Anna Belova
Současné typy ruských bombardérů patří k technologicky nejpokročilejším letadlům. Kupříkladu piloti ruského taktického letectva v Sýrii jsou schopni zasáhnout s vysokou přesností postavení teroristů z výšky 5 až 6 kilometrů. Pro srovnání vrchol Elbrusu se nachází v nadmořské výšce 5642 metrů. A letouny dálkového (strategického) letectva, vybavené křídlatými raketami Ch-101, mohou dokonce vypouštět rakety z prostoru nad územím Ruska.
Oproti předchozím typům byl u Su-34 zvýšen dolet na 4000 km, maximální rychlost je 1900 km/hod. Zaměřovací a navigační technika umožňuje letounu přípravu útoku na cíle z velkých výšek mimo dosah protivzdušné obrany nepřítele, a to díky rozšíření funkcí palubního počítače, které zaručují maximální přesnost zásahu cíle, aniž by přitom musely být příslušnou elektronikou vybaveny vlastní zbraně.
Tu-22M3
Dálkový nadzvukový bombardér Tu-22 je ve výzbroji ruské armády již delší dobu; jde o průběžně modernizovaný typ. Poslední verze bombardéru označovaná jako Tu-22M3 je určena především k ničení letadlových lodí protivníka a jejich doprovodných plavidel.
Je schopen nést až 3 nadzvukové křídlaté rakety Ch-22 Bouře nebo 4 hypersonické rakety Ch-15 (uvedený údaj se týká pouze raket Ch-15 na podkřídelních závěsních, dalších 6 těchto střel může Tu-22M3 nést ve vnitřní pumovnici s rotačním zařízením, viz např. zde– pozn. Geo). Maximální rychlost letounu je přes 2 000 km/hod, dolet více než 6000 km.
Tu-160
Největší nadzvukové letadlo na světě, piloty láskyplně přezdívané „Bílá labuť“ pro jeho neskutečnou eleganci a krásu, je nejmohutnějším bombardérem, který nemá rovné soupeře.
V přízemní výšce dosahuje rychlosti 920 km/hod a je vyzbrojeno (např.) 12 křídlatými raketami Ch-55.
Je tak schopno dopravit termojadernou hlavici o síle až 100 kt TNT na vzdálenost 2500 km nebo také „dorazit“ cíl, který přežil první raketový útok, „zbraní druhého úderu“.
„Bílá labuť“ uletí bez doplňování paliva 14 000 km, maximální rychlost je 2230 km/hod. Za celou dobu bylo vyrobeno pouhých 35 letadel, (ve výzbroji ruského letectva je jich však jen 16 – pozn. edit.), každé z nich dostalo při zařazení do služby své jméno tak, jak se to dělá u lodí.
Zdroj: Politikus.ru
Foto: mil.ru
27.2. 2016 Eurasia24
Současné typy ruských bombardérů patří k technologicky nejpokročilejším letadlům. Kupříkladu piloti ruského taktického letectva v Sýrii jsou schopni zasáhnout s vysokou přesností postavení teroristů z výšky 5 až 6 kilometrů. Pro srovnání vrchol Elbrusu se nachází v nadmořské výšce 5642 metrů. A letouny dálkového (strategického) letectva, vybavené křídlatými raketami Ch-101, mohou dokonce vypouštět rakety z prostoru nad územím Ruska.
Su-34
Nový, ale díky svým bojovým úspěchům již legendární letoun Su-34 je určen k přesným útokům na pozemní cíle, je však také schopen úspěšně se zúčastnit leteckých soubojů. Jde o unikátní stroj, který nemá ve světě obdobu .Spojuje totiž v sobě funkce taktického bombardéru, bitevního letounu, průzkumného letounu a těžkého stíhače s vysokou manévrovatelností. Před radary nepřítele ho chrání zařízení REB (radioelektronického boje) Chibiny, které na jaře 2014 zcela demoralizovalo posádku amerického torpédoborce Donald Cook, když vyřadilo z činnosti jeho nejmodernější sledovací a řídící systémy.
Oproti předchozím typům byl u Su-34 zvýšen dolet na 4000 km, maximální rychlost je 1900 km/hod. Zaměřovací a navigační technika umožňuje letounu přípravu útoku na cíle z velkých výšek mimo dosah protivzdušné obrany nepřítele, a to díky rozšíření funkcí palubního počítače, které zaručují Spojuje totiž v sobě funkce taktického bombardéru, bitevního letounu, průzkumného letounu a těžkého stíhače s vysokou manévrovatelností. Před radary nepřítele ho chrání zařízení REB (radioelektronického boje) Chibiny, které na jaře 2014 zcela demoralizovalo posádku amerického torpédoborce Donald Cook, když vyřadilo z činnosti jeho nejmodernější sledovací a řídící systémy.Nový, ale díky svým bojovým úspěchům již legendární letoun Su-34 je určen k přesným útokům na pozemní cíle, je však také schopen úspěšně se zúčastnit leteckých soubojů. Jde o unikátní stroj, který nemá ve světě obdobu .Spojuje totiž v sobě funkce taktického bombardéru, bitevního letounu, průzkumného letounu a těžkého stíhače s vysokou manévrovatelností. Před radary nepřítele ho chrání zařízení REB (radioelektronického boje) Chibiny, které na jaře 2014 zcela demoralizovalo posádku amerického torpédoborce Donald Cook, když vyřadilo z činnosti jeho nejmodernější sledovací a řídící systémy.
Oproti předchozím typům byl u Su-34 zvýšen dolet na 4000 km, maximální rychlost je 1900 km/hod. Zaměřovací a navigační technika umožňuje letounu přípravu útoku na cíle z velkých výšek mimo dosah protivzdušné obrany nepřítele, a to díky rozšíření funkcí palubního počítače, které zaručují maximální přesnost zásahu cíle, aniž by přitom musely být příslušnou elektronikou vybaveny vlastní zbraně.
Tu-22M3
Dálkový nadzvukový bombardér Tu-22 je ve výzbroji ruské armády již delší dobu; jde o průběžně modernizovaný typ. Poslední verze bombardéru označovaná jako Tu-22M3 je určena především k ničení letadlových lodí protivníka a jejich doprovodných plavidel.
Je schopen nést až 3 nadzvukové křídlaté rakety Ch-22 Bouře nebo 4 hypersonické rakety Ch-15 (uvedený údaj se týká pouze raket Ch-15 na podkřídelních závěsních, dalších 6 těchto střel může Tu-22M3 nést ve vnitřní pumovnici s rotačním zařízením, viz např. zde– pozn. Geo). Maximální rychlost letounu je přes 2 000 km/hod, dolet více než 6000 km.
Tu-160
Největší nadzvukové letadlo na světě, piloty láskyplně přezdívané „Bílá labuť“ pro jeho neskutečnou eleganci a krásu, je nejmohutnějším bombardérem, který nemá rovné soupeře.
V přízemní výšce dosahuje rychlosti 920 km/hod a je vyzbrojeno (např.) 12 křídlatými raketami Ch-55.
Je tak schopno dopravit termojadernou hlavici o síle až 100 kt TNT na vzdálenost 2500 km nebo také „dorazit“ cíl, který přežil první raketový útok, „zbraní druhého úderu“.
„Bílá labuť“ uletí bez doplňování paliva 14 000 km, maximální rychlost je 2230 km/hod. Za celou dobu bylo vyrobeno pouhých 35 letadel, (ve výzbroji ruského letectva je jich však jen 16 – pozn. edit.), každé z nich dostalo při zařazení do služby své jméno tak, jak se to dělá u lodí.
Zdroj: Politikus.ru
Foto: mil.ru