23.1.2016 Eurasia 24 „Období roku 2016 bude těžké, ale nezbytné pro změnu myšlení společnosti ve prospěch silné státní politiky, ve prospěch rozvoje, především rozvoje produkce založené na výsledcích vědy, rozvoje vzdělání, vědy i kultury. Tomuto vývoji nelze zabránit. Je pravděpodobné, že rok 2016 postaví před ruskou společnost otázku revolučních změn v ruském politickém systému i v ekonomice.“
Není vhodné, aby se Vladimír Putin zúčastnil každoroční bezpečnostní konference v Mnichově, která začíná 1. února, říká generálplukovník Leonid Ivašov, prezident Mezinárodního centra pro geopolitické analýzy a doktor historických věd.
„Za prvé proto, že na této konferenci sice probíhá výměna názorů, ale nejsou přijímány žádné závěry. A za druhé – konference proběhne pod kontrolou Američanů,“ řekl Leonid Ivašov. „Američané by zabránili diskusi o potřebných návrzích předkládaných Ruskem, jakými je například návrh smlouvy o bezpečnosti v Evropě, pro Putina proto není vhodné tam vůbec jet,“ doplnil Ivašov.
Podle něj je nejpravděpodobnější, že Rusko bude na konferenci zastupovat ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a že agenda jednání bude omezena na problematiku migrace a na vnitřní problémy Evropy. „Američané se tam pokusí upevnit svoji pozici a budou se snažit nedat Evropanům možnostuvažovat o politice nezávislé na USA,“pokračoval.
„V porovnání s rokem 2007, kdy prezident Putin vystoupil v Mnichově se svým slavným projevem o nutnosti budování multipolárního světa, prestiž a důvěryhodnost Ruska na mezinárodní scéně vzrostly,“konstatoval Leonid Ivašov. „Rusko zvýšilo svoji aktivitu na Blízkém východě, výrazně větší pozornost věnuje své činnosti v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci a skupiny zemí BRICS.“
To podle Ivašova dokazuje, že Rusko „se postupně odvrací od Západu a spíš se s ním snaží nedohadovat“. I tak se však na Západě vytvořil negativní obraz Ruska. A bude snaha tento obraz s cílem izolace Ruska podporovat. „Se stejným cílem v současné době probíhá ostrý útok na ruskou ekonomiku a finanční systém,“ poznamenal Ivašov.
Bezkonkurenčně vysoká podpora politiky prezidenta v Rusku hovoří o tom, že jeho současná strategie není osobní volbou Putina, ale „volbou lidu, vycházející z historie“. „Vždy pro nás sblížení se Západem – aťuž to byla Svatá aliance (sdružení evropských panovníků po pádu Napoleona) nebo koalice s Británií a Francií v první světové válce – znamenalo tragédii nebo velké neúspěchy. Tak tomu bylo i na konci osmdesátých a na počátku devadesátých let, kdy jsme se vrhli integrovat mezi země ‚civilizovaného' Západu. Vzápětí jsme utrpěli drtivou porážku. A teprve nyní si začínáme řádně uvědomovat škodlivost prozápadního směrování naší politiky,“ uvedl během rozhovoru politolog.
To si začínají uvědomovat nejen představitelé Ruska, ale také přední představitelé dalších nezápadních zemí. V Indii, Číně, Íránu a vlastně i v Evropě roste odpor vůči podřizování se USA. Tyto země se dnes přestávají obávat Ameriky, přestávají se bát finančních institucí postavených na Federálním rezervním systému (FED) Spojených států.
Podle mínění Leonida Ivašova nastane v myšlení „národních elit“ převrat, spočívající v tom, že „USA nejsou vůdcem světa“ a v tom, že „USA není třeba se bát“.Ivašov vyjádřil lítost, že arogantní ruská elita se nějak „nemůže odtrhnout od Západu“, a to zejména z finančně-ekonomického hlediska. Oligarchové, řada státních úředníků i státní monopoly se nemohou smířit s tím, že budou ztrácet své zisky a dividendy v důsledku přerušení či zúžení styků se Západem.
Lidé jsou si však vědomi nabubřelosti prozápadního kurzu a malí a střední podnikatelé si to uvědomují obzvlášť.
Západní politiky děsí, že se Putin mění. „A může se změnit, pokud ne ve Stalina, pak v jiného výrazného státníka, který se bude ve své politické činnosti řídit národními zájmy Ruska,"řekl politolog. "Nejlepší variantou pro Západ by byl návrat Medveděva.“
Podle Ivašova žádný jasný Putinův následník není v dohledu, protože v Rusku existuje „represivní informační mechanismus, který může potlačit jakéhokoli výrazného politika, zastánce státního plánu – zdiskreditovat jej atd."
"Období roku 2016 bude těžké, ale nezbytné pro změnu myšlení společnosti ve prospěch silné státní politiky, ve prospěch rozvoje, především rozvoje produkce založené na výsledcích vědy, rozvoje vzdělání, vědy i kultury. Tomuto vývoji nelze zabránit. Prostě, chce to čas, chce to vysokou aktivitu vlasteneckých sil. Je pravděpodobné, že rok 2016 postaví před ruskou společnost otázku revolučních změn v ruském politickém systému i v ekonomice,“ uzavřel Leonid Ivašov.
Zdroj: Izborský klub
Překlad: mbi, Eurasia24.cz