28.07.2015 E-republika
Trvejme na nestranném procesním právu, jinak skončíme jako Rath. Zločinecké uskupení v České republice používá postupy, které mohou být zneužity v neprospěch doslova kohokoliv.
O případu „Rath“ jsme na „E-republice“ psali mnohokrát. Naposledy v článku Rath na odpis a další odkazy naleznete pod tímto článkem. Všem, kteří se o kauzu zajímají, doporučuji tuto výživnou četbu. Zdroje a odkazy již uvedené je možné ještě doplnit o samotný původní text obžaloby ZDE. Z posledních reakcí médií mě zaujaly texty na serveru „Echo24.cz“, a to jednak názor pod názvem Proč Rath vyhraje advokáta Jana Vnučka a jednak názor komentátora serveru „ECHO24“ Daniela Kaisera v článku Je David Rath obětí prvního politického procesu? Ten je zakončen těmito neuvěřitelnými slovy:
Bylo by samozřejmě v pořádku, pokud by nakonec celý proces padl kvůli zvratu v důkazním řízení v Rathův prospěch. Ale pokud by padl kvůli procesním chybám u soudu, byla by to nejhorší myslitelná tečka za celým tím policejním jarem vypuknuvším cca před třemi roky. A to si nemůže přát ani největší kritik tzv. elitních útvarů policie a s nimi spřízněných státních zástupců, kteří po letech frustrace začali dělat svou práci silově. Je na čase, aby systém nalézal rovnováhu.
Co je na těch slovech tak neuvěřitelného? Jakoby nešlo o spravedlnost, jakoby nešlo o stejný metr pro všechny, jakoby soudní proces a jeho postupy byly jen takovou nadbytečnou překážkou ke spravedlivému potrestání zločinců. Kdyby tedy některý z příštích tuzemských nebo mezinárodních soudů nalezl, že se MUDr. Rathovi nedostalo spravedlivě vedeného procesu, byla by to podle pana Kaisera rána „elitním útvarům policie a s nimi spřízněných státních zástupců“. Já si naopak myslím, že největší ranou pro nás všechny by bylo, kdyby byl MUDr Rath odsouzen i přes hrubé procesní chyby soudu. Protože potom může být odsouzen každý z nás v nespravedlivém procesu jenom proto, aby nekazil pilnou práci „elitních útvarů“ České republiky.
Nicméně dnes bych se chtěl podívat na proces MUDr. Rathem z trochu jiné strany. Moje úvaha vychází z tohoto textu jistého myslitele přelomu 4 a 5. století Augustina Aurelia.
Odstraníme-li spravedlnost, co zůstane z vlád, ne-li veliké loupežnické podniky? Vždyť ani lupičské sdružení není nic jiného nežli stát v malém. Banda se skládá z lidí, řídí se rozkazy náčelníka, je vázána společenskou smlouvou, kořist si rozděluje podle zákona dohody. Jakmile se tato chátra, přibírajíc vyvrhele, rozmůže natolik, že ovládne území, obsadí obce a podmaní si národy, tu se na ni hodí ještě zřejměji jméno „stát"; to jí udělí už nepokrytě - ne upuštění od chamtivosti, ale získání beztrestnosti.
Dost možná je to tak, že za každým rozpočtem obce, státu, prostě všude tam, kde se rozdělují nějaké společném peníze do soukromých rukou je nějaký ten kmotr či kmotříček. Ať už je členem nějaké politické strany nebo není, zajišťuje ochranu celého loupežného projektu. K moci v obcích i v celém státě se dostalo lupičské sdružení, o kterém píše Augustinus Aurelius.
Takové vládnutí si ovšem vyžaduje krytí spřízněných policistů, státních zástupců, soudců, prostě státní moci. Ta spřízněnost je samozřejmě vyjádřitelná penězi nebo jiným plněním. Systém takového patrona rozdělování peněz z veřejných rozpočtů platí všeobecně, ať už jde o peníze na kulturu, vzdělání, sport, zdravotnictví, armádu či policii. Prostě, kde se rozdělují peníze, tam je zločin. Na to někdo namítne: „Neříkejte, že kradou úplně všichni, to je blbost“. Ano, i uvnitř bandy loupežníků probíhají „legální“ tj. všemi viditelné transakce. Důležité je uvědomit si měřítko. Podle údajů odborníků ZDE se v černé ekonomice napadené korupcí odhadoval zisk organizovaného zločinu na 700miliard ročně, tedy v součtu s šedou ekonomikou s podílem na HDP ve výši kolem 35 %. Tedy nekradou všichni, ale podle studie odborníků se v neviditelné sféře za hranou zákona pohybuje 700 miliard ročně plus dalších 500 miliard je na hraně.
Odborníci nazývají ekonomiku za hranou jako kriminální či „černou“ a tu na hraně, která se vyznačuje nepovolenou činností, melouchařením, krácením daně přiznáním jen části tržeb apod, nazývají ekonomikou šedou. Je-li tomu tak, a není důvod tomu nevěřit, jak velký význam má v tomto kontextu kauza Rath? Na jedné straně vzhledem k finančním prostředkům o které jde, se limitně blíží nule, na druhé straně vzhledem k politickému, veřejnému významu má význam nedozírný.
Mafie nejen po Česku
Těch 700 miliard může procházet „černou“ ekonomikou organizované zločinecké skupiny jenom proto, že je provázána s celou společností. Je kryta mocí zákonodárnou, výkonnou i soudní. Jinými slovy to znamená, že je přímo či nepřímo kryta poslanci, vládou, policií i justicí. Všichni na jen trochu významnějších místech to vědí, a pokud ne, tak jsou v roli hluchých dirigentů symfonického orchestru. Tak obrovský rozsah nelze utajit. Zároveň jej však nelze dokázat. Navíc, i kdyby to šlo, kapacita českých věznic by musela dostat americké rozměry. A tak jsou trestány především osoby, které k této skupině nepatří, nebo se je tato skupina rozhodla vyvrhnout ven. Tedy do vězení.
Abychom tomu porozuměli lépe, je nutné si uvědomit, že i uvnitř této organizace spojující moc zákonodárnou, výkonnou a soudní probíhá permanentní boj. Jde přece o prachy a o moc různého typu, například i v soudní a v byrokratické hierarchii. Celá hra má navíc mezinárodní přesah. Ano, i za hranicemi se chtějí trochu potěšit z vlny českých ovcí. To je důležité vědět, aby si někdo nepřestavoval, že nějaký kmotr Novák je všemocný. Čas od času mu do kšeftu hodí vidle někdo mocnější. Rozumný kmotr třeba nepůjde proti dealům sjednaným na pražském Tržišti. Celá ta nelegální, (protože netransparentní, utajená a pokoutní) činnost má prostě svá pravidla a svou hierarchii.
Z toho je patrné, že skutečnou, byť dílčí mocí, nemůže disponovat osoba, která k této organizované skupině nepatří. Nějaký Mirek Dušín se uvnitř této party jistě nevyskytuje. Nepotřebují ho. Vlci nepotřebují beránka, aby je vedl. Beránek je pro vlky nikoliv vůdcem nebo členem smečky, ale potravou. Na tom nic nemění ani to, že se vlci často servou i mezi sebou. Ba právě naopak. Vlci se rvou o kořist daňových poplatníků. Dnes ovšem díky importovanému finančnímu systému mohou z daňových poplatníků udělat otroky dluhů, které spotřebovali právě tito vlci. A v tomto systému je třeba hledat "spravedlnost" kauzy Rath.
Kde hledat spravedlnost?
Jak v takovém prostředí hledat spravedlnost? Těžko. Snad jen jako tonoucí stébla se držet právě těch legálních postupů a alespoň zdánlivého práva, když už tu místo spravedlnosti máme státem organizované bezpráví. Trvat alespoň na formě, když už obsah je fuč. Je prostě nutné trvat na tom, že člověk nesmí být mučen ať už policií, nebo vazbou či jinými prostředky státní šikany a nátlaku. Ovšem nikoliv proto, aby byli ochránění a rozmazlováni zločinci, jak se domnívá většina zpitomělé české veřejnosti. Ale proto, aby se jak zločinci, tak nevinní nepřiznávali k věcem, které nespáchali a neudávali navíc i jiné nešťastníky. Kam totiž taková praxe potom vede, bylo vidět u nás, jak v době inkvizice, tak i v době komunistické justice v letech padesátých minulého století. V těchto extrémních případech se výkon práva a spravedlnosti zcela vymkl z kloubů z podobných příčin, ze kterých se to děje dnes. Z lidské nenasytnosti a sobectví a bezbřehé touze po moci.
Do takového soukolí pak zapadnou jak viníci, tak zcela nevinní. Výkon spravedlnosti se totiž dostal do rukou lidem, kterým jde o spravedlnost až v poslední řadě. Jsou dosazeni a udržováni na svých místech spolčením vlků. Proto nemají žádný zájem řešit spravedlnost ve stádu ovcí. Nevinní zmizí na dlouhá léta ve vězení, je jim zabaven majetek či uvaleny jiné sankce ne proto, že by se postavili systému, nebo proto, že by něco zvláštního vykonali, ale prostě proto, že měli smůlu. Soukolí je semlelo, neboť nebylo nastaveno na výkon práva a spravedlnosti, ale jen na výkon tak či onak nastavené moci. Proto je třeba se vždy držet zásady, že je lépe nechat na svobodě sto zločinců než odsoudit jednoho nevinného. Znovu podotýkám, že ne kvůli rozmazlování a stranění zločincům, dokonce ani z nějaké přehnané útlocitnosti, ale proto, že pokud se takové zásady držet nebudeme, nakonec skutečný výkon spravedlnosti se otočí a bude dít podle zásady „raději odsoudit sto nevinných než nechat proklouznout jednoho zločince“.
Jeden z protagonistů „svaté inkvizice“ takovou zvrácenou zásadu vyjádřil slovy: „Zabijte je všechny, Bůh si je přebere“. Jinak řečeno: v době obecné české nespravedlnosti je třeba zásadním způsobem řešit procesní a důkazovou stránku kauzy Rath. Už jen proto, aby nebylo stejným metrem naměřeno jeho vyšetřovateli, soudci a žalobci, což se stalo právě v 50. letech.
Co z toho plyne v kauze Rath?
Jsou dvě možnosti podle Švejkova "vinnej, nevinnej, berte to po řadě".
1) Rath je zcela nevinný.
Organizovaná skupina podílející se na rozdělování 700 miliard ročně, prorostlá do výkonu moci zákonodárné, výkonné i soudní, se mu chtěla pomstít za jeho odhalení některých skupin a kauz. Ovce musí bečet blahem při křižování vlka, aspoň jednou za život. Na sto vinných aspoň jeden beránek. Připomínám, že vlčí skupina není organizována z jednoho centra, připomíná spíše síť chobotnic. V Rathově případě se však spojila téměř celá tato síť. Rath byl nepohodlný pro všechny chobotnice i chobotničky,vlky malé i velké. Proto ta dojemná shoda, že je vinen.
2) Rath se jednání, které je mu kladeno za vinu, v podstatě dopustil.
Jednal jako člověk, který by v Al Caponově Chicagu inkasoval zisky z nelegálního obchodu s alkoholem, velkému Alovi by z toho nic neodváděl a ještě by se mu na veřejnosti vysmíval. Nejsme však ve dvacátých letech minulého století v Americe, ale v 21. století v České republice. Vzhledem k české privatizační praxi se Al Capone jeví jako pouhý amatér. Dnes již organizovaný zločin nepotřebuje nějaké pistolníky z jihu Itálie. Naše dnešní mafie používá k výkonu své spravedlnosti státní aparát. Moc výkonná, soudní i zákonodárná placená z peněz daňových poplatníků zcela legálně prosazuje „spravedlnost“ zájmových skupin.
Rath lezl kozlům do zelí, a to má svá rizika. V Rathově případě 8 a půl roku vězení. Když bude hodný a už kmotry zlobit nebude, pustí ho po půlce trestu domů. Nikoliv z nějakého soucitu či jemnocitu, ale prostě proto, že i mafiáni vědí, že se také mohou dostat do vězení. Nějací kmotříčci Janouškové či Novákové by mohli vyprávět. Tak například nějaký exsenátor Alexandr Novák patřící do sítě skupiny ODS byl za 40 milionový úplatek odsouzen na 4roky. Odseděl si dva, protože se za něj zaručil motorkářský klub. Podrobnosti třeba ZDE)
O čem žaloba měla být, ale vůbec nebyla
Jednání popsané obžalobou nebo jeho obdoba skutečně v Čechách funguje, o tom není sporu. Jeho rozsah je obrovský. Pokud se tedy Rath podílel na takovém jednání, nebylo by na tom nic až tak divného. Podivné jsou okolnosti od začátku kauzy až dodnes. Poněkolikáté musím připomenout, že celá kauza Rath nese znaky objednávky. Nechci ovšem psát „politické“ objednávky, protože nejde o politiku v pravém slova smyslu. Nejde o to, že by Rath byl sociální demokrat a čeští pravičáci se jej proto tímto způsobem zbavili. Rath myslel a žil jako typický představitel české mocenské elity. A z toho, co víme, kradl mnohem méně než jiní, kteří dokonce ani nejsou obžalovaní, a asi ani nikdy nebudou. A někteří z nich pobíhají opilí po Sněmovně během jejího zasedání.
Jde o to, že Rath někomu kazil obchody a vytruboval veřejně věci, které jiní stejně zasvěcení neříkali ani šeptem v soukromí. Rath doplatil na svou pýchu, která jej oslepila, protože se domníval, že může beztrestně dráždit hada bosou nohou. Jako poznámku pod čarou, bych připojil, že deklarované úplatky či předražení o 10 % patří k těm nejnižším. Stačí se podívat na jiné, třeba Rittigovy kauzy. Tam jsou ve hře předražování o 50 %. Jinde, v jiných kauzách, šlo o předražování nebo jiné nelegální postupy ve stovkách procent. Znovu opakuji výše uvedené. Vítejte v zemi prorostlé organizovaným zločinem distribuujícím ročně přibližně 700 miliard.
Nestranné procesní právo, nebo justiční systém Rath
Máme možnost vidět podstatu politického systému, v němž se pohybujeme. Stačí jen sundat brýle mámení. Podstatou tohoto systému je korupce. Podstatou tohoto systému je zákulisní, pokoutní, nespravedlivé jednání zločinecké skupiny, tak jak o něm píše Augustinus Aurelius. Zmizela spravedlnost, vládne tedy lupičské sdružení. A to čas od času potřebuje nátěr spravedlnosti, což je opět svatý Augustin.
Proč? Proč není svět a politické uspořádání takové, jaké bychom jej chtěli vidět a jaké se nám ukazuje v mainstreamu? Protože lidská společnost byla přece vždy nějak hierarchicky řízena. Vedle toho, že „silný přemáhá slabého, a chytrý silného“ vládla síť skupiny lidí, která se prohlašovala za dědičné náčelníky. Jak psal Petr Chelčický, rota se znakem „půl koně“ nebo „jelita prasečího“ byla přisáta jako parazit na těle lidu.
Tato vláda „modré krve“ sice skončila, ale to neznamená, že nastalo bezvládí. Zatímco dříve byl legitimací umožňující podíl na moci rodokmen dosvědčující zločinecký původ až do x-tého kolene, dnes již dostačuje osvědčení vlastní zkorumpovatelnosti na té či oné úrovni. Viditelní vládcové České republiky musejí být vydíratelní. Vládne tedy ten, který vládne informacím. Nikoliv ovšem informacím, které se dozví v Otázkách Václava Moravce, nýbrž těch, které se dozví z odposlechů a dalšího špiclování. Taková skupina má reálnou moc, protože může předhodit davu a mašinérii moci zákonodárné, výkonné i soudní jak vybrané viníky, tak nepohodlné nevinné svědky.
Nám nezbývá než trvat na postupech, které komplikují takové selektivní a nespravedlivé pojetí věcí veřejných. Jinými slovy, nejde tu o to, zda je Rath nějak „objektivně“ vinen, jde tu o to, že zločinecké uskupení v České republice používá postupy, které mohou být zneužity v neprospěch doslova kohokoliv. Rath má pravdu, když cituje Kunderu, že když se v celé široké veřejnosti propírají soukromé hovory u vína, jsme už jednou nohou v koncentračním táboře. To poslední, co potřebujeme je nějaká „Cattani v sukních a její parta elitních policistů a státních zástupců“. Protože to je jen jedna z mnoha chobotnic v celé síti. Není žádné záruky, že je nějaká lepší, spravedlivější a lidu milejší než chobotnice jiné. A to i přes školení až ve Spojených státech amerických.
Naší nadějí nemůže být nějaká taková skupina, nebo nějaký vše řešící Rambo. My musíme trvat na dodržování všech postupů komplikujících trestání nevinných nebo nerovné zacházení s kýmkoliv. Potřebujeme, aby se vyšetřovalo i soudilo stejně v Praze, Olomouci, Chomutově i Ostravě.
A tak se ptejme na závěr
V celé kauze Rath jsou těmi nejnebezpečnějšími nikoliv Rath, Kott a spol., ale soudce Pacovský a státní zástupce Jirát. Vůbec nejsem sám, kdo má naprosto zásadní pochybnosti o jejich nestrannosti, stačí se podívat na formální postupy justice od samotného přidělování případu. Dále stačí porovnat poměr trestů pro Ratha a pro podnikatele, kteří skutečně upláceli. Vyšetřování by mělo začít od bývalého policisty, který na základě udání občana, jehož totožnost se stále tají, vyrazil z Kladna do Brna.
Kdo byl ten anonym? A jaká byla motivace takové aktivity soukromého očka? A jaká byla motivace státních zástupců, že kauza směřovala do Ústí nad Labem? Co ta šílená akce s ozbrojenci v parlamentu? To nechutné pokrytectví Němcové, Johna či studenta plzeňských práv Bendy? Jaká byla motivace lidí zastupujících stát a pracujících v justici, že postupovali tak nestandardně? A jaká byla motivace těch, kteří trvali na nestandardní vazbě MUDr. Ratha, kterou musel řešit až Ústavní soud? Tedy soud, který je tu spíše pro jiné důvody než pro zasahování v takové konkrétní a z hlediska skutkové podstaty nijak výjimečné kauze.
Proč český Cattani někdy vazbu nežádá, přestože se jedná o osobu žijící v zahraničí, a jindy, jako v případě Rath, na ní nevidí nic zvláštního? Proč soudce Pacovský neposkytl dost času na seznámení se nové advokátky s případem, obzvláště poté, co jeho strýc Michal Pacovský se nejprve písemně zavázal k Rathově obhajobě, aby ji s nejapnou výmluvou náhle vypověděl? Na takové a mnohé další otázky je třeba hledat odpovědi především.
Předražená zakázka o 10 % je sice pro společnost nebezpečná, protože mrhá veřejnými prostředky, ale zkorumpovaná justice pracující na objednávku je mnohem nebezpečnější, protože tam jde vyloženě o život. A připomeňme, že justiční palác v Brně byl předražený o sto procent, NKÚ to řádně doložil, Krajský soud v Brně dostal jako investor stavby od brněnského finančního úřadu pokutu 1,935 miliardy Kč a policie se nakonec rozhodla kvůli stavbě Justičního areálu Brno nikoho neobvinit. To je česká justice v reálu svého areálu.
Takoví lidé jsou pak zvyklí soudit nikoliv podle práva a spravedlnosti, ale podle objednávky nebo momentální nálady. Od takových lidí nelze čekat spravedlivé procesy a běda těm, kteří upadnou ve spáry soudců zvyklých nesoudit podle práva. To je jakoby vás měl operovat lékař, který proslul kvalifikací nájemného vraha. Není-li na vás objednávka, nebude vás sice ani úmyslně zabíjet, těžko však čekat, že vás bude kvalifikovaně léčit.
Mocenská skupina prosazující právo bezprávím je nanejvýš nebezpečná. Proto musíme trvat na pojistkách všech opravných prostředků a doufat, že se u nás najde člověk, který kvalifikovaně odsoudí postupy Jiráta a Pacovského jako mimozákonné a nepřijatelné. A pošle justici do patřičných zákonných mezí. Ústavní soud to v případě Ratha už jednou udělal.
Další články o případu Rath
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 850 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
Související články:
- Rath na odpis
- Postideologický totalitarismus
- Jak bílé límečky rozkrádají stát
- Kauza Rath a co je za tím
- Případ Rath a selhání soudcovského rozumu
- Prezidentská volba ve druhém kole: spadly masky, vzkypěly vášně
- Válková konečně povede válku s Tykačem
- Zeman na Hrad aneb Volba chudých lidí
- O máslu a chlebu
- Pokleslá kultura, kýč a diskriminace v České televizi