15. 9. 2015 Wertyz Report
Když vypukla v Evropě uprchlická krize, němečtí politici přispěchali s prohlášeními, že uprchlíky vítají. Každý imigrant nebo uprchlík chtěl naráz do Německa. Něco se ale změnilo, když přes víkend do Německa dorazilo 12 tisíc lidí. Němci náhle uzavřeli hranice a řekli, že už další uprchlíky nepřijmou. Tento krok se zdá spíše jako vydírání, které má Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko donutit uprchlíky přijmout.
Prvním důkazem je prohlášení předsedy Evropského parlamentu (Němce) Martina Schulze státům, které odmítají povinné kvóty pro přerozdělení uprchlíků, řekl: „Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou. Nemůže být, a já patřím k lidem, kteří to říkají, abychom ve 21. století globaliaci a globální problémy řešili nacionalismem. V jistém okamžiku je třeba zabojovat a říct, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svého cíle.“
Prohlášení Schulze není jediným. Vydírat evropské státy navrhl i německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Podle něho Evropská unie musí jednat o tom, jak tlačit na země Evropské unie, které přerozdělení uprchlíků odmítají. "Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,"řekl a dodal: „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků.“ Evropská komise zatím tvrdí, že žádný takový plán neexistuje. Co není, může být. To, jak Němci tlačí a rozhodují o záležitostech Evropské unie, jsme mohli vidět během vyjednávání o řecké krizi. Němci chtěli, aby Řekové založili fond pro privatizace, který bude provozovat společnost, v jejíž radě sedí německý ministr financí Schauble. Po tvrdých vyjednáváních na konec fond skončil v řeckých rukách.
Otázkou zůstává, zda se o podobný nátlak nesnaží i Maďarsko. Ačkoliv Maďaři kvóty také odmítají, rozhodlo se uzavřít hranice, část letového prostoru a vyhlásit krizový stav. Tímto krokem se Maďaři snaží přesunout břemeno na Srbsko a další země. Problém tím ale vůbec nevyřeší.
Je nutno také dodat, že žádný z vysokých maďarských a ani německých představitelů doposud nevyšel na veřejnost s řešením krize. Stále dokola se řeší, kdo si uprchlíky vezme.
Zdroje: Reuters, Medzičas
Foto: REUTERS/HANNIBAL HANSCHKE
Když vypukla v Evropě uprchlická krize, němečtí politici přispěchali s prohlášeními, že uprchlíky vítají. Každý imigrant nebo uprchlík chtěl naráz do Německa. Něco se ale změnilo, když přes víkend do Německa dorazilo 12 tisíc lidí. Němci náhle uzavřeli hranice a řekli, že už další uprchlíky nepřijmou. Tento krok se zdá spíše jako vydírání, které má Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko donutit uprchlíky přijmout.
Prvním důkazem je prohlášení předsedy Evropského parlamentu (Němce) Martina Schulze státům, které odmítají povinné kvóty pro přerozdělení uprchlíků, řekl: „Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou. Nemůže být, a já patřím k lidem, kteří to říkají, abychom ve 21. století globaliaci a globální problémy řešili nacionalismem. V jistém okamžiku je třeba zabojovat a říct, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svého cíle.“
Prohlášení Schulze není jediným. Vydírat evropské státy navrhl i německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Podle něho Evropská unie musí jednat o tom, jak tlačit na země Evropské unie, které přerozdělení uprchlíků odmítají. "Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,"řekl a dodal: „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků.“ Evropská komise zatím tvrdí, že žádný takový plán neexistuje. Co není, může být. To, jak Němci tlačí a rozhodují o záležitostech Evropské unie, jsme mohli vidět během vyjednávání o řecké krizi. Němci chtěli, aby Řekové založili fond pro privatizace, který bude provozovat společnost, v jejíž radě sedí německý ministr financí Schauble. Po tvrdých vyjednáváních na konec fond skončil v řeckých rukách.
Otázkou zůstává, zda se o podobný nátlak nesnaží i Maďarsko. Ačkoliv Maďaři kvóty také odmítají, rozhodlo se uzavřít hranice, část letového prostoru a vyhlásit krizový stav. Tímto krokem se Maďaři snaží přesunout břemeno na Srbsko a další země. Problém tím ale vůbec nevyřeší.
Je nutno také dodat, že žádný z vysokých maďarských a ani německých představitelů doposud nevyšel na veřejnost s řešením krize. Stále dokola se řeší, kdo si uprchlíky vezme.
Zdroje: Reuters, Medzičas
Foto: REUTERS/HANNIBAL HANSCHKE