Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Špatný vTTIP: 10 argumentů proti vyjednávané obchodní úmluvě CETA mezi EU a Kanadou

$
0
0
19.9.2016  Outsidermedia

Včera proběhly po celém sousedním Německu doslova masové demonstrace proti chystané smlouvě mezi USA a EU, proti TTIP. U nás korporátní ticho, klid, žádný protest. Tak pro ty, kteří notoricky nechodí na demonstrace a vypadají, že jsou se vším nadmíru spokojeni, přináší Outsidermedia následující informace, co by pro nás znamenalo přijetí TTIP.

Ohrožení veřejných služeb
Kvůli úmluvě CETA může dojít k privatizaci veřejných služeb (například zdravotní péče) a znemožnění jejich návratu do veřejného vlastnictví.

Ohrožení demokracie
Opatření ICS, zahrnuté do úmluvy CETA, zaručuje privilegované zacházení se zahraničními investory. Prostřednictvím ICS mohou zahraniční společnosti žalovat státy, pokud by demokratická rozhodnutí ohrožovala jejich soukromé investice (například pokud by se stát rozhodl regulovat kouření, tak tím ohrožuje investice tabákového byznysu).

Ohrožení práce

V mnoha sektorech (například zemědělství) dojde ke ztrátám pracovních míst. Zvětší se objem importu, a tím i konkurence.

Ohrožení místní ekonomiky
Liberalizace v zadávání veřejných zakázek znamená víc příležitostí pro nadnárodní korporace, které mohou snadno vyšachovat lokální producenty.

Ohrožení našich dobrých potravin
CETA zintenzivní přísun potravin na evropský trh. Nová konkurence ztíží už tak nejistou existenci evropských farmářů. Krom toho je Kanada třetí největší producent geneticky modifikovaných potravin, které se časem můžou dostat k nám.

Ohrožení přírody

V úmluvě CETA nenajdeme žádné záruky ochrany životního prostředí, ačkoliv s ní přichází hrozby masivního dolování nebo frakování.

Ohrožení bezpečnosti dat
Jakmile dojde k ratifikaci CETA, EU nebude schopná zajistit ochranu osobních dat, pokud by tento záměr nesouzněl s ustanoveními úmluvy. Jestliže se vláda nějaké země z EU rozhodne zavést přísnější zákon na ochranu dat, který je v rozporu s textem CETA, může kanadská vláda (nebo korporace) toto rozhodnutí soudně napadnout.

Ohrožení zdravotní péče
Farmaceutický průmysl se snaží vymoci díky CETA prodloužení patentové ochrany léčiv, které by tím zásadně podražily.

Ohrožení transparentnosti
CETA byla vyjednávána a finalizována za zavřenými dveřmi, avšak za aktivního působení korporátních lobbistů. Veřejný dohled byl výrazně omezen.

Zadní vrátka pro TTIP 

CETA umožní přibližně 42.000 amerických korporací žalovat evropské vlády prostřednictvím svých kanadských dceřiných společností. Schválení CETA by navíc bylo precedentem pro přijetí ještě gigantičtější obchodní úmluvy TTIP s USA.

CETA už je bohužel v mnohem pokročilejší fázi než TTIP. Evropská komise navíc podala návrhy aktů, které mají EU udělit zmocnění k uzavření a podpisu k tzv. prozatímnímu uplatňování úmluvy. V takovém případě by měla EK možnost CETA uplatňovat v těch oblastech, které budou výlučně v pravomoci EU ještě před schválením národními parlamenty. O tom, které oblasti to budou, se bude rozhodovat příští týden na jednání Rady ministrů v Bratislavě (22. a 23. září).

Nyní, více než jindy, potřebujeme Vaši pomoc! Dejte europoslancům a ministrovi obchodu vědět, že vás téma CETA zajímá a záleží vám na tom, jaké důsledky z ní plynou. V rámci koalice nevládek jsme se podíleli na vzniku (a překladu do češtiny) jednoduchého formuláře, který můžete použít pro tzv. „CETA check„. Europoslancům a ministrovi můžete poslat zásadní otázky k CETA a ti tak budou nuceni se úmluvou více zabývat před tím, než ji budou mít možnost schválit bez hlubší znalosti takto komplexního tématu. Přes tento widget již bylo posláno více jak 105.000 otázek. Zatím jen něco málo přes 1.000 jich ale bylo zodpovězeno. Zapojte se proto do snahy přimět europoslance, aby se zabývali obavami lidí, které zastupují, a věnovali se tématu CETA.

Námět: Aleš Vaněk

Studie Harvardské univerzity: USA jdou do kytek

$
0
0
Václav Umlauf
19. 9. 2016 E-republika

Harvardská ekonomka neoliberálním ideologickým dopingem pomohla krach US-společnosti úspěšně nastartovat a dlouho vedla peloton. Nyní zajela do depa a nechává veřejně řádit jiné politické a ideologické hlupáky.



Kolegové zveřejnili čísla o dětské chudobě v USA, která tuto zemi řadí na jedno z posledních míst mezi vyspělými zeměmi světa (USA: Dětská chudoba v číslech). Není to náhoda, což dokazuje nedávná studie Harvardské univerzity (Harvard Business School). Studie se jmenuje velmi charakteristicky "Neřešené problémy a rozdělený národ" (Problems Unsolved and a Nation Divided). Harvardská ekonomka neoliberálním ideologickým dopingem pomohla krach US-společnosti úspěšně nastartovat a dlouho vedla peloton. Nyní, když pochopila, o jaký průšvih jde, tak se svým závodním kolem opatrně zajela do depa, a nechává veřejně řádit jiné politické a ideologické hlupáky. Nejspíš tu školu začal vést Putin, protože je plná obratně skryté proruské propagandy. Porno-bojovníci za Evropské hodnoty by ten Harvard měli nechat zavřít. A protože to jde těžko, tak korporátní média na tuto studii uvalila kompletní informační embargo.

 

Krach politiky


Studie je celkem rozsáhlá a každý z ní komentuje to, co se mu hodí do argumentační linie. My nebudeme postupovat jinak a začneme od konce studie, tedy politikou. K tomu viz náš článek Skutečná bitva o budoucnost Demokratické strany v USA. Z grafu jasně vyplývá, že zkorumpované partaje Republikánů a Demokratů prolezlé nepotismem, klany a politickou a ekonomickou korupcí už Američany nelákají.




Stále více občanů chce mít v zemi politickou alternativu. U nás to bude podobné, ale celý proces bude trvat déle. Systém dvou stran se v myslích Američanů přežil, protože je úplně jedno, koho z těchto dvou komediantů volíte. Prezidentské volby to ukazují víc než jasně. Nemocná starší paní pravděpodobně postižená začínající mozkovou demencí je jasně republikánská kandidátka proti levicovému miliardáři, který kradl, nyní lže a nemá žádný problém slíbit cokoliv, kromě války s Ruskem. Do ní naopak verbuje starší unavená dáma vedená vojensko-průmyslovým komplexem. Není divu, že toho Američané mají dost. Další graf ukazuje rozpad společných amerických hodnot, což jistě nepotěší naše transatlantické bijce za čistotu neoliberální ideologie.




Graf ukazuje názorové rozdělení na 10 vybraných ideologických otázek. Modří jsou demokraté, oranžoví Republikáni. Amerika je ideologicky rozbitá a polarizovaná jako nikdy předtím. A týká se to zejména střední třídy. Chudina ve městech se politizuje mnohem radikálnějším způsobem daným rasově a sociálně. Nepotrestané policejní vraždy černochů vedou k radikalizaci nespokojených a zchudlých mas uvnitř velkoměstských ghet. A když k tomu připočteme rozpadající se infrastrukturu, tak není divu, že Národní garda si kupuje klasickou vojenskou výstroj k budoucí válce ve městech. Viz náš článek Pentagon se připravuje na občanské nepokoje dané klimatickými změnami. Špionážní vojensko-policejní drony hlídkují například nad Baltimorem stejně jako nad Sýrií. US-režim se chystá na občanskou válku v ruinách ghett. Nákup levných plastikových rakví, který FEMA dělá za Obamy ve velkém, také o lecčem svědčí.

 

Ekonomická situace


K tomu jsme psali shrnující článek, jak dopadly Spojené státy za Obamova prezidentování (Skutečný stav USA po Obamovi v grafech). Proto se podívejme na jinou sérii grafů, které naše bijce za neoliberální zázrak příliš nepotěší.




První graf ukazuje tempo zpomalení ekonomického růstu ve srovnání s předešlými dekádami. Koloniální války stály USA celkem 6 biliónů dolarů a uvrhly zemi do bídy. US-inženýři požadují asi 3 bilióny a dali by zemi do pucu, plus by miliónům lidí zajistili práci. Podívejte se na článek Zpráva o stavu infrastruktury v USA. Tuto zprávu každé 4 roky vydává Americká Inženýrská společnost (American Society of Civil Engineers). Ale když zemi vede skupina bojující za blaho korporátního fašismu, tak jsou války důležitější než blahobyt vlastních občanů. Pentagon má přednost, jak je vidět i na grafech ekonomického propadu. Další graf ukazuje úpadek USA v růstu produktivity, což je dnes nejdůležitější ekonomický ukazatel.




V zemi, v níž upadá vzdělání a obecná úroveň, je třeba zajistit produktivitu investicemi v koloniích typu Česka. Tam jsou lidé vzdělaní ještě od komunistů, pracovití, poslušní a nechtějí za svou práci tolik, jako chce srovnatelně kvalifikovaná skupina v USA. V této zemi se naopak pracujícím příliš nedaří, což ukazuje další graf.




Pak je jen logické, že podle srovnání dekád v USA trvale klesá i tvorba pracovních příležitostí. Zbrojní průmysl je vytvoří jen dočasně, protože v konečném součtu je neproduktivní, lidí ožebračí a zemi vede k ekonomickému kolapsu.

 

Kdo se pakuje na bídě a rozkladu společnosti


Grafy k propadu vzdělanosti uvádět nebudu, o US-školství jsme už psali (Kolik doopravdy stojí školné v USA). Zajímavý je tento graf, který v podobné verzi komentovaly naše články.

Kam vytvořené bohatství mizí, to ukazuje tento graf. Jde o percentilové rozdělení populace podle ročního příjmu. Můžete se sami podívat, kdo se pakuje a kdo chudne. Levá strana v absolutním příjmu ukazuje, kolik si daná skupina bere ze společného koláče.




Tento graf demaskuje mytologické myšlení střední třídy, která se krmí sny a pohádkami o tom, jak pronikne do vyšších pater. Studie účelově vynechala růst bohatství jednoho procenta, které nyní vlastní skoro 50 % produkovaného zisku, což je nejvyšší míra koncentrace bohatství od 30. let. Jak vidíte, během dekády stagnace a krize si k bohatství pomůže jen 5-10 % obyvatel, a k pohádkovému bohatství jen jedno procento, popřípadě pouhé jedno promile. To v případě, že vypukne další kolo studené války s Ruskem. Tak je to s US-kapitalismem podle Harvardu, milé české děti.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!


 
Související články:

USA za jeden den: v Ostravě si hrají na naše ochránce, v Sýrii na nás zákeřně útočí

$
0
0
Geo
19. 9. 2016 Eurasia24

Američané v uplynulých dnech odvedli kus práce v duchu své tradice permanentního pokrytectví. Nejprve v rámci manévrů Ample Strike 2016 „děsivě nízkým průletem“ B-1B nacvičovali demonstraci síly, kterou pak ještě marketingově „zobchodovali“ na Dnech NATO v Ostravě. A zatímco se tam tradičně chlubili a prezentovali jako naši největší přátelé a ochránci, ve stejný čas na jiném místě předvedli, jak jsou jejich síly pro nás nebezpečné.

V době, kdy si v Ostravě příslušníci USAF leštili své povinné úsměvy, jejich kolegové v Sýrii zákeřně zabíjeli syrské vojáky – armádu, která skutečně stojí na naší straně a reálně, s vypětím všech sil brání lidství před bestialitou.

Útok to byl nejen zákeřný, ale i odporně zbabělý, protože Syřané se soustředili na pozemní střet s teroristy, zatímco úder ze vzduchu mohli očekávat jen v tom nejhorším snu. Přišel – zabil více než šedesát z nich a dalších sto zranil.

Co nám o Američanech řekl?

Zaprvé to, že pokud se doopravdy spletli, jak se nám snaží namluvit v oficiálním prohlášení šířeném korporátními médii – tedy nejspíš lživém –, jsou jejich ozbrojené síly katastrofálně neschopné. Tak kolosálně neschopné, že i s využitím technik jako C3I (Command, Control, Communications and Intelligence), kterými se neustále holedbají, nejsou schopni identifikovat rozlehlý tábor pravidelné syrské armády se zázemím a technikou a rozlišit jej od pozic teroristů s výrazně odlišnou „architekturou“. Pozice syrské armády se navíc měly nacházet na zřetelné vyvýšenině, a to už po několik měsíců.

Vytáčky o tom, že „Rusové se prý ozvali až ve chvíli, kdy na vojáky padaly bomby“, jsou naprosto odpudivé a nemístné už proto, že letectvo k útoku využilo také bitevníky A-10 Thunderbolt II, které útočí z malých výšek prakticky výhradně na vizuálně identifikovatelné cíle.

Pokud americké vzdušné síly se „skvělým situačním povědomím“ nebyly schopny správně provést operaci v poměrně primitivních informačních podmínkách, pomoz nám pánbůh, jestliže se chceme na tuto sílu spoléhat v rozdmýchávané válce s Ruskem– ve složitých středoevropských podmínkách s proměnlivým klimatem, špatnou viditelností, hustou zástavbou a při intenzivním vedení radioelektronického boje.

Druhá, pravděpodobnější a ještě důvodnější „eventualita“, proč považovat Spojené státy za nebezpečné, je možný úmyslný útok na syrská vojska, která bránila pozice před Islámským státem, přičemž teroristé bezprostředně poté ataku využili a na vybombardované syrské vojáky zaútočili.

Proč to Američané udělali, to si domyslí každý sám. Není to těžké, racionálními vývody se to v internetových diskusích jen hemží a množná i kvůli nastávajícímu všeobecnému pochopení byly letošní Dny NATO propadákem (za oba dva dny je dohromady nenavštívilo ani tolik lidí, co loni za jeden).

Třetí odpovědí na výše uvedenou otázku je, že ať tak, nebo tak, opět jsme vystaveni gigantické lži. Asi jako po 14. únoru roku 1945, kdy nám titíž američtí spojenci po „navigačním omylu“ s pomocí 62 „zbloudilých“ bombardérů a 152 tun bomb vybili přes sedm set spoluobčanů.




Bratislavský guláš

$
0
0
Zbyněk Fiala  
19. 9. 2016   Vaše věc
 

Je dost nesourodá směs toho špatného v EU, na co mířilo hlasování britských občanů, a toho dobrého, čeho má EU podle bratislavské vrcholné schůzky dosáhnout, aby se udržela pohromadě.

Co vlastně přineslo první společné jednání národních představitelů členských zemí bez Británie? Především odmítnutí britské představy, že další soužití s EU se bude lišit jen tím, že Británie omezí přístup pro občany z dalších členských zemí. Tedy hlavně pro Poláky, čímž je myšleno i pro nás.

Na to může konzervativní vláda Therese Mayové zapomenout. Bratislavská deklarace zdůrazňuje – v poněkud kostrbaté větě – „potřebu lépe sloužit potřebám života, studia, práce, pohybu a prosperity napříč naším kontinentem“.

Zbylí členové se tedy dohodli – a doufejme, že na déle než na jedno bratislavské odpoledne – že nepřipustí žádná omezení této základní unijní svobody. Její uznání je podmínkou i pro svobody pohybu zboží a kapitálu.

Ostatně je to patrné i z toho, že na „neformální“ bratislavskou schůzku nebyla pozvána britská premiérka. Nebyla to hloupost, jak se naivně rozčiloval český europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v ČT. Otřesená EU si musela stanovit pravidlo, že o odchodu lze jednat jen v rámci Lisabonské smlouvy, a tu lze použít teprve poté, až Británie formálně oznámí, že chce odejít.

„Žádné jednání bez oznámení,“ zopakoval předseda Evropské rady Donald Tusk v dopise šéfům členských států před bratislavskou schůzkou. Itálie má za pár týdnů na krku ústavní referendum, ve Francii se příští rok konají prezidentské volby a v Německu pak volby parlamentní. Brexit byl postaven na vylhaných argumentech, proto rozvod musí být rychlý a jasný.

Jinak se stane, že stejnou kartu – vyhrát volby na slibu neurčitého „odchodu-neodchodu“ – vytáhnou i další. Optimální je referendum těsně prohrát, takže pak se dá politicky žít z toho, že je zpochybňována regulérnost průběhu hlasování. Nastřelená vláda se svíjí, vymlouvá a vykupuje okázalými ústupky. Radost na radost.

A to není jediná výhoda těsné, věčně zpochybňované prohry. Lze těžit i z toho, že členství v EU včetně všech svobod pokračuje. Ty, které se hodí, bereme, a když se něco nehodí, hned máme bruselský terč, kam mohou všichni střílet. Tohle však britští euroskeptici nezvládli a referendum nechtěně vyhráli. Bylo pak zábavné sledovat bezradnost šéfů brexitové kampaně, když se měli zabývat odchodem doopravdy. Ani se netajili tím, že nemají tušení, co chtít.

Avšak přestože bylo britské referendum postaveno na nepravdivých tvrzeních, falešné generalizaci a pokusech svalovat vlastní chyby na „Brusel“, neznamená to, že nepřineslo zásadní informaci o tom, co je třeba změnit. Migrace je jen jednou složkou problému. Mnohem tíživější je narůstání nerovnosti, zpupnost velkého kapitálu, který si zvykl privatizovat zisky (zisk je soukromý) a socializovat ztráty (ztráty hradí daňoví poplatníci) nebo obecná prolhanost vlády, která vedla ke zničujícím zahraničním válkám a civilizačnímu rozpadu obrovských regionů. V takové situaci je jedno, na co se vláda v nějakém referendu zeptá. Odpověď je vždycky: Ne!

Bratislavská schůzka se proto pokoušela zabývat i některými obecnějšími problémy EU, ale kdybychom brali doslova všechna prohlášení, brodíme se pěkným gulášem. Není od věci si zopakovat základní pravidla politického vyjadřování. Když někdo řekne „nebude to“, znamená to, že to trochu bude, jen možná ne tak úplně. Výraz „prosazuji“ je totožný s „nechci“, když jsem se odhodlal k předstírání boje jen proto, že mám jistotu prohry (kterou zase ocení jiní).

Opatrně tedy s výzvou z Bratislavské deklarace: „Mluvme jasně a čestně!“ (Use clear and honest language.) O tom hlavním se čestně a jasně mluvit nedá. Kdekdo je zděšen z americké volební debaty, ve které se tak snadno žongluje s představou dalších válek. Není nad to, být od nich dál, ale nesmí se to říct nahlas. Proto zaznívají jen opatrné návrhy k vytváření evropských sil, které by „nekonkurovaly NATO“. Jistěže by konkurovaly, o to bude velký spor. Odchod Britů však vedení tohoto sporu usnadní. Narůstá šance, že to někam pokročí.

Úvaha prezidenta Miloše Zemana o možnosti referenda, zda chceme zůstat v EU a NATO, a současný, stejně beznadějný konkrétní návrh KSČM, aby se zákonem vyhlásilo referendum o členství ČR v NATO, mají reálné jádro – nastolují „jasně a čestně“ zásadní téma. Ale mohou si to dovolit jen proto, že jsou na slabší straně.

Je tu samozřejmě i opačná možnost, udělat EU a NATO lepší. To je však možné jen v uvedeném pořadí. Jen silnější EU může k NATO přistupovat sebevědoměji. Také tady brexit pomáhá, zlepšování EU je bez Britů snazší.

Otázka je, kam to zamíří. Až se bude za rok slavit 60 let od podpisu Římských dohod, tvořících základ dnešní Evropské unie, bude to zároveň dobrá příležitost, jak tuto historii uzavřít. Ne snad, že bychom vystoupili, byť se dá na takových hrozbách budovat slušná politická kariéra. Ale začne se rozhodněji konstruovat dvourychlostní Evropa, ve které budou vznikat paralelní instituce pro potřeby těch, kdo chtějí postupovat rychleji a intenzivněji.

Není to nic nového. Už teď existují paralelní vrcholné schůzky eurozóny nebo zasedání ministrů financí zemí se společnou měnou, a protože probíhají před jednáním celé EU, ta nejdůležitější rozhodnutí se rodí zcela bez nás. Řada významných kroků, jako bylo vytváření stabilizačních mechanismů pro zvládání dlužnických krizí, už vznikala jen uvnitř eurozóny, byť ostatní členské státy dostaly možnost se přidat.

Další podnět pro zařazení vyšší rychlosti však přinášejí potřeby dobudování institucí pro společnou měnu, tedy fiskální a bankovní unie. V různých analýzách jsem narazil také na návrh europarlamentu eurozóny, kvůli vlastnímu rozpočtu. Takové instituce mohou být dobudovány k plné funkčnosti jen s velkou mírou solidarity.

Bohužel, od začátku je jasné, že jedni budou jen přijímat a druzí budou jen plátci, kterým se do toho nechce. Alternativou je proto vytváření institucí federativního charakteru mezi zeměmi s podobnou ekonomickou úrovní. A to už si představit lze. Jde však o náročnou kombinaci – podobná ekonomická úroveň a podobná ochota k rychlejšímu postupu.

Těžko si tam lze představit uzavřené Česko v zajetí starých zájmů, které vznikly na začátku 90. let minulého století a jsou ohrožovány vším novým, kamkoliv se podíváš – energetická transformace, digitalizace, internetové obchody, nová média, občanský aktivismus, ekonomika na krátkou vzdálenost. Všude, kde se Evropa potřebuje posunout, jsme připraveni brzdit. Dříve jsme se mohli schovávat za Británii. Brexit se proto skutečně zásadně týká i dalších členů EU.

Bratislavská cestovní mapa, která byla na „neformálním“ evropském summitu přijata, nás směruje do objížďky. Soustřeďuje se hlavně na migraci. Klade za cíl, aby se už nikdy neopakoval nekontrolovaný příliv migrantů. K tomu jen potřeba zajistit plnou kontrolu vnějších hranic EU. Vzniká tak – dodejme - vítaný podnět pro budování společných ozbrojených sil. Tam už jsme na hlavním směru. Další summit v prosinci bude zkoumat, co se pro to dá udělat v rámci existujících evropských smluv a jak to skloubit s NATO.

V ekonomické oblasti se bude nadále postupovat cestou fondů místo rozpočtového financování. Bude se také spoléhat na to, že unijní peníze mají sloužit hlavně jako potvrzení opravdového zájmu EU na budování velkých projektů, zejména v infrastrukturní oblasti, a přitáhnout tak další partnery, zejména privátní investice. Smyslem je rozhýbat ekonomiku veřejnou poptávkou, jak kdysi radíval velký britský ekonom J. M. Keynes. Původní Junckerův fond se má zdvojnásobit v naději, že to vytvoří nová pracovní místa a sníží nezaměstnanost zejména mladých.

Ale láká to i investice jiných států. V posledních měsících se rozeběhla debata, že by bylo možné propojit Junckerův fond s jiným infrastrukturním plánem. Jedná se o čínský projekt Nové hedvábné stezky, či jak tomu říkají, Stezky a Pásu, který by tím byl obsluhován.

Kdyby se tyto plány naplnily a ekonomika dostala do tempa, může EU ještě chvíli pokračovat, jak je. Je totiž konstruována tak, aby fungovala za krásného počasí. Jenže my bychom potřebovali i Evropskou unii do nepohody.

Nejkonkrétnější opatření z Bratislavské cestovní mapy nás čeká v říjnu, kdy se má definitivně pohřbít ostudná smlouva TTIP. V textu zmíněného dokumentu je to samozřejmě uvedeno jinými slovy:


Říjnová Evropská rada se bude zabývat zajištěním robustní obchodní politiky, která využívá výhod otevřených trhů a bere v úvahu i obavy občanů.

Nakonec, je to napsáno jasně a čestně. Američané nebyli ochotni přistoupit k tomu, že jejich veřejná nabídková řízení se otevřou evropským firmám, tak jako je už teď Evropa otevřená těm americkým. Bez toho jsou výhody otevřených trhů takříkajíc „v oném“. A ještě důležitější jsou obavy občanů, jak to dokládají petice proti TTIP s mnoha miliony podpisy. Nedovedu si představit, že by v říjnu evropští státníci vložili svůj osud do rukou americké „chromé kachny“, rozhodující až po prezidentských volbách, tedy legálně, ale bez legality, a riskovali, že to rok na to potopí ve volbách vládní strany Německa a Francie, největších zemí EU.

Sdílejte. Toto se České televizi vymklo kontrole. Americký novinář uvedl fakta a nyní se rozběhla cenzura

$
0
0

19. 9. 2016        Svět kolem nás 
Rozhovor, který je nyní na YouTube cenzurován. Reportérka ČT se dozví, že zpravodajci i část vlády USA by rádi napadli Moskvu a neřekne na to ani slovo.
Americký žurnalista, oznámí v ČT během rozhovoru další pikantní věci např.:
- zpravodajci i část vlády USA litují, že po 9.11.2001 nepřepadli v první řadě Moskvu,

- náš (bývalý?) kamarád v NATO Turecko podporoval ISIL ze všech sil,
- zbraně které tam dodáváme končí v rukou ISIL a prakticky v Sýrii nikdo jiný než teroristé nebojuje,

- Sýrii jsme rozvrátili "omylem" a byla to vlastně na tamější poměry svobodná země.
A novinářka poslouchá, neřekne na to vůbec nic a tváří se, jako kdyby ji Přemek Podlaha vyprávěl, jak udělat z PET lahve krmítko pro ptáčky.

Ještě na vysvětlenou, ta lítost Američanů, že v roce 2001 nenapadli Moskvu vychází z toho, že tehdy bylo Rusko na dně a mohlo jim to vyjít, zatímco dnes by to již tak jednoduché nebylo.

(část videa ZDE)

Article 5

$
0
0
19.9.2016  Sputnik a twitter Mohammada Basbouse
Turecká armáda vyvedla 30 příslušníků americké speciální jednotky z pásma střetů s opoziční Svobodnou syrskou armádou (SSA) na severu Sýrie, prohlásil turecký prezident Tayyip Erdogan.
 
V Turecku informovali o pokusu realizovat stejný scénář jako v Sýrii a Iráku Americká média v neděli oznámila, že oddíly SSA vytlačily příslušníky americké speciální jednotky z města Ar-Rai na severu Sýrie směrem k turecké hranici a poblíž města Tall Abjadu je začaly ostřelovat i přes to, že američtí vojáci zvedli americkou vlajku. „SSA nestojí o pomoc americké speciální jednotky, protože nesouhlasí s tím, jak se Američané chovají vůči syrské opozici. Naše vojska odtud (z pásma ozbrojeného konfliktu se SSA) vyvedla 30 příslušníků americké speciální jednotky", řekl Erdogan novinářům před odletem do USA, kde se má zúčastnit Valného shromáždění OSN. Turecká armáda zahájila 24. srpna operaci Štít Eufratu proti Islámskému státu a s účastí syrské opozice obsadila pohraniční město Džarábulus na severu Sýrie. Představitelé syrských Kurdů prohlašují, že akce turecké armády jsou agresí a v první řadě jsou zaměřeny proti Kurdům.


(video z incidentu ZDE)

Evropský parlament nominoval Džemileva na cenu Sacharova

$
0
0

19. 9. 2016   zdroj
Internetová stránka Evropského parlamentu zveřejnila údaje o kandidátech na udělení každoroční ceny Sacharovova "Za svobodu myšlení". Ukázalo se, že mezi kandidáty je osoba, která myslí tak "svobodně", že v jeho hlavě (a hlavách jeho nejbližších spolupracovníků) se svého času zrodila myšlenka na vznik teroristické skupiny pro provedení diverzí proti obyvatelům Krymu. Jde o Mustafu Džemileva, který je lidovým poslancem Nejvyšší rady a je členem Bloku Petra Porošenka.


Mustafa Džemilev je bývalý předseda Medžlisu krymskotatarského národa (Tatarský parlament), bývalý sovětský disident a ukrajinský poslanec, který hájí lidská práva a práva menšin více než půl století. Bylo mu šest měsíců, když byli on a jeho rodina deportováni do Střední Asie spolu s dalšími krymskými Tatary a mohl se vrátit až po 45 letech. Nyní, po připojení Krymu, je ochránci lidských práv opět vjezd na poloostrov zakázán.

Je zajímavé, od kdy jsou v Evropském parlamentu pod "ochránci lidských práv" chápáni lidé, kteří se účastní nejen vytváření teroristických skupin, ale i blokády určitých území. Podle logiky Evropské unie je na čase i Hitlera zařadit k "ochráncům lidských práv" s posmrtným udělením ceny "Za svobodu myšlení"…

Pro informaci: cena Sacharova byla Evropským parlamentem zřízena v roce 1988. Uděluje se každoročně 10. prosince osobně hlavou Evropského parlamentu.

Za ta léta se laureáty stali Ibrahim Rugova (aktivní účastník odtržení Kosova od Srbska), Ali Ferzat (syrský umělec, aktivně vystupuje proti Asadovi), dobře známá hlava Moskevské helsinské skupiny Ljudmila Alexejeva, zahraniční agent (podle ruských zákonů) "Memoriál" a další.

V principu nevzniknou žádné zvláštní otázky, když se ještě i Džemilev připojí k této ctěné společnosti ...

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Roberts: Rusko na Západě žádné partnery nemá!

$
0
0

Paul Craig Roberts
19. 9. 2016       PaulCraigRoberts vybral a přeložil Lubomír Man
Ruská vláda dělá jednu a tutéž věc stále dokola. Stále dojednává s Washingtonem dohody a Washington tyto dohody stále porušuje. Posledním příkladem je dohoda o zastavení palby v Sýrii. Washington ji pojal tak, že poslal americké bombardéry zbombardovat pozice syrské armády, při čemž bylo zabito 62 a zraněno 100 syrských vojáků. A tak síly Islamského státu (IS) mohly své útoky obnovit.




Rusko zasáhlo Washington nepřipravený v září 2015, když ruské letectvo zaútočilo na pozice IS v Sýrii, čímž syrské armádě umožnilo chopit se iniciativy. Tehdy mělo Rusko v boji s IS vítězství na dosah ruky, ale neočekávaně se z boje stáhlo ještě dřív, než práci dokončilo. Což USA či jejím agentům umožnilo IS znovuzásobit a síly IS tak mohly své útočné akce obnovit.

Rusku za této situace nezbylo, než se do Sýrie vrátit. Mezitím se ovšem do zdejšího dění zapojil Washington, následkem čehož se ruské letectvo setkává nyní s mnohem většími obtížemi, než dříve. Rusko totiž o svých plánovaných akcích Washington informuje – a ten o nich pohotově informuje jak IS, tak možná i Turecko, které jedno ruské letadlo – takto předem nahlášené – sestřelilo.

I tak však syrská armáda stále více získávala půdu. Ale vždy a po každé bylo téměř už završené vítězství zmařeno „zastavením palby“, během něhož se Amerikou podporované síly stačily výhodně přeskupit. A tak válka, kterou mohly Rusko a Sýrie už dávno vyhrát, pokračuje – a to už i s uvedením shora popsaného nového prvku – Washington už syrskou armádu otevřeně bombarduje.

Pochopitelně, Američané prohlásili, že měli za to, že bombardují síly IS.

Ale na minutku o tomhle zauvažujte: USA o sobě tvrdí, že jsou vojenskou supervelmocí. Špehují celou zeměkouli, včetně mailů a telefonních hovorů svých evropských vazalů. Přesto však „jaksi“ tentokrát jejich špionážní výjimečnost selhala natolik, že nedokázala odlišit známé pozice syrské armády od pozic IS. Jestliže tomuhle uvěříme, nemůžeme než uznat, že americké vojenské síly patří do starého železa.

Rusové válku v Sýrii několikrát už téměř vyhráli, ale vždy před vrcholem obrátili svůj pohled k „mírovým rozhovorům“ či k „zastavení palby“, kterých USA pokaždé využily k tomu, aby se do konflitu ještě více zapojily.

Je záhadou, proč ruská vláda stále věří tomu, že má s Washingtonem v Sýrii společný zájem. Vždyť jediným zájmem USA je zbavit Asáda moci a uvrhnout Sýrii do stejného chaosu, v jakém se nalézá Libye a Irák. Zájmem ruské vlády je Sýrii stabilizovat jako hráz proti šíření džihádizmu, a je neuvěřitelné, že je natolik desinformovaná, že se stále upíná k představě, že má v boji proti terorismu s Washingtonem nějaký společný zájem. Vždyť právě tento terorizmus – a nic jiného – je onou zbraní, která Washingtonu umožňuje Střední východ destabilizovat.

Bush ml. vycouval ze smlouvy o omezení systémů antibalistických raket (ABM), a Obamův režim rozmísťuje jaderné rakety podél ruských hranic.

Neokonzervativci zakopali na šest sáhů pod zem ideu o nepoužití jaderné zbraně jako první a opačnou ideu o jejím použití jako první vtělili do své nové vojenské doktríny.

Obamův režim.svrhl ukrajinskou vládu a v dříve nedílné části Ruska ustavil loutkovou vládu, která rozpoutala válku proti ruské populaci na Ukrajině, čímž zde vyprovokovala odtrženecké hnutí, Washingtonem překvalifikované na „ruskou invazi a anexi“.

A přesto všechno má ruská vláda stále za to, že Washington je „partner“, s kterým má společné zájmy.

I profesoři mohou „zblbnout“. Ale až tak?

$
0
0

Jiří Baťa
19. 9. 2016
Profesora Koháka jsem si vždy vážil jako rozumného, korektního vzdělaného muže. Ostatně jeho jméno bylo veřejností vždy přijímáno s uznáním jako člověka moudrého a života znalého. Avšak po přečtení rozhovoru, který pan profesor poskytl Deníku Referendum, zde, mi údivem spadla brada. Názory v rozhovoru uvedené bych spíše přičítal nějakému studentovi středního odborného učiliště. Proč mi spadla brada?


Tak především z názoru, že „nás naši sousedé byli ochotni po celé naše dějiny přijímat s otevřenou náručí, počínaje Prusy v 17. století. Jsme mnoho, mnoho dlužní svým sousedům i dalším lidem, kteří nás přijímali. A konečně máme příležitost něco splatit“, říká uvědoměle profesor Kohák. Nevím, zda pan profesor akceptuje skutečnost, že jsme se posunuli o nějakých pár desítek let vpřed od doby, kdy jsme podle něho byli přijímání, např. Prusy v 17. století. Žijeme v 21. století a pan profesor se nezdráhá současnost srovnávat se 17. stoletím! Ale i kdyby byly jeho svérázné příklady relevantní, jsme snad na věky věků někomu zavázání vděčností, povinností oplácet stejným, nebo dokonce se řiťolezecky angažovat? Co bychom asi měli splácet imigrantům ze Sýrie, Afghánistánu, Lybie, Albánii a dalším státům, když s nimi nemáme nic společného? Notabene, máme-li už k někomu nějaké dluhy, jak o něm hovoří pan profesor, tak ty rovněž nesplácíme, resp. ani se o nich nemluví, ale těm, co nedlužíme nic, máme formálně „cosi zcela nekonkrétního“ na úkor vlastních životů, splácet?

Jen pro připomenutí. Německo jak víme, způsobilo ve II. světové válce nevyčíslitelné škody a ztráty na lidských životech. Je snad postrádavším státům a lidem něčím povinováno splácet tyto lidské a morální škody? Ano, je. A činí tak? Samozřejmě že ne. Německo ani nesplácí materiální škody, které jako poražené bylo a je povinno zaplatit jako reparace, jak vyplývá z dosud platné Pařížské reparační úmluvy, jejíž signatářem byla i Československá republika. Nemyslím si tedy, že pan profesor Kohák udeřil správně hřebík na hlavičku.

Podobně problematický, neřku-li nepřijatelný je jeho názor, že „přicházející uprchlíci jsou úplně stejní lidé jako jsme byli my, když jsme byli uprchlíky. Jsou to lidé v nouzi, chtějí v míru žít a pracovat, tak jako jsme to chtěli my. A potřebují pomoct“. Poněkud nepatřičný příměr, nicméně k obecnému názoru, že jde o muslimy, kteří nejsou součástí naší kultury, dodává: „To jsou – s prominutím – takové blbosti! Mně jako evangelíkovi se katolíci vždycky jevili také jako úplně jiná kultura. A co se tu jen dělo za rekatolizace...“. Pan profesor má jasno, jsou to blbosti! Že jsou mezi nimi i radikálové, teroristé a z velké části jde o ekonomické běžence jej nezajímá. Taky proč, když jsou to lidé jako my. Jen s jinou kulturou života, tradicemi a zvyky, které my nejsme ochotni ve své zemi akceptovat.

Pozoruhodná je shoda názoru s některými dalšími přívrženci přijímání uprchlíků, např. K. Schwarzenberga, že jsme „strašpytlové“, že „nemáme důvěru v sílu vlastní tradice, a náš strach je obrazem naší vlastní slabosti. Ztratili jsme sebevědomí, které jsme vždy měli, a tak máme strach“. Máme tomu rozumět tak, že „my“ Češi jako národ, potažmo občané jsme „strašpytlové“ a ti, co horlí pro přijímání uprchlíků jsou v obraze, nebojácní a smělí vzdorovat názorům lidí-strašpytlů?

Zmínil jsem rovněž, že považuji pana profesora Koháka za vzdělaného a moudrého člověka. Pak ovšem nechápu jeho naprostý nedostatek informací ne o muslimech jako takových o kterých říká, že jsou úplně stejní lidé jako jsme my, ale o „islámu“. Ten islám, který není jen náboženstvím, ale pro mnohé radikální „islamisty-teroristy“ bojem a krvežíznivou politikou, se kterou chtějí pokořit národy Evropy. Prvky islámu jako šaría či Korán pak zneužívají v boji proti „nelidem“ , kteří nevyznávají či neuznávají Alláha. Nebo snad pan profesor žije v nadoblačnu, kde se mu nedostanou slechu či vidu skutečnosti, které páchají islamští teroristé na Evropanech? Neslyšel a neviděl události ve Francii, Belgii, Švédsku, Německu? Pokud pan profesor Kohák žije v onom nadoblačnu, měl by urychleně sestoupit a vkročit do reality, která by mu snad (bez záruky) dostatečně věrohodně vykreslila imigrantskou realitu ve zcela jiném světle a jiných barvách.

Neméně irelevantní je také jeho úlet v názoru, že také souhlasí s návrhem Evropské unie rozdělovat uprchlíky početními kvótami. „Jak jinak byste to chtěli rozdělovat? Princip dobrovolnosti je nesmysl. To by skončilo tak, že by si Češi vzali dva lidi česko-arabského původu. Naše vůle není dobrá. Kvóty jsou nutnost“, dodal. Z čeho vychází pan profesor, že bychom měli, potažmo museli, imigranty rozdělovat, notabene na základě nějakých kvót? Pana profesora vůbec nezajímají příčiny, důvody a původce těchto událostí, vůbec nehledá jejich řešení, jeho poněkud (ne)intelektuální názor je, že by naše republika měla přijmout pokud možno co nejvíce uprchlíků. Nu což, vůle pana profesora je jiná, lidská, chápající, solidární. K tomu lze jen dodat, resp. dát panu profesorovi doporučení, aby tedy šel osobně příkladem a vzal si k sobě k opečovávání nějakou početnou rodinu, vyznávající islám. Tím, že je přijme, prokáže nejen zmiňovanou solidaritu, ale také bude splácet jím zmíněný historický dluh a ukáže příkladné jednání těm škarohlídům či strašpytlům, kteří mají o muslimech tak špatné, nesolidární mínění.

Sýrie: voják, který přežil bombardování v Deir ez-Zor, sdělil podrobnosti o leteckém úderu USA

$
0
0
Petr Alexandrov
19. 9. 2016             zdroj
Sýrie: voják, který přežil bombardování v Deir ez-Zor, sdělil podrobnosti o leteckém úderu USA ... "Dokonce byli naši vojáci v uličkách dobíjeni jejich kulomety". Podle jeho informace byly vládní síly umístěny na hoře Sard, když byl na obloze zpozorován průzkumný letoun koalice. "Mysleli jsme si, že provádí průzkum pozic DAEŠ", řekl voják v rozhovoru s agenturou Life.


Hned za průzkumným letounem se na obloze objevily stíhačky, které začaly bombardovat pozice a techniku Syrské arabské armády."Dokonce byli naši vojáci v uličkách dobíjeni jejich kulomety,"řekl voják. Poznamenal , že každé z letadel koalice odpálilo nejméně tři rakety a pokračovala v útoku i v okamžiku, kdy syrští vojáci začali ustupovat. "Zůstalo tam mnoho mrtvých"řekl voják a dodal, že mnoho zraněných vojáků se nemohlo hýbat.

Po leteckých úderech následoval útok teroristů DAEŠ, kteří dobili vojáky SAA, kteří zůstali na pozicích. "Zdá se, že jako by existovala dohoda mezi USA a DAEŠ,"řekl voják. Sdělil také, že teroristé DAEŠ se radovali a stříleli do vzduchu.

17. září letouny koalice, vedené USA, zaútočily na jednotky syrské armády v provincii Deir ez-Zor. 62 vojáků bylo zabito a asi sto zraněno ....

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

S kukuřící více a houšť!

$
0
0

Zdeněk Hrabica 
19. 9. 2016
Pamětníci nezapřou kukuřičné vánice Nikity Sergejeviče Chruščova při jeho monumentální návštěvě Spojených států v šedesátýxh letech XX.století. Nadchl se pro pěstování této plodiny a přijal pseudonym „kukuřičníka“ („kukuruznika“). Tehdy spatřoval v kukuřici produkt zvláště k vyšší produkci masa; nikoliv doplněk k obohacení pohonných hmot nebo zdroj do bioplynek a z nich pryštící energii do elektrické sítě.


USA v tomto ohledu mezitím kukuřici ze svých polí téměř vystrnadili a dali ji do náruče chtivé Evropě, do rukou lačným českým a moravským a slezským „farmářům“. Kdysi se jejímu pěstování věnovali snad jenom na jižním Slovensku. Letos všechno již vrcholí v míře nevídané, řepku mnohonásobně nahradila kukuřice pod patronací amerických firem, na důsledky, poškozující ornou půdu se již skoro nikdo neohlíží.

Na Jihlavsku již není skoro jednoho zemědělského podniku, který by neměl svou bioplynku; téměř všude kukuřicí nahradili brambory, obilí, krmnou řepu a jiné plodiny. Na dotaz proč tomu tak je, jsou momentálně existujícíí podnikatelé alergičtí, občas ti se šrajtoflí ještě navíc hrubí a sprostí. Bioplynky jedou naplno. Jejich chřtán díky výhodným cenám energických vládců, je nenasytný. Bioplynky se dokrmují ve dne v noci, jedou o sto šest.

Z rolníků a z někdejších zemědělců a družstevníků se stali farmáři – nevím proč? Nejde o název, spíše jde o profesní obsah. Těm snad už ani nevadí, že rychleji než roste produkce kvalitních potravin z českých luhů a hájů, rostou na orné půdě nízkopodlažní montovny, z kukuřičných lánů se hlasitě ozývá chrochtání přemnožených stád divokých prasat. Ale kam jednou zběhnou správci jedinečné oázy vesmíru, který je zřejmě neplodný a nehostinný, ví zatím jenom ďábel, možná Evropská unie a její koketerie s mocnými Spojenými státy – a s její pěstitelskou zkušeností v upřednostňování kukuřice nade vším ostatním! Možná přeháním, budiž!

Foto Zdeněk Hrabica

Má Putin politický kámen mudrců? A kde jsou ti ruští demokraté?

$
0
0
- vlk -
20. 9. 2016  Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Už včera jsem zcela záměrně postavil do kontrastu zemské volby v Berlíně oproti parlamentním volbám v Rusku (viz článek

Volební paralympiáda versus volby u medvěda). Ačkoli jsem šel do do rizika, že mne konečné výsledky z říše zla usvědčí z omylu. Nicméně vsadil jsem si na to, že nezávislé ruské analytické Levada centrum si hlídá svou kvalitu a že pokud předvídá, že by putinovské Jednotné Rusko podle jeho odhadů mohlo získat podporu až asi 50% voličů, má smysl s tímto údajem, jako jakýmsi základem, počítat.

Tím byl, spolu s přicházejícími prvními, tradičně v Německu velmi přesnými, odhady výsledků berlínských voleb, dán jasně základ k včerejšímu článku, který stavěl do kontrastu hlasování Němců a Rusů. Protože to přímo tlouklo do očí.

Na jedné straně jasně vyjádřený protest berlínských voličů, jen opakující minulé frustrace hlasujících z jiných částí země, které trvají nejméně posledního půl druhého roku, ačkoli se německé ekonomice daří jako už dlouho ne, a na straně druhé podpora Putinovi přes jeho parlamentní souputníky z Jednotného Ruska, vedené ne zcela populárním premiérem Medveděvem. A to v situaci, kdy ruská ekonomika, vlivem různých okolností, ne právě exceluje.

Ten rozdíl ohledně výchozí situace, v níž se rozhodovali v neděli berlínští a ruští voliči, nemohl být větší! Vlastně mohl – trumfnout jej mohl jen konečný rezultát z Ruska. Ještě nebyl oznámen. Ovšem podle informací ČRo získala drtivou většinu vládní strana Jednotné Rusko. Po sečtení 90 procent hlasů má strana premiéra Dmitrije Medvěděva více než 54 procent hlasů. Vše, při odhadu zisků jednotlivých stran v jednomandátových obvodech nasvědčuje tomu, že jednoznačný vítěz voleb má nakročeno zřejmě dokonce k ústavní většině ve Státní dumě!!! Z dalších stran uspěli podle předběžných výsledků ještě komunisté – po sečtení 90 procent hlasů byl jejich zisk 13,5 procenta – těsně následovaní Liberálně demokratickou stranou populisty Vladimira Žirinovského. Do parlamentu by se měla dostat se zhruba šesti procenty hlasů ještě strana Spravedlivé Rusko, což je levicový spojenec Kremlu.

Je dostatečně známo, že výsledky ve volbách jsou determinovány vždy zejména dvěma faktory


- aktuálním výkonem ekonomiky ekonomickým očekáváním voličů pro blízkou budoucnost,

- pocitem tzv. vnitřního bezpečí voliče, tedy jeho pocity ohledně vnitřní situace v zemi / například vnímání korupce, výkonem spravedlnosti, víry ve schopnosti státu zajistit územní celistvost a vnitřní bezpečnost , atd. atd./

Psát o ruské ekonomice v superlativech se dnes neodváží nikdo. Čísla mluví jasně

viz http://www.tradingeconomics.com/russia/gdp

HDP země se v roce 2015 propadl o celých a neuvěřitelných 40,5% oproti špičkovému roku 2013, na úroveň 2009, kdy ve světě zuřila těžká deprese, která zasáhla přirozeně i ruské hospodářství a ani budoucí vyhlídky nejsou nijak excelentní. Nedávno EU odhlasovala prodloužení protiruských sankcí, USA, zřejmě jako zvláštní poděkování Putinovi za pomoc s realizací tzv. iránské dohody a nejnověji s uzavřením příměří v Sýrii rovněž rozšířily sankční seznamy o další ruské firmy a cena ropy viz

http://graf.kurzy.cz/graf-komodit/komodity_derivaty_ceny.php?c=6&k=38&oddate=19.9.2013&dodate=16.9.2016&w=380&curr=USD&default_curr=USD&unit=&lv=1



také právě nesignalizuje, že se Rusko bude moci znovu rychle postavit hospodářsky na nohy přes vývoz energetických surovin!

Ekonomika a hospodářské perspektivy země rozhodně nemohly motivovat ruské voliče k tomu, aby ještě posílili svými hlasy pozici současné vládní garnitury.

Byl to snad pocit stoupající pocit tzv. vnitřního bezpečí ruského občana, který vedl jeho ruku? V zemi, kde je míra korupce i pro nás odstrašující? Kde elity jsou, více méně nedotknutelné? Nonsens, že?

Jak je tedy možné, že současná vláda za těchto podmínek nejen obhájila minulé zisky, ale zdá se, že ještě posílila a bude schopna si v příští dumě prohlasovat cokoli, včetně změny ústavy, zatímco v nebývale prosperujícím Německu dostávají vládní strany jednu těžkou ránu za druhou a jejich volební výsledky se blíží ze všeho nejvíc debaklu a velké penzum voličů jede zcela zřetelně na protestní vlně? Na protestu proti těm, co řídí zemi, zatímco v Rusku tohle neplatí, ačkoli by mělo? Copak je tím ruským fenomenem a Putinovou kouzelnou formulkou, kterou politici západního světa marně hledají? Objevil snad ruský prezident nějaký politický kámen mudrců, který na Západě neznají? Protože stejný problém se stále sílící skupinou protestních nespokojených voličů je všude v našem prostoru. Viz americké prezidentské volby, viz Brexit, viz Marie Le Pen ve Francii, viz Wilders v Holandsku, viz neschopnost sestavit ve Španělsku funkční vládu přes opakované volby, viz Syriza v Řecku, viz totální propad akceptace Renziho vlády v Itálii, která už jen čeká na ránu z milosti, atd. atd.

Ale vrátíme se k výsledkům ruských voleb. Už i ČT potvrdila, že Jednotné Rusko bude v nové dumě disponovat ústavní většinou! Všechny politologické příručky přece takovému výsledku zjevně odporují! Jak je to, speciálně v situaci současného Ruska možné?

Vynechme laciné odpovědi typu o propagandou vymytém mozku ruského voliče, který prostě jednak baští bez nejmenší pochybnosti vládní demagogii, o falšování voleb, o jejich netransparentnosti, o volebních podvodech, o tom, že opozice neměla přístup do medií, atd. atd. Tyhle bláboly přenechme občanu Schwarzenbergovi, Jakubu Jandovi a podobným. Nemají žádnou vypovídací hodnotu a nejsou schopny nic vysvětlit. Podobné je to s duševními exhibicemi typu – volby byly jeden velký podvod – viz tzv. nezávislí pozorovatelé shromáždění kolem organizace Golos. Která se samozvaně pasovala do pozice hlavního dohližitele voleb, ačkoli v čele státní volební komise stála někdejší ombudsmanka, ke Kremlu velmi kritická a jako nezávislá osobnost mimořádně respektovaná Ella Pamfilovová, která sice potvrdila určité nesrovnalosti, zejména na Altaji, nicméně v podstatě označila volby za férové, dejme tomu s výjimkou třech okrsků na Dálném východě.

Nepomůže ani ekvilibristické žonglování s nízkou volební účastí – s tím, že svého práva volit využilo jen necelých 48% oprávněných voličů. což bylo o 12% méně než minule. I Rusové si dobře pamatují volební účasti s čísly 99,99 %. Jít volit je právem, nikoli však povinností. Ve všech posledních německých nebo rakouských volbách byla účast historicky mimořádně vysoká a vedla jen k tomu, že zavedené strany utrpěly o to větší porážku! Prostě v Rusku hlasovala menší polovina těch, co hlasovat mohli. Výsledky proto nejsou ani náhodou neplatné.

Takže otázka – proč to zatracené Jednotné Rusko a Putin slaví nebývalý triumf a Angela Merkelová musela včera naopak veřejně přiznat jasný debakl svého, dnes už nechvalně známého Wir schaffen das?

Kdyby to byla chtěla kancléřka včera na té převratné tiskovce, kdy se poprvé veřejně distancovala od své zprofanované hlášky o tom, že to jako šafen, musela by směrem k Rusku dodat – jediné, co jsem skutečně zvládla, bylo posílení Putina a jeho volební triumf. To jsem opravdu dokázala!

Podle mne to tak je. Putin by měl poslat do Berlína, na adresu kancléřství, velký pugét! A myslím to naprosto vážně a cítím se duševně ve skvělé kondici. Netřeba volat Choholouškovi! Hned vysvětlím proč.

Už jsem uvedl, co je prvním postulátem pro úspěch ve volbách – dobrá ekonomická situace a optimistická očekávání voličů pro nejbližší budoucnost. Tedy všechno, co Rusku dnes naprosto evidentně schází. Proč mu to chybí? Protože

1 - klesly ceny ropy a zemního plynu, hlavních ruských exportních komodit,

2 - protože je Rusko vystaveno západním sankcím.

Ačkoli dopady sankcí nejsou vůbec zanedbatelné a bylo by hrubou chybou je bagatelizovat, rozhodující dopad na ekonomiku země mají zhroucené ceny energetických surovin. Propad jejich cen od července 2014 do dneška by velmi těžce byl poškodil ruské hospodářství i bez dalších sankcí. A nejspíš by vyvolal vlnu těžké nedůvěry nejen k vládní straně Jednotné Rusko, ale i k ruskému prezidentovi. Se seismickým dopadem na volební výsledky. Jenže…..

Jenže Západ právě v čase, když se začaly hroutit ceny ropy v důsledku nekompromisní cenové války, kterou nastartovali Saudové s cílem vymýtit novou konkurenci na světových trzích, míním tím americké břidličné ropné producenty, vyhlásil protiruské sankce. S cílem dostat hospodářsky Rusko na kolena, zničit důvěru obyvatelstva ve svou vládu a zejména Putina.

Dokonce se tím ani netajil. Jenže výsledek je přesně opačný než očekávání. Drtivá většina Rusů bere sankce jako útok na svou zemi a Putin a spol. za sankce pohodlně schovali vlastní chyby i pád cen energetických surovin! Sankce prostě zapůsobily přesně opačně, než si jejich architekti a konstruktéři představovali! Dokonalý vlastní gól! To co mělo Putina porazit a zbavit ho podpory obyvatelstva mu naopak přineslo volební triumf, o kterém si může nechat kterýkoli západní politik zdát jen v narkotické rauši. Pokud by šlukoval…

Rusové se cítí obklíčeni, v ohrožení a hledají vůdce, který je ochrání! Kdyby si byl Západ s ekonomickým trestáním Ruska nezahrával, troufnu si tvrdit, že by výsledek voleb v největší zemi světa byl dnes výrazně jiný. Rusové by hledali viníka ekonomické mizérie a Putin s Medveděvem by byli přirozeně první na ráně! Ještě musím vysvětlit, proč jsem napsal, že Putin by měl poslat velký pugét německé kancléřce. Z naprosto triviálního důvodu – že byly sankce zavedeny. Bylo to sice nominálně rozhodnuto ve Washingtonu, ovšem bodem zlomu bylo zodpovězení otázky, jestli a jak se k nim připojí Německo. Bez něj, jako největšího obchodního partnera Ruska, by nefungovaly. A Merkelová to tenkrát také šafla! Zkrátka ten pugét by do Berlína dorazit měl!

Byla to kancléřka, která vydatně pomohla udělat z Putina ikonu a zachránce Ruska, za kterou je dnes ústavní většinou v dumě a příslušným penzem voličů považován! Jistě, ruská kytice by se šikla i v Bílém Barracku, který to všechno vymyslel. Ale na květiny, jak známo si potrpí více ženy…

A ad absurdum je, že Západ na toto nebezpečí, že sankce budou kontraproduktivní a Putina nikoli poškodí, ale výrazně posílí, upozornil hned v okamžiku jejich zavádění nikdo menší než jeho úhlavní domácí nepřítel a prominentní vězeň Michail Chodorkovskij. Už při jejich vyhlášení v roce 2014!!! Jenže Západ a jeho vůdci i tehdy osvědčili svoji totální ignoranci reality a svoji aroganci vůči komukoli s jiným názorem a to včetně těch, kteří se v předmětné materii dokonale vyznají. Takže Chodorkovského a jeho názory ostentativně oslyšel!

Zkrátka Rusové mají Putina za jasného, nezlomného a správně uvažujícího lídra, který je bezpečně provede v těžkých dobách. Zatímco současní západní politici jsou, snad s výjimkou Viktora Orbána, vnímáni svými voliči jako nekompetentní slaboši, kteří umějí problém nanejvýš vyvolat nebo eskalovat, ale nikoli vyřešit! Přesně o tomhle byl Brexit – už jsem zde dokazoval, že to nebylo o účtování s Evropskou unií, ale s aktuální britskou vládou a stylem jejího vládnutí a správnost tohoto závěru potvrzuje i následné vyzutí se z odpovědnosti obou hlavních protagonistů Brexitu pánů Borise Johnsona Nigela Farage i naprosto bezprincipiální a bezkoncepční lavírování britské vlády, odsouvající aktivaci článku 50. na svatého Dyndy, protože Brexit je jedna věc a schopnost se s ním popasovat – druhá, i včerejší, téměř zoufalá tisková konference Angely Merkel…

Ne, ruský prezident nevynalezl žádný politický kámen mudrců, kterým lze obrátit platnost nepsaných politických zákonů. Ten mu přímo vnutil do ruky Západ. Bez vyhlášení sankcí už byl dost možná problém Putin v neděli v podstatě vyřešen…

Nicméně i tak zbývá ohledně parlamentních voleb v Rusku pár otazníků, kterými se ještě hodlám zabývat.

Tím prvním je nízká volební účast. A to zejména ve velkých městech. Které prý jsou hlavní oporou tzv. demokratických sil. Tedy v jednoduché češtině – protiputinovské opozice. Proč speciálně v Moskvě a Petrohradě byla vysoce podprůměrná docházka k urnám? Navíc když o mandátech se rozhodovalo ve dvou různých hlasováních. Řádově polovina byla rozdělena podle poměrného zisku. Ta druhá pak vzešla z přímých voleb v tzv. jednomandátových obvodech, kde se hlasovalo přímou volbou, zde kandidát s největším počtem hlasů bral všechno a stal se poslancem.

Kde zůstali všichni ti ruští demokraté, o kterých tak rád a často referoval z Moskvy na ČT Míra Karas nebo Martin Dorazín na Radiožurnálu při každé vhodné i nevhodné příležitosti? Kteří prý se jen jen třesou na nějakou reálnou možnost Putina poslat na smetiště dějin? A byli nám soustavně představováni jako velká a reálná politická síla?

Nechápu to! Speciálně v jednomandátových okrscích, kde se volila osobnost, měli mít opozičníci – demokraté mimořádně vysoké šance. Především ve velkých metropolích. A jestli jsem si z ruského tisku dobře přeložil výsledky, pak z ruských zdrojů, tak tahle opozice získala tyhle mandáty jen 3!!! Z asi 235. Zatímco putinovci jich brali 205!!!! O tom, že jde o zmanipulované přímé volby může klidně blábolit občan Schwarzenberg, jak ostatně učinil včera večer na ČT 24

Jako výraz totálního argumentačního zoufalství. Poměrné volby jsou o obecné kampani, o přístupu do veřejných sdělovacích prostředků, ale přímá volba? Ta je opravdu zejména o respektu a reputačním potenciálu, kterou má v okamžiku konání voleb konkrétní persona v konkrétním místě!!!!

Kde tedy zůstali všichni ti ruští protiputinovští demokraté, kteří se tak často vyskytovali v uplynulých letech v českém informačním éteru? A kteří byli podáváni jako naprosto odhodlaná a reálná síla, co to kremelskému carovi spočítá? A kde zůstali všichni ti žijící Borisové Němcovové, co tak mohutně oslovují současnou ruskou společnost?

Je zjevné, že ti první se k urnám vůbec neobtěžovali! Pak se ptám – proč? Vysvětlení vám nenabídnu, nemám ho. Nejsem znalec ruských poměrů a soudím jen z venčí. Bez speciálních znalostí. Druhým možným vysvětlením je pak, že zkrátka český informační mainstream, věren svým nejlepším tradicím z posledních let, dělal z komára velblouda. Ze ony zástupy demokratů jsou statisticky sotva podchytitelné skupinky, navíc neschopné nějaké spolupráce, protože každý chce být náčelníkem a nikdo obyčejným indiánem!

Existuje ovšem ještě i třetí možnost – že zkrátka reputační kapitál kandidátů- všech těch žijících Borisů Němecovovů, které tyhle struktury jsou schopny jako kandidáty vyprodukovat, je fakticky pro ostatní voliče limitně blízký nule!

Nevím, co z toho je blíže realitě nebo zda nefunguje nějaký jiný faktor a nemám jak si to ověřit. Nicméně platí, že

1- Putin vyšel z nedělních voleb jako neoddiskutovatelný vítěz, který se opírá o důvěru naprosté většiny aktivních voličů,

2 - je chápán jako spolehlivý lídr v těžkých časech, na rozdíl od současných západních politiků, kteří jsou vnímáni nikoli jako řešitelé problémů, ale jako jejich strůjci,

3 - že volby v Rusku v Putinův prospěch ovlivnily západní sankce, které jej naopak měly zlikvidovat!

Absurdní divadlo, co říkáte?

Dodejme jen, že obě hlavní a v ČR nejznámější a nejčastěji prezentované opoziční síly – Blok Jabloko ekonoma Javlinského a strana PARNAS vedená někdejším ruským premiérem Jakuninem katastroficky u voličů propadly! Dohromady nedaly ani 3% hlasů! Dohromady. Javlinského reakci jsem neobjevil. Jakunin pro Moscow Times vyjevil, že přehodnotil svůj postoj ohledně prezidentských voleb 2018 a kandidovat v nich nebude…

- - -

Alexandr Rogers: Doba si zvolila nás

$
0
0
Alexandr Rogers
20. 9. 2016 Žurnalistskaja Pravda

Nastal čas promluvit si otevřeně. A ne náhodou volím tuto formu.

Je to takový zvláštní pocit svobody, když nejsi ničím vázán – volit nechodíš, do ničeho nekandiduješ, nejsi členem volebního štábu, nechystáš se stát se politikem ani veřejným činitelem, a tak můžeš mluvit, jak se ti zachce. No dobře – jdeme na to.


Jsme ve válce. Na jedné straně stojí USA a na druhé Čína a Rusko. Je to válka o hegemonii, válka o to, zda bude následující století americké, jak hulákají američtí propagandisté a ideologové, nebo zda bude rusko-čínské, jak opatrně naznačujeme my.

Ať nikoho neuvede v omyl, že ruské vedení nazývá své nepřátele „partnery“. Jde pouze o diplomatický jazyk. Nebylo by vhodné nazývat je veřejně idioty, i když se Lavrov jednou neudržel.

Válka probíhá ve třech sférách: v oblasti informací, na ekonomickém poli – a tam, kde končí argumenty, i přímým vojenským střetem.

V oblasti informací je úkolem protivníka přesvědčit nás o tom, že


a) nejsme plnohodnotní,

b) nás převyšuje,

c) celé naše dějiny jsou plné strachu a hrůzy, vězení národů a tmářství,

d) naše vláda si vládnout nezaslouží a je třeba ji svrhnout,

e) být Rusem je hanba, je třeba se stydět a dát se na pokání, atd.

Ideálním případem pak je, když se podaří naučit lidi nenávidět vlastní zem, přát si její likvidaci (nebo její rekonstrukci podle západního receptu, což je prakticky to samé) či zavléci zem do občanské války. Všichni jsme se již setkali s takovými oběťmi porážky prostřednictvím informačních zbraní – s liberály, antistalinisty, fanatiky typu Elona Muska apod.

V hospodářské sféře je cílem našeho protivníka rozbít naše ekonomické kontakty, oslabit a podkopat naši ekonomiku tak, abychom nebyli schopni zajistit dostatečný stupeň obranyschopnosti, a docílit růstu sociálně-ekonomického napětí ve společnosti, které by v ideálním případě přerostlo až ve vzpouru a pokus o státní převrat.

Vojenská sféra má velmi často za úkol zabezpečovat potřeby sféry ekonomické. Tak například rozpad Sýrie potřeboval Západ kvůli získání kontroly nad dodávkami ropy a plynu ze Středního východu do Evropské unie. Po dosažení tohoto cíle plánoval Západ zničit Írán, což by zajistilo přerušení dodávek uhlovodíkových surovin ze zemí Perského zálivu do Číny a výrazně by to oslabilo její energetickou bezpečnost a ekonomickou sílu. Vyvolání chaosu a zmatků na Ukrajině pak mělo za úkol ztížit či znemožnit dodávky ruského plynu do EU a vyvolat konfrontaci mezi EU a Ruskem.

Válka tedy probíhá. A ti, kteří touží po „vítězství již včera“ a vřeští, že „Putin musí pryč“, jsou buď záměrní provokatéři, nebo troubové, kteří neznají naše dějiny. A tak chci připomenout:

Byl rok 1812 a Napoleon vtrhl do Ruska. Kutuzov několik měsíců ustupoval. Zpočátku proto, aby spojil roztříštěné armády Bagrationa a Barclay de Tollyho (přes nerusky znějící jména šlo o ruské generály – pozn. edit.), poté aby doplnil armádu, která byla zřetelně menší než Napoleonova armáda posbíraná po celé Evropě, a aby nepřítele oslabil partyzánskou válkou. Přes to všechno však bitva u Borodina vítězství nepřinesla a Kutuzov musel znovu ustupovat, znovu soustřeďovat zálohy a znovu pokračovat v partyzánské válce.

Co by se stalo, kdyby Kutuzov dal na rady „horkých hlav“ a pustil se do rozhodující bitvy hned na začátku války? Ruská armáda by byla zničena a Napoleon by vítězně vstoupil nejen do Moskvy, ale pokračoval by ve vojenském výpadu ještě mnohem dál.

Velká vlastenecká válka. Stejně jako Kutuzov také Stalin všemi možnými způsoby oddaloval začátek války s Hitlerem. V roce 1941 válka v Evropě probíhala již několik let.

Bylo možné, aby SSSR vstoupil do války hned, když začaly boje ve Španělsku? Bylo! Bylo možné zastat se Československa a vykašlat se na potíže s Polskem? I to bylo možné.

Ale vždyť přece Francie a Velká Británie „hrály o čas“ úplně stejně. Obě země také podepsaly s Německem smlouvy o neútočení (dnes o tom ovšem stydlivě mlčí) a jen díky jejich souhlasu došlo k anšlusu Rakouska, rozdělení Československa a rozbití Jugoslávie.

Mohl by SSSR vstoupit do války v roce 1938? Samozřejmě mohl. To by se mu ovšem nepodařilo získat celou řadu nových zbraní – tanky KV byla armáda vyzbrojena v roce 1939, legendárními T-34 až v roce 1940. A to nehovořím o letadlech, automatech a řadě dalších druhů zbraní, které se dostaly do výzbroje armády během tří „promarněných“ let.

Nebo také tohle: nacisté byli již 6 km před Moskvou a chystali se ji ostřelovat z velkorážních houfnic (stejně, jak dnes jejich pohrobci ostřelují Doněck), když byli Rudou armádou zastaveni a odraženi.

Co by se stalo s Ruskem, pokud by nějací „vlastenci“ nespokojení s tím, že Kutuzov ustupuje, vyvolali v roce 1812, uprostřed války, převrat? Co by se stalo se SSSR, pokud by se v prosinci 1941 někdo nespokojený s ústupem a ztrátami rozhodl svrhnout Stalina? Odpověď je podle mého názoru jasná v obou případech. Řečeno kulantně – nic dobrého.

Tak kdo a proč se nám tak dotíravě a vlezle snaží vnutit, že dnes, v době války o přežití Ruska, je bezpodmínečně nutné svrhnout současné vedení? Může to být proto, že vedení pracuje celkem dobře a bez sabotáže provedené zevnitř by nepřítel nezvítězil? Co by se asi v roce 1812 stalo s těmi, kteří by se pokusili o státní převrat a neuspěli by? Jak dopadli provokatéři, kteří v druhé polovině roku 1941 vyzývali ke kapitulaci a tvrdili, že je vše ztraceno a odpor že je zbytečný? V jedné scéně filmu „Zrozená revolucí“ najdete odpověď:

Mimochodem propaganda se během posledních desetiletí vůbec nezměnila. Tenkrát se psalo: „Němci jsou kulturní národ, pokrokový a civilizovaný.“ A dnes: „Američané jsou kulturní národ, pokrokový a civilizovaný.“ A různí Kacové dnes opět navrhují vzdát se a noví vlasovci jsou připraveni bojovat na straně nepřítele pod hesly „Správného Ruska“.

Když se kdesi někdo začne rozčilovat, že v obchodě není 40 druhů salámu, ale jenom 32, pak má člověk chuť říci mu: „Ty magore, přečti si deník Táni Savičevové, pak zavři hubu a přestaň tady smrdět.“ Lidé přežili blokádu Leningradu, hlad – a dnes někteří nemohou žít bez mamonu. Tehdy to totiž byli LIDÉ – a dnes je to biomasa.

Pochopte, válka vede k zániku. Západní země své záměry ukázaly velmi jasně:
Chtějí, abychom NEBYLI. Rády by nás vyškrtly z historie, ze světové kultury, ze sportu, z fantastických filmů o budoucnosti (jako z filmu „Marťané“ a filmu „Den nezávislosti“), z počítačových her – zkrátka odevšad.

A každá připomínka toho, že existujeme a „máme tu drzost žít“, v nich vyvolává učiněnou hysterii a projevy nekontrolovatelné nenávisti tak, jako ruská vlajka v rukou běloruského sportovce na paralympiádě. V rámci své nenávisti jsou takto zaměřené země a lidé na Západě ochotni bojovat proti ženám, dětem, invalidům – jen aby dosáhli toho, že „zmizíme“.

Jestli jim tu radost uděláme, nebo se s nimi vypořádáme tak, jak už to děláme tisíc let – to je na každém z nás. A pokud zjistíte, že se blíží válka, nefňukejte. Na Donbasu žijí lidé pod každodenním ostřelováním, ale asfaltují ulice a vysazují květiny. A u nás někteří lidé fňukají, že koláč zdražil o deset rublů. Čestné slovo, člověk se musí stydět – naši předci samý hrdina a bohatýr, a potomci – cosi jako smoothies s iPhony.

Alexandr Rogers

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

JF a jeho týdenní výběr ze světového tisku

$
0
0

I dneska  odprezentuji  další  dávku  zajímavých  článků z  angloamerických  webů, jak se mi  nashromáždily za minulý  týden

Poprava Bin Ládina: dvojí hra Obamovy administrativyhttp://www.foreignpolicyjournal.com/2016/08/27/bin-ladens-execution-the-obama-administrations-double-game/ Nauman Sadiq, Foreign Policy Journal, 27.8.2016
V hodinách operace, na jejímž konci bylo zabití Usámy Bin Ládina, musela Obamova administrativa silně improvizovat, aby nakonec vytvořila spěšně spíchnutou závěrečnou zprávu.


USA: Když se nikdo nedívá…
http://www.veteranstoday.com/2016/08/31/neo-us-while-no-one-was-looking/ Gordon Duff, Veterans Today, New Eastern Outlook, Moskva, 31.8.2016 
To, co se právě chystáte číst, není vůbec pěkné, dokonce je to zatraceně ošklivé. Ale je to, jaké to je, a čtenáři, kteří si rádi věci přislazují, ať raději nečtou Veterans Today.


Proč je místní samospráva Kurdů klíčem k trvalému míruhttps://www.chathamhouse.org/file/syrias-war-why-kurdish-local-governance-key-long-term-peace Ghadi Sary, Chatham House, 6.9.2016 
Autor vysvětluje, proč by projekt kurdské místní samosprávy mohl poskytnout důležitý model pro řešení konfliktu v oblasti.


Jak podpořit skutečně nezávislou žurnalistiku
Poté, co jsem v roce 1995 založil Consortium News, obrátil jsem se na některé velké nadace, které tvrdily, že mají zájem na odklonu od většinové žurnalistiky a na podpoře nezávislého zpravodajství. Ale rychle jsem pochopil, že mají zájem jen o takovou žurnalistiku, která by podpořila jejich pohled na svět.


Zkoumání skutečných nákladů válčení s pomocí dronůhttp://www.boilingfrogspost.com/2016/09/13/newsbud-roundtable-examining-the-real-costs-of-drone-warfare/ Sibel Edmonds, Boiling Frog Post, 13.9.2016 
Abigail Hall Blanco poskytuje hlubší náhled na faktory, které pohánějí oficiální politiku válčení s pomocí dronů.

Jak vláda vytváří vrstvu nezaměstnatelných ženhttp://www.ronpaullibertyreport.com/archives/how-government-creates-unemployable-women Chris Rossini, Ron Paul Liberty Report, 14.9.2016
Kdykoli se vláda vměšuje do soukromých smluv a ujednání, pokřivuje tím tržní prostředí. Vláda může například dosáhnout libovolné míry nezaměstnanosti jen tím, že může vhodným způsobem upravit minimální mzdu.

Konec skupiny G-20
https://www.foreignaffairs.com/articles/2016-09-14/end-g-20 Rebecca Liao, Foreign Affairs, 14.9.2016 
Přežila již tato skupina éru své oprávněnosti ?


Nebezpečná idiocie globálního vůdcovství
Prvním závazkem každého vůdce je ten, kterým je zavázán svým vlastním lidem. Mezinárodní elita na toto pravidlo zapomněla a slouží už jen sama sobě.


Washington Post: Rusko roste a Nový Světový Řád upadáhttp://www.veteranstoday.com/2016/09/14/washington-post-russia-rises-new-world-order-falls/ Jonas E.Alexis, Veterans Today, 14.9.2016 
Jennifer Rubinová by měla oprášit své vydání přednášek Friedricha Hegela o Filosofii světových dějin a uvědomit si, že systém, který je založen na lži a smyšlenkách, nemůže triumfovat věčně.


Prozrazené dokumenty vlády Černé Hory: potvrzen posun směrem k NATOhttp://www.boilingfrogspost.com/2016/09/14/the-leaked-montenegrin-government-files-part-i-a-rift-within-nato-confirmed/ Filip Kovacevic, Boiling Frog Post, 14.9.2016 
V dubnu 2015 obdržel Marko Milačić, černohorský novinář a ředitel Hnutí za neutralitu Černé Hory, sadu tajných vládních dokumentů, zaměřujících se na budoucí členství země v NATO.


Měly by Spojené státy i nadále ručit za bezpečnost bohatých států?http://nationalinterest.org/blog/the-skeptics/should-the-us-continue-guarantee-the-security-wealthy-states-17720 Michelle Newby, The National Interest, 15.9.2016 
Centrum National Interest spolu s institutem Charlese Kocha uspořádalo kulatý stůl o zahraniční politice. Mezi jinými se na pořad jednání dostala i otázka, zda mají Spojené státy ručit za bezpečnost tak bohatých států jako je Japonsko a Jižní Korea.


Rozklíčování voleb
http://www.theamericanconservative.com/articles/unlocking-the-election/ Robert W.Merry, The American Conservative, 15.9.2016 
Klíče, které předvídají její vítězství, by mohly přinést Hillary Clintonové i špatné zprávy.

Skutečná válka idejí
http://nationalinterest.org/feature/the-real-war-ideas-17724 Robert D.Kaplan, The National Interest, 15.9.2016 
V zahraniční politice jde dnes o střet ideologií – ale není to boj idealistů proti realistům.


Rusko tvrdí, že má vyspělé možnosti rušení signálu GPShttp://gizadeathstar.com/2016/09/russia-claims-developed-advanced-gps-jamming-capabilities/ Joseph P.Farrell, Giza Death Star, 15.9.2016 
Poslední týden byl podivný s hlediska technických novinek. Po čínském kvantovém radaru se objevila další převratná  technická vojenská věc.

Jazyk a morální relativizmus
http://www.theamericanconservative.com/dreher/language-moral-relativism/ Rod Dreher, The American Conservative, 16.9.2016 
To, co v jednom jazyce může znít značné urážlivě, může být v jiném jazyce zcela standardním výrazem.


Tajné plány Ameriky na skladování jaderných zbraní na Islanduhttp://nationalinterest.org/blog/the-buzz/exposed-americas-secret-plan- stockpile-nukes-iceland-17742 Michael Peck, The National Interest, 16.9.2016 
Pokud by slečna Mannersová byla diplomatem, řekla by nám, jak neomalené by bylo umístit jaderné bomby na území svých spojenců, aniž by si to spojenci výslovně přáli.


Měli bychom s Putinem jednat
http://www.theamericanconservative.com/buchanan/we-have-to-deal-with-putin/ Patrick J.Buchanan, The American Conservative, 16.9.2016 
Od toho okamžiku, kdy Donald Trump řekl, že jestliže ho Vladimír Putin chválil, měl by mu ten kompliment vrátit, pobouření republikánů dosud neopadlo.


Clintonová je nemoc a Trump je jejím projevem
Ptám se vás: kdo z těch dvou je vlastně menší zlo, když i Washington Post staví Hillary Clintonovou v mezinárodních otázkách „politicky napravo“ od Donalda Trumpa?


Pomsta odpadu
Amerikanizmus, podle kterého ti, kteří dělají hrozné věci, stále ještě mohou být dobrými lidmi, spojuje oboje do křesťanské debaty o činech a milosrdenství a do povědomí, že „dobro“ si vynucuje děleni na „my“ a „oni“.


Spojené státy používají základnu Manas pro transfer droghttp://www.veteranstoday.com/2016/09/16/us-uses-manas-base-for-drug-traffic/ GPD, Veterans Today, 16.9.2016 
Americká základna Manas v Kirgizstánu by mohla být využívána jako překladiště pro export heroinu z Afghánistánu, řekl bývalý kirgizský president Askar Akajev.


Setkání skupiny G-20: „Změna světových historických dimenzí“http://www.larouchepub.com/hzl/2016/4338hzl2lpac_wbcst_sept_9.html Executive Intelligence Review, 16.9.2016 
Helga Zepp-LaRouche byla účastnicí schůze T-20, což bylo setkání myšlenkových tanků v Číně před vlastním setkáním představitelů zemí G-20.


Proč Američané nedůvěřují médiím
Věří Američané médiím? Otázka je často kladena a často zodpovídána, ale upřímně řečeno-není úplně přesná.


Pomozte americkým dělníkům a umožněte přijetí TPP!https://www.bloomberg.com/view/articles/2016-09-16/help-american-workers-pass-tpp Michael R.Bloomberg, Thomas J.Donohue, Bloomberg Views, 16.9.2016 
Jak Hillary Clintonová tak Donald Trump řekli, že budou proti přijetí Trans-Pacifického Partnerství, obchodní smlouvy mezi USA a 11 zeměmi, schválenou Obamovou administrativou a podepsanou už v únoru tohoto roku.


Vojáci USA utekli ze syrského města poté, co povstalci, podporovaní USA pohrozili, že je zabijí
Malá skupina speciálních sil USA vstoupila do města al-Rai, již obsazeném tureckými jednotkami, a byla rychle nucena město zase opustit, když jí Svobodná syrská armáda (FSA) výhružně obvinila z „křižáctví“ a vyzývala k jejich „pozabíjení“.


Třetina leteckých útoků Saúdské Arabie na Jemen zasahuje civilní cílehttp://news.antiwar.com/2016/09/16/study-one-third-of-saudi-airstrikes-in-yemen-hit-civilian-targets/ Jason Ditz, AntiWar, 16.9.2016 
Některé civilní cíle jsou dokonce zasahovány opakovaně.


Ukazuje se, že na cenách ropy nezáleží
Ropa není jen palivo, které pohání naše auta. Je to také palivo, které pohání naše ekonomiky.


Jen 5,7 procent rozpočtu Clinton Foundation jde skutečně na charitativní granty
Podle organizace IRS, která se zaměřuje na daňové výjimky, šlo z ohromného rozpočtu nadace Clintonových na rok 2014 jen 5,7% na dobročinné granty.


Všechno, co jsme od 11.září 2001 udělali, bylo špatněhttps://consortiumnews.com/2016/09/17/everything-that-we-have-done-since-911-is-wrong/ Philip Weiss, Consortium News, 17.9.2016 
Řekl to penzionovaný generál Todd Pierce, jehož osobní cesta k tomuto závěru může objasnit, proč je tolik bývalých vojáků stále více rozčarováno zahraniční politikou USA.


Ničení životního prostředí je zločinem proti lidskosti
Mezinárodní soud se stále více zaměřuje na vyšetřování stále širšího spektra válečných zločinů.


Předběžné výsledky studie o WTC-7 ukazují, že požár nemohl způsobit zřícení budovy
Předběžné výsledky dvouleté práce studie o příčinách zkázy budovy č.7 Světového obchodního centra po útocích 11.září 2001 naznačují, že požár nemohl být příčinou zřícení budovy.


Klíčová skupina států Evropské unie hrozí úplným sabotováním Brexituhttp://uk.businessinsider.com/brexit-article-50-britain-free-movement-of-people-2016-9 Adam Payne, Business Insider, 17.9.2016 
Blok V 4 členských států Evropské unie hrozí, že bude vetovat jakoukoli dohodu, která by ohrozila právo jejich občanů žít a pracovat ve Spojeném království.

Washington Post: druhý letecký úder USA zabil stovky civilistůhttp://www.veteranstoday.com/2016/09/17/washington-post-2nd-us-air-strike-kills-hundreds-of-civilians/ GPD, Veterans Today, 17.9.2016 
Letecké útoky z časného úterního rána zabily celé rodiny včetně malých dětí. Byly to rodiny, které utíkaly před ozbrojenci ISIS, a byly letectvem USA omylem zaměněny za tyto ozbrojence.


Proč se zdá být jaderná válka nevyhnutelnou
Některé aspekty vývoje mají schopnost posunout ručičky hodin, které odpočítávají čas do jaderné zkázy, blíže k půlnoci.


S vládou bezpečně ve svých rukou se Bašár Assad směje, zatímco Sýrie hoříhttp://www.nytimes.com/2016/09/18/world/middleeast/his-position-still-secure-bashar-al-assad-smiles-as-syria-burns.html?mabReward=A6&_r=0    Ben Hubbard, The New York Times, 17.9.2016 
Den po svých 51.narozeninách Bašár al-Assad, president Sýrie, udělal vítězné kolečko po prašných ulicích zničeného a prázdného povstaleckého města, které jeho vojáci vyhladověli k poslušnosti. (JF: úžasné výrazivo!!!)


Cynthia: umělá bakterie, požírající maso, se vymkla kontrolehttp://www.blacklistednews.com/Cynthia%3A_Flesh-Eating_Synthetic_Bacteria_that_has_Gone_Wild/54143/0/38/38/Y/M.html Neo, Blacklisted News, 17.9.2016 
V těchto dnes se staly obecným trendem zprávy o testech na lidských objektech, které běžně provádějí některé západní korporace.


Ředitel FBI říká, že zakrývá svou webkameru a že byste to měli dělat takéhttp://www.activistpost.com/2016/09/fbi-director-says-covers-webcam.html Josie Wales, Activist Post, 18.9.2016 
Ředitel FBI James Comey to řekl tento týden ve Středisku pro strategické a mezinárodní studie ve Washingtonu v diskusi o důležitosti kyberbezpečnosti.


Jeden ze čtyř francouzských muslimů je „v oposici“ proti sekulárním zákonům
Nová studie ukazuje, že přibližně jedna čtvrtina francouzských muslimů, převážně mladí lidé, podporuje ultrakonzervativní formu islámu, včetně úplného zahalování, ale velká většina muslimů přijímá striktní francouzské sekulární zákony.


Syrské vyjádření k masakru v Deir-Ezzur
…pro ty, kteří mají uši k naslouchání a srdce ke starání se. Ano, je to dopis rozzlobeného muže. Ale nezlobí se na ty, kteří byli oklamáni, jen nenávidí ty, kteří zabíjeli a všechny, kteří jim v tom jakkoli pomáhali.


Agenti FBI se mohou vydávat za novináře, říká generální inspektorhttp://www.blacklistednews.com/FBI_Agents_Can_Pose_as_Journalists%2C_Inspector_General_Says/54148/0/38/38/Y/M.html Us News, Blacklisted News, 18.9.2016 
Agenti FBI se mohou vydávat za novináře, pokud něco utajeně vyšetřují, agent, který se vydával za redaktora Associated Press během vyšetřování v roce 2007, neporušil pravidla agentury.


Obyčejná ignorance a politicky neobjektivní ignorancehttps://consortiumnews.com/2016/09/18/simple-ignorance-vs-politically-slanted-ignorance/ Lawrence Davidson, Consortium News, 18.9.2016 
Kandidát na presidenta za libertariány Gary Johnson ignoroval otázku na válkou zničené Aleppo. Ale daleko výraznější ignorance přichází s politicky neobjektivními „znalostmi“.


Osvojujeme si principy fašismu
Pensionovaný generál Todd Pierce vysvětluje, jak se jeho perspektiva o zahraniční politice USA a o politicích změnila poté, co se země přiklonila k principu „permanentní války“.


Návrat národních států v Evropě
https://www.foreignaffairs.com/articles/europe/return-europe-s-nation-states Jakub Grygiel, Foreign Affairs, září/říjen 2016 
Světlá stránka nejhorší krize Evropské unie od druhé světové války.


USA jsou nyní „leteckými silami ISIS“. Útoky pod falešnou vlajkou v New Yorku a Jersey
http://www.veteranstoday.com/2016/09/18/usaf-isis/ Kevin Barrett, Veterans Today, 18.9.2016 
„Dospěli jsme k hrozivým závěrům pro celý svět: Bílý dům brání Islámský stát. Už o tom nemůže být nejmenších pochyb.“ Toto je oficiální pozice Rusů. A Rusáci mají bohužel pravdu.


Samantha Power obviňuje všechny v Rusku a obhajuje útok USA na syrské jednotky
http://www.informationclearinghouse.info/article45501.htm Information Clearing House, 18.9.2016 (video) 
Samantha Power: „Dokonce i standardní ruská reakce z dnešního večera, překypující moralizmem a okázalostí, je výjimečně cynická a pokrytecká.“ (!) A mluvčí ruského ministerstva zahraničí vrací úder a radí americké velvyslankymi u OSN, aby si zajela do Sýrie a podívala se, jak zde lidé přežívají ve válkou zničené zemi, a uvědomila si, co je to skutečná „hanba“.


Rusko pro Samanthu Power: nemáme čas na politické prostitutkyhttp://www.veteranstoday.com/2016/09/18/russia-to-samantha-power-we-aint-got-time-for-political-whores-go-away/ Jonas E.Alexis, Veterans Today, 18.9.2016 
Samantha Power neztratila mentální schopnost vyvozovat racionální závěry, proto také byla profesorkou na Harvardu, dlouho předtím, než se stala politickou prostitutkou.


Pentagon zveřejnil své stanovisko k masakru v Deir Ezzorhttp://www.veteranstoday.com/2016/09/18/pentagon-release-statement-on-deir-ezzor-massacre/ Ian Greenhalgh, Veterans Today, 18.9.2016 
Po původní zprávě o nejméně 80 obětech z řad vojáků syrské armády následkem leteckého útoku USA u Deir Ezzor hovoří předběžné zprávy o 100 mrtvých a 100 zraněných.


Merkelová utrpěla ve volbách v Berlíně výprask v důsledku strachu z imigrantů
http://www.reuters.com/article/us-germany-election-result-idUSKCN11O0OL Paul Carrel, Michael Nienaber, Reuters, 18.9.2016 
Konzervativci Angely Merkelové utrpěli svou druhou volební porážku ve dvou týdnech, když podpora CDU v Berlíně klesla na nejnižší úroveň od sjednocení Německa.


Jak ušetřit Bílý dům v roce 2017 skandálu
Proč bylo období presidenta Obamy v Bílém domě tak prosté skandálů?


Washington Post tvoří dějiny: první článek, volající po potrestání vlastního zdroje
Tři ze čtyř mediálních domů, které obdržely velký počet tajných dokumentů NSA, poskytnutých Edwardem Snowdenem, The Guardian, The New York Times a The Intercept, žádají vládu USA, aby povolila whistleblowerovi beztrestný návrat do USA. To je normální chování zpravodajské organizace, která chrání své zdroje. Washington Post to ovšem, ačkoli Snowdenovy dokumenty  využil i on, to vidí úplně jinak.


ISIS používá školy v Rakká k „vymývání mozků dětí a výcviku se zbraněmi“http://www.independent.co.uk/news/world/middle-east/isis-islamic-state-daesh-schools-raqqa-brainwash-children-a7315071.html Samuel Osborne, The Independent, 18.9.2016 
Islámský Stát učí děti „svá vlastní radikální a brutální islámská pravidla“.


Předstírané vyšetřování FBI elektronické pošty Hillary Clintonovéhttp://www.globalresearch.ca/the-fbis-fake-investigation-of-hillary-clintons-emails/5546435 Eric Zuesse, Global Research, Strategic Culture Foundation,18.9.2016 
President Barack Obama řekl k presidentským volbám, že ”moje jméno nebude voleno ale bude volen náš pokrok.” a pokud nebude Hillary Clintonová zvolena, bude “poškozeno mé dědictví”. Aby  poškozeno nebylo, předstírala FBI, že  vyšetřuje  Clintonovou v souvislosti se zakázaným používáním soukromého  mailu pro služební účely.


Belgické úřady zakázaly kurdský kulturní festival v Bruselu
Belgické úřady odmítly vydat povolení pro festival Týden Kurdské Kultury, který měl začít 22.září v Bruselu.


Rusko nemá na Západě žádné partnery
http://www.informationclearinghouse.info/article45499.htm Paul Craig Roberts, Information Clearing House 
Ruská vláda dělá tytéž věci znovu a znovu a přitom očekává různé výsledky. Ruská vláda stále znovu ve Washingtonu dojednává smlouvy a Washington je stále znovu porušuje.


Erdogan: Syrští povstalci nechtějí, aby se do jejich věcí míchala armáda USAhttp://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-turkey-erdogan-idUSKCN11P0HL?il=0 Orhan Coskun, Seda Sezer, Reuters, 19.9.2016 
Tureckem podporovaná Svobodná syrská armáda (FSA) nechce, aby se jí speciální síly US armády pletly do jejich záležitostí, řekl president Erdogan a obvinil úřady USA z „chování“, zvyšujícího napětí mezi USA a povstalci.

American Conservative: USA vyjde draho „chyba rozvědky" v Sýrii!

$
0
0
20. 9. 2016   První zprávy
„Chybný"úder mezinárodní koalice na pozice syrské armády může přijít Ameriku velmi draho, tvrdí publicista časopisu The American Conservative, Daniel Larison.
Pentagon uvedl, že nálet mohl být zapříčiněn chybou "rozvědky". Za předpokladu, že je to pravda, pak se USA ocitají v mimořádně trapné a zničující situaci, poukazuje novinář. Kromě toho se ukazuje, jak nebezpečná může být bombardovací kampaň v mnohostranné občanské válce, jak je tomu nyní v Sýrii.
Situace je o to více zarážející, že úder byl nanesen na armádu, která bojuje proti Islámskému státu. Ve skutečnosti, z „erroru" Spojených států těžili teroristi, a tento argument může být použit proti Washingtonu, Moskvou nebo Damaškem. Kromě toho k incidentu došlo ve velmi nevhodnou dobu - těsně po uzavření dohody s ruskou stranou o příměří v Sýrii, doplňuje pozorovatel vydání.



Rusko: Podezření, že Spojené státy pomáhají IS se zhmotňuje!

Po incidentu se začaly objevovat výzvy vůči vládě USA, aby se ospravedlnily útoky na vojáky bojující proti IS, a aby se postavila za „chybné" akce, které se staly velmi užitečné pro teroristy. Tento „tvrdý postoj" v Sýrii by s sebou přinesl prudký nárůst napětí a v budoucnu by odsoudil k neúspěchu jakoukoli šanci na diplomatické řešení, uzavírá zneklidněně novinář.

Letadla mezinárodní koalice vedené USA v sobotu provedly čtyři údery na pozici syrských vojáků, kteří jsou obklíčeni islámskými radikály IS poblíž Dair az-Zaur, přičemž bylo zabito 62 vojáků a asi 100 bylo zraněno. Pentagon vyjádřil „politování" a tvrdil, že cílem úderu měli být teroristi. Účast na náletu přiznaly Austrálie i Dánsko se stíhačkami F-16.

Americké bombardování Sýrie: echo amerických voleb

$
0
0
20. 9. 2016    zdroj
Analytik mezinárodní politiky Sergej Filatov o důsledcích, ke kterým může vést zápas amerických elit v podmínkách rostoucí ekonomické a sociální krize. Bombardování pozic syrské armády poblíž města Dar-el-Zor vzdušnými silami USA je přímým důsledkem urputného zápasu, který právě nyní probíhá ve Washingtonu. Tam se do sebe pustily o svou vlastní budoucnost dvě nejsilnější skupiny amerického establishmentu. Jednu z nich lze nazvat "patrioty-izolacionisty" a druhou "trockisty-globalisty".


Zájmem první z těchto skupin je záchrana Ameriky před finančním a ekonomickým kolapsem v důsledku soustředění sil a prostředků při řešení domácích problémů USA.

Zájmem druhé je učinit totéž, ale prostřednictvím chaotizace zbytku světa, což způsobuje, že vlny kapitálů putují na Wall Street ze zón nestability a válek. Dnes tento zápas o budoucí scénář americké politiky názorně předvádějí dva kandidáti na post prezidenta USA. První tendenci Donald Trump, druhou Hillary Clintonová.

Sobotní letecký úder USA na pozice syrské vládní armády u Dar El Zorom je aktem nevyprovokované agrese, je to přímé porušení dohod, uzavřených před několika dny po vyčerpávajícím rusko-americkém vyjednávání o syrském urovnání. To, jak těžké bylo dosažení dohody - ze strany Američanů; to, že John Kerry, ministr zahraničí USA, trval na utajení dohody; to, že ministr zahraničí RF Sergej Lavrov upozornil: "Tyto dokumenty nemůžeme zveřejnit. Obsahují důležité citlivé informace. Nechceme, aby padly do rukou těch, kteří se určitě pokusí zmařit provádění opatření, předpokládaných v rámci poskytování humanitární pomoci i v dalších částech našich dohod," to všechno hovoří o současných rozbrojích v americkém vedení.

Zdá se, že Obama pustil z rukou řízení svých vojsk, když ta, hned po podpisu ministra zahraničí, bombovým útokem prakticky škrtají závazky své vlády.

Stojí za to připomenout slova Vladimíra Putina, která vyslovil v sobotu v Biškeku na tiskové konferenci po summitu SNS, o ujednání s Američany v Ženevě: "Chtěl bych, abychom k sobě byli čestní, teprve pak se můžeme posunout směrem k dosažení společných cílů. A moc nerozumím tomu, proč máme nějaké dohody utajovat. Ale, samozřejmě, nebudeme zveřejňovat podrobnosti, dokud s tím nebudou souhlasit naši američtí partneři, a to právě kvůli daným dohodám, kterých je obvykle dosaženo na diplomatické úrovni při práci na otázkách, jako je například syrské urovnání".

Zdá se, že ruská strana má buď pochybnosti o připravenosti USA dostát svým závazkům, nebo dokonce informace o tom, že tyto závazky mohou zůstat pouze na papíře.

To, že část amerického establishmentu prostě potřebuje jít na eskalaci, je ještě zřejmější v souvislosti s výbuchy v New Yorku. Desítky zraněných je "jemná" narážka na možnost vážnějších následků pro "rozkolísání" situace v USA. A už pak nevypadá tak "konspirologicky" možnost zrušení nebo přeložení prezidentských voleb v podmínkých "teroristického ohrožení". Tím spíš, že je velmi pravděpodobné "převzetí řízení." Obama stále více hraje golf...

Hra v USA běží ve velkém rozsahu - "nikdo nechtěl umírat", ale vždyť ve skutečnosti čeká poraženého právě tento osud.

Krize americké ekonomiky, nadměrný dluh 19,5 bilionu $, nebývalý rozkol v řadách hlavních stran - i u republikánů, i u demokratů, to všechno, jak se nyní říká, jsou "markery" kritického stavu společnosti a ekonomiky.

Cesta za křižovatkou, vyznačená 8.11.2016, dnem voleb nového prezident USA, nepovede zemi po nějaké "ve všech ohledech příjemné" cestičce. Rozcestí je jasné pro všechny: buď Trump se svým zaměřením na řešení problémů Ameriky uvnitř, a asi po 8-10-roční přestávce návrat USA na světový olymp, nebo Hillary Clintonová se svou vizí americké budoucnosti prostřednictvím hledí US Army. Třetí možnost, zdá se, Americe není dána. "Buldoci vylezli z pod koberce a spojili se ve smrtelném sevření."

Ano, dnes se sešly dvě síly, dvě vize budoucnosti Ameriky. A útok na syrskou armádu je křeč vadnoucího hegemona, který stále ještě doufá v zázrak, ve vlastní resuscitaci prostřednictvín vyvolávání chaosu.

Uvidíme, jakou odvetnou reakci Moskvy vyvolá tato konkrétní epizoda - jsme přece jen v tomto případě solidární s Obamou a Kerrym, prostě potřebujeme urovnání v Sýrii, aby bylo skoncováno s chaotizací v blízkosti vlastních hranic. Ale zostřující se šarvátky v USA - viz výbuchy v New Yorku! - je možné hodnotit jako velmi znepokojující trend.

Vidíte, ve Washingtonu probíhá vnitřní boj, ale dunění dalšího amerického bombardování bylo slyšet úplně jinde, když se jako echo rozlehlo nad Sýrií.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

DESATERO – proč nevolit Okamuru

$
0
0
Luděk Prokop
20. 9. 2016
1) Žádná ani z tradičních parlamentních stran, ani z nynějších vládních - koaličních stran, si to určitě nepřeje. Nepřejí si to ani zkušení matadoři, parlamentní politici, ani nově zvolení parlamentní politici, jsoucí za poslance ve sněmovně v jiné partaji než v té, za kterou byli zvoleni.


2) Proti volbě SPD budou rovněž usilovně pracovat zaměstnanci masmédií podporující vládní politiku, podle příkazů a zadání svých majitelů. Přesvědčí nás, že hlas pro SPD Okamury propadne ve prospěch zvolených stran, kterým hlas dát nechceme.

3) Nechceme a nemáme rádi žádné změny, aneb nám to vyhovuje tak, jak to je.

4) Okamura zatím nelhal a byl stálý v názorech. Po volbách držel slovo a snažil se prosazovat sliby dané před volbami, zatím co jsme již uvykli tomu, že političtí matadoři nám lžou a slibují i to, co ani nechtějí dodržet, ani prosadit či prosazovat. My si libujeme ve slibech, o kterých víme, že se o jejich dodržení zvolení politici ani nepokusí. Libujeme si ve lžích a v ohýbání pravdy, protože tak jsme tomu navykli. Zvyk je železná košile a zákon setrvačnosti platí nejen pro fyziku ale i pro naše myšlení stejně, jako pro naše volební preference.

5) Okamura je populista. Nejhorší z jeho populismu je to, že prosazuje referendum a odvolání politika referendem.

6) Okamura populista znamená, že hovoří řečí, které rozumí prostý lid. Nemluví dvojsmyslně tak, aby měl prostor pro manévrování a výmluvy, že jeho řeč znamenala něco jiného, než jak to hloupý plebs pochopil. A pokud kdokoli hovoří řečí, kterou plebs chápe a rozumí řečenému, tak je populistou. A to přeci nechceme, být akademickou obcí a kavárenskou intelektuální elitou považováni za hloupý plebs, který z hlouposti volí populisty, populisty hovořící naší řečí jednoznačně, bez intelektuálních falší a bez příkras vhodných k pozdějším vytáčkám.

7) Okamura prožil nelehké dětství a byl v mládí nucen pracovat. Pracoval jako popelář, jako prodavač a v cestovním ruchu jako průvodce cizinců. To jej pro volbu do politiky, kde působí rození politikové, kteří nikdy a nikde nepracovali, takže nejsou zasaženi pro politiku žádnými škodlivými vlivy - vysloveně handicapuje. Tohle by měl uznat každý volič.

8) Okamura je z rasových hledisek míšenec a to jej staví do pozice rasisty, což vícekrát odhalila naše média, hlídací psi demokracie, média usilovně hledající předepsané pravdy jejich majitelů.

9) Okamura tvrdošíjně prosazuje referendum. Na rozdíl od naprosté většiny profipolitiků z ostatních stran, si tudíž jako částečný Japonec neuvědomuje zásadní problém této věci. A sice to, že my lidé Češi, jsme natolik hloupí a nesvéprávní, že nemůžeme rozhodovat sami za sebe a pro sebe. Je to sice v rozporu se základy naší demokracie v tezi, že stát se nemůže starat o každého občana a vodit svéprávného občana za ručičku, že občan se musí starat především sám o sebe - ale budiž. Konec konců vychází to na stejno. O vstupu do EU jsme rozhodli hlasováním a o vstupu do NATO za nás rozhodly elity. A nakonec jak vidno, obojí je špatně.

10) Okamura se příliš razantně staví proti přijímání muslimských imigrantů, přestože je to proti vůli EU - vedené soudružkou Merkelovou. Okamura bezohledně boří kličkování demokraticky zvoleného předsedy vlády, který vůči občanům, voličům, se v této věci staví velice „obezřetně“, aby mohl zaujímat konstruktivní postoje jak vůči šéfové EU, tak vůči celému vedení EU. A sice bez ohledu na surově alarmující nepřístojnosti, provázející onu imigrační invazi v zemích s vyspělou demokracií.

Jak přilákat uprchlíky

$
0
0
Erik Best
20. 9. 2016    EB
V průběhu sedmi týdnů před summitem v Bratislavě vytruboval premiér Bohuslav Sobotka do světa svou vizi snížení mzdových rozdílů mezi starými a novými členskými státy Evropské unie. Pojďme na chvíli předstírat, že chtěl skutečně pomoci lidem a nesnažil se pouze získat další evropské dotace pro ČSSD a.s. Jak by rychlejšího sbližování mezd dosáhl? 

Přinutil by středoevropské firmy platit více, nebo společnosti v západní Evropě platit méně? Zavedl by celoevropskou minimální mzdu? Nebo by skrze evropské sociální inženýrství zázračně zvýšil celkovou prosperitu východní části EU? Většina Čechů je ochotna spokojit se s nižší mzdou výměnou za lepší životní podmínky, jinak by jich už v Německu pracovalo mnohem více. Evropským sociálním inženýrstvím by tak Sobotka zvládl zatraktivnit Českou republiku především pro uprchlíky. Angelu Merkelovou by to sice nepochybně potěšilo, ale jen málo Čechů by to považovalo za vylepšení svých životních podmínek.

Předvolební panoptikum v ČT a jinde kolem

$
0
0
Zdeněk Hrabica
20. 9. 2016
Sleduji předvolební show na ČT 24 a početné bilbordy a stánky pod deštníky s propisovačkami a plácám se do kolen. Pravda, naše varianta, je mnohem skromnější a racionálnější než nedotknutelný předvolební cirkus před volbou prezidenta v USA. Ale nic nenamítám, jiný kraj, jiný mrav. 

Na českém divadle bez chuti a bez zápachu mne udivuje hlavně Babiš obrostlý a Babiš oholený, Babiš mladý a Babiš zešedivělý a zestárlý. Kandidáti do Senátu v důchodovém věku (kdo by si nechtěl přivydělat) nám před očima defilují v plné síle a překypují energií a nápady, co všechno chtějí ještě udělat a co ještě všechno stihnou. 

Nejblíže mám ke Kraji Vysočina. Vím skoro o všem, čím tam obyvatelé překypují a čeho se jim nedostává. Příroda tamní lid obdařila udivující krásou – jenže vůkol na polích už skoro nerostou brambory, ale kukuřice. V lesích se netěží dřevo jenom v době vegetačního klidu, ale stejně intenzívně se stromy kácejí i v parném létě. Společnost a režim jim však vzaly to hlavní, pracovní příležitosti. Dopravní spojení oproti minulosti nevídaně pohaslo; a tak se problémy nahrazují korporativním využívaním soukromých osobních automobilů. Přirovnal bych to k někdejší sovětské realitě – říkalo se jí tam „po rublu“. Když se dali čtyři chasníci dohromady a složili se, byla v parku na lavičce hned plná lahev vodky. Takto se u nás dají nahrazovat i neexistující dopravní spoje od městečka ke vsi.

Show Kraje Vysočina, ale stejné je i jinde, si mnoha problémů nevšímala; účastníci byli před sebou a před televizními diváky značně opatrní, až hanba. Bojují o hlas voličů – a co kdyby si svým radikalismem ublížili? A tak se nejednou terčem jejich neklidu stával v předvolebním pořadu hejtman Jiří Běhounek. Neměl v show moc pevnou židli. A když lační už nevěděli kudy kam, vyčetli zkušenému lékaři a schopnému hejtmanovi – nezávislému za ČSSD, i to, že byl kdysi v KSČ. A kdo to vlastně v KSČ včera nebyl, kdo se vrhá do víru politiky nebo do Senátu? Pokora by nám všem slušela, více než mlácení prázdné slámy.

Ale aby mi huba neupadla... Čo to vravím,čo to tárám...

VIDEO: Hillary Clinton zfalšovala své shromáždění v Greensboro ve filmovém studiu. To musíte vidět! Je buď opravdu mrtvá, nebo těžce nemocná! [CZ Titulky]

$
0
0
Lžu - prostě se s tím vyrovnejte
- VK -
20. 9. 2016 AE News


VIDEO: Hillary Clinton zfalšovala své shromáždění v Greensboro ve filmovém studiu. To musíte vidět! Je buď opravdu mrtvá, nebo těžce nemocná! [CZ Titulky]





Již před několika dny se začalo na internetu šířit video, které zachycuje shromáždění Hillary Clinton v Greensboro v Severní Karolíně. Jedná se o záznam shromáždění, který je dostupný zde. Mělo to být první shromáždění po jejím přerušení kampaně kvůli údajnému zápalu plic. Shromáždění bylo jen pro zvané, šlo o malou lokální událost, která měla za úkol pouze obnovit důvěru voličů ve skutečnost, že Hillary je opravdu naživu. To se nyní ale ukazuje jako velmi nejisté. Lidé totiž záhy začali upozorňovat na určité zásadní nesrovnalosti ve videozáznamu, které shrnuje video nahoře, ke kterému jsem udělal české titulky. Příznivci Hillary mají na pódium namířené své mobily a projev Hillary si chtějí natočit. Displeje mobilů ale ukazují úplně jiný obraz, než který zabírá jako celek televizní kamera. Na mobilech zcela zjevně chybí na pódiu seřazené americké vlajky.

Shromáždění v Greensboro se mělo odehrát v tělocvičně.
  
Další lapsus nastává, když zprava přichází samotná Hillary. Na mobilech fanoušků žádná přicházející Hillary vůbec není. Vrchol komedie nastává po závěrečné řeči, kdy se Hillary otočí k davu zády a mává do prázdna na americkou vlajku za ní a potom dokonce ukazuje prstem do prázdna, na vlajku. Tato analytická videa YouTube začal průběžně mazat, blokovat komentáře, odkazy na časy ve videích atd. Znovu se opakuje, že zdánlivý omyl z minulého týdne, kdy americká televize ABC ohlásila v živém vysílání úmrtí Hillary Clinton, nemusel být vůbec omylem, ale skutečnou a pravdivou událostí. Proč Hillary, resp. její volební team zfalšoval shromáždění v Greensboro ve filmovém studiu za použití techniky tzv. „klíčování obrazu“ na modrém nebo zeleném pozadí?

Dvě teorie, co se doopravdy stalo s Hillary


Jsou celkem dva možné důvody. Za prvé, Hillary Clinton je opravdu po smrti. Informační pole velkých médií mainstreamu má tu vlastnost, že obsahové „omyly“ u nich neexistují, protože vysílaný obsah prochází cenzurou a několikastupňovou kontrolou. Není možné omylem odvysílat informaci a poté tvrdit, že někdo zadal do čtecího zařízení v režii omylem špatnou informaci. Americké televize totiž stejně, jako televize v Evropě, vysílají se zpožděním několika desítek sekund. Americké televize používají „60-sec delay rule“, tzn. pravidlo 60-sekundového zpoždění. Toto zpoždění slouží k cenzuře a zablokování výstupu signálu z televize předtím, než se živě vysílaný obsah dostane k divákovi. V Evropě používají televize 90-sec delay rule. Takže není možné, že by režie ABC pustila do vysílání chybný výrok bez autorizace a vědomí režie tak, jak se stalo minulý týden, video máme spolu s článkem zde. Jakmile dozor televize a režie slyšeli, že Hillary Clinton je mrtvá, mohli výrok operativně ze živého signálu vystřihnout. Informace, která byla vypuštěna z ABC, proto nemohla být omylem.


Klíčovací studio. Takto mohla být Hillary vložena do cizího obrazu z jiného shromáždění.
 
Během minulého víkendu došlo k sérii teroristických útoků v USA. V New Yorku ve čtvrti Chelsea došlo k výbuchu improvizované bomby v odpadkovém kontejneru. Symbolický vzkaz může být v tom, že čtvrť se jmenuje stejně, jako dcera Hillary Clinton, u které Hillary byla hodinu a půl na zdravotní návštěvě, když předtím zkolabovala na memoriálu 9/11, video máme zde. Výbuch v Chelsea lze interpretovat jako „výbuch“ Hillary Clinton. Ten symbolický vzkaz je doslova do očí bijící. Donald Trump zároveň zopakoval své ostré teze vůči muslimům a právě o víkendu zaútočil muslimský student v Minnesotě na zákazníky nákupního centra. Videa o obou událostech jsme přinesli zde. Všechny tyto události mají charakter rujnování volební kampaně Hillary Clinton a posilování pozice Donalda Trumpa. Není asi normální, že by si autoři zfalšovaného shromáždění v Greensboro nevšimli těch nesrovnalostí na mobilech, s máváním Hillary do prázdna za sebou atd. Pokud by někdo chtěl poctivě zfalšovat takovou událost, aby to Hillary nekompromitovalo, musel by mít tyto detaily ošetřené. Tohle není totiž dobře odvedená práce ve studiu a vrhá to špatné světlo na Hillary.
Hillary vede potají kampaň z postele… nebo ze záhrobí?

Druhá varianta vysvětlení je, že Hillary Clinton je opravdu stále nemocná a to shromáždění v Greensboro by prostě nedala. Zápal plic se za ideálních podmínek neléčí 3 dny, ale minimálně 15 dnů, a to za předpokladu, že člověk je mladý a nepřijdou komplikace, jako je třeba zánět ledvin, problémy se srdcem atd. Hillary není nejmladší a v jejím věku je zápal plic zdravotním faktorem, který může představovat ohrožení na životě. Nelze věřit tomu, že by lékař, který by nechtěl ztratit licenci, dal souhlas Hillary k pokračování kampaně po 3 dnech doma. To prostě je zcela absurdní, naprosto mimo realitu. Hillary si proto mohla pomoci tímto studiovým trikem.


Hillary mává v tělocvičně v Greensboro fanouškům a na vlajce jsou stíny duchů…

Spolu s tím Hillary využívá několik dvojnic, které za ní mediálně zaskakují tam, kde nemá projevy. Imitovat naživo hlas je totiž velmi obtížné, takže dvojnice pouze mávají davům, nechávají se fotografovat, ale nedávají rozhovory. V této situaci je pro Hillary už jen jediná možnost, jak věc zachránit, pokud v televizní debatě podá silný, pevný a rázný výkon, bez kašlání, bez známek únavy a bude vypadat v porovnání s Trumpem lépe, zdravěji a energičtěji. Nakolik je to reálné, to je ve hvězdách.

Google cenzuruje nejen YouTube, ale i nápovědy ve vyhledávači. Zatímco jiné vyhledávače ve spojení s Hillary vracejí nejhledanější spojení, Google je cenzuruje a nahrazuje pozitivně laděnými sugescemi ve prospěch Hillary. Více je v článku zde. Není se čemu divit. Google je globalistickou firmou, která do kampaně Hillary nasypala značné peníze, ale pouze to ukazuje na to, že cenzura na YouTube, který patří do majetku Googlu, není náhodná. Zdravotní stav Hillary je proto zahalený tajemstvím a teprve televizní debata, pokud se vůbec uskuteční, může odhalit skutečný stav věcí okolo Hillary Clinton.

*Titulky ve videu zapnete tlačítkem „CC“ v liště videa.

-VK-
Šéfredaktor AE News
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live