Turecko a lidská práva

Yekta Uzunoglu
Od založení Turecké republiky v roce 1923 do dnešní doby Turecko, které nese název republika a které leží mezi Evropou a Asií ale kterému jsou adjektiva “lidská” ale také “práva” cizí. Za 92 let nedokázalo Turecko tyto základní pojmy v civilizované společnosti zavést a vnímat jako základní kámen lidského soužití.
Od založení Turecké republiky se v ní etablovalo státní násilí, státní diskriminace občanů převážně těch slabších, jako jsou Kurdové, Arménci, Řekové, Asyřané či ženy a děti a stali se terčem těch nejbrutálnějších represí.

Masakr, represe, potlačování základních lidských práv bylo a je součástí “státnosti” Turecka.

My víme a vnímáme jen masové represe či masakry, ale již nevíme o osudech milionů a milionů jedinců, kteří trpěli za posledních 92 let pod kuratelou této “republiky”.

Masové masakry se dostaly do dějin hned po založení “moderního” Turecka a pokračují dodnes, jako například:

– masakr Kurdů v roce 1925 v hlavním městě Kurdů v městě Amed
– masová represe – násilné vyhnání Židů v Turecku (1934)



– masakr obyvatelů celého jednoho kurdského regionu (Dersim 1938)
– masová represe -násilné vyhnání Řeků v Turecku (1955)
– nebo po vojenském puči masakr uvězněných Kurdů ve vězení v městě Amed!
Nebo zákaz mateřského jazyka pro 20 milionů Kurdů žijících v Turecku. Zákaz trval víc než 85 let od založení této ze všech lidských norem vybočujících “republiky”!

Dlouho nikdo nesměl o těchto zločinech páchaných státem vůči svým občanům ani psát a ani na toto téma provádět průzkumy.

“Díky demokratizaci” tohoto člena NATO a kandidáta na člena EU alespoň existují nějaké organizace, jejichž vedení se samo dost často stává terčem represe, díky nim víme alespoň orientačně o zločinech tohoto státu páchaných na svých vlastních občanech či spoluobčanech.

Jedna z těch organizací je IHD (İnsan Hakları dernekleri), nejprestižnější lidskoprávní organizace Turecka – Spolek Lidských práv – zveřejnila svoji roční zprávu, která je odstrašující.

Dle výroční zprávy IHD:

V období mezi 1. 1. 2015 – 5.12. 2015 se zdůvodněním za neuposlechnutí příkazu “stůj” nebo při libovolně náhodné střelbě policistu v ulicích bylo zabito 173 občanů a 226 bylo zraněno (drtivá většina obětí a těchto útoků jsou Kurdové)

– po sebevražedných atentátech (spáchaných především proti Kurdům) bylo zabito 138 lidí a 929 osob bylo zraněno (převážně mrtví byli Kurdové)

– 4 osoby byly zabity v cele předběžného zadržení (převážně Kurdové)

– 19 osob bylo zabito neznámými pachateli (drtivá většina obětí jsou Kurdové)

– ve vězení bylo zabito 28 osob (převážně Kurdové)

– 34 osob bylo podezřelým způsobem zavražděno během základní vojenské služby

– z důvodu výbuchu v ulicích minimálně 5 lidí zemřelo a 22 lidí bylo těžce zraněno

– ve válce proti Kurdům bylo zabito dohromady 171 vojáků a policistů, 195 Kurdských bojovníků padlo, 157 civilních osob bylo zastřeleno, celkem 523 osob bylo zabito (drtivá většina jsou Kurdové)

– muži zabili 282 žen

– z důvodu rasistických útoků byli zabiti 4 lidé (Kurdové)

– z důvodu tzv. pracovních úrazů bylo usmrceno 1593 lidí

– bylo zabito tzv. 16 uprchlíků a 160 osob bylo z různých důvodů zraněno

– 560 osob bylo týráno ze strany policie či vojáků

– 1433 osob bylo týráno v cele předběžného opatření

– 17 starostů bylo zatčeno, 15ti starostům byly odebrány jejich řádně zvolené funkce (Kurdové převážně starostky)

– 6744 členů Kurdské strany HDP bylo zadrženo a 1285 osob bylo zatčeno

– 417 krát byl veden útok na budovy Kurdské politické strany HDP

– jen v době od 6. do 8. září 2015 bylo systematicky vedeno víc jak 100 útoků na budovy Kurdské politické strany

Je nutné se ptát, zda tato “republika” může patřit do společenství zemí, které se považují za civilizované.
Je nutné se ptát, zda tato “republika” může být členem NATO, EU?
Je nutné se ptát, jak dlouho ještě “civilizované” země budou tolerovat porušování těch nejzákladnějších lidských práv ze strany státu, který jim leží přímo pod nosem!