Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Ke komentáři Václava Klause mladšího, po titulkem, „Nestačí, že vládneme, chceme ovládat celou společnost“. (Aby nezůstal nepovšimnut.)

$
0
0
Luděk Prokop
1. 11. 2016
K tomuto psaní mne inspiroval komentář Václava Klause mladšího po titulkem „Nestačí, že vládneme, chceme ovládat celou společnost“. Článek, pokud z toho vzejde, nemohu v titulku nazývat polemikou, možná diskuzí. Nejde totiž o žádný spor s daným komentářem, s jehož obsahem plně souhlasím. Hodlám tento komentář Václava Klause mladšího, pouze doplnit některými připomínkami, s tím, že kvalita komentáře rozhodně stojí za širší pozornost.


Úvodem cituji z úvodu komentáře Václava Klause mladšího: „Český národ bojuje přes tisíc let o udržení a často o samotné přežití. Střídaly se doby temné i velkolepé. Desetitisíce Čechů položily v tomto boji život. Od Přemyslovců až po dnešek. Osmadvacátý říjen je (tedy měl by být) symbolem. Jeden den v roce, kdy si uvědomujeme, že jsme společný „kmen“. Hned 29. se do sebe zase můžeme všichni s vervou pustit, ale 28. by se měli vzpomenout TGM, legionáři, prezident Beneš, naši vojáci na východní i západní frontě a možná i dál do minulosti. Zkrátka historie a kultura, která nás spojuje. Nikoli rozděluje. „No tak ne, evidentně. Bohužel.“.

Poslední větu citovaného odstavce komentáře si dovolím doplnit a rozšířit vlastním komentářem - na místo hledání a zdůraznění toho, co nás spojuje je tomu v našich poměrech, přesně naopak. V situaci a poměrech ovlivněných a prosycených negací, sprostotou, neúctou k našemu státu, neúctou podepřenou nenávistí k našemu prezidentovi. Je tomu evidentně naopak.


Václav Klaus mladší dále uvádí: „ V přímém přenosu jsme teď mohli sledovat převádění městského elektorátu Topky pod novou značku KDU-ČSL a STAN. Tihle lidé jsou na převody ODA-Unie svobody-čtyřkoalice-TOP- zvyklí a probíhá to poněkolikáté“. Já bych vzhledem k dění kolem medaile, spíše než o převádění psal o předvádění se, a sice ve velice trapném až křečovitém úsilí, navázat na atmosféru listopadu 1989.


Václav Klaus mladší dále v dalším odstavci , ob odstavec jeho komentáře, pokračuje:Každoročně, když se venku ochladí – přichází pokus o revoluci. Jednou se to jmenuje Sarajevo, jednou televizní krize, jednou „studenti nesměli na Albertov“, jednou strýc Brady. Ale vesměs vidíme stále stejné lidi, kteří nám už 19 let něco „vysoce morálního“ vzrušeně sdělují z obrazovky. Patos, snaha o rozvášnění davů, overkill.


K tomu chci připomenout, že ne snad až každý rok, nicméně nápadně často v nepodařených patetických dramatech končících jako trapná komedie s nepodařeným koncem, vystupuje v nějaké přední roli, vždy morálně rozohněný revolucionář Jan Ruml. Pozdější, (po řadě studijních pokusů, konečně) - plzeňský právník. V takzvaném „Sarajevu“ v roli hlavní, v televizní krizi provázené spacákovým hrdinstvím v jedné z hlavních rolí. Dlužno dodat, že tyto herecké role byly opakovaně oceněny „voličskou přízní“. Nicméně Jan Ruml nepoučen, opětovně vystupuje na hereckém pódiu, aby jako vždy, v revolučním zápalu, místo volebních preferencí několikrát prošvihnutých, tentokrát a v dané situaci dal v sázku obrázek svojí právní kvalifikace z Plzně. Jako permanentní revolucionář nemusející se ohlížet na dané a platné právní aspekty věci, musí na sebe upozornit. Jednou natíráním tanku - symbolu osvobození ČR, růžovou barvou, jindy spacákovým hrdinstvím. A nyní vystoupil na jevišti, veřejně a emotivně s přáním, zbavit přímo voleného prezidenta funkce.


Václav Klaus mladší v komentáři Nestačí, že vládneme, chceme ovládat celou společnost“, dále uvádí Vždy, když se po čase emoce uklidní, vidíme, že sami protagonisté získali maličko něco jiného, než asi původně chtěli. Po Sarajevu získali Zemana, pak zase Špidlunebo Babiše“.


V malém odbočení si k tomu dovoluji připojit, že v tom výčtu původně nechtěného, opomněl zmínit jednu ze záležitostí kardinálních, a sice vznik opoziční smlouvy. A protože ve volbách dopadla dělba mandátů: ČSSD 74, ODS 63, KDU-ČSL 20 a US 19 a Jan Ruml jako vůdce US, takže bez jeho 19 mandátů nemohla vzniknout koalice ani ta - ani ta. Těžko hádat, co vlastně tehdy Ruml chtěl. Bez těch 19 mandátů nemohla vzniknout ani koalice ČSSD, KDU-ČSL plus US (a to se Miloš Zeman zříkal místa předsedy vlády pro Luxe), ani koalice ODS, KDU-ČSL plus US. No a přesně za těchto okolností vznikla Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou  

V politickém chaosu po „Sarajevu“, v němž byl Ruml jedním z protagonistů, vznikla Unie svobody - US a Demokratická unie  DEU. V prosinci 2001 se Unie svobody spojila s Demokratickou unií, čímž vznikla US-DEU. V řadě hokusu pokusů existovala v tom období jakási, dnes již neexistující ODA (a někdejší asi předseda, téměř zapomenutý politik, Kalvoda, je dnes jedním z aktérů kroměřížské výzvy na odvolání prezidenta - jak typické), stejně tak vznikla a rozpadla se následně čtyřkoalice ODA, US, DEU,KDU-ČSL, aby po času ODA, US a DEU zmizely z politické scény. Aby jejich někdejší političtí představitelé se dnes mohli snažiti o návrat a z politického z mrtvých vstání, přes sérii kampaní proti našemu prezidentovi, za svobodu a demokracii bez demokratických zásad a opět bez jakýchkoli pravidel.  


Tihle hoši brojící proti prezidentovi, jakoby nejraději žili v neustálém chaosu. Žádný pořádek, žádný řád a žádné zákony. Slučování a rozvrat, vznikání a zanikání. Odsuny do politického ztracena a návraty přes kampaně a všelijaké pseudorevoluce. Ať to všechno stojí, co to stojí. Z cizího krev neteče. Nic si nenalhávejme. Takovému počínání je demokracie na překážku, takže na její obranu a v jejím jménu, je nezbytné ji dříve či později likvidovat.

Václav Klaus mladší v jeho komentáři: „Mně jsou tyhle kampaně protivný, jedna jako druhá. Ale letos je to horší ve dvou bodech. Zaprvé nevkusem. Skoro hlavním hrdinou „oslav 28. 10.“ je lidovecký ministr Herman, známý svým opakovaným bratřením se na sudetoněmeckých srazech. Tedy s lidmi, pro něž byl 28. říjen tragédií, na kterou reagovali povstáním, a z celé té hrůzy a české krutovlády je osvobodil až Henlein, K. H. Frank a především sám vůdce. Ještě mnohem nevkusnější mi přijde fakt, že revoluce na ulicích dělá přece normálně prostý lid, že. To je snad normální. U nás je to tam ale samej ministr, náměstek předsedy Sněmovny a další velké šarže. Vládnoucí věrchuška. Státní televize to taky oslavně vše celý týden vysílá. Takže lidi, co nám vládnou (třeba odhlasovali inkluzi do škol a zákaz šunkofleků do škol) a ve Sněmovně vyhrávají jedno hlasování za druhým - se jaksi pod patronátem velkých médií – teď ještě pateticky obracejí k davu, aby vládli ještě víc.

Dlužno dodat bez zásad, bez pravidel a bez zákonů.

Pro odlehčení poznámka z komentáře Václava Klause ml.: Ani samotnýho Bartošku, který vyzval k revoluci, neklidu a stávkám – současná vláda (ani ty předešlé) moc netýrá v těch Varech, ne?Neodpustím si škodolibý dovětek. Je on ten Bartoška narcis, nebo ne?

 Závěry komentáře Václava Klause mladšího dle mého soudu nezaslouží vynechat či vypustit:

Ale závěr s prominutím na vážnější notečku: Tady se opakovaně útočí na lidi, co si myslí něco jiného. Srazit vše, co ještě nehraje stejnou písničku. Zadupat a zesměšnit.

Další z revolucionářů, kněz Halík, zaútočil v Lidových novinách na arcibiskupa Duku (který šel na Hrad), kde jeho postoj přirovnal k Pacem in terris (církevní kolaboranti s tehdy vládnoucí KSČ).

Tak se s dovolením občansky vyjádřím. Dominik Duka byl komunisty vězněn. A ten druhý pán dělal za bolševika co? Připomeňte mi. Někde na ministerstvu průmyslu?
Myslím, že jeden z těch pánů silně spoléhá na to, že ten jejich bůh (a boží soud) neexistuje.


A já si dovoluji na závěr shrnout. Mají snad náš život vést, usměrňovat a řídit akce aktérů typu natírání tanku, symbolu osvobození našeho státu na růžovo, typu spacákové revoluce, či rozvratu politické strany - Sarajevo, s návazným generálním podílem na vzniku opoziční smlouvy a s následným pliváním na smlouvu vzniklou jedinečnou zásluhou onoho plivajícího exota, plus výzvy k odstranění prezidenta nehledící na zákony, včetně Ústavy ČR­­? Stojí za to lidem angažovat se za vládu? Za vládu těch, kteří vládnou a to jen z toho důvodu, a jen proto, aby mohli vládnout ještě víc a snáz?

Ruská kniha "chyb" USA v Sýrii zatřásla Radou bezpečnosti OSN

$
0
0

1. 11. 2016   zdroj
V pátek začalo Rusko jménem předsedy Rady bezpečnosti OSN distribuovat zajímavý dokument - "Bílou knihu" o Sýrii. Kniha obsahuje případy, kdy koalice vedená USA uskutečňovala, jak se dříve vyjádřil John Kerry, "chyby", jež je zcela možné kvalifikovat jako válečné zločiny.
Akce "umírněné opozice" jsou do dokumentu zahrnuty také. Kromě toho byly shromážděny statistické údaje o úspěších operace VKS Ruska a poskytování humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, o počtu osvobozených osad, zničených teroristech a také o počtu uprchlíků, kteří se vrátili do místa svého trvalého pobytu.

Na práci nad "Bílou knihou" se podílela ministerstva obrany a zahraničních věcí Ruska a také odborníci Ústavu orientálních studií Ruské akademie věd.

Jak uvedl zdroj Izvestií v OSN, "Bílá kniha" byla přeložena do angličtiny a šířena k dalšímu obeznámení.

Připomeňme, že 21. října koalice zaútočila na pohřební průvod ve městě Daquq v okolí Kirkúku (Irák). Piloti považovali shluk lidí za teroristy. Ve výsledku zahynuly desítky civilistů.

Stojí také za připomenutí, že poslední úder amerických letců na syrskou armádu u Dajr az-Zaur si vyžádal životy desítek vojáků. Později John Kerry v rozhovoru se Sergejem Lavrovem konstatoval, že to byla chyba, a zřejmě si myslel, že toto prohlášení by mělo stačit jako omluva.

"Opakovaně jsme poukazovali na to, že tyto smrtonosné údery na pokojné obce, se všemi charakteristickými znaky válečných zločinů, se staly pro letectvo mezinárodní koalice téměř každodenní rutinou,"řekl oficiální zástupce Ministerstva obrany Ruska Igor Konašenkov, když komentoval úder, který zasáhl pohřební průvod v Iráku.

Pozorně sledujeme situaci v Iráku, kde probíhá od 17. října operace iráckých bezpečnostních sil, s leteckou podporou mezinárodní koalice, na zablokování teroristů DAEŠ v Mosulu. Jenom za poslední den bylo mezinárodní koalicí uskutečněno 22 vzletů taktického letectva a čtyř bezpilotních prostředků, které zasadily 19 úderů na různé objekty na území Iráku", řekl Igor Konašenkov.

28. října stálý zástupce Ruska při OSN Vitalij Čurkin sdělil, že Rusko předalo Radě bezpečnosti OSN srovnávací analýzu plnění rusko-amerických smluv o Sýrii.

Agentura TASS zveřejnila jeho prohlášení, v němž konstatoval: "Budeme-li mít objektivně zmapovanou situaci, pak myslím, že bude jednodušší pokusit se najít cestu vpřed." Jak dodalo ministerstvo zahraničí RF, zpráva "jasně ukazuje výsledky práce Ruska, zaměřené na mírové urovnání v SAR a boj proti mezinárodnímu terorismu."

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Kdo že sází na Horáčka? Balada o (ne)možném kandidátovi

$
0
0

Marek Řezanka
2. 11. 2016
      Valcha - to je hazard přeci
      tvrdá hra – a žádná hračka
      Žárovka se nerozsvěcí
      Kožíšek pár stovek mačká
      Chábr dneska střídá sáčka
      Fortuna pak balík skýtá
      tak se rodí prosperita
      Na zmar nejde ani kačka
      Hlava státu má být sytá
      Kdo že sází na Horáčka?

Když nám vadí každá deci
hazard je snad dobrá značka?
Dějí se to divné věci
Naše zem je velká pračka
Ať nás Východ nerozmačká
S Putinem se Zeman vítá
Svoboda je tedy zbitá
Vsadíme si na miláčka
který vlastní výhry sčítá?
Kdo že sází na Horáčka?

Zarovná prý plochy třecí
Nechutná mu zabíjačka
ani ovar, nechce péci
to, po čem je velká dračka
Připomíná trochu žáčka
odkývá, co urči si ta
parta elit trudovitá
Zájem lidí? To je sračka
Na povel pak Michal kmitá
Kdo že sází na Horáčka?

Mastit karty vedle Víta
Oslaví se celebrita
Zahraje se Fidlovačka
Ego zase někým zmítá
Kdo že sází na Horáčka?

USA budou čelit nejhorší krizi ve své historii aneb jak Putin může inspirovat Trumpa!

$
0
0

The Saker
2.11. 2016   Zvědavec
Sledování poslední prezidentské debaty byl poněkud depresivní zážitek. Myslím, že Trump si vedl docela dobře, ale o to se zde nejedná. Jde o to, že bez ohledu na fakt, kdo vyhraje, akutní krize je nevyhnutelná.
Varianta první: Vyhraje Hillary. Je jako Obama na steroidech, ale ještě horší. Nezapomínejme, že Obama sám byl jako George W. Bush, ale horší. Samozřejmě Bush byl jako Clinton, ale horší. Nyní se kruh uzavírá. Zpět ke Clintonové. Odhlédneme-li od aktuální chvíle, máme před sebou ženu, které je hluboce nejistá, která neuspěla v ničem, co se snažila udělat, která má nyní za sebou tři dekády neúspěchů a selhání. Dokonce, i když neměla žádnou pravomoc zahájit válku, tak jednu začala (řekla Billovi, ať bombarduje Srby). Nyní tuto pravomoc má. Musela teď stát na podiu a před miliony lidí vyslechnout, jak jí Trump říká: „Putin tě přechytračil při každé příležitosti“ (Všimli jste si, jak tam stála jako přikovaná, když jí to říkal?).

 Trump má pravdu. Putin jí a Obamu přechytračil na každém kroku.

. Problém je v tom, že nyní po prezidentovi (Obamovi) s komplexem méněcennosti vůči Putinovi, budeme mít prezidenta se stejným komplexem méněcennosti a chorobným nutkáním zavést bezletovou zónu nad ruskými silami v Sýrii. Když se podívám na Hillary a její ošklivé krátké vlasy a ve směšných kalhotách, napadá mě, že „to je žena, která se usilovně snaží dokázat, že je stejně tvrdá jako každý muž“ - samozřejmě s tím, že (muž) není. Její minulost ji usvědčuje také ze slabosti, zbabělosti a z pocitu beztrestnosti. A teď se tento zlý šílenec s mesiášskými pudy a hluboce zakořeněným komplexem méněcennosti stane vrchním velitelem?! Bůh nás všechny chraň!

Varianta druhá: Vyhraje Trump. Problém: bude úplně sám. Neokonzervativci mají totální, opakuji totální kontrolu nad Kongresem, médii, bankovnictvím a financemi a také soudy. Od prezidentství Clintona k prezidentství Clintonové neocons hluboce pronikli do Pentagonu, ministerstva zahraničí a federálních agentur označovaných třemi písmeny. Fed, Federální rezervní systém, je jejich pevností. Jak se probůh Trump vypořádá s těmito fanatiky utrženými z řetězu? Vezměme si brutální nenávistnou kampaň, která všechny tyto „osobnosti“ (od herců přes politiky až po novináře) rozpoutali proti Trumpovi, - spálili za sebou všechny mosty, vědí, že ztratí všechno, pokud Trump vyhraje (a pokud se ukáže, že Trump je měkkota, tak jeho zvolení stejně žádnou změnu nepřinese). Neokonzervativci nemají co ztratit a budou bojovat do posledního dechu. Co by mohl Trump udělat, aby něco změnil, když je obklopen neokonzervativci a jejich vlivovými agenty? Může přivést úplně nový tým? Jak se mu podaří prosadit jeho schválení? Jeho první typ zvolit si za viceprezidenta (Michaela Richarda) Pence by byla katastrofa (ten už začal Trumpa sabotovat v otázce Sýrie a výsledků voleb). Děsím se toho, koho bude Trump jmenovat šéfem štábu v Bílém domě a obávám se toho, že aby pacifikoval neokonzervativce, bude jmenovat někoho, jako je neblaze proslulý Rahm Emanuel... A pokud se ukáže, že Trump je muž principu a že se nebojí, neokonzervativci se vždy mohou uchýlit k variantě „Dallas“ a nahradit ho Pencem.

Et Voila!

Vidím pouze jediné východisko:
Model Putina (byť nedokonalý)

Když se Putin dostal k moci, zdědil Kreml zkažený a zamořený zrádci tak, jako je Bílý dům dnes. Co se týče Ruska, bylo tehdy skoro ve stejně žalostném stavu, jako je dnešní Ukrajina ovládaná nácky. Rusko bylo také ovládáno bankéři a anglosionistickými loutkami a většina Rusů vedla nuzný život. Podstatný rozdíl od situace, v níž se nachází Trump, je ale v tom, že v ruské verze amerických neokonzervativců ti ruští netušili, jaké nebezpečí jim hrozí ze strany Putina. Vládnoucí elita si ho vybrala jako zástupce bezpečnostních služeb, aby jí sloužil spolu s Medveděvem coby zástupcem velkých korporátních peněz. Jednalo se o kompromisní řešení mezi dvěma jedinými fungujícími složkami ruské společnosti, mezi tajnými službami a mezi penězmi z ropy a plynuu. Putin vypadal jako úředníček ve špatně padnoucím obleku, jako plachý a poněkud neohrabaný malý člověk, který nemůže představovat žádnou hrozbu pro mocné oligarchů ze semibankirščiny (Sedmi bank), kteří řídili Rusko. Až na to, že se nakonec projevil jako jeden z nejimpozantnějších panovníků v historii Ruska. Následuje to, co Putin udělal, když se dostal k moci:

Za prvé, obnovil věrohodnost Kremlu, když s pomocí ozbrojených sil a bezpečnostních služeb rychle a účinně rozdrtil wahhábistické povstání v Čečensku. Tím si získal u lidí osobní důvěru potřebnou k tomu, aby se mohl vypořádat s oligarchy.

Za druhé, využil toho, že každý podnikatel, všechny společnosti v Rusku víceméně porušovaly v průběhu devadesátých let zákony už jenom proto, že tam opravdové zákony neexistovaly. Místo toho, aby rázně skončil na Berezovského nebo Chodorkovského a jim podobné za jejich politické aktivity, rozdrtil je na základě (absolutně pravdivých) obvinění z korupce. Klíčové je, že to udělal velmi otevřeně, před zraky veřejnosti a tím vyslal jasný signál dalšímu úhlavnímu nepříteli - médiím.

Za třetí, v rozporu s halucinacemi západních agentur v oblasti lidských práv a ruských liberálů Putin nikdy přímo nepotlačoval disent, nezavíral média a už vůbec nikdy neplánoval vraždu kohokoli. Dělal něco mnohem inteligentnějšího. Nezapomínejme, že moderní novináři jsou v prvé řadě presstituti, není-liž pravda? Nemilosrdným nájezdem na oligarchy Putin zbavil presstituty zdroje příjmů a politické podpory. Někteří emigrovali na Ukrajinu, jiní prostě rezignovali. Několik málo velmi jasně identifikovatelných sdělovacích prostředků jako TV stanice Dožď, nebo rádio Echo Moskvy či noviny Kommersant ještě existují coby chovanci určitého druhu v rezervaci či zoologické zahradě. Ti, kteří emigrovali, jsou irelevantní, stejně jako ti, kteří zůstali ve své „liberální zoologické zahradě“, - jsou neškodní, protože jejich důvěryhodnost vyprchala. Klíčové je, že všichni ostatní novináři „pochopili message“. Pak už jen stačilo jmenovat několik skutečných vlastenců (například Dmitrije Kiseleva či Margaritu Simonian a jiné) do klíčových pozic a všem bylo jasné, kam se nyní obrátila tvář štěstěny.

Za čtvrté, jakmile byly hlavní sdělovací prostředky přivedeny k rozumu, netrvalo příliš dlouho, kdy úbytěmi, z nichž se už nikdy nevzpamatovaly, začaly trpět „liberální“ (v ruském slova smyslu to znamená proamerické) politické strany. To vyústilo v situaci, že všichni „liberálové“ byli z Dumy vykopnuti a dnes ji tvoří pouze čtyři strany každá z nich více či méně „vlastenecká“.

Uvedené v Rusko dobře zafungovalo.

Dosud se ale Putinovi nepodařilo odstranit z vlády pátou kolonu, kterou nazývám „atlantickými integracionalisty“ (podrobnosti včetně jejich jmen zde). Dokonce i notoricky známého Alexeje Kudrina nevyhodil Putin, ale Medveděv. Bezpečnostním službám se podařilo konečně zbavit Anatolije Serdjukova, ale neměly sílu na to, aby ho posadili do vězení. Já si myslím, že čistka ještě nastane, zatímco Alexander Mercouris s tím nesouhlasí. Ať už to bude tak či onak, jisté je, že se Putin nevypořádal s pátou kolonou v bankovním a finančním sektoru a že tamní činitelé jsou velmi opatrní, aby mu nedali záminku k zákroku proti sobě.

Rusko a USA jsou velmi odlišné země a žádný recept se nedá pro využití u druhého jen tak jednoduše okopírovat. Přesto by Trump mohl z „Putinova modelu„ využít cenné zkušenosti, přinejmenším to, že jeho hlavní impozantní nepřátelé pravděpodobně sedí ve Fedu. Jeden ruský analytik - Rostislav Iščenko – přišel s návrhem, že Trump by měl nějakým způsobem přinutit Fed zvýšit úrokové sazby, což by mělo za následek úpadek amerických bank v podobě dominového efektu, což by jako jediné mohlo konečně rozdrtit Fed a získat zpět kontrolu nad bankovnictvím USA. Možná. Přiznávám, že nejsem dostatečně kvalifikován, abych měl na to svůj názor.

Jisté je ale to, že zatím to bude v USA i nadále vypadat takhle:
Fotka cesty lemované vlaječkami USA s podtextem: Bezdomovec, patrně veterán, vykolíkoval koridor z vlaječek ve snaze nasměrovat lidi, aby mu přinesli peníze. Florida, říjen 2016.

Bohatý laciným vlastenectvím, jinak chudý.

Hillary si myslí, že se jedná o ohromující úspěch. Trump si myslí, že je to ostuda. Já tvrdím, že volba mezi těmito dvěma póly je docela jednoduchá. Pro ty, kteří tvrdí, že v rámci anglosionistických elit nemůže docházet k rozkolu, odpovídám příkladem spiknutí, které zabránilo Dominique Strauss-Kahnovi, aby se stal příštím francouzským prezidentem. Anglosionističtí vůdcové se někdy jako hyeny občas napadají navzájem. To se stává ve všech režimech, bez ohledu na jejich politické ideologie (myslím SS proti SA v nacistickém Německu nebo trockisté proti stalinistům v bolševickém SSSR).
O košťatech a částech těla

Lev Trockij občas říkával, že sovětské Rusko je třeba od anarchistů a šlechticů vyčistit „železným koštětem“. Dokonce o tom napsal do Pravdy článek s názvem „Potřebujeme železné koště“. Další genocidní maniak Felix Dzeržinský, zakladatel nechvalně proslulé tajné policie Čeka, říkával, že čekista musí mít „horoucí srdce, chladnou hlavu a čisté ruce“. U těchto lidí by člověk marně hledal soucit. Jedná se o „hluboce věřící“, ideologií posedlé psychopaty bez pocitu empatie, hluboce zlé lidi s genocidní nenávisti vůči komukoliv, kdo jim stojí v cestě.

Hillary Clintonová a její gang neokonzrvativců jsou duchovní (a někdy i fyzičtí) následovníci sovětských bolševiků a nebudou stejně jako jejich bolševičtí předkové váhat na vteřinu rozdrtit své nepřátele. Donald Trump - za předpokladu, že je skutečné takový, jak se jeví a co říká - musí pochopit a udělat to co Putin: udeří jako první a udeřit silně. Stalin mimochodem také dělal přesně to stejné a na určitou dobu byli trockisté rozdrceni. Ale v letech po Stalinově smrti se postupně vrátili zpět, aby se v roce 1991 znovu chopili moci (nemyslím trockisty v doslovném smyslu slova, ale rusofóbní Židy, kteří vůči ruskému lidu nemají než pohrdání). Myslím, že je předčasné činit závěr, že se Putinovi podaří konečně odstranit pátou kolonu od moci. Jisté je, že dnes je Rusko alespoň napůl osvobozeno od kontroly těchto lidí a že jejich poslední baštou jsou právě teď Spojené státy. Jejich maniakální nenávist vůči Trumpovi lze částečně vysvětlit pocitem nebezpečí, které tito lidé cítí, když je ohrožena jejich vlast (nemyslím tím vlast v patriotickém smyslu, ale jako spíše starost parazita o „svého“ hostitele). A možná mají nějaký jiný dobrý důvod proč se bát. Pevně věřím, že mají.

Jsem docela povzbuzen tím, jak Trump zvládl poslední pokus, aby se ve strachu přihrbil. Včera se Trump odvážil prohlásit, že pokud by volby byly zmanipulovány nebo ukradeny, takže se nezavazuje uznat jejich výsledek. I když každý pologramotný člověk ví, že volby v USA byly v minulosti zmanipulované a ukradené včetně těch prezidentských, tímto prohlášením se Trump dopustil závažného případu zločinu mít názor. Sionistická média se na něj vrhla s povýšeným pobouřením a vyvinuly na něj obrovský tlak, aby odvolal své prohlášení (které mimochodem koliduje s postojem Pence). Místo toho, aby dal zpátečku a odvolal svůj „zločin“, Trump odpověděl takto:(možné shlédnout  zde)


Pěkné, že? Doufejme, že si i nadále zachová stejnou odvahu.

Trump nyní dělá to, co Jean-Marie Le Pen učinil ve Francii: ukazuje neokonzervativcům, že je připraven jim otevřeně vzdorovat, že odmítá hrát podle jejich pravidel, že na něj nemá jejich rozhořčení žádný vliv a že se jim nepodaří cenzurovat ho nebo dokonce umlčet. Přesně tak to činil, když opět odmítl obvinit Rusy z kybernetických útoků a namísto toho zopakoval, že by bylo dobré, když by Rusko a USA byly přátelé. Znovu opakuji, že si nejsem jistý, jak dlouho bude Trump schopen držet tuto linii, ale v současné době nelze popřít, že se otevřeně vzpírá anglosionistickému hlubinnému státu a impériu.

Závěr:

Spojené státy možná vstupují do toho, co by se případně mohlo stát nejhlubší a nejnebezpečnější krizí v jejich historii. Pokud bude Trump zvolen, bude muset okamžitě zahájit dobře naplánovaný útok na své soupeře, aniž by jim poskytl nejmenší záminku k obvinění z politicky motivovaných represí. V Rusku může Putin počítat s podporou armády a bezpečnostních služeb. Nevím, s kým může počítat Trump, ale jsem si docela jistý, že v amerických ozbrojených silách stále ještě existují skuteční vlastenci. Pokud Trump dostane tu správnou osobu do čela FBI, mohl by také tuto agenturu použít k pročištění domu a spuštění proudu obvinění z korupce, spiknutí, zneužití pravomoci, bránění spravedlnosti a zanedbání povinnosti, atd. Vzhledem k tomu, že tyto zločiny jsou v současných mocenských kruzích rozšířené, bude snadné je dokázat a rázná opatření proti korupci by se setkaly s vřelým přijetím amerického lidu. Podobně jako Putin v Rusku se také Trump bude muset vypořádat s médii. Jak přesně, to nevím. Ale bude muset se této šelmě postavit a bude muset ji porazit. V tomto procesu bude muset na každém kroku bojovat o proaktivní podporu lidí, stejně jako se o to snaží Putin. Podaří se mu to?

Nevím. Upřímně řečeno pochybuji o tom. Za prvé, pořád mu nevěřím. Ale ještě podstatnější je skutečnost, jak bych si dovolil tvrdit, že svrhnout současný hlubinný stát a obnovit skutečnou moc lidu je v USA ještě těžší, než tomu bylo v Rusku. Vždy jsem věřil, že anglosionistická říše bude muset být svržena z vnějšku, s největší pravděpodobností s pomocí kombinace vojenských a ekonomických porážek. Stále věřím, že tomu tak je. Nicméně, mohl bych se mýlit - doufám, že se mýlím - možná právě Trump bude tím mužem, který svrhne říši, aby zachránil Spojené státy. Pokud existuje taková možnost, byť jen malá, měli bychom v ní myslím věřit a jednat podle toho, protože všechny ostatní alternativy jsou mnohem horší.

Věrni zůstanou

„Zjistíš-li, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.“ Rýsuje se nová koalice ANO, KDU, STAN.Fakt jim to spolkneme i s navijákem?

$
0
0
Lubomír Vylíčil
2.11. 2016   Rukojmí
 Tak praví jedno přísloví amerických indiánů. Je to moudrost nadčasová, platná pro všechny doby i společenské systémy. Jeho praktickou ukázku sledujeme právě teď, a to v přímém přenosu. Ta hlavní, na níž rajtovala v posledních letech. Kalousko – knížecí TOP 09. A jejich záložní koník, tedy Sobotko-Dienstbierovské křídlo ČSSD, už také sotva plete nohama. Je nejvyšší čas přesedat! Na koho? To je přece nad slunce jasné! Na „novou“ perspektivní vycházející hvězdu naší politiky. Na STAN s Gazdíkem v čele. Pravdoláska předsedá...


Pravdolásce chcípla kobyla

Nový hřebeček se má čile k světu. Proberme si jen pár posledních dní. Petr Gazdík byl jedním z hlavních organizátorů té „alternativní“ akce na Staroměstském náměstí. Několikrát, v různých veřejných vystoupeních zaútočil na prezidenta Zemana kvůli oné nešťastné cause Brady. Veřejně také vyjádřil zklamání z úspěchu Okamurova hnutí SPD v krajských volbách. A teď, čerstvě, ještě stihl navrhnout omezení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky. To musí být po kavárnách radosti….

Jak vlastně taková „pražská kavárna“ nebo „pravdoláska“ funguje? Představme si ji jako kočovného parazita. Jako Vetřelce ze stejnojmenného filmu. Infikuje vhodnou bytost (stranu). Nejlépe mladou a vitální. Nepozorovaně pronikne dovnitř a začne ji zvolna měnit. Veškeré její síly, funkce a zdroje podřídí svým zájmům, potřebám a cílům. Nakonec ji zcela ovládne, proroste a pak ji stráví zevnitř. Vyžranou, prázdnou a nepotřebnou slupku po čase odhazuje a už se dívá po novém hostiteli.

Takových příkladů by se na politickém jevišti ČR našlo za poslední čtvrtstoletí mnoho. Některé, od počátku slabší a neduživější kusy (strany) chcíply vzápětí, krátce po prvních neúspěšných volbách, jiné, silnější a vitálnější vzdorovaly delší čas a do teď se ještě občas mátožně pohnou, v hlubokém politickém komatu. Že pane Fialo?

Ale „modus operandi“ parazita se nemění. Teď je v hledáčku Gazdík a jeho STAN. Ovšem ne sám. Podívejme se i k Lidovcům. Jak nedávno, po krajských volbách uvedl lídr KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, strana chce daleko více spojovat a rozšiřovat volitelnost: „Už před třemi lety se hovořilo o nějakém volebním bloku. Uvidíme,“ podotkl.

To by sedělo. Lidovci chtěli být vždy „u toho“. Od první republiky. Ostatně, s jednou kratičkou výjimkou se jim to po celou dobu existence státu dařilo. Dlouho, předlouho pilovali své umění chytit politický vítr. A navíc… víme, kde byl jejich novopečený “ lídr KDU-ČSL“ na školení, když se sestavovala vláda. A taky víme, že to nikomu nevadilo. Nebo nesmělo vadit. Z čehož se dá usoudit, že o koníkovi záložním a podpůrném, který by v nějaké budoucí vládě převzal pomocnou úlohu, už je taky rozhodnuto.

A do třetice? ANO, Babiš, který se chytře vykroutil z „Bradyování“ a účasti – neúčasti na Hradě nebo na Staromáku, aby měl větší volnost politického pohybu, se najednou a vcelku překvapivě veřejně zastal ministra kultury Hermana. Že by přišly noty od toho pána, bytem v Praze Na Tržišti, kterého si občas zve na svá Čapí hnízda? Však víme, kdo je principálem „pravdolásky“ a za čí zájmy kope „pražská kavárna“.

Podle preferencí, tak, jak ke dnešku vypadají, má největší šanci na úspěch v parlamentních volbách Babišovo ANO. STAN s Gazdíkem taky „jedou“ anebo alespoň mají ten pocit poté, co se tak hezky umístili v krajském klání. No a Lidovci budou u toho. Alespoň v to pevně věří. Takže se rýsuje, už teď, rok před volbami, pravděpodobná vláda – ANO, KDU, STAN.


Gazdík a jeho STAN má v tomto projektu podobné místo a úlohu, jako Kalousek s TOP 09 v Nečasově vládě. Být menším partnerem, mladším nevinným bratříčkem, který si ale otočí kolem (pravdoláskového) prstu všechny ostatní. Tak, aby dělali jeho, kavárenskou politiku. Ať chtějí či nechtějí. Ostatně na to chtění už dohlédne „pravdoláskový“ výsadek u ANO i Lidovců. Že je to pro další účastnické strany smrtící obětí? Že si vyžerou neoblibu a nelásku za STAN a jejich politiku? Že se propadnou do suterénu, za dalšími, dříve použitými a odhozenými stranami? No a?

Jde přece jen o další volební období. O projekt, na jedno použití. A pak? Božínku, zas se najde nějaká nadějná stranička! Nová, nekontaminovaná politickými průšvihy. Zrozená ze vzdoru voličů a jejich nechuti k stávajícímu, profláklému establishmentu…..

Fakt jim to spolkneme i s navijákem? Opravdu se necháme zblbnout, třeba dobře znějícím krycím jménem, (solidností a vážností, které starostové obcí obvykle požívají), důrazem na lidovecké, rodinné hodnoty, nebo několika líbivými pronárodními frázemi pana velkouzenáře, a zas to hodíme té stejné, profláklé, vyčůrané, pravdoláskové bandě?

Rusové zhatili další plán Američanů: zásoby mají a pokračují v plavbě k Sýrii (VIDEO)

$
0
0
Napsal/přeložil: Geo
2.11. 2016          Eurasia 24
Skupina ruských bojových plavidel úspěšně pokračuje v plavbě Středozemním mořem, přestože Západ všemožně brání jejich připlutí k syrským břehům a zapojení do boje s teroristy v Sýrii. Rusové si poradili s překážkami, které jim zejména Spojené státy během cesty kladou.

V první listopadový den se skupina lodí v čele s těžkým letadlovým křižníkem Admirál Kuzněcov nacházela před polovinou délky Středozemního moře – podle této informace z twitteru byla v úterý 1. listopadu ráno pořízena fotografie letadlového nosiče z holandského plavidla HNLMS Rotterdam někde v prostoru mezi Sicílií a Libyí.

Rusko bylo evidentně připraveno na to, že Spojené státy budou bránit zničení teroristů v Sýrii a nařídí svým koloniím, aby nevpouštěly ruská plavidla do svých přístavů pro doplnění pohonných hmot a zásob – podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgu je tento problém vyřešen.

„Od 27. do 29. října zásobovací lodě dovybavily lodní skupinu všemi druhy zásob do stanovených norem,“ uvedl v prohlášení Šojgu.

Podle dobře informovaného ruského blogu BMPD právě v uvedených dnech – po de facto odmítnutí ze strany Španělska – měla skupina lodí dostat možnost doplnit palivo v Alžírsku, a to vysláním tankeru k břehům této severoafrické země. Tato informace nebyla dosud potvrzena, nicméně skutečnost je taková, že skupina plavidel pokračuje v plavbě.

To potvrzuje i nové video RT, které zachycuje „život“ na letadlovém křižníku – mimo jiné cvičné starty a přistání palubních letounů MiG-29KR a Su-33.

Admirála Kuzněcova doprovází několik dalších plavidel, z nichž nejmocnější je atomový křižník Petr Veliký. Součástí skupiny jsou i další dvě velká bojová plavidla – torpédoborce Severomorsk a Viceadmirál Kulakov.
video zde

Z kanadského tisku: Obviněn z nedovoleného importu odpadů byl 88 letý kanadský občan JB! Po zjištění, že ministrem Hermanem nemá stařík na mysli Göringa, ale, skutečně žijícího, svého synovce, upustil detektiv Murdoch od zkoumání duševního stavu podezřelého. Případ ilegálního dovozu odpadů budeme nadále sledovat.

$
0
0

Miloš Zbránek
2.11.2016   Rukojmí
Jmenovaný byl zadržen na torontském letišti po svém příletu z Prahy. Podezření vzbudil tím, že jeho dva kufry jen s velkou námahou smýkali čtyři urostlí zřízenci, zanechávajíce vyjeté koleje po kolečkách v mramorové podlaze příletové haly. Krátce předtím přitom obviněný tvrdil, že nemá nic k proclení.


Nařízená prohlídka zavazadel, přinesla službukonajícím policistům šok. Kufry byly naládovány kovovými cetkami nevalné kvality co do materiálu i zpracování. Jak sdělil našemu listu detektiv Murdoch, vysvětloval stařík přítomnost odpadů ve svých kufrech poněkud zmateným způsobem. Do Prahy prý letěl proto, že mu jistý MZ slíbil řád. MZ bydlí na největším hradě světa, odkud panuje své malé říši. Bohužel všechno pokazil nějaký farář z Himalájí, který se kamarádí s jeho synovcem Hermanem a nekamarádí se s Číňany. Protože MZ naopak Číňany miluje a jeho synovec Herman je říšským ministrem, musel MZ Číňany odprosit a požádat je o odpuštění za to, jaké má jeho ministr kámoše. MZ mu pak z pomstychtivosti řád nedal, ale našla se velká spousta hodných lidí, kteří mu dali jiné řády a hezčí.

Po zjištění, že ministrem Hermanem nemá stařík na mysli Göringa, ale, skutečně žijícího, svého synovce, upustil detektiv Murdoch od zkoumání duševního stavu podezřelého.

S probíhajícím šetřením nabyl detektiv Murdoch jistoty, že 88 letý stařík není pachatelem, ale obětí řádění tzv. šmejdů. Podnikatelé, pro něž se v Kanadě vžil název šmejdi, zneužívají bezmoc seniorů, lákají je na levné výlety, kde jim pak vnutí za drahý peníz neprodejné krámy. JB se stal obětí vyšší úrovně šmejdů, zabývající se ilegálním dovozem odpadů z cizích zemí.

V jeho kufrech byla nalezena m.j. medaile předsedy vlády, medaile poslanecké sněmovny, senátu a všech samosprávných krajů. Dále čestné občanství 138 měst a obcí dané země, medaile všech universit v zemi, včetně pobočky Zakarpatské university Užhorod, zlatý řetěz primátora Prahy, který byl ovšem z olova a 6 kilogramů odpustků pátera Halíka. Dále jedna krabice čestných doktorátů právnické fakulty Plzeň.


„Prodávali to na kila, každému, kdo si řekl“, vysvětloval stařík, „ale já to mám zadarmo“.

Umělecká plastika – cena ministra dopravy, byla ve skutečnosti zvlněným kusem asfaltu z ostravské dálnice. Dále byla nalezena zlatá karta Open Card a středně velké čapí hnízdo, spletené z rezavého drátu. Největší poplach ovšem vzbudila radioaktivní medaile, důmyslně skrytá v knize „Léčivé účinky černobýlu“. Úroveň vyzařované radiace představovala 12% úrovně hirošimské bomby a způsobila tak evakuaci letiště.

„To mi dala Drábová“, žaloval nešťastný stařík.

Vyšetřování detektiva Murdocha odhalilo možný mezinárodní skandál. Prakticky všichni stávající i bývalí ministři dané země, kteří byli ve funkci v posledních deseti letech, nacpali panu JB do kufru nějakou tretku. Jedinou čestnou výjimkou byl bývalý ministr zdravotnictví MUDr. Rath. Za jeho příkladný morální postoj mu ústy kanadského velvyslance poděkovala kanadská vláda. Jak se MUDr. Rath vyjádřil pro náš deník, sám má s obdobným jednáním hořkou zkušenost. Před několika lety mu do krabice od vína někdo nacpal potištěné papírky vysoké nominální hodnoty a dodnes z toho má oplétačky.

Případ ilegálního dovozu odpadů budeme nadále sledovat.

Autorem je liberecký soudce Miloš Zbránek...

Média: ICC (Mezinárodní trestní tribunál) začne vyšetřování možných válečných zločinů USA v Afghánistánu

$
0
0

2. 11. 2016    zdroj a zdroj (kráceno)
Rozhodnutí ICC znamená, že poprvé v průběhu svého oficiálního vyšetřování bude důkladně zkoumat jednání USA, což může vést ke konfliktu s Washingtonem, píše časopis Foreign Policy. Mezinárodní trestní soud (ICC) je připraven zahájit vyšetřování možných válečných zločinů USA v Afghánistánu. V pondělí to oznámil časopis Foreign Policy s odkazem na své zdroje.


"Prokuratura ICC je připravena zahájit komplexní vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Afghánistánu včetně těch, které byly spáchány americkými vojáky, píše se v článku, opublikovaném na internetové stránce. Rozhodnutí ICC znamená, že poprvé v průběhu svého oficiálního vyšetřování bude důkladně zkoumat jednání USA, což může vést ke konfliktu s Washingtonem."

Podle údajů listu bude žalobkyně ICC Fatou Bensouda "usilovat o zahájení šetření v nejbližších týdnech, s největší pravděpodobností po prezidentských volbách v USA, ale ještě před koncem tohoto roku." Podle informací Foreign Policy "navštívili nedávno američtí představitelé Haag (kde je sídlo ICC, pozn. TASS), aby posoudili možné vyšetřování a aby vyjádřili znepokojení ohledně této záležitosti."

Prokuratura ICC přitom opakovaně věnovala pozornost možnému porušování práv vězňů americkými vojáky v Afghánistánu. V jeho loňské zprávě bylo uvedeno, že "zločiny byly údajně spáchány s mimořádnou brutalitou s cílem ponížit lidskou důstojnost obětí." Bensouda, jak je uvedeno v článku, může také zahájit šetření leteckého úderu USA na nemocnici v afghánském městě Kundúz, v jehož důsledku před rokem zahynulo 42 lidí, včetně lékařů a pacientů.

Avšak, jak píše časopis, dokonce po zahájení šetření "není zjevné, že by prokurátorka Američany zažalovala.""Bude to vyžadovat mnohem více důkazů, než prokuratura v současné době má. ICC obvykle v procesu předběžného šetření nevyslýchá svědky a nezabývá se soudní expertízou, takže tato práce bude pouze začátek", je v materiálu zdůrazněno. Kromě toho se jurisdikce soudního orgánu nevztahuje na Američany vzhledem k tomu, že USA nejsou členem ICC. Washington se považuje za nejhorlivějšího odpůrce této instance - v roce 2000 podepsal Římský statut, ale již v roce 2002 svůj podpis stáhl.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová 

Nemohu odtrhnout oči od tebe - tip kulturně-turistického referenta

$
0
0

2. 11. 2016, Petr Ďoubalík

Kamčatka - Boris Grebenščikov (skupina Akvarium) - písnička "Nemohu odtrhnout oči od tebe" - video - text - překlad


Nadšeně teď propátrávám svět pomocí videí, která pořizují a dávají na internet nejrůznější poutníci, turisté, cestovatelé, světošlápkové. Je to nádhera! Tolik zajímavých míst na této planetě! Sám jsem doposud cestoval a poznával ostošest, ale teď zjišťuji, že jeden život stačit nebude.


Každý den nacházím další krásná místa a říkám si: "Tak tady jsem taky nebyl...". A nedávno jsem našel pěkné video z přechodu Kamčatky. Radoval jsem se z krásných záběrů, které mi jsou blízké, protože přechody zimních hor a skialpinismus patří k mým nejoblíbenějším "hračkám".

Díval jsem se na partu mladých kluků a děvčat, kterak sjíždějí panenským svahem do údolí, ležící pod vrstvou inverzních mraků, a hlavou mi proběhla taková myšlenka, že mi tohle jednu bude strašně chybět, až mě mé nohy do hor nedonesou, a jak bude těžké, na samém konci "cesty", se s tou krásnou planetou a životem na ní loučit. A najednou jsem si uvědomil, že v písničce, která video doprovází, znějí slova: "Nemohu odtrhnout oči od tebe". Od tebe? Od koho vlastně? Já jsem si za "tebe" dosadil kouzelnou planetu Zemi a život na ní, dobré lidi, co umějí skládat písně, psát knihy, točit filmy, stavět mosty, pomáhat druhým, milovat, být spolehlivými přáteli... Bude těžké odtrhnout od "toho" oči. Snad jsem vás úvodem příliš neunavil, pojďte se na to podívat. V závěru zpívají refrén i účastníci "zájezdu":

Аквариум - Не могу оторвать глаз от тебя

Я родился сегодня утром
Еще до первого света зари
Молчанье у меня снаружи
Молчанье у меня внутри
Я кланяюсь гаснущим звездам
Кланяюсь свету луны
Но внутри у меня никому не слышный звук
Поднимающийся из глубины

Narodil jsem se dnes ráno
Ještě do prvního paprsku
Mlčení kolem mne
Mlčení uvnitř mě
Klaním se hasnoucím hvězdám
Klaním se světlu luny
Ale uvnitř mne pro nikoho neslyšitelný zvuk
Stoupající z hlubiny

Я родился на севере
Чтобы дольше оставался цел
У меня нет друзей
Чтобы никто не смог сбить прицел
Море расступилось передо мной
Не выдержав жара огня
И все стрелки внутри зашкаливали
При первых проблесках дня

Narodil jsem se na severu
Abych déle vydržel
Nemám přátele
Aby nikdo nemohl překazit můj záměr
Moře se rozestoupilo přede mnou
Nevydrželo žár ohně
A všechny střelky uvnitř se rozkmitaly
Při prvních problescích dne

Я не мог оторвать глаз от тебя.

Nemohl jsem odtrhnout oči od tebe.

Я родился со стертой памятью
Моя родина где-то вдали
Я помню, как учился ходить,
Чтобы не слишком касаться земли;
Я ушел в пустыню,
Где каждый камень помнит твой след
Но я не мог бы упустить тебя
Как я не мог бы не увидеть рассвет.

Narodil jsem se s vymazanou pamětí
Má vlast je někde daleko
Vzpomínám si, jak jsem se učil chodit,
Abych se moc nedotýkal země;
Odešel jsem do pustiny,
Kde každý kámen pamatuje tvoji stopu
Ale já bych tebe nemohl nechat
Jako bych nemohl nevidět svítání.

Я не могу оторвать глаз от тебя.

Nemohu odtrhnout oči od tebe.
překlad: Ďouba a NV
Zde pro zájemce video z tohoto přechodu Kamčatky, nezkrácené. Mládežníci prošli 674 km, vypili 13 l alkoholu, potkali 3 medvědy, spotřebovali 45 m náplasti (info v závěru videa).

Připojuji také písničku s originálním klipem:


 a Borise Grebenščikova z koncertu v roce 2013:

Boris Grebenščikov v roce 1989

Kamčatka

BG v roce 2013



Něco veselejšího z Ukrajiny - tip kulturního referenta

$
0
0

2. 11. 2016, Petr Ďoubalík

Dizel Studio - příjemné překvapení z Ukrajiny

Víme toho o nich málo - o Ukrajincích a Ukrajině. Kyjev - krvavý Majdan, Oděsa - pekelné vraždění v Domě odborů, Donbas - bratrovražedný konflikt, Krym pryč, ekonomika u dna, politici bohatnou, s oligarchy nikdo nezatočil, korupce kvete, chudí chudnou, stát se zadlužuje... Takové zprávy k nám prosakují, ale jinak nic. Pojďme se tedy podívat, jak může vypadat třeba ukrajinský zábavní satirický pořad.

Před časem jsem na NR ukazoval pořad Kvartal 95 (o odvolávání A. Jaceňuka), zdál se mi velmi dobrý (ten pořad, ne Jaceňuk). Teď jsem objevil neskutečné množství videoscének a divadelních představení skupiny Dizel Studio (Dizel šou). Je to záplava dobře napsaných a zahraných legrácek. Sem tam se najde i něco slabšího, ale jinak si myslím, že jim můžeme závidět. Oni si sice dali do vínku, že nebudou šťourat do politiky, ale ono se tomu úplně vyhnout nedá a tak poměrně jemnou formou alespoň "naznačují".

Povedlo se mi udělat titulky k jednomu dílu, posuďte sami. A jen doplním, že pro mne jsou veselí diváci v sálu dokladem toho, že "sranda musí bejt, i kdyby na chleba nebylo", dokonce i když se střílí...

Celá scénka se točí kolem "paradu", tedy slavnostního průvodu, přehlídky. V titulcích jsem nechal slůvko "parad" v původním znění, jevilo se mi to lepší. Vy budete vědět, že starosta městečka má v hlavě "gay parad" a pracovník ministerstva kultury "parad dechových orchestrů" a na tomto nedorozumění je celá legrácka založena. Scénka se jmenuje "Starosta nechce pořádat gay parad":
překlad z mluveného slova a titulky: Ďouba

Národ nedělí prezident, nýbrž již od počátku havlisté!

$
0
0
Jiří Jaroš Nickelli
2.11.2016  České národní listy

Když čtu všechny ty rozbory nejrůznějších akademiků, analytiků, politologů,sociologů, politiků,medialistů, neziskových koryfejů na téma rozkolu či rozdělení občanstva naší republiky, nestačím se divit. Někdy dokonce mívám dojem, že jsem v jiné zemi - v zemi okupovaného protektorátu III. říše, pod jejíž záhubnou ochranou jsme setrvávali celých šest let. 



Jindy zas tyto expertízy ve mně vyvolávají dojem, jakoby ještě stále neskončil poúnorový stav bezmezné oddanosti velkému generalissimu (který nás ovšem, budiž po právu řečeno, zachránil při životech, včetně dnešních analytiků a jejich potomků). O rozdělení společnosti prezidentem to tvrdí například svorně sociolog pan Přibáň, nebo europolitik pan Rouček, a řada dalších učenců a politiků.

Než k věci samé.

Naši analytikové a učenci svorně tvrdí, že náš president Zeman prý tvrdě rozděluje společnost a národ a z tohoto politického extrému prý žije. Mám za to, a mohu klidně použít jen zdravý selský rozum, že tato tvrzení jsou na hony vzdálena historické pravdě.

Vždyť řada z nás starších si dobře pamatuje celý vývoj republiky jak před převratem, tak i po převratu, který dostal účelový název "sametová revoluce",ačkoli řečeno s Voltairem nebyl ani revolucí ani sametem. Podle mne to byl obyčejný garniturní mocenský převrat s předáním moci od jedné vládnoucí třídy třídě jiné (a nyní mne prosím nekritizujte vy, odpůrci třídního dělení, když se dnes neustále žvaní podle anglosaského modelu o "střední třídě", bité seshora i zdola. A přitom ta "střední třída" neexistuje, a jde o spojení moderního proletariátu s maloburžoasií. Pouze se to nesmí vyslovit, protože to nekorektně páchne politikům a akademikům!) Pravda, změnil se režim i dokonce podstata společenského řádu. Drtivá většina, která toužila zcela idealisticky po socialismu s lidskou tváří, dostala kapitalismus s mírně nelidskou tváří. A tento převrat, který nebyl revolucí, nýbrž návratem k předchozí společenské formě, se udál pod vlajkou "lidských práv a zejména demokracie", protože otevřené slovo "kapitalismus" bylo tehdy politicko nekorektní. K těmto sloganům, pod nimž se tehdy bojovalo o změnu starého režimu v novorežim, ovšem musím přidat ještě jeden, který byl podstatný pro další vývoj, a pod nímž se rozvinul i vrchol permanentní krize státu od roku 89 - a to slogan "pluralita"! To bylo to slovo, pod kterým bojovali studenti 17.listopadu v době,kdy prvotní význam svátku Mezinárodního dne studentstva - totiž boj proti fašismu - byl dávno odvržen jako zastaralý muzejní exponát, nevhodný pro svou dobu. Což je patrné dodnes na názvu státního stvátku k hanbě republiky a k celosvětové ostudě z toho plynoucí. Takto tehdy revoluční praporečníci žádali lidská práva, demokracii a pluralitu. V jejich čele byl "světoznámý, charismatický, zlorežimem persekvovaný" Václav Havel, z něhož světová média, velmoci a společenští koryfejové Západu stvořili idol moderního revolucionáře demokracie, jakýsi myšlený protipól Che Guevary (který ovšem za své ideály neváhal bojovat fyzicky i padnout). A tento idol listopadového převratu roku 89 veškerým svým jednáním a projevem poprvé rozdělil národ napříč dosavadním tradičním dělením.


První rozpolcení národa. Havlovy "staré a nové struktury"

Jaké že to bylo dělení za doby socialismu (dnes zvané dobou "totality", přičemž nešlo o totalitu, nýbrž o autoritativní režim)? Bylo to dělení na komunisty a nestraníky. Bylo to dělení jasné a přímočaré.

Nové dělení Havlovo bylo jiné. Rozdělilo národ na "staré struktury" a "nové struktury". Pan president Havel toto dělení ornamentoval slogany o "temných nitkách starých mafií", "o slušovických starých strukturách" apod. A toto dělení bylo přijato jako politický a společenský kánon, - pamatuji, jak se lidé v Brně zdravili na ulicích "jak se máš, stará strukturo?", převrátilo dosavadní poměry a nastolilo nejen politický, ale i celospolečenský chaos, o jakém se "ani socijálistům nesnilo". A z něhož se naše republika nedostala dodnes. Do "starých struktur" byli vedle exponentů starorežimu - komunistických funkcionářů, kteří neodpadli od strany, estébáků, vojáků socialistické armády, pohraničníků, milic, atd. sem byli zařazeni i úspěšní novozemědělci typu slušovických pracovníků, mnozí vědci, kteří jen rozvíjeli obor, inteligence, jež sloužila státu za starorežimu atd., a též některé kádry stran a organizací Národní fronty - zejména lidovců, svazarmovců, a v minimální míře socialistů, které starorežim na rozdíl od lidovců (až na výjimky lidoveckých rebelů) považoval za skutečnou opozici, a za jejich legitimace se profesně trestalo! Nyní všichni spadli do pytle starých struktur - tam byli zařazeni i ti, kdož se neztotožnili s nově nastolenou eklektickou ideologií havlismu - tzv. "nepolitickou politikou občanské společnosti", byť to bývali oponenti a persekvovaní starorežimu!! Připomeňme jen pro přesnost, že od této ideologie se tehdy manifestně distancovala i první politická strana novorežimu - Klausova ODS! A to na rozdíl od Občanského hnutí, věrného havlismu. Toto bylo první polistopadové rozdělení naší společnosti s výsledky, jež napáchaly nedozírné morální i fyzické škody na množství lidí a podle některých pamětníků vedlo i k sebevraždám...


Druhé rozpolcení národa - následek rozpolcení společné republiky

Druhé rozpolcení českého národa nastalo s rozbitím společného státu (podjatí politologové tvrdí, že šlo o pokojné a diplomatická rozdělení, a ještě se nestydí dávat to za vzor zahraničí!). Rozbití společného státu i podle historického výroku pana V. Mečiara inicioval "nikoli pan Klaus ani on, ale pan Havel" , a to rozpoutáním tzv. pomlčkové války a zrušením zbrojovek na Slovensku, které připravilo o existenci tisíce Slováků. Ti to panu Havlovi dodnes nezapomněli... Toto rozbití ČSFR bylo provedeno bez celostátního referenda a bez plebiscitu obou národů. Správně je uvedeno ve Sborníku Živé hodnoty Masarykova Československa, vydaném v Brně - "Nás občanů se nikdo neptal!". Stejným autokratickým způsobem byly národy obou nových republiky vmanévrovány do paktu NATO, když předtím vůdce převratu Havel se veřejně dušoval, že nikdy do nového vojenského paktu nevstoupíme! Bylo ovšem zapotřebí válčit proti nebohé Jugoslávii a trasovat bombardéry přes kolaborantské Česko... Dodnes existuje velká skupina občanů, považujících se stále za Čechoslováky, kteří v obou republikách rozbití společného státu nikdy neodpustí....


Třetí rozpolcení národa - dva tábory přímé volby prezidenta

Vůbec nejmarkantnější rozpolcení národa nastalo při první přímé volbě prezidenta České republiky poté, co do konečného kola volby vstoupili dva protikandidáty, kteří se stali doslova inkarnáty dvou veřejně znepřátelených táborů občanstva - na jedné straně tábor pana knížete, na druhé straně mnohem větší tábor pana Zemana. Již samotné označení těchto táborů jakoby symbolizovalo základní rozpor mezi občany - na jedné straně symbol kutého feudalismu, monarchismu, kníže, na druhé straně symbol husitského demokratismu, Zeman. Tento rozpor trvá dodnes a vedl k jednomu s nejšílenějších ataků tzv. elit, prager kavárníků, sudetistů, klerikálů a podobných skupin, na samu demokratickou podstatu přímé volby hlavy státu, když dnes dokonce vystoupil senátor s návrhem zrušit funkci presidenta republiky. Již tehdy, dávno před dnešní krizí republiky, rozpoutali právě tito elitáři pod svým praporečníkem knížetem, a jeho služebníkem panem Kalouskem, starým renegátem lidovců, hotové mediální a propagační peklo, doslova exorcismus proti panu Zemanovi a jeho příznivcům. Příznivci kandidáta Zemana byli od počátku označeni jako "staří, nevzdělaní, pologramotní, závistivci, bolševici" a já nevím, jakými ještě "superlativy", v podstatě nadávkami. Nejhorší charakteristiky pak na adresu tohoto tábora občanů vyslovil pan režisér Mencl, pokud se pamatuji, když prohlašoval, že pana Zeman volí "nevolníci, kteří vždycky zradí", zatímco pan kníže je představitelem "kulturní noblesy". Pak se objevil slogan, který urazil spoustu slušných občanů - "paneláková lůza" - což také občany, kteří se živí poctivou prací pro stát, spravedlivě naštvalo. Ostatně toto byla ukázka jasného sociálního rasismu. Finito.

Tudíž sociologové tvrdící, že president Zeman prý žije z jím zaviněného rozpolcení národa, se buďto katastrofálně mýlí a snad by měli vrátit své diplomy, anebo účelově tvrdí profesní nepravdy, což je horší případ. Protože jsme právě dokázali, že rozpolcení národa na nepřátelské tábory nezavinil prezident, jenž se stal majákem pro statisíce voličů širokých vrstev národa, nýbrž elitáři se svým reprezentantem knížetem, kteří nastolili jakýsi kánon arbitrů elegantiae společnosti bez mandátu většiny občanstva, a tudíž jako společenští usurpátoři pořádků a mravů. Poté, co dopadli volebním fiaskem, vyvolávají neustále nové a nové majdany a jiné kontrarevoluce proti manifestně jimi nenáviděnému presidentu. I kauza pana Bradyho, zneužitého jako zástupný symbol v útoku na prezidenta Zemana, je toho školským příkladem. Když to tak bude pokračovat dál, zadělává se v Česku na občanskou válku. A jejími viníky nebudou příznivci a volitelé prezidenta Zemana.



Dr.Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

Skuteční "vlastenci" z ministerstva obrany

$
0
0

vesta
2.11.2016  Vaše věc
 
Ministerstvo obrany rozhodlo o nákupu neprůstřelných vest za 52 milionů korun (bez DPH) nikoli od České zbrojovky, která vyhrála v regulérním tendru, ale dodají mu je Američané. Tedy americký dodavatel a americký výrobce.




V situaci, kdy si každý stát velmi pečlivě hlídá, aby zbrojní zakázky dostávaly, pokud dokážou dané zbraně či ochranné pomůcky a potřeby pro armádu vyrobit, domácí firmy, postupuje české ministerstvo obrany jinak.

Česká zbrojovka se přitom v této věci s ministerstvem obrany soudí, ale zcela nepochybně nepůjde v této věci na krev, protože bude dříve či později chtít usilovat také o jiné zakázky ministerstva obrany. Proto je koneckonců Česká zbrojovka zbrojovkou, aby vyráběla zbraně. A vyrábí je vesměs na velmi slušné světové úrovni.

Američtí zbrojaři musí být spokojeni, že se dostali na trh, se kterým nejspíš do této chvíle ani nepočítali. Ministerstvo obrany v této věci velkou ukázku vlastenectví rozhodně nepředvedlo.

Bude zajímavé sledovat, co se stane, pokud Česká zbrojovka soud s ministerstvem obrany vyhraje. Zda přijde na řadu náhrada ušlého zisku či náhrada zmařených výnosů, nebo náhrada vzniklých nákladů. Nebo všechno dohromady. Kdo to zaplatí, je jasné. Bude to český daňový poplatník. A kdo je osobně za tahanice s Českou zbrojovkou zodpovědný, se samozřejmě nikdy nedozvíme…

Kauza "Mediale pro strýčka" skončila blamáží: Tetička Františka a Herman zapletený do pavučiny lží. Horáček skončil dřív, než začal. Kocábovi z toho přeskočilo. Co uchystá pojízdný Cirkus Kavárna na 17. listopad?

$
0
0

Radek Pokorný
2. 11. 2016   ProtiProud
 

Radek Pokorný komentuje zoufalé vyústění kýčovitého televizního -----"Jsem rád, že jedu domů. Tady toho bylo tolik, že se to nedalo vydržet."---- seriálu ČT "Dalajlámovské turné a strýček Brady", která se jeho nepoučitelným iniciátorům vrací jako bumerang.


I když letadlo se strýčkem Bradym včera opustilo Letiště Václava Havla, spory které doprovodily návštěvu tohoto instalatéra z Toronta (možná by o něm režisér Tomáš Vorel mohl natočit komedii), se postupně přenesly do Strakovky i do Senátu (osamocená Topka chce dokonce sundat předsedu Milana Štěcha).

Bohužel pro Pražskou cukrárnu, ve kterou se havlistická kavárenská společnost postupně proměnila po krausovském povstání na Primě - v němž se zhmotnil sladký politický kýč, kterého je agent CIA s lidskou tváří dalajláma důstojným reprezentantem - míří mimo terč.

 

Kauza Brady skončila strýčkovou blamáží


Urputné hádky o to, kdo je větší lhář, jestli nový korunní princ "podhradí" Daniel Herman, či jeho vládní kolegové ministři Zaorálek a Chovanec, působí v této absurdní frašce téměř dadaisticky. To nejdůležitější ovšem je, že, jak se nakonec ukázalo, celá smyšlená historka s vyškrtnutím Bradyho ze seznamu vyznamenaných, skončila strýčkovou blamáží: Kanadské velvyslanectví, potvrdilo, že nedostalo žádnou informaci o tom, že by měl nějaký kanadský občan dostat české státní vyznamenání. A to je definitivní tečka za dohady kolem kauzy Brady, která se nakonec ukázala být připravenou provokací z okruhu lidí kolem ministra Hermana.

Korunu celé blamáži potom při odletu nasadila tetička Tereza, která jakoby z oka vypadla tetě Františce z legendární komedie "Drahé tety a já". Tato dáma, která strýčka po celou dobu "hlídala", odpověděla na nepříjemnost s kanadskou ambasádou po svém: "To je zodpovědnost české strany, naše povinnost to není. Někdo to zřejmě nestihl včas, a pak se na to vymluvil," uvedla zcela bezelstně tato popletená paní.


Herman zapletený do lží


To ovšem nebyl poslední průšvih dozvuků dalajlámova turné. Zainteresované elity se do svých lží začaly stále více zaplétat jako do pavučiny. A brzy už nebylo jasné, kdo s kým a proti komu. Z celé kauzy se postupně vytratil základní zájem "schwarzenbergovské fronty", jímž je útok na Zemana.

Zájem se totiž mezitím přenesl na "Prohlášení čtyř" a především na partyzánskou akci "Sudeťáka" Hermana, který - jak se dnes ukazuje - porušil nejen slib daný ministru zahraničí. Ten nejprve přirovnal jeho setkání s dalajlámou ke schůzce s Konradem Henleinem, vzápětí si ale uvědomil, že nazývat věci pravými jmény je politicky nekorektní, a pro jistotu se zase omluvil.

Co je ovšem na tomto sporu opravdu zajímavé, je svědectví obou ministrů proti kterým stojí Hermanovo tvrzení, že nikdy žádný slib, že se nesejde s dalajlámou, nedal. Zaorálek chce opak dokázat zveřejněním zápisu z vládní diskuse. Kromě toho, že Hermanova teatrální gesta působí spíše směšně, s jeho tvrzením, že všichni kolem se proti němu spikli a ministři zahraničí a vnitra lžou, když tvrdí že takový slib dal, jsme se dozvěděli i zajímavé podrobnosti z hlavního kavárenského štábu.

 

Palouš, Kolář a "čínská operace"


Díky naštvanému Zaorálkovi na Primě jsme mohli zaznamenat i zmínku o tom, že celá akce s dalajlámou byla pečlivě připravenou akcí. Den před plánovanou provokací s oficiálním přijetím na půdě ministerstva kultury údajně Zaorálek volal Hermanovi, aby ho od akce odradil, neboť ten mu vše oznámil pouze poslanou esemeskou. Když se Hermanovi konečně dovolal, aby ho před tímto aktem, který by zásadním způsobem poškodil naše vztahy s Čínou (což bylo zřejmě prapůvodním záměrem), oznámil mu Herman, že už se nedá nic dělat, neboť věci jsou již "příliš rozjeté".

Zaorálek se zjevně dovolal do hlavního štábu celé "čínské operace", neboť - jak mu sdělil Herman - vedle něho sedí dva bývalí velvyslanci v USA Martin Palouš a Petr Kolář (nevíme, kdo další byl přítomen), a nabídl mu, aby s nimi zkusil promluvit, neboť se jedná o "vyšší hru", kde je Herman také jen figurkou - a zastavení této "zpravodajské operace" zjevně přesahuje jeho možnosti.

Připomeňme, kdo je Petr Kolář: Chorobně ambiciózní "šedá eminence" v pozadí většiny "revolučních akcí" Pražské kavárny. Ještě jako mladý diplomat ve Švédsku zahájil na pokyn tehdejšího ministra zahraničí Zielence "Sarajevský atentát" na Václava Klause. Když se později Klaus stal prezidentem, naopak mu přísahal věrnost, aby se mohl dostat na pozice velvyslance v USA a později v Rusku. Pak pracoval pro PPF Petra Kellnera, jenže tam se zřejmě holt muselo opravdu pracovat - a tak u miliardáře brzy skončil. Dnes se sám vydává za jednoho z možných prezidentských kandidátů.

Není jistě náhodou, že se Herman, Palouš i Kolář sešli na půdě "think-tanku" Evropské hodnoty, který je pod (spolu)vedením homosexuálního pornoherce Jakuba Jandy jednou z agenturních bází, přes kterou se vede boj proti tzv. "proruské propagandě".


Premiér v kleštích


Není divu, že z této společnosti byl Zaorálek při telefonátu s Hermanem zaskočen. Jeho vládní lidovecký kolega mu v podstatě nabídl, ať se domluví s jeho "řídícími důstojníky" pokud na to má chuť. Zaskočený Zaorálek, který patří k tvrdému jádru bruselské socialistické internacionály, si velmi rychle spočítal, že tady jeho kompetence končí, neboť rozhodnutí Washingtonu, který hraje přes americkou ambasádu a CIA své zahraničně politické hry, nemá nárok zastavit.

Rozhodl se proto připravit protiopatření, které vešlo ve známost jako "prohlášení čtyř ústavních činitelů". Ve hře zřejmě byly podle některých indicií i ohrožené obchody s čínskými firmami reprezentované aktivitami Tvrdíka a spol. Z nich, podle redaktora ČRo Nováčka, by prý mohly kápnout do poloprázdné kasy ČSSD před volbami alespoň nějaké peníze, které potápějící se socialisté nutně potřebují.

Tento týden zveřejněné průzkumy STEM a IVVM - i když jako vždy patřičně "cinknuté" - naznačují trend rychlého pádu hlavní vládní strany. Právě předseda ČSSD a premiér v jedné osobě nyní drží černého Petra, kterého se jen tak nezbaví. Myšlenka, že pro Kavárnu jako odpustek bude stačit předat metál strýčku Bradymu a šťouchnout si do Zemana, se ukázala jako naivní.

Ten, kdo z jeho slabosti nejvíce těží, je samozřejmě Andrej Babiš, který to jako obvykle v celé kauze hraje na obě strany. V době největší vřavy kolem státního svátku odjel s rodinou na dovolenou s tím, že se ho tyto žabomyší války netýkají. Zřejmě mu státní svátek, který se na Slovensku neslaví, moc neříká. A jeho poradci mu možná doporučili, že když bude vystupovat jako budoucí "premiér sjednotitel", mohl by získat zklamané lidi z obou znesvářených stran.

 

Horáček vyhořel a Herman s jointem


Havlisté bojující s plamenným zrakem proti Zemanovi totiž stále méně chápou, proč by měli podporovat Sobotku, když "prohlášení čtyř" podepsal a v podpoře obchodní spolupráce s Čínou jede v linii Hradu. Jenže Sobotka podporu kavárny nutně potřebuje, neboť tradiční voliči ČSSD stranu houfně opouštějí. Posledními "dalajlámovskými manévry" se však premiér dostal do kleští mezi Zemanem a čím dál více rozvášněnými "dalajlámisty".-----"Jsem rád, že jedu domů. Tady toho bylo tolik, že se to nedalo vydržet."----

I "knížecí tábor" je ovšem rozpolcený a naráží na své limity. Názorně to ukázal potlach na Staroměstském rynku o státním svátku, kterého se zúčastnilo podle policie kolem pěti tisíc nadšenců. Posloužili hlavně jako kompars nepovedenému zahájení předvolební kampaně jednoho z kandidátů Kavárny. Michal Horáček, který vše moderoval, dokázal, že nejenže není lidovým tribunem schopným strhnout davy, ale že by za normálních okolností nemohl konferovat ani slavnost okresních dožínek.

Není divu, že z jeho výkonu jsou otrávení i skalní příznivci kavárny jako Václav Marhoul, který své rozčarování neskrýval ani při pondělní debatě v ČT. Zato předseda české pobočky spolku Ackermann Gemeinde (součást Sudetoněmeckého Landsmanšaftu) a ministr kultury, který se za strýčkovými zády stal inventářem všech kavárenských potlachů, na Staromáku zazářil.

Daniel Herman jako protřelý harcovník Horáčka zcela zastínil. Den poté se objevily na internetu dokonce nabízené plac-----"Jsem rád, že jedu domů. Tady toho bylo tolik, že se to nedalo vydržet."---- ky s Hermanem v moderním "outfitu" s "bejsbolkou" na hlavě a nezbytným jointem v ústech - odkazující na prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga s punkovým "čírem".

Kroměřížské nápady podporují Zemana


Někteří lidé jsou zkrátka nepoučitelní. Ve své nadutosti a pýše si neuvědomují, že všechny tyto pubertální výkřiky jen posilují pozici Miloše Zemana. Včerejší nápad majitele "Kroměřížské výzvy" Michaela Kocába o podání žaloby na prezidenta (pomáhal mu s tím další přízrak z politického záhrobí, "doktor" Jan Kalvoda), naráží na zeď reality. Dokonce i takový zemanovský bijec jako je Miroslav Kalousek musel konstatovat, že "kroměřížské nápady" jsou zcela mimo realitu.

Je to zkrátka problém. Se Zemanem se bude muset Horáček, Herman či jiný "vyslanec elit" nakonec utkat zřejmě ve volbách - což se jim pochopitelně ani v nejmenším nechce. Urychlovače typu kyjevského Majdanu v Praze, chystaného jako obvykle na 17. listopad, soudě podle předpremiéry z 28. října, zřejmě nezafungují.

Výstižně to řekl na letišti strýček Brady obtěžkaný "kavárenskými" vyznamenáními: "Jsem rád, že jedu domů. Tady toho bylo tolik, že se to nedalo vydržet."

My, co jsme doma tady, to s jeho synovcem a jeho rodinou (jak si říká každá mafie) budeme muset ještě nějaký čas vydržet. S vědomím, že žádné stromy do nebe nerostou - a všeho do času.


- - -

Klub "Nová republika" 8. 11. 2016


Petr Pithart znovu na scéně?

$
0
0
O. Tuleškov
2.11.2016   České národní listy

Mezi apoštoly nové doby, kteří vystupovali na Staroměstském náměstí podvečer 28. října, se mihl opět P. Pithart. Prezidentování by se sice nebál, řekl, ale ta volební kampaň by ho asi zmohla. Nevím, zda to myslel vážně nebo vypustil, jak to dříve občas dělal, balónek. Co kdyby ho přece jen poprosili a uprosili. Pak by asi i do volebního boje šel.

Všichni víme, že po velkých vítězstvích a následných politických prohrách 90. let minulého století se pan Pithart, kdy nejen Občanské fórum bylo bez velkého truchlení pohřbeno, stal turistou až do doby, kdy dorazil k lidovecké pevnosti. Tam jako novokřesťan našel útočiště. A přes svou příslovečnou skromnost, stál vždy neustále opodál, se na něho štěstěna usmála. Dostal se do vedení KDU-ČSL a přišla i teplá místečka. Stal se předsedou Senátu, i díky svému hlasu, jak pamětníci tvrdí. A to byl výkon, zvláště vzhledem k jeho „spisovatelské“ minulosti.

My, jeho vrstevníci, si dobře pamatujeme na veledílo nazvané Podiven. Petr Pithard byl jedním z jeho autorů. Nejdříve úvodem několik vět. P. Pithart, známý usmiřovatel s Němci, zvláště těmi sudetskými, nositel vysokých německých vyznamenání za proněmecké aktivity, byl i členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V této souvislosti je třeba vyslovit jen velké politování, že byl do tohoto orgánu zvolen. Ostatně není v tomto orgánu sám, nad kým bychom měli spíše plakat, než se radovat.


Nyní však k jeho spoluvýtvoru, který nese jméno „Podiven“


Již v roce 1977 zahájil dr. Ján Mlynárik debatu o odsunu Němců z Československa. Ve Svědectví Pavla Tigrida charakterizoval odsun jako skutek nemorální. Následující diskuse se zúčastnil i dr. P. Pithart.

„Hlasy disidentů, skoro každý z nich v poněkud jiné tónině, vytvořily kantátu, která zněla příjemně uším členů Collegia Carolina a vůbec všech sudetských Němců.“ (B. Čelovský, Mnichovský syndrom, str.29) 

Ve svých zpěvech tolik líbezných odsunutým z ČSR dr. Pithart důsledně pokračoval i v dalších letech.

Není příliš známou skutečností, že Pithart je jedním z autorů knihy „Češi v dějinách nové doby“. Autorský kolektiv tohoto díla, jež vzniklo v době ještě předlistopadové, se skryl pod jménem Podiven. V r. 1991 byly tato publikace vydána v nakladatelství A. Tomského Proudy za pomoci oxfordské nadace CEEPP. Pro poučení dosud nevědomých, ale žádostivých, několik citátů z uvedeného ve své době zaslouženě velmi kritizovaného díla. Do jaké míry jej lze považovat za pokus o přepisování českých dějin, posuďte sami.

„Ani sjednocení západoslovanských kmenů pod vládou pražských knížat se neobešlo bez německé protekce resp. bez nutnosti jejího zajištění. Z německých podnětů se tu etabluje feudalismus, z Německa přicházejí zvěstovatelé křesťanství (slibné cyrilometodějské setbě nebylo bohužel dopřáno vydat plody, zůstala tedy epizodou – (pozn. red.: také díky některým nositelům křesťanství šířeného z Německa). Z Německa je přejímáno veškeré bohatství západokřesťanské – později „evropské“ vzdělanosti. Němci jsou prvními latiníky i prvními budovateli českých měst… Státoprávní postavení České koruny jakožto říšského léna bylo odedávna závislé na Římské říši, útvaru sice nadnárodním, který však byl dílem státotvorné iniciativy plemene německého …Němci byli od nepaměti spolutvůrci Čech, neboť samotné české etnikum – nutno si to konečně přiznat – na tento úkol nestačilo… Fyzická všudypřítomnost německého živlu, jeho kulturní převaha a větší sociální a psychologická rozvinutost nemohla – i kdyby Němci chtěli – Čechům dopřát, aby si vypracovali ryze českou svébytnost. Odvozenost české kultury od německé zůstává nadlouho jakousi skrývanou samozřejmostí.“ (str. 38-40)

„Potýkání se češství s němectvím má být dle Palackého červenou nití veškerých českých dějin, ne však ve smyslu jím předpokládaném jako potýkání dvou rovnocenných duchů.“ (str. 41)

Česká ´instinktivní´ obava z Německa i česká protiněmecká nálada, která se často mění v zášť, je diktována především geopolitickým zřetelem. … Český strach z Německa je strachem slabšího. (str. 59)

Prvotní novočeskou společnost a její svět je třeba popsat jinak … K popisu její vnitřní rozrůzněnosti nám postačí označení ´prostřednost´. Budeme-li vážit její preferované hodnoty a zájmy, nevyhneme se výrazu ´přízemnost´. A budeme-li se ptát po míře její sociálně psychologické zralosti zjistíme možná ´plebejství´. (str.77)… 


"Píšeme-li o boji za českou věc, o boji jazykovém, příp. státoprávním apod., je slovo ´boj´ vždy jen nadsázkou. Byla to spíše drobná válka, kterou vedl malý český člověk, jemuž, jak jinak?, sláma čouhala z bot. Heroismu v ní nebylo.“ (str. 80) 

„Zbývá už jen zaznamenat, co ukázal český rok 1848 … Neujde nám, že Češi jsou na politickou scénu vyneseni vlnou, která přicházela odjinud. Vzdálené události jsou nejen ´spouštěčem´ českého dění. Ony je inspirují a udržují na počátku i v dalším jeho průběhu. Není-li této vzpruhy zvenčí (jakou byly např. opakované vídeňské bouře nebo jednání frankfurtského sněmu), pohyb české společnosti vázne a ocitá se v nebezpečí stagnace, zmatku ba ústupu, protože se mu nedostává hybných sil.“ (str. 124)

Němečtí přistěhovalci osídlovali v Čechách liduprázdné končiny hlavně v nehostinném pohraničním hvozdu; mýtili, tříbili, vzdělávali půdu a stavěli osady….Usazovali se v pustině, kde předtím nikoho nebylo a právo objevitelů se jim stalo právem domovským. Byli skutečnými ´kulturtrégry, neboť přinášeli kulturní a civilizační hodnoty ku prospěchu celé země. (str. 162)

První drobné exploze ideologické občanské války mezi oběma kmeny byly vyvolány českou stranou; zásluhou Jungmannova kruhu se protiněmecké výpady objevily dřív a měly širší společenský ohlas,…České protiněmecké cítění se naplno projevilo v sebezáchovném boji o Frankfurt, kdy davové nálady české veřejnosti nabývaly až podob etnické zášti… Nepřekvapí, že se čeští Němci cítili stále ohroženější,…že se jim vyhlídky na soužití ve společné zemi jevily neradostně. Izolovanost Rakouska od ostatního Němectva vyvolávala pocit, že je vydáno na pospas slovanské převaze. (str. 164-166)

Versailleský systém byl diktátem, násilným pokusem o nastolení nového statusu quo střední Evropy… Nepřátelstvím obklopené Československo se svým územním rozsahem, se svými početnými nespokojenými menšinami a s hegemonismem Čechů, umožněným protekcí Dohody, bylo vlastně ve střední Evropě tím nejviditelnějším novotvarem s neflagrantnějším dokladem „nenormálnosti“ jejího uspořádání… V mezích možnosti československé politiky však bylo možno např. pochopit podstatu versailleského systému, tohoto symbolu neporozumění Evropy sobě samé.“ (str. 408-422)
V citované publikaci se dr. Pithart označuje za „kritického konzervativního liberála. (str.9)

Jak autoři charakterizují liberalismus? … liberalismus, ač etymologicky spřízněný s liberta (tj. „svobodou“), není než egoismus a s národnostním problémem si nikdy hlavu nelámal. (str. 58)

Zvídavý čtenář pravděpodobně sáhne po citovaném dílu, pokud ho ovšem neodradí uvedené výňatky. Budí dojem, že jsou převzaté z „argumentační výzbroje“ sudetoněmeckého landmanšaftu nebo německého nacismu. Po přečtení alespoň nějaké kapitoly si čtenář udělá další závěry jistě sám. Širší vlastenecká společnost česká však čeká na zhodnocení „díla“ z pera objektivního českého historika, k čemuž již částečně došlo.

Někteří čeští historici se odmítali zabývat tímto pamfletem, který nepovažují za historické dílo, ale za propagandistický materiál, vypracovaný pravděpodobně na sudetoněmeckou objednávku. Přesto dnes alespoň částečné historické zhodnocení „díla“ Podiven již máme.

Zemanovi kauza „Brady“ spíše prospěla

$
0
0

Messiah Zeman
2.11.2016    Vaše věc
Agentura SANEP se ve svém nejnovějším průzkumu veřejného mínění zaměřila na kauzu Zeman – Brady – vyznamenání. Ukazuje se, že M. Zemanovi rachot kolem vyznamenání či nevyznamenání J. Bradyho neuškodil.





Na otázku: Jak vnímáte události kolem kauzy M. Zemana, D. Hermana a J. Bradyho odpověděla téměř třetina dotázaných (31 %), že jde o úmyslný a cílený útok na hlavu státu. 18,2 % dotázaných vybralo tvrzení, že je celá akce ze strany prezidenta Zemana naprosto trapná a ostudná. To, že byl J. Brady zneužit k útoku na hlavu státu si myslí 16,4 % oslovených. Další jsou přesvědčeni o tom, že je to hysterie nedůstojná oslavám založení samostatného státu (11,3 %). Celou věc za naprosto nesmyslnou a ubohou považuje 7,5 % dotázaných, 5,4 % tato kauza vůbec nezajímá, 3,2 % považují kauzu za selhání hlavy státu a 3,7 % dotázaných si nevybrali žádnou z odpovědí.

SANEP se také zajímal o to, kdo znal jméno Jiřího Bradyho před vypuknutím kauzy. Toto jméno bylo známé 0,2 % dotázaných.
Skutečnost, že se část politiků nezúčastní oslav 28. října na Pražském hradě vnímají lidé z 23,8 % jako snahu o pošpinění M. Zemana, z 22,4 % jako zneuctění státního svátku. Z 20,5 jako politické hašteření. 20,2 % dotázaných neúčast některých politiků na udílení státních vyznamenání vnímá jako naprosto správné a demokratické vyjádření protestu proti jednání prezidenta Zemana.

55 % dotázaných neschvaluje skutečnost, že část politiků a osobností odmítla přijít na oslavy dne založení státu na Pražský hrad. Tento krok schvaluje pouze 26,7 % dotázaných.

37,2 % dotázaných je toho názoru, že pravda je na straně M. Zemana. 20,1 % dotázaných se domnívá, že pravda je na straně D. Hermana. 17,6 % dotázaných nevěří ani jedné straně, 15,6 % si říká, že pravda je někde uprostřed.
46,4 % dotázaných se domnívá, že tvrzení, že M. Zeman skutečně uvedl, že pokud se ministr Herman setká s dalajlámou, on neudělí jeho strýci Bradymi státní vyznamenání. 27,8 % si naopak myslí, že ono tvrzení je pravdivé.

Tato kauza ovlivnila u 31,1 % dotázaných důvěru k M. Zemanovi kladně, u 22,3 % dotázaných ovlivnila tato kauza důvěru k M. Zemanovi negativně. U 37 % dotázaných tato kauza důvěru v prezidenta neovlivnila žádným směrem.
Pokud se podíváme na výsledky, vidíme, že těch, které tato kauza vyloženě negativně naladila vůči M. Zemanovi, je zhruba 20 %. Zhruba dvakrát tolik občanů však ve všech otázkách stojí na straně M. Zemana.

D. Herman si tedy pomocí této kauzy možná vybojoval nějaké pražský hlasy ve volbách. Ale na stranu prezidenta Zemana zřejmě tato kauza, agresivně vedená proti němu, přihnala i některé prezidentovy dřívější odpůrce a upevnila názory jeho zastánců. Pokud zkrátka kdokoli vyhlašuje boj proti sprostotě a jakémusi feudalismu, musí holt volit jiné prostředky, než které kritizuje… A to se odpůrcům M. Zemana prostě nedaří…

Ilustrace z produkce ateo.cz.

Držet hubu a krok! Nová strategie Evropské unie je na světě a Češi opět v předstihu zalezli tak hluboko, že už to snad ani hlouběji nešlo!

$
0
0


jaj
3.11.2016 inStory
Jsme snad národ nemyslících blbečků?
Komise Evropského parlamentu pro zahraniční záležitosti schválila koncept usnesení ohrožující svobodu tisku po celé Evropě.


Koncept s názvem „Strategická komunikace EU jako vzdorování propagandě třetích stran,“ konstatuje, že Rusko proti EU vede informační válku.

V dokumentu stojí:
„Agresivně využívá širokou paletu nástrojů a instrumentů, zvláště speciální fondy jako mnohojazyčné televizní kanály (Russia Today, RIA Novosti), tiskové agentury (Sputnik), sociální a náboženské spolky (včetně pravoslavné církve) a sociální média a internetové trolly, aby jimi útočilo na západní hodnoty, prosazovalo dezintegraci Evropy a podvracelo domácí podporu pro integraci a vytvářelo dojem, že partnerství těchto zemí zkrachovalo.“ 
Evropská komise rovněž navrhla globální strategii EU v boji proti propagandě třetích zemí.

Zatímco v Bruselu se teprve koncipují návrhy, vláda ČR už v předstihu vytváří výkonné orgány nového "ministerstva pravdy." Chovancův úřad zřizuje útvar, který začne pracovat od příštího roku a podle slov jeho zřizovatele bude mít za úkol „bránit šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy“.

Co už zřizovatel neříká je, kdo bude mít právo posuzovat a hlásat ty jedině správné a "pravdivé" informace!? Kdo bude tím jediným arbitrem?

Doufejme, že příští volby prokáží, že opravdu nejsme národ nemyslících blbečků, kterým musí vládní moc napovídat, kde je pravda a co si máme myslet!

Začíná mediální příprava na masivní přesuny amerických vojsk k ruským hranicím. Generál Hodges nepřímo potvrzuje „salámovou metodu“ a ohlašuje další konvoje

$
0
0
ea24 3. 11. 2016  Eurasia24
 

V tuzemském mediálním prostoru se začínají objevovat informace o tom, že území České republiky bude v příštím roce zneužito k masivním přesunům amerických vojsk k ruským hranicím. Lze rovněž znovu sledovat snahu Američanů získat možnost volného pohybu vojsk a bojových prostředků po střední Evropě.

 
Jak ve středu 2. listopadu informoval server Aktuálně.cz, Českou republiku budou příští rok „ve velkém křižovat americké vojenské konvoje“.

Bakalův server se rovněž snaží šířit americké strašení Ruskem, když zcela vážně uvádí, že „americká armáda bude posilovat obranu Polska a Pobaltí“, nebo varuje „před možnou ruskou hrozbou“.

Za pravdu musí dostat ti, kteří už první rok „dragounské jízdy“ předpokládali, že Američané využijí „salámovou metodu“ k postupnému nárůstu frekvence a objemu přesunovaných sil v rámci agrese vůči Ruské federaci.

V letech 2015 a 2016 byly průjezdy konvojů americké armády všeobecně považovány spíše za ojedinělou záležitost, byly doprovázeny pečlivě připravenými PR akcemi a cizí vojáky vítali ministr obrany Stropnický i premiér Sobotka.

Nyní je jasné, že šlo skutečně o „testovací jízdy“ před masivními přesuny, které se plánují už na příští rok.

Jisté je, že další konvoj projede Českou republikou v březnu a další budou sledovat: „Takových přesunů by mělo být příští rok několik, protože Američané, kteří velí bojové skupině Severoatlantické aliance v Polsku, budou své vojáky střídat po šesti měsících a další jednotky z Německa se v létě zúčastní cvičení Saber Strike v Pobaltí,“ píše server.

Prostřednictvím „skupiny českých novinářů“ velitel amerických pozemních jednotek v Evropě generál Ben Hodges začal znovu tlačit na to, aby americká armáda dostala volnou ruku při pohybu po České republice, kdy povolování pohybu konvojů „by se mělo zkrátit“. I v tomto případě se jedná o „dávkování“ snah, které pomalu vedou ke kýženému cíli – naprosto neomezené možnosti pohybu amerických vojsk po střední Evropě.

Konečně máme jasno. Hermanovi nelze věřit ani nos mezi očima! Ale jak je to s tím zatraceným červem, který v něm pořád hlodá?

$
0
0

kvk
3.11.2016 inStory
 

To nešťastné svědomí snad Hermana uhlodá!
Ministr kultury Daniel Herman rozpoutal asi největší mediální přestřelku posledních několika dnů. Nemůže za to. Nemohl si pomoci. Za všechno může jeho svědomí. 

 



Svědomí, to je takový hlodavec, říkával kdysi pan Jiří Suchý. A v ministrovi Hermanovi opravdu hlodá. Již celá léta.

Prvně zahlodalo, když se kdysi rozhodoval o své budoucnosti. Jak se sám vyjádřil, vyrůstal v době radostného budování socialismu a nějak neměl svědomí se na něm podílet. ... A tak se rozhodl pro službu Bohu. Připadalo mu to jako dobrá alternativa a výzva. Nastupuje tedy v roce 1984 jako jednadvacetiletý na teologickou fakultu v Litoměřicích a po absolvování je vysvěcen na katolického kněze. Co čert nechtěl, psal se rok 1989. Bolševik skončil, nastupuje svoboda.

Mladý kněz Herman to nějakou dobu vydrží, ale kolem je najednou tolik světských příležitostí. A tak se svědomí se pohnulo podruhé. Proč sloužit v tak radostně světské době nějakému vousatému tam nahoře, kterého vlastně ani nikdo nikdy neviděl. A tak Hermanovo svědomí usoudí, že už dost bylo bohoslužeb a ať táhne celá církev k čertu. A požádá Vatikán o tzv. laicizaci, tedy o propuštění ze stavu duchovenstva. A hurá do civilního života.

V roce 2010 se stává ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Po třech letech, v roce 2013, byl Radou ÚSTR odvolán. Těsně před svým odvoláním se v něm zřejmě opět pohnulo svědomí a vyplácí vysoké odměny, tak trochu netradičně na rok dopředu.

Ale to už bývalý katolický kněz míří do poslanecké sněmovny, stává se poslancem a v lednu 2014 ministrem kultury Sobotkovy vlády.

A opět se ozývá svědomí. A tak ve snaze napravit zločiny minulosti, nyní už jako oficiální představitel vlády ČR, míří na sudetoněmecký sraz do Norimberku, kde se proslaví úvodním oslovením "milí krajané". Bernd Posselt, dlouholetý spolkový předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení a nynější mluvčí musel uronit slzu. Hermanovo svědomí bylo na chvíli ukojeno.

Ale jenom na chvíli. Do Prahy přijíždí dalajláma a svědomí už Hermana zase hryže. Jemu přece nebude nějaká vláda, které je ovšem členem, a vlastně vůbec nikdo přikazovat, s kým se má stýkat. „To by mi svědomí nedovolilo," prohlašuje v České televizi.

Vtip je v tom, že mu nikdo nic nezakazoval. Může se scházet, s kým chce. Byl jenom vládou, tedy svým zaměstnavatelem požádán, aby ze setkání neudělal oficiální vládní záležitost. Ale zase to nešťastné svědomí. A tak, v souladu se svým svědomím, ale ve své podstatě vlastně „na truc“, přijímá dalajlámu na oficiální půdě ministerstva.

Co následovalo, si všichni dobře pamatujeme. Ovšem Herman se opět zaštiťuje svým svědomí a čestně prohlašuje, že nikdy nic neslíbil, čestně prohlašuje, co mu řekl, nebo neřekl prezident, čestně prohlašuje to i ono.

Co na to říci? Nejlépe to asi vystihl Václav Klaus ml. Když prohlásil:
„Ministru Hermanovi nevěřím ani pozdrav. Leda ten jeho sudetoněmecký!
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live