14.9. 2015 Rukojmí
Do uloupení Kosova za pomoci Západu a uznaného bleskově i naším tehdejším ministrem zahraničí Schwarzenbergem (2008), mělo Srbsko přes 10 miliónů obyvatel. Nyní má po té loupeži Kosova o 2 milióny méně. Srbsko se muselo vyrovnat v srpnu a květnu roku 1995 s přílivem vyhnaných a oloupených Srbů z Chorvatska, kde žili po staletí, následkem operací Německem masivně sponzorované a vyzbrojené chorvatské armády v operacích „Bouře“ a „Záblesk“, za strategického velení americkými generály-žoldáky, za pomoci NATO letectva. Vše se to obešlo téměř zcela bez kritiky a sankcí Evropské unie a OSN, bez protestů prezidenta Havla. Z řádově vyhnaných 230 000 uprchlíků jich část přijala Srbská republika (Srbsko), část Republika Srbská v Bosně a Hercegovině (B&H). To bylo přijetí najednou, doslova ze dne na den, po akci chorvatské armády.
Po NATO agresi v 1999 a po konci zločineckého tříměsíčního bombardování, zabíjení a ničení infrastruktury Srbska letectvem NATO (tedy i letectvem té „mírumilovné, hodné“ Evropské unie), bez povolení Radou bezpečnosti OSN, bylo z Kosova doslova ze dne na den vyhnáno, oloupeno a uprchlo, aby zachránilo holý život, zase řádově na 230 000 Srbů a Romů, které během několika dnů přijalo bombardováním těžce poškozené Srbsko, tehdy téměř bez mezinárodní pomoci, kromě od Ruska. V té době bylo, jak se udává, kosovskými Albánci povražděno i přes dalších 3 000 Srbů a Romů. V té době teroristická organizace kosovských Albánců UCK zabíjela zajaté Srby a Romy, aby jim odebírala jejich různé orgány a prodávala je do zahraničí k transplantacím. Podle švýcarského vyšetřovatele Dicka Martyho měl v tom prsty i od Anglie a USA všestranně podporovaný „chráněnec“ Madelaine Albrightové Hashem Thaci, zvaný též „Zmije“ (jednu dobu dokonce „premiér“ Kosova),
kterého tč. snad přece jen čeká vyšetřování a snad i soud. Tyto „kosovské vazby“ a role při surové válce proti Srbsku v 1999 učinily, že někdo v té době nazval paní Albrightovou „balkánská řeznice“. Je známo, že i Hillary Clintonová tehdy tvrdě nutila svého manžela, prezidenta USA Billa Clintona, aby Srbsko bombardoval.
Za 4 roky (1995 a 1999) Západem sponzorovaných a prováděných agresí v této části Balkánu, to znamenalo téměř půl miliónu srbských oloupených uprchlíků pro Srbsko a Republiku Srbskou (B&H), dospělých i dětí, starých lidí. A také desetitisíce povražděných. Srbsko bylo již „zvyklé“ na přívaly uprchlíků a to prakticky velikou většinou Srbů, kteří prchali, zde nutno znova uvést, aby zachránili holý život, ne z nějakých ekonomických důvodů.
Po zničení Jugoslávie Německem, Itálií, Maďarskem a Bulharskem začátkem války 1941-45, se Německem okupované Srbsko staralo o více než 800 000 vyhnaných a zcela oloupených, velikou většinou Srbů, hlavně z tzv.ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko (NDH), který se ukázal být pravým genocidiím státem pro Srby, z kterých tam bylo povražděno, spolu se Židy a Romy, řádově přes 700 000. Hitler a Mussolini totiž „darovali“ Chorvatsku i celou Bosnu a Hercegovinu s velmi početným srbským obyvatelstvem. Hitlerův „létající diplomat“ pro Balkán Hermann Neubacher udával jako srbské ztráty za války, většinou v ustašovském Chorvatsku, na 750 000 mrtvých. Dokonce i němečtí velící generálové v té oblasti, byli téměř zděšeni surovostí vraždění Srbů v ustašovském Chorvatsku, v jeho četných (!) vyhlazovacích táborech pro Srby, Židy i Romy. Statisíce Srbů v té době našly ochranu a útočiště v oblastech Chorvatska, okupovaných Itálii. V té době byly i desetitisíce Srbů vyhnány a tisíce povražděny, včetně Židů, z oblastí okupovanými Maďarskem. Mnoho srbských a židovských mrtvol přinášel v zimě 1941-42 Dunaj, z Maďarskem okupované části Srbska, z Bačky.V té době Srbsku nikdo neposkytl nějakou pomoc pro tyto uprchlíky, o které se staralo docela účinně, přes německou okupaci, tzv. „Srbské komisařství pro uprchlíky“.
Toto jen jako připomínka k dnešní době, když se tolik píše o skutečně strádajících uprchlících, z kterých je zřejmě větší část ekonomická, zatím co zcela nedávní srbští uprchlíci byli vyhnáni z Chorvatska a z oblasti Srbska zvaného Kosovo a Metohija, odkud museli utéci, aby zachránili holý život. Nicméně sponzoři jejich strádání jsou ve významné míře různé západní státy (jejich vedení !), jako Německo, USA, některé státy Evropské unie a NATO vůbec.
A hlavní „oficiální“ viníci moc pomoci neposkytují, vlastně skoro nic. Jen se jejich propaganda a jejich satelitní státy snaží, aby se o jejich zločinech moc nemluvilo. Zaplatil někdo něco Srbsku (bylo by to mnoho desítek miliard US dolarů) za zničenou infrastrukturu země během zcela ilegálního bombardování organizací NATO v 1999? A pokrytci se diví, že země neprosperuje. Dostali nějaké odškodnění potomci od NATO bomb povražděných za NATO agrese proti Srbsku? Dostali něco zmrzačení nebo ti, co přišli o všechno?
Ta katastrofálně snížená prosperita dnešního Srbska je sice i následkem nemalé korupce a ne příliš schopných vlád, ale hlavně následkem ničení těmi tisíci tun „humanitárních bomb“, jak je tehdy nazval v pařížském Le Monde 29.dubna 1999. náš tehdejší prezident Havel.