13. 6. 2016 E-republika
Opatření ministra vnitra podporované předsedou vlády a stranou lidovou posiluje mafii a oslabuje stát. Tuneláři s trvalým pobytem v Monaku se mohou začít radovat.
K dění kolem tzv. reorganizace a odchodu Roberta Šlachty je třeba něco napsat. Přinejmenším proto, že jde o zatím největší aféru Sobotkovy vlády. Na druhou stranu se do toho člověku ani moc nechce, neboť nejsme placeni za „realizaci“ afér jako novináři bulváru, ať už společenského nebo politického. Nechutnost současného dění vynikne zvláště tím, že současná vláda se přes všechny nedokonalosti a kontroverze zdála být tou nejlepší za posledních 25 let. Nu a teď zůstává otázkou, zda plní mafii její sny, nebo rovnou příkazy.
Soudní lidé totiž mohou zapomenout na shovívavou úvahu, kterak do trojice největších es boje proti korupci (Šlachta, Ištván, Bradáčová) píchla ČSSD jaksi omylem, v rámci strašně potřebné a promyšlené reorganizace ve prospěch všeho lidu této krásné země. Nejsme-li fanatickými přívrženci ČSSD, můžeme si položit jednoduchou, notoricky známou otázku: Cui bono? A Babiš, který za začátku reagoval velmi rozumně a Šlachtu bránil, nyní vesele vycouval a uznal za vhodné, že je lépe mít model "boje proti korupci" jako na Slovensku. Vybraní korporátní mamuti jsou na Slovensku mimo dobro a zlo, tedy mimo zákon, protože si koupili toho či onoho. A postupnou koupí celé politiky si zajistili faktickou beztrestnost. To se šéfovi Agrofertu jistě hodí do krámu. Pak dokáže pochopit aktivitu ministra ze zmíněné koaliční party strachující se o zlodějny funkcionářů ČSSD, které je třeba zamést pod koberec, když partaj fakticky finančně zkrachovala.
Reorganizace, ale v čí prospěch?
Útvar, jemuž velel Robert Šlachta, ležel v žaludku mnoha postiženým v různých kauzách a o jeho likvidaci se postupně a zatím marně pokoušeli všichni ministři už od dob majora Kubiceho kolem roku 2006. Likvidace tohoto Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu maskovaná tzv."reorganizací" tedy určitě dělá radost zločincům. A možná z tohoto mají radost i takové esa jako Jana Nagyová-Nečasová, tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, někdejší premiér Petr Nečas a také jistý Ivo Rittig. A to nemluvíme o zcela nevinných jako Kalousek, Benda, Vondra, Tluchoř a Topolánek a další političtí výtečníci. A potom tu máme celou síť chapadel chobotnice na úrovni krajů, kde vládli hejtmani ČSSD. Některé kauzy jsou rozpracované, některé již čekají na soud a další zatím nevědí, zda a kdy na ně přijde řada. A to čekání je fakt hrozné, soudruzi kapitalisté. Každopádně léty osvědčenou praxi, kdy byla činnost policie a justice řízena z jednoho centra, Šlachtův útvar poněkud narušil. Pracoval na kauzách utajeně, šlo jim o život a někteří detektivové byli falešně obviněni. Připomeňme, že to byl jediný útvar policie, odkud se za peníze nevynášely utajené informace o vyšetřovaných kauzách. A to přece nejde, soudruzi tuneláři.
Co to znamená pro občany?
V podstatě nic. Soudní lidé již dnes vědí, že žijeme uprostřed systému, který zločiny nejprve legalizuje přes parlament a pak v klidu provede. Politická reprezentace je ve vleku různých zájmových skupin prostřednictvím různých prebend. Od lukrativních postů pro ně, jejich příbuzné a známé až po prachobyčejné peníze. Řeči peněz rozumíme všichni, jsou hybnou silou našeho systému. O člověka tolik nejde, jde o prachy. Budou-lPavel Letko i prachy, budou lidé. Naopak to nefunguje. Kdo by chtěl dávat na první místo člověka, je buď sluníčkář, naiva nebo trouba. Anebo politik před volbami. Hrajeme prostě takovou hru. Politici se předhánějí v tvorbě různých reorganizací, rekonstrukcí, reforem a balíčků, na jejichž podobě se jen nemohou shodnout, všechno prý však vždy a navždy ve prospěch občanů této země. Děláme, že tomu věříme, alespoň občas, když jsou volby, a s větší či menší vášní se jako občané – voliči, účastníme tohoto pokleslého divadla.
Jak z toho ven?
Návratem ke staré dobré ODS! Alespoň takovou cestu doporučuje někdejší disident, vězeň a důstojník BIS František "Čuňas" Stárek ZDE. Pro tohoto čerstvě upečeného kandidáta do senátu je nepřijatelné uplácení. Pokud nějaký mafiánský kmotr chce nějaké výhody, dnes už neuplácí politika, ale stal se politikem a výhody si přidělí legálně. Tak je to, soudruzi kapitalisté, zleva i zprava: nepodnikat, ale legálně krást ze společné kasy. Dokud kmotři uplácejí politiky, je to sice podle Stárka-Čuňase nezákonné, ale pořád je to ještě standardní politika a demokracie. Jakmile se tedy vytratí úplatky a kmotři nám budou vládnout se souhlasem nadšeného lidu, je podPavel Letko le tohoto kandidáta s demokracií konec. Z případu Nagyová zbyly podle něj pouhé nákupy kabelek. Podle mne z tohoto případu zbyla jistota nezákonného zneužití tajné služby, spojení Rittiga s premiérem Nečasem nejméně skrze jeho milenku, korupce prostřednictvím přidělování lukrativních postů a skandální rozhodnutí soudu ve prospěch legalizace zločinu – pokud se odehraje na půdě parlamentu. Podle Františka Čuňase Stárka jsme na tom nyní nejhůře za posledních 25 let. Proč? Protože prý vládne Babiš.
Kontroverze
Kdo tu za koho kope a proč? Máme tu skupinu, pro niž se již asi vžilo označení „pražská kavárna“, psali jsme o ní v článku V klubu Pražské kavárny. Ta by jistě stála za Šlachtou plnou vahou nezištného mediálního Bakalova impéria a Sorosova Open Society Fund, kdyby nebylo jedné věci. Za Šlachtou totiž stojí i nenáviděný Babiš a jeho spolustraníci. Pražská kavárna Babiše nenávidí, protože představuje jiné, konkurenční ekonomické, mediální a mocenské centrum. A proto pražská kavárna za „svým“ Šlachtou sice stojí, ale jaksi vlažně. Demonstrace s červenými kartami pro vládu na Hradě ani v podhradí nechystá, ale pár článků v médiích z toho bude. Prozíravější totiž vidí, že dnes Šlachta, zítra Ištván a pozítří Bradáčová. Loutkovodiči jako údajně Ivan Langer jsou již připraveni nominovat jejich nástupce.
Další dotčená mocenská skupina se rekrutuje převážně z politiků. Ti se bojí, že Šlachtovy neřízené střely zasáhnou buď přímo je, nebo prostřednictvím skandálu jejich chlebodárné strany a mafiánské skupiny. Tento strach je společný pravici i levici. Proto zapomínají na nepřátelství a pěkně si notují. Tím více, že jsou společně proti Šlachtovi i Babišovi. Babiš je jejich politický konkurent a Šlachta představuje neúplatného policistu. Neúplatného nejen penězi, ale i funkcí. Takového policistu naši političtí šíbři nemohou potřebovat.
Policie je v jejich očích zřízena ke krocení lidu obecného, a nikoliv k obtěžování lidu zvoleného. Lid zvolený v rámci zvykového práva disponuje různými výsadami, které je sice možné čas od času některým konkurentům odejmout, to však rozhodně nemůže být ponecháno na libovůli nějakého vyšetřovatele nebo státního zástupce. Jsme v demokracii moderního střihu, kde vládnou zástupci korporací, a kde, jak říká Čuňas Stárek, vydělává především pravice, levice utrácí. Taková dělba práce je vlastně metafyzickým zákonem, jak vědecky prokázali již Milton Friedman a Friedrich Hayek. Mafiánská politická pravice je zkrátka poněkud čilejší, má méně zábran ve svědomí a do společného hrnce s medem strčí vždy packy jako první. Mafiánská levice to musí pracně dohánět. A když si všichni polepí packy obecním medem a pak se přilepí ke koaličnímu stolu, pak je se Šlachtou konec.
Pražská kavárna má strkání pacek do společného hrnce s medem zdůvodněno ideologicky, tedy ve jménu vyšší pravdy. Proto je boj o Šlachtu pouze bouří ve sklenici vody, kdy je třeba jednou šetřit Babiše, aby se zlikvidovali mafiáni v ČSSD. A jindy je třeba zase jít po Babišovi, aby mohli přežít levicoví mafiáni a ti mafiáni pravicoví šli na chvíli do kytek. Tuto hru o Šlachtu pro změnu provozuje Deník Referendum. A levá i pravá kavárna z toho dělá ideologickou šlichtu pro lid, protože zase budou volby prezidenta a je třeba si vydělat na vezdejší mediální a politický chléb.
Proč ČSSD?
To můžeme jen a jen spekulovat. Jednou z možností je, že si likvidaci nejlépe fungujícího útvaru nechali vnutit z hlouposti. Levice je prostě hloupá a dělá radost Kalouskovi a ODS jen a jen z blbosti. Musím říci, že mně to připadá velmi málo pravděpodobné. S takovou demencí by nemohli najít ani vchod do parlamentu, natož do Úřadu vlády. Nejpravděpodobnější se tak jeví kombinace dvou faktorů. Nikdo nechce dopadnout jako David Rath, a tak jde o výše uvedený strach z afér, které se na ně valí v krajích. Navíc ten, kdo zachrání korporátní moloch jako na Slovensku před trestím stíháním trvale, a tak říkajíc strukturálně, ten jistě může počítat s trvalým přísunem peněz do zkrachovalé stranické kasy. Tolik k teoretickým a hypotetickým motivům Chovancovy reorganizace, které zatím nelze prokázat fakticky. A Chovanec, jako ministr vnitra, navíc měl opakovaně od zástupců justice na talíři, že Šlachtův útvar odmítal systémem tiché neposlušnosti spolupracovat se zkorumpovanými nebo podezřelými státními zástupci. Jejich případy prostě nešetřil, protože by jeho detektivové také mohli přijít o život.
Ostatně, i kdyby tomu tak nebylo, české podsvětí by mělo uspořádat ve prospěch Sobotky, Chovance a jejich ČSSD sbírku, neboť podobný dárek od politiků neobdrželo od památné Klausovy amnestie. Rozvrat Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se snad lépe podařit nemohl. A to se prosím o to už v minulosti pokoušelo nějaké Íčko, pak Kubice, a po něm všichni ostatní. Podívejte se na náš starší článek Případ Lessy: Politizace policie, demagogie médií.
I kdyby nějakým záhadným způsobem Chovanec a spol. z celé té akce vycouvali, jsou už ve veřejnosti a historii zapsáni jako bojovníci ve prospěch organizovaného zločinu proti legálním strukturám státu. Opatření ministra vnitra je jistě pouze v jeho kompetenci, jak alibisticky všichni tvrdí, nejvíce úplně nevinný politik jménem Kalousek. Ale nejsme malí a jasně vidíme, jaká hra se tady hraje. Zničení útvaru je podporované předsedou vlády, stranou lidovou, ODS i TOP 09. Další zničení pilíře právního státu posiluje mafii a oslabuje stát. Tuneláři s trvalým pobytem v Monaku se mohou začít radovat.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!
Související články:
- O velké a malé ztrátě paměti
- Trojí metr spravedlnosti
- Sněmovní Mordor v akci: Kobra ano, ale s náhubkem
- Debatní klub o stavu justice v ČR - Jiří Fiala / Zuzana Candigliota
- Případ Lessy: Politizace policie, demagogie médií
- Komunální a senátní volby 2014 aneb Poražení (II. část)
- Debatní klub o české levici: Ladislav Žák / Jan Májíček
- Kam kráčí ČSSD?
- Čechistán na Panenských ostrovech
- Machova skopičina ...a jeho ne-etika