7. 9. 2015 ParlamentníListyAnalytik a publicista Štěpán Kotrba varuje před nárůstem migrace na náš světadíl do nezvládnutelných rozměrů a varuje před následky. Dle teorie, kterou předestírá, může být proud imigrace částečně organizován a placen někým, kdo vlastně vede s Evropou válku. V žádném případě však nevyjadřuje podporu Martinu Konvičkovi, kterého označuje za hysterického hlupáka.
V polovině června jste nám řekl, že Evropa nemá na to, aby pomohla chudým a utlačovaným z celého světa, odmítl jste, že by Eritrejci měli právo na azyl, a nechal jste se slyšet, že chudí Afričané budou muset zemřít chudí pro blaho svých dětí a vnuků. Někteří pozorovatelé však tvrdí, že v důsledku klimatických změn, sucha, nedostatku vody a neobdělavatelnosti půdy však v příštích desítkách let nebudou mít šanci přežít. Jak se s tím srovnává vaše svědomí? Stále je považujete za ekonomické migranty, které nepřijímáte? A jak to řešit po praktické stránce – sám jste řekl, že tento proud běženců je jen předvoj.
Důsledky klimatických změn, sucha, nedostatku vody a neobdělavatelnosti půdy v Africe už „civilizovaná“ (čti postkoloniální) Evropa „řeší“ více než půl století, aniž vybudovala dostatečně hluboké artéské studně, aniž jakkoliv pomohla potravinové produkci Afriky, zejména té severní. Pamatuji si na diskusi, která se bezvýsledně vedla v OSN. Byli jsme lhostejní k bídě dětí v Súdánu, k bídě dětí v Somálsku. Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě.
Přiznejme si, že nechceme v blízkosti svých hranic syté, sebevědomé a vzdělané černochy a Araby. Přiznejme si, že kolonialismus bídy a závislost zemí Maghrebu na dovozu potravin nám vyhovuje. Přiznejme si, že naše civilizace je postavena na principech kořistnictví z bídy jiných. To je přece podstata kapitalismu, ve kterém jeden má vše a druhý nemá nic. Moje svědomí se smířilo s tím, že proletářský internacionalismus neexistuje a jeho realizace ve 20. století byla tím, co způsobilo neefektivitu socialistických ekonomik. Nelze ze společnosti odčerpávat 10–20 % HDP na „pomoc“ a dalších 10 % na zbraně a armádu, aniž to nezanechá nevratné následky. Statistika OSN zprůměruje hlad a chudobu ve světě pro naše svědomí tak, že se nám vcelku daří dobře všem. Hladomor podle definice OSN nastává až tehdy, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou.
Egypt, kam si jezdíme na lacinou dovolenou, dováží miliony tun pšenice. Rodina v takovéto „rozvojové zemi“ utratí za potraviny 50–80 % svých příjmů. Ve „vyspělých“ zemích za ně utratíme 10 až 20 %. Chceme žít jako egyptský zemědělec? Nechceme…
1943 Rwanda, Urundi, 35 000–50 000 mrtvých. 1943–1944 Indie, Bengálsko, 1 500 000 mrtvých. 1967–1969 Nigérie, Biafra, válka. 1 500 000 mrtvých. 1968–1974 Sahel, sucho. 500 000 lidí mrtvých. 1973 Etiopie, sucho. 100 000 mrtvých. 1983–1985 Sahel, sucho. Hladovělo 22 000 000 lidí. Somálsko, Etiopie, Džibutsko, Keňa a Uganda… Mám pokračovat?
Co je ovšem na této statistice nejzajímavější, je to, že žádné z tehdejších válek a hladomorů nezpůsobily migraci. Protože migranti neměli desítky tisíc na transport a pěšky to nešlo, nebyly potraviny. Kdo platí transport statisíců lidí na vzdálenost 3 500–4 600 km a stravování po cestě dnes?
Podvýživou v Somálsku už nyní trpí 51 000 dětí. Umírají úplně stejně smutně jako to kurdské dítě Aylan na turecké pláži. Dojímají bezejmenní hladovějící černoušci v Somálsku evropská média? Samozřejmě, že ne… Už desítky let ne. Chronickým hladem trpí 852 milionů lidí, veškerá globální potravinová pomoc ale nedosahuje ani jedné desetiny nákladů na stravování v USA, tvrdí James T. Morris, bývalý výkonný ředitel Světového potravinového programu organizace OSN sídlící nikoliv v Džibutsku, ale v Římě. Tvrdí to marně. Nikdo ho neslyší, respektive nikdo ho nechce slyšet. Dojímají jeho slova evropské boháče? Samozřejmě, že ne. Informační centrum OSN v Praze pak vydá zprávu. Hlad a podvýživa ve světě v číslech. Ne ve fotografiích mrtvých Aylanů. Dojímají jejich slova české boháče? Samozřejmě, že ne. Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů. Celkem 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je pro srovnání více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady.
Ano, stále považuji chudé i válkami zbídačené za ekonomické migranty. A tuto vlnu za uměle politicky vyvolanou ze zákulisí, stejně jako byla cikánská vlna migrace do Kanady. Jen naše impotentní tajné služby nevědí nic.
Jestli chceme pomoci rozvojovému světu, neposílejme tam balenou vodu. Svrhněme kapitalismus vody balené do PET lahví, vybudujme v Africe artéské studně pro přístup k vodě zdarma a plaťme za suroviny desetinásobek toho, co platíme dnes. Dejme půdu těm, kteří na ní pracují. Aby se lidé vyrábějící potraviny či těžící suroviny v rozvojových zemích měli lépe. Pak PET láhev nebude stát korunu, ale deset korun. Pak auto nebude stát sto tisíc, ale milion. Mobilní telefon pak přijde na padesát tisíc. A banány, kiwi či mango nebudou běžně dostupnými potravinami v Evropě. Bavlněné tričko pak nebude stát 40 Kč, ale 400 Kč. Tak to bude spravedlivé.
Systémová chyba musí mít systémové řešení. Třeba kompenzační platby zemím, které byly kolonizovány, od zemí, jež je kolonizovaly anebo z jejich kolonizace měly prospěch. Ale my a náš (relativní) blahobyt jsme součástí té chyby. Nemůžeme být součástí řešení. Tyto problémy zahrnují také pokrytectví, strach a nemorálnost. To věděl Muammar Kaddáfí, a proto podporoval desítky let africký národně osvobozenecký boj zbraněmi. Zbraněmi proti nám, kteří jsme kradli dřevo, ropu, zlato a diamanty Afriky. A libyjským zemědělcům dokázal postavit obrovský vodovod přes poušť.
„Proč se Afričané hrnou do Evropy? Proč se Asiaté hrnou do Evropy? Proč se lidé z Latinské Ameriky hrnou do Evropy? Protože Evropa kolonizovala tyto národy a nemilosrdně využívala materiální a lidské zdroje v Africe, Asii a Latinské Americe – olej, minerály, uran, zlato, diamanty, ovoce, zeleninu, živá zvířata a lidi – a přivlastnila si je. Nyní nové generaci Asiatů, Hispánců a Afričanů je třeba vrátit ukradený majetek, mají na to plné právo.
Na libyjské hranici jsem nedávno zastavil tisíce afrických migrantů na jejich cestě do Evropy. Zeptal jsem se jich, proč tam jdou. Řekli mi, že chtějí vrátit jejich ukradené bohatství, jinak se nevrátí zpátky. Kdo může vrátit bohatství, které nám bylo ukradeno? Pokud se rozhodnete vrátit všechno bohatství, nebudou žádní další přistěhovalci z Filipín, Latinské Ameriky, Indie a Mauriciu. Dejte nám zpět naše ukradené bohatství!
Afrika si zaslouží kompenzaci 7,77 bilionu dolarů. Je to náhrada ze zemí, které měly v Africe kolonie.
Afričané budou vyžadovat tuto částku.
Pokud nechcete zaplatit svůj dluh 7,77 bilionu dolarů, Afričané půjdou tam, kam jste je odnesli. Mají na to právo. Musejí sledovat stopu peněz a dostat je zpět.
Proč Libyjci neemigrují do Itálie, a to navzdory skutečnosti, že Libye je tak blízko ní? Itálie měla zaplatit náhradu libyjskému lidu. Přiznala to a podepsala s Libyí dohodu, která byla přijata italským a libyjským parlamentem. Itálie uznala, že kolonizace Libye byla nezákonná a nesmí se nikdy opakovat, a slíbila již nikdy nenapadnout lid Libye po souši, letecky nebo po moři. Itálie také souhlasila, že zaplatí Libyi náhradu ve výši 250 milionů eur ročně po dobu 20 let na vybudování nemocnice pro Libyjce zraněné v důsledku výbuchu min umístěných na libyjském území během druhé světové války. Itálie se omluvila a slíbila, že už nikdy nebude zabírat území jiného státu.
Proč země třetího světa žádají odškodnění? Aby již nikdy nebyl kolonialismus, aby velké a silné země již nikdy nedělaly z jiných zemí své kolonie s ohledem na to, že jednou by musely zaplatit odškodnění. Kolonizace by měla být trestána. Země, které způsobily újmu jiným národům v koloniální éře, by měly platit náhradu škody a utrpení způsobené jejich koloniální nadvládou.“
To jsem neřekl já. Tento projev přednesl Muammar Kaddáfí na Valném shromáždění OSN 23. září 2009.
Slýcháváme, že Evropa potřebuje běžence, jinak vymře. V Německu je prý dokonce i vítají. A je nám to podsouváno jako argument, abychom přijímali jak Syřany, tak Afričany. Na druhé straně se jako hotový fakt bere, že v rámci automatizace a robotizace bude vznikat čím dál méně pracovních míst v soukromém sektoru. Čili... Jak vám to vše jde dohromady?
Slýchávám, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Nevstal. Nicméně je dost těch, které jejich víra spasila. Ano, automatizace a robotizace v „civilizovaném“ světě zvyšuje raketově produktivitu práce. Mnohé spasí, mnozí zbohatnou na dehumanizovaném pokroku. Kolik času žen v domácnosti ušetří jen dostupná myčka nádobí, pračka a sušička? Tolik, že jim zbývá čas na sebevzdělávání, kafe s kamarádkami, milence i na feminismus. Automatizace a robotizace zvyšují raketově produktivitu práce, ale pokud zachováme současné ceny zboží, zároveň likviduje pracovní místa. Souhlasíme s tím a nazýváme to pokrokem. Přestože je to pokrok pouze pro tu malou část, která na to má. Ti, již přišli o práci, neb je nahradily stroje, to nazývají bídou a třídní nespravedlností. Nemohou se smířit s tím, že je nikdo nepotřebuje. Stojíme na prahu velké výrobní i sociální změny, se kterou kapitalismus ovšem systémově a trvale udržitelně nekalkuluje. Populaci může teoreticky uživit dvacet procent práceschopných. Všichni ostatní jsou teoreticky zbyteční.
Proč nepřijmout spoustu kvalifikovaných běženců, ale třeba i metařů, čističů záchodů, pečovatelů...?
Protože spoustě nezaměstnaných vlastních občanů nemá kdo platit za práci, kterou by rádi dělali, ale on ji nikdo není ochoten hradit. Víte, já živím dva důchodce. Sekají mi trávu na zahradě. Koupil jsem jim sekačku a ještě jim za to platím. Jeden byl do svých pětašedesáti let 23x trestán. Za krádeže. Prakticky každý rok od „sametové revoluce“ byl ve vězení. Přitom je to poctivec, který mi nikdy nevzal ani šroubek. Ale přišel na to, že stát ho bude půl roku živit, když něco ukradne. A tak vždy na podzim ukradl v samoobsluze štangli uheráku, rum a karton cigaret (škoda musí přesáhnout dva tisíce) a nechal se chytit, odsoudit a zavřít. Na zimu. Byt, světlo i teplo stejně jako hygienu, jídlo i zdravotní služby měl půl roku zdarma. To je úspora padesáti tisíc. Kdo vám je dá? Opravili mu zuby, vyléčili choroby. A na jaře ho vždycky pustí. On nevnímá možnost stát se fabrikantem, svobodu cestování ani svobodu slova v té naší „demokracii“. Na vládu nenadává, do Egypta na dovolenou necestuje. On lituje pouze toho, že mu nikdo nedá trvalou práci a ubytovnu. A nostalgicky volí komunisty, i když už tuší, že umře, aniž mu ti komunisti jakkoliv pomohou… Tak jsem mu pomohl já. Alespoň na několik měsíců v roce. Koupil jsem mu tu sekačku, aby si mohl vydělávat sekáním trávy ve vilkové čtvrti.
Je zde ostatně také otázka, kdo nám vydělá na důchody…
Pokud by byla platba na naše důchody hrazená z fondu, ze kterého by si jakákoliv vláda nemohla průběžně půjčovat na nic jiného a nevracet, pak bychom si na důchody ušetřili. Takhle doporučuji neplatit důchodové pojištění a ušetřené peníze věnovat do nákupu nemovitosti, pozemku či zlata. A podíl pak v době potřebnosti prodat. Nechápu, že ještě nevzniklo třeba pozemkové družstvo důchodových střádalů.
Nebo bychom měli respektovat to, co říká Miloš Zeman, a zvát přednostně lidi ze slovanských států a nám blízkých kultur?
Imigranti ze slovanských států mají jen tři výhody. Příbuzný jazyk, příbuzné náboženství a příbuznou kulturu. Znalost hygienických návyků (s výjimkou znalosti používání sedacího záchoda, pokud preferují ten turecký). Schopnost asimilace a ochotu tvrdě manuálně pracovat. To se ale týká pouze té první, válkou a bídou doma vycvičené generace. Druhá generace už bude pletichařit, třetí se vzbouří. Stejně jako Turci v Německu či Marokánci ve Francii. Ale to už bude Miloš Zeman pod drnem, takže jeho horizont uvažování není dlouhodobý, ale krátkodobý.
Jak je to tedy s tou naší potřebou nových přistěhovalců-pracovníků?
Krátkodobě si zvykneme na zlevnění manuální práce pod hranici minimální mzdy, či dokonce na hranici bídy. Možná si pořídíme černé otroky. Za stravu a byt. Liberálně sluníčkářská levice, která způsobila tuto migraci svou lhostejností k příčinám, bude nevolitelná a země dostane vojenskou diktaturu, která jako jediná bude schopna asimilaci zvládnout. Naučíme se rasové přezíravosti koloniálních zemí. Možná se naučíme i střílet do hladových. V jednu chvíli se otevře propast a budeme stát před proletářskou revolucí, která takto přelidněnou Evropu smete. Protože hladových bude příliš mnoho. A nemusí to dlouho trvat, záleží na množství. Budou-li to desítky tisíc, lze je asimilovat. Statisíce lidí vytvoří rezervní armádu nekvalifikovaných pracovníků, kteří umějí ovládat samopal už od dětství. A miliony budou znamenat konec humanity a začátek války Evropanů o přežití. V Africe čekají na zprávy o ráji v Evropě desítky milionů potenciálních migrantů druhé vlny… Všem se vede hůř než největšímu ubožákovi v Evropě. Proč bychom se nemohli podělit s celou Afrikou o jejich bídu? I na importu bídy může někdo vydělat.
Jste hnusný cynik...
Ne, jsem smutný klaun. Jen pravda osvobozuje. Opium, kecy a víra ale dávají naději. Marnou.
Kdybyste seděl nad plánem řízené a promyšlené imigrace (nediktované současnými okolnostmi) takových lidí, jež potřebujeme a kteří by k nám mohli přijít za prací, tak aby hrozilo jen minimální riziko vzniku ghett nebo potížistických skupin z nich se tvořících... Odkud byste je bral, jaká by měli povolání, jak hodný byste na ně byl v souvislosti s udělením občanství či trvalého pobytu, jaké byste naopak nebral? A zval byste spíše pracovníky „rukama“ či inženýry?
Nezval bych na práci nikoho. Reaktivoval bych staré dobré české inženýry v důchodu, jejichž rozhled a zkušenosti chybějí nedovzdělaným absolventům dnešních škol. Dal bych jim práci a uznání, o které je připravila generace posametových arogantů. Z oné Afriky bych bral jen děti a mladé, které bych třeba násilím vyučil řemeslům i technickým oborům v imigračních táborech, a poslal bych je po dvou třech letech nuceně zpět – jako budoucí střední třídu. Exportoval bych do těch zemí současně české lékaře, inženýry, geology, zemědělce a učitele. Platil bych je. Stejně jako to dělá Castro s tisícovkami kubánských lékařů a inženýrů, kteří už v Africe jsou. Budovali by primitivní kolektivní hospodářství, družstva, stavěli by domy pro chudé. To by byla smysluplná pomoc.
Ať si o tom povídáme jakkoliv, ze Sýrie utíkají miliony lidí. Mnozí se topí v moři a média nás pak např. fotkami malého Aylana přesvědčují, že je musíme začít nejen přijímat, ale sami je k nám transportovat už ze Sýrie či Afriky. Jaké řešení tedy nyní, na začátku září, Evropa potřebuje?
Nehumánní, na které nikdo nemá prozatím žaludek. Potápění lodí s imigranty v moři a střílení uprchlíků na hranicích. Ta zpráva, že Evropa nepřijímá, musí svou krutostí dospět až do syrské stepi či libyjské pouště.
Nesměle se vynořuje plán zřízení dalších uprchlických táborů pro uprchlíky ze Sýrie, nicméně velmi nesměle. Umíte si představit možnost, že připlouvající imigranti by byli odstěhováni do takovýchto zařízení placených či hlídaných z peněz EU, případně že by do nich mohli odcházet, aniž by se topili v moři?
To není bezpečnostně udržitelné jinak než jako nacistické koncentrační tábory – elektrický plot, automatické strážní kulomety, minová pole. A není to ekonomicky udržitelné bez nucených prací.
Případně, že bychom zlepšili životní podmínky v současných masivních táborech v Turecku, Jordánsku, Libanonu apod., jak ostatně požaduje nejnovější usnesení ÚVV ČSSD? Po válce by se mohli vrátit zpět obnovovat svou zničenou zemi.
To je jediná možnost, ale chabá, pokud je migrační vlna organizovaná. A já se domnívám, že je.
Válku v Sýrii lze vyřešit masivní intervencí států Evropy za půl roku. Vojensky je to reálné, ekonomicky je to nejlevnější varianta. Stejně tak v Libyi. Ale bude to znamenat omluvu Rusku a vytvoření politické i vojenské koalice s Putinem, znovuinstalování Asada, obnovení sekulárního státu a funkčních ruských základen v Sýrii, omluvu Asadovi za naši politickou blbost, vyhoštění amerických vyslanců z celé Evropy a postřílení desítek tisíců muslimských bratrů a dalších radikálů od Sýrie až po Egypt. Chcete to? Mně by se to líbilo. Nastolilo by to úplně jiný pořádek v Evropě i v Maghrebu. Mimochodem – stabilní a udržitelný.
Podívejme se podrobněji na mezinárodní úmluvy o přijímání uprchlíků. K čemu nás podle vašeho úsudku skutečně zavazují? Michal Hašek začal mluvit o nutnosti jejich revize.
Ta je samozřejmě nutná. Nebo je nutné vypovězení některých mezinárodních smluv.
Je podle vás možné vyložit je tak rigidně, že nárok na azyl bude mít jen účastník válečného konfliktu, a nikoliv někdo, kdo žije v Africe v hladu a pod útlakem?
Ještě rigidněji. Nárok nebude mít nikdo. Možnost není nárok. Možnost být přijat jako azylant budou mít žena či dítě do 15 let na dobu pět let ze zemí, kde probíhá jiná válka než občanská. Muži pouze po závazku povinné veřejně prospěšné práce v pracovních táborech za minimální mzdu, ze které se budou odečítat náklady na stravu a ubytování. Jinými slovy za stravu a byt v režimu stanného práva. Ano, zachrání si holý život. Ano, odpracují si ho. Tvrdě. Nic víc. Nebudou mít žádná občanská či politická práva, nesmí jakkoliv zatěžovat státní správu. Při sebemenším problému armádní či policejní zásah, vyhoštění a okamžitá deportace.
Pokud se (organizace či jednotlivec) bude chtít postarat o „svého“ uprchlíka, musí mu koupit byt odpovídající velikosti a hygienických nároků na bydlení, předem složit na jeho jméno na vázaný účet částku odpovídající průměrným životním nákladům na dobu pěti let a zajistit mu práci. Pak se lze bavit o integraci takového člověka. Jinak ne.
A co se podle vás stane například Maďarsku, pokud bude uprchlíky prostě odhánět? Bude ho někdo mezinárodně žalovat či trestat?
Ale jděte… Všichni tiše poděkují.
Čili... Co z těchto platných úmluv vyvozujete vy?
Že úmluva není zákon. A že ji lze kdykoliv vypovědět.
A scénář, který jsme probírali – převézt syrské uprchlíky do táborů mimo EU a tam o ně pečovat – by byl v souladu s úmluvami?
Převézt syrské či jiné uprchlíky do táborů mimo EU znamená anexi cizích území násilím. Nebo snad vlády oněch území „mimo EU“ budou nadšené a ochotné? Takže invaze a okupace…
Západní státníci hrozí pěstí na Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, že nechtějí uprchlíky přijímat a zdráhají se přijmout trvalý systém jejich přerozdělení. Veřejné mínění u nás i v dalších a zmíněných zemích však drží. Padly výzvy o omezení dotací EU. Padají slova o tom, že pokud uprchlíky nepřijmeme, patříme na Východ, ne na civilizovaný Západ, který ctí hodnoty. Mluví se o rozkolu mezi východem a západem EU.
No, to je docela reálné. Po výzvách o omezení dotací může následovat výzva k vystoupení z EU a vytvoření jiného spolku – Unie středoevropských států v území států Visegrádu. S tím, že toto území už nebude pro západoevropské země bezcelní prostor. A na slova o tom, že pokud uprchlíky nepřijmeme, patříme na Východ, může následovat realizace – přistoupení této Unie středoevropských států k Eurasijské hospodářské unii a SNS. Proč ne. Zevnitř viděno, bude to prašť jako uhoď. Zvenčí viděno, bude to zmenšení EU a konec východního partnerství, bude to návrat k hranicím Varšavské smlouvy.
„Civilizovaný“ Západ ctí hodnoty čeho? Pouze zisku. Za jakoukoliv cenu. Německo spolu s Bruselem ožebračilo Řecko a po hodnotách se neptalo. Válku na Balkáně způsobilo také Německo. Britská i německá tajná služba a jejich neziskové organizace se podílely spolu s dalšími na mejdanu na Majdanu a rozpoutání války na Ukrajině. Tak o jakých hodnotách to mluvíte?
Mluví se o odstranění Schengenu. Merkelová pravila, že nepomůžeme-li uprchlíkům, je to konec občanských práv v EU. A straší se i rozpadem EU.
Ale no tak jo. Uvidíme, kdo prodělá víc. Britové stejně chtějí z EU pryč. Jak dlouho EU přežije v momentě, kdy se začne vystupovat?
Jakých geopolitických důsledků vztahů mezi starými a novými zeměmi EU se dožijeme?
Bude záležet na inteligenci vlád a sledování přínosů a ztrát z obou variant vývoje. Jak z té západní, která se musí na východě zastavit, tak té východní verze vývoje.
Česká veřejnost zde imigranty usídlovat nechce. Miloš Zeman stojí na její straně. Jak hodnotit pozice a činy Bohuslava Sobotky, Milana Chovance a Andreje Babiše?
Babiš se chová tak, aby byl příštím premiérem. A nejspíš bude… Zemana volili přímo lidé. Nemá potřebu stát na jiné straně. Chovanec se chová jako člen vlády, jinak ani nemůže. Nicméně akcentuje bezpečnostní kritérium jako podstatné – není to žádný sluníčkář. Sobotka, kdyby našel odvahu vykopnout své zahraničněpolitické poradce, mohl by být po Zemanovi druhým nejlepším premiérem. Protože domácí politiku a správu státu umí – a možná lépe než Zeman, a určitě lépe než jeho předchůdci. Ovšem jeden Zaorálek a jeden Dienstbier mu dokážou prohrát příští volby. Což je škoda.
Rovněž zde máme sortu intelektuálů a vědců, kteří se jali kárat národ...
No… Myslím, že příprava rozpočtu pro rok 2016 na kulturu, školství a vědu dozná značných škrtů. Aby zbylo na ty imigranty… Filozofové se budou muset uskromnit.
A samozřejmě máme tady česká média, například ta veřejnoprávní, která čelí tlaku proimigračních organizací, že musejí „vzdělávat“ národ, vést ho k toleranci a nechat mluvit jen experty, ne „šiřitele nenávisti“, byť jejich postoje sdílí většina populace.
Etický kodex médií veřejné služby opravdu a zcela správně říká, že vyvolávání nenávisti z náboženských, etnických, národnostních či kulturních důvodů je nepřijatelné. Šíření takových názorů kodex i zákon médiím veřejné služby zakazují. Tolik k omezené účasti pana Konvičky, paní Volfové, pana Bartoše a jiných radikálních antiislamistů. Ano, oni jsou „šiřitelé protiislámské nenávisti“. Buď jsou to hlupáci, nebo je platí izraelská rozvědka, zděšená z budoucího vlivu islámu v EU pro případ hlasování o legitimitě palestinského státu.
Myslím, že české proimigrační organizace nejsou schopny vyvolávat na média veřejné služby žádný tlak. Ten pocit ale může být, pokud nikdo jiný než pár neziskových organizací placených a úkolovaných z USA, Británie, Německa, Norska či Bruselu není ochoten hájit proimigrační pozice. Stejně jako protiimigrační pozice není ochoten veřejně obhajovat nikdo jiný než tupá Volfová či histriónský Konvička. Čili poukazováním na náboženský radikalismus naprosto minoritní části muslimů – saláfistů či wahhábistů. To je stejná blbost, jako kdybyste chtěli podle názorů členů Institutu Svatého Josefa nebo podle italských misionářů v jižní Africe soudit všechny české katolíky. Včetně Volfové.
Prozatím se v médiích potkávají extrémy na obou stranách. Vyváženě. Moje sympatie nemá ani jedna strana. Já jsem politickou obojakostí zhnusený a cynický ateistický realista. Zdůrazňovat islámský aspekt je kontraproduktivní, protože výsledkem jsou hysterie a náboženská nenávist. Zdůrazňovat křesťanskou lásku či osvícený humanismus s otevřenou náručí je stejná blbost narážející na limity ekonomiky.
Experti na vojenský, zpravodajský či bezpečnostní aspekt této vlny imigrace veřejně mlčí. Mají určitě nakázáno mlčet – z logických důvodů. Podle slov policejního prezidenta vím, že policie má uplatnitelnou rezervu 600 mužů, podle ministra obrany má armáda rezervy 2600 mužů. Ne 26 tisíc ani 260 tisíc. Dva tisíce šest set. Včetně týlového zabezpečení… Což je bezpečnostní tragédie.
Pokud je současná vlna uměle vyvolaná, placená a logisticky zajišťovaná s náboženským či politickým cílem, je součástí opotřebovávací ekonomické fáze budoucí války, která bude konfliktem nízké intenzity, mnohdy etnickou či náboženskou guerillovou válkou. Cílem je v tom případě nepozorovaný přesun vlastních vojáků na budoucí bojiště, oslabení protivníka předem a způsobení demoralizace civilního obyvatelstva, následované politickými nepokoji. Prostě násilnými, více méně sociálními nepokoji. Za své pak vezmou všechny kecy o humanitě produkované současnými politiky EU.
Pokud jde skutečně o spontánní migraci, pak neschopnost zemí Evropy zorganizovat bleskově asimilační program včetně sociálních služeb, ubytování a ekonomické integrace cizinců vytvoří bezpečnostně výbušnou situaci, známou například z Marseille. A ukážou na limity evropské demokracie humanity, vnucované násilím jiným jako vzor.
Být generálem vojensky poražené libyjské či irácké armády s poslední miliardou dolarů zlatých rezerv kdesi v pouštním skladu, hodnotím tuto fázi pokračující partyzánské války jako neuvěřitelně úspěšnou. Zbavit se vlastní sociální zátěže exportem chudáků jako vojáků beze zbraní na území protivníka je fór v dějinách válek dosud neznámý. Kombinace geniální kulturní analýzy cílového území protivníka a skvělé ofenzivní zpravodajské práce. Vojáci ani nevědí, čí jsou. Byli zmanipulováni k cestě do ráje. Někdo jim pomohl zaplatit náklaďák. Někdo jim sehnal člun a zaplatil Chárona. Jdou, a nevědí kam. Bojovat budou sami za sebe, až když jim nic jiného nezbude.
Akce nepotřebuje velení, probíhá sama podle scénáře, jehož logika je neprůstřelná. Dopravu si tito žebráčtí žoldáci mnohdy platí i sami… A jsou ochotni snášet riziko utopení a žold nechtějí. Náklady operace jsou menší než pořizování hromady tanků či tisíců kalašnikovů.
Výsledek? Protivník je zmaten, dezorientován, doteď neodhalil logiku operace ani totožnost útočníka. A jeho infrastruktura je přitom ohrožená či napadená do hloubky území. Dosud bez jediného výstřelu. Nepokoje jsou na spadnutí. Obyvatelstvo protivníka je už teď rozdělené, demoralizované, a nakonec bude pracovat ve prospěch útočníka a bude samo oslabovat či likvidovat systém vlastní vlády a státní správy. To je situace, ze které nemohou být naši experti na vojenský, zpravodajský či bezpečnostní aspekt této vlny imigrace nadšení. A už vůbec nebudou chtít přiznat, že evropské rozvědky nechaly své vlády padnout do takto jednoduché pasti, ze které není východisko, protože základní migrační politika EU byla a stále zůstává politicky hloupá. Už vůbec nemohou přiznat, že evropská média naivně skočila na lep cizí propagandě a vytvářejí vlnou humanitární hysterie nátlakovou lobby na své vlády.
Hygienici a lékaři sice nechtějí vyvolávat hysterii, ale byli už nuceni přiznat rizika šíření tropických chorob či pro nás exotických variant normálních chorob, vůči kterým je náš imunitní systém méně odolný. Přiznání ztěžuje zapírání. Ojedinělá varování v nemocnicích to potvrzují. I když hygienici prozatím spíše uklidňují, než aby varovali. Musejí ovšem přiznat daleko nižší standardy hygieny velké části migrantů, které tvoří riziko ne nepodobné romským ghettům či bezdomoveckým tábořištím – švábi, vši, svrab, kožní a pohlavní choroby, tuberkulóza. Ale může to být i horší. Zvlášť, pokud se budou migrantům tvořit ghetta s minimálními sociálními standardy namísto rozptýleného standardního ubytování, které je ovšem desetkrát dražší. Prevalence AIDS je v některých afrických státech neuvěřitelná – až 23 % podle WHO. Současný pojišťovnami průběžně hrazený systém bez válečných rezerv není schopen bez masivní státní subvence ani předzásobení evropských nemocnic zdravotnickým materiálem, o rezervách lidských ani nemluvě, tuto situaci ustát. Při náhlé epidemii nejsou lékaři ani personál. V případě rozptýlení jakékoliv choroby v táborech bude následovat epidemie a odpovědnost za mrtvé před zraky světa padne na Evropu. Silnější preventivní hygienická opatření by ovšem vyvolala epidemii jinou – epidemii hysterie… Opět jeden cenný aspekt možného útoku v asymetrické válce o nízké intenzitě. Kombinace sociálně psychologického a omezeného bakteriologického útoku…
To tedy...
No nekoukejte na mě jako na blázna, tak to klidně může být. Jestli to tak je, neví nikdo z nás. Ale možný scénář to je. Kolik ampulí kultur potřebujete k vyvolání lokální epidemie při jejich rozlití do vodního toku či rozprášení v táboře hloupým sprejem? Ale pokud podle teze Artura Conana Doyla vyloučíme všechny nepravděpodobné varianty, tak ta, která zbude, je pravdivá. I kdyby se tvářila zpočátku jako šílená. A já netuším, proč je uprchlíků tak náhle tak velké množství. Vy ano?
Nakonec prognóza. Jak bude v důsledku toho, co se děje a bude dít s masovou imigrací, poznamenána Evropa? Institucionálně, ideově, politicko-spektrálně... Komu ze současných debatérů bude dáno za pravdu a kdo bude zklamaně plakat?
Jediní, kteří mohou cítit k migrantům vřelé sympatie, jsou dodavatelé stanů, polních lůžek, obytných kontejnerů, plastových talířů či stavitelé sociálního bydlení. Výrobci levné obuvi a pracovního oblečení. Výrobci střeliva do ručních zbraní. Ti všichni nejspíš budou mít v nějaké fázi této operace konjunkturu.
Podle mého názoru bude přetrvávat rozpor mezi naším špatným svědomím z pohledu na ubožáky provázeným ochotou pomoci (stejně jako během povodní) a cynickým realismem, který říká, že čím víc pomůžete, tím více migrantů zjistí, že je výhodné přijet. Mobilním telefonem pozvou známé. V Africe jich jsou desítky, možná i stovky milionů. Všem dát evropský sociální standard není možné. Čili někdy stejně ta humanita skončí. Ať chcete, nebo ne.
Evropské kecy o nutnosti vývozu demokracie a kvalitách vlastní kultury přijdou o pel nevinnosti. Budou konfrontovány s realitou stejně jako levicové ideje o rovnostářství a proletářském internacionalismu. Nikdo kromě bezdomovců, městské chudiny a squatterů nebude chtít být proletářem na stejné životní úrovni jako běženci. Všichni malorolníci budou strážit své slepice a záhonky s brokovnicí. Obyvatelé měst se ozbrojí také a nebudou váhat zbraň za tichého souhlasného mlčení spoluobčanů použít. Armáda i policie budou bezmocné, zvládnou pouze mrtvoly z ulic svážet do márnic. Některé části měst se oplotí a bude je hlídat soukromá ochranka. Něco podobného se už stalo – v Argentině.
Občanství země EU buď cenu získá – a tou bude rozdíl ekonomických, zdravotních a sociálních výhod občana oproti běžencům – anebo brutálně ztratí na ceně v případě, že budeme chtít dostát svým morálním předsevzetím z mezinárodních smluv. V tu chvíli se bohatí budou stěhovat do méně „demokratických“ zemí. I s majetkem. Vládnout bude nejspíše racionální autoritativní pravice – protože v určitou chvíli se k moci přihlásí armáda, která to současné sluníčkářské blouznění ukončí. Ovšem nebude to liberální pravice volného trhu, ale konzervativní pravice válečné ekonomiky. Nebudou to hysteričtí hlupáci Konvička či Okamura, ale postarší, dnes ještě anonymní plukovník, sedící někde v kanceláři či v učebně vojenské akademie. Kněží se jako vždy pokřižují a budou se modlit, ale hlásat lásku k bližnímu na ztemnělé ulice nepůjdou. Takže elektrický obušek, pistole a bedna nábojů bude patřit k běžné výbavě středostavovské domácnosti. Army shopy zažijí konjunkturu.
Prognóza je to lehce postapokalyptická, ale jeďte se podívat do Calais, do jižní Itálie či na řecké ostrovy. Uvidíte současnými institucemi nezvládnutou realitu na vlastní oči. Média vám ji ukážou pouze v náznaku. Třeba jako přílivem vyplavenou mrtvolku dítěte, jehož otec nechtěl bojovat za svou vlast a místo toho si chtěl pořídit v Evropě nové zuby. Tak to je. A je nesmyslné před tím zavírat oči.