Andrej Petrov20.1.2016 Eurasia 24
V Číně byla zahájena největší reforma ozbrojených sil za posledních padesát let. Mění se struktura, početní stavy, úkoly i velitelské kádry Národně osvobozenecké armády ČLR. Odborníci jsou přesvědčeni, že prováděné změny umožní Pekingu účast na vojenských operacích v zahraničí, zvýšení připravenosti k obraně vlastního území i trvalé zajištění vedoucího postavení v regionu.
Sen čínského vůdce Si Ťin-pchinga o silné armádě se stal skutečností v neposlední řadě díky úzké spolupráci s Ruskem.
„Pro čínskou armádu je trvalou prioritou vojenská a vojensko-technická spolupráce s Ruskem. V současné době nabírá nové obrátky. Zhruba až do roku 2005 měla spolupráce vzestupnou úroveň, poté však na 2-3 roky nastala určitá přestávka. To bylo způsobeno tím, že se Čína snažila mnoho dílů i celých systémů vojenské techniky dovážených z Ruska vyrábět sama. Příliš se jí to však nedařilo, a tak od roku 2010 byla obnovena jednání o nových zakázkách. Byly uzavřeny rekordní smlouvy na dodávky nejmodernější vojenské techniky — leteckých motorů, letadel Su-35 a protiletadlových raketových komplexů S-400,“ říká vedoucí vědecký pracovník Ústavu Dálného Východu Ruské akademie věd, expert na vojenskou a obrannou politiku Číny Pavel Kamennov.
Nejvýznamnější novinkou v čínské armádě budou změny v její struktuře – a ty budou zásadní. Místo čtyř hlavních správ velení bude vytvořeno 15 ne sice tak velkých, ale efektivnějších oddělení. Všechna přitom budou podřízena přímo Ústřední vojenské komisi ČLR vedené Si Ťin-pchingem. Z nově utvářených útvarů a jejich velení stojí za pozornost vojska strategické podpory, jinými slovy elitní „kybervojska“, vytvoření odboru pro výzbroj a komise pro vědu a technologie.Sen čínského vůdce Si Ťin-pchinga o silné armádě se stal skutečností v neposlední řadě díky úzké spolupráci s Ruskem.
„Pokud jde o reformy, pak jedním z jejich hlavních bodů je snížení početních stavů armády o 300 tisíc lidí. Předpokládám, že to bude uskutečněno snížením stavu pozemních vojsk. Uvolněné finanční prostředky budou využity na rozvoj námořních a vzdušných sil. Ale hlavním úsilím čínského vedení zůstává zajištění absolutního řízení ozbrojených sil Komunistickou stranou Číny,“ pokračuje Kamennov.
„Tato linie se setkává s určitým odporem ze strany části příslušníků armády, zejména mladší generace. Zároveň by mladí vojáci, a tady mám na mysli členy nejvyššího důstojnického sboru, měli mít široký rozhled, aby byli schopni uskutečnit modernizaci ozbrojených sil a přivést jejich potenciální kvalitativní parametry na světovou úroveň. V tom je určitý rozpor. Obecně je ovšem problém řešen celkem úspěšně, protože ozbrojené síly vykonávají jak funkci vnější, tak i vnitřní,“ říká dále odborník.
„Ozbrojené síly jsou nástrojem zabezpečujícím vnitřní politickou stabilitu. Současně pak plní i úkoly vyplývající z dokumentů OSN, uskutečňují různé humanitární mise a záchranné operace. Zejména bych chtěl ocenit jejich spoluúčast na společných cvičeních s ozbrojenými silami jiných států, ať již pozemních vojsk nebo námořnictva,“ dodává Kamennov.
Čas pro reformy v čínské armádě podle tohoto odborníka nazrál i bez prohlubujícího se konfliktu v Jihočínském moři, týkajícího se Spratleyových ostrovů. Ve shodě s deklarací podepsanou v roce 2002 mají být všechny sporné otázky v tomto regionu řešeny cestou jednání, bez použití vojenské síly. Pro Čínu je velmi závažnou skutečností, že se na této deklaraci nepodílejí Spojené státy. To ve svých důsledcích nebrání americkým vojenským lodím uskutečňovat provokativní akce v Jihočínském moři.
Andrej Petrov
Zdroj: rueconomics.ru