Jan Campbell24.3. 2016 Vaše věc
Sedmička je podle numerologie i moje číslo, proto se občas o něj starám. Dnes, kdy ještě ani pořádně nevíme so jsou a co vše budou umět letadla páté generace, mnozí vojenští a nevojenští povolaní, jak na východě, tak i na západě, mluví a píšou o sedmé generaci, jako kdyby stroje mohly rodit. Protože snad jedinou spásou pro člověka před následky jím vymyšleným a postaveným strojem bude jeho fantazie, rozhodl jsem nabídnout jeden úzký pohled do budoucnosti. V ní, podle mého hodnocení, se bude ještě větší množství lidí snažit vyžít a přežít, na druhé straně bude stále menší množství lidí ochotno se chtít dělit, protože bude přesvědčeno, že je schopné lidi ve velkém množství zabíjet. I s pomocí stíhaček Protože nejsem Julius Verne ani nikdo jemu na píď podobný vypůjčuji si pro tento příspěvek polského multitalenta, který umřel před deseti roky, 27. března 2006.
Stanisław Lem (1921 – 2006) byl polský spisovatel, filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi, jehož knihy, kterých se prodalo přes 27 milionů, byly přeloženy do 40 jazyků. Jedna z knih nazvaná Nepřemožitelný - polsky Niezwyciężony (1964) nabízí představu, jak by mohla vypadat letadla a bojové technologie sedmé generace, a jaké otázky mohou vzniknout. Hvězdolet Nepřemožitelný je vyslán na planetu Regis III, aby zde pátral po ztracené sesterské lodi Kondor. Nalezne ji po několika dnech pátrání. Systémy lodě jsou nepoškozené, avšak posádka je mrtvá.Zahynula za podivných okolností. Posádku i místní život na souši zničil podivný kovový hmyz, který se vyvinul neorganickou evolucí z robotů zaniklé mimozemské civilizace a jeho prioritou je zničení všeho organického života na planetě. Uvádím tento příběh jako pokračování příspěvku Cesta do pekla, Jak se létá na ukradeném a dalších, které jsem napsal v posledních týdnech.
Současně připomínám, že první generace letadel začala německým Messerschmitt-262, druhá sovětským MIG-15 a F-86, třetí MIG-21 a F-4 a čtvrtá MIG-29, SU-27, F-15, F-16. V současné době lze počítat to páté generace americký F-22 a F-35, ruský T-50 a čínský J-20. Z ekonomických důvodů létá pouze F-22, sériová výroba TU-50 se podle různých informačních pramenů očekává kolem 2020 a sériová výroba čínského J-20 ještě později.
Uvedené konstatování neznamená, že by se již nepracovalo na šesté a sedmé generaci. O některých aspektech letadel a technologií šesté generace, ke které se řadí mimo jiné bezpilotní letadlo a laserové zbraně, jsem se krátce zmínil v posledním příspěvku. To i proto, že vývoj těchto zbraní probíhal již v SSSR. Tím naznačuji časovou komponentu, systematičnost a finanční náročnost vývoje. Vývoj první generace na druhou potřeboval pouhých 5 let, vývoj ze 4 generace letadel na 5 potřeboval 30 – 35 let. Kolik to stálo peněz, nechci ani vědět. Nabízejí se proto otázky ohledně kde a kdy, by měla být nasazena 6 a 7 generace letadel a zbraní, s použitím jaké metody nebo jakých metod, a samozřejmě s jakým cílem. Protože to nevím, nabízím jako odpověď spojení myšlenky knihy Stanislawa Lema a nesmyslný projekt protiraketové obrany USA. PRO štěpí Evropu, ohrožuje mír a indikuje, že tradiční a netradiční zbrojení bude pokračovat a v jejich následku prosazování lidských hodnot a práva v Evropě i ve spojení s tzv. migrační dohodou mezi EU a Tureckem se stane opravdovým luxusem. Tento luxus dovoluje v USA FED a v EU ECB vzít na sebe roli průvodce euroatlantické společnosti do středověku. Tím se pohled EU konečně přiblíží Islámskému pohledu, který vidí svojí budoucnost v hodnotách minulosti, a ne jako doposud my, v pokroku a budoucnosti. Na této cestě nás bude s velkou mírou pravděpodobnosti doprovázet Nepřemožitelná Nano-stíhačka a Nano-bombardér, při pochodu NATO. Z letoucího aparátu páté nebo šesté generace v určité době vyletí nepředstavitelné hejno Nano-stíhaček a bombardérů, proti kterým bude americká PRO vypadat jako kladivo a srp, jimiž by se měl opravit můj současný komputer. Současně se bude obyčejný lid sám zabíjet, především kvůli mýtům, které se budou sypat z nebe jako v poválečné době západní letáčky a čokolády hlásající brzké osvobození. Jak se dostat z této slepé uličky?
Není čas, ani prostor filozofovat a hledat odpovědi, které by byly stejně spekulativními. Menší spekulaci nabízí poslední lekce ze Sýrie, kterou napsal Guy Bechor a izraelském listu Jedi´ot ochronot: Američané byli s rebely proti Asadovi, pak s Asadem proti rebelům, s rebely proti Kurdům, s Kurdy proti rebelům. Jsou právě teď s Kurdy a rebely, nebo proti Kurdům a rebelům? Jsou s Rusy, či proti nim? O co se opírá jejich politika? O přeludy. K tomuto zcela přesvědčivému emocionálnímu popisu dodávám skromně zkušenost z univerzity: Studenti podvádějí nejvíce, když se blíží ke konci určité činnosti, v daném případě zkoušky. Na posledních metrech zrychlují, starají se, aby toho později nelitovali. Kéž by to byla pravda. Opak je však pravdou. S blížícím se závěrem jsme ve velké většině, nejenom studenti, náchylnější k podvodu.
Zkušeností, že s blížícím se závěrem jsme ve velké většině náchylnější k podvodu a sebeklamu si částečně vysvětluji bezkonečnou řadu podvodů a lhaní v oblasti bezpečnostní politiky, lidských práv a také bezradnost EU s její patologickou snahou o rozšiřování (jeden z pěti bodů zahraniční politiky EU je věnován angažmá ve Střední Asii) a v neposlední řadě přísnou regulaci maličkostí spojenou sabsencí regulace ve věcech zásadních. K nim patří mimo jiné podepsaná migrační dohoda mezi EU a Tureckem, která vstupuje dnes platnost. Vezmu-li na zřetel skutečnost, že globalizace plodí nenávist pokořených (Jan Eichler, Právo z 15.10.2015), že globální ekonomika stojí na hliněných nohou (Jan Keller, Právo, 26.8.2015), že v právu neexistuje pojem ekonomický uprchlík, ale pouze ekonomický migrant nebo uprchlík (Věra Honusková, Právo, 9. 3.2016) a poohlédnu-li se mezi občany potvrzuji si starou pravdu, že emotion a motion, tj. emoce a pohyb jsou spojené nádoby, přičemž emoce nás řídí více než si uvědomujeme. Jakým směrem se pohybujeme?
Tak jako Mauna kea (Bílá hora) na Hawai je nejvyšší horou na světě, protože je částečně pod vodou, a ne Mount Everest, hora, kterou vnímáme z povrchu země, stejně jako destilovaná nebo čistá voda není vodičem elektrického proudu, protože vodiči jsou minerály ve vodě, které nevidíme a neumíme si představit, je skutečnost, že si nemohu předpovědět ani den, kdy dostanu rýmu, indikativní odpovědí na otázku titulku příspěvku - Jak daleko je sedmá generace stíhaček: Dříve než se dočkáme hejna Nano-stíhaček sedmého pokolení, které by nás mohli vymýtit, vymýtíme se buď sami svojí hloupostí a ignorancí, nebo se dočkáme neočekávaně očekávané změny systému. Souhlasu netřeba.
Sedmička je podle numerologie i moje číslo, proto se občas o něj starám. Dnes, kdy ještě ani pořádně nevíme so jsou a co vše budou umět letadla páté generace, mnozí vojenští a nevojenští povolaní, jak na východě, tak i na západě, mluví a píšou o sedmé generaci, jako kdyby stroje mohly rodit. Protože snad jedinou spásou pro člověka před následky jím vymyšleným a postaveným strojem bude jeho fantazie, rozhodl jsem nabídnout jeden úzký pohled do budoucnosti. V ní, podle mého hodnocení, se bude ještě větší množství lidí snažit vyžít a přežít, na druhé straně bude stále menší množství lidí ochotno se chtít dělit, protože bude přesvědčeno, že je schopné lidi ve velkém množství zabíjet. I s pomocí stíhaček Protože nejsem Julius Verne ani nikdo jemu na píď podobný vypůjčuji si pro tento příspěvek polského multitalenta, který umřel před deseti roky, 27. března 2006.
Stanisław Lem (1921 – 2006) byl polský spisovatel, filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi, jehož knihy, kterých se prodalo přes 27 milionů, byly přeloženy do 40 jazyků. Jedna z knih nazvaná Nepřemožitelný - polsky Niezwyciężony (1964) nabízí představu, jak by mohla vypadat letadla a bojové technologie sedmé generace, a jaké otázky mohou vzniknout. Hvězdolet Nepřemožitelný je vyslán na planetu Regis III, aby zde pátral po ztracené sesterské lodi Kondor. Nalezne ji po několika dnech pátrání. Systémy lodě jsou nepoškozené, avšak posádka je mrtvá.Zahynula za podivných okolností. Posádku i místní život na souši zničil podivný kovový hmyz, který se vyvinul neorganickou evolucí z robotů zaniklé mimozemské civilizace a jeho prioritou je zničení všeho organického života na planetě. Uvádím tento příběh jako pokračování příspěvku Cesta do pekla, Jak se létá na ukradeném a dalších, které jsem napsal v posledních týdnech.
Současně připomínám, že první generace letadel začala německým Messerschmitt-262, druhá sovětským MIG-15 a F-86, třetí MIG-21 a F-4 a čtvrtá MIG-29, SU-27, F-15, F-16. V současné době lze počítat to páté generace americký F-22 a F-35, ruský T-50 a čínský J-20. Z ekonomických důvodů létá pouze F-22, sériová výroba TU-50 se podle různých informačních pramenů očekává kolem 2020 a sériová výroba čínského J-20 ještě později.
Uvedené konstatování neznamená, že by se již nepracovalo na šesté a sedmé generaci. O některých aspektech letadel a technologií šesté generace, ke které se řadí mimo jiné bezpilotní letadlo a laserové zbraně, jsem se krátce zmínil v posledním příspěvku. To i proto, že vývoj těchto zbraní probíhal již v SSSR. Tím naznačuji časovou komponentu, systematičnost a finanční náročnost vývoje. Vývoj první generace na druhou potřeboval pouhých 5 let, vývoj ze 4 generace letadel na 5 potřeboval 30 – 35 let. Kolik to stálo peněz, nechci ani vědět. Nabízejí se proto otázky ohledně kde a kdy, by měla být nasazena 6 a 7 generace letadel a zbraní, s použitím jaké metody nebo jakých metod, a samozřejmě s jakým cílem. Protože to nevím, nabízím jako odpověď spojení myšlenky knihy Stanislawa Lema a nesmyslný projekt protiraketové obrany USA. PRO štěpí Evropu, ohrožuje mír a indikuje, že tradiční a netradiční zbrojení bude pokračovat a v jejich následku prosazování lidských hodnot a práva v Evropě i ve spojení s tzv. migrační dohodou mezi EU a Tureckem se stane opravdovým luxusem. Tento luxus dovoluje v USA FED a v EU ECB vzít na sebe roli průvodce euroatlantické společnosti do středověku. Tím se pohled EU konečně přiblíží Islámskému pohledu, který vidí svojí budoucnost v hodnotách minulosti, a ne jako doposud my, v pokroku a budoucnosti. Na této cestě nás bude s velkou mírou pravděpodobnosti doprovázet Nepřemožitelná Nano-stíhačka a Nano-bombardér, při pochodu NATO. Z letoucího aparátu páté nebo šesté generace v určité době vyletí nepředstavitelné hejno Nano-stíhaček a bombardérů, proti kterým bude americká PRO vypadat jako kladivo a srp, jimiž by se měl opravit můj současný komputer. Současně se bude obyčejný lid sám zabíjet, především kvůli mýtům, které se budou sypat z nebe jako v poválečné době západní letáčky a čokolády hlásající brzké osvobození. Jak se dostat z této slepé uličky?
Není čas, ani prostor filozofovat a hledat odpovědi, které by byly stejně spekulativními. Menší spekulaci nabízí poslední lekce ze Sýrie, kterou napsal Guy Bechor a izraelském listu Jedi´ot ochronot: Američané byli s rebely proti Asadovi, pak s Asadem proti rebelům, s rebely proti Kurdům, s Kurdy proti rebelům. Jsou právě teď s Kurdy a rebely, nebo proti Kurdům a rebelům? Jsou s Rusy, či proti nim? O co se opírá jejich politika? O přeludy. K tomuto zcela přesvědčivému emocionálnímu popisu dodávám skromně zkušenost z univerzity: Studenti podvádějí nejvíce, když se blíží ke konci určité činnosti, v daném případě zkoušky. Na posledních metrech zrychlují, starají se, aby toho později nelitovali. Kéž by to byla pravda. Opak je však pravdou. S blížícím se závěrem jsme ve velké většině, nejenom studenti, náchylnější k podvodu.
Zkušeností, že s blížícím se závěrem jsme ve velké většině náchylnější k podvodu a sebeklamu si částečně vysvětluji bezkonečnou řadu podvodů a lhaní v oblasti bezpečnostní politiky, lidských práv a také bezradnost EU s její patologickou snahou o rozšiřování (jeden z pěti bodů zahraniční politiky EU je věnován angažmá ve Střední Asii) a v neposlední řadě přísnou regulaci maličkostí spojenou sabsencí regulace ve věcech zásadních. K nim patří mimo jiné podepsaná migrační dohoda mezi EU a Tureckem, která vstupuje dnes platnost. Vezmu-li na zřetel skutečnost, že globalizace plodí nenávist pokořených (Jan Eichler, Právo z 15.10.2015), že globální ekonomika stojí na hliněných nohou (Jan Keller, Právo, 26.8.2015), že v právu neexistuje pojem ekonomický uprchlík, ale pouze ekonomický migrant nebo uprchlík (Věra Honusková, Právo, 9. 3.2016) a poohlédnu-li se mezi občany potvrzuji si starou pravdu, že emotion a motion, tj. emoce a pohyb jsou spojené nádoby, přičemž emoce nás řídí více než si uvědomujeme. Jakým směrem se pohybujeme?
Tak jako Mauna kea (Bílá hora) na Hawai je nejvyšší horou na světě, protože je částečně pod vodou, a ne Mount Everest, hora, kterou vnímáme z povrchu země, stejně jako destilovaná nebo čistá voda není vodičem elektrického proudu, protože vodiči jsou minerály ve vodě, které nevidíme a neumíme si představit, je skutečnost, že si nemohu předpovědět ani den, kdy dostanu rýmu, indikativní odpovědí na otázku titulku příspěvku - Jak daleko je sedmá generace stíhaček: Dříve než se dočkáme hejna Nano-stíhaček sedmého pokolení, které by nás mohli vymýtit, vymýtíme se buď sami svojí hloupostí a ignorancí, nebo se dočkáme neočekávaně očekávané změny systému. Souhlasu netřeba.