Josef Mrázek
19. 1. 2016
Komu na ní záleží? Ve čtyřicátých letech minulého století to třeba byl můj tatínek, byl to češtinář, ale jeho promluvy k žákům sledovaly také všeobecnou výchovu člověku potřebnou. Dnes to chybí. Říkával studentům: „Dvě děti jsou málo, ne každý je může mít, teprve třetím dítěm přispíváte k udržení národa.“ V dalších desetiletích demografický vývoj v Evropě začal znepokojovat rozvinuté západní státy, ale neuměly tomu čelit jinak, než dovozem migrantů.
19. 1. 2016
Komu na ní záleží? Ve čtyřicátých letech minulého století to třeba byl můj tatínek, byl to češtinář, ale jeho promluvy k žákům sledovaly také všeobecnou výchovu člověku potřebnou. Dnes to chybí. Říkával studentům: „Dvě děti jsou málo, ne každý je může mít, teprve třetím dítěm přispíváte k udržení národa.“ V dalších desetiletích demografický vývoj v Evropě začal znepokojovat rozvinuté západní státy, ale neuměly tomu čelit jinak, než dovozem migrantů.
Nebylo jich zdaleka tolik, jako v současných vlnách, ale i tak se stali těžkým problémem, což se projevilo v kritické podobě se zpožděním desítek let.
Pro zahraničí byla překvapením úspěšnost opatření, která od šedesátých let zaváděla komunistická vláda Československa. Nám rodičům připadalo, že to ještě není dostatečné. Šlo jednak o různé finanční výhody pro matky a rodiny s dětmi a dále o zřizování jeslí a školek a dostupnost bydlení. Zvláště úspěšná byla sedmdesátá léta, kdy porodnost dosáhla 2.4 dítěte na jednu ženu v produkčním věku. To již vyvolalo na západě opravdový zájem, ale nebyli schopni toho využít. Důvody jsme si mohli ozřejmit, když na počátku devadesátých let porodnost nebezpečně poklesla i u nás. Mezi příčinami teď už nešlo jen o zhoršené materiální podmínky, ale také o společenskou atmosféru bezohlednosti, úpadek institutu manželství, pokračující emancipaci a s tím související snahu žen odkládat mateřství na dobu po vybudování postavení.
Podrobné údaje o tom, co jsem několika slovy naznačil, statistické údaje a sociální rozbory, jsou k dispozici a záleží jen na tom, abychom měli vládu, která je použije a postará se o promyšlenou propopulační politiku. Zároveň se ale musí postavit proti jakémukoliv vnucenému příjmání kulturně a nábožensky zcela odlišných imigrantů z Afriky nebo Turecka i odjinud a to včetně kvót lživě označovaných jako dobrovolné. Toto je otázka života a smrti národa a žádný politik, který to nechápe, nesmí být volen. Nepřijatelný je i jen smířlivý postoj k imigraci. Lidé, jako Merkelová, se diskvalifikovali tím, že ignorují prakticky prokázanou skutečnost, že integrovat ve větší míře imigranty impregnované nerozpustnou náboženskou vírou není možné. Je to jako s olejem v rybníku. Zkuste přidat trochu, a olejové skvrny na hladině varují, že něco je špatně. Ale když je oleje více, slijí se skvrny dohromady, zabrání přístupu vzduchu a všechno živé pod hladinou zahyne. Reagovat teprve, až bude migrantů nadkritické množství, je pozdě.
Olej i voda jsou látky užitečné, a že obvykle není dobré je dávat do společné nádoby, je dáno přírodou, není to výplod xenofobie. Skoro všichni lidé chápou, že pomáhat někomu, kdo nerespektuje naše práva a pravidla, která tvoří charakter naší společnosti, není možné a je to sebevražedné. Je nutné vyhnat ty „politiky“, kteří to nechápou a s nimi hnát i ty, kteří se staví proti migrantům jen proto, aby se znovu dostali k moci a mohli dále škodit.
Češi a Moravané byli ohroženi germanizací, ale dovedli si uchovat jazyk a svébytnou kulturu, protože měli dostatek „buditelů“ a kultury okolních států a vlastně celé Evropy si byly blízké a navzájem tolerantní. Také církve působící v Evropě byly nositelem navzájem podobné kultury, a Masarykem koncipovaná Československá republika byla navíc zcela sekulární, nezávislá na církvích. To všechno je ohroženo migrací, která ohrožuje podstatu národního života tak, že nejde o infiltraci do národa, ale o jeho likvidaci. Po rozkradení našeho národního majetku se k nám migranti tolik necpou, ale přesto vážně hrozí, že právě jimi bude ukradena i naše země a náš způsob života a naše kultura tvořená tisíc let, a podlehneme něčemu zaostalému o sedm set let. A k tomu má dojít jen proto, aby se naše vláda nemusela zabývat propopulační politikou, bezdůvodně bohatí byli ještě bohatší a EU nás pochválila za to, že místo maminek podpoříme loupeživé hrdlořezy.
EU prý chce všechny členské státy zavázat k tomu, aby jí odváděly zvláštní daň z pohonných hmot, určenou k podpoře migrantů, našich likvidátorů. To je vhodná příležitost k tomu, abychom se postavili na odpor. Podpořit můžeme pouze uzavření hranic schengenského prostoru a akce směřující k tomu, aby migranti mohli zůstat doma. Pokud EU nepochopí, že už nemá na vybranou, budeme muset spolu se Slováky naše republiky rychle opevňovat.
Pro zahraničí byla překvapením úspěšnost opatření, která od šedesátých let zaváděla komunistická vláda Československa. Nám rodičům připadalo, že to ještě není dostatečné. Šlo jednak o různé finanční výhody pro matky a rodiny s dětmi a dále o zřizování jeslí a školek a dostupnost bydlení. Zvláště úspěšná byla sedmdesátá léta, kdy porodnost dosáhla 2.4 dítěte na jednu ženu v produkčním věku. To již vyvolalo na západě opravdový zájem, ale nebyli schopni toho využít. Důvody jsme si mohli ozřejmit, když na počátku devadesátých let porodnost nebezpečně poklesla i u nás. Mezi příčinami teď už nešlo jen o zhoršené materiální podmínky, ale také o společenskou atmosféru bezohlednosti, úpadek institutu manželství, pokračující emancipaci a s tím související snahu žen odkládat mateřství na dobu po vybudování postavení.
Podrobné údaje o tom, co jsem několika slovy naznačil, statistické údaje a sociální rozbory, jsou k dispozici a záleží jen na tom, abychom měli vládu, která je použije a postará se o promyšlenou propopulační politiku. Zároveň se ale musí postavit proti jakémukoliv vnucenému příjmání kulturně a nábožensky zcela odlišných imigrantů z Afriky nebo Turecka i odjinud a to včetně kvót lživě označovaných jako dobrovolné. Toto je otázka života a smrti národa a žádný politik, který to nechápe, nesmí být volen. Nepřijatelný je i jen smířlivý postoj k imigraci. Lidé, jako Merkelová, se diskvalifikovali tím, že ignorují prakticky prokázanou skutečnost, že integrovat ve větší míře imigranty impregnované nerozpustnou náboženskou vírou není možné. Je to jako s olejem v rybníku. Zkuste přidat trochu, a olejové skvrny na hladině varují, že něco je špatně. Ale když je oleje více, slijí se skvrny dohromady, zabrání přístupu vzduchu a všechno živé pod hladinou zahyne. Reagovat teprve, až bude migrantů nadkritické množství, je pozdě.
Olej i voda jsou látky užitečné, a že obvykle není dobré je dávat do společné nádoby, je dáno přírodou, není to výplod xenofobie. Skoro všichni lidé chápou, že pomáhat někomu, kdo nerespektuje naše práva a pravidla, která tvoří charakter naší společnosti, není možné a je to sebevražedné. Je nutné vyhnat ty „politiky“, kteří to nechápou a s nimi hnát i ty, kteří se staví proti migrantům jen proto, aby se znovu dostali k moci a mohli dále škodit.
Češi a Moravané byli ohroženi germanizací, ale dovedli si uchovat jazyk a svébytnou kulturu, protože měli dostatek „buditelů“ a kultury okolních států a vlastně celé Evropy si byly blízké a navzájem tolerantní. Také církve působící v Evropě byly nositelem navzájem podobné kultury, a Masarykem koncipovaná Československá republika byla navíc zcela sekulární, nezávislá na církvích. To všechno je ohroženo migrací, která ohrožuje podstatu národního života tak, že nejde o infiltraci do národa, ale o jeho likvidaci. Po rozkradení našeho národního majetku se k nám migranti tolik necpou, ale přesto vážně hrozí, že právě jimi bude ukradena i naše země a náš způsob života a naše kultura tvořená tisíc let, a podlehneme něčemu zaostalému o sedm set let. A k tomu má dojít jen proto, aby se naše vláda nemusela zabývat propopulační politikou, bezdůvodně bohatí byli ještě bohatší a EU nás pochválila za to, že místo maminek podpoříme loupeživé hrdlořezy.
EU prý chce všechny členské státy zavázat k tomu, aby jí odváděly zvláštní daň z pohonných hmot, určenou k podpoře migrantů, našich likvidátorů. To je vhodná příležitost k tomu, abychom se postavili na odpor. Podpořit můžeme pouze uzavření hranic schengenského prostoru a akce směřující k tomu, aby migranti mohli zůstat doma. Pokud EU nepochopí, že už nemá na vybranou, budeme muset spolu se Slováky naše republiky rychle opevňovat.