3.3.2016 Rukojmí
Evropa má běženců plné zuby; miliardy už musely státy EU vynaložit na péči o uprchlíky z Afriky a Blízkého východu, jak je ubytovat, nakrmit, ošatit, vyléčit, a to vše za asistence policie a vojska, když stejně chtějí do Německa.Mám vizi, možná z říše snů, ale od čeho jsou sny? Aby se přece naplňovaly; proč tedy nechat trpět Evropu i běžence, hlavně matky s dětmi na tisícikilometrových pochodech, když je možné většinu z nich, co chtějí azyl v Německu, posadit do letadel letecké linky z Atén do Frankfurtu nad Mohanem a z Frankfurtu do Londýna? Pravidelné čtyři denní lety celý týden a to po dobu tří let, než skončí válka v Sýrii a další bída v Iráku a jinde. Ušetříme tak stavby nových plotů z žiletkových drátů po celém evropském kontinentu, od Řecka, Makedonie, až po Srbsko a Maďarsko. Nač stavět ghetta a uprchlické tábory, když chtějí běženci většinou azyl jen v Německu? Sám rakouský kancléř Faymann včera vyzval Řecko, potažmo EU: "Posílejte běžence z Řecka přímo do Německa..."
EU by zaplatila pouze letadla, stravu v nich a personál, aniž by byly zatěžovány vlády jiných zemí zbytečnými a povinnými kvótami. Rozhodně by pro Česko bylo levnější přidat nějaký ten groš na leteckou přepravu a ubytování v německých či britských bytech, místo toho, aby přispívalo jiným zemím na nic neřešící zajištění jejich běženců, kteří by tam po eventuálním zřízení linky prostě nebyli. V Anglii je už integrovaných přes pět milionů muslimů. v Německu více tři miliony, takže by se k nim jen přidaly ony Němci očekávané skoro čtyři miliony nových běženců, kteří by se tak asimilovali za pomoci již tam žijících cizinců.
![]()
Proto započal Berlín už necelých deset let po 2. sv. válce s náborem pracovních sil ze zahraničí především z jižní Evropy. Roku 1955 uzavřelo Německo smlouvu o náboru (Anwerbevertrag) s Itálií, o pět let později se Španělskem a Řeckem. V Německu byli pracovníci ze zahraničí přijímáni s otevřenou náručí. Byl vytvořen nový termín pro „hostující pracovníky” Gastarbeiter (gastarbeiteři)1. Turci, většinou muslimové, přicházeli do Německa od roku 1961, až se z Berlína stalo málem druhé největší turecké město. Chtěli totiž po poválečné dřině, kdy jedinečným způsobem obnovili totálně rozbořenou zemi, aby nádenické profese už dělali jen „gastarbajtři“, tedy většinou turečtí uprchlíci.
My v Česku máme však tu „(ne)výhodu“, že děti cizinců, které se u nás narodily jako Češi, mají už vysoké školy a tedy kvalifikaci na lepší než podřadnou práci. Kopat kanály, sedět u pásu a dělat jedny a ty samé úkony nebo dělat podavače u zedníků, to se našinci nechce a tak raději bere podporu. Ukrajinci či Mongolové touto prací nepohrdnou, jelikož vědí, zač je toho loket u nich doma. Práce je u nás tedy dost, ale ne všem Čechům voní dělat třeba pomocné dělníky ve stavebnictví.
Nejsme jako Němci; nikdy jsme neměli při "náboru cizinců přes zelenou či modrou kartu" velké oči; jen tolik, kolik bylo nezbytně nutné. A tak je to podnes i v průběhu běženecké invaze z Afriky a Středního východu, viz. nedávno do Smilovic přijaté syrské křesťany; gramotné, vzdělané a slušně se chovají imigranty. Taková je současná české běženecká politika. Že máme morální povinnost přijímat uprchlíky, poněvadž i české uprchlíky kdysi přijímal Západ, byť to byli v drtivé většině odborníci, umělci a specialisté, kteří měli pocit, že jim u nás pšenka nepokvete za tolik, kolik si vysnili i se západní propagandou. Nebyli mezi nimi žádní křováci a analfabeti...
Proč to nikdo nevyčítá Polákům? Že by proto, jelikož mají svého Tuska v čele Rady Evropy; polská migrace na Západ byla za minulého režimu v milionech lidí. Dnes mají v Kanadě či v USA své čtvrti, obchody, ulice, obchodní centra, milion Poláků je též ve Velké Británii a tisíce v dalších zemích. Ale o běžencích doma nechtějí nic slyšet, ani ti křesťanští nemají moc šancí, byť byl biskup Wojtyla papežem Janem Pavlem II.
Němci jsou sice prezentovaní jako vzdělaný a disciplinovaný národ, co ale v určitém období jako jeden muž drželi kliku Hitlerovi, přičemž Mein Kampf byl zvláště pro vzdělance zcela rozluštitelný pamflet plný zrůdných nesmyslů. Začali první i druhou světovou válku, obě projeli s ostudou, přičemž však způsobili největší lidské tragédie. Pokaždé se ale otřepali, zvláště po roce 1945, kdy měli zemi na cimpr campr, ovšem měli též vypočítavé Spojené státy a rafinovaný Marshallův plán, který je zázračně postavil na nohy, hlavně však proto, že skoro nemuseli platit ani marku reparací ze svých bilionových povinností vůči státům, jimž zničili vše a ještě vyvraždili polovinu obyvatelstva.
Podíl na tom mají i roky 1924, 1929, 1932 a 1953, kdy dluhy byly Německu odpouštěny vždy v souvislosti s devastací země po válce, kterou však sama vyvolala. Zejména v roce 1953 šlo o odepsání více než poloviny dluhu – jak státního, tak soukromého. Členové konference v Londýně v roce 1953, kteří o tom rozhodli, si byli vědomi, že bez tohoto kroku by Německo nikdy svůj dluh z válečných reparací nemohlo splatit; (tvořilo ho 200 procent hodnoty jeho hrubého domácího produktu), což by také znemožnilo jeho ekonomický růst a demokratickou budoucnost…
Evropa má běženců plné zuby; miliardy už musely státy EU vynaložit na péči o uprchlíky z Afriky a Blízkého východu, jak je ubytovat, nakrmit, ošatit, vyléčit, a to vše za asistence policie a vojska, když stejně chtějí do Německa.Mám vizi, možná z říše snů, ale od čeho jsou sny? Aby se přece naplňovaly; proč tedy nechat trpět Evropu i běžence, hlavně matky s dětmi na tisícikilometrových pochodech, když je možné většinu z nich, co chtějí azyl v Německu, posadit do letadel letecké linky z Atén do Frankfurtu nad Mohanem a z Frankfurtu do Londýna? Pravidelné čtyři denní lety celý týden a to po dobu tří let, než skončí válka v Sýrii a další bída v Iráku a jinde. Ušetříme tak stavby nových plotů z žiletkových drátů po celém evropském kontinentu, od Řecka, Makedonie, až po Srbsko a Maďarsko. Nač stavět ghetta a uprchlické tábory, když chtějí běženci většinou azyl jen v Německu? Sám rakouský kancléř Faymann včera vyzval Řecko, potažmo EU: "Posílejte běžence z Řecka přímo do Německa..."
EU by zaplatila pouze letadla, stravu v nich a personál, aniž by byly zatěžovány vlády jiných zemí zbytečnými a povinnými kvótami. Rozhodně by pro Česko bylo levnější přidat nějaký ten groš na leteckou přepravu a ubytování v německých či britských bytech, místo toho, aby přispívalo jiným zemím na nic neřešící zajištění jejich běženců, kteří by tam po eventuálním zřízení linky prostě nebyli. V Anglii je už integrovaných přes pět milionů muslimů. v Německu více tři miliony, takže by se k nim jen přidaly ony Němci očekávané skoro čtyři miliony nových běženců, kteří by se tak asimilovali za pomoci již tam žijících cizinců.
Proto započal Berlín už necelých deset let po 2. sv. válce s náborem pracovních sil ze zahraničí především z jižní Evropy. Roku 1955 uzavřelo Německo smlouvu o náboru (Anwerbevertrag) s Itálií, o pět let později se Španělskem a Řeckem. V Německu byli pracovníci ze zahraničí přijímáni s otevřenou náručí. Byl vytvořen nový termín pro „hostující pracovníky” Gastarbeiter (gastarbeiteři)1. Turci, většinou muslimové, přicházeli do Německa od roku 1961, až se z Berlína stalo málem druhé největší turecké město. Chtěli totiž po poválečné dřině, kdy jedinečným způsobem obnovili totálně rozbořenou zemi, aby nádenické profese už dělali jen „gastarbajtři“, tedy většinou turečtí uprchlíci.My v Česku máme však tu „(ne)výhodu“, že děti cizinců, které se u nás narodily jako Češi, mají už vysoké školy a tedy kvalifikaci na lepší než podřadnou práci. Kopat kanály, sedět u pásu a dělat jedny a ty samé úkony nebo dělat podavače u zedníků, to se našinci nechce a tak raději bere podporu. Ukrajinci či Mongolové touto prací nepohrdnou, jelikož vědí, zač je toho loket u nich doma. Práce je u nás tedy dost, ale ne všem Čechům voní dělat třeba pomocné dělníky ve stavebnictví.
Nejsme jako Němci; nikdy jsme neměli při "náboru cizinců přes zelenou či modrou kartu" velké oči; jen tolik, kolik bylo nezbytně nutné. A tak je to podnes i v průběhu běženecké invaze z Afriky a Středního východu, viz. nedávno do Smilovic přijaté syrské křesťany; gramotné, vzdělané a slušně se chovají imigranty. Taková je současná české běženecká politika. Že máme morální povinnost přijímat uprchlíky, poněvadž i české uprchlíky kdysi přijímal Západ, byť to byli v drtivé většině odborníci, umělci a specialisté, kteří měli pocit, že jim u nás pšenka nepokvete za tolik, kolik si vysnili i se západní propagandou. Nebyli mezi nimi žádní křováci a analfabeti...
Proč to nikdo nevyčítá Polákům? Že by proto, jelikož mají svého Tuska v čele Rady Evropy; polská migrace na Západ byla za minulého režimu v milionech lidí. Dnes mají v Kanadě či v USA své čtvrti, obchody, ulice, obchodní centra, milion Poláků je též ve Velké Británii a tisíce v dalších zemích. Ale o běžencích doma nechtějí nic slyšet, ani ti křesťanští nemají moc šancí, byť byl biskup Wojtyla papežem Janem Pavlem II.
Němci jsou sice prezentovaní jako vzdělaný a disciplinovaný národ, co ale v určitém období jako jeden muž drželi kliku Hitlerovi, přičemž Mein Kampf byl zvláště pro vzdělance zcela rozluštitelný pamflet plný zrůdných nesmyslů. Začali první i druhou světovou válku, obě projeli s ostudou, přičemž však způsobili největší lidské tragédie. Pokaždé se ale otřepali, zvláště po roce 1945, kdy měli zemi na cimpr campr, ovšem měli též vypočítavé Spojené státy a rafinovaný Marshallův plán, který je zázračně postavil na nohy, hlavně však proto, že skoro nemuseli platit ani marku reparací ze svých bilionových povinností vůči státům, jimž zničili vše a ještě vyvraždili polovinu obyvatelstva.
Podíl na tom mají i roky 1924, 1929, 1932 a 1953, kdy dluhy byly Německu odpouštěny vždy v souvislosti s devastací země po válce, kterou však sama vyvolala. Zejména v roce 1953 šlo o odepsání více než poloviny dluhu – jak státního, tak soukromého. Členové konference v Londýně v roce 1953, kteří o tom rozhodli, si byli vědomi, že bez tohoto kroku by Německo nikdy svůj dluh z válečných reparací nemohlo splatit; (tvořilo ho 200 procent hodnoty jeho hrubého domácího produktu), což by také znemožnilo jeho ekonomický růst a demokratickou budoucnost…
A dnes Angela Merkelová, zvaná s láskou běženci: Mutter Merkel - Dar Alláha, stejným způsobem jako její předchůdci s politickou mocí lanaři do Německa miliony běženců, aby s nimi zalepila hluchá pracovní místa, o něž už nemají nyní zájem ani Turci, co už jsou též za vodou. Německá vyčůranost nezná mezí, přesto jsou pořád stejně drzí, když nutí i Česko a další země, aby přistoupily na povinné kvóty přerozdělování uprchlíků. Německo má totiž latentní způsob, jak nenápadně přilákat muslimy; nabízí finanční podporu náboženským obcím etnických menšin; náboženské obce (minimálně 50 osob) mají právo na státní příspěvek, který činí cca 150,000 EUR ročně.Suma sumárum; bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic a pokud např. islámská obec a počet jejích členů přesáhne tisíc osob, stává se obec příspěvkovou organizací státu a má právo na 2,5 milionů EUR ročně na svůj provoz... K tomu je zde první resumé běženecké kalamity; třetí největší muslimskou zemí v EU je už nyní to hrdé křesťanské Německo, které si dnes muslimy nejen výše uvedenými výhodami doslova hýčká. Na 120 tisíc muslimů z třímilionové islámské komunity v SRN tak bude mít do roka s největší pravděpodobností největší mešitu v německém Kolíně nad Rýnem.
Centrální mešita v Kolíně nad Rýnem v turečtině zvaná Merkez-Camii je před dokončením. Svatostánek se dvěma minarety pojme až 1300 věřících... Foto: Hans Štembera Už brzy tak třeba nebudou turisté obdivovat jen kolínskou katedrálu, ale i minarety, které v Ehrenfeldu má postavit Turecko-islámské unie (Ditib). Projekt bude stát kolem 20 miliónů eur (497 mil. Kč) a zaplatí ho příspěvky 800 sdružení patřících k Ditib, sružení, jež má z výše uvedených důvodů příliv peněz zajištěn. Rozhodnutí podpořili němečtí sociální demokraté, zelení, liberálové a levice. Kolínský starosta Fritz Schramm projekt obhajoval tvrzením, že velkoměsto jako Kolín potřebuje centrální mešitu: “Nehodí se, aby se muslimové modlili v halách starých fabrik a na zadních dvorech“. Kupole moderní stavby má dosahovat 35 metrů a po stranách vyrostou dva 55 metrů vysoké minarety.
Z obrovská stavby z betonových kvádrů rostou dva symbolické minarety připomínající svíčky. Je ještě z části pod lešením a za plotem. Přesto už do velkého podzemního parkoviště jezdí věřící a v jedné z postranních modliteben vzývají Alláha klaníce se směrem k Mekce. Podle nápisů na zvoncích by v ní měly sídlit sociální poradna, studovna Koránu, nakladatelství, knihovna, Centrum pro dialog a dokonce i tělocvična. Z jedné strany sousedí svatostánek muslimů s benzínovou pumpou, z druhé s fotbalovým hřištěm. Na jednom z letáků vylepených na vstupních dveřích jsou nabídky integračních kursů a kursů němčiny pro migranty. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/149011-plany-obri-mesity-v-koline-nad-rynem-znesvarily-nemce.html
Supermoderní mešita vypadající na nákresech jako vesmírná raketa nebo naopak kostra pravěkého zvířete by měla pojmout na 1300 věřících. Navrhl ji místní architekt Paul Böhm. Celkem by měla stát až dvacet milionů eur a přispělo na ni na osm set tureckých spolků a organizací. "Nemůžeme muslimům zakazovat víru a nechat je modlit se někde na dvorech a ve starých továrních halách," uvedl v roce 2008, kdy padl souhlas s její stavbou, někdejší kolínský starosta Fritz Schramma. Na oplátku však požádal Turecko, aby povolilo stavbu křesťanského kostela ve starověkém Tarsu, rodišti apoštola Pavla.A teď na německou nadutost a nevracení válečných dluhů navíc doplatili Řekové, kteří patří mezi nejvíc válkou postižené země, přičemž ani oni nedostali nic z povinných miliard reparací, Na svém území nyní těžce zápolí s denním příděl asi 50 tisíc nových běženců, na makedonsko-řecké hranici jsou už v pohotovosti vojáci, zatím jen se slzným plynem proti běžencům, co berou útokem drátěné zátarasy. Stejně dramatické situace je v Srbsku, Chorvatsku a Maďarsku či Rakousku... Řecko má zrušit svá privilegia, ale co privilegia Německa, jež nesplatilo své válečné reparace za 60 milionů životů a tisíce zničených měst po celém světě…?
Navíc varuje též vrchní velitel NATO v Evropě generál Philip Breedlove, že extrémistická skupina Islámský stát se šíří v rámci migrační vlny jako rakovina a volí evropskou cestu, na níž je nejmenší odpor; prostě projde každý běženec, který chce. Breedlove řekl, že běženci ohrožují bezpečnost evropských zemí i USA. Marně se však přesto prezidentský kandidát Trump snaží, aby byl v USA schválen zákon, který by zakazoval jakoukoli muslimskou migraci do Spojených států...
(Mimoděk si vzpomínám, jak "pražská kavárna" bouřila, když prezident Zeman přirovnal ukrajinskou krizi k chřipce a vraždění IS k rakovině...)
A Němci, byť zapalují ubytovny běženců, jsou při své tradiční zhýčkanost ze dvou třetin přesvědčeni, že se noví cizinci integrují a oni tak o svůj blahobyt nepřijdou, když vidí silné a svalnaté černochy na špinavou těžkou práci jako stvoření; zapomněli na silvestrovské sexuální harašení a jsou navíc rádi, že muslimské dělohy pomohou k upevnění německé národnosti a už jim nevadí, že se mluví o Berlínu jako druhém největším tureckém městu. Netuší, že brzy bude Kolín nad Rýnem možná největší islámských městem po Mekce. A jak to bude vypadat v německých školách...?
První den po letních prázdninách, v páté třídě jedné berlínské základní školy učitel kontroluje přítomnost žáků:
“Mustafa El Ekh Zeri.”
“Zde.”
“Achmed El Cabul.”
“Zde.”
Kadir Sel Ohlmi.”
“Zde.”
“Mohammed End Ahrha.”
“Zde.”
“Mi Cha Elma Yer.”
Ticho …
“Mi Cha Elma Yer.”
Nikdo se nehlásí …
“Ještě jednou – Mi Cha Elma Yer!”
V zadní lavici vstane chlapeček:
“To bych mohl bejt asi já, ale čte se to Michael Mayer.”
Inu, Německo už jednou zažilo životodárný letecký most do Berlína, proto dnes vyčůrané Němce už ani neděsí fakt, že mezi tisíci běženci v Nizozemsku, jimž byl udělen tamní azyl, bylo přes třicet prokazatelných zločinců a teroristů, odhodlaných obětovat své životy a zabít spoustu ničemných bezvěrců jen proto, aby si mohli ve čtvrtém muslimském ráji vychutnávat obcování s 72 černookými pannami...