Zatímco se mainstreamová média ve Spojených státech fixují na válečná slova mezi republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem a ženskou reportérkou, jiskry, které by mohly vyvolat skutečnou válku se objevují podél ruských hranic a ve vzduchu nad východní Evropou.
V posledních několika týdnech, Pentagon tiše přesouvá vojáky a těžké zbraně do několika zemí, které lemují západní a jižní části Ruska. Jako odezvu, ruský prezident Vladimír Putin nařídil své armádě, aby zahájila výcvikové manévry v těchto oblastech, aby bedlivě sledovala Spojené státy a NATO.
Na půdě Evropské unie také všechny příznaky naznačují, že se obě strany připravují na válku. Ozbrojený konflikt by mohl začít v reakci na tak málo, jako je neúmyslný střet těžce ozbrojených jednotek na hranicích mezi Ruskem a baltskými partnery NATO, například Estonskem, Litvou či Lotyšskem, kolizí ve vzduchu nad Evropou, nebo patovou situací mezi námořními silami v Baltickém nebo Černém moři.
S napětím na nejvyšším stupni za několik desítek let stačí jen málo, aby se spustila řetězová reakce, která by mohla rychle přesvědčit jednu stranu, nebo obě, že válka začala.
Nyní existují jasné důkazy, že došlo k nejméně 40 velmi nebezpečným blízkým setkáním mezi oběma stranami a to jen od března 2014, kdy Krym odhlasoval, že se chce připojit k Rusku. Podle londýnského think-tanku European Leadership Network (ELN), jehož rada ředitelů zahrnuje generála Vjačeslava Trubnikova, bývalého šéfa ruské zpravodajské služby, by mohly válečné hry vést k totálnímu konfliktu.
Například v květnu 2014 americké sledovací letadlo bylo vyhnáno z Ruska do švédského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. O měsíc později, ruské strategické bombardéry prováděly cvičení v Labradorském moři v těsné blízkosti Kanady, aby se připravily na den, kdy by musely vystřelit jaderné rakety na americké cíle.
Rozhodnutí Pentagonu posílit počet nasazených amerických vojáků, těžkého dělostřelectva a 250 bitevních tanků Abraham v pobaltských státech, Litvě, Lotyšsku a Estonsku, stejně jako v Bulharsku, Polsku a Rumunsku, bylo tvrdě odsouzeno Moskvou.
Rusko odpovědělo tím, že přesunulo více vojenské techniky a vojáků k hranicím pobaltských států.
USA také posílily své schopnosti dohledu v Evropě, zejména počtem bezpilotních letounů v arsenálu NATO. Krom toho se zvýšil počet letů výškových špionážních letadel nad Ruskem a rozšířilo se satelitní pokrytí ruských hranic.
Nervozita není omezena jen na střední a východní Evropu.
Dne 10. dubna 2015, „ministři obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu prohlásili, že se severní Evropa musí kvůli Rusku připravit na případnou krizi nebo mimořádné události,“ uvedly v prohlášení ministerstva obrany těchto zemí. Švédsko a Finsko nejsou v Severoatlantické alianci a Rusko bylo zjevně znepokojeno kvůli jejich sbližování s NATO.
Pro posouzení proč se děje tento posun směrem k NATO a jaké jsou jeho důsledky se deník Americanfreepress dotázal o radu bývalého britského poradce NATO, který vypovídal pod podmínkou anonymity.
„V severských zemích došlo ke zřejmému posunu směrem k NATO, a čas ukáže, zda je to správný směr. Polsko a pobaltské státy jsou více optimističtí k problematice Ruska než tradiční hráči NATO, jako je Německo, Británie a Francie. Polsko již dlouhou dobu doufá ve vojenskou spolupráci mezi Polskem a Pobaltím. Tyto země a Bulharsko, jsou ty v rámci NATO, které jdou plně v souladu s názorem amerického Kongresu, že Rusko musí být konfrontováno. Z toho všeho samozřejmě plyne velké nebezpečí a otázkou je, jak moc by NATO mělo reagovat na jejich požadavky.“
V masmédiích a vojenských zpravodajstvích chybí zprávy o hrozbě pro leteckou dopravu v mnoha částech Evropy a Atlantiku, kvůli vojenským letadlům, které si hrají v leteckých koridorech vyhrazených pro osobní dopravu. I když byla tato záležitost projednána na nejvyšší politické úrovni, vlády se rozhodly, že kvůli strachu nebudou informovat veřejnost a také proto, že by se tím odhalila jejich role.
Pokud dojde na válku mezi USA a Ruskem je pravděpodobné, že každá velmoc použije nukleární mezikontinentální balistické rakety, jejichž cílem budou velká města. Nezapomeňte, že v průběhu druhé světové války, USA zničily celá města v Japonsku a Evropě, včetně Hirošimy, Nagasaki, Drážďan a Hamburku a nedbaly přitom na civilní oběti.
Foto: InfoWars.com
Grafika: American Free Press