Quantcast
Channel: Nová republika
Mark channel Not-Safe-For-Work? cancel confirm NSFW Votes: (0 votes)
Are you the publisher? Claim or contact us about this channel.
0
Previous Article Next Article

Psavci neoficiálních médií lžou – zadarmo. Psavci oficiálních médií říkají pravdu – za peníze.

0
0
Lubomír Man

17. 11. 2020 

Takto vypadá paradigma, čili vzorec myšlení, hlásané nejen médií oficiálními, ale celým naším oficiálním establishmentem. Toto hlásají naše televize, náš rozhlas a náš tisk a vyvíjejí všechnu myslitelnou snahu vpravit tento názor do hlav našich lidí, především mladých a proto nad jiné tvárných. Neděje se to pochopitelně jen u nás, stejný výklad probíhá v celém západním světě a v celém západním světě se ono uvedené paradigma prosazuje.

Zamysleme se nejdřív nad skupinou první a tedy nad psavci neoficiálních médií, kteří podle uvedeného paradigmatu lžou – zadarmo. A hned jak toto vyslovíte či si toto přečtete, praští vás do hlavy nelogičnost té věci. A napadne vás: Lžou zadarmo? Ale propánakrále, proč to dělají? To snad proto, že jde o notorické lháře, kteří musí od rána do večera lhát, jinak v noci neusnou? Dobrá, tomu by se se dalo uvěřit u jednotlivců, ale vždyť do neoficiálních médií píší desetitisíce lidí celého světa, vědci , univerzitní profesoři, historikové, spisovatelé, historici nejproslulejších jmen a politikové nejvyššího ranku. A to všichni tihle lidé lžou, lži si vymýšlejí a moří si hlavy jejich formulováním, vyhledáváním zdrojů, jejich překladem atd. - a to jenom proto, ABY SI ZALHALI? Ale proč by to dělali, když v čase, kdy své dílo píší, by mohli dělat tisíce jiných příjemnějších a užitečnějších věcí, ze kterých by někdy třeba i zlaťáky cinkly? Ale to oni ne, oni raději jen tak z plezíru lžou.

Cítíme, že tahle konstrukce před logickým soudem neobstojí, a že tedy lež, či nutkání ke lži za konáním lidí píšících do neoficiálních médií, stát nemůže. Ale není-li to lež, co to tedy je?

Nenapadl vás BOJ ZA PRAVDU? Za pravdu skutečnou, nikoli tedy pravdou mocnými vyhlašovanou a kupředu penězi, dotacemi a dary hnanou, ale čehosi úplně jiného poslušnou? Poslušnou víře, že právě pravda stojí mezi všemi ostatními hodnotami tak vysoko, že je nutno prosazovat ji za každou cenu a za všech podmínek, a tedy i té, že její obrana bude bezplatnou doživotní službou, jíž je nutno obětovat volný čas a třeba i kusy času pro rodinu, vilu u moře či každoroční zájezdy na Maledivy. Protože pro psavce neoficiálních médií je pravda conditio sine qua non, čili podmínkou, bez níž je vše marno, a život bez ní není životem, ale živořením. A to i na těch Maledivách.

Ale odhlédněme nyní od skupiny první a přikročme ke skupině druhé a tedy k psavcům, kteří dle západního paradigmatu mluví pravdu – za peníze. Podívejte se na tuto větu, nebo si ji nahlas přečtěte, a její faleš vás okamžitě bácne do hlavy stejně, jako když jste četli, že psavci neoficiálních médií lžou zadarmo. Mluvit pravdu za peníze, ano, cítíme, jako by nám to hrdlo sevřelo, je už od poslechu protimluv. Za peníze se přece v historii téměř vždy jen lhalo, kdežto pravda se prosazovala sama s sebou, mravní náplní, kterou s sebou nesla.

Takže jakou pravdou je ta, za kterou se platí, a ještě lépe řečeno, za kterou se musí platit, jinak by nepřežila, protože se smyslu pro dobro, kterého je v lidech víc, než smyslu pro zlo, vzpírá? Není to nakonec jen prachobyčejná a mizerná lež, která se do hávu pravdy jen obléká, aby tak lidský rod zmátla a na cestu všeobecného zla jej vyvedla?

A kdo za touto lží, tvářící se jako dobro, stojí? Čí jsou peníze, které ji pohánějí, stavějí budovy, ze kterých se ta lež rozlézá po krajině jako plynný jed? Nejsou to peníze Sorosů, Bakalů a Rotschildů, kterých musí být hromada až obzor kryjí, aby přemohly chudobnou pravdu médií neoficiálních? Ale, zázrak, ono se to ani tak nedaří a jakoby těch peněz miliardáři shromážděných bylo na úkol přemoci pravdu stále ještě málo. Protože počet čtenářů a příznivců neoficiálních médií roste a roste a roste i počet psavců, kteří do těch médií, píší, zatímco odběratelů oficiálního tisku a posluchačů zpravodajských relací oficiálních televizí ubývá – vždyť lžou až se jim od huby práší – slyšíte od Aše až po Jablunkov, takže situace pro oficiální média i pro celý český establishment začíná být složitá až kritická. A protože navlas stejná situace panuje nejen u nás, ale v celé Evropě, je jen logické, že na obranu médií oficiálních 27. března tohoto roku vstupuje sama Evropská komise EU. A to s tzv. Evropským plánem na obranu demokracie před hybridními hrozbami, který má na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová. Jednou z hlavních priorit tohoto plánu je podpora nezávislých (rozuměj: oficiálních) médií a investigativní žurnalistiky (rozuměj: té investigativní čili vyšetřovací žurnalistiky, která bude čenichat v prostředí médií nezávislých, jestli by se proti nim či proti jednotlivým jejím autorům nedalo cosi zvlášť voňavého uplést). V plánu se dále uvádí, že mezi hybridní hrozby patří dezinformace (rozuměj: informace, které se nekryjí s informacemi oficiálními či s informacemi oficiálních médií), a informace nenávistného obsahu (rozuměj: ostřeji vyjádřené kritiky oficiálních nepravd, včetně nepravd oficiálních médií). Tento tzv. nenávistný obsah je pak dle plánu povinno VYHLEDÁVAT A MAZAT. 

Což všechno prý ale, jak se česká eurokomisařka vyjádřila, ještě nestačí a musí se udělat více. Hlavně pak uvolnit 5,1 milionů eur, které mají evropským (rozuměj: oficiálním) médiím pomoci vyrovnat se se současnými problémy (rozuměj: s konkurencí a pravdou chudobných médií neoficiálních), a v konečném stádiu pak tato média, či aspoň jejich podstatnou část zřejmě z tváře Evropy smést. Vždyť přijde nová generace, nezatížená pravdou Masaryka a Husa, a pak už bude všechno snazší.

Plány na toto vše, pojmenované Digital Services Act a Democrasy Action Plan, mají být hotovy a k použití připraveny do konce tohoto roku.

Takže se těšme nejen na Vánoce.

A nevíte náhodou někdo, jak se jmenovala ta země, o které ve svém románu 1984 píše George Orwell?




Article 2

0
0
Jaroslav Bašta
17. 11. 2020   PrvníZprávy

Přiznám se, že až do letoška mě nenapadlo, že vztah ke dvěma historickým událostem, které dělí skoro čtyři staletí, může v povědomí našeho národa přecházet od kladného k zápornému hodnocení, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvbizpravy.cz.


Možná je to tím, že si jsou v kalendáři tak blízké. Minulý týden jsme si připomínali čtyřsetleté výročí bitvy na Bílé hoře, dnes pak 31 let od 17. listopadu 1989. Letos asi poprvé tak otevřeně zaznívaly hlasy o tom, že porážka na Bílé hoře nebyla tragédie, ale naopak požehnání. Zachránila nás před germanizací, a možná snad i před poturčením.

Pominu to, že část publicistů, kteří o tom psali, obvykle považuje národ za překonaný sociální konstrukt, který v nové Evropě již nemá budoucnost. Zaujala mě více pozvolná změna hodnocení důsledků 17. listopadu a Sametové revoluce. Ta se možná opírá o skutečnost, že změna majetkových poměrů v neprospěch domácích vlastníků má jedinou historickou analogii ve Třicetileté válce.

Zbořil: Důsledky bitvy na Bílé Hoře pociťujeme dodnes

Také dnes po třech desetiletích se jasně ukazuje, že listopadový sametový étos návratu ke svobodě a demokracii poněkud vyvětral. Svoboda vyjadřování pod dohledem různých elfů a eurokomisařek skomírá, lidé jsou nejen na sociálních sítích, ale také v zaměstnáních trestáni za své vyjadřování. Verbální trestné činy orgány činné v trestní řízení stíhají často a rády. Dokonce si kvůli tomu vymyslely nový gumový pojem „předsudečná nenávist“. Zásadně ho posuzují dvojím metrem. Skoro bych řekl, že totalitně třídně. Některé entity jsou nedotknutelné, u jiných projde i výzva k jejich podřezání.

Evropa, do které jsme se s takovým nadšením vraceli, začíná v posledním desetiletí pamětníkům připomínat poměry v Brežněvově Sovětském svazu. Stále více rozhodování přechází do rukou nikým nevoleného Politbyra, pardon, Evropské komise. Ta má jen jeden recept na každou krizi (ekonomickou, migrační, energetickou, bezpečnostní a nakonec i pandemickou) – více Evropy. Tedy více pravomocí pro ty, kdo o problémech dovedou pouze bezobsažně žvanit, nanejvýš se v případech terorismu semknout. A pak připomenout, že příliv nových teroristů v migrační vlně se nesmí zastavit.

Obávám se, že ta blízkost obou historických událostí nespočívá jen listopadovém kalendáři. Spojuje je ještě jeden moment, který se jak před čtyřmi sty lety, tak dnes dotýká většiny obyvatel naší země. Dějiny se tehdy vrátily a zase dnes vracejí k novému feudalismu a nevolnictví. Po roce 1620 to doprovodilo ještě dalších 28 let války. Tu nám ostatně slibují také dnes, jak vyplývá z právě publikované výroční zprávy Vojenského zpravodajství:

V průběhu roku 2019 se svět přiblížil konfliktu jako důsledku narůstající polarizace zájmů, názorů a rozdílných postojů, pokračující proměny dosavadního velmocenského uspořádání, prohlubující se multipolarity a úpadku principů mezinárodního práva. Chyběl standardní dialog a posilovala konfrontace jako způsob řešení narůstajících problémů a rozporů. Došlo ke zpochybňování role mezinárodních institucí, vojenských aliancí, odzbrojovacích dohod resp. záruk a jistot, které deklarovaly a poskytovaly. Byly zpochybněny i samotné jistoty dosavadního uspořádání světa. Zmanipulované myšlení, chybná východiska, neobjektivní závěry a z nich plynoucí jednání, spolu s absencí vědomí odpovědnosti, vyústily k nárůstu napětí mezi globálními rivaly: Spojenými státy americkými, Čínou a Ruskem. Vedly ale také k rozporům i mezi až dosud deklarovanými blízkými spojenci.

Abychom pochopili motivaci autorů nápadu na rozpoutání Třetí světové války (a tím je částečně identifikovali), VZ nás informuje, že vlastně jde o svérázný podnikatelský záměr: Otevřená konfrontace není chápána jako hrozba, ale je vnímána jako příležitost – těmi, kdo se domnívají, že by v konfliktu mohli být úspěšnější. S tím je spojena ideologizace a další polarizace postojů a názorů, a to jak mezi jednotlivými státy (jejich bloky), tak mezi společenskými skupinami.

Na rozdíl od našich předků ještě máme na výběr – do nového feudalismu a nevolnictví můžeme jít i bez války. O eventualitě, že bychom si tohle všechno neměli nechat líbit a zvolili si jiné politiky a jinou budoucnost, zatím jen sním.



Vláda Ukrajiny předložila návrh zákona o internaci občanů nepřátelských zemí, co to znamená

0
0
Alexandr Šarkovský

17. 11. 2020   argumenti
Ukrajinský ministerský předseda Denis Šmygal předložil návrh zákona, podle něhož všichni občané "nepřátelských států" podléhají internaci, to znamená zajištění a přebývání v koncentračních táborech. Proti komu je tento projekt zaměřen, hádat netřeba, v mnohých státních dokumentech Nezaležnoj (Nezávislé, pozn. překl.) je právě Rusko vedeno jako země agresor. Materiál o tom byl zveřejněn na serveru listu EADaily.
Ilustrační foto

Tento návrh zákona lze posuzovat jako deklaraci Kyjeva o přípravě velké války proti Rusku. Jelikož je Ukrajina partnerem NATO, asi se tak odhalují vojenské plány Severoatlantického bloku vůči Rusku. Co se týče internace občanů nepřátelských států – to je běžná praxe, používaná v době války, která se řídí mezinárodními úmluvami a nevyžaduje potvrzení národními právními akty. Je možné, že Kyjev se rozhodl udělat si "vložku bezpečnosti", takovou preventivní ochranu před perspektivou dostat se na lavici obžalovaných Haagského mezinárodního tribunálu. Který, jak je známo, se specializuje na válečné zločiny.

Autor článku, zveřejněném v EADaily, vyslovuje předpoklad, že v tomto návrhu zákona je obsaženo varování obyvatelům Donbasu a Krymu, kteří získali ruské občanské průkazy. Podle informací EADaily v návrhu zákona Šmygalja "o internaci" je uvedeno, že "v době mimořádného období bude Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) zajišťovat občany státu, který napadl Ukrajinu, poté je vojáci odvezou na místo nuceného pobytu, kde lidí bude chránit policie. Lidé mohou být internováni, pokud představují reálné nebo potenciální nebezpečí". Dále následuje vysvětlení, že osobou, představující nebezpečí, může být uznán kdokoli. Je vysloven názor, že "podle plánu autora (návrhu zákona, AN), většinu internovaných mají tvořit obyvatelé Luganské a Doněcké LR a Krymu, kteří mají ruské státní občanství. A koncentrační tábory budou vybudovány na území poloostrova a Donbasu".

To však opět může svědčit o nejbližších plánech Kyjeva navrátit Krym a nekontrolovanou část Donbasu silovými metodami. Je třeba poznamenat, že narážka na přípravu na válku ještě není samotná válka. Ale takové symptomy agrese musí Moskvu vážně nastražit. Předvádění Kyjevem nepřízně vůči Rusku může kdykoli vyústit ve skutečné válečné akce. Ukrajina, bezesporu, počítá v nadcházejícím přiostření vztahů s východní sousedem s Bidenem (odsud i tak divné návrhy zákonů) a, samozřejmě, vychutnává si vznikající možnosti pro získání dodatečné podpory ze zámoří.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Maminko, tatínku, že kdyby nebyl Vladimír Iljič Lenin měli bysme hlad?

0
0

Petr Vlk

17. 11. 2020  KosaZostra čili vlkovobloguje.wordpress.com

Takhle se nás doma cca před nějakými 40 roky v těchto raných listopadových dnech zeptal náš tehdy asi tříletý syn, řečený Zajíc, po návratu ze školky. Souuška učitelka těm prckům tehdy vyprávěla o Velké říjnové socialistické revoluci. Jak jste se určitě domysleli.




Užasle jsme se ženou podívali jeden po druhém… A pak synovi odvětili co sive smyslu – neboj se Ušáčku, ty nikdy hlad mít nebudeš!!!

Jenže tím se necítil být uklidněn, protože souuška jim už garantovala totéž, protože přece byl ten soudruh Vladimír Iljič Lenin.

O pár let od téhle politicko vymývačské scénky přišel další listopad, ten s tím velkým L a spoustou klíčů, kterými se zvonilo na lepší příští, ale především na to, aby se malým klukům a holkám už nikdy nevymývaly hlavičky, ale jen a pouze vyprávěly pohádky o krásných a chytrých princeznách, o Hloupém Honzovi, co vůbec nebyl hloupý o zvířátkách, co přemůžou loupežníky, o….o… o… No zkrátka jen pohádky co mají smysl, rozvíjejí dětskou fantasii a hlavně – po kterých se dobře usíná, aniž by táta nebo máma museli svému prckovi cosi vysvětlovat a na závěr přidat – ale to nesmíš nikde říkat, jen doma!

Vzpomenul jsem si na tuhle dávnou story v poslední době docela mnohokrát. Nějak příliš často a pořád bez nápadu proč a co s tím udělat. Dokud mne doslova přes hlavu nepraštil článek na webu s názvem ČTI DOMA.cz Ten text mne posunul rovnou nikoli o těch cca 40 let nazpět, do Zajícova dětství, ale rovnou ještě nějakých dalších skoro 30 let až do opravdu drsných vrcholících padesátek, kdy návštěva školky se týkala mojí osoby. Protože tehdejší doba produkovala přesně to, co vydalo Čti doma.cz v roce 2020! Jen jaksi s významovými znaménky opačně nastavenými. Však hned uvidíte sami! O tenhle skvost vás nesmím připravit. Jdeme na to! Radím, abyste se pečlivě posadili, s citlivějšími jedinci by to mohlo šlehnout. A k dnešnímu výročí, bohužel, pasuje více, než cokoliv jiného.

NATO a EU pomáhají v boji s koronavirem, Rusko a Čína škodí


Známé přísloví praví, v nouzi poznáš přítele. Ano, a to platí i při současné druhé vlně pandemie COVIDu-19, která Českou republiku zasáhla hůř než jiné země. Ukázalo se však, že se můžeme spolehnout na solidaritu našich spojenců ze Severoatlantické aliance a Evropské unie.

/KOMENTÁŘ/ Klíčová bude především podpora Evropské unie, která nám odsouhlasila finanční částku na zvládnutí koronavirové krize, a to celkem 960 miliard korun z Fondu obnovy. Podle ekonomů se jedná o o významný přínos pro naše hospodářství, protože tato astronomická suma, kterou bychom měli čerpat v letech 2021 – 2027, činí asi 11 procent našeho hrubého domácího produktu.



Léky i plicní ventilátory


Důležité jsou však i okamžité dodávky menšího rozsahu, které mohou pomoci nemocným s koronavirem. NATO nám dodalo 60 ventilátorů ze svých skladů v Itálii. Evropská komise nám již poslala 30 plicních ventilátorů, které si převzala pražská nemocnice na Bulovce. Z USA nám přichází důležitý lék remdesivir, který pomáhá pacientům s těžkým průběhem COVIDu-19.

Evropská komise také uzavřela smlouvu s výrobcem remdesiviru americkou firmou Gilead, který by měl pomoci až půl milionu pacientů s touto chorobou. Tento účinný lék bude distribuován do všech unijních zemí včetně České republiky. Léky, ochranné pomůcky a plicní ventilátory mohou členské státy díky centrálnímu bruselskému nákupu získat za příznivé ceny.


Takhle si představuji pomoc


Pomůžou nám i jednotlivé členské státy. Maďarsko nám pošle 150 ventilátorů, Nizozemsko 105 ventilátorů a Rakousko 15. Německo nabízí lůžka ve svých špičkových nemocnicích pro naše pacienty s touto nebezpečnou nemocí a také vyslání lékařských týmů. V nejbližší době by k nám mělo dorazit 28 amerických lékařů, špičkových odborníků na koronavirus, z Národních gard států Texas a Nebraska.

Jsem rád, že Parlament tuto pomoc z USA i přes odpor KSČM a SPD schválil. V situaci, kdy počet nakažených atakuje hranici tří set tisíc, a mezi nimi je přes 14 tisíc zdravotníků, je každá taková pomoc důležitá. Ano, takhle nějak si představuji, že by si přátelé měli pomáhat. Znovu se ukazuje, že naše členství v Evropské unii a NATO se vyplácí.


Rusko a Čína dělají opak


To je přímý opak toho, jak se k nám zachovaly Rusko a Čína. Z Putinovy říše přicházejí v této těžké koronavirové době hackerské útoky na naše nemocnice, které ochromují jejich provoz, a fake news zprávy o neexistenci Covidu, škodlivosti nošení roušek, výzvy k ignoraci protikoronavirových opatření atd.

Čína je původcem koronaviru, kterým zaplavila celý svět. Tento virus devastuje světovou ekonomiku včetně té naší. Pak nám z Pekingu prodali předražené ochranné pomůcky v mizerné kvalitě. Na to nezapomínejme.


– Michael Pánek (ODS), středočeský krajský zastupitel

Ano pane Michaeli Pánku - kdyby nebylo soudruha Vladimíra Iljiče Lenina, tak bychom určitě měli hlad!!! Pardon, omlouvám se za velkopřeklep – kdyby nebylo NATO a EU tak by nás sežral CoVid do posledního Čecháčka! Jedině NATO a EU nás zachránilo! Netuším, jestli se někdy bude pořádat Olympiáda v blbosti, pokud ano, pan pan krajský zastupitel za ODS Michael Pánek právě prošel celosvětovou kvalifikací a rozhodně se v tom případě stane českým reprezentantem.

Nezbývá mi, než se v tomto okamžiku vrátit k jednomu z nedávných článků Kosy, konkrétně k tomuhle


Koronavirus jako červená pro demokracii? Díl I.

kde jsem na základě tvrdých dat rozebral, jak si stojí členské země NATO a EU celosvětově v koronavirové pandemii. A dobral se doslova tragických zjištění. Že státy NATO, čím jsou pro pakt významnější, tím horší koronavirovou bilanci mají! Data poskytl server Worldometers.info.

Pro jistotu jsem jej zkontroloval ještě v okamžiku tvorby tohoto textu a zjistil, že ony zmíněné země, si své postavení v žebříčku nijak nevylepšily. Až na malé výjimky. Spíše naopak. Jestli korona nyní řádí jak utržená ze řetězu, pak jde především o členské státy NATO a EU…Naše zachráněné Česko se správnými spojenci trůní , na „krásném“ 22. v pořadí nejzasaženějších zemí. Naopak, hluboko dole, s čísly, která jim lze jen závidět vidím například tuto sedmičku:




A ptám se – souuhu, pardon pane zastupiteli za ODS Michaeli Pánku - jak to, že mohou proti CoVidu vůbec přežívat, když řečeno vašimi slovy, nemají ty přátele jako my, u nichž platí, že by si měli pomáhat??? Znovu se ukazuje, že naše členství v Evropské unii a NATO se vyplácí? A nejsou v NATO a EU, aby se jim to vyplatilo?

Ovšem právě mne napadá, jestli se neptám špatně, protože v době covidového smrťáku je zdaleka jediným důležitým faktorem – jak mít co nejméně nakažených, a zemřelých!!! Jak je možné, že v Evropě v podstatě izolované Srbsko vůbec je schopné jednak bez té úžasné pomoci přežít? A především, jak to, že v počet nakažených je tam asi třetinový co u nás a počet zemřelých šestinový??? A to bez 60 ventilátorů ze skladů NATO a 30 z Bruselu? Které nás , určitě podle vás, zachránily před kolapsem zdravotnictví. A také přemýšlím nad tím, jestli firma Gilead eventuálně Srbům odmítá prodat Remdesivir… Když nejsou v tom NATO a EU.

Moc pěkná je ta pasáž o vojenských zdravotnících ze států NATO! Budu opět citovat:

V nejbližší době by k nám mělo dorazit 28 amerických lékařů, špičkových odborníků na koronavirus, z Národních gard států Texas a Nebraska.

Radio Jerevan o promítání švédského pornografického filmu s názvem Baba dala vojákovi už jsem zde několikrát citoval. Takže pointu znáte. A tohle je stejný případ. Tak 28 amerických lékařů, špičkových odborníků na CoVid napsal zastupitel Pánek….Hmm…

Realita vypadá takto:

V Česku už je šest amerických vojenských lékařů a sester, kteří budou v tuzemsku pomáhat s péčí o pacienty s nemocí covid-19. Ve čtvrtek v poledne se budou hlásit v Olomouci. Konkrétní složení vypadá takto:

Jeden lékař, jeden zdravotní terapeut, tři sestry a jeden organizační důstojník představují aktuální sestavu vojenské zdravotnické pomoci z USA. Jde o příslušníky Národní gardy z Texasu a Nebrasky, kteří mají s krizovou pomocí zkušenosti.

A pomáhat nám budou takhle, v situaci, kdy kvůli koroně vypadlo cca 14000 personálu českých nemocnic:

Kdy se pustí do péče, zatím není jasné. Musí se seznámit s legislativou a systémem práce,“ vysvětlil Aktuálně.cz ředitel Sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany Zoltán Bubeník. Generál upozorňuje, že nikdo z nich nebude pracovat samostatně, vždy budou mít vedle sebe českého lékaře.

Pomáhat budou po konzultaci s českou stranou ve Vojenské nemocnici Olomouc. Zákon nedovoluje, aby působili v jiných než ve vojenských zařízeních. Všichni mají za sebou intenzivní nasazení v péči o pacienty s covidem-19 v USA. Do Česka by měl dorazit ze Spojených států ještě jeden lékař, po jehož příjezdu bude tým kompletní.

Českým kolegům budou poskytovat rady a nabízet odborné postupy v boji s pandemií. Budou také připraveni zprostředkovat virtuální spojení s centry infekčních nemocí v USA pro případné konzultace a spolupráci v reálném čase,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí americké ambasády v Praze Griffin Rozell.


Jak dlouho tu budou působit, zůstává otevřené. O dlouhodobou misi však nepůjde. Americké zákony jim neumožní setrvat déle než 30 dní. „V tuto chvíli nevíme, jestli tu zůstanou týden nebo čtrnáct dní. Bude se to odvíjet od aktuální epidemiologické situace, která, zdá se, trochu zklidňuje,“ podotkl generál Bubeník.

Tak to nás tedy vytrhne!!!! Nám schází 14 000 doktorů, sester a pomocného nemocničního personálu a přejedou - na týden? dva týdny? možná až 30 dní 2 doktoři, tři sestry a jeden terapeut, aby křovákům žijících v nějakém Česku na stromech a v jeskyních poskytli osvětu, bez níž zatím ohledně korony těžce tápali! Ačkoli o českých koronačíslech si v USA, včetně států Nebraska a Texas, odkud jsou ti experti, co budou našim doktorům RADIT, mohou nechat tak akorát zdát v těch nejrůžovějších hollywoodských nebo marjánových snech.

Abych byl korektní – podle dalších zdrojů je v ČR ještě jeden francouzský vojenský doktor, osmičlenný tým britských sester a záchranářů a dva němečtí doktoři. A to je všechno.

Napadá mne jakby ta čísla nastupujících a vypomáhajících lékařů a sester vypadala, kdyby Británie a Německo daly pokyn alespoň polovině českého zdravotního personálu, pracujícího v JEJICH špitálech, aby se podobu pandemie vrátili pomáhat domů…. Tohle by byla zcela jistě zásadní pomoc! Těch 6 amerických radilů / nechci se jich dotknout,jistě přijíždějí v dobré víře!/, kteří navíc budou vždycky vázat ještě nejspíš 6 tlumočníků, nás fakt nevytrhne.

Ovšem pan zastupitel Pánek za ODS má orgasmus.

Není sám. Těch co nám soustavně tvrdí v právě ideologicky platné verzi, že nebýt soudruha Vladimíra Iljiče Lenina by tu byl hlad, je nějak přemnoženo.

A já si tenkrát v Listopadu myslel, že nic podobného už nikdy nezažiji. Vnukovi Rampepurdovi už nějaký čas, když náhodou o to stojí, musím vysvětlovat jisté historické události, tak jako je táta kdysi vysvětloval mně, já potom Zajícovi a totéž nás čeká s malou Karkulkou. Až jí ve školce nějaká taková pančelka Pánková začne vykládat, že bez pana Joe Bidena,či jiného podobného velikána by byl v Česku hlad nebo by nás všechny zabil koronavirus.

Všem se omlouvám, že jsem 17.listopad letos pojal takto. Ale nelze jinak. Nikdy by mne to před těmi 31 lety nenapadlo.

DOPLNĚK z úterního dopoledne:


Na Novinkách.cz se právě objevil článek s názvem:

Přijeli jsme vyměnit poznatky, pacienty léčit nemůžeme, uvedl šéf týmu amerických zdravotníků


Už název je všeříkající! Z textu rozhovoru Novinek s tím americkým doktorem vybírám:

Podle hlavního lékaře týmu Petera Coldwella je jejich hlavním úkolem zejména výměna poznatků o boji proti koronaviru a o péči o nemocné. Nic jiného jim zde ani nezbývá. Jak Novinkám přiznal, nemohou zde poskytovat přímou zdravotní péči pacientům…..

….Podle Coldwella je primárním cílem jejich návštěvy v Česku výměna poznatků o boji proti koronavirové epidemii a péči o nemocné….

… Oproti tomu návštěva České republiky může připomínat spíše dovolenou. „Dohromady jsme tu už museli nachodit desítky mil, jelikož tu ve volném čase není nic moc jiného co dělat. Tak jsme jen chodili a vychutnávali prázdnou Prahu,”

Ano, i Vladimír Iljič byl kdysi v Praze. Taky, tak trochu na dovolené. A proto nás zachránil od hladu. Stejně jako Dr. Coldwell od CoVidu. Podle pana krajského zastupitele za ODS – Pánka.


Vítej 17. listopade!

Rusko vydalo oficiální mapu poválečného uspořádání Náhorního Karabachu

0
0

Ivan David
18. 11. 2020

Ve dnech po podepsání Dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu začaly internetovým prostorem obíhat neoficiální mapy oblastí, které by měl ovládnou Ázerbajdžán. Mapy vypadaly různě „strašidelně,“ podle toho z jakých zdrojů jejich autoři čerpali. V některých verzích měla z nezávislé republiky Arcach zůstat jen několik kilometrů široká „nudle“ spojená Lajčinským koridorem s Arménií.






Jako zpravodaj frakce Identita a demokracie (ID) pro konflikt v Náhorním Karabachu, jsem se jménem frakce, v níž působí i europoslanci za SPD z ČR, obrátil se žádostí na poskytnutí oficiálních mapových podkladů poválečného uspořádání na Stálé zastoupení Ruské federace při EU a na ambasády Arménie a Ázerbajdžánu.

Arméni odpověděli, že ještě nemají informace z ústředí. Asi proto, že v Jerevanu právě probíhá něco jako „státní převrat“. Ázerbajdžán odpověděl velmi kostrbatým mailem, který lze stručně parafrázovat slovy, že jim patří celý Karabach. Jedině stálé zastoupení Ruské federace se k naší žádosti postavilo konstruktivně. První tajemník stálého zastoupení s pověřením pro spolupráci Evropským parlamentem Igor Chamov mi včera zaslal 3 mapy, s nimiž jsem seznámil kolegy a nyní si je dovoluji zveřejnit.
 
Na první je znázorněno, jak by měl vypadat zbytek neokupovaného Arcahu (zelené území), plochy, které Azeři dobyli v boji (značené fialově) a území, které musí Arménie odstoupit Ázerbajdžánu podle rozhodnutí Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). U těchto oblastí je uvedeno, k jakému dni mají být podle dohody z Moskvy oblasti předány pod kontrolu Ázerbajdžánu. Na mapě jsou vyznačeny i oba koridory, jejichž vznik byl dojednán mírovou smlouvou v Moskvě a které mají spojit Arménii se zbytkem Arcachu a Ázerbajdžán s Nachičevanskou autonomní republikou, která se považuje za součást Ázerbajdžánu.
 
Na druhé mapě, kterou zpřístupnilo ruské Ministerstvo obrany, jsou vyznačeny kontrolní body, na nichž jsou rozmístěny mírové síly ruské armády.
Třetí mapa pro srovnání ukazuje situaci před začátkem bojů v září letošního roku.
 
Z postižených oblastí nadále přichází zprávy o úprku arménských civilistů. Arménská agentura ANI přinesla informaci od amerického novináře Lindseyho Snella, který zjistil, že turecká armáda pokračuje v navážení džihádistů do Ázerbajdžánu. Jen od podpisu mírové dohody turecká armáda přepravila ze Sýrie a z Libye dalších 700 džihádistů. Karabašský web Artsakhnews přinesl informaci o záměru ázerbajdžánské vlády kolonizovat obsazená území právě džihádistickými žoldnéři a jejich rodinami. 
 
Stejně postupovala turecká armáda v kurdských provinciích Afrin a Rojava v severní Sýrii, které Turci dobyli v letech 2018 a 2019. V těchto oblastech byli usazeni s rodinami žoldnéři z pomocných džihádistických sborů, které na invazi najala turecká armáda. Z obou naktonů násilím vynali 150 tisíc Kurdů, které okradli o léta budovaný majetek. Tisíce z nich přitom zavraždili nebo zmrzačili. V řadě případů jde o veterány Islámského státu (ISIL), kteří jsou mezinárodně hledaní pro válečné zločiny spáchané v Sýrii, Iráku a v Libyi. 
 
Informace o pokračujícím přísunu džihádistů nepřímo potvrzují i zprávy libanonské agentury Al-Masdar, která referuje o tom, že turecká armáda pod tlakem ofenzivy Syrské arabské armády (SAA), věrné prezidentu Bašáru Asadovi, jíž podporuje ruské letectvo, zrychlila evakuaci džihádistů z provincie Idlíb. Tuto část Sýrie Turecko okupuje a poskytuje zde ochranu islamistům, kteří byli odsunuti po bojích u Damašku. V Turecku si tyto „dárečky“ Erdogan zřejmě natrvalo ponechat nechce, protože jde o extrémně nebezpečné násilníky.
 
Těžko se proto divit, že Arméni z předávaných území raději prchají, protože vedle takových sousedů nikdo bydlet nechce. Znepokojující je i prohlášení ázerbajdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, které citovala Al-Masdar, podle nějž si Ázerbajdžán nadále nárokuje celý Náhorní Karabach. Jeho prohlášení lze v podstatě interpretovat tak, že Azeři současnou dobu bez bojů nepovažují za mír, ale za pouhé přerušení bojů.

Prezidentské volby v USA – tragikomedie pokračuje

0
0
Pavel Letko

18. 11. 2020  e-Republika

Soudobá demokracie Západu funguje tak, že lidé z pozadí korumpují herce v popředí, kterým se bůhvíproč říká „politici“. Skutečnými vládci jsou tak nevolené korporace, mafie, mnohé mocné rodinné klany, případně náboženské organizace, které ostatně často fungují na podobné bázi. V popředí káží charismatické osobnosti, v pozadí se sčítá mamon a vliv.


Slušelo by se napsat něco málo o těch prezidentských volbách v USA. Kdo sledoval průběh nejen podle naší „nestranné“ ČT a dalších sdělovacích prostředků hlavního proudu,  jistě si všiml do očí bijících nesrovnalostí. Ostatně podivnosti byly znát i v tom našem mainstreamu. V jednu chvíli to leckde vypadalo na jasné vítězství Trumpa, sečteny ¾ hlasů, náskok 15 %. Následovalo několikahodinové „mlčení“, sčítaných hlasů nepřibývalo, zřejmě se komise v několika státech věnovaly nočnímu odpočinku. A pak najednou se objevilo, že sečtených hlasů není 75 %, ale 60 % a Trump nevede o 15 % ale o 1 %. A na cestě jsou korespondenční hlasy – někde možná dodnes. Také jsme byli týdny před volbami dopředu informováni, že v korespondenčním hlasování drtivě zvítězí Biden. Mezi Trumpovými voliči je asi doložitelně více analfabetů. Nehledejme za tím hned nějaký podvod, to by bylo šíření fake news, konspiračních teorií a proruského narativu. V zemi hvězd a pruhů by se něco takového mohlo stát maximálně jednou za 10 let. Na rozdíl od Běloruska, Ruska, Venezuely, Číny a dalších zemí, které kupodivu nejsou dosud ovládány svobodu, pravdu a lásku přinášející tajnou službou Spojených států.

Nesrovnalosti v průběhu voleb by se daly doložit třeba nějakými screenshoty z tzv. oficiálních zdrojů, ale co by to změnilo? Leckdo si pamatuje volby v USA „Bush vs Gore“ z roku 2000. O vítězi rozhodl Nejvyšší soud USA poměrem hlasů 5 republikánských soudců vs 4 demokratičtí soudci pro budoucího vítěze války v Iráku a strůjce dodnes trvající války v Afghánistánu, republikána Bushe mladšího. Kdo by si o té taškařici chtěl něco přečíst, může příští rok trávit veselým čtením literatury faktu s bohatými odkazy o jedné z klíčových postav hlasování na Floridě Katherine Harris, která byla v konečném důsledku odpovědná za dohled nad volbami státu a ověřování jejich výsledků, přestože byla spolupředsedkyní Bushovy kampaně na Floridě. Kromě toho, tehdejším guvernérem byl Jeb Bush, bratr kandidáta na prezidenta George W. Bushe. O tom, jak někdo mohl volit a někdo ne, někde se sčítalo a někde se sčítat přestalo, některé korespondenční hlasy byly sčítány a pak vyřazeny, je možno si přečíst ZDE a ZDE, a konečně si můžete přečíst článek v Mekce svobody NYTči dokonce vše završující zprávu „NORC Florida Ballots Project“ mediálního konsorcia The Times, The Wall Street Journal, The Tribune Company, The Washington Post, Associated Press, The St. Petersburg Times, The Palm Beach Post a CNN ZDE a ZDE a ZDE.

Každopádně jedno mají tehdejší a dnešní volby společné. Kdyby něco takového proběhlo v České republice, ranila by nás z toho mrtvice, natolik je to v našich zeměpisných šířkách vzdáleno pojmu „spravedlivé volby“. A kdyby něco takového proběhlo v Rusku, naši reportéři v České televizi by se z toho na místě pokakali v přímém přenosu. A to těsně před tím, než by vyhlásili podporu svaté válce euroatlantické civilizace proti barbarskému Východu.

O těchto volbách však náš velký znalec New York Times, vizionářský ředitel a mluvčí říše Elfů, (tj. říše udatné anonymní Havlovy mládeže, líhni to budoucích kádrů, která v rámci svého svazáckého úkolu monitoruje náš web podobně jako mnohé další, které nezapadají do jedině správné protiruské linie), Bohumil Kartous, v životě neslyšel, ač Timesy používá podobně jako všichni prestituti jako etalon poctivosti a zjevené pravdy, kterou má ovšem podle svého vystupování ZDE v malíku. Z toho je vidět, jak satrapové opírají svou moc spíše o fanatické následování Impéria, nikoliv o jeho poznání. To není překvapující, mnozí kádři komunistické strany v době, kdy měla zajištěnu vedoucí úlohu v Ústavě, se sice oháněli Marxem a Leninem, ale ani je nečetli, natož aby je pochopili. Impérium má raději věrnost než moudrost. Lhostejno zda je to impérium sovětské nebo americké.

Proto nečekejme nějakou revoluci v Čechách. Bude-li nějaká změna v Systému, započne mnohem pravděpodobněji v USA než v Čechách, a to zdaleka nejen pro mocenskou disproporci mezi ČR a USA, ale mnohem spíše proto, že je v nich mnohem bohatší myšlení než u nás. U nás stačí být věrný virtuálnímu Impériu, znalostí netřeba, poslouchat třeba. Stačí žvanit o tom, kterak čtu Guardian a New York Times, podobně jako v minulosti mávat Marxem a Leninem, ale číst a chápat, to se nehodí. Jenom žvanit je také mnohem pohodlnější. Člověk potom zvládne více funkcí, což prezentuje více služby vlasti a vděčnému národu. Pro takové analýz netřeba.

Naopak pro toho, kdo má analýzy rád, aby mohl pochopit současnost, může se s výhodou ohlédnout zpět do minulosti. Bonusem pohledu na prezidentské volby v USA mezi Bushem a Gorem je, že už jsou 20 let za námi, bylo provedeno mnoho analýz a následky jsme viděli na vlastní oči (např. 9/11 2001 a následné zločinné války), zatímco důsledky letošní volby nás teprve čekají, přičemž seriózních rozborů se už nemusíme pro pokročilost demokracie a nestrannost svobodných sdělovacích prostředků vůbec dočkat. Natolik se totiž ukáží zbytečnými. Kdy by co analyzoval, když tu máme už dnes jasný názor prezentovaný napříč politickým spektrem od CNN přes Fox News po ČT jako jedna žena, jeden muž a nebinární osoba, že?


Fandi, ale zůstaň člověkem


To mě přivádí k myšlence, že se zabýváme něčím, co nemá takovou hodnotu, jak se zdá. Někdo fandí Trumpovi, a považoval by za vítězství, kdyby dosáhl přepočítání a následného vítězství ve volbách. Jenže vítězství takového nevoliče z ČR je poněkud jiného druhu, než vítězství voleného Trumpa. Po pravdě řečeno nevidím vůbec žádnou spojitost. A aby toho nebylo málo, tak nevidím ani spojitost mezi vítězstvím Bidena a případnou radostí českého nevoliče. A aby toho ještě nebylo málo, nevidím důvod k radosti ani smutku, kdyby příštím premiérem byl Pirát Bartoš. Nebo zůstal Babiš. Není to nakonec téměř jedno?

Sice považuji současnou vládu pod vedením Babiše za možná nejlepší od roku 1989, ale americký válečný šrot musí kupovat jak Babiš, tak Bartoš. V případě Bartoše bychom dostali nádavkem pravidelný pořad v hlavním vysílacím čase České televize „Milion chvilek nenávisti“, který by tak poskytoval odpovědi na nedělní Otázky Václava Moravce. Jinak nějakou dramatickou odchylku od našeho nekriticky proamerického postoje nečekejme. Snad až na pomníky, to ano. Můžeme očekávat výstavbu vkusných památníků amerických vojáků zachraňujících českou Plzeň před hordami Rudé armády a také pomník obětem v řadách 23. pěší divize Americal U.S. Army při osvobozování komunistické vesnice My Lai. Samozřejmě doložený nejnovějším „objektivním“ bádáním našeho ÚSTRKu přesně tak, jak jsme u něj zvyklí. Naši dnešní bojovníci proti včerejšímu komunismu se toho nebojí a jdou vpřed jak pomsty hrozný val. Piráti prostě představují jen jiný díl telenovely české demokracie pro všechny, a pro některé zvlášť.

Stejně jako v USA údajně levicoví demokraté přepadají jiné státy minimálně stejně pohotově, jako to dělají pravicoví republikáni. Život s Bartošem v Čechách a Bidenem v USA v čele exekutiv prostě lepší nebude. Kdo čeká opak, bude zklamán, i když nevylučuji lokální zlepšení, na povolební euforii je to poněkud málo. Život má své jiné radosti a mnohá trápení, mezi něž pro drtivou většinu světa skutečný Biden ani Bartoš nepatří. To jen klika kolem nich si přijde na malé přilepšení příslušných korýtek. Nějaká ta funkce, nějaký ten grant, sem tam nějaká lavička či jiné umělecké dílko, milion sem, miliarda tam.


Demokracie


Stojí vůbec současná demokracie za takovou hysterii? Nemyslím. Co je na tom tak světoborného a pro život lidský důležitého, střídají-li se u moci v Čechách Topolánek s Nečasem, Zemanem či Babišem? Záměrně pomíjím Klause a jeho amnestii pro privatizační soudruhy. To je jiná (banánová) liga.
Co tedy světu lidského přineslo střídání Reagana s Bushem nebo Clintonem? Co špatného, co tu před tím nebylo, vládnutí Trumpa? Jaké vítězství pro svět, který panák přepadne a ožebračí jiné národy a nařídí válku a loupení ve prospěch svůj či korporací? Možná je Bush větším zločincem než Clinton, ale kdo a čím to poměří?

Soudobá demokracie Západu funguje tak, že lidé z pozadí korumpují herce v popředí, kterým se bůhvíproč říká „politici“. Skutečnými vládci jsou tak nevolené korporace, mafie, mnohé mocné rodinné klany, případně náboženské organizace, které ostatně často fungují na podobné bázi. V popředí káží charismatické osobnosti, v pozadí se sčítá mamon a vliv. Narušitelé tohoto stavu v podobě Babiše či Trumpa musejí být zlikvidování a zatraceni. Vynechání jednoho článku, resp. sloučení korumpovaných a korumpujících v jednu osobu či skupinu ostatním nevyhovuje. Tím ovšem není řečeno, že systém Babiš či Trump je lékem. Maximálně tak přechodovou fází k něčemu jinému. Každopádně systém antiTrump a antiBabiš za záchranu nestojí. Je zaměřený na kapitál, kdo maže, ten jede, kdo nemaže, nezaslouží si nazývat se homo sapiens, člověkem rozumným.


Vize


Bude-li tedy inaugurován Biden, k radosti není důvod. Odhlédneme-li od toho, že by tomu pánovi slušely spíše důchodcovské bačkory a rybářský prut než post „nejmocnějšího muže na planetě Zemi“, jak je servilně titulován v médiích člověk, který neví „dne ani hodiny“. Ostatně tak jako každý jiný.

Důvodem k radosti naopak bude, až nezvítězí jen ten který jednotlivec, ale idea spravedlivějšího uspořádání soužití lidského. Nikoliv neoliberální idea soužití množiny sobců, která si hrdě bude říkat národ, ač jí nic, vyjma jazyka, nespojuje. Nikoliv vláda panovníků a rodin. Nikoliv vláda korporací. Tuto Zemi člověk nepostavil a tak jí také nemůže vlastnit. Přijde den, kdy to lidé pochopí a zkují své meče v radlice.

Pochopí, že zlo přesahuje jednu generaci, skončí kapitalismus, vláda kapitálu a začne vláda člověka. Pochopí, že je nutné zlikvidovat zbraně hromadného ničení právě proto, že jsou to zbraně hromadného vraždění a to nikdy není a nemůže být spravedlivé. Pochopí, že původcem války je nepřátelství, a původcem nepřátelství je pýcha. Pýcha, která nás všechny, nebo naše potomky, uvrhne do doby kamenné. Snad není tak smělé očekávat, že přestaneme šířit nenávist k jiným státům, k jiným lidem, k jiným národům. Snad to není nemožné. Tehdy začne nový svět.
Možnosti

Ovšem, nejsem tak naivní. Něco tak zdánlivě jednoduchého, jako že naši politici a naše veřejnoprávní média přestanou šířit nenávist, je vlastně bez zásahu shůry, bez nějakého mimořádného zázraku nemožné. Jenomže tak jako nemožně padlo prolhané impérium Sovětského svazu, tak padne i to dnešní, impérium tzv. Západu. Nebudeme světovými lídry, nebudeme iniciátory, natolik normalizace započatá v 70. letech minulého století a trvající dodnes zdevastovala naši inteligenci, zničila invenci a intelektuální potenciál. Můžeme se však na změnu připravovat. Skutečná změna, nikoliv jenom ta pseudovolební, může přijít dřív, než si myslíme.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


Související články:








Stanův komentář: Kdysi si dělal zbytek světa legraci ze Sovětského svazu, že je to „Horní Volta s jadernými raketami“. Dnes to podle všeho vypadá, že úrovní demokracie a varu ve společnosti se Spojené státy americké blíží „Rwandě se všemi druhy zbraní hromadného ničení“. Smutný pohled na „pochodeň demokracie a svobody“. Bůh ochraňuj Ameriku a zbytek světa, aby při té taškařici, co se tam chystá, zůstaly mačety, kolty, kulomety a rakety ve svých skříních a silech.




Nikol Pašinjan hraje vabank

0
0
Jiří Vyvadil

18. 11. 2020   VašeVěc 

Situace v Arménii je velmi napjatá a nepřehledná. Tak trochu jako v Rumunsku krátce předtím než byl Ceaușescu s manželkou zastřelen. V Arménii se mohutně demonstruje, aby premiér Pašinjan odstoupil. Arménský prezident v provolání k národu premiéra vyzval k odstoupení a vytvoření prostoru pro nové volby.

Každý si dělá nějaké závěry. Ivan David tvrdí, že vše se děje vinou Turecka, což je leitmotiv jeho politického sdělení. Ne, že bych se nedomníval, že Erdogan dlouhodobě prosazuje, tu i jinde, své osmanské představy, ale v arménském případě mu fatální prohru své země na stříbrném talíři přinesl sám vůdce arménské barevné revoluce…

Čím to je, že se všichni ti barevní revolucionáři chovají megalomansky jako šílenci. A všichni dovádí své barevné revoluce ke kolapsu země… A tak gruzínský prezident Saakašvili, kdysi miláček Západu, vyvolal válku proti Rusku (na radu známého amerického jestřába senátora McCaina, který ho mimochodem navrhoval na Nobelovu cenu míru) a následně nechtěl věřit, jak gruzínská vojska byla hanebně poražena. Možná ještě větší miláček Západu ukrajinský prezident Porošenko odstartoval zběsilé útoky proti Putinovi a výsledkem byl Krym, kde 98% jeho obyvatel hlasovalo pro připojení k Rusku, stejně jako občanská válka na východě Ukrajiny, která přinesla přes deset tisíc mrtvých. A to nemluvím o naprosto rozvrácené ekonomice.

Něco podobného je arménský šílenec. Poté, co se stal revolučním premiérem, zahájil trestní stíhání Roberta Kočarjana, bývalého prezidenta Náhorně-karabašské republiky, předsedy vlády Arménské republiky a po deset let následně jejím prezidentem. To znamená, jak již dříve konstatoval Jan Campbell, osobního přítele prezidenta Putina. Zahájil rovněž – a to je fakt už na hlavu - trestní stíhání generála Jurije Chačaturova, tajemníka Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti. Stejně tak minimálně toleroval nacionalistické demonstrace proti ruské vojenské základně a v rozporu s četnými závěry tzv. Minské skupiny, která ve známých madridských požadavcích stanovila vyvážený postup, včetně faktu návratu sedmi okresů pod ázerbájdžánskou správu, prohlásil, že Náhorní Karabach je a bude arménský. A tečka.

Takhle mohl jednat jen politik, který absolutně neví, která bije a který tak přivodí své zemi zkázu. Chová se zhůvěřile i při posuzování jiných reálií. Ignoruje, že Ázerbájdžán je mnohem bohatší díky zásobám ropy a plynu a má skvěle vybavenou armádu.

Ale nejen to. Zatímco tak trochu trvale na Rusy útočil, ještě před několika týdny odmítal návrh Putina na uzavření dohody o příměří s tím, že uprostřed bojů nelze dohodu tohoto typu uzavřít. Proč by Putin měl podporovat svého nepřítele? A co mohl očekávat od Baku, které provokoval tím, že své území Ázerbájdžán nikdy nedostane?

Jak říkám barevný revolucionář – šílenec.

Ve svých nebezpečných provokacích pokračuje i nadále.

Na jeho facebooku, uprostřed mohutných demonstrací vybízejících ho k odstoupení, se objevil následující text k vojákům vracejícím se z Náhorního Karabachu:

"Dnes jsem sledoval desítky videí vojáků z první linie. Jsem ohromen chytrostí těchto chlapů. Máte pravdu. Čekám na tebe v Jerevanu. Pro konečné řešení problému fňukajících pod zdmi. Pyšný na vás."

Prostě sebevrah.

No může se někdo divit, že to většina arménských politiků chápala jako výzvu k občanské válce? A dokonce bych se nedivil, že v tak zoufale napjaté národní situaci by ho klidně mohl někdo pověsit na nejbližším kandelábru, pokud by dostal příležitost.

Nikol Pašinjan prostě hraje vabank.

Jak to skončí, upřímně nevím.



Foto: Poté, co premiér podepsal dohodu o Náhorním Karabachu, dokonce za zády prezidenta, vtrhli do budovy parlamentu protestující Arméni.

Turecký parlament schválil vyslání okupačních vojsk do Náhorního Karabachu, holandský parlament odpověděl uvalením sankcí na Ázerbajdžán a Turecko

0
0


Ivan David
19. 11. 2020

Turecký parlament (obrázek) schválil návrh prezidenta Recepa Erdogana na zřízení stálých tureckých vojenských základen v Ázerbajdžánu. Podle usnesení parlamentu, které citoval turecký deník Daily Sabah, bylo schváleno vyslání tureckých vojáků i do oblasti Náhorního Karabachu, které během bojů obsadila turecko-ázerbajdžánská koalice. Turecké jednotky se tedy stanou součástí okupačních vojsk, i když tuto možnost nepřipouští Dohoda o ukončení bojů v Náhorním Karabachu vyjednaná ruským prezidentem Vladimír Putinem.


Podle dohody měly být do oblasti vyslány pouze ruské vojenské jednotky v roli mírových sborů. Ruská armáda již mírové jednotky rozmístila na pozicích ve zbytku republiky Arcach. Pokud se do Azery obsazených území přesunou i turecké jednotky, budou si ruští a turečtí vojáci vzájemně „hledět do hlavní“. Šlo by o velmi nebezpečnou situaci srovnatelnou s „kouřením ve skladu benzínu“.


Na nastalou situaci reagoval včera při tiskové konferenci v Kremlu ruský prezident Vladimír Putin. V odpovědi na dotaz novinářů, kterou zveřejnil server kremlin.ru, připomenul, že podle třístranné dohody by posílení stavu ruského kontingentu v Arcachu podléhalo souhlasu všech tří stran – tedy i Ázerbajdžánu. To však neplatí o početním i technickém posílení 102. vojenské základy v arménském městě Gjumri. Ruský prezident při tiskové konferenci detailně rozebíral historii konfliktu v Náhorním Karabachu až do roku 1988. Připomněl, že nezávislost republiky Arcach, vyhlášené v Náhorním Karabachu arménskými obyvateli v roce 1991, která byla zakotvena v mírové dohodě z roku 1994 zprostředkované Ruskem, zatím plně neuznala ani Arménie. A že status této oblasti je nutné dořešit.


Vzápětí zřejmě nikoli „náhodou“ připomněl, že Rusko tradičně uznává právo národů na sebeurčení, které zakotvuje i Charta OSN. Detailně rozebral nedávné případy, kdy ruská armáda pomohla obhájit nezávislost Jižní Osetie, která vyhlásila odtržení od Gruzie po válečných zločinech páchaných na jejích obyvatelích gruzínskou armádou. Významně hovořil i o procesu dvou referend na Krymu, při nichž jeho obyvatelé odhlasovali odtržení od Ukrajiny a následnou žádost o začlenění do Ruské federace. Kam byli bleskově rozhodnutím ruského parlamentu přijati.


Znalci ruských poměrů označili Putinovo vystoupení jako nepřímé varování Turecku, že v případě dalšího napadání Arcachu, bude mít turecká armáda co do činění s armádou Ruska, vybavenou nejmodernějšími zbraněmi. Včetně jaderných raket.


Do protiturecké koalice včera přistoupilo i Holandsko, jehož parlament odhlasoval vyhlášení embarga na vývoz zbraní a válečného materiálu do Turecka a Ázerbajdžánu. Holandští poslanci podle rakouské agentury APA schválili rovněž zavedení osobních sankcí na prezidenty Turecka Recepa Erdogana a Ázerbajdžánu Ilhama Alijeva, členy jejich rodin a vysoké armádní důstojníky obou zemí odpovědné za válečné zločiny v Náhorním Karabachu. Uvedeným osobám je zakázán vstup na území Holandska a vláda má zabavit jakýkoli majetek těchto lidí nacházející se v holandské jurisdikci. V usnesení o vyhlášení sankcí je jako důvod uvedeno i navážení džihádistických válečných zločinců z teroristické organizace Islámský stát (ISIL) ze Sýrie a Libye do oblasti bojů v Náhorním Karabachu.


Nový návrh na vyhlášení embarga na vývoz zbraní do Turecka a Ázerbajdžánu předložilo do Rady ministrů zahraničí Řecko společně s Francií a Rakouskem. Po včerejším rozhodnutí národního parlamentu se k němu připojí i holandská vláda. Zavedení sankcí doposud vždy blokovalo Německo, které do Turecka vyváží velké množství zbraní a munice. Včetně obrněných transportérů, které byly tureckou armádou použity k útoku na Arcach.


Frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci za SPD, se snaží od začátku války v Náhorním Karabachu v Evropském parlamentu prosadit zavedení celounijních sankcí proti Turecku a Ázerbajdžánu. V reakci na azersko-turecký útok jsme navrhli nejen vyhlášení embarga na vývoz zbraní a munice do obou útočících zemí, ale i vypovězení celní unie EU - Turecko.
Probruselská většina však procedurálním rozhodnutím znemožnila o těchto návrzích hlasovat. Po proběhlé rozpravě nakonec nebylo dodnes umožněno hlasování, takže Evropský parlament jako celek se tváří, jako by se žádná válka v Náhorním Karabachu nekonala.

Na lovu bobříků blbosti a buzerace

0
0
Martin Koller
19. 11. 2020
Nedávno mi volal kamarád z Plzně. Ptal se, co to v té Praze děláme, že jsme dovolili odvolat Prymulu. Podobných bylo ostatně víc, někteří dělali dojem, že Prymula je svatý zachránce naší země a bez něj všichni zahyneme. Radostně se blblo se strachem, což ostatně pokračuje a někteří spoluobčané již evidentně ztratili zdravý rozum. Tak jsem se kamaráda zeptal, co udělal slavný Prymula tak nového a geniálního ve srovnání se svým předchůdcem. K tomu jsem se poptal, zda si pamatuje ministra zdravotnictví před Vojtěchem. A bylo ticho.
Obsah článku neví v dokonalé shodě s názorem I. D.

Vnímavější si určitě všimli, že miliardářský oligarcha a nadnárodními finančními korporacemi ustanovený guvernér, či místodržící v německé kolonii Česko, dříve nomenklaturní a protekční soudruh Babiš, používá méně důležité ministry a jiné poskoky jako toaletní papír. Použije a odhodí. Hýkající Ken, zelený kašpar, geniální ministryně obrany s pudlem, či komediant ministrem tamtéž, neméně komická pražská primátorka, figurky z ČSSD, kdokoli. Následně vytáhne nového poskoka z klobouku, jako kdysi opice, či papoušek takzvaná štěstíčka na pouti a uvede je jako spasitele. Musíme si samozřejmě uvědomit, že miliardářští oligarchové jako Babiš na nákup nechodí a nepoužívají hromadnou dopravu. Totéž platí o většině našich politiků pražské havlérky, kteří jsou už dávno mimo realitu občanské většiny. Proto jsou schopni vymyslet a nařizovat i naprosté blbosti.

Je v zásadě lhostejné, zda byl COVID vyroben v Číně na základě objednávky amerického ministra zdravotnictví v laboratoři vybavené z EU, a zda unikl náhodou, či záměrně, případně se šíří náhodou, či záměrně, nebo bylo a je vše jinak. Působení viru je více, než podivné ve srovnání s jinými chorobami a šíření rovněž. Průběh je z nejasných důvodů velmi rozdílný, a to i v případě srovnatelných jedinců z hlediska věku a kondice. Prevence je potřebná, šaškárna nikoli. Z hlediska politického zisku je důležitá nikoli doprovodná komedie, ale ovládání stáda mediálně šířeným strachem a byrokratickým terorem. Ostatně, dodnes nikdo jasně neřekl, kolik zemřelo lidí pouze na COVID. Podle známého, který pracuje v nemocnici, byl nedávno dovezen pacient s infarktem, zemřel a do úmrtního listu „dostal“ COVID. Většina nakažených svůj COVID ani nezaregistruje, jiní jsou na pokraji kolapsu a nedostanou vhodné léky, protože jsou příliš levné a jsou na předpis, zatímco v zahraničí je lze volně koupit. Nikdo neví proč, ale za vším hledej peníze. Testování na Slovensku byla ukázková šaškárna ve stylu svazácké kampaňovitosti, prosazují se nevalné invazivní testy do nosu, zatímco levnější ze slin se zamítají.

Bez ohledu na povyk v médiích je účinnost roušek evidentně omezená, nicméně je nelze vždy a všude jednoznačně odmítnout. V Asii se používaly v případě respiračních chorob už dávno a zodpovědně. Zachytí především vydechované kapénky s viry, takže nakažený ohrožuje méně okolí, samostatné viry nikoli. V převážné většině případů jde značná část vzduchu kolem roušky, protože jinak by se většina lidí začala brzy dusit. Pokud by byly roušky tak účinné, jak nám neustále vtloukají do hlav, bylo by dávno po epidemii. Roušky-neroušky, desinfekce, rukavice, buzerace, COVID radostně bují a pravděpodobně postihne všechny, které postihnout dokáže. Především se jedná o výborný důvod a prostředek kontroly a manipulace s voliči a neméně výborný kšeft. Ohrožení rukou se řeší minimálně, ohrožení očí nijak. Následně se objeví, jako na objednávku další mutace.

Babišova vláda se každopádně snaží vytvářet dojem, že zuřivě bojuje s COVIDem. Díky tomu jako o závod vymýšlí evidentní, místy kontraproduktivní blbosti, aby dokázala svoji akčnost a mohla se vyhlašovat za spasitele občanů, v čele se s místodržitelem. Jak jinak lze hodnotit poslední ukázky byrokratické buzerace, která je ostatně jedním z pilířů německé EU, ne-li přímo evropských sorosovských euromarxistických hodnot. Babišovci se chovají jako uvědomělý sovětský zajac soupeřící s vlkem, či rychlé šípy lovící bobříky, bohužel v tomto případě spíš bobříky byrokratické tuposti a buzerace. Nelze vyloučit ani možnost, že Babišova parta testuje, co si občan ještě nechá líbit, než se z něj stane úplný bezprávný dobytek, který odkýve i zničení českých maloobchodníků a živnostníků a bude vítat afroislámské migranty a třetí světovou válku. Za posledních třicet let je už testování stáda v kolonii zavedený evergreen.

Noční zákaz vycházení po 21. hodině snad není třeba komentovat. V době zavřených restaurací, hospod, kin a dalších míst soustředění lze asi podle Babišovců očekávat na ulici husté davy bez roušek. Skvěle ulovený bobřík akční byrokratické blbosti.

Zavřené obchody v neděli. Výsledkem je nahuštění kupujících v pátek a v sobotu, což logicky zvyšuje pravděpodobnost nákazy. Další lehce ulovený akční bobřík.

Samostatnou kapitolou jsou hypermarkety se stavebním materiálem. Tam lze nakupovat pouze se živnostenským listem, zato jakýmkoli. Takže bez velké nadsázky, se „živnosťákem“ na sexuální služby si můžete koupit maltu, dveře, nebo hřebíky, bez něj nikoli. Pokud bychom tuto genialitu Babišova týmu převedli na potravinové hypermarkety, mohli by tam pravděpodobně nekupovat jen držitelé „živnosťáku“, případně jen prokazatelní kuchaři a číšníci. Opět jeden pořádně chlupatý bobr.

Nejnovější bobřík je pořádný bobr, téměř erotického charakteru. Patnáct metrů čtverečných v obchodě. Je to necelých 4x4 metry, tedy prakticky už dávno vyhlašovaný a nesplnitelný rozestup dvou metrů, jen vyhlášený v jiné podobě. Z kruhu se stal čtverec. Lidé by se pravděpodobně museli pohybovat s metrem v ruce, nebo obručí hula hula o průměru čtyř metrů kolem pasu. Nedůstojné fronty před obchody, jako za komunistů na maso, či mandarinky. Jak chtějí Babišovi geniální toaletní ministři zajistit 15 m² například v tramvaji, autobuse, vlaku a na řadě pracovišť, kde jsou lidé mnohdy déle, než v obchodě?

Závěrem posílám Babišovi a jeho poskokům návrh na pořádně huňatého duhového bobra. Jak známo, může se COVID šířit i plyny vypouštěnými z análního otvoru. Takže, kdo něco takového provede a bude přistižen větrnou speciální jednotkou, dostane rovnou pět let „na tvrdo“ za teroristický útok COVIDEM. Z důvodu prevence si občané nakoupí nanoroušky na zadek, případně povinně vyfasují rektální píšťalky, aby varovali okolí a Hamáčkova policie mohla rázně zasáhnout. Samozřejmě se zakáže anální sex. Zlatou rektální píšťalu dostane místodržící spasitel Babiš, aby mohl varovat před novými geniálními nápady svého posledního dočasného toaletního ministra. Na závěr se zjistí, že za vše může zlý travič Putin. Všem povoluji článek bez úprav volně šířit dál.

Podvodné vyšetřování volebního podvodu

0
0
Paul Craig Roberts

19. 11. 2020
Volební systémy Dominion a Smartmatic se ve vyšetřovacím oddělení amerického Ministerstvu vnitřní bezpečnosti namísto vyšetřování voleb pustily do vyšetřování sama sebe. ZDE Přepočítávání hlasů ve státě Georgia bylo k ničemu. Jen se snažilo zjistit, zda nové volební stroje počítaly odevzdané hlasy dost přesně, a nevyšetřovalo, zda je dost přesně odevzdávaly správnému kandidátovi.

Kromě toho nebyla provedena žádná kontrola pravosti podpisů. Čas plyne a čtyři z volebních okresů státu Georgia hlasy pro Trumpa ještě nestačily spočítat.

V den voleb Trump nad svým vyzyvatelem Bidenem v Georgii vedl, ale pak z neznámých důvodů přestalo několik tamních okresů hlasy počítat. A poté, co se počítání obnovilo, vyskočil Biden vzhůru a o 13 000 převážně poštou odeslaných hlasů údajně volby ve státu Georgia vyhrál.

Překlad: Lubomír Man

Otevřený dopis k tématu "Bílá hora" adresovaný historičce Marii Koldinské

0
0

                                                                                                                                                      

Marie Neudorflová

20. 11.2020


Paní docentko Koldinská,

reaguji na Vaše názory na význam následků bitvy na Bílé hoře v pořadu ČT. Je politováníhodné, že Vaše a podobné nepravdy dostávají prostor v médiích a na školách a přispívají k rozleptávání identity, integrity a zdravého sebevědomí českého národa ku prospěchu mocných -- nadnárodních korporací, globalistů, římskokatolické církve. Není divu, že pak historie mladé lidi nezajímá. Nevadí Vám, že přesně tomu asi přispíváte? Je to velmi nebezpečný proces i z hlediska podmínek potřebných pro demokracii.

Vaše názory jsou v souladu se současným trendem dezinterpretovat historii ve prospěch mocných, ve prospěch nedemokratických přístupů. To znamená v neprospěch demokratizačního úsilí, které má kořeny již v reformačním období. Do Bílé hory nebyla protestantů „hrstka“, ale téměř 90% obyvatel zemí Koruny české. Nikdo je k protestantství nenutil, nikdo neznásilňoval jejich svědomí, ani svědomí 10% katolíků, které nikdo nevyháněl. Kolik bylo Němců v té době v českém království? Většina asi přicházela kvůli svobodě, toleranci, snad bylo slušností se přizpůsobit i v jazyce. Vaše argumentace je vysoce manipulující, věcně neobhajitelná, zvláště tvrzení, že společnost se po Bílé hoře stabilizovala a vytvořila „ohromující baroko“. To se sice stalo, ale za jakou cenu a za jakým účelem? „Stabilizace společnosti“, stála na kruté pomstě, na vyhnání 30 tisíc protestantských rodin ze země a konfiskaci jejich majetku, na rekatolizačním násilí a dvě století sociální devastaci většiny obyvatel – robota byla zvýšena třicetkrát ve srovnání s dobou reformační, ze cenu hladomorů, duchovní, intelektuální a mravní devastace, neboť lidé museli předstírat něco, v co nevěřili, co bylo proti jejich svědomí, co mohli ztotožnit jen s nesvobodou, útlakem, násilím, a s iluzí na odměnu v životě posmrtném. Ale reformace žila dlouho v povědomí národa. Ještě Marie Terezie vydávala dekrety proti kacířům. Protestantství jako svobodnější svět spjatý více s pozitivní iniciativou lidí, nebylo možné zcela vymýtit z paměti lidí ani násilím. Paměť, historie je integrální součást naší civilizace, zdroj poučení.

Předbělohorská úctyhodná svoboda, vzdělanost obecného lidu a náboženská tolerance, poklidné soužití protestantů a katolíků, začalo být silně narušováno až Habsburky, kteří své sliby a závazky vůči českému království nebrali vážně. Peníze na to „fascinující baroko“ plynuly z bezmezného vykořisťování většiny, venkovského lidu, a sloužilo hlavně jako manifestace moci katolické církve a Habsburků. Kultura byla pod netolerantní kontrolou církve. Mše byly latinské, někdy i kázání. Dochovaly se z těchto chrámů nějaká kázání? Bylo by to poučné. Co si z toho měl lid vybrat? Znáte vůbec reformační kulturu, myslím nejen Biblí Kralickou? Úroveň národa a společnosti se přece nedá poměřovat stavbami a rituály.

Srovnala jste si někdy základní hodnoty doby reformační a doby pobělohorské? V prvém případě to bylo slovo boží, Bible, která se četla a diskutovala nejen v rodinách, ale i v kostelech a na veřejnosti, kázat mohly i ženy -- úžasná škola dobírání se pravdy, mravných přístupů k životu, kultivaci svědomí. Bohužel, část šlechty se časem odcizovala výhodami od katolického císaře. V druhém případě absolutní poslušnost církvi, její interpretaci Bible, zakázané lidu, který již nesměl přemýšlet. Až do 19. století katolická církev bránila i násilně rozvoji a popularizaci vědy. To lámalo charaktery lidí, jejich důstojnost.

Přesto mnohé z reformace přežilo, hlavně u vzdělanějších osobností. Mnozí obrozenci měli silné povědomí o české reformaci, čerpali z ní inspiraci pro svou práci pro úroveň českého národa. Věřili v jeho pozitivní potenciál, věřili v humanitní metody, ve vzdělání pro všechny, i pro ženy. Nezalekli se násilí se strany mocných. Ale to už bylo v kontextu osvícenství, které odmítalo církve, ale přijalo jako ideál principy svobody, rovnosti, bratrství, původní principy křesťanství, proti jejichž znásilňování se vzbouřila česká reformace jako první.




 Marie L. Neudorflová, Ph.D.                                                         Praha 16. listopadu 2020

Státní volební komise Wisconsinu nařídila přepočítání výsledků prezidentských voleb po shlédnutí důkazů o přepisování volebních lístků sčítacími úředníky

0
0


Ivan David
20. 11. 2020


Včera zasedala ve Wisconsinu Státní volební komise. Podle tamního zákona je složena ze 3 zástupců Republikánů a 3 Demokratů. Jde o nejvyšší orgán zabývající se organizováním voleb v tomto státě USA. Komise podle deníku Epoch Times jednala 6 hodin o žádosti právníků současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa o přepočítání. Po předvedení důkazů o přepisování hlasovacích lístků obecními úředníky, které předložili Trumpovi advokáti, komise nařídila přepočítání výsledků voleb.
 

Důkazy byly tak zdrcující, že s návrhem na přepočítání museli souhlasit i zástupci Demokratické strany. "Byl vydán příkaz, který nařizuje, aby došlo k přepočítání," oznámila po zasedání předsedkyně státní volební komise Ann Jacobsová, která je nominantkou Demokratů. Republikánský komisař Dean Knudson uvedl, že Komise vydala přepočítávacím komisím příkaz, aby vytřídily hlasovací lístky, u nichž byla provedena „oprava“. „Tyto hlasovací lístky musí být dány stranou a odeslány Nejvyššímu soudu státu Wisconsinu, který bude na základě stížnosti zástupců kampaně prezidenta Donalda Trumpa rozhodovat o jejich platnosti či neplatnosti“, řekl Knudson.


Do dalšího zvláštního soudním úředníkem zapečetěného kontejneru mají být navíc vytříděny volební lístky, které byly poslány poštou a které zpochybnili sami voliči. Několika tisícům voličů bylo obecními úředníky v okresech Madison, Milwaukee a Dane znemožněno volit osobně ve volební místnosti s odkazem na to, že si vyžádali hlasovací lístky pro poštovní volbu a jejich hlas již byl poštovní formou přijat ke sčítání. Naštvaní voliči, kteří si před hlasovacími místnostmi vystáli frontu, proti rozhodnutí, které jim znemožnilo osobně volit, podali stížnost k Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud státu Wisconsin prozatímním opatřením uložil volebním orgánům, aby zajistily tyto volební lístky i s obálkami a prohlášením voliče jako důkazy pro projednání stížnosti odmítnutých voličů. Jejich počet je Epoch Times tak velký, že Nejvyšší soud musel k jejich svozu zajistit speciální kontejner.


Většina voličů, jimž bylo úředníky znemožněno osobní hlasování, chtěla volit Donalda Trumpa. Často jde o voliče, kteří se v několika předchozích volbách neúčastnili hlasování. Organizátoři volebního podvodu si je tedy zřejmě vytipovali jako „černé duše“, které bude možno zneužít na podvod s poštou zasílanými hlasovacími lístky. Tito voliči však falšovatelům voleb zkřížili plány tím, že se rozhodli zúčastnit vypjatého volebního souboje a dostavili se osobně do volebních místností. 


Podobné zprávy přichází z USA prakticky každý den. Postupně odhalují obří rozsah volebního podvodu, který se zřejmě odehrál letos v USA při prezidentských volbách. Ukazuje se, že kolegové z probruselské většiny Evropského parlamentu se tedy minulý týden radovali poněkud předčasně, když hlasovali pro usnesení vítající volební „výhru“ demokratického kandidáta Joe Bidena. Marco Zanni - předseda frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí europoslanci zvolení v ČR za SPD, správně upozorňoval, že by Evropský parlament měl raději vyčkat na oficiální výsledky, které budou vyhlášeny až po prošetření všech volebních stížností.

Proč, čeho a kdo se bojí vývoje kauzy Rady ČT?

0
0
Růžena Chrastekova

20. 11. 2020 VašeVěc

Docela nedávno si odvážně, ve službách a v zájmu opozice, zaspekuloval novinář Šídlo ze Seznamu, o pádě vlády a jmenování vlády úřednické prezidentem republiky. Byť to sám jako spekulaci neoznačil, naopak, vydával to za téměř jistotu. Shrnutím veřejně dostupných informací, lze také zaspekulovat o tom, co, proč a kdo hraje největší role ve výbušné kauze Rady ČT, její kontrolní komise a České televize vůbec. A na rozdíl od toho Šídla není potřeba si nic vymýšlet, jenom ta fakta a informace seřadit, vytřídit a dát do souvislostí.


Skutečností je to, že ČT, převážně a hlavně v oblasti zpravodajství, pracuje prapodivně až nestandardně, v nesouladu s jejím posláním veřejnoprávního média, placeného z koncesionářských poplatků VŠECH občanů, koncesionářů, nejenom politiků, příznivců a voličů současné politické opozice. Přesto je ČT už zcela otevřeně, neskrývaně hlásnou troubou, PR organizací, pokytující služby jenom té opozici a dávno tomu již je, když byla nestrannou, objektivní, nezaujatou a vyváženou ve svých zpravodajských a politických pořadech, od samotných zpráv až po různé komentáře, debaty, rozhovory. Mnohokrát a různě kritizovaná, komentovaná a odsuzovaná skutečnost, pravda a nic než pravda, žádné spekulace, ČT je součástí opozice a "kope" za ni aktivisticky, víc jak pilně. Hlavně proti vládě, premiérovi, ale i prezidentovu republiky.

Komu a proč tento stav vyhovuje, jakou roli v této celkem nechutné frašce proměny naší, všech, televize v jejich, opoziční a proti té nadpoloviční množině voličů, kterou se snaží podprahově, ale i zcela otevřeně manipulovat, podsouvat jí jiné, jejich názory? Kdo z toho profituje a kdo to všechno zaštiťuje, doslova kryje? Zase, zcela bez jakékoliv spekulace, jednoznačně šéf tohoto mediálního molochu, krmeného koncesionáři cca sedmi miliardami ročně, generální ředitel ČT Dvořák.

Sedm milard, povinně vysbíraných z kapes koncesionářů, ze kterých si, nutno podotknout, vyplácí sám ten šéf přímo prezidentský plat, s odměnami i ten převyšující. A v záhadné výši platy aktivistických komentátorů, moderátorů. Ta záhada tkví prý úmyslně v tom, že ten koncesionář, který to vše platí, cáluje ze své kapsy, ještě nedozrál k tomu, aby ty sumy pobral, snad pochopil. Volně citovaná slova pana generálního ředitele s prezidentským platem a přeštědrými, milionovými ročními odměnami. Takže občane, koncesionáři - plať a neptej se, co a jak s tvými penězi činíme, kolik komu a za co platíme, vůbec už se neopovažuj volat po nějaké kontrole hospodaření s těmi penězi, co nám dáváš, protože jsi prostě a jednoduše hloupej, přímo blbej na to, abys to věděl.

Jo, samozřejmě, je tu, zákonem daná, Rada ČT, která to jakoby vše, to hospodaření hlavně, schvalovala. Na doporučení poradní kontrolní komise. Která ale, jak plyne zvolna a doložitelně z uvolňovaných informací, žádné spekulace, na povrch, nic nekontrolovala, vše doporučila na první dobrou, protože nač pracovat, když to kapesné zase, těch několik málo desítek tisíc měsíčně, není teda žádný velký vejvar, že ano. Byla to dobrá Rada, přímo spřátelená, žádný problém, panu generálnímu odkejvala všechno, i ty miliony odměn, hlavně klídek, tabáček, pohodička, vždyť kamarádi, že? Že, pane Šarapatko? Že se taky kopne nějaká malá kamarádovi, o tom žádná. Jistě, spekulace, ale víc jak limitně se blížící pravdě. Kamarádi taky potřebují mít nějaké své pořady a "díla" ve vysílání a taky se jim za to musí zaplatit. Kdo, za kolik, jo, to se (zatím) nikdo nedoví ... Jo, ty začerněné smlouvy, to je věc, panečku! A ta kontrolní komise? Prosímvás, vždyť jsme také kamarádi, tady to podepiš a žádné strachy, je to v cajku, neřeš to. A kdyby náhodou nebylo, tak to nějak pořešíme, že ... 

https://www.parlamentnilisty.cz/.../Dozorci-komise-CT-Je...

Dovolením nových členů Rady ČT, které bylo naprosto transparentní, volby poslanců v Parlamentu byly svobodné, demokratické a řádné, dle platného zákona o ČT, se ale začalo to bahýnko, ten ustálený kal, ty zdánlivě nerozbitné ledy hýbat a je tu poprask jak Brno. Je tu strach, obrovský strach všech zainteresovaných, tím generálním ředitelem počínaje, až po ty odvolené členy kontrolní komise. Že se jim na ty jejich levárny přijde, že to ta prokletá Lipovská, i ten Xaver a Matoch rozvrtají, že se budou ptát a budou nekompromisně, naprosto v souladu se svými pravomocemi, chtít odpovědi. Že budou chtít vidět ty smlouvy bez toho začernění, na což mají právo zase ze zákona. A třeba i vědět, kolik bere takový otázkař nedělní, protože oni byli řádně zvoleni a ten pan generální už jaksik nemůže říct, že jsou blbí na to, aby to věděli a pobrali.

V kauze Rady ČT, její kontrolní komise a vůbec celé ČT tak jde jenom a pouze o peníze zainteresovaných nespokojených a o moc (a z ní plynoucí zase peníze) politiků, kteří jí už a někteří ještě, nemají, ale chtějí mít. O nic víc a o nic méně.

Paní Lipovská, pánové Xavere Veselý a Matochu, ale i další slušní radní, ptejte se, prosím, žádejte odpovědi. Za nás, podle pana generálního blbé, koncesionáře. Protože když si někoho platíme, tak chceme vědět za co a za kolik. A také chceme, aby se nám naše ČT vrátila, všem, aby nebyla jenom PR agenturou opozice. Děkujeme. 




Křesťanství v Evropě a islamismus - dějiny a výhled do budoucna aneb Neblahá tušení věcí příštích

0
0


Petr Kužvart
20. 11. 2020

S náboženstvím je to v dějinách hodně proměnlivé. Byly doby, kdy se pro náboženství vyvražďovalo, a to včetně žen, starců a mimin. Byly ale i doby náboženské tolerance. Již zesnulý doktor Zdeněk Mahler mluvil svého času o náboženství jako o potenciální zbrani hromadného ničení. Měl bezpochyby pravdu. Kéž by zůstalo jen u té potencionality. Ale upřímně řečeno, moc to na to aktuálně nevypadá. Nuže, jak věci mají?



Pokud skutečně existují nějaké společné evropské hodnoty, na kterých je nutno za všech okolností trvat a za které je třeba nekompromisně bojovat, pak to rozhodně není bruselsky mainstreamově chápaná “svoboda a demokracie”, ale je to určitě náboženská (a šířeji světonázorová) tolerance a svoboda každého jednotlivce v prostředí sekularizované moderní společnosti, zahrnující i právo na bezkonfesijnost, na ateismus. To je ovšem výsledkem tisíciletého vývoje evropské kultury. Otázka, kdo uvěří nebo neuvěří v to či ono je tu ponechána plně ve sféře svobodné a niterné volby každého jednotlivce, bez donucování, diskriminace, hrozeb postihů a exkomunikací. To je něco, co původní křesťanství pochopitelně vůbec neznalo a nemohlo znát. Tak, jako islám dodnes si i křesťanství dělalo původně samozřejmý nárok na univerzalitu, všespásnost, světový monopol vnucovaný po dobrém nebo po zlém, tedy na svou jedinou a povinnou pravdu o bohu, člověku a světě.

Křesťanství je svým původem jedním z mnoha mimoevropských kultů, jež často vznikaly na Středním východě, v tradiční Levantě. Bylo založeno nedlouhým kazatelským působením později popraveného Jošuy ben Pantery (v následujících staletích známého jako Jošua pokřtěný, Ježíš Kristus). Je pravděpodobné, že se inspiroval dogmatikou judaistické heretické sekty esejců. Nelze vyloučit, že byl po nějakou dobu před svým kazatelským vystoupení jejím členem. Soustředil kolem sebe skupinku následovníků, z níž se vyvinula další heretická judaistická sekta, jež se stala základnou pro další expanzi nového kultu a vznik prvotní křesťanské církve. Bylo to uskupení zřetelně plebejského složení. Majetný podnikatel a romanizovaný Žid s právy římského občana, Saul z Tarsu byl mezi prvními křesťany spíše výjimkou.

Původně oproti rozpadající se a postupně zanikající antické kultuře a vzdělanosti bylo křesťanství naprosto nesnášenlivé a negativistické, velmi útočné v šíření nové víry. Ve srovnání s vyspělou, zjemnělou až dekadentní antickou kulturou bylo zcela barbarské, hrubé, primitivní a obrazoborecké. Jezdeckou sochu Marca Aurelia v Římě křesťané nezničili jen proto, že se mylně domnívali, že zpodobňuje “jejich” císaře Konstatina Velikého. Velkou alexandrijskou knihovnu spálili útočící muslimové - dobyvatelé světa ve jménu Alláhově. Ale Malou alexandrijsou knihovnu v Serapeiu spálili křesťané - šlo totiž o pohanskou, hříšnou a falešnou učenost, kterou bylo nutno vyhladit. Všechna učenost světa je již přece jednou provždy obsažena v bibli!

Je pravdou, že když se křesťané změnili z pronásledované ilegální sekty v oficiální, posléze jedinou povolenou náboženskou strukturu v Římské říši, tak předvedli pohanům stejné krutosti, zvěrstva a stejně drsný útlak, jaké předtím sami zažívali. Stav drsné, barbarské intolerance a útočné expanzívnosti při šíření víry trval několik staletí, kdy byly pohanské kmeny obraceny na jedinou pravou víru jejich vojenskou porážkou a poté nastolením jednoduché volby: buď se nechají pokřtít, nebo budou vyvražděny. Jak jednoduché!.

Je široce rozšířeným ale nepodloženým mýtem, že evropská kultura je založena na židovsko-křesťanských základech. Nikoli, to je hluboký omyl! Je založena na antických kulturních základech a stala se tím, čím dnes je, navzdory křesťanství, proti němu a v procesu postupné dlouhé humanizace křesťanské víry. Evropa se stala tím, čím je, postupně proti církvi probojovaným návratem, obnovou a dalším rozvinutím antického kulturního a vzdělanostního základu, který přežil zánik Západořímské říše a často prostřednictvím arabské již islamizované kultury se dostával zpět na evropský Západ. Antická vzdělanost v arabských překladech byla následně na Západě překládaná zpátky do latiny s hebrejským mezistupněm. Dělo se tak na převážně saracénském Iberském poloostrově. To jsou paradoxy!

Jak se nachylovalo první tisíciletí našeho letopočtu, začali se v západní Evropě objevovat vzdělaní, svobodomyslní a šťouraví učenci – sami křesťané, často klerici - kteří zahájili studium dostupných antických spisů a postupně akceptovali antickou učenost a jejím prostřednictvím kultivovali dosud barbarskou křesťanskou víru, Byli to scholastikové a tento trend vrcholil Tomášem Akvinským, který v díle Summa theologiae provedl smíření aristotelské filosofie (a také přírodovědy i zárodků společenských věd - tehdy to bylo vše v jednom, nerozlišené, označované souhrnně jako filosofie) s křesťanskou doktrínou. Byl to opravdu velký duchovní a intelektuální převrat 13. století!

Pak přišel časem (od 14. století) humanismus spojený s programovou rehabilitací antické literatury, básnictví a hmotné kultury, ale i antického chápání života a antického životního stylu. A potom záhy přichází v západní Evropě náboženská reformace, jejímž předskokanem bylo české husitství. Reformace Lutherova byla sympatická, na Husa navazující a celkem tolerantní - na rozdíl od drsně totalitní a nesnášenlivé dogmatiky Jeana Calvina i některých jiných (byli zpravidla vedení veskrze totalitní snahou očistit společnost a navrátit ji do strohého stavu prvotního křesťanství, jak si je tehdy představovali). Následovala pak často hodně drsná protireformace, ale setba humanistické učenosti i kultury a také konfesní plurality už nešla vykořenit. Náš Rudolfův majestát z roku 1609 byl výstřelkem, který přišel předčasně a byl protireformací záhy zlikvidován. Ale v revolučním Nizozemí již vládla široká náboženská tolerance ve vztahu ke všem křesťanským denominacím - dokonce i ke katolíkům, nedávným brutálním okupantům!

Po barokní mezihře, naposledy se ohlížející po beznadějně již zaniknuvším středověku, následovalo osvícenství se svou skepsí ve vztahu k zázrakům, poutím, uctívání zázračných obrazů, soch a relikvií, skepsí ve vztahu k přeexponovanému vnějšímu pozlátku i pověrám a všemu v baroku nashromážděnému haraburdí, jež zakrývalo a mrzačilo niterný a bezprostřední vztah k bohu. Zavládl věk rozumu, důrazu na vědu - ale nikoli ateismu. Byly položeny základy k sekularizaci společnosti, víra však nebyla zásadně potírána, právě naopak: - viz tereziánské a josefínské osvícenské reformy.

Teprve v 19. století nastává opravdová sekularizace spojená s plnou konfesní svobodou. Prvých programových ateistů bylo ovšem poskrovnu (třeba velký německý skladatel a Dvořákův přítel Johannes Brahms). Ale už je nikdo neupaloval ani nevylučoval ze společnosti.

No a ve 20. století se vývoj dokončil úplnou, dovršenou náboženskou svobodou, spočívající v nezadatelné svobodné volbě každé lidské bytosti v oblastech duchovních. Nikdo už nikoho neupaluje, neexkomunikuje, nediskriminuje z důvodu víry. Postupně se vypěstoval vzájemný respekt k volbě těch druhých.

Islamismus do toho počátkem nového století ošklivě šlápl. Je to nefalšovaný a vývojem k humanismu, osvícení a sekularismu zcela nedotčený hlas ze středověkého záhrobí. Je útočný (stovky útoků na kostely ve Francii ročně!), násilný (káfira je možno beztrestně utratit, přece je jen nevěřící pes - a nejodpornější jsou ateisti) a má silnou, arogantní a sebestřednou vůli k organizované, bojové expanzi, k nesmlouvavé islamizaci světa. Evropská tolerance se proti němu bude obtížně bránit. - není militantní jako on Je široce tolerantní ke všem - a džihádisté toho rádi využijí a zneužijí. Již se tak v západní Evropě děje.

Nezbývá, nežli se spojit ve společné obraně těchto evropských hodnot - všechny křesťanské proudy, katolíci, evangelíci všech denominací, pravoslavní, řečtí katolíci, uniaté, autokefální ortodoxní denominace, Arménská apoštolská církev, koptové, ale i judaisté, hinduisté, buddhisté a lamaisté, šintoisté a všichni ostatní samozřejmě spolu s ateisty. Islamismus je smrtelnou hrozbou pro všechny!

Umírnění, integrovaní muslimové musí samozřejmě dostat možnost zapojit se do obrany evropských hodnot. Pokud tak neučiní, bude těžké se jim za cokoli do budoucna zaručovat. A pokud se rozhodnou pro islamismus, pak budou nevyhnutelně sdílet jeho osud. Bude dost možná nutno jít do rozhodného boje brzy. Dřív, nežli se stane již předem prohraným. Jít do boje až do těch hrdel a statků, bude-li to nezbytné. A ono dost možná bude!

Střetnutí s islamisty se může bohužel snadno zvrhnout ve vyhlazovací válku a etnické čištění území, kdy vítěz bere vše a poražení musí rychle odejít, jinak budou povražděni. Jak už se v dějinách vícekrát stalo. Zatím to vypadá v západní Evropě časem na občanskou válku o charakter stávajících států a společností. V tom může nezúčastněná střední Evropa, tedy Maďarsko, Polsko, Čechy, Slovensko sehrát roli zázemí a logistické podpory pro evropské hodnoty hájící síly. Ovšem jakou roli bude hrát postupně se islamizující západní Balkán, to se ještě uvidí.

K tomu je nutno připočíst pravděpodobný válečný konflikt velkotureckého islamistického fašismu s Řeckem a jeho spojenci ve východním Středomoří a s Ruskem v prostoru Kavkazu a ve středoasijské oblasti. Ale tyto války nebudou probíhat ve vzduchoprázdnu, nýbrž v kontextu vytrvalých euroatlantických snah o porážku Ruska a zostřujícího se velmocenského soupeření USA s Čínou, jež může časem přerůst v ozbrojený konflikt. V delší časové perspektivě nelze vyloučit Číňany vyvolanou válku s Ruskem o Sibiř. A v těchto konfliktech se bude nabízet využití islamistické karty ke zdolání protivníka, Zejména Západ bude zase v pokušení opět si najmout, vyzbrojit a zaplatit islamisty a nechat je za sebe udělat špinavou práci, zejména v boji proti Rusku.

Vždycky jsem odmítal násilí. Byl jsem tak vychován. Válku jsem vždy odmítal. Co to před nás dějinný pohyb staví? Člověku se z toho dělá zle. Docela bych si přál, abych viděl budoucnost příliš černě. Opravdu bych tentokrát docela nechtěl mít pravdu. Rád bych se mýlil. Ale zatím mi to vychází takto. Bohužel!


Petr Kužvart (p.kuzvart@email.cz

Rozpočet EU a "evropské hodnoty"

0
0
Ivan David
20. 11. 2020
Pro ČT24 jsem se vyjádřil k schvalování rozpočtu a pokusu o vydírání Polska a Maďarska. Řeč byla také o gumovém výkladu "evropských hodnot" a zvláštním způsobu zajišťování vakcín pro občany států Evropské unie.


MZV ČLR: Aliance zpravodajských služeb Pět očí může oslepnout v případě vyhrožování Číně

0
0
21. 11. 2020 eadaily
Aliance zpravodajských služeb Pět očí (členy jsou USA, Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland) si musí dát pozor, aby neoslepla, pokud se jí zachce uškodit suverenitě Číny. S takovým prohlášením vystoupil dnes, 19. listopadu, oficiální zástupce MZV ČLR Zhao Lijian, když komentoval žádost aliance, aby Čína změnila politiku vůči Hongkongu.

"Všechny uvedené státy jsou členy aliance zpravodajských služeb Pět očí. Co se týče Číny, my nikdy nechceme problémy, ale ani se nebojíme problémů, když přicházejí. Bez ohledu na to, zda mají pět očí nebo deset, když se opováží uškodit suverenitě, zájmům bezpečnosti a rozvoje ČLR, tak zůstanou úplně bez očí. Ať jsou opatrní", řekl diplomat.

Zdůraznil, že Čína projevuje silnou nevoli a rozhodně vystupuje proti hrubému porušování mezinárodního práva a základních norem mezinárodních vztahů příslušnými státy, a také proti jejich nezodpovědným připomínkám v otázce Hongkongu, které jsou vnitřní záležitostí Číny.

Zhao Lijian rovněž poukázal na to, že stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců přijímá rozhodnutí o uznání členů zákonodárného shromáždění Hongkongu v souladu s ustanoveními ústavy, základního zákona Hongkongu a zákona o národní bezpečnosti Hongkongu. Jak prohlásil diplomat, je to nutné pro podporu a zdokonalení principu "jedna země, dva systémy", pro zabezpečení svrchovanosti práva a ústavního uspořádání v Hongkongu.

"Je to racionální, odpovídá to ústavě a zákonu", uzavřel.

EADaily připomíná: dříve kanadské MZV rozšířilo společné prohlášení zahraničněpolitických rezortů Kanady, USA, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu s výzvou k Číně, aby změnila politiku vůči Hongkongu a obnovila ve funkci opoziční členy zákonodárného shromáždění tohoto zvláštního administrativního útvaru ČLR.

Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců přijal na svém zasedání rezoluci o možnosti okamžitého zbavení mandátu členů zákonodárného shromáždění Hongkongu, neboť jejich aktivity mohou být hodnoceny jako hrozba národní bezpečnosti země.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Jen takový postřeh

0
0



Ivan David 

21. 11. 2020
Organizace Šedí vlci, turečtí nacionalisté, má na svědomí mnoho. Byla zakázána ve Francii, Rakousku, o jejím zákazu se právě v těchto dnech jedná konečně i v Německu. U nás, na demonstraci na podporu "ázerbajdžánských bratrů" před tureckou ambasádou v Praze, se otevřeně zdraví pozdravem Šedých vlků, tedy symbolem vlčí hlavy, za přítomnosti velvyslance Turecké republiky v České republice, pana Egemena Bagise, osobního přítele Recepa Erdogana.


Stejně jako jinde, i u nás, kde jakýkoli provokatér zdravící nacistickým pozdravem je použit ke skandalizaci nepohodlné demonstrace, jsou pozdravy skutečně fašistických Šedých vlků  ignorovány.
Fotografie jsou ještě v této chvíli volně dostupné na stránkách tureckého velvyslanectví.

Výzva tureckého ministra "obrany"Řecku: Vzdejte se, nic se vám nestane!

0
0


Ivan David
21. 11. 2020

 

Turecko vyhlásilo NAVTEX a žádá demilitarizaci ostrovů Tilos, Halki, Psara, Lemnos, Lesbos a Agios Efstratios. Turecký ministr národní obrany Hulusi Akar vyzval Řecko: „Vaše armáda musí hned odejít!“
NAVTEX je mezinárodní systém monitorování námořní dopravy, který pomáhá při navigaci a varuje před nebezpečnými změnami počasí a také například před cvičeními námořnictva. 


Ankara tvrdí, že vojenskou přítomností na svých ostrovech porušuje Řecko mezinárodní smluvní závazky. Odvolává se na smlouvu z Lausanne (1923), která určovala hranice Turecka. Turecko při tom samo tuto smlouvu vypovědělo. 


Ministr národní obrany Hulusi Akar prohlásil, že: "Řecko narušuje přátelství, které navrhujeme, dělá ty nejchybnější kroky. Podporujeme politické urovnání, dialog a dobré sousedské vztahy. V této věci jsme ukázali svoji dobrou vůli a budeme v ní pokračovat..." Míní tím odmítnutí demilitarizace řeckých ostrovů, které německý ministr zahraničí Heiko Maas v rámci 150 let trvající vstřícnosti Německa k Turecku označuje jako "sporné". 


Akar tvrdí: "Akce, které se odehrávají na ostrovech, které nebyly v žádném případě přiděleny Řecku, jsou přehlíženy, zatímco naše vědecká a technická práce je považována za provokaci. Toto je opravdu špatný přístup, který není v souladu s dobrým sousedstvím."
Vědeckotechnickou prací míní průzkumné vrty při hledání ložisek plynu - ovšem v oblastech náležejících Řecku. "Dobré sousedské vztahy" Turecko nabízí jako ultimátum poté, kdy se vloni snažilo prolomit hranice s Řeckem na řece Evros, když chtělo do Evropy dostat další imigranty. 


S odkazem na vývoj na Kypru, jehož severní část Turecko okupuje od roku 1974, Akar uvedl, že „na Kypru existuje turecká přítomnost, je nutné vidět, že tam po staletí žijí Turci. Musí jim být přiznána jejich práva.“

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že Evropa „připravuje svůj konec“ tím, že „otevře frontu proti muslimům“.

0
0
22. 11. 2020   sputniknews
Turecký lídr to oznámil, když ve svém projevu ve městě Kayseri komentoval operaci německé policie v mešitě Mevlana v Berlíně během muslimské modlitby. Podle novin Sabah se jí účastnilo asi 150 policistů, kteří chodili v botách po modlitebních kobercích. ​„Prováděním takových útoků na práva muslimů, kteří jsou občané (zemí Evropy, pozn. red.), přešel evropský fašismus do nové fáze.
Evropa připravuje svůj vlastní konec frontou, kterou otevřela proti muslimům. Pokud se toho nezbaví co možná nejrychleji, taková bolest Evropu zničí zevnitř,“ uvedl Erdogan.

Turecký prezident také poradil svému protějšku Emmanuelovi Macronovi, aby si „vyléčil psychiku“. Připomeňme totiž, že v říjnu Macron vystoupil s velkým proslovem na téma boje proti separatismu ve Francii. Prezident uvedl, že 9. prosince představí odpovídající návrh zákona: bude zaměřen na posílení republikánských hodnot a francouzské orgány budou věnovat zvláštní pozornost vzdělávání dětí. Macron rovněž uvedl, že společně s Radou muslimů ve Francii je nutné vytvořit organizaci, která pomůže budovat „osvícený islám“ v zemi. Podle něj je nutné „osvobodit islám (…) od zahraničního vlivu a posílit kontrolu za financováním mešit“.

„Co má Macron s islámem a muslimy? To, že prezident země se tak chová k milionům muslimů ve své zemí, je především ztráta kontroly nad rozumem. Měl by si nechat vyléčit psychiku,“ uvedl turecký lídr.

Erdogan ale již dříve vyjádřil nespokojenost s Macronovým projevem. Podle Erdogana se chce francouzský vůdce podle svých slov o boji proti islámskému separatismu „vypořádat s muslimy“. Taktéž obvinil Macrona z toho, že má v úmyslu vytvořit totalitní „antiislámský systém“.

Připomeňme, že v letošním únoru Emmanuel Macron prohlásil, že islamistický separatismus je neslučitelný se svobodou a rovností. Poznamenal také, že Francie musí bojovat proti „cizímu vlivu“ v oblasti náboženství, a proto přestane přijímat imámy vysílané jinými státy a zpřísní kontrolu zahraničního financování náboženských zařízení. Současně se podle Macrona zvýší počet imámů studujících ve Francii. 

„V republice nikdy nemůžete akceptovat, že zákony náboženství mohou být vyšší než zákony republiky,“ uvedl s tím, že kroky vlády nejsou „plánem proti islámu“.

Lhaní zadarmo, psaní pravdy za peníze

0
0
Lubomír Man 
22. 11. 2020  Ousidermedia  

Psavci neoficiálních médií lžou – zadarmo.
Psavci oficiálních médií říkají pravdu – za peníze.

Takto vypadá paradigma, čili vzorec myšlení, hlásané nejen médií oficiálními, ale celým naším oficiálním establishmentem. Toto hlásají naše televize, náš rozhlas a náš tisk a vyvíjejí všechnu myslitelnou snahu vpravit tento názor do hlav našich lidí, především mladých a proto nad jiné tvárných. Neděje se to pochopitelně jen u nás, stejný výklad probíhá v celém západním světě a v celém západním světě se ono uvedené paradigma prosazuje.

(Na snímku: Vymění se pár písmenek a z pravdy je lež)

Zamysleme se nejdřív nad skupinou první a tedy nad psavci neoficiálních médií, kteří podle uvedeného paradigmatu lžou – zadarmo. A hned jak toto vyslovíte či si toto přečtete, praští vás do hlavy nelogičnost té věci. A napadne vás: Lžou zadarmo? Ale propánakrále, proč to dělají? To snad proto, že jde o notorické lháře, kteří musí od rána do večera lhát, jinak v noci neusnou? Dobrá, tomu by se se dalo uvěřit u jednotlivců, ale vždyť do neoficiálních médií píší desetitisíce lidí celého světa, vědci, univerzitní profesoři, spisovatelé, historici nejproslulejších jmen a politikové nejvyššího ranku. A to všichni tihle lidé lžou, lži si vymýšlejí a moří si hlavy jejich formulováním, vyhledáváním zdrojů, jejich překladem atd., a to jenom proto, ABY SI ZALHALI? Ale proč by to dělali, když v čase, kdy své dílo píší, by mohli dělat tisíce jiných příjemnějších a užitečnějších věcí, ze kterých by někdy třeba i zlaťáky cinkly? Ale to oni ne, oni raději jen tak z plezíru lžou.

Cítíme, že tahle konstrukce před logickým soudem neobstojí, a že tedy lež, či nutkání ke lži za konáním lidí píšících do neoficiálních médií, stát nemůže. Ale není-li to lež, co to tedy je?

Nenapadl vás BOJ ZA PRAVDU? Za pravdu skutečnou, nikoli tedy pravdou mocnými vyhlašovanou a kupředu penězi, dotacemi a dary hnanou, ale čehosi úplně jiného poslušnou? Poslušnou víře, že právě pravda stojí mezi všemi ostatními hodnotami tak vysoko, že je nutno prosazovat ji za každou cenu a za všech podmínek, a tedy i té, že její obrana bude bezplatnou doživotní službou, jíž je nutno obětovat volný čas a třeba i kusy času pro rodinu, vilu u moře či každoroční zájezdy na Maledivy. Protože pro psavce neoficiálních médií je pravda conditio sine qua non, čili podmínkou, bez níž je vše marno, a život bez ní není životem, ale živořením. A to i na těch Maledivách.

Ale odhlédněme nyní od skupiny první a přikročme ke skupině druhé a tedy k psavcům, kteří dle západního paradigmatu mluví pravdu – za peníze. Podívejte se na tuto větu, nebo si ji nahlas přečtěte, a její faleš vás okamžitě bácne do hlavy stejně, jako když jste četli, že psavci neoficiálních médií lžou zadarmo. Mluvit pravdu za peníze, ano, cítíme, jako by nám to hrdlo sevřelo, je už od poslechu protimluv. Za peníze se přece v historii téměř vždy jen lhalo, kdežto pravda se prosazovala sama s sebou, mravní náplní, kterou s sebou nesla.

Takže jakou pravdou je ta, za kterou se platí, a ještě lépe řečeno, za kterou se musí platit, jinak by nepřežila, protože se smyslu pro dobro, kterého je v lidech víc, než smyslu pro zlo, vzpírá? Není to nakonec jen prachobyčejná a mizerná lež, která se do hávu pravdy jen obléká, aby tak lidský rod zmátla a na cestu všeobecného zla jej vyvedla?

A kdo za touto lží, tvářící se jako pravda, stojí? Čí jsou peníze, které ji pohánějí, stavějí budovy, ze kterých se ta lež rozlézá po krajině jako plynný jed? Nejsou to peníze Sorosů, Bakalů a Rotschildů, kterých musí být hromada až obzor kryjí, aby přemohly chudobnou pravdu médií neoficiálních? Ale, zázrak, ono se to ani tak nedaří a jakoby těch peněz miliardáři shromážděných bylo na úkol přemoci pravdu stále ještě málo. Protože počet čtenářů a příznivců neoficiálních médií roste a roste a roste i počet psavců, kteří do těch médií píší, zatímco odběratelů oficiálního tisku a posluchačů zpravodajských relací oficiálních televizí ubývá – vždyť lžou až se jim od huby práší – slyšíte od Aše až po Jablunkov, takže situace pro oficiální média i pro celý český establishment začíná být složitá až kritická.

A protože navlas stejná situace panuje nejen u nás, ale v celé Evropě, je jen logické, že na obranu médií oficiálních 27. března tohoto roku vstupuje sama Evropská komise EU. A to s tzv. Evropským plánem na obranu demokracie před hybridními hrozbami, který má na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová. Jednou z hlavních priorit tohoto plánu je podpora nezávislých (rozuměj: oficiálních) médií a investigativní žurnalistiky (rozuměj: té investigativní čili vyšetřovací žurnalistiky, která bude čenichat v prostředí médií nezávislých, jestli by se proti nim či proti jednotlivým jejím autorům nedalo cosi zvlášť voňavého uplést). V plánu se dále uvádí, že mezi hybridní hrozby patří dezinformace (rozuměj: informace, které se nekryjí s informacemi oficiálními či s informacemi oficiálních médií), a informace nenávistného obsahu (rozuměj: ostřeji vyjádřené kritiky oficiálních nepravd, včetně nepravd oficiálních médií). Tento tzv. nenávistný obsah je pak dle plánu povinno VYHLEDÁVAT A MAZAT.

Což všechno prý ale, jak se česká eurokomisařka vyjádřila, ještě nestačí a musí se udělat více. Hlavně pak uvolnit 5,1 milionů eur, které mají evropským (rozuměj: oficiálním) médiím pomoci vyrovnat se se současnými problémy (rozuměj: s konkurencí a pravdou chudobných médií neoficiálních), a v konečném stádiu pak tato média, či alespoň jejich podstatnou část zřejmě z tváře Evropy smést. Vždyť přijde nová generace nezatížená pravdou Masaryka a Husa a pak už bude všechno snazší.

Plány na toto vše pojmenované Digital Services Act a Democracy Action Plan mají být hotovy a k použití připraveny do konce tohoto roku.

Takže se těšme nejen na Vánoce.

A nevíte náhodou někdo, jak se jmenovala ta země, o které ve svém románu 1984 píše George Orwell?







Co je to klipové myšlení, kritické myšlení a systémové myšlení?

0
0
Hloupý Honza
22. 11. 2020 Fórum KOB

S rozvojem mediálního prostoru a zejména s příchodem internetu, se společnost ocitla ve zcela novém informačním prostředí. Potřeba vnímat a analyzovat velké toky informací vede k otázce: „jak by mělo lidské myšlení fungovat?“ Diskutuje se o takových pojmech jako „klipové myšlení“, „kritické myšlení“, „systémové myšlení“. Co tyto pojmy znamenají, v čem se liší a co by mělo být pro naši psychiku normální?

Každý týden vstřebáme tolik zpráv, videí a článků, kolik naši dědečkové a babičky ani za rok nečetli a neviděli. V důsledku toho je náš mozek nucen filtrovat, analyzovat a vyhodnocovat větší množství informací, než kdokoliv v lidských dějinách před námi.

Někteří lidé se této mozkové činnosti dobrovolně zříkají a raději vnímají informace jednoduše jen jako zábavu– sledují nespočet filmů, televizních seriálů, neustále surfují po sociálních sítích, bezmyšlenkovitě klikají na odkazy na internetu a informace vnímají výhradně prostřednictvím emocí: líbí / nelíbí. Takoví lidé prostě nechápou, že informace jsou jako potraviny, jejichž konzumace a kvalita se nevyhnutelně odráží na lidské psychice. Z toho vyplývá, že hodnotit je je nutné nejen podle „chuti“, ale i podle obsahu.

Stravování hamburgery a jinými fastfoody rychle poškozuje trávení a řadu dalších životně důležitých tělesných systémů člověka, takže jeho tělo slábne, tloustne a churaví. S destruktivními, chaotickými či otupujícími informacemi je to velmi podobné. Jejich nekritické vnímání naplňuje lidskou psychiku nejrůznějšími nesmysly, v nejlepším případě zbytečným, ale daleko častěji škodlivým infoodpadem. Je naprosto přirozené, že takový člověk začne dříve či později strádat, dojde na nevhodné chování, začnou se projevovat deprese, životní plány se začnou hroutit. Co jiného byste také od otrávené psychiky čekali?

Co však znamená kritické vnímání informací a jak předejít otravě škodlivými informacemi? Zde nám na pomoc přichází kritické myšlení.


Kritické myšlení


Kritické myšlení, nebo jinými slovy „vědomé vnímání informací“, je algoritmus pro zpracování nových informací, který se skládá ze tří bodů:

1. Vědomí, že jakákoliv informace člověka ovlivňuje.

Tento bod si snadno zapamatujete, pokud budete mít trvale na paměti analogii s obvyklým jídlem. Žádné jídlo přeci neprochází tělem beze stopy. Jeho trávení může být snazší nebo obtížnější v důsledku čehož se tělo stává silnějším nebo slabším. S informacemi je to stejné.

2. Schopnost identifikovat vyslovený i zatajený cíl a smysl šířených informací.

Jak rozlišíme škodlivé potraviny od zdravých? Tak především už chápeme, že krásný štítek ani zářivý obal výrobku vůbec nezaručují, že nám prospěje. Složení výrobku zkoumáme proto, abychom se vyhnuli nejrůznějším chemikáliím, látkám zvýrazňujícím chuť, geneticky modifikovaný potravinám, atd. Taktéž se zamýšlíme nad dopadem konkrétní potravy na náš organismus, vždyť jeden člověk potřebuje jíst více listové zeleniny, jiný kořenové a třetí musí pravidelně pít vodu.

Podobných zásad bychom se měli držet při hodnocení mediálního obsahu. Hojnost vulgárností, násilí, oplzlosti, hloupého humoru, to jsou jasné příznaky toho, že tento „produkt“ byl otráven a musí být vyřazen z vašeho jídelníčku, i když je zabalen do atraktivního obalu a zhusta inzerován v tisku.

Rovněž stojí za to věnovat pozornost tomu, kdo tento obsah (film, karikatura, show, píseň, článek) vytvořil a za jakým účelem. Odpovídá autorem deklarovaný záměr reálně dosahovanému výsledku? A jaké jsou vedlejší účinky? Není nabídnutá zpráva falešná? Nemáme náhodou před sebou „trojského koně“, zvenčí přitažlivého a jedovatého zevnitř?

Proto musíme identifikovat záměr, který nám autor nebo tvůrce nabízí, a poté jej vyhodnotit – což už je třetí krok algoritmu, který je základem kritického myšlení.

3. Vyhodnocení nalezeného záměru a smyslu z hlediska „dobré / špatné“, „škodlivé / prospěšné“, „důvěryhodné / falešné“ atd.

Po rozebrání obsahu je ta pravá chvíle pro naše hodnocení, obrazně řečeno, „orazítkujeme“ ho závěrem naší výstupní kontroly. Razítka mohou být velmi různá: „spolehlivé“, „ lživé“, „užitečné“, „škodlivé“, „učí dobrému“, „učí špatnému“, „pochybné“, „vyžaduje další studium“, „nebezpečné“, „ hodné šíření“ a tak dále. To znamená, že nezbytné informace, které se k vám dostaly, je potřeba ohodnotit (kategorizovat), aby ve vaší hlavě zaujaly to místo, které si zaslouží.

Díky popsanému přístupu už do vašeho světonázoru nebudou padat žádné informace náhodně a nekontrolovaně. Každý informační blok bude analyzován, označen a odeslán na příslušnou adresu. Něco poletí do „koše“ okamžitě, něco bude umístěno „do karantény“ a něco zaujme své zasloužené místo ve vaší pokladnici nejužitečnějších a nejcennějších znalostí.


Systémové myšlení


Nicméně pro plnohodnotný život dnes samotné kritické myšlení nestačí. Je nezbytné formovat si systémové myšlení. A pokud dosáhnout to první je relativně snadné – stačí naučit svůj mozek správnému algoritmu pro zpracování příchozích informací, potom formování systémového myšlení většinou vyžaduje dlouhodobější úsilí.

I zde bude vhodné začít s definicí.

Systémové myšlení je myšlení, které se opírá o mozaikový pohled na svět, ve kterém jsou veškerá fakta uspořádána, vzájemně propojena a navzájem se doplňují a vytvářejí celostný a vnitřně nerozporný obraz světa.

Každý z nás, už ode dne svého narození, neustále poznává svět a plní své osobní zavazadlo znalostí a představ o všem kolem. Cokoliv, co jsme kdy viděli, četli, shlédli, učili se, je navždy uloženo v našem podvědomí. A je velmi dobré, když v době dospívání člověk již disponuje uceleným a dostatečně podrobným světonázorovým obrazem, který mu poskytuje odpovědi na všechny základní otázky: „jak je uspořádán svět“, „co je to člověk“, „jak sám sebe ovládat“, „proč žiji“ a další…

V moderních reáliích však většina dospívajících vstupuje do dospělosti bez potřebné znalostní základny, pročež se začínají potýkat s různými problémy. Důvod spočívá v tom, že jejich světonázor často obsahuje spoustu protichůdných nebo vysloveně lživých informací a v řadě důležitých oblastí nemají informace v podstatě žádné. Tato situace je odrazem problémů v současném vzdělávacím systému a ve společenské kultuře obecně, protože ta prostupuje všemi oblastmi a vytváří vlastní rámec pro chování a vnímání světa, a to převážně prostřednictvím mediálního prostoru.

Za těchto podmínek je to právě kritické myšlení, které může člověku umožnit, aby si začal vědomě utvářet celostný obraz světa. A jak budou kaleidoskop a chaos v hlavě postupně ustupovat mozaice, bude se formovat systémové myšlení.

Obvykle tento proces trvá poměrně dlouho, protože je na jedné straně nutné vyhodnotit a revidovat vše, co se nashromáždilo za roky mládí a na druhé straně bude zapotřebí najít odpovědi na mnoho trýznivých otázek. A protože nemluvíme o prostém biflování hotových informací, které pro nás již někdo shromáždil (jak jsme na to ze školy zvyklí), ale o procesu samostatného pátrání, analýze, osvojení si a testování všech druhů znalostí v praxi, neměli bychom očekávat rychlé výsledky.


Kritické a systémové myšlení jsou nicméně objektivními požadavky moderního rychle se měnícího světa. Pokud chcete pochopit, co se děje kolem vás, a chovat se přiměřeně novým okolnostem, musíte této problematice věnovat svou pozornost.

Klipové myšlení


Za současného stavu je mimořádně znepokojivá aktivita šíření klipového myšlení ve společnosti, které se vyznačuje rychlou a bezmyšlenkovitou konzumací informací, dávkovanou hlavně krátkými a nesouvislými bloky, tj. „klipy“.

„Klipové myšlení“ je v podstatě protikladem systémového a kritického myšlení a v člověku vytváří chaotický, kaleidoskopický obraz světa, ve kterém jsou narušené příčinné vztahy nebo dokonce žádné nejsou. Pro lidi s takovým světonázorem je obtížné formovat a plnit dlouhodobé plány, protože v hlavě mají neustále se měnící nepořádek. A při jejich trvalém napojení na velké informační toky se stávají snadno manipulovatelnou masou.

Hlavní nebezpečí formování klipového myšlení dnes přichází z mediálního prostředí, které na lidské vědomí soustavně útočí všemi druhy infoodpadu. Nejaktivnější jsou zejména televize, reklamní průmysl, řada tvůrců kreslených filmů, filmů, hudebních videí, a baviči.

Dospělo to tak daleko, že už vznikly a aktivně se propagují sítě zaměřené na vtahování dětí a formování jejich klipového myšlení již od dětství. Zejména se jedná o takové zdroje jako Tik Tok a Like. Jejich typickým rysem je podmínka omezení velikosti videa na 15 sekund nebo jednu minutu, což vede k rychlé změně tématiky konzumovaného obsahu, jeho zaměření na emoce a tím na povrchnost. Průměrný uživatel těchto sociálních sítí shlédne 50–100 příběhů za hodinu, přičemž každý z nich je věnován úplně jinému tématu.

Přidávají se i další velké platformy, jako například VKontakte (ruský facebook), ve kterém se nedávno objevila podobná sekce „Klipy“. Kromě toho řada sociálních médií navíc zavádí algoritmy, které podporují vytváření stručného textového obsahu, který oproti článkům v plné délce získává jasnou distribuční výhodu. V důsledku toho máme dnes kritický nedostatek internetových zdrojů (a tedy i publika), na kterých by bylo možné vést smysluplnou a seriózní diskusi na aktuální témata.

Těmto negativním tendencím lze na úrovni jednotlivce odolávat pouze vůlí a vědomým formováním svých informačních toků, což mimo jiné předpokládá odmítnutí nebo cílený odpor proti informacím negativně ovlivňujícím psychiku.

Na společenské úrovni je nutné vést osvětovou činnost ohledně rozdílu mezi klipovým, kritickým a systémovým myšlením; identifikovat faktory podporující jejich rozvoj; podílet se na vytváření příznivého informačního prostředí pro děti. Tento proces by měl začít odhalením podstaty výrazů, o což jsme se pokusili v tomto článku. Těšíme se na bohatou diskuzi na toto téma.


S díky a laskavým svolením přeloženo z tohoto článku.
https://whatisgood.ru/theory/analytics/sistemnoe-myishlenie/

Jaroslav Bašta: Volby jako válka generací?

0
0
Jaroslav Bašta

22. 11. 2020   PrvníZprávy

Již dlouho, možná od dob Komunistického manifestu, existuje pravidlo, že publikace, které přinášejí zásadní změnu náhledu na budoucnost, bývají dosti stručné, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.


Plně to platí o nové knize sociologa Petra Hampla Cesta z nevolnictví (Olomouc 2020). Dílo volně navazuje na Hamplovo Prolomení hradeb (2018), a jak autor přiznává, hodně jej inspirovala kniha Jana Kellera Společnost věčného mládí (2019).

Pandemie COVID-19 mimo jiné až do extrému vyhrotila vztahy mezi nejmladší a nejstarší generací. Petr Hampl poukazuje na to, že jde o fenomén vyvolaný uměle a záměrně po poslední velké krizi v roce 2008. Globalisté potřebovali najít náhradní cíl hněvu širokých vrstev postižených nezaměstnaností a snížením příjmu za situace, kdy vlády doslova darovaly obrovské sumy peněz globálním finančním skupinám, které tuto pohromu způsobily. Média tehdy zahájila kampaň proti starším generacím, jež označila za prapříčinu všech běd.


Na tento počáteční impulz, kdy poprvé v západních dějinách mezigenerační střety vyvolala silná mediální masáž, navázaly další akce, tentokrát již otevřeně zaměřené vůči západní civilizaci jako takové. Cílem tedy není pouze původní deptání a ožebračování starších generací, ale zničení světa „bílého muže“. K nenávisti vůči starým se přidává protibělošský rasismus. Levicově smýšlející mládež tyto tendence nadšeně podporuje v rámci boje proti diskriminaci a rasismu. Nejdále v tomto ohledu došli ve Spojených státech, ale také naši němečtí sousedé (zejména Strana Zelených) se snaží.

Konečným cílem, který dnes již otevřeně deklarují, je výměna obyvatel, s vedlejším efektem nahrazení křesťanství (či ateismu) islámem. Proto se základem generačních sporů stal poměr k migraci z Asie a Afriky. Otázka ekologie přestává být důležitá, jak nám to krásně ilustruje kadlub mediálního zapomnění, který se zavírá nad Gretou, jež na nás ještě před rokem z televize i novin vykukovala každý den.

Pokud jde o Českou republiku, tak jako mnohokrát v našich dějinách, jsme oproti našim západním sousedům naštěstí trochu pozadu. První vážný mezigenerační střet přišel až v prezidentských volbách v roce 2013 a vyhrála ho starší generace, stejně jako o pět let později. Parlamentní volby v příštím roce asi budou mít nezastíranou podobu mezigenerační války, do níž na jedné straně vstoupí Pirátská strana odhodlaná zavést i u nás německý rudozelený progresivismus, tedy politiku věčného mládí. Na straně druhé nebudou mít nikoho, kdo by se proti jejich tisícovce členů a masivní mediální podpoře ideologicky vymezil a přebral jim mladé příznivce.

Jaroslav Bašta: Nebezpečná analogie

Vzhledem k české minulosti pak voliče bude čekat ještě jedno úskalí - politické strany, které by kdekoliv na Západě plně odpovídaly profilu anticivilizační levice (velmi trefný Hamplův termín) sdružené do tzv. Demokratického bloku, se u nás deklarují jako pravicové. Samozřejmě se hlásí k liberální demokracii. Musíme předem počítat s tím, že budou mít nejvyšší možnou mediální podporu a přiznám se, že se dopředu děsím toho, co všechno si po vzoru z USA budou dovolovat vůči jejich oponentům veřejnoprávní televize a rozhlas.

Mezigenerační volební válka v příštím roce bude mít jasnou dělicí čáru, kterou zmiňuje Petr Hampl. V nové společnosti věčného mládí jsou totiž staří všichni, jimž už bylo padesát let. Z mého pohledu to bude střet mezi těmi kdo sní o sdíleném zeleném multikulturalismu v sedmnácté spolkové zemi a lidmi, kteří pamatují doby, kdy byl svět ještě normální. V jejich příkladu vidí naději i Petr Hampl v závěru své knihy.



Retro: Jaroslav Štefec - bývalý vysoký úředník ministerstva obrany k objednání trestního stíhání

0
0
Ina Obr
22. 11. 2020   zdroj

Přečetl jsem si všechny ty rozhořčené projevy poslanců kolem vyjádření premiéra Andreje Babiše o tom, že v ČR si lze objednat trestní stíhání.
Za všechny, kteří se kvůli tomu rozčilovali, umravním aspoň tři diskutující, jejichž proslovům se ostatní vystoupení více či méně přibližovala.
Paní Valachová, pane Kalousku, pane Chvojko, konstatuji, že vaše demagogické řečičky, kterými se tuto skutečnost snažíte popírat, jsou skutečně jen a pouze bezcenné plácání bez smyslu a obsahu. Abych byl konkrétní.


Paní Valachová, Vy tvrdíte, že ani policie, ani státní zástupci, ani soudy nezneužívají trestní právo v politickém boji, mezi politickými stranami, k oslabení politických soupeřů nebo uvnitř politických stran. Lžete. Abych jmenoval alespoň ty nejznámější případy:

- uvěznění poslance Sládka, které zajistilo druhé zvolení Václava Havla do funkce prezidenta ČR,
- kauza "Rath", jejímž cílem bylo odstranit interní opozici v ČSSD a zajistit hegemonii Sobotkovy party,

- nejprve vykonstruovaná kauza "korunové dluhopisy", která tiše vyšuměla poté, co se začala obracet proti Kalouskovi, následovaná opět čistě vykonstruovanou kauzou "Čapí hnízdo", jejichž jediným cílem byla a je diskreditace předsedy ANO Babiše a zabránění vyšetřování stamiliardových krádeží státních prostředků.

Ve všech uvedených případech se jedná o krystalicky čisté případy politického zneužití trestního práva, jejichž cílem bylo a je odstranit nebo diskreditovat politické protivníky.

Pane Kalousku, vy jako obvykle pouze demagogicky útočíte na ministra vnitra, který podobné věci zpravidla nemá vůbec šanci ovlivnit a dějí se v úrovních, které jsou hluboce pod jeho rozlišovací schopností. Pravda, bylo několik výjimek:

- ministr Gross jako MV osobně zasáhl do případu vyšetřování Mrázkova případu, když zjistil, že se vyšetřovatelé přiblížili k rozkrytí jeho propojení se špičkami ČSSD,

- kauza katarského prince a role ministra Němce, který v rozporu se zákony ČR rozhodl o vydání prince Hámida Sáního do Kataru, přestože se v naší zemi dopustil několikanásobného zločinu pedofilie a pohlavního zneužití,

- trestný čin obecného ohrožení v kauze vydávání – nevydávání oligarchy Torubanova do RF, na jehož spáchání se vedle vás, jako nejaktivnějšího protagonisty a ministra financí (KDU-ČSL), podíleli ještě ministři vnitra (Jan Kubice), dopravy (Zbyněk Stanjura, ODS), zahraničí (Karel Schwarzenberg, TOP 09) a spravedlnosti (Pavel Blažek, ODS). Vy osobně jste dal v rozporu se zákony ČR a normálním lidským rozumem příkaz
zablokovat pojíždějící letadlo ruských aerolinií cisternou s leteckým palivem a ohrozil tak životy stovek lidí, nejen cestujících v letadle. A to pominu fakt, že kvůli zkorumpovanému defraudantovi, po němž dnes pes neštěkne, málem došlo k přestřelce mezi českými policisty a policisty doprovázejícími vězně.
(Pozn. red. NR:  několik dní po příletu byl "defraudant" Torubanov zproštěn obžaloby, protože zákon, podle něhož byl stíhán, byl Ruskou Dumou již před několika lety před jeho zatčením zrušen. Jiné prameny uvádeějí, že Torubarova propustil soud v povolžském Volgogradu z vazební věznice důvodem propuštění bylo překročení doby, po kterou lze podle ruských zákonů stíhaného držet bez soudu ve vazbě.)

Pane Chvojko, vaše vystoupení je už opravdu jen balík demagogických keců, které jsou naprosto mimo jakoukoliv logiku. Vaší mizernou češtinou jste prohlásil, že jako právník, jako poslanec, jako bývalý ministr pro legislativu jste šokován slovy premiéra, že žijeme v zemi, kde se může objednat trestní stíhání. A dodal jste, že byste v takovém státě žít nechtěl, doslova: „v tom žít nemůžu a věřím, že to snad bylo řečeno jenom v nějakém rozrušení, protože tohleto prostě není možné. Určitě je právem každého podezřelého bránit se, jak může směskou různých pravd, polopravd, lží, pololží. Ale pokud to řekne premiér této země, tak je to samozřejmě pro tuto společnost ničivé a devastující.“

Ano, že nežijeme v právním státě může pro společnost skutečně být ničivé a devastující poznání. Zejména pokud začnou požadovat změnu tohoto stavu. Podobně jako Poláci. Pro vás uvedu jen dva případy objednaného trestního stíhání (z minimálně dalších deseti, ale tyhle znám podrobně, mohu je okamžitě doložit, a znám oba hlavní protagonisty), a až to dočtete, můžete si jít balit kufry. Kam se budete stěhovat, nechám na vás:

- kauza pistole ve vozidle vysokého úředníka ministra obrany; tím úředníkem jsem byl já, a tu pistoli mi do vozidla podstrčila hlídka policie ČR na „objednávku“ člověka z vojenského zpravodajství, jehož šéfovi jsem v rámci prověrky podezřelých zakázek MO začal šlapat na prsty. Naštěstí nebyla dotažena do konce díky tomu, že jsem měl zbrojní pas, takže i kdyby mě obvinili, jednalo by se maximálně o přestupek. Byl však už připraven (podepsaný údajně JEŠTĚ PŘED TÍM, NEŽ JSEM BYL POLICISTY ZASTAVEN) příkaz k mému vzetí do vazby za trestný čin nedovoleného ozbrojování.

- kauza „pohlavního zneužití“ o jeden den nezletilé dcery přítelkyně hlavního svědka proti ministryni Parkanové v kauze CASA, bývalého pilota a vysokého důstojníka AČR Karla Daňhela. Nelegální odposlechy (stejně jako u mě), vykonstruované obvinění, které mu prakticky zničilo život, věznění, vláčení po soudech … Dnes je očištěn, byl plně zbaven všech obvinění, a soudí se se státem o mnohamiliónové odškodné. Mohl jsem klidně dopadnout stejně.

Takže abych to shrnul. Můj vztah k ministru Babišovi je ambivalentní. Nevím v reálu, co si o něm mám myslet, ale vím že měl pravdu minimálně ve dvou případech – v kauze korunových dluhopisů, a pak v tom, že v ČR je naprosto běžně zneužíván právní systém. Domnívám se proto, že má pravdu i v případě třetím, kterým je „kauza Čapí hnízdo“*) a to, co předvedl sbor poslanců při projednávání věci umožnění jeho vyšetřování PČR (ne „vydání“, jak tomu novináři i sami poslanci idiotsky říkají) v této kauze, je pod veškerou úroveň.

Tento „skvělý“ důkaz žumpózního stavu české politické scény budiž nám, občanům ČR, důrazným varováním, co všechno můžeme v blízké budoucnosti díky přítomnosti „starých“ matadorů a nezkušených „mlíčňáků“ v jejich vleku ještě očekávat.

Vyšlo 2. 2, 2018 na VěkuZlatéhoSvětla


*) svého času kauza Čapí hnízdo zaměstnávala desítky "investigativních" novinářů, které dohnala až k hyenizmu - viz Sabina Slonková (Neovlivní) vyslýchala Babišova syna postiženého schizofrenií. Dnes po kauze Čapí hnízdo nikdo ani neštěkne.

MO RF postavilo v Náhorním Karabachu 23 pozorovacích stanovišť. Alijev na setkání se Šojgu oznámil konec konfliktu v Karabachu

0
0
22. 11. 2020 argumenti a argumenti
Ministr obrany Ruska armádní generál Sergej Šojgu, z pověření prezidenta Ruska Vladimíra Putina, uskutečnil pracovní návštěvu Republiky Arménie. V Jerevanu absolvoval setkání s ministerským předsedou Arménie Nikolou Pašiňanem a hlavou rezortu obrany republiky Vagaršakem Aruťuňanem.

V rámci setkání bylo probráno široké spektrum aktuálních otázek, týkajících se podpoření režimu ukončení bojových operací v Náhorním Karabachu a realizace ustanovení třístranného prohlášení prezidenta Ruska, prezidenta Republiky Ázerbájdžán a předsedy vlády Republiky Arménie z 10. listopadu 2020.

Ministr obrany Ruské federace armádní generál Sergej Šojgu podrobně informoval premiéra Arménie Nikolu Pašiňana a ministra obrany Arménie Vagaršaka Aruťuňana o průběhu mírotvorné operace v pásmu konfliktu Náhorního Karabachu, rozmísťování na místech útvarů ruského mírotvorného kontingentu a pozorovacích stanovišť, organizace monitorování ukončení bojových operací a také o řešení humanitárních problémů.

"Přiletěli jsme s konkrétním úkolem. Víte, že po podepsání třístranného prohlášení jsme přesunuli mírotvorný kontingent. Během těchto dnů jsme se ocitli prakticky na celém území Karabachu. Bylo postaveno 23 stanovišť. Kontrolujeme cestu do Stěpanakertu. Zabezpečujeme návrat běženců. Nyní už je zajištěn život v míru. A z naší strany je hlavním úkolem nepřipuštění krveprolití. Je to ten úkol, který před námi vytýčil náš vrchní velitel", prohlásil Sergej Šojgu.

Ministerský předseda Republiky Arménie Nikola Pašiňan zase poděkoval Rusku za obnovení míru v Náhorním Karabachu. "Během války jsme vždy cítili podporu Ruské federace, prohlásil Nikola Pašiňan. Doba to nebyla snadná, ale nyní se vojensko-politická situace změnila", oznámil.

Alijev při setkání se Šojgu potvrdil konec konfliktu v Karabachu

Ministr obrany Ruska Sergej Šojgu při setkání s prezidentem Ázerbájdžánu Ilchamem Alijevem projednal třístrannou dohodu o zastavení palby v Náhorním Karabachu. Jednání se konalo v Baku v sobotu, 21. listopadu.

"Po uplynutí 44 dní ozbrojeného konfliktu, bojových operací byl podepsán dokument. Považuji tento dokument za velmi závažný, co do významu je tečkou v mnoholetém konfliktu. Vám, vedení Ruska, konkrétně prezidentu Vladimíru Vladimíroviči Putinovi vyslovuji poděkování za přípravu a schválení tohoto důležitého dokumentu", řekl ázerbájdžánský prezident.

Alijev soudí, že rozložení mírotvorné mise RF, která působí v pracovním kontaktu s ázerbájdžánskými strukturami i s arménskou stranou, je významným faktorem stabilizace situace v Náhorním Karabachu. Podle jeho slov od okamžiku podepsání prohlášení nějaká závažná narušení zastavení palby nebyla a nebudou.

Dříve bylo oznámeno, že ministr zahraničích věcí RF Sergej Lavrov uskutečnil setkání s prezidentem Arménie Armenem Sarkisjanem a ministerským předsedou Nikolou Pašiňanem.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Previous Article Next Article

Zbořil: Americká média nejsou o nic pravdomluvnější než evropská (VIDEO)

0
0
22. 11. 2020   PrvníZprávy

Americká média přece nejsou o nic pravdomluvnější než ta média německá, česká nebo slovenská,“ říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


Americká média přece nejsou o nic pravdomluvnější než ta média německá, česká nebo slovenská,“ říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


(Na snímku Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz)

Tento týden proběhly demonstrace, ať už k 17.listopadu nebo pod záminkou 17.listopadu, v Berlíně a v Bratislavě to byly demonstrace kvůli nošení roušek, ale můžeme souhrnně říct, že kolem nás v mediálním prostoru se objevuje spousta zpráv, ale objevuje se i spousta falešných zpráv ….


Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Ono to někdy vypadá, že rok 2020 bude podobně jako čínské kalendáře nebo jako je čínský zvěrokruh označován jmény zvířat, tak ten evropský a světový bude označen za rok roušek. O rouškách se mluvilo při výročí srpnové invaze v roce 1968 a mluvilo se o nich při demonstracích 17.listopadu v Praze a snad i v Brně. To je docela legrační, protože komentátoři těchto událostí často zapomínají na to, co kdy řekli.

Například z 21.srpna letošního roku po internetu běhají tři výroky předsedy ODS, tedy Petra Fialy, který upozorňoval na to, že vědci jsou proti nošení roušek, protože k ničemu neslouží, že vláda se chová nezodpovědně a že nevíme čeho chce dosáhnout když bude zpřísňovat restriktivní opatření. To samé se opakovalo 17.listopadu v Praze, kde se mělo vzpomínat na 17.listopad 1989, ale pak Prahou pochodovali odvážní antirouškaři a nejenom, že křičeli „chceme pracovat a nechceme kopat brambory“, nebo jak bylo to heslo, ale také neopomněli volat „Babiše do koše“ a dokonce překřičeli u Národního divadla z balkonu zpívající Anetu Langerovou, která uctívala vzpomínku na 17.listopad písní Modlitba pro Martu. Kdyby ji nesnímaly mikrofony, ze kterých se písnička dala pustit do rozhlasu nebo televizí, tak by nebyla vůbec slyšet. A z těch hesel, které ji překřičely se většina týkala roušek, kritiky vlády a neopomněli ani zestárlí skinheadi a nebo fotbaloví rowdies volat „My chceme fotbal“, „My chceme pivo“! To je takové znehodnocení vzpomínky, že člověk musí být rád, že tam nebyl. Nemluvě o panice okolo zapalování svíček u desky na domě na Národní třídě, které označil už jeden politický komentátor jako „svíčku za Zifčáka alias studenta Šmída,“ hodnotí oslavy Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


V Bratislavě se také demonstrovalo pod záminkou 17.listopadu...

„Když už mluvíme o znevážení 17.listopadu, tak k němu došlo také v Bratislavě. Tam už si nedělali žádné velké starosti, alespoň podle většiny médií, tam přímo protestovali jenom proti rouškám a restriktivním opatřením a samozřejmě přitom pomlouvali pana předsedu vlády Matoviče. Tato zpráva proběhla nedokonale zpravodajsky zpracovaná, takže se objevilo dokonce lživé tvrzení, že předseda vlády povolil policejním nebo vojenským jednotkám střílet do demonstrujících gumovými projektily. Zpráva byla potom stažena, bylo potvrzeno že to byla lež, ale do veřejného prostoru už byla vypuštěná. Je to podobné, jako když si vzpomeneme na „mrtvého studenta Šmída“ , který také nebyl zastřelen nebo utlučen zběsilými policisty minulého režimu k smrti. Také tato zpráva má úplně stejnou vypovídací hodnotu. Na základě „bratislavské lži“ by mohla vzniknout další vlna stávek a nepokojů na Slovensku,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.


V Berlíně proti demonstrujícím zasahovala policie...

„A ještě bych to doplnil zprávou z Berlína, aby bylo vidět, že to není jenom česko-slovenský vynález – lhaní podle potřeby -, a tou zprávou je demonstrace od Brandenburské brány k Vítěznému monolitu, kde údajně bylo 10.000 lidí, pak je zredukovali na 5.000, a ti se srotili zase u Brandenburské brány, zase zde protestovali proti rouškám a policie proti nim použila vodní děla a pepřové spreje. Ta zpráva je tak nehorázně amatérská, že vlastně ani nevíme kolik lidí tam bylo, odhady počtu demonstrujících jsou podivné, nejsou ani uvedené zdroje těchto odhadů a samozřejmě ani zdroje toho jakým pepřovým sprejem se stříkalo do tváří nebo na hlavy protestujících.

Takže je to smutné, ale média hrají už tak neblahou roli, bez ohledu na to jestli patnáct českých novinářů si pořídilo seznam, kteří jsou ti nejlepší a protestující proti „útokům“ na Českou televizi. Anebo: O výsledku amerických voleb, které ještě nebyly oficiálně vyhlášeny se dozvídáme také výhradně z médií amerických, které přece nejsou o nic pravdomluvnější, než média německá, česká nebo slovenská, která jejich způsoby informování napodobují,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.