3. 3. 2016 RadimValenčíkPíše
Kdo pochybil víc? Zeman, nebo Peroutka? - Podle mého názoru nejvíce soudkyně, která případ hradní kanceláře soudila, a následně komentátor J. Šídlo v pořadu Události, komentáře ČT 24 dne 3. 3. A samozřejmě nutno zmínit ještě hloupost Peroutkovy vnučky, která svému dědovi příliš neprospěla.
Došlo totiž k absurdní věci:
Spor o to, zda:
1. Peroutka se některými svými články v létech 1938-1939 nedopustilselhání v podobě podcenění zla nastupujícího nacismu, vytváření iluzí o nastupujícím nacismu, koketování s nastupujícím nacismem a dokonce i oslavy nacismu, Hitlera a jeho díla.
Byl zaměněn na otázku, zda:
2. Má Zeman perfektní paměť, zda ve své hlavě něco nezaměnil, zda se nepřeceňuje, zda nepodceňuje důsledky své životosprávy, zda je ochoten si přiznat, že občas může udělat chybu.
To jsou přece odlišné věci. Ano. Mohlo by se stát, že v důsledku toho, že Zeman už nemá tak perfektní paměť, že ve své hlavě něco zaměnil, že se přeceňuje, že podceňuje důsledky své životosprávy, že není ochoten si přiznat občasná pochybení, došlo k tomu, že poškodil Peroutkovo jméno, jeho pověst a tím i jméno jeho rodiny. Toto se však patrně nestalo. Podle mého názoru se Peroutka doložitelně některými svými články v létech 1938-1939 dopustil selhání v podobě podcenění zla nastupujícího nacismu, vytváření iluzí o nastupujícím nacismu, koketování s nastupujícím nacismem a dokonce i oslavy nacismu, Hitlera a jeho díla.
V tom případě ovšem nemohl Zeman svými výroky, byť i v detailech nepřesnými Peroutkovo jméno poškodit. A dlužno dodat, že on ho ani poškodit nechtěl. Uváděl ho jen jako příklad toho, že nikdo není dokonalý a může se dopustit pochybení. K tomu jsem napsal téměř před rokem článek, který dávám do přílohy tohoto a na kterém nemám co měnit.
Citace uvedené v mém článku jsou pravé, dokumentují složitost Peroutkova postoje. Poslední citace je nepochybně určitou (silnou, důraznou) adorací nacismu:
"Proto i když byl napsán "Mein Kampf" obsahující vhodnou metodu pro národ velký, členové národa malého budou vždy se muset vracet pro poučení ke svým vlastním klasikům, kteří už před desítiletími promýšleli způsob politické taktiky národa malého."
"Mein Kampf" jako "vhodná metoda pro národ velký" (zdůrazňuji - není vytrženo z kontextu!)? Toto chce Peroutkova vnučka obhajovat? Toto chce J. Šídlo obhajovat? Toto chce naše politická "elita" obhajovat? Toto chtějí naše soudy obhajovat?
Podívejte se na pořad Události, komentáře ČT 24 dne 3. 3.:
Informace o tom, že soudkyně nepřipustila čtení Peroutkových článků, i zdůvodnění tohoto rozhodnutí je hned na začátku. To nejdůležitější od J. Šídla je ve 13. minutě.
Příloha: Můj článek z 22. dubna loňského roku
Hitler, Peroutka a zrádná PŘÍTOMNOST
SPOR O PEROUTKU, NEBO O ZEMANA?
Spory, které v současné době probíhají na téma dobových postojů Ferdinanda Peroutky, považuji za přinejmenším divné. Nerespektují to, jak zrádná je přítomnost. V tom smyslu, že očima přítomnosti, které jsme přítomni, hodnotíme věci zcela jinak, že v době, kdy se z přítomnosti stává dávná minulost. Uvedu to na příkladu článku z časopisu Přítomnost, jehož autorem je právě Ferdinand Peroutka a který v mediálních šarvátkách dosud nikdo nezmínil. A to přesto, že právě tento článek z 26. dubna 1939 s názvem"Dynamický život" věnovaný 50. narozeninám Adolfa Hitlera je nejvíce relevantní z hlediska sporu o Peroutku, ze kterého se v důsledku specifik současné přítomnosti (kterou také jednou budou hodnotit jako minulost z pohledu budoucnosti) stal spor o Zemana. Mohl bych říct, že se jedná o oslavný článek, který Peroutka věnu 50. narozeninám Vůdce, ale to by svádělo k jednostrannému pohledu. Zde je odkaz na celý článek:
Ještě než se mu budu věnovat podrobněji, upozorním na diletantsko-absurdní polohu, ve které je spor o Peroutku, potažmo spor o Zemana veden. Ovčáček patrně není schopen hledat v archívech, protože to, co předkládá, nemá prakticky žádnou váhu, viz:
A Peroutkova vnučka zná velmi málo dílo svého dědy, viz:
Pořad Události, komentáře na ČT 24 21.4. pak lze z tohoto hlediska považovat spíše za frašku, viz:
A teď už k Peroutkově oslavě Hitlera (uveřejňuji autentické pasáže z příslušného článku, v pořadí, v jakém jsou řazeny v textu):
Při největší úctě k Peroutkovi se nemohu zbavit dojmu, že tyto pasáže jsou dost nekritickou oslavou Adolfa Hitlera při příležitosti jeho 50. narozenin. Explicitně se zde sice neříká, že je "Hitler gentleman", ale dobová oslava to je. Dokonce je to i oslava jeho expanzivní politiky. Bez jakéhokoli náznaku kritiky či odhadu dalšího možného vývoje. S tím nic nenadělá ani Peroutkova vnučka, a pokud bude soud, bude nejen pro ni čtení těchto pasáží velmi a velmi nepříjemné. Bude si muset protrpět větu po větě. Inu - i takový byl Peroutka.
Ale abychom mu nekřivdili, podívejme se na další pasáž z téhož článku:
Tato pasáž sice také na první pohled vypadá jako oslava Hitlera a jeho neslavně slavného "Mein Kampfu", svým způsobem je zde ovšem skryté poselství. Nabádání k uchování naší (české) svébytnosti a náznak varování před pokušením kolaborace. I takový byl Peroutka.
Podobně lze jako varování před kolaborací či odmítnutí kolaborace po mnichovském šoku vnímat i následující pasáž:
Snad nejlépe vystihují Peroutku poslední dvě věty jeho článku:
Na jedné straně "Mein Kampf" jako "vhodná metoda pro národ velký", na druhé straně něco jako "Nechoď Vašku s pány na led".
Ani Peroutka ani Zeman nejsou osobnosti, které by si zasloužily jednostranné hodnocení. Ten, kdo se o takovou jednostrannost pokouší, je primitiv těžící z nálad a vášní zrádné přítomnosti.
Přesto si však jednu kritickou výtku k Peroutkovi dovolím. Ve srovnání s Karlem Čapkem (kterého si Peroutka velmi vážil a kterého jako jeden z mála navštěvoval i po Mnichovské zradě a až do konce jeho života, kterého se statečně veřejně zastával), si Peroutka vůbec nedovedl představit, do jak strašných tragédií svět jde. Čapek viděl daleko, Peroutka byl ještě po Čapkově smrti ve srovnání s ním slepý. Netušil ještě, že tragédie jsou neodvratné, zasáhnou i jeho, a že všechno bude zcela jinak. Mj. - to je snad z celé kauzy nejaktuálnější poučení z tehdejší přítomnosti pro přítomnost současnou.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3226-kauza-peroutka-po-rozsudku-a-rok-pote.html
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3226-kauza-peroutka-po-rozsudku-a-rok-pote.html