštní projekční kancelář. Prosím předsedu vlády, Dmitrije Anatoljeviče Medveděva, aby předložil návrhy, týkající se fungování takové struktury.
Mimochodem, jedním z projektů se může stát vytvoření velkých soukromých ruských společností ve sféře elektronického obchodování, aby ruské zboží bylo dodáváno prostřednictvím Internetu do všech zemí na světě. Máme co dodávat.
Vážení kolegové! Máme zájem o širokou obchodní spolupráci se zahraničními partnery, vítáme investory, kteří jsou zaměřeni na dlouhodobé působení na ruském trhu, nehledě na nynější ne vždycky jednoduché podmínky. Velice si vážíme jejich příznivého vztahu k naší zemi, k těm přednostem, které zde vidí pro rozvoj svého podnikání. Naše země se zapojuje do integračních procesů, což otevírá dodatečné možnosti pro prohlubování hospodářských vztahů s Ruskem.
Již jsme se dostali na kvalitativně novou úroveň spolupráce v rámci Euroasijské ekonomické línii, byl vytvořen společný prostor s volným pohybem kapitálu, zboží a pracovní síly. Bylo dosaženo zásadní dohody o propojení euroasijské integrace s čínskou iniciativou «Ekonomického pásu Hedvábné stezsky». Byla vytvořena zóna volného obchodu s Vietnamem. V příštím roce uspořádáme v Soči summit Rusko – ASEAN. Jsem přesvědčen, že budeme moci vypracovat společný vzájemně výhodný program spolupráce.
Navrhuji společně s kolegy z Euroasijského ekonomického svazu zahájit konzultace s členy ŠOS (Šanghajské organizace spolupráce – pozn. překl.) a ASEAN, jakož i se státy, které se připojují k ŠOS, o vytvoření případného ekonomického partnerství. Naše státy společně tvoří podle parity kupní síly téměř třetinu světového hospodářství. Takové partnerství by se v první etapě mohlo zaměřit na otázky ochrany investic, optimalizace procedur pohybu zboží přes hranice, otázky společného vypracování technických standardů pro výrobky příští technologické generace, na vzájemné zpřístupnění trhů služeb a kapitálu. Je samozřejmé, že toto partnerství musí být vytvářeno na zásadě rovnoprávnosti a s přihlédnutím k zájmům všech zúčastněných.
Pro Rusko takové partnerství vytvoří v zásadě nové možnosti pro zvyšování dodávek potravin, energetických zdrojů, ingeneeringových, vzdělávacích, zdravotnických a turistických služeb do Asijsko-tichoceanské oblasti, dovolí nám hrát vedoucí úlohu ve vytváření nových technologických trhů, jakož i obrátit velké globální obchodní toky směrem na Rusko.
Budeme pokračovat v modernizaci dopravní infrastruktury. Budeme rozvíjet mohutná logistická centra, taková jako Azovsko-černomořský dopravní uzel, Murmanský dopravní uzel, moderní přístavy na Baltu, na Dálném východě, budeme upevňovat systém meziregionální letecké přepravy, mimo jiné i v severních a arktických oblastech. Na jednom z nadcházejících zasedání Státní rady podrobně posoudíme stav tuzemských vodních, říčních cest.
Spojovacím článkem mezi Evropou a ATR (Asijsko-Tichooceánský region – pozn. překl.) se má stát Severní mořská cesta. Aby se zvýšila její konkurenceschopnost, máme v úmyslu rozšířit režim úlev svobodného přístavu Vladivostok i na klíčové přístavy na Dálném východě. Žádají nás o to podnikatelé, kteří pracují v tomto pro nás strategicky důležitém regionu Ruska.
Sociální a hospodářský rozvoj tohoto regionu je velice důležitou národní prioritou. Investoři již vyjadřují vážný praktický zájem o nové mechanismy fungování, které jsme navrhli, včetně území zrychleného rozvoje.
Nařizuji vládě, aby urychlila rozhodování ohledně vyrovnání sazeb energií pro ty regiony na Dálném východě, v nichž jsou tyto sazby podstatně vyšší než je ruský průměr. Poslance prosím, aby operativně posoudili zákon o bezplatném poskytnutí půdy na Dálném východě občanům.
Během posledních let byly investovány značné zdroje do přestavby Chabarovsku a Vladivostoku. Lidé ty změny vidí. Dalším dynamicky se rozvíjejícím centrem Dálného východu se má stát Komsomolsk na Amuru. Je to město s legendární historií, s moderním průmyslem, zahrnujícím nejmodernější technologie, který produkuje žádané zboží pro civilní potřeby a úspěšně spolupracuje i s vojenským průmyslem. Městská a sociální infrastruktura je zde však dosti zchátralá.
To se týká i celkového vzhledu města, sportovišť, kulturních objektů, zdravotnických a vzdělávacích zařízení. To vše neodpovídá potenciálu, který má Komsomolsk na Amuru, mimo jiné i proto je sem těžké přilákat mladé perspektivní odborníky, které podniky v regionu zoufale potřebují. Myslím si, že v rámci existujících programů je třeba soustředit zdroje a urychleně je použít na řešení problémů Komsomolska na Amuru. Samozřejmě, že to nelze udělat ze dne na den, ale každopádně je potřeba pochopit, co dělat a jak dělat, jakým tempem.
Vážení kolegové! Máme dlouhodobý program, který nesmí být závislý ani na volebních obdobích, ani na současné konjunktuře. A je jasné, že to je zachování národa, výchova dětí a objevení jejich talentu – to je to, co určuje sílu a budoucnost jakékoli země, naši zemi nevyjímaje.
Chtěl bych začít demografickými otázkami. Už tři roky po sobě v Rusku pozorujeme přirozený nárust počtu obyvatelstva. Ano, zatím není velký, ale je. Co chci zdůraznit? Podle všech prognóz jsme už měli spadnout do nové demografické jámy, ještě jedna generace a zazněla by ozvěna 90. let, což nám říkali a předpovídali odborníci na demografii, mimo jiné i z Organizace spojených národů. To se ale neděje. Především je to proto, že polovina dnešních novorozenců jsou druhé, třetí a další děti. Rodiny chtějí vychovávat děti, věří v jejich budoucnost, věří ve svou zemi, počítají s podporou státu.
V příštím roce skončí program mateřského kapitálu. Už se dostal do více než šesti a půl miliónu ruských rodin, včetně rodin na Krymu a v Sevastopolu. Ale nám je jasné, že všechny tyto naše snahy jsou zatím nedostačující, aby se podařilo zahojit demografickou ránu z minulosti, kterou Rusko dostalo.
Samozřejmě chápeme, jak je to složité pro rozpočet, jde o velké peníze. Už dřív jsme říkali, že budeme muset spočítat, jestli to budeme moci ustát, jak říkají finančníci, jestli to budeme moci všechno spolehlivě garantovat a zaplatit. Můžeme, nehledě na žádné problémy. Považuji za nezbytné prodloužení programu mateřského kapitálu ještě minimálně o dva roky.
Jedním z nejdůležitějších opatření demografické politiky je rozvoj předškolního vzdělávání. Během posledních tří let bylo nově vytvořeno zhruba 800 tisíc míst v mateřských školách. Prakticky ve všech regionech Ruska jsou pro děti od tří do sedmi let tato zařízení dostupná. Vím, že předseda vlády tomu věnoval zvláštní, osobní pozornost. Děkuji, Dmitriji Anatoljeviči.
Zatím se však konkrétní rodiny, každopádně jich je dost, i nadále potýkají s problémy ohledně přijetí dítěte do mateřské školy. A dokud toto trvá, nemůžeme si myslet, že problém je vyřešen. Žádám vládu i vedoucí představitele regionů, aby tomu věnovali zvláštní pozornost.
Nyní něco ke zdravotnictví. Hlavní výsledek veškeré naší politiky v této sféře je prodloužení délky života. Za deset let je to o více než pět let a v tomto roce, podle předběžného odhadu, bude průměrný věk vyšší než 71 rok. Avšak problémů, které budeme muset řešit, je samozřejmě ještě velmi mnoho.
Od příštího roku přechází ruské zdravotnictví v plné míře na systém pojištění. Přímou povinností pojišťoven, zapojených do systému povinného zdravotního pojištění, je hájit práva pacientů, a to i v případech, kdy jim bylo bezdůvodně odmítnuto poskytnutí bezplatné lékařské pomoci. Pokud toto pojišťovna nedělá, musí nést odpovědnost, což může vést až k zákazu činnosti v rámci systému povinného zdravotního pojištění. Žádám vládu, aby zajistila v tomto směru co nejpřísnější kontrolu.
Dále. Podstatně jsme zvýšili rozsah využití nejmodernějších technologií ve zdravotnictví. Připomínám, že v roce 2005 bylo v Rusku provedeno 60 tisíc operací s využitím nejmodernějších technologií (60 tisíc!), v roce 2014 už to bylo 715 tisíc. Poprvé v dějinách země jsme začali významný podíl takovýchto operací provádět bez dlouhého čekání, což je opravdu úspěch.
Je však třeba chápat, že některé operace jsou drahé – zpravidla jsou prováděny v nejvýznamnějších federálních zdravotních zařízeních a klinikách. Pro financování takových operací navrhuji v rámci systému povinného zdravotního pojištění buď vytvořit…. dlouho jsme o tomto tématu přemýšleli – nebo do systému vkládat peníze navíc. Jsou zde poslanci, vedoucí vládní činitelé, gubernátoři, kteří vědí, co se ve skutečnosti děje v praxi. Systém povinného zdravotního pojištění je teritoriální, především podporuje teritoriální zdravotnická zařízení. Ředitelé velkých federálních klinik, kde se právě provádí většina operací za pomoci nejmodernějších technologií, jsou samozřejmě velice zneklidněni nedostatkem financování. Proto pro financování takových zařízení a provádění takových operací navrhuji, aby byla v systému povinného zdravotního pojištění vytvořena zvláštní federální část. Prosím, aby nezbytné legislativní změny byly schváleny již během jarního zasedání.
To však nestačí, jelikož zatímco my tady rozhodujeme, lidé by přece jen neměli trpět. Je potřeba zajistit nepřetržité financování lékařské pomoci, která využívá nejmodernější technologie, a to i přímo z federálního rozpočtu, do té doby, než bude schváleno toto rozhodnutí.
Víte také, že v rámci národního projektu Zdraví proběhla výrazná modernizace rychlé záchranné služby. Nakoupili jsme velký počet moderních resuscitačních sanitek a jiné techniky. Je jasné, že čas plyne a automobilový park vyžaduje opravy, obnovu. Už uplynulo deset let. Je to odpovědnost jednotlivých subjektů Ruské federace, které především musí zajistit vyřešení tohoto úkolu, najít rezervy.
Poslyšte, když jsme to dělali před deseti lety, dobře si vzpomínám, že jsme se domluvili takto: my nalijeme federální peníze a pak se už musí do toho zapojit regiony a udržovat to na určité úrovni. To se ale nestalo. To je velká škoda. Chápu, že jsou problémy, ale, jak už jsem mnohokrát říkal, je třeba správně stanovovat priority. Není možné pořád čekat, že teď se všechno zhroutí a my zase dostaneme peníze z federálního rozpočtu. Jak to tak vypadá, bude nutné to udělat, samozřejmě. Ale to není to, na čem jsme se dohodli. V každém případě žádám jak vládu, tak regiony, aby se k této otázce hned vrátily, společně se nad ním zamyslely a vyřešily jej.
Lidé si stěžují, že občas nechápou, proč se zavírají, nebo slučují například nemocnice, školy, kulturní a sociální střediska, různé instituce. Celou dobu mluvíme o nutnosti restrukturalizace sítě, v některých případech přebujelé. Ano, je to tak. Musíme však v tomto případě postupovat velmi pečlivě a chápat, že k tomu, abychom se dostali na určité ukazatele, není tou nejlepší cestou rušení zdravotnických a porodnických středisek ve střediskových obcích. Bohužel, i toho jsme svědky. Pak musí lidé jet více než 100 kilometrů, aby jim byla poskytnuta lékařská péče. To je přece naprostý nesmysl! Prosím vás, abyste k tomu přistupovali s maximální pozorností. Pověřuji vládu, aby do 1. března 2016 připravila a schválila metodiku optimálního rozmístění sociálních institucí. Musí být v regionech povinně aplikována. Je potřeba najít takovou formu, mimo jiné i právně podloženou, která by umožnila to provést.
V takových otázkách, jako je pomoc seniorům a invalidům, podpora rodin a dětí, je nutno více důvěřovat také občanské společnosti, neziskovým organizacím. Často pracují efektivněji, s upřímnou starostí o lidi, v jejich práci je méně byrokracie
Na základě výsledků občanského fóra pod názvem Společenství, které proběhlo v listopadu, navrhuji řadu konkrétních řešení.
Za prvé. Bude spuštěn speciální program prezidentských grantů na podporu neziskových organizací, které vyvíjejí činnost v malých městech a obcích.
Za druhé. Pro neziskové organizace, které se projevily jako bezúhonný partner státu, bude vytvořen právní status «nezisková organizace – vykonavatel společensky prospěšných služeb», bude jim poskytnuta řada úlev a preferencí. A nakonec, považuji za správné postupně poskytovat neziskovým organizacím až 10 procent prostředků ze sociálních programů určených pro regiony a obce, aby neziskové organizace mohly také poskytovat sociální služby, jež jsou financovány z rozpočtů. Vycházíme z toho, že všichni dobře známe platnou legislativu, nic nikomu nevnucujeme, ale prosím vedoucí představitele regionů a obcí, aby k tomu při své práci přihlíželi.
Vážení kolegové! Jak víte, letos 1. září proběhlo setkání s dětmi, které přijely do Soči do centra pro podporu talentovaných dětí Sirius. Opravdu máme velice zajímavé, cílevědomé děti a mládež. Musíme učinit všechno pro to, aby dnešní školáci získali vynikající vzdělání, aby se mohli zabývat tvůrčí činností, aby si mohli vybrat povolání podle svého, aby se realizovali. Aby nezávisle na tom, kde žijí, jaké materiální možnosti mají jejich rodiče, měly děti rovné příležitosti pro úspěšný start do života.
Každý rok se u nás zvyšuje počet školáků, během následujících deseti let jich bude o 3,5 miliónu více. To je skvělé, to je velmi dobře, ale je důležité, aby se tento růst neprojevil na kvalitě vzdělání a podmínkách studia, aby se úroveň, které jsme dnes dosáhli, i nadále zvyšovala. Ve školách jsou potřebná další místa. Na můj příkaz vláda společně s regiony připravila konkrétní plán akcí s tím spojených. Bylo rozhodnuto již v příštím roce poskytnout z federálních prostředků na opravy, rekonstrukce a výstavbu nových škol až 50 miliard rublů.
Pojďme se však podívat na tyto otázky v širších souvislostech. Pro získání dobrého vzdělání nestačí jen pohodlné budovy. Je nezbytná profesionální, motivovaná práce učitele, ty nejmodernější a nejnovější technologie výuky a samozřejmě také možnosti pro tvůrčí činnosti, sportovní aktivity, nástavbové vzdělávání. Samozřejmě, je třeba převzít to nejlepší, co bylo kdysi v domech pionýrů, kroužcích mladých techniků a tak dále, je třeba postavit práci na novém, moderním základě, kde bude mít své místo jak podnikatelská sféra, tak vysoké školy a univerzity.
Zastavím se u takové pozitivní skutečnosti, kterou je zvýšení zájmu mládeže o technické a dělnické profese, profese budoucnosti. Za poslední dva roky se zájem o technické vysoké školy zvýšil téměř dvakrát. V roce 2019 se bude v Kazani konat mistrovství světa profesionálních dovedností. Mimochodem, Rusko jako první země na světě začalo organizovat takové soutěže pro děti ve věku 10-17 let. Je důležité, aby tyto turnaje sloužily jako nápověda pro školáky, pro ty, kteří se teprve rozhodují pro budoucí povolání. Musíme vytvořit celý systém národních soutěží pro dělnické kádry. Navrhuji dát tomuto systému název Mladí profesionálové. To je velice důležité téma.
Zkrátka a dobře, ruské školství, nadstavbové a odborné vzdělávání, podporu dětské tvorby je třeba zaměřit na budoucnost země, na požadavky jednak lidí, v tomto případě mladých lidí, jednak na požadavky hospodářství, a mít při tom na zřeteli perspektivy jeho rozvoje. Tyto děti budou ještě muset řešit složité úkoly a musí být připraveny být vzorem, být nejen úspěšní ve svém povolání, ale být také slušnými lidmi s pevnou duchovní a mravní oporou.
Vážení kolegové! Nejednou před námi vyvstala zásadní, osudová volba cesty dalšího rozvoje. Jeden z takových mezníků jsme překonali v roce 2014, kdy došlo k opětnému připojení Krymu a Sevastopolu k Rusku. Rusko dalo o sobě znát v plné míře jako o silném samostatném státu s tisíciletou historií a slavnými tradicemi, jako o národu, který spojují společné hodnoty a společné cíle.
Se stejným přesvědčením konáme i nyní, když Rusko vede otevřený, chci to zdůraznit, otevřený, přímý boj proti mezinárodnímu terorismu. Činíme rozhodnutí a uplatňujeme je v praxi a víme při tom, že zhostit se úkolů, které před námi stojí, můžeme jenom my sami, avšak pouze společně.
Uvedu ještě jeden citát, naprosto nečekaný dokonce i pro mne, slova, která řekl člověk, který neměl nic společného s politikou. Jsou to slova Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva, která řekl před sto lety. Tady jsou: »Rozdělené nás hned zničí. Naše síla je v jednotě, ve vojsku, v přívětivém rodinném životě, zvyšujícím přírůstek národa, a v přirozeném růstu našeho vnitřního bohatství a mírumilovnosti.» Nádherná slova, adresovaná dnes přímo nám.
Rusko je však zároveň součástí globálního světa, který se rychle mění. Dobře chápeme složitost a rozsah existujících problémů – jak vnějších, tak vnitřních. Na jakékoli cestě rozvoje jsou těžkosti a překážky. Odpovíme na všechny výzvy, budeme postupovat tvůrčím způsobem a dosáhneme výsledků, budeme pracovat pro společné blaho a pro Rusko. Půjdeme vpřed společně a společně určitě dosáhneme úspěchu.