7. 9. 2015 První zprávy
Německé zpravodajské služby udělaly chybu, když spolupracovaly s americkými kolegy, řekl v rozhovoru pro bulvární list BILD šéf Německé spolkové zpravodajské služby (BND) Gerhard Schindler.
Portál WikiLeaks zveřejnil v létě nové údaje o rozsahu špiclování Američanů v Německu, zejména, že NSA odposlouchávala telefony posledních tří německých kancléřů - Angely Merkelové, Gerhardta Schrödera a Helmuta Kohla. V červnu pak francouzská a německá média citovala portál, který zveřejnil údaje o špiclování NSA ohledně francouzské a německé politické elity a podnikatelů, včetně posledních tří francouzských prezidentů. V tom jim měla napomáhat německá BND.
„Poučili jsme se z naší nedávné minulosti. Udělali jsme chyby, když jsme spolupracovali s Agenturou národní bezpečnosti (NSA) Spojených států amerických v Bad Aiblingu (město v Bavorsku, kde je stanice sledování BND). V letech 2005 a 2013 jsme nedostatečně kontrolovali tzv selektivní seznamy objektů, sledovaných NSA. Teď se to změnilo," tvrdil kajícně Schindler a dodal, že „nyní jsou důkladně a pravidelně kontrolovány".
"Mnoho z obvinění (proti BND) je naprosto přehnaných. Obvinění, že BND zradila zájmy Německa, bylo velmi vážné a nespravedlivé. Zabolelo to mnoho zaměstnanců," uvedl ovšem Schindler.
Podle BND je ve věcech společného boje proti mezinárodnímu terorismu spolupráce s USA i nadále zásadní. „Bez informací Američanů to není možné. Jejich zpravodajské služby jsou nejproduktivnější," poznamenal Schindler.
Účast zvláštního zplnomocněnce, který má prošetřit činnost americké rozvědky na území Spolkové republiky Německo, označil Schindler za „dobrý způsob, jak objasnit fakta". „BND by ráda, aby se více otevřela tam, kde je to možné. Věřím, že si můžeme udělat hranici mezi průhledností a dodržováním státního tajemství," míní šéf zpravodajské agentury, a dodal, že příkladem takové otevřenosti bylo rozhodnutí povolit více než polovině z 6,5 tisíc zaměstnanců Spolková zpravodajské služby odmítnout kódová jména a otevřeně označit BND jako místo výkonu práce.
Ovšem prohlášení Schindlera je spíše politicky konejšivé a bez větší vypovídající hodnoty a opozici určitě neuklidní. Spíše to vypadá, že jak rozvědka, tak vláda Angely Merkelové se snaží kolosální skandál zamést pod koberec.
Vyšetřovací komise Bundestagu ke špionážnímu skandálu v Německu, se vytvořila v roce 2014, ale dosud neobdržela úplný seznam objektů (selektivní seznamy), na nichž byl prováděn dohled ve prospěch a na žádost americké NSA. Úřad kancléře již dříve oznámil, že poskytnutí těchto informací poslancům by ohrozilo vztahy „mezi přáteli" Berlínem a Washingtonem. V červnu se německá vláda rozhodla jmenovat zvláštního zmocněnce - prostředníka mezi vládou, která koordinuje práci bezpečnostních služeb, a parlamentem. Komisař se podle vlády může seznámit s utajovanými informacemi, a předložit je poslancům. Toto rozhodnutí bylo ostře kritizováno německými opozičními stranami.
„Poučili jsme se z naší nedávné minulosti. Udělali jsme chyby, když jsme spolupracovali s Agenturou národní bezpečnosti (NSA) Spojených států amerických v Bad Aiblingu (město v Bavorsku, kde je stanice sledování BND). V letech 2005 a 2013 jsme nedostatečně kontrolovali tzv selektivní seznamy objektů, sledovaných NSA. Teď se to změnilo," tvrdil kajícně Schindler a dodal, že „nyní jsou důkladně a pravidelně kontrolovány".
"Mnoho z obvinění (proti BND) je naprosto přehnaných. Obvinění, že BND zradila zájmy Německa, bylo velmi vážné a nespravedlivé. Zabolelo to mnoho zaměstnanců," uvedl ovšem Schindler.
Podle BND je ve věcech společného boje proti mezinárodnímu terorismu spolupráce s USA i nadále zásadní. „Bez informací Američanů to není možné. Jejich zpravodajské služby jsou nejproduktivnější," poznamenal Schindler.
Účast zvláštního zplnomocněnce, který má prošetřit činnost americké rozvědky na území Spolkové republiky Německo, označil Schindler za „dobrý způsob, jak objasnit fakta". „BND by ráda, aby se více otevřela tam, kde je to možné. Věřím, že si můžeme udělat hranici mezi průhledností a dodržováním státního tajemství," míní šéf zpravodajské agentury, a dodal, že příkladem takové otevřenosti bylo rozhodnutí povolit více než polovině z 6,5 tisíc zaměstnanců Spolková zpravodajské služby odmítnout kódová jména a otevřeně označit BND jako místo výkonu práce.
Ovšem prohlášení Schindlera je spíše politicky konejšivé a bez větší vypovídající hodnoty a opozici určitě neuklidní. Spíše to vypadá, že jak rozvědka, tak vláda Angely Merkelové se snaží kolosální skandál zamést pod koberec.
Vyšetřovací komise Bundestagu ke špionážnímu skandálu v Německu, se vytvořila v roce 2014, ale dosud neobdržela úplný seznam objektů (selektivní seznamy), na nichž byl prováděn dohled ve prospěch a na žádost americké NSA. Úřad kancléře již dříve oznámil, že poskytnutí těchto informací poslancům by ohrozilo vztahy „mezi přáteli" Berlínem a Washingtonem. V červnu se německá vláda rozhodla jmenovat zvláštního zmocněnce - prostředníka mezi vládou, která koordinuje práci bezpečnostních služeb, a parlamentem. Komisař se podle vlády může seznámit s utajovanými informacemi, a předložit je poslancům. Toto rozhodnutí bylo ostře kritizováno německými opozičními stranami.
(kou, prvnizpravy.cz, bild.de, foto: arch.)
Související: