Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Dva slušňáci připíjejí na pokračující spolupráci


Co o nás prozradila volební kampaň

$
0
0
Jaroslav Bašta
14. 1. 2018        PrvníZprávy

Česká vzpoura urážených a ponižovaných může i v evropském měřítku zkomplikovat budování nového feudalismu.  
Již podruhé během posledních šesti let se ukazuje, že přímá volba prezidenta České republiky představuje nebezpečnou politickou krizi, v níž se v plné nahotě ukazují všechny nebezpečné tendence historického vývoje, kterých si za normální situace nevšimneme. Jako v křivém zrcadle se v ní groteskně odrážejí všechny tři krize, kterými v současné době prochází evropská civilizace. Tou první je plíživá feudalizace společnosti projevující se změnou stylu vládnutí, v němž stále větší váhu nabývají nikým nevolené byrokratické struktury vytvářející hierarchický systém řízený na globální úrovni.


Ten v rámci svého fungování vytvořil a vytváří naprosto nepřehledný soubor příkazů, zákazů a regulací, které zasahují do všech oblastí života a činí z dosavadních národních států a jejich demokraticky volených institucí pouhé špatně namalované kulisy. Velice přesně to ilustruje migrační krize a spor o tzv. kvóty na přerozdělování běženců.

Evropská (i česká) společnost se rozštěpila podle klíče, který má jistou analogii v bývalém Sovětském svazu. Také dnes je vládnoucí vrstva spojena pupeční šňůrou se svým postavením v byrokratické struktuře a zatím neformálně začíná připomínat původní systém carského Ruska s jeho sedmnácti stupni šlechtictví. Do toho nejnižšího byl tehdy zařazen každý univerzitní student. Dnes by se asi týkalo jen studujících vybraných humanitních oborů. Největší vnější podoba s feudalismem tkví v pohrdání, které tato novodobá samozvaná aristokracie cítí ke zbytku společnosti, která ji živí.

Z toho vyplývá další nebezpečí, jímž je pozvolna narůstající sociální konflikt. Vznik nové superelity způsobil snížení šancí většiny obyvatel, což jasně dokumentuje statistika o rozevírání nůžek mezi bohatými a zbytkem společnosti. Poprvé v novodobých dějinách nefunguje solidarita mezi vládnoucími a ovládanými. Těm vládnoucím totiž přestalo záležet na osudu těch ovládaných, zejména pak na jejich životní úrovni, a ti jim to (s jistým zpožděním) oplácejí posměchem a nenávistí.
Již dnešní padesátníci vědí, že se budou mít hůř a budou žít kratší dobu než jejich otcové. Perspektiva mladší generace asi bude ještě horší. Protože problémy mívají nepříjemný zvyk přicházet ve vlnách, takže se ke katastroficky špatnému stylu vládnutí a sociální krizi postupně přidává ještě střet civilizací. Netroufám si odhadnout, zda migrační krize vznikla náhodou, nebo zda šlo o pokus urychlit feudalizaci Evropy cíleným importem lidí, jejichž ideálem je svět, v němž se čas zastavil ve středověku, nejlépe v sedmém století. V každém případě dosáhli toho, že Huntingtonovy „krvavé hranice islámu“ se otevřely ve čtvrtích západoevropských měst.

Osud ideologie multikulturalismu, která od upřímně míněného adorování a přijímání všech náboženství, kultur a zvyků v rekordně krátké době zdegenerovala na neskrývané podlézání a kolaboraci s islamismem na všech úrovních rozhodování, svědčí pro verzi zločinného úmyslu. Zejména když k tomu připočteme stále více patrný protibělošský rasismus hlásaný západními intelektuály, hovořícími o mýtické kolektivní vině bílé rasy (či bílého muže). Podobnost s principy antisemitismu varuje před metodami, kterými z nás budou chtít tu vinu sejmout.

V emočně vyhrocené volební kampani v České republice se tyto příznaky všech tří krizí objevily už před pěti lety. Možná to bylo osobou kandidáta, který neuspěl, ale ten základní spor se vedl mezi lepšolidmi a plebsem. Voliči Miloše Zemana byly nazýváni prasaty, potomky nevolníků, starými hloupými nevzdělanými venkovany a tak podobně. Letos to není o nic lepší, jen vztek a nenávist nahromaděné za posledních pět let zatemňuje lidské duše ještě více. Hledám-li historické analogie takového vyjadřování, nacházím pouze jedinou – takto hovořili šlechtici o vzbouřených sedlácích, protože jimi pohrdali a zároveň se jich strašně báli.

Selské vzpoury kdysi urychlily konec nevolnictví. Česká vzpoura urážených a ponižovaných může i v evropském měřítku zkomplikovat budování nového feudalismu. Proto ten řev a nenávist.

Pokud poslechnou voliči poražené kandidáty, může Drahoš vyhrát

$
0
0
redakce ČNL
14.1.2018  ČeskéNárodníListy
Miloš Zeman vyhrál první kolo prezidentských voleb se ziskem 1,98 miliónu hlasů. Druhému Jiřímu Drahošovi odevzdalo hlas 1,36 miliónu voličů. Poražení kandidáti Michal Horáček, Mirek Topolánek a Pavel Fischer, kterým dohromady odevzdalo hlas 1,2 miliónu lidí, vyzvali své voliče, aby ve druhém kole podpořili Drahoše. Pokud je voliči poslechnou, má Drahoš šanci porazit současnou hlavu státu." Novinky.cz


Tento způsob uvažování je vlastní všem, kteří si nepřejí, aby prezident Zeman byl zvolen i na druhé volební období. Činila se v tomto duchu i snad všechna média hlavního proudu. Kolika protizemanovských akcí jsme byli svědky? To snad nelze ani spočítat.

Proto my, voliči prezidenta Zemana, můžeme říci: Když všechna média se budou chovat ke kandidátům v druhém kole neutrálně, pak jistojistě zvítězí Zeman a stane se prezidentem republiky i v druhém volebním období.

Ale víme, že toto naše přání média nesplní. Mají nyní jednoho preferovaného kandidáta, bez ohledu na přání většiny našeho lidu, a tím je pan J. Drahoš. Spíše se bojíme, že média budou ještě s větším nasazením bojovat za vítězství "akademika".

Kolik nás čeká falešných zpráv, dezinformací, upravování skutečností, nechceme říci rovnou podvodů, do posledního dne volebního boje? Bude to hotový vodopád, který nás zaplaví. Musíme být na to připraveni.

Tak jako média budou dále bojovat "svůj" boj proti M. Zemanovi, ač si přejeme jejich nestrannost, tak zřejmě nelze počítat ani s tím, že by třeba jen většina voličů kandidátů, kteří se nedostali do druhého kola, poslechne jejich hlas. Naopak věříme, že část těchto voličů nakonec dá svůj hlas M. Zemanovi. Patří totiž k dolním deseti milionům občanů, pro které je M. Zeman jako prezident republiky nejen nejlepším řešením, ale také i jediným možným.

Jsme přesvědčeni, že M. Zeman, přes všechny těžkosti, které ho nyní čekají, přes překážky, jež mu nastaví do cesty, přes mnohá protivenství, přes urážky a ponižování, nakonec zvítězí a stane se opět prezidentem. Budeme se o to snažit, jak nejlépe dokážeme. Vyhrňme si již nyní rukávy a dejme se do díla!

Redakce ČNL

USA a Izrael zintenzivňují hybridní válku v Sýrii

$
0
0
Melkulangara K. Bhadrakumar
14.1.2018 Zvědavec

Ruská letecká základna Hmeimim a námořní základna Tartús na území Sýrie byly v sobotu současně napadeny bezpilotními letadly. K útoku bylo použito 13 dronů. Moderní ruský systém protivzdušné obrany útok odrazil, a je zajímavé, že tři drony byly sundány v neporušeném stavu.


Po čtyřiceti osmi hodinách pečlivé analýzy incidentu vydalo v pondělí ruské Ministerstvo obrany v Moskvě prohlášení:

Technické řešení, které teroristé využili při útoku na ruské základny v Sýrii, musela poskytnout pouze země, disponující špičkovým technologickým potenciálem, pokud jde o poskytnutí satelitní navigace a dálkově řízeného odpalování kompetentně sestavených, vlastnoručně vyrobených výbušných zařízení na přesně stanoveném místě. (TASS)
[Zachycený ...]
Zachycený bezpilotní leoun. Vypadá hodně amatérsky, že?
Země s tak „špičkovým technologickým potenciálem“, schopné „satelitní navigace a dálkového řízení“, jenž se podílejí na proxy válce v Sýrii, jsou jen dvě - Spojené státy a Izrael. Vyberte si. Podle mého názoru je nepravděpodobné, že by se Izrael, navzdory svému suverénnímu vystupování, odvážil zaútočit na Rusko.

Stručně řečeno, během ruských pravoslavných Vánoc USA provedly nenávistný útok na ruský „majetek“. Moskva vydala prohlášení až po prohlídce a vyhodnocení tří dronů, které byly zajištěny intaktní. Explicitní tón prohlášení je určen pro lidi v Pentagonu. Samozřejmě Pentagon vydal z vlastního podnětu předběžné prohlášení, v němž z útoku viní syrské rebely. Toto tvrzení lze však přesvědčivě popřít, neboť povstalecké skupiny působí v severní Sýrii. Ale jsou přičleněny k al-Kajdě, která zastupuje USA a Izrael. RT zveřejnila, pokud jde o odmítnutí odpovědnosti Pentagonu, ironickou dpověď - zde.

* * *

Proč USA napadají ruské základny v Sýrii? Jde o to, že tyto ruské základny se nacházejí v provincii Latákia, podél pobřeží Středozemního moře. A vojenským cílem Spojených států je získat přístup ke středomořskému pobřeží kvůli kurdistánské enklávě, kterou vytvářejí v Sýrii. Bez tohoto přístupu bude enkláva pouze obklopená pevninou a bude závislá na zásobovacích cestách přes Turecko nebo Irák, kromě toho, že bude ekonomicky nerealizovatelná (i když je tato syrská oblast bohatá na ropu).

Saúdský vládní deník Asharq Al-Awsat v pondělí oznámil, že Trumpova administrativa plánuje poskytnout diplomatické uznání kurdské enklávy v severní Sýrii (o velikosti Libanonu). Cílem je vytvořit trvalou základnu pro USA a Izrael ve strategickém, ekonomicky soběstačném a nezávislém Kurdistánu, kde by se střetly hranice Turecka, Iráku a Sýrie, a který by se nakonec mohl rozšířit až k západní hranici Íránu se severním Irákem.

Avšak tato americko-izraelská strategie zůstane nesplněným snem, pokud bude Kurdistán jen vnitrozemským územím, a bude nadále konfrontován ze strany Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. Z toho důvodu je rozhodující vytvořit přístupové cesty ke Středozemnímu moři přes provincii Latákia.

Rusko a Turecko velmi dobře chápou tyto záměry USA. To vysvětluje jejich nejnovější tah - zbavit se přidružených skupin al-Kajdy, které jsou usazeny v provincii Idlib, sousedící s Latákií. Syrské vládní jednotky a spojenecká milice - společně s ruskou vzdušnou podporou - postupují směrem k provincii Idlib v rámci operace, která začala minulý týden. Idlib je poměrně velká provincie, takže bojování s těmito skupinami al-Kajdy bude spíše rozvleklé a zdlouhavé. Syrským vládním jednotkám se v neděli podařilo dobýt strategické město Sinjar, které leží ve vzdálenosti 20 kilometrů od letecké základny Abu Zuhour v provincii Idlib. Mimochodem hlavní silnice, spojující Damašek a Aleppo, také prochází východní provincií Idlib.

Turecko spolupracuje s Ruskem na vyčištění provincie Idlib od teroristické organizace al-Kajda. (Provincie Idlib sousedí s Tureckem.) V každém případě Turecko je úporně proti úsilí USA vytvořit Kurdistán v severní Sýrii. Prezident Recep Erdogan minulý víkend otevřeně pohrozil, že Washingtonu se „nikdy nepodaří přeměnit severní Sýrii na teroristický koridor,“ a slíbil, že „udeří velmi tvrdě [proti USA]. Měli by vědět, že jsme k tomu pevně rozhodnuti. Oblasti, o nichž uvažují jako o součásti teroristického koridoru, by se mohly stát jejich hroby“.

* * *

Je myslitelné, že nedávné pokusy USA a Izraele o vyvolání chaosu v Íránu jsou s tím vším spojeny. Americko-izraelská herní strategie spočívá v tom, aby Írán zabředl do vnitřních problémů. Pokud jde o vyčištění území od skupin al-Kajdy a ISIS, které jsou podporovány Spojenými státy, jsou vlády v Sýrii a Iráku závislé na Íránu a hnutí Hizballáh.

Teherán velmi dobře ví o této americko-izraelské strategii. Íránský režim má bohaté zkušenosti s tajnými operacemi USA a Izraele. Nejvyšší vůdce Alí Chameneí chápe, že syrský konflikt je také existenční bitvou o Írán. Velitelé Islámských revolučních gard poznamenali, že volba spočívá v boji proti americko-izraelským zástupcům v Sýrii a Iráku nebo v boji proti nim na íránské půdě.

Jak bude Moskva reagovat na dronový útok na ruské základny, který byl podporován ze strany USA? Trvalým řešením by bylo provést odvetný úder proti americkým jednotkám a způsobit jim těžké ztráty - jako v Bejrútu v roce 1983. Pokud do Washingtonu dorazí ze Sýrie pár desítek Američanů ve vacích na mrtvoly, prezident Trump určitě řekne: „Už toho bylo dost, chlapci, pojďte domů.“

Problém však spočívá v tom, že Američané vedou „hybridní válku“ - jsou začleněni do kurdské milice, a proto nejsou tak snadným terčem. Pentagon také využívá „kontraktory“ (americké žoldáky), takže politické riziko je minimalizováno.

Proto volba Ruska bude spočívat v tom, že zintenzívní operace k vyčištění provincie Idlib od skupin al-Kajdy, podporovaných USA a Izraelem, jednou provždy. Nikki Haleyová jistě začne skučet na půdě OSN podle instrukcí Izraele, a začne tvrdit, že jde o „válečné zločiny“.

Ovšem v lásce a válce je vše dovoleno, jak říká přísloví, takže Rusové nebo Íránci mají otevřenou i další možnost - vybavit afghánský Talibán drony. Ale je velmi nepravděpodobné, že zajdou tak daleko - přinejmenším pro nynějšek.


US, Israel step up hybrid war in Syria vyšel 11. ledna 2017 na Oriental Review. Překlad v ceně 374 Kč Zvědavec.

Zbořil: Je čas obávat se, aby ti kandidáti nezcepeněli!

$
0
0
Zdeněk Zbořil
Zdeněk Zbořil a rp
14.1.2018 PrvníZprávy
Kdyby se někdo ze zahraničí díval na programy českých TV, anebo dokonce sledoval tištěná média hlavní stoky, musel by si položit otázku, co se to v té zemi, jejíž hlavní město není na rozdíl od Budapešti,Vídně a Berlína ani na mapách předpovědí počasí v Evropě, vlastně děje.


Proč je většina jimi prezentovaných politiků ve stavu takového vzrušení, že je třeba obávat se o jejich duševní zdraví, anebo jim hrozí nějaká tragické selhání srdce či mozková mrtvice. Babička na Starém bělidle by to řekla s literární vznešeností své autorky lidověji, ale naléhavěji: “Je čas obávat se, aby nezcepeněli!“ Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Pokud jde o zvolení prezidenta, nezdá se to být tak dramatické jako při hlasování o důvěře vládě. Přestože máme přímou volbu prezidenta hodilo by se, aby politické strany, které se všechny rozhodly nikoho do této funkce nenominovat, alespoň cimrmanovsky „naznačili“ koho by si v této funkci uměly představit. Kromě ANO 2011, které ústy svého předsedy Andreje Babiše řeklo, že jejím voličům by měl být sympatický Miloš Zeman, se všechny ostatní strany podobné výzvě obratně vyhnuly. Jejich hlavním, a tak trochu tajným, doporučením je „nevolit Zemana“. Až na jednu dvě výjimky, veřejně prezentovaný antizemanovský program mají nahradit prázdná hesla o směřování na Západ, což je jedno z nejjednodušších hesel, které lze vymyslet. Jako kdyby chtěli ospravedlnit to, že ve svých bojácných životech spíše hleděli jiným směrem.

Nikdo z nich nevysvětlil, kterou část Západu tím myslí, zda třeba jen západořímskou říši od rozdělení roku 395 n.l., staletí existence Svaté říše římské, léta krvavých koloniálních válek království španělského, francouzského nebo budování Britského impéria na konci 19.století ovládajícího šestinu světa? Nebo jde dokonce i o vzpomínky na velikost Třetí velkoněmecké říše, která dobyla Evropu a chtěla vládnout „celému světu“? Anebo prostě jen Západ je Západ a Východ je Východ, což je heslo jehož posláním je přesvědčovat nepřesvědčené.

Všichni kandidáti, kteří hovořili o naší cestě na Západ (jistě tím mysleli i naše putování do Vídně jihovýchodním směrem) se obratně vyhnuli vysvětlení, co myslí slovem Východ. Je to jen nadávka Putinovu Rusku nebo rostoucímu vlivu Číny, anebo je to celá minulost evropským imperialismem zkoušených částí světa? Debata o vyznamenání bratří Mašinových měla tak trochu zakrýt, že někteří kandidáti nemají představu o tom, co budou dělat, jiní uvízli v heslech posledního čtvrtstoletí, jiní vůbec nechápou, jak budou zastupovat stát navenek nebo se podílet na moci exekutivní, jak jim to předpisuje Ústava ČR.

Snad lze zmínit jedinou výjimku, když nebudeme kandidáty srovnávat s Milošem Zemanem, a tou byl Michal Horáček. Jednak se snažil hovořit se všemi lidmi bez rozdílu jejich věku, vzdělání, profesí a místa bydliště, jednak projel se svým štábem celou republiku. A je také jediným, kdo ani v případě svého nezvolení bude moci své zkušenosti zužitkovat. Jeho handikepem je, stejně jako u všech ostatních, že začíná svou politickou kariéru nejdůležitější funkcí ve státu, a že je sporné, jak se svými nabytými zkušenostmi naloží. Zřejmě ale nebude zakládat politickou stranu, stejně jako ostatní neúspěšní kandidáti, nebude sestupně kandidovat do Senátu nebo Poslanecké sněmovny PČR, nebude asi ani primátorem hl.m.Prahy nebo krajským hejtmanem a zbude na něj jen “nepolitická politika“, ale nikoli ta, jak ji rozuměl na konci 19.století v době předsednictví vlády hrabě Taffe, ale tak jak ji rozmělnil Václav Havel.

Tím, že se kampaň v prezidentských volbách soustředila na program „jak se zbavit Zemana“ se nestalo nic mimořádného a všichni kandidáti, s výjimkou Michala Horáčka, postupovali tak, jak se od nich očekávalo – bez chuti a bez zápachu. Drobná vybočení na téma „všichni Drahošovi muži“, nebo u nás tak oblíbené poukazování na to, kdo byl kdy před 30-40 lety pozván třeba jen na „úřední pohovor“ do služeben Stb, nemělo vyžadovanou naléhavost a pokřikování třeba na Andreje Babiše jako agenta Bureše celou záležitost učinilo spíše banální.. A tak se stala letošní prezidentská volba především válkou médií s Milošem Zemanem. Politické strany ustoupily do pozadí a snažily se, aby ani náhodou nemusely projevit veřejně svůj zájem o to, kdo bude zvolen prezidentem. Ve prospěch jednoho kandidáta, právě Miloše Zemana, účinně pracovala svou už tradičně „úspěšnou“ negativní kampaní audiovizuální i tištěná média tak intenzivně, že si jednou budeme moci zase vyprávět, třeba s panem Drahošem, o genialitě ruských výzvědných služeb a jimi placených alternativních médií. (Jen není jasné, kdo s kým o tom bude mluvit, když Zeman náhodou nevyhraje.)

Nakonec ani hysterické a bouřlivé jednání o vyslovení důvěry Babišově vládě nepřineslo nic jiného, než další opakování jména Miloše Zemana ve všech možných i nemožných souvislostech. Také oblíbený „případ“ Čapího hnízda se dostal opět do Poslanecké sněmovny, opět jen v režii tzv. demokratického bloku, rozšířeného o ČSSD, KSČM a SPO. Možná ex-post zaujme i výpověď ex-detektiva Komárka, „brutálně“ zlikvidovaného v zájmu ochrany demokracie a právního státu, aniž to „nezávislou justici“, a la Pavel Rychetský, v minulosti zaujalo. Zřejmě ani dnes to nebude tuto „zájmovou skupinu“ vzrušovat víc, než události v polském soudnictví.


 - - -

Polonahá sufražetka napadla ve volební místnosti prezidenta Miloše Zemana, přičemž ho urážela slovy: “Zeman - Putin’s Slut!” (Zeman - Putinova děvka!) Dostane za to Cenu Václava Havla za kreativní disent…?

$
0
0
Břetislav Olšer
14.1. 2018   Rukojmí
Když se v pátek 12. ledna 2018 prezidentský pár blížil ke stolku volební komise, přiřítila k prezidentovi polonahá žena a s ruským či ukrajinským přízvukem vykřikovala anglicky “Zeman - Putin’s Slut!” (Zeman - Putinova děvka!). Pak ji ochranka strhla na zem.

K nečekané a proto šokující akci se přihlásila ukrajinská radikální feministická organizace Femen, která na svých stránkách vydala i prohlášení. Dívka Andželina Diašová se před útokem skrývala ve skupince novinářů, zda věděli, co se chystá, asi neprozradí. Faktem je, že novináři, co se pravideně scházejí v Praze na významných akcích, se znají, takže je s podivem, že sličnou Angolanku a její nedobrý úmysl neodhalili...

Tato mezinárodní feministická organizace se nejvíce proslavila svými protesty v Rusku a na Ukrajině. Ruského prezidenta Putina její členky prohlásily za „kremelského Drákulu“ a několik „svlékacích“ akcí předvedly i na Ukrajině. Aktivistickou útočnici, kterou byla Ukrajinka angolského původu Andželina Diašová, zpacifikovala zrovna v pražském Zemanově volebním obvodu prezidentská ochranka... http://www.rukojmi.cz/clanky/5275-volby-zacaly-zostra-po-prezidentu-zemanovi-se-primo-u-urny-sapala-naha-aktivistka

Zeman se po několika minutách do volební místnosti vrátil. Řekl, že je poctěn, protože ho napadla aktivistka skupiny Femen, která podle něj napadla i papeže. Možná lepou děvu navrhne po vzoru punkové skupiny Pussy Riot na Cenu Václava Havla za kreativní disent…?

Hnutí Femen současně v prohlášení varovalo Čechy, že volbou „věčně opilé prostitutky Zemana dávají hlas kremelskému pasákovi Vladimiru Putinovi”. Zemana hnutí zařadilo do řady politických prostitutek, jako jsou americký prezident Donald Trump, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, bývalý italský premiér Silvio Berlusconi, Marie Le Penová nebo moldavský prezident Igor Dodon.

Andželina Diašová při protestu proti návštěvě běloruského prezidenta zde fotografie

Všichni tito lidé jsou podle Femen nějak ve spojení s Ruskem, s režimem Vladimira Putina, pracují pro ruské firmy nebo přijímají podporu od Ruska či Putinovu Rusku nadbíhají.


Dívka za sloupem, bez problémů vpuštěná do volební místnosti, ani prezidentskou ochrankou nelegimitovaná, se na prezidenta později vrhla. FOTO: Milan Malíček, Právo

Andželina Diašová už v červenci 2017 označila běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka jako diktátora na podobně pojaté akci v sídle ukrajinského prezidenta, kam Lukašenko přijel. Byla zadržena a stíhána za výtržnictví a kladení odporu úřadům.


Andželina Diašová před ukrajinským soudem... FOTO: Femen

K soudu pak přišla oblečená jako kanibalka. Zdůvodnila to, že země, kde může být aktivista potrestán za nenásilný protest, nemůže být považovaná za rozvinutou a civilizovanou. Šestadvacetiletá Andželina Diašová má ukrajinské občanství, je smíšeného původu, její matka je Ukrajinka, její otec pochází z Angoly a během osmdesátých let studoval v SSSR.

Diašová vystudovala psychologii v Kyjevě na Národním pedagogickém institutu M. P. Dragomanova. Občas působí jako modelka. Členkou hnutí Femen je od roku 2009. Se svojí přítelkyní Anou Ličukovou bojovala především proti homofobii a za práva homosexuálů. Hájila také práva zvířat a objevila se v soudní síni, kde byl souzen Ukrajinec, který týral zvířata bez domova.

Foto: ČTK

Podle odborníka na bezpečnost Andora Šándora jde o obrovské pochybení ochranky. „Prezidentovi muži“ měli prý volební místnost v první řadě prověřit. Kdyby tak udělali, nemuselo k incidentu vůbec dojít. „Lze naprosto legitimně vyčíst ochrance to, že přivedla prezidenta do volební místnosti, aniž by přesně věděla, kdo v ní je. Přítomné měla ochranka dopředu zkontrolovat, novináře přes novinářské průkazy, ženu by takto odhalili,“ přiblížil Právu Šándor.

Podle informací Práva se v místnosti v danou chvíli mohlo pohybovat kolem padesáti lidí, přičemž členové ochranky neprověřovali ani nelegitimovali nikoho. A to i přesto, že se na místě objevili již zhruba třicet minut přes prezidentovým příjezdem. Novinky


Následně se prezident do volební místnosti vrátil a odvolil. FOTO: Milan Malíček, Právo

Ale stejně je to zvláštní, že si Andželina Diašová vybrala přesně den prezidentských voleb a zrovna Miloše Zemana, kandidáta nejžhavějšího pro Hrad, aby ho před celým světem degradovala. Všude globální fotografové a kameramani, aby mohli poslat do světa, jak na něho křičí: „Zeman je Putinova děvka”.

Když si uvědomím, že mezi osmi jeho konkurenty je cca pět všehoschopných podrazníků, jelikož se dostali mezi prezidentské kandidáty podvodem, a neštítí se ničeho, budu jen zle fabulovat, ale třeba aby angažovali zuřivou sufražetku. Proč svůj protest neudělala Andželina Diašová třeba při Zemanovu projevu v OSN nebo 17. listopadu na Národní třídě, nebo v Moskvě u Putina, ale právě 12. ledna 2018 ve volební okrsku největšího favorita voleb …?

Podrazy Zemanových protikandidátů mohou být však různé; jak napsal skvělý politický analytik Jiří Baťa, třeba kandidát Horáček, který několikrát ve své kampani proslul silnými slovy, že stávající prezident se nezúčastní duelů s ostatními kandidáty, protože se prý bojí, že by neobstál. Zvláště pak se prý bojí samotného Horáčka, který by si prý, jak velkohubě pronášel, M. Zemana namazal na chleba. Silná slova, ale skutek utek. Jestliže se Miloš Zeman duelů nezúčastnil, je to jeho právo, což však neznamená, že tak činí z důvodů obav z možného neúspěchu.

Video, které si nechal Horáček vyrobit, je pro běžného člověka, který nemá ani tušení o navýsost neférového, nečestného a zbabělého způsobu předvolebního boje veksláka Horáčka se může mylně domnívat, že duel je autentický. Nicméně po jeho shlédnutí a při vědomí, že se jedná o podvrh, podvod, resp. falešné video je zcela zřejmé, že kromě celkového pohledu na tři účastníky rozhovoru, který dělá dojem autentičnosti, je samotný rozhovor mezi prezidentem Milošem Zemanem a panem Soukupem je rozhovor veden pouze mezi prezidentem a panem Soukupem. http://www.rukojmi.cz/clanky/5274-vekslak-horacek-svym-falesnym-videem-s-udajnym-rozhovorem-s-milosem-zemanem-jen-potvrdil-jaka-podrazacka-svine-ktera-se-take-uchazela-o-post-prezidenta-ceske-republiky

Jak ale řekl již humorně po oddechovém času prezident Zeman, pohaně ze strany feministek neušel ani Vatikán. Nedávno jsem tento ministát navštívil a nemluvilo se tam skoro o ničem jiném, než o nebývalých věcech; jak v Evropském parlamentu a v Radě Evropy ve Štrasburku vystoupil papež František, přestože ho v tamní katedrále Panny Marie pár dnů předtím pošpinila členka feministického hnutí Femen, když nahá vystoupila před oltářem s nápisem na zádech i na prsou:

„Papež František není politik!“ Minutu postála a pak zmizela v davu, takže ji nestačili zaregistrovat ani policisté. Nestačili, nebo nechtěli…? Stejná provokace se odehrála rovněž přímo na náměstí Sv. Petra v Římě...


Vatikán... Snímek Břetislav Olšer
Mezi sufražetky patří nejen Andželina Diašová, ale taktéž členky poněkud zvrhlé skupiny Pussy Riot, proslulé svým nehorázným ponížením věřících lidí v moskevském chrámu Krista Spasitele. Kampak se vytratily hrdinky Tolokonnikovová s Aljochinovou, co v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou pro ČT24 označily prezidenta Miloše Zemana za „patriarchálního blbečka“.
Pussy Riot jsou přece stejná krevní skupina jako Charlie Hebdo, co kreslí Svatou Trojici jako trojici kopulujících mužů a Pannu Marii, která rodí prase, ruské punkerky zase zpívají urážející věřící v chrámu Krista Spasitele písní:
„Bohorodičko, vyžeň Putina. Černá kutna, zlaté nárameníky a všichni farníci se plazí k pokloně. Zjevení svobody na nebesích… Hovno, hovno, hovno Boží. Hovno, hovno, hovno Boží… lépe kdyby v Boha, vymrdanec, věřil... Bohorodičko, Panno, staň se feministkou, staň se feministkou, feministkou se staň...“ písně Pussy Riot – je nebo není urážkou církve?
Pussy Riot, jež zhanobily křepčením a sprostou písní pravoslavný chrám Krista Spasitele a dostaly za to Cenu Václava Havla za kreativní disent. Je neuvěřitelné, za co všechno si mohou dnešní rozverné dívky vysloužit novinářské a jiné kreativně vypocené ceny…? V mešitě by dopadly mnohem mnohem hůř.... http://www.rukojmi.cz/clanky/537-jak-clenky-pussy-riot-nositelky-ceny-vaclava-havla-za-kreativni-disent-soulozily-v-moskevskem-biologickem-muzeu
Pussy Riot poprvé udeřily v lednu 2015. Osm dívek v kuklách a pestrobarevném oblečení zapělo na Rudém náměstí píseň s názvem "Putin se pochcal" a za svůj politický hapenning dostaly pokutu. Ta je ale neodradila a další "koncerty" na sebe nenechaly dlouho čekat. Videa, na kterých řádí v metru, na trolejbusu či před vězením, kde byl zavřen opoziční aktivista Alexej Navalnyj, se stala na internetu hitem. Stejně jako Putin dopadl i "pochcaný" Janukovyč... Naděžda
Tolokonnikovová, Aljochinová a Samucevičová se  znají už z radikální umělecké skupiny Vojna. Její členové milují veřejné pohoršení, když třeba pod heslem "palácový převrat" otočili na střechu několik policejních aut nebo nakreslili obří penis na zvedací most před budovou tajné služby v Petrohradu.
Inu, prezident Zeman měl v napjaté volební situaci nečekané rozptýlení; když se po několika minutách do volební místnosti vrátil, už s úsměvem řekl, že je poctěn, protože ho napadla aktivistka skupiny Femen, která podle něj napadla  i papeže Františka, u kterého byl nedávno na ve Vatikánu na audienci. Možná tuto lepou polonahou děvu navrhne po vzoru punkové skupiny Pussy Riot na Cenu Václava Havla za kreativní disent...?
Článek je s autentiskými fotografiemi zde

Hradní závrať z úspěchů může skončit Zemanovou prohrou, hodnotí první kolo Oskar Krejčí

$
0
0
14.1.2018 Redakce Argumentu

Rozhovor: Politolog Oskar Krejčí hodnotí první kolo prezidentských voleb. Proč se nedá mluvit o úspěchu Miloše Zemana a proč má v druhém kole větší šance Jiří Drahoš? 





!Argument:Skončilo první kolo prezidentských voleb. Před několika týdny jste v rozhovoru pro !Argument prohlásil, že Miloš Zeman má malý mobilizační potenciál pro druhé kolo. Co tím myslíte?
Oskar Krejčí: V podmínkách, kdy je veřejnost výrazně rozdělena kolem jedné osoby či jednoho tématu, což je dnes na celém Západě běžné, se zmenšuje počet přebíhajících voličů. První kolo mělo příliš podobu referenda o Miloši Zemanovi – jednalo se téměř o simultánku. Zjednodušeně se dá říci, že se vybíral kandidát, který bude stát v druhém kole proti současnému prezidentovi. Opticky došlo k vylepšení Zemanovy pozice: před pěti lety získal Zeman v prvním kole 24,2 %, včera 38,6 %. Relativní jistotu má ale jen v krajích, kde dostal nad 40 %, tedy především na Moravě bez Brna. Ústecký a Plzeňský kraj také vypadá nadějně. Ovšem množství voličů, kteří se přeskupí od kandidátů vypadlých ze hry v prvním kole, je mnohem menší, než tomu bylo při volbách v roce 2013.

!A: Z vaší odpovědi cítím, že zůstáváte skeptik, pokud jde o Zemanovo vítězství. Můžete být konkrétnější – proč ona pochybovačnost?

O.K.: Matematicky je to prosté. Když sečtete výsledky prvních čtyř Zemanových protihráčů, dostanete se nad 50 % odevzdaných hlasů – konkrétně přes 54,8 %. Což platí, i když čtvrtého vyměníte za pátého – 50,3 %. V prvním případě je to pro Zemana prohra i při předpokládaném poklesu účasti v druhém kole.

!A: Prezident má při souboji o znovuzvolení vždy poziční výhodu. Proč tedy je Zemanův úspěch tak málo výrazný?

O.K.: Už při letmém pohledu je vidět, že v podstatě chyběla klasická kontaktní volební kampaň – kvas kolem volebního štábu; kromě sběru podpisů chyběli pobíhající aktivisté-agitátoři, nebylo vidět letáky, dobrovolnické spoty. Opět to zjednoduším: chybělo desatero – To jsme spolu dokázali! Prvoplánová aktivní podpora Zemana ze strany některých médií, zvláště internetových, přesvědčovala přesvědčené; nepřekročila směrem k nerozhodnutým voličům. Je samozřejmě důležité udržet si volební sponzory, ale zdá se, že volební stratég s originálními nápady, jako býval Miroslav Šlouf, letos chybí. Odhazovat lidi jako ošoupaný spotřební materiál se nevyplácí.

Slavný „Zemák“ nahradily úřední inspekce prezidenta v krajích. Pozoruhodné je, že se Zemanovi nikdy nepodařilo postavit životaschopnou stranickou organizaci. S tím souvisí i nulová snaha Zemana připravovat si nástupce. Strana práv občanů nikdy v parlamentních volbách neuspěla, i když měla dobrý program, sponzory, volební taktiku. Před pěti lety ovšem dokázala vytvořit síť agitátorů. A nejen to. V minulých volbách její organizační tajemník znal snad každého okresního funkcionáře sociální demokracie. I když měla sociální demokracie vlastního prezidentského kandidáta, kontakty byly těsné – a nebyl problém přeskupit voliče sociální demokracie v druhém kole k Zemanovi. Dnes je – částečně i díky Zemanovi – sociální demokracie v rozkladu. A nebyla ničím nahrazena.

!A: Předsedové řady stran – ANO, sociální demokracie, KSČM, SPD – přece vyzvali k volbě Miloše Zemana?

O.K.: Nejde o výzvu, jde o schopnost zorganizovat pomoc v místě voleb.

Když se podíváme na profil Zemanovy kampaně před prvním kolem, pak jejím vyvrcholením bylo vystoupení v Poslanecké sněmovně. Jestli někdo počítal s tím, že se to ve volbách zúročí, zmýlil se hned dvakrát…

!A:
Řada lidí ale Zemana za toto vystoupení chválí!

O.K.: I já si myslím, že to bylo státnické vystoupení. Navíc formou i obsahem v takové kvalitě, na jakou zatím nedosáhne žádný z jeho protikandidátů. Jenže spoléhat na to, že novináři sami vytvoří agitační vlnu a přenesou Zemanovo sdělení až k masovému voliči, je prostě nesmysl. I kdyby chtěli, tak to neumí. A většina nechce. Za druhé, v tomto vystoupení se prezident spojil s Andrejem Babišem – a v předvečer hlasování prohrál. Což bylo předem dané. Myslet si, že voliči ANO nahradí voliče sociální demokracie, je zkratkovité, protože ANO má nedisciplinované voliče a navíc vyvolává příliš velký odpor, mobilizuje antizemanovský tábor. Když nebude Zeman zvolen prezidentem, jakou šanci má Babiš na další pokusy sestavit vládu? Můžeme se do nekonečna přít, zda je v tuto chvíli Babiš pomoc pro Zemana, nebo koule na jeho noze.

!A:Andrej Babiš vyzval Zemana, aby se v této situaci distancoval od své východní politiky. Pomohlo by mu to?
O.K.: Politika není o výrocích. Je naivní si myslet, že když někdo řekne „Projekt Čapí hnízdo je dotační podvod“ a jiný prohlásí „Projekt Čapí hnízdo není dotační podvod“, vše je vyřešeno vytvořením slovní rovnováhy. Je tu obvinění a morální přešlap za čáru, za kterou politik nesmí. Na tom nic nemění fakt, že Evropská unie je plná takovýchto Čapích hnízd napomáhajících koncentraci majetku v rukou vybraných rodin. Když teď Zeman řekne, že je a vždy vlastně byl proti Putinovi, kavárnu nezíská a své příznivce zmate.

!A: Co vás na prvním kole nejvíce překvapilo?

O.K.: V podstatě mlčící mediální mainstream, který byl jindy při každé vhodné i nevhodné příležitosti ostře protizemanovský. ... .... .... .... .... .....

(celý text najdete zde)

Klub "Nová republika" leden 2018


OLAFí hnízdo

$
0
0
Pavel Letko
14.1.2018 E-republika


Odpůrci Babiše nemají anonymní udavače rádi, pokud ovšem nevyužívají jejich služeb. Němcová práská dveřmi a Kalouskovi se chvěje hlas. V této zemi někdo použil dotace na dobrou věc. Lhář jeden. Ani Němcová, ani Kalousek nic takového jaktěživo neviděli. Lež je jim naprosto cizí, to jsme mohli pozorovat v přímém přenosu 25 let.



Vlastně ani nechci psát o kauze Čapí hnízdo, na tuto aféru bude dost času. Kauza se stane díky rétorice politických světců typu Kalouska stálicí na televizní obrazovce pro příštích 50 let. Raději se podívejme na souvislosti celé kauzy publikované jako OLAFGATE.

Pár slov ke kauze Čapí hnízdo


Podle našich placených novinářů je EU vzorem nezávislosti a samotný úřad OLAF zvlášť. Připomeňme, že za doby bývalých zlodějen, kdy byl citovaný pan Kalousek ministrem financí, se o tomto kontrolním úřadu EU prakticky vůbec nemluvilo. Je to tam samý odborník, a to ukrutně nezávislý odborník. Kultura, a zejména ta politická je na velmi vysoké úrovni, a to až takové, že vrcholu z naší české bažiny ani dohlédnout nemůžeme. Spravedlnost, právo, poctivost a vysoká kultura jdou v evropském prostoru ruku v ruce jaksi přirozeně. Taky bychom chtěli takto hrdě kráčet EU-světem. Ale nám, plebejcům v Čechách a na Moravě, je to bohužel upřeno vinou Ruska a zločinného Putina zvlášť. Hodně se na tom podepsala také okupace Tibetu Čínou, což nedává spát jednak knížeti Schwarzenbergovi a jednak neohroženému bojovníkovi za lidská práva Miroslavu Kalouskovi. Takže k tomu OLAFu.

Dlouholetý ředitel tohoto úřadu Giovanni Kessler stál v roce 2012 za vyšetřováním v tzv kauze Dalligate. Šlo o komisaře Johna Dalliho, který měl na starosti úpravu legislativy ohledně tabákových výrobků a byl OLAFem obviněn z přijímání úplatků od tabákové lobby ve výši 60 milionů Euro. Díky zprávě Olafu a s ní souvisejícímu politickému nátlaku Dalli na svůj post rezignoval. A teď to podstatné. Dalli se dočkal osvobozujícího rozsudku nezávislého soudu, protože zpráva OLAFu obsahovala více domněnek než důkazů. Plné satisfakce se však nedomohl, protože podle soudu odešel z úřadu sám a dobrovolně.  Souběžně byl však ředitel OLAFU Giovanni Kessler obviněn z nelegálních praktik vyšetřování a belgický soud požádal o zbavení jeho imunity. Tato žádost ovšem musela být třikrát opakována. Více v Bakalových Hospodářských novinách ZDE. Ředitel OLAFu Kessler odmítal odstoupit, podával stížnosti proti zbavení imunity a byl svými evropskými kolegy dlouho držen nad vodou. Nakonec dostal koryto v Itálii a tak 15. 9. 2017 sepsal rezignační dopis. ZDE. Nadále je trestně stíhán.

EU-komisař John Dalli
Šéf OLAFu Giovanni Kessler

Tolik asi k té kultuře, nezávislosti a ryzí etice v EU, potažmo v OLAFu. Za zveřejněním celé zprávy v Bakalově Aktuálně.cz stojí možná touha po pravdě nebo možná touha po likvidaci Babiše opřená o podložené přesvědčení, že 99,9 % občanů si tuto zprávu nikdy nepřečte. Proto je možné jí zveřejnit v plném znění a pomocí manipulace tvrdit nadále prakticky cokoliv. A tak jedni tvrdí, že Babiše zpráva neobviňuje a druzí tvrdí, na základě téže zprávy, že je už prakticky odsouzen. Vezměme tedy některé jednotlivé teze zprávy:

Anonym


Zpráva OLAF říká toto.
Dne 25. listopadu 2015 byl OLAF informován anonymním zdrojem o údajném zneužití Strukturálních fondů ……i Regionálního operačního programu Střední Čechy 2007-2013. Příjemcem projektu byla společnost Farma Čapí hnízdo a.s. Celkový finanční objem investice byl CZK 436 588 000/EUR 16,85 mil., z čehož CZK 42 500 000/EUR 1,64 mil. poskytl ERDF. Cílem projektu bylo postavit multifunkční kongresové centrum...
Všimněme si, že jde o anonymní udání. Stejně jako v případu Rath, také zde máme anonymního udavače. Škoda, že jej začalo hryzat svědomí až s nástupem Andreje Babiše do politiky. Tento fakt ukazuje zjevně na politické souvislosti mezi inkriminovaným udavačem a politickou dráhou Andreje Babiše. Odpůrci Babiše nemají sice anonymní udavače rádi, ovšem pouze v tom případě, kdy sami nevyužívají jejich služeb. Mimochodem, Babiše mohli obvinit za zneužití státních dluhopisů (viz náš článek Česká cesta ke korporátnímu fašismu). Ale to by museli prokurátoři obvinit málem jedno promile obyvatel, čili většinu miliardářů v tomto státě.

Udavačská aritmetika: 1+1=1, 2+1=1...


Citujme zprávu OLAF. Konkrétně jde o to, že když dva příbuzní vlastní dvě různé firmy, vyšetřovatelům se zdá, že jde o firmu jednu, přinejmenším je dobré na ní takto pohlížet. To je tedy naprosté novum. Má-li tedy někdo z vaší rodiny firmu, automaticky je to tak trochu i firma vaše. Každopádně máte-li firmy dvě, je to vlastně firma jedna. Z toho lze dovodit, že pokud máte v příbuzenstvu firmy tři, tak je to firma tuplem jedna.

Vyšetřování OLAF dospělo k závěru, že rodinné vazby mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. se zdají být takové, že poskytly těmto osobám příležitost působit společně za účelem ovlivnění obchodních rozhodnutí dotčených podniků, což znemožňuje, aby na tyto podniky bylo nahlíženo jako na ekonomicky nezávislé subjekty. Tyto dva podniky lze považovat za “propojené” v rámci příslušných právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.

Protože se vyšetřovatelům „něco zdá“, pak lze z tohoto zdání dovozovat právní závěry. OLAF tedy díky tomu, že se vyšetřovatelům „něco zdálo“, založil novou matematiku spočívající ve zjištění, že sčítáme-li celá čísla příbuzných, součtem bude vždy a všude nezávislá jednička.

Anonymní akcie


Opět jsme u klasického problému jednoho promile a českého korporátního kapitalismu, který se jmenuje “akcie na majitele”, neboli société anonyme. Citujme zprávu OLAF.

Na základě rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů společnosti se právní forma společnosti změnila ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost krátce předtím, než byla v únoru 2008 podána žádost o projekt. Druh akcií, vydaných společností, umožnil jejich anonymní vlastnictví po celou dobu realizace projektu.

Tak to OLAF pláče hezky, ale na špatném hrobě. Pokud bylo „anonymní vlastnictví“ zakázáno, dotace neměla být poskytnuta. Pokud zakázáno nebylo, je tato pasáž pouze manipulací s fakty. Anonymní vlastnictví patřilo k vlajkové lodi všech pravičáků v Čechách, na Moravě i celé EU. Když se zpřísňovaly podmínky v účasti veřejných soutěží o státní zakázky v tom smyslu, aby vlastnická struktura byla jasná, byl to „útok proti svobodě podnikání“. Taková diskuse probíhala jak v EU, tak v našem parlamentu. Korupční prostředí prostřednictvím „anonymních akcií resp. akcií na majitele však k údivu pražské kavárny nevymyslel Babiš a nemá původ ani v pupku světa, v Praze. Podle kvalifikovaných odhadů EU ZDE bylo rozkradeno prostřednictvím dotací jen v roce 2011 něco mezi 12 a 120 miliardami korun. Anonymní vlastnictví je typická česká finta k vývozu nezdaněných peněz do daňových rájů. Připomeňme, že jakýchkoliv peněz, tedy i těch rozkradených dotací. A tento typ zlodějny Kalousek a dalším pravdoláskařům stračího typu nikdy nechtěli zrušit.

Politický lobbing

Zase citujme ze zprávy OLAF.

Kromě informací od anonymního zdroje OLAF obdržel informace od Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku a od Evropského účetního dvora. Tyto instituce předaly informace o politickém lobbování, spojeném s alokací z Evropských fondů… Jistí čeští političtí představitelé se snažili navýšit podíl finančních prostředků určených pro tento program ve prospěch velkých společností na úrok SME.


Tak to je dobré. A kteří politici to byli? A zač konkrétně lobbovali? To se nedozvíme, novináři bakalonovin zveřejnění nepožadují, možná si toho ani nevšimli.

Důkaz o propojení firem skrze stejný předmět podnikání?


Zpráva OLAF praví toto.

Podle veřejně dostupných informací publikovaných on-line v Obchodním rejstříku si v období 2008-2011 společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. zaregistrovala následující obchodní aktivity:’’
*nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží vyžadujícího zvláštní povolení
*zemědělství

Podle veřejně dostupných informací, zveřejněných českým on-line Obchodním rejstříkem společnosti Agrofert Holding a.s. / Agrofert a.s. zaregistrovaly v období let 2008-2011 následující obchodní aktivity:
*nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej kromě zboží vyžadujícího zvláštní povolení
*poradenská činnost v zemědělství
*služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně ekonomické povahy fyzickým a právnickým osobám...


Tak to jsou krutá zjištění odborníků z OLAFu. Farma Čapí hnízdo a Agrofert měly v obchodním rejstříku podobný předmět podnikání! To je tedy naprosto ojedinělé. Podniká-li někdo v zemědělství, tak každý, kdo v něm také podniká, je automaticky „sprostý podezřelý“.


Precedens z Itálie


Zpráva OLAF:


Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 v případu C-91/01 Italská republika vs. Evropská komise. ….Podle bodu 56 rozsudku může propojení podniků vycházet z ekonomických, finančních nebo organizačních důvodů.

Žádáte-li o dotace, musíte si přečíst všechny rozsudky v Evropě a doufat, že jste nějaký nepřehlédl, protože jinak, jak píší naši světa znalí novináři, hrozí vám aspoň deset let. V praxi to má k trestní odpovědnosti velmi daleko, a tak se nelze divit, že řada národních orgánů po celé Evropě doporučení odborníků OLAFu ignoruje.
Podnikáte? Najměte věštce, kupte křišťálovou kouli!

Ze zprávy OLAFu týkajícího se kauzy Čapí hnízdo z roku 2008:


Interpretace čl. 3 odst. 3 Přílohy k Doporučení komise č. 2003/361/ES zahrnutá v rozsudku č. C 110/13 byla později použita při soudním jednání dne 11. května 2017…’’
Za fyzické osoby, které jednají společně, ve smyslu čl. 3 odst. 3 čtvrtého pododstavce uvedené přílohy jsou považovány osoby, které slaďují své jednání s cílem uplatňovat vliv na obchodní rozhodnutí dotyčných podniků tak, aby tyto podniky nemohly být považovány za vzájemně hospodářsky nezávislé. Splnění takové podmínky závisí na okolnostech dané věci a není nutně podřízeno existenci smluvních vztahů mezi těmito osobami ani konstatování jejich záměru obcházet definici mikropodniků, malých a středních podniků ve smyslu přílohy l nařízení č. 800/2008.”
Společnost IMOBA a.s. a paní Mayerová jako dotčené osoby poskytly vyjádření k aplikaci rozsudku č. C-110/13 a argumentovaly tím, že rozsudek byt vynesen a zveřejněn až v roce 2014, šest let po odeslání projektové žádosti, a tudíž nemůže být použitý ve zprávě OLAF.
‘’V této věci by OLAF chtěl poukázat na rozsudek Evropského soudního dvorů č. 60/79 Denkavit ze dne 27. března 1980, bod 16: ”Výklad pravidla práva Společenství, který Soudní dvůr podává při výkonu své pravomoci, kterou mu přiznává článek 177, v případě potřeby objasňuje a upřesňuje význam a dosah tohoto pravidla tak, jak musí být nebo jak mělo být chápáno a používáno od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost. Z toho vyplývá, že takto vyložené pravidlo práva Společenství musí být použito správním orgánem v rámci jeho pravomocí i na právní vztahy vzniklé a založené před rozsudkem Soudního dvora, jímž je rozhodnuto o žádosti o výklad.

Jinými slovy. Podle OLAFu jste vázáni budoucími výklady soudu, které sice v době svého jednání neznáte, ale musíte se jimi řídit… když to neuděláte, označí vás poslanec Kalousek právem za podvodníka, za nadšeného hýkání placených novinářů.

Addidas a Puma - jedna rodina, jedna firma

S ohledem na platnou legislativu a precedenční právo, OLAF došel k závěru, že rodinné vztahy mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holdingu a.s. se jeví tak, že umožňují těmto osobám pracovat společně tak, aby vykonávaly vliv na obchodní rozhodování dotčených podniků, což neumožňuje na tyto podniky pohlížet jako na na sobě ekonomicky nezávislé subjekty.
’OLAF došel k závěru, že všichni akcionáři Farmy Čapí hnízdo a.s. v dotčeném období mohli být považováni za osoby blízké panu Andreji Babišovi, tehdejšího vlastníka Agrofert Holdingu a.s. Proto tedy podniky Farma Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. lze považovat za “propojené” dle článku 3.3 Přílohy Doporučení Komise č. 2003/364/ES, jelikož analýza právních a ekonomických vztahů mezi nimi prokazuje, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvořily jedinou ekonomickou jednotku, přestože formálně mezi sebou neměly vztahy popsané v prvním pododstavci článku 3(3) zmíněné Přílohy.“….

OLAF dále dochází k závěru, že společnost příjemce se nepotýkala se znevýhodněními typickými pro SME. Proto v souladu s platnou legislativou má Evropská komise právo odmítnout poskytnutí finanční podpory takovému příjemci. Poskytnutí finanční podpory podniku, který se nepotýká se znevýhodněními typickými pro SME, by bylo v rozporu s pravidly pro státní podporu, jelikož taková podpora by pravděpodobně způsobila závažnější porušení hospodářské soutěže. 
 

OLAFí závěry


OLAF zastává názor, že dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. (právní nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.) a její statutární zástupci v té době, paní Jana Mayerová, rozená Nagyová, a pan Josef Nenadál, poskytli nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedli,’’
‘’a) že žadatel, společnost Farma Čapí hnízdo a.s., neprošla žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako SME.


Všechny podstatně skutečnosti se přece dokládají. Výpis z rejstříku a další vyžádané doklady. Farma je obviněna, že nedodala NEVYŽÁDANÉ dokumenty?

b) Dále tím, že poskytli pouze část kopie smlouvy o půjčce uzavřené s českou pobočkou banky HSBC, zástupci společnosti žadatele zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu SME.

To se nějaký orgán rozhodující o miliardách dotací spokojí se smlouvou, kde poloviny smluvního vztahu chybí? Co je to za nesmysl? Podmínkou dotace může být zajištění financování, zajištění úvěru. Takové doklady si poskytovatel dotace může vyžádat, Když si je nevyžádá, nebo je někde zašantročí, bude příjemce dotace trestně stíhán?

Tyto činy mohou být stíhány národními soudními orgány jako porušení par. 212 a 260 českého Trestního zákoníku. Národní soudní orgány mohou zohlednit informace získané během vyšetřování úřadem OLAF při jejich dalším postupu.

Dobro došli.

Závěr


a) Kauza je zjevně kauzou politickou. Pokud by Andrej Babiš nebyl úspěšným politikem, nebylo by patrně podáno ani anonymní udání, ani by nebylo vyšetřováno tímto způsobem. Kdyby policie takto bedlivě vyšetřovala všechna anonymní udání, kapacitně by jistě všem udavačů vyhovět nestačila. Ročně bylo rozkradeno okolo 120 miliard a Čapí hnízdo je pouhou kapkou v moři)

b) Kauza je nejen zpolitizovaná, ale především je výrazem souboje rozhodujících vlivových a ekonomických subjektů, a to včetně těch ze šedé a černé podnikatelské zóny. Každá „slušná“ mafie má své novináře, své politiky, své státní zástupce a své soudce. To je kapitalistická praxe dovezená ze Spojených států, ale u nás už byla zabydlená i za socialismu.

c) Pan Babiš MOŽNÁ opravdu se svými dětmi, přáteli a partnerkou účelově založili firmu, aby firma dosáhla na dotace určené malým a středním podnikům, tedy podnikům, které si seženou úvěr na 400 milionů a dostanou od EU příspěvek 50 milionů. MOŽNÁ, že si však rodinní příslušníci a přátelé Andreje Babiše založili firmu, požádali o dotaci 50 milionů, přičemž jim Andrej Babiš ručil za úvěr. To snad není trestné, ručit za úvěr svým dětem, ne?

d) Poskytování dotací malým a středním podnikům trh nenarovnává, ale křiví. To vám řekne každý pořádný TOP pravičák. Ovšem pokud zrovna takovou dotaci nečerpá, že? EU-socialismus žádnému českému vekslákovi s dotacemi nikdy nesmrděl. Ale kde EU bere ty peníze? Přece z našich daní. Tak proč mám platit dotační EU-socialismus, když za mnohem menší peníze budu mít kapitalismus volné a rovné hospodářské soutěže? Jak to, že jedno promile miliardářů jsou zavilí socialisté a žijí ze státu?

e) Chcete podpořit malé a střední podniky? Přestaňte podporovat ty velké. Nepovolujte obchodní centra v centru měst. Zrušte možnost reklamy v televizích a dalších médiích. Zakažte okamžitě reklamu na alkohol, sázky a hazardní hry všeho druhu. Posilte instituce sledující kvalitu potravin a dalšího zboží. Zjednodušte legislativu a právní rámec podnikání. Zaveďte progresivní zdanění a posilujte antimonopolní působení státu.

Samotné dotace jsou jen jiným pokřivením pokřiveného trhu a lidských vztahů. Jsou podhoubím korupce a jako takové byly MOŽNÁ v Evropě zřízeny. Možná dotace vznikly, aby zvýhodnily kamarády jedněch dočasně mocných, na úkor jiných, věčně bezmocných. Instituce OLAF vznikla MOŽNÁ jako nástroj tabákové a jiné lobby trestající ty, kteří nepatří do party, neplatí výpalné a strkají nos tam, kam jej strkat nemají. Možná, že právě proto OLAF zlikvidoval na přání tabákové lobby jednoho protitabákového bojovníka Dalliho. Možná. Možná, že OLAF má pomoci zničit Andreje Babiše, protože narušuje rovnováhu dělby moci a působí proti zaběhnutému korupčnímu prostředí. Prostředí, v němž lobby v zájmu mocných korumpují a politici jsou zkorumpovanými. Jedno promile si předtím politiky jednoduše kupovalo, ale samo politiku nedělalo. Babiš to změnil, ale dobře to není. K tomu viz náš článek Babišova finanční reforma a daňové ráje. Spojí-li se moc kapitálu s mocí politickou, co zbude na ostatní? V očích stávajících politiků se Andrej Babiš stává Kmotrem s prstenem, který je třeba líbat. To se našim politikům nechce, protože přísahali věrnost jiným kmotrům. Jejich služby v novém modelu české korporátního fašismu se stanou bezcennými, viz článek Stát pro jedno procento aneb Volby to jistí. Jak řekl klasik: Za každým majetkem hledej zločin, za velkým majetkem velký zločin. Teoreticky stojí demokracie na pilíř moci zákonodárné, výkonné a soudní, prakticky je však rozhodující kdo a jak do těchto pilířů investuje. Rozhodujícími elementy pilířů jsou drahé kameny a kabelky zakoupené těmi, co na to mají kapitál. Andrej Babiš je produktem i tvůrcem tohoto zkorumpovaného prostředí typického kapitalismu. Je však k dispozici něco lepšího?

Kořenem zla je chamtivost. Jako bychom si mohli něco z tohoto světa odnést, a neodcházeli všichni stejně nazí. Jak řekl Jan Hus: “Vlci se perou o kost. Seber jim ji, a přestanou.”

Kudy z toho ven? Přečtěte si závěr článku “Milostivé léto”


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!



 
Související články:


Koho volí kolegyně Spencerová? „Tak to tedy fakt nevím!“

$
0
0

Tereza Spencerová - rozhovor
14.1.2018 Literárky
Pokračuje: „Ale se Zemanem by namísto nudy zavládla ‚sranda‘, přinejmenším při pohledu na to, jak se ‚Praha‘ zase na pár let ponoří do hysterického a čím dál vulgárnějšího ‚boje proti Hradu‘. Kradení standarty a vyvěšování trenýrek už by se muselo trumfnout něčím větším!“ Uvádíme její pravidelný týdenní přehled.


Minule jste konstatovala, že USA na Blízkém východě, konkrétně v Sýrii, už prohrály. Ano, ale ona se mezitím objevila kniha popisující poněkud chaotické, divoké a vrtošivé prezidentování Donalda J. Trumpa. Že se prý nepředře, není zvyklý studovat podklady, neustále kouká na TV a cpe se hamburgery, chová se v zásadě dětinsky a soustřeďují se kolem něj různé kliky spolupracovníků, které bojují o moc v Bílém domě. Pokud je alespoň část z toho pravda, dá se vůbec ještě mluvit o nějakých výsledcích, které by USA jako velmoc měly mít? Vysvětluje to americké „úspěchy“ jak na Blízkém východě, tak třeba na Ukrajině? Prostě… Takový bordel, že nelze nic jiného čekat?

Opravdu nevím, do jaké míry je vámi zmíněná kniha pravdivá a do jaké míry jen zapadá do aktuálně blouznivého světa americké vnitřní politiky, v němž si každý může vymyslet a plácat, co ho napadne. Na druhou stranu platí, že Trump zvítězil v prezidentských volbách svým důrazem na to, že je třeba řešit kupící se domácí problémy, což současně už samo o sobě předznamenává jakýsi ústup ze světa. A s ním snad i konec role „světového četníka“, což ostatně pocítila i Evropa, která se od Trumpa dozvěděla, že si svou bezpečnost musí koupit v dalších haldách amerických zbraní, a ani pak není ještě jisté, že by nás USA před někým chtěly opravdu aktivně chránit a bránit. Třeba mnohem bližší Kanada se onehdy dozvěděla, že USA tu nejsou od toho, aby Kanadu případně bránily. Sice ani není jasné před kým, ale princip je důležitý. Ještě že ani pro Evropu není žádná reálná hrozba na obzoru, i když se mnou asi všichni ti „čekači“ na ruskou invazi nebudou souhlasit.

Pokud ale v současnosti opravdu klesá vliv Spojených států ve světě, ať už vědomým rozhodnutím Washingtonu, že „Amerika především“, nebo sílí averze vůči USA v důsledku jejich destruktivní politiky, neznamená to ještě, že by už byl konec Spojených států coby vojenské velmoci na obzoru. Podle nejnovějších studií USA v současnosti „válčí proti terorismu“ hned v 76 zemích světa! To znamená, že pro 39 procent všech států, co jich zrovna na Zemi je, jsou úplně normální střílející a zabíjející američtí vojáci, nálety a zabíjení v podání amerických letadel nebo bezpilotníků… To mi zrovna jako klid ve světě nepřipadá. Nejspíš to ale svou vnitřní logiku má. Pomalu odcházející velmoc jen sotva odejde ze scény s přátelským pozdravem a upřímně míněnou omluvou, že „sorry jako“. Očekávat lze spíš vytváření chaosu a nestability, protože dobrovolně se moci nevzdává snad nikdo.

A pokud USA více méně v přímém přenosu prohrály boj o Sýrii, respektive o další osud tohoto státu, tak je velmi pravděpodobné, že si takovou ostudu nenechají jen tak líbit. Očekávejme proto další vlnu hysterie, která podle všeho musí logicky propuknout v souvislosti s pokračující ofenzívou syrské armády a jejích spojenců proti oddílům Al-Káidy v syrském Idlíbu. Vedle Kurdů, kteří ale proti Damašku přímo bojovat nechtějí, tím totiž Washington přichází o poslední páku, s níž ještě může ovlivňovat chod bojů v posledních válečných „kapsách“. Zase tu proto budou vybombardované „poslední nemocnice“, zase tu budou „válečné zločiny“, zase na sociálních sítích vyskočí nějaká fotogenická „malá Syřanka“, která bude popisovat zvěrstva režimu, třeba se zase objeví i „barelové bomby“, o nichž se už od osvobození východního Aleppa pozoruhodně mlčí, jako by snad syrskému režimu došly sudy nebo co…

A vedle toho bude třeba si tuto ztrátu vykompenzovat někde jinde, tím myslím mimo Sýrii. Nechci si tipovat, jaký stát je na americkém seznamu určených k „demokratizaci“ jako další… Těch možností je až moc. Vlastně připadá do úvahy kterýkoli z oněch 76 států a klidně i jakýkoli další.

Protože Češi si ze všeho dělají srandu, šíří se po internetu vtip, že díky tomu, jaký bordel zavládl ve vládě USA, alespoň Američané nerozjíždějí žádné nové války a ve světě je klid. Je to vtip, nebo i pravda? Co lze čekat třeba ve vztahu k Ukrajině? Pravda, je třeba také počítat s místním vývojem, protože místní prozápadní demokraté tam usilovně bojují o moc. 

Jak už jsem konstatovala, fakt, že aktuálně jakoby nikde neprobíhala žádná „velká válka“, neznamená, že by ve světě byl opravdový klid. Třeba jen ve „zdemokratizovaném“ Iráku, kde vlastně „žádná válka“ už dávno není – její konec přece oznámil už Georgie Bush – jen za loňský rok zahynulo na 40 tisíc lidí, v Sýrii prý 33 tisíc, něco kolem 250 milionů lidí je na útěku ze svých domovů, ať už kvůli válkám, nedostatku vody a potravin, práce atd. Mimochodem, hodně zvláštní je odhad Světové banky, že svět je v takovém rozkladu, že 1,1 miliardy (!) lidí na planetě žije, aniž by měla platné nebo vůbec nějaké osobní doklady… Neuvěřitelné. Zkrátka, spousta lidí dál přežívá, trpí a umírá po celém světě dál, po desítkách či stovkách a každý den.

A v malém měřítku to koneckonců platí i pro Ukrajinu. I když mám dojem, že víc než tamní „zamrzlý“ konflikt je dnes mnohem zajímavější skutečnost, že Západ už fakt neví, co si má s Kyjevem počít. Washington Post, který patří vždy k největším zastáncům všech možných „barevných revolucí“, před pár dny nad Ukrajinou zlomil hůl a konstatoval, že porazit tamní korupci je prakticky nemožné. Příkladem budiž nově odhalený skandál, v němž se topí sama „demokratická ikona“ Západu, prezident Porošenko – ukázalo se totiž, že si za své finanční poradce vybral chlapíky, kteří předchozímu (a Majdanem svrženému) prezidentovi Janukovyčovi měli pomoci vyvést ze země půldruhé miliardy dolarů. Holt, Porošenko věděl, kde hledat ty správné experty a spolupracovníky. A tamní boj o moc je svým způsobem rovněž jen projevem marnosti, protože ani vláda, ani opozice vlastně nemá v úmyslu zavádět nějaké reformy nebo snad – nedejbože! – i zákonnost, ale všichni chtějí jen k lizu nebo u lizu zůstat. Toť Ukrajina v kostce. Neveselo, truchlivo.

Pouliční protesty v Íránu, pardon, podle západní verze počátek velké revoluce, utichly. Co z toho celého zbylo? Kromě projevu americké velvyslankyně v OSN, která Íránu pohrozila, že „svět se dívá“?

Ta paní, myslím americkou velvyslankyni při OSN Nikki Haleyovou, je ve svých výrocích fakt srandovní. I když, s přihlédnutím k její funkci, z její neuvěřitelné arogance a demagogie, které jsou střihnuty notnou dávkou nefalšované hlouposti, může běhat i mráz po zádech. Pokud je ona tak vysoko, tak si představme zbytek Trumpovy administrativy, která má jaderný kufřík a touhu neodejít bez bouchnutí dveřmi… No, snad to přežijeme ve zdraví.

Ale k Íránu. Ano, protesty skončily a zpětně se ani nezdá, že by mohly být počátkem nějaké revoluce, protože těch lidí bylo v ulicích ve skutečnosti jen „pár“ – většina odhadů se nyní pohybuje kolem 40 tisíc z 80 milionů obyvatel země – a navíc jim vyjádřily podporu USA a Izrael. Nevím, čeho kloudného tím chtěly dosáhnout, ale ve skutečnosti tím jen z demonstrantů udělaly bandu „západních zaprodanců“, kteří se slovy ajatolláha Chameneího nechali „ošálit Velkým Satanem“. No a pak je převálcoval týden opravdu masivních demonstrací na podporu režimu. A pohádky o „perském jaru“ je konec.

Nicméně, pro samotný Írán a jeho vedení z toho jasně vyplývá, že se bude muset – vedle svého regionálního „rozmachu“ – důkladně zamyslet i nad ekonomickou situací těch nejchudších občanů, protože konec protestních akcí (a navazujícího rabování a násilí), rozhodně neznamená, že chudí se svými problémy někam zmizí. Nebo že se jejich situace zlepší sama od sebe. Bude to složitý úkol, obzvláště za situace, kdy USA hodlají – a snad už tento pátek – vypovědět s Íránem jadernou dohodu. Žádný skutečný důvod k tomu sice nemají, protože Teherán své závazky plní, což potvrzuje EU i OSN, ale „na just“ a na přání Izraele a americké židovské lobby lze „u Trumpů“ cokoli. A s vypovězením dohody budou následovat opětovné sankce a opětovné omezení vývozu íránské ropy. A to bude pro íránskou ekonomiku – a tím i pro ekonomický růst, zaměstnanost či mzdy – problém.

Uvidíme, jestli se vzepře EU, protože na dnešek si představitelé Německa, Británie a Francie do Bruselu pozvali íránského ministra zahraničí, aby diskutovali o tom, jak dohodu udržet při životě a s ní i lukrativní evropské obchody s Íránem. Bude zajímavé sledovat, jestli lídři EU v sobě najdou „páteř“, nebo jestli zůstanou před USA shrbení, i když jim americká politika škodí… Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel si tuhle postěžoval, že Amerika, Rusko i Čína Evropskou unii „přehlížejí“ a vůbec si nás prý „neváží“. Objev! Po dekádách, kdy Evropa jen poslušně kopírovala americkou politiku, se najednou USA stahují „domů“ a my zůstáváme bez myšlenek a zcela odnaučeni jednat sami ve svém vlastním zájmu… Je ale pokrok, že alespoň někdo popsal realitu nahlas. S íránskou kauzou se teď EU nabízí příležitost tuhle svou roli „hadru na podlahu“ trochu vylepšit…

No a s novými americkými sankcemi zbude Teheránu samozřejmě méně peněz na financování svých politických či vojenských sil v Iráku a Sýrii. Bude to pro Írán opravdu hlavolam, protože při pohledu na politiku USA a Izraele se právě v Iráku a Sýrii „bojuje o Teherán“, takže jakýkoli ústup z těchto zemí může mít pro Írán katastrofální důsledky. Ve finále lze proto předpokládat, že to vše jen Teherán ještě víc sblíží s Pekingem nebo Moskvou, které si na rozdíl od EU z amerických sankcí zas až tolik nedělají. Na obzoru je tedy urychlení dohod o prodeji íránské ropy za čínské jüany či ruské ruble. Tedy bez amerického dolaru. A další krok ke konci petrodolaru. Někdy je opravdu hodně složité si představit, čím že to v tom Washingtonu vlastně přemýšlejí a čeho že si to svou politikou vlastně přejí dosáhnout…

Hlavním předmětem našich prezidentských voleb je současný prezident Miloš Zeman. Ten prý otáčí Česko k Rusku a Číně, pošlapává lidskoprávní odkaz Václava Havla, vyvolává xenofobní nenávist atd. Co z těchto a jiných prvků zahraniční politiky Zeman skutečně podělal a za co si zaslouží pochválit? A mimochodem, nelze se nezeptat… Který kandidát na prezidenta má váš hlas? 

Ano, prezident Zeman byl opravdu párkrát v Rusku a opravdu byl i v Číně a podnikatelé, kteří tam pobývali s ním, přivezli domů obchodní smlouvy za desítky miliard korun. Pokud je tohle špatně, tak jo; každý má koneckonců právo na názor – třeba je opravdu nějak ideologicky posvátnější vyvážet nějaké polotovary, které v Německu zkompletují a pak je do té Číny nebo Ruska prodají sami. Mimochodem, teď byl v Číně prohlubovat obchodní vazby francouzský prezident Macron, který chce propojit Paříž přes Německo a Rusko s Pekingem. Německý Mercedes staví v Rusku hned tři nové továrny, nový závod tam rozjíždí maďarský nadnárodní a největší středoevropský farmaceutický koncern Gedeon Richter a další provozy otevírá i finský mlékárenský gigant Valio – kvůli sankcím a ruskému embargu na dovoz potravin ze Západu prostě zavřel své podniky ve Finsku a otevřel je rovnou v Rusku… Zkrátka, chci říci, že prezident Zeman nedělá nic, co by nějak vybočovalo z toho, co dělá západní Evropa. To jen těch cirka dvacet pražských „mluvících hlav“, které se neustále protáčejí v médiích, a něco „novinářů“ vytváří dojem, že bychom měli žít v jakémsi paralelním fantasy světě. Neustále mluví o tom, že máme jít na Západ, ale přitom přehlížejí, co ten Západ sám dělá a že se obrací k Východu. To je na hlavu.

A co se týče zmíněných lidských práv, tak z nich je už zcela otevřeně jen cynický nástroj politiky. Třeba dokument amerického ministerstva zahraničí z letošního května, o němž nedávno psal americký portál Politico, jasně stanovuje, že by USA měly využívat lidských práv jako klacku proti svým nepřátelům typu Íránu, Číny nebo Severní Koreje, zatímco spojenci typu Saúdské Arábie mají dostat zelenou. „Ke spojencům je třeba přistupovat jinak – a mnohem lépe – než k nepřátelům,“ praví memorandum, pod nímž je podepsaný Brian Hook, vlivný poradce šéfa diplomacie Tillersona. „Jinak můžeme skončit s mnohem více nepřáteli a jen s málem spojenců.“ Ano, z tohoto pohledu Zemanovo odmítání vidět porušování lidských práv tam, kde „viděna“ prostě být musejí, jistě hraničí se zradou evropských/západních hodnot v podání těch několika „mluvících hlav“ a jejich sponzorů… Ne, vážně. Většinu kritiky, která na jeho adresu míří, lze vcelku snadno odmávnout a vůbec není třeba se o ní seriózně bavit.

Vzhledem k tomu, že se zajímám o Blízký východ, tak mi osobně na prezidentu Zemanovi vadí jeho černobílý pohled na tento region a obzvláště pak jeho nekritický obdiv k Izraeli. Mám za to, že filosemitismus může být ve svých důsledcích stejně nebezpečný jako antisemitismus. Platí to ostatně pro všechny možné extrémy, nemluvě o tom, že realita bývá obvykle někde uprostřed.

Který kandidát bude mít můj hlas? Tak to tedy fakt nevím. Ale se Zemanem by namísto nudy zavládla „sranda“, přinejmenším při pohledu na to, jak se „Praha“ zase na pár let ponoří do hysterického a čím dál vulgárnějšího „boje proti Hradu“. Kradení standarty a vyvěšování trenýrek už by se muselo trumfnout něčím větším!

Jean-Claude Juncker si představuje, že by členské státy měly odvádět do rozpočtu Evropské unie víc peněz. Je to dobrý nápad? 

Na otázku ohledně dalších peněz do rozpočtu neumím odpovědět, protože o tom vůbec nic nevím, ale instinktivně mám pocit, že je to špatný nápad. Mám za to, že pan Juncker má letošní rok jako rok poslední, kdy může ještě Evropskou unii v současné podobě zachránit a uchovat. Těch problémů už se nahromadilo tolik, že soudržnost začíná držet jen setrvačností, a možná v některých případech i jen pouhým „strategickým“ čekáním na to, jak vlastně v praxi dopadne jednání o brexitu coby modelová situace. Ale znovu, rok 2018 podle mého musí rozhodnout o budoucnosti EU.

Když už jsme mluvili o Američanech, tak DJT ve spolupráci s poradcem pro národní bezpečnost údajně ve druhé polovině minulého roku zvažovali úder na některé vojenské zařízení v KLDR. Ne totální zničení Severní Koreje, jen jakýsi demonstrativní útok, aby Korejci věděli, že jim všechno neprojde. Na druhou stranu, nyní se zdá, že KLDR je ochotna mluvit s Jižní Koreou… Minimálně ji „přátelsky“ ujistila, že severokorejské rakety jsou namířeny výhradně na USA. Co ve vás tyto informace vzbuzují? 

Zvěsti typu „Loni jsme chtěli zaútočit a ukázat jim!“ na mě velký dojem nedělají. Nevím ani, do jaké míry jsou pravdivé, čili zda ve Washingtonu opravdu sedí maniaci ochotní rozpoutat jadernou válku na čínském a ruském zadním dvorku. Možná mají podobné zvěsti jen pomoci Trumpovi prokázat, jaký je chlapák, protože to o něm nikdo zrovna už třináct minut neřekl. No a k tomu to má nejspíš nenápadně naznačit, že Severní Koreu k rozhovorům dotlačily USA, kdo jiný, protože Trump je podle vlastních slov přece „duševně vyrovnaný génius“…

Ve skutečnosti platí, že když se jim „do toho nikdo nemotá“, umějí se obě Koreje domluvit. Korejci jsou hrdí na své dějiny, písmo měli už v dobách, kdy o „nás“ ještě neexistují ani žádné nástěnné obrázky, a vždy se považovali za jeden národ. Politika pod diktátem tu socialismu, tu kapitalismu, je dokázala válkou rozdělit, ale to neznamená, že k sobě nepociťují žádná pouta a nevnímají se dál jako jeden národ. Jestli se na něčem rozumném domluví, bude jen dobře. Potíž je v tom, že se obě strany až příliš dlouho vyvíjely až příliš rozdílnými směry a bude těžké nahromaděné problémy odvalovat z cesty. Obzvlášť složité to bude se Severními Korejci, kteří dlouhé dekády přežívají v izolaci, indoktrinovaní fakt podivnými a dosud vesměs dodržovanými nápady „nejstaršího z rodu Kimů“.

Nejdůležitější je ale začít. Jestli se takovým počátkem stane nynější kolo rozhovorů, nevím. Ale bylo by to samozřejmě fajn.

Co bychom měli v příštích dnech sledovat? 

Samozřejmě prezidentské volby u nás.


- - -

Zeman rozděluje společnost! Opravdu?

$
0
0

Stanislav A. Hošek
15. 1. 2018
Jednou z nejčastějších výtek na adresu současného prezidenta je tvrzení, že rozděluje společnost. Nevím, kdo s tím náhledem přišel jako prvý, ale jsem přesvědčen, že to byl buďto naivně politicky myslící člověk, nebo naopak velmi schopný manipulátor veřejným míněním. Umně využil toho, že k osobě Zemana nikdo nemůže zůstat chladným. Buďto jej musí uznávat, obdivovat, či až nekriticky mu fandit, nebo naopak z hloubi duše nenávidět a nesouhlasit s ním ani tehdy, když má prokazatelně blíže k realitě. To všechno ale není dokladem taho, že on sám společnost rozděluje. 



Takové hodnocení jeho chování a názorů je povrchní, primitivně pokládající jevovou stránku reality za její podstatu. Ve skutečnosti Zeman společnost nerozděluje, pouze odhaluje a mnohdy doslova demaskuje, jak už je ve své reálnosti dnešní společnost děsivě rozdělená. Týká se to nejen České republiky, ale i EU, ba celého světa.

Mnoho moudrých myslitelů již léta hovoří o tom, že se po rozpadu SSSR nebývale zvyšuje diferenciace mezi lidmi. Obvykle se hovoří o nerovnosti příjmové, majetkové a životní zajištěnosti jednotlivců, což už je natolik viditelné, že si to prakticky nikdo rozumný ani netroufne zpochybňovat. Dokonce se již běžně hovoří kupříkladu o nesouměřitelnosti bohatství mezi lidmi.

Jenže už mnohem méně se mluví o daleko podstatnější diferenciaci mezi lidmi a tou je rozdílnost občanská, čti, mocenského začlenění a především skrytého vlivu. V kapitalismu od demokratického po diktátorský, bylo jeho dlouhodobou existencí veřejné mínění zpracováno natolik, že rozdílnost v bohatství je považována za „přirozenou“, především proto, že je údajně zásluhová.

Jenže stejný politický systém o sobě již staletí tvrdí, že před zákonem jsou si všichni rovni. A nejen před ním. Naprostá většina občanů si ale v posledních desetiletích na vlastní kůži ověřila, že to vůbec, ale opravdu vůbec, neodpovídá skutečnému stavu. Lidé to vnímají nejen před zákonem, čili konkrétně u soudů, ale v jednání úřadů, samosprávných funkcionářů, ba dokonce ve špičkových obchodech, hotelích, zdravotnických a jiných sociálních zařízeních. Každý cítí, že si jsou lidé sice rovni, ale někteří jsou rovnější, a dneska už dokonce i mnohem víc rovnější. Taková situace je sice stará jako lidstvo, či politickým systém sám, leč nikdo nedokáže popřít, že se zmíněná nerovnost stále více prohlubuje.

Nejcitlivěji občané vnímají diferenciaci v politické části veřejného prostoru. Každý bez výjimek, kdo se začal angažovat v praktické politice, se s tím setkal. Dříve, či později si uvědomil, že on není tím, kdo fakticky rozhoduje, že si dokonce nemůže dovolit ten přepych, aby rozhodoval podle svého nejčistšího svědomí a vědomí. Jinými slovy pocítil nad sebou knutu „mafie“ vlivu, oněch anonymních, opravdu vlivných a pro veřejnost naprosto nepostřehnutelných osob. Skryté to struktury reálné moci. Tento stav v politickém světě ale začínají vnímat i občané, kteří jsou pouhými pasivními činiteli v politice. Jinými slovy, stále více občanů si uvědomuje svou naprostou bezmocnost ve světě jim neznámých a jimi nepochopitelných sil.

Rozdělení společnosti tedy existovalo, existuje a bude existovat. Zeman na tom vůbec nic nevytvořil navíc. Pouze svým chováním a názory poodhaluje hloubku stávajících a neustále se prohlubujících rozporů u nás, v Evropě i globalizujícím se světě. Ti, kdo se snaží obrovské rozdílnosti před veřejností zakrývat, či „korektním“ chováním dokonce dokazovat, že vůbec neexistují, ho proto z hloubi svého přesvědčení, musí nenávidět. Ona nenávist, projevující se nevybíravými útoky všeho představitelného druhu, je bezpečným identifikačním znakem toho, že se Zemanovi daří odkrývat roušku zahalující možná i ty nejstrašnější rozdíly mezi lidmi. Nejstrašnější proto, že se jeví jako věčné a nenapravitelné.

Každý, kdo v současnosti tvrdí, že chce občanskou společnost sjednocovat, tak je buďto totálně mimo mísu, nebo dokonce celé společnosti velice nebezpečný. Sjednocovat společnost s tak obrovskými a stále se zvětšujícími rozdíly mezi jejími příslušníky, lze totiž jenom násilím. Tím větším, čili pro veškeré lidstvo nebezpečnějším, čím jsou samotné rozdíly větší. Společnost by se neměla nechat oklamat a už vůbec by neměla věřit siláckým prohlášením o sjednocování. Při obrovské složitosti tento problém nemá žádná, ale naprosto žádné, jednoduché řešení. Kdo je nabízí, tak bohapustě lže, nebo je politickým hlupcem, na kterého vsázet je nejen omylem, ale proviněním na sobě samém.

Vítězem prvního kola Drahoš, Zeman si může začít balit kufry. Opravdu?

$
0
0
Stanislav Blaha
15.1.2018 E-republika

Jasným favoritem 2. kola prezidentských voleb je Miloš Zeman. A proto také už začala nevybíravá dezinformační kampaň z druhého tábora.



Zeman ztratil tři čtvrtě milionu hlasů. Sázka na Babiše mu zatím nevychází, píše Jiří Sezemský v Šafrově Svobodném fóru a pokračuje: “Podle očekávání první kolo prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman, ale získal méně hlasů, než očekával. Proti minulým volbám ztratil 730 tisíc hlasů. Příliš zatím nezabrala podpora Andreje Babiše a Tomia Okamury. Pro druhé kolo má Zeman nižší potenciál než jeho soupeř Jiří Drahoš, rozhodne ale účast prezidentových odpůrců.”

Útoky na Drahoše začínají. Je to řinčení starými zbraněmi, pokračuje sám šéfredaktor a mimo dalších nesmyslů už před druhým kolem začíná dělat účet bez hostinského: “Jakmile se ukázalo, že Miloš Zeman v prvním kole stojí se svými necelými dvěma miliony hlasů proti třem milionům voličů, kteří hlasovali proti němu, začala se projevovat útočná nervozita zemanovského tábora. Alespoň se tedy můžeme hned podívat, co nás čeká.”

Na to, jak je to s těmi ztracenými hlasy a třemi miliony antizemanovských hlasů, se stačí podívat na výsledky minulých prezidentských voleb a porovnat je s výsledkem prvního kola těch právě probíhajících:

2013


Zeman Miloš: 1. kolo 1.245.848 hlasů, 24,21 %, 2. kolo 2.717.405 hlasů, 54,80 %.
Schwarzenberg Karel: 1. kolo 1.204.195 hlasů, 23,40 %, 2. kolo 2.241.171 hlasů, 45,19 %.

2018


Zeman Miloš: 1. kolo 1.985.547 hlasů, 38,56 %.  
Drahoš Jiří: 1. kolo 1.369.601 hlasů, 26,60 %.

Zdroj: Volby.cz

Skutečností tedy je, že současnému prezidentovi neubylo 730 tisíc voličů, ale naopak přibylo téměř 740 tisíc voličů (tedy se počet jeho voličů a jeho náskok před druhým v pořadí zvýšil z 0,8 procentního bodu na téměř 12 procentních bodů a v porovnání s minulým 1. kolem mu přibylo 60 % hlasů). Šafrovo tvrzení, že všichni voliči, kteří v prvním kole nehlasovali pro Miloše Zemana, hlasovali proti němu, je čistá úmyslná manipulace, která je v rozporu jak s výsledky minulých voleb, tak s předvolebními průzkumy.

Situace je tak zcela jiná, než se nás snaží přesvědčit všichni ti antizemanovští politologové a samozvaní experti v českých masmédiích. Favoritem je Miloš Zeman, pro vítězství ve 2. kole potřebuje přesvědčit dalších cca 600 tisíc voličů, přičemž v minulých volbách se mu povedlo výsledek z 1. kola více než zdvojnásobit. Koudel naopak hoří Jiřímu Drahošovi, ten by totiž ke svému vítězství potřeboval udělat to samé, co v minulých volbách jeho protikandidát. A možná právě to je ten důvod, proč okamžitě po skončení 1. kola začala velmi nevybíravá dezinformační kampaň od těch, kteří neustále ukazují prstem na druhé.




Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

O čem jsou výsledky prvního kola prezidentské volby

$
0
0

Protizemanovští demonstranti
První kolo přímé volby hlavy státu je za námi a odevšad prší komentáře. Vcelku jednoznačně z nich plyne, že tato volba by se mohla jmenovat „Anti-Zeman". 


Proti stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi stálo 8 dalších kandidátů, kteří, snad s výjimkou Petra Hanniga, měli hlavním bodem programu právě snahu odstavit dnešního prezidenta. Někteří pak měli i jiný program, např. Mirek Topolánek, Vratislav Kulhánek nebo Jiří Hynek, avšak překvapivě neuspěli (Topolánek získal jen 4,3%, Kulhánek 0,47%, Hynek 1,23%). Zatímco ostatní kandidáti – Drahoš, Horáček, Fischer, Hilšer – kromě „anti-zemanismu" nenabízeli víceméně nic. Přesto v součtu získali cca 2,8 milionu hlasů, což odpovídalo cca 55% celkového výsledku (platných hlasů bylo odevzdáno celkem 5 148 141).
Tato čísla povzbuzují v „anti-zemanovském" táboře optimistická očekávání. Zeman přece dostal jen 1 985 547 hlasů, což v celkovém výsledku dalo 38,56%. Druhé kolo, v němž „anti-zemanovci" hlasitě podporují Jiřího Drahoše, se jim zdá již nyní jasné.

Myslím, že tento optimismus není na místě, neboť zapomíná na řadu okolností. Předně: jsme-li už u čísel, stojí za připomenutí, že letos dostal Zeman v 1. kole zhruba o tři čtvrtě milionu více hlasů než v roce 2013 (tehdy to bylo 1 245 848 hlasů, tedy výsledek 24,21%). To se dá interpretovat jediným způsobem: Zeman svým dosavadním mandátem přesvědčil, že dělá svou práci tak, že dostal na svou stranu i mnoho těch, jimž dříve nevoněl.

V roce 2013 – v druhém kole - bylo odevzdáno celkem 4 958 576 platných hlasů. Z toho ale na své konto připsal Karel Schwarzenberg jen 2 241 171hlasů, což mu vyneslo jen málo přes 45% v celkovém součtu. Představa, že se víkendový výsledek „anti-zemanovců" (2,8 mil.) automaticky přetaví ve vítězství Jiřího Drahoše ve 2. kole, je tedy na první pohled zpochybnitelná. Důvodů je řada:

Podle mnoha odhadů nepřišlo k urnám ještě jisté, těžko odhadnutelné množství lidí, kteří by volili Zemana, prostě proto, že počítali předem s jeho vítězstvím, a proto se nenamáhali dojít do volební místnosti. Bude-li chtít Zeman vyhrát i ve druhém kole, právě tyto lenivé (ne)voliče bude muset zaktivizovat.
Tábor „antizemanovců", nebo prostě oněch osmi proti Zemanovi stojících kandidátů zdaleka není jednotný. Pokud necháme stranou Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka, kteří dostali v součtu jen asi 50 tisíc hlasů (čili jen 1% celkového počtu), tak ani zbylých šest kandidátů nevykazuje zdaleka tak jednotnou nabídku, jak by se zdálo. Jeden argument za všechny: výrazně se liší v postoji k migraci. Výslovně ji odmítl Topolánek (4,3%) a Hynek (1,23%), ale velice kriticky a střízlivě se k ní stavěl i Horáček (9,18%). Není možné automaticky předpokládat, že lidé s odmítavým postojem k uprchlickým kvótám podpoří horlivého „vítače" Drahoše (26,6%).

Podobný postoj k migraci jako on sdílí v zásadě jen Pavel Fischer (10,2%) a Marek Hilšer (8,8%). Ale ani jejich procenta nemůžeme mechanicky sečíst. Podle řady předvolebních odhadů se předpokládalo, a myslím, že oprávněně, že Hilšera budou volit zejména mladí lidé, a to především z velkých měst a vysokoškolského prostředí (v zásadě titíž, kdo v parlamentních volbách volili Piráty) – to je skupina lidí, jimž je sympatický nízký věk kandidáta a líbivá hesla o srdci na Hradě. Že je to heslo prázdné, pro tento typ voliče nehraje roli. Volí spíše emotivně, než rozumem.

Ani u Horáčkových voličů (9,18%) nelze automaticky předpokládat, že půjdou za Drahošem. Horáček je kreativec, umělec, do jisté míry bohém, má za sebou úctyhodné textařské dílo, ale i minulost hazardního hráče. To je kombinace vzbuzující sympatie u trochu jiného voliče, než takového, který volí těžko překonatelného suchara Drahoše. K tomu asi nejblíže budou mít voliči Fischerovi (10,23%). Stejně jako Drahoš, i Fischer mával nad hlavou transparentem s nápisem Václav Havel. Jenže i tato dnes už historická postava národ spíše rozděluje, než by sjednocovala. Postoj k Havlovi a jeho nepolitické politice byl ústředním tématem většiny vnitropolitických turbulencí v průběhu celých bezmála třiceti polistopadových let.

A last, but not least, nelze v žádném případě spoléhat na to, že všichni ti, kdo volili proti Zemanovi (kohokoli jiného), půjdou volit i do druhého kola. I v roce 2013 byla účast ve druhém v kole nižší, a přičítám to i tomu, že ne každý, kdo nechtěl už tehdy Zemana, zároveň chtěl Schwarzenberga. Hra je tedy stále otevřená a zatím nic nikoho neopravňuje k velkému triumfátorství. Vezmeme-li v potaz, jak média, zejména ta mainstreamová, snad kromě MFDnes,voliče masírují někdy i dost nechutným „anti-zemanismem" (zvláště nevkusné je to neustálé poukazování na jeho zdravotní stav – mimochodem, kdo se kdy ptal na zdraví Václava Havla, že...), tak nás čekají ještě perné dva týdny.

Tím, kdo však už nyní je hlavním poraženým, nejsou neúspěšní prezidentští kandidáti, nýbrž právě naši novináři. Jejich velmi často nepokryté fandovství či naopak antipatie je usvědčuje z nedostatku novinářské etiky a profesionality a dělá z nich pouhé propagandisty.


- - -

Krymští Tataři prohlásili, že podpoří ve volbách Putina

$
0
0

15. 1. 2018      zdroj
Krymskotatarská organizace Къырым бирлиги (Jednota Krymu) a Veřejná rada krymskotatarského národa přijaly usnesení o podpoře v nadcházejících prezidentských volbách v Rusku kandidatury Vladimíra Putina, oznámil agentuře RIA Novosti vedoucí organizace Sejtumer Nimetullajev. "Putin je náš prezident a jiného nevidíme. Rehabilitaci, na kterou jsme čekali 70 let, nám dal prezident. Krymská tatarština je uznána na státní úrovni, ve dne v noci probíhá výstavba mešity pod osobním vedením našeho prezidenta", řekl Nimetullajev.


Volby prezidenta Ruska se budou konat 18. března 2018, volební kampaň byla oficiálně zahájena 18. prosince. Na Krymu a v Sevastopolu volby proběhnou poprvé po znovupřipojení k Rusku v roce 2014.

Nimetullajev zdůraznil, že rozhodnutí o podpoře Putinovy kandidatury bylo přijato v sobotu na konferenci, které se zúčastnilo 150 delegátů z různých oblastí poloostrova.

Podle něj je s Putinovým jménem spojeno obrození krymskotatarského národa.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Budeš mít, Drahoši, proti sobě jen Zemana - a přijde ti to draho

$
0
0
Vítač i amerických bombardérů
Lubomír Man
15.1.2018 ČNL

Podoben Caesarovi po návratu z Gálie, s triumfálním výrazem ve tváři a ověšen holdováním davu, vešel v sobotu odpoledne prezidentský kandidát Drahoš do svého volebního střediska, aby ten dav slavnostně pozdravil, poděkoval mu a zodpověděl pár otázek novinářů. A v jedné té odpovědi řekl, že když slyší, že v druhém kole prezidentské volby bude tedy stát proti Zemanovi, neví prý dost dobře tomu, proti komu že to bude vlastně stát? Jestli proti Zemanovi, anebo spíš proti těm, kteří jej pracovně vlastně tvoří – to je Mynářovi, Ovčáčkovi a Augustinovi?


Jako kdyby jen tak pokoutně, jako když obchodník podstrkuje zákazníkovi zboží tak, aby si toho na oko nikdo ani moc nevšiml, ale přece jen aby to všichni viděli, chtěl davu v sále i národu u televizních přijimačů naznačit, že Zeman sám o sobě žádnou skutečnou personou vlastně není a nemůže tedy dobře být ani jeho Drahošovým volebním soupeřem. Protože jestli Zeman něčím skutečně je, pak je tím, co existuje jen skrze a prostřednictvím tří jeho fámulusů. Ti do něj pumpují své rozumy a dělají z něj tedy to, co je. Bez nich je Zeman nula.

Mám dojem, že nic nešťastnějšího a hloupějšího než tohle v ono sobotní odpoledne už Drahoš vyřknout (či jen naznačit) nemohl. Ve dvou finálních předvolebních debatách, které se očekávají, bude stát proti Zemanovi - a ten bude na pódiu sám, bez rádců, kteří by mu mohli cokoli šepat do ucha - a přesto to bude, pane Drahoši, masakr, jaký jste na své kůži ještě v životě neokusil. 
 
- - -


Merkelovou fascinovaný Jiří Drahoš a poražení "džentlmeni" nastavující laťku kampaně v ČT!

$
0
0
Patrik Juda
15.1. 2018   Rukojmí
Poražení prezidentští kandidáti se sešli u pana Moravce v ČT a pochválili se za kultivovanou a džentlmenskou kampaň. Zemana prý volii "Horáčkovi" gambleři a pan prezident X je prý nevyzpytatelný zbabělec, který nerozumí integraci.

Šest ze sedmi poražených prezidentských kandidátů se po sečtení hlasů včera večer sešlo u pana Václava Moravce v ČT a padala i slova o vysoce nastavené laťce korektní, velice kultivované a džentlmensky vedené předvolební kampani. Poražený pan Topolánek po svém fiasku ani nepřišel, ale pana Drahoše samozřejmě podpořil také.

Nebýt v debatě pana Petra Hanniga s panem Jiřím Hynkem, tak by byl tento pořad daňovými poplatníky placené České televize především o "plivání" těchto prý kultivovaných a velice korektních džentlmenů na pana prezidenta Miloše Zemana, který však přesto všechno jednoznačně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, když jej volilo téměř dva miliony voličů a získal téměř 39% hlasů od všech voličů, kteří přišli (62%).

Hlavně prý, aby se v tom druhém kole neobjevila nějaká ta mystická dezinformační kampaň všech těch různých proruských webů, projevili obavu nově sešikovaní podpůrci pana Drahoše. Zvláštní je, že dezinformační kampaň v prním kole roztočil hlavně pan humorný, respektovaný a všechno nejlépe znající komentátor Jindřich Šídlo ze Seznamu, když Zemanovi voliče "pozval" až do druhého kola a určitě se dobře pobavil. Pro mnoho novinářů a těch "správných" webů je možná novým velkým hrdinou. Je to ale roztomilý lišák ten pan Šídlo...

Pan Fischer sice brzy po sečtení hlasů podpořil veřejně pana Drahoše, ale ve večerním pořadu uvedl, že lídry jsou dnes Zeman a Drahoš, kteří povedou politický zápas a prý nemá pocit, že by v tom mohl nějakým způsobem figurovat. U pana Moravce si v tom ale pan třetí v pořadí zafiguroval, protože pan Zeman prý nerozumí integraci a v tom je jeho problém. Jako kdyby prý pan Zeman jen recykloval to, co slyšel od pana Václava Klause. To by mi nevadilo. Proč ne? Já si například dnes zrecykloval Klausova slova o prázdném Topolu.

A co ví o integraci jeho prezidentský favorit pan Jiří Drahoš, kterého dokonce prý fascinuje čtvrté volební vítězství a fenomén paní Merkelové v Německu a který ve výzvě Vědců proti strachu a lhostejnosti projevil znepokojení z prý holubičího národa Čechů v jeho odmítání cizinců?

Holubičí národ Čechů jsme prý i proto, že házíme muslimy do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich skutečné názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají. "Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum."

Tak o té nepřeberné rozmanitosti náboženských směrů by v Německu a jinde určitě mohli vyprávět a už ani Němce prý paní Merkelová tolik nefascinuje, ale to je mi již téměř jedno, kdo Němce fascinuje i s jejich lidskostí a zdravým rozumem. Jediné, co mě teď zajímá je to, kdo zvítězí v demokratických volbách u nás, protože různá vyjádření pana Drahoše o integraci mě spíše děsí a naplňují strachem o naši budoucnost.

"Já se musím přiznat, že v současné době nevidím v Evropě úspěšný model integrace Muslimů.""Teď (červen 2017) nechci rozebírat, proč tomu tak je, ale vidíme situaci ve Franci, situaci ve Velké Británii, v Belgii i leckde jinde.""Já vlastně nevím, proč se ten model nepovedl."

Tak se hlavně neptejte pane Drahoši vaší dobré známé Angely Merkel, protože v Německu vidím vše, jenom ne zvládnutou migraci a integraci. Je to pravý opak a lepší to jen těžko bude s rychle rostoucí populací nových Němců z mnoha rozmanitých zemí. Snad se neptejte ani toho pana Kalouska se kterým se vám dle vašich slov nejlépe jednalo, když byl ještě ministrem financí. Naneštěstí ve sněmovně jej především Pražáci ještě chtějí. Ti jeho Pražané mu asi rozumějí, stejně jako Vám. Nikoliv všichni samozřejmě. Ve všech ostatních krajích vyhrál za mě naštěstí kandidát svých Čechů a spoluobčanů Miloš Zeman.

Pan Drahoš by nikdy nevypsal referendum ohledně vystoupení naší vlasti z EU. To přeci nemohou rozhodovat obyčejní lidé, že pane Drahoši? Za přijetí Eura by chtěl pan Drahoš přesvědčovací kampaň, kterou by jsme si pochopitelně zaplatili sami sobě z daní. Pan prezident občany straší a rozděluje, řekl pan Drahoš. Tak mě straší naopak pan Drahoš a věřím, že naopak všechny lidi, kteří mají skutečně rádi svou vlast spojí jako nikdy předtím, protože za mě je situace vážná a s panem Drahošem na Hradě by mohla být i kritická. Nechci malovat bubáky ač panu Halíkovi možná opět zazvonil včera na stolku ten "pekelný telefon".

Závěrem se vrátím ke včerejší první velké kampani pro pana Drahoše na ČT, kde například pan Horáček řekl, že..."Hlas pro Miloše Zemana to je hlas gamblera."Řekl ten, který těch skutečných gamblerů tolik pomohl "vyrobit", ale z nichž mnozí již spáchali sebevraždu, nebo skončili v psychiatrických léčebnách a na ulici. Možná to oni včera v Ústavní ulici v Bohnicích hlasovali na těch více než sto procent. "Hráli prostě do plnejch pane Horáčku", ale že zrovna vy máte tu drzost nazvat voliče pana Zemana gamblery, tak to je váš další nesmrtelný text. Jsem moc rád pane Horáčku, že jste utratil část svého majetku získaného i z neštěstí, závislosti a hlouposti jiných lidí, ale ještě více jsem rád, že jste prohrál, ať už si to otextujete a odfilozofujete u pana Moralovce jak chcete.

Nečestný, neférový, zbabělý, nevyzpytatelný, nezajímavý, neinspirující, neslušný, tak všechna tato slova šla včera dlouho z té "naší" televize na adresu pana prezidenta Miloše Zemana od ostatních neúspěšných kandidátů, krom již zmiňovaného pana Hynka s panem Hannigem, kteří zůstali svoji a se svými Čechy v první řadě. Děkuji vám za to.

Po asi 24 minutách pan Hannig upozornil na za mě trapnost pouze pomlouvat pana Zemana a tak mu v čele s panem Moravcem začali ostatní poražení říkat pan X. Vy jste pro mě pane Moravče pan XXX z ČT.

"Když někdo hodně utahuje, tak já se kousnu a bojuju a takhle já si představuju Český národ.""Jemu vadí, že ta EU začíná ty šrouby opravdu utahovat."....Jiří Hynek

"Ne o poklonkování cizím zájmům a ne o vyvolávání chaosu a diskontinuity za každou cenu.""Zemanovi voliči tím řekli, že nechtějí masovou migraci a z ní plynoucí nebezpečí likvidace evropské a spolu s ní i české kultury, tradic a hodnot.""Obávám se, že kandidát, který v prvním kole obsadil druhé místo, toto nebezpečí necítí a nebude mu umět čelit.".....Václav Klaus

Také se trochu obávám pane prezidente Klausi, ale stále věřím, že mé částečné obavy z té velké přesily zformované proti vlasteneckému panu prezidentovi Zemanovi se ukáží jako zbytečné a pan Zeman opět zvítězí.

Tak na viděnou u druhého kola všichni čeští vlastenci a občané, kteří máte rádi svou zemi.

Sudetoněmecký landsmanšaft, jeho milý krajan Pavel Bělobrádek a Jiří Drahoš, který "vyhovuje jeho požadavkům"

$
0
0
Ludvík Smýkal
15. 1. 2018
Jeden z neúspěšných kandidátů na prezidenta České republiky (ČR) v odpovědi na dotaz Václava Moravce, moderátora čtvrteční besedy kandidátů před 1. kolem volby v ČT, na vlastnosti příštího prezidenta, mj. odpověděl, že příští prezident ČR by měl být „noblesní“. Zda tím má na mysli sebe nebo to myslí obecně, neupřesnil. Po l. kole podpořil druhého v pořadí Jiřího Drahoše a tak jej v podstatě označil za „noblesního“, toho správného kandidáta na nového prezidenta ČR. 



Je skutečně Jiří Drahoš, tak „noblesní“, tak jemný a ušlechtilý, jak se zřejmě onen neúspěšný kandidát na prezidenta domnívá, když podobně je tak představován občanům i ve většině našich médií?
Níže uvedené řádky nechám tak na čtenáři k jeho posouzení, zda se jedná pouze o události čistě náhodné, vzájemně spolu vůbec nesouvisející či o cílenou činnost určitých osob proti zájmům českého státu a jeho občanů.

Jsem přesvědčen, že Jiří Drahoš má v souvislosti se spoluprací s Pavlem Bělobrádkem,a Danielem Hermanem (oba KDÚ-ČSL) a dalšími, podílejícími se na netransparentních jednáních se „sudetoněmeckým landsmanšaftem“, spolkem prokazatelně jednajícím proti zájmům českého národa, co občanům České republiky vysvětlovat !

„Lidé bděte !“ Jiří Drahoš usiluje se stát prezidentem České republiky !

4. června 2017 přednesl Pavel Bělobrádek, v té době místopředseda vlády ČR projev na 68. sjezdu „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ v Augsburku, ve kterém mj. uvedl :

Milí krajané, vážený pane předsedo vlády, vážená paní ministryně, milá Emílie, vážený pane předsedo. Ano. Milí krajané!“

„Ano, krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, k její kultuře, k její historii, k její tradici. Já věřím, že všechno toto sdílíme, byť nesdílíme stejný jazyk. Jsme tedy krajané … , a kromě toho nedaleko odsud leží Řezno, Regensburg, místo, kde v devátém století přijalo křest 14 českých knížat, čímž nasměrovali české země k Západu. Druhá věc, tedy kromě toho, že jsme krajané, ta druhá věc je zásadní. Přijel jsem k vám na návštěvu, nepřijel jsem se ani omlouvat, ani usmiřovat, jak spekulují mnozí v České republice. Přijel jsem na návštěvu k lidem, kteří mě pozvali, na návštěvu, k sousedům, prostě jsem se stavil na oslavu, na kterou jsem byl pozván. Já bych si přál, aby takovéto přátelské návštěvy u sousedů již v našich zemích nevyvolávaly žádnou pozornost, protože budou prostě normální.

Samozřejmě nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po Druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmí vyhánět lidé ze svých domovů jen pro to, že jsou nějaké národnosti, náboženství, rasového původu. Přesto i dnes v Evropě jsme v nedávné době tyto činy viděli. Nikoliv však v rámci Evropské unie, a tady je vidět, jak důležitá Evropská unie je. A vážím si toho, že Evropská vlajka byla v čele vašeho průvodu. To, co se stalo v minulosti, na to nesmíme zapomínat, ale nesmí nám to bránit v pohledu do budoucnosti. Musí to pro nás být téma diskusí, téma vysvětlování, protože demokracii si musí každá generace vybudovat znova, ta není automatická. Dovolte mi abych ocenil všechny ty, kteří se na usmířeni, na omluvách, na významném zlepšení našich vztahů podíleli. Máme na co navazovat. Chci poděkovat za českou vlajku, která visí před touto budovou. Chci poděkovat za vaše významné úsilí a pomoc na obnově stovek památek v České republice, ať už to byly památky církevní, ať už to byly hřbitovy, ať už to byly mnohé další pamětihodnosti. A tím to nesmí skončit, musíme se dívat do budoucnosti.“

http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/68-sjezd-P-Belobradek-170610.htm

K věci :
Občana, neznalého styků určité části našich politiků a občanů se „sudetoněmeckým landstsmanštaftem “ zřejmě familiární oslovení přítomných na sjezdu tohoto spolku „Milí krajané“ překvapí nebo pobouří. V žádném případě nejde jen o dva výše uvedené, jen tohoto sjezdu se zúčastnila početná delegace složená s členů vlády, současných a bývalých poslanců, zástupců měst, organizací a spolků.http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/68-sjezd-SL-Augsburk-cerven-2017-170626.htm
 
Předkové přítomných rozhodně nebyli v roce 1938 vůči českým spoluobčanům milí, natož aby je nazývali krajany. Na náměstích a ulicích našich měst a obcí vyřvávali „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“. Páchali násilí na občanech české národnosti, se zbraní v ruce se postavili na opor našim policejním a vojenským orgánům. Ještě jsou mezi námi občané, kteří si tato zvěrstva pamatují. Přítomným Pavel Bělobrádek sdělil, “ že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. ….Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván“. Otázkou je, zda by k nim přijeli na návštěvu vyhnanci z českého pohraničí nebo vězni z koncentračních táborů, kdyby mohli být i teoreticky pozváni.

Pavlu Bělobrádkovi, ale i jiným, lze doporučit, aby si ujasnil(i) rozdíl mezi pojmy „vyhnání“ a „odsun“ a užívali je adekvátně k jejich významu. Jejich „přání“ dívat se do budoucna tak nabude reálnějších rozměrů. https://cs.wiktionary.org/wiki/vyhnat , https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADdlen%C3%AD_N%C4%9Bmc%C5%AF_z_%C4%8Ceskoslovenska

Projevy na 68.sjezdu v Augsburku :
http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/68-sjezd-SL-Augsburk-cerven-2017-170626.htm
Německá prokuratura je připravena provádět razie a domovní prohlídky v ČR a na Slovensku…:
http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Nemecka-prokuratura-je-pripravena-171222.htm

4. července 2017 se sešli předsedové lidovců a Starostů Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík na Velehradě s bývalým předsedou Akademie Jiřím Drahošem s tím, že věd navrhnou svým stranám, aby podpořily prezidentskou kandidaturu Jiřího Drahoše.http://zpravy.e15.cz/volby/prezidentske-volby-2018/belobradek-s-gazdikem-se-v-prezidentske-volbe-chteji-postavit-za-drahose-1334592

12. srpna 2017 na besedě s občany v Plzni Jiří Drahoš obhajoval a bagatelizoval účast a výroky Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana, v té době členů vlády, ĆR, na sjezdu „sudetoněmeckého landsmanšaftu.https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Odmitam-pripustit-ze-by-to-Herman-rekl-hadal-se-Drahos-s-muzem-v-publiku-o-nemz-ostatni-septali-putinovec-Kdo-je-Herman-vypadlo-pak-z-mlade-divky-499759

14. listopadu 2017 doporučil Celostátní výbor KDU-ČSL v úterý doporučil voličům strany, aby v prezidentské volbě podpořili bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Novinářům to po jednání řekl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Je to kandidát, který vyhovuje našim požadavkům a zároveň získal asi nejvíc podpisů na svoji petici,"řekl Bělobrádek.https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vedeni-kdu-csl-podporilo-v-souboji-o-hrad-drahose-ma-diky-po/r~7634d8e0c96b11e7af7dac1f6b220ee8/?redirected=1515915660

Dalším „kamínkem do mozaiky“ je vystoupení Jiřího Drahoše v diskuzi sdružení Paměť národa ve čtvrtek 29. června 2017 https://www.novinky.cz/domaci/442298-drahos-o-zavaznych-vecech-jako-je-clenstvi-v-eu-by-se-nemelo-hlasovat-v-referendu.html , kde mj. „Odmítl také, že by bez souhlasu vlády přijal pozvánku Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pokud by však vláda o to stála, setkání by se zúčastnil.“ Otázkou je, jaká vláda je tím Jiřím Drahošem míněna? Má či nemá Jiří Drahoš na mysli např. vládu v čele s Pavlem Bělobrádkem (KDÚ-ČSL) ?

Výhledy druhého kola prezidentské volby 2018 (Malověrným)

$
0
0
Aleš Hušák
15. 1. 2018   Analýza a prognóza
Kdybych byl Milošem Zemanem, opřel bych se v druhém kole do témat jako...


Úvod
Před pěti lety jsem předpověděl vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě článku „Proč bude zvolen Zeman.“  Svoji úvahu jsem opřel o matematiku a zároveň předpověděl, že Zeman  bude zvolen především hlasy opuštěného voliče ODS. Tato úvaha se zcela potvrdila. Pro přesnost musím uznat, že jsem se mýlil v odhadu, kdo bude účastníkem druhého kola jako jeho protivník. Útěchou mi budiž, že jsem se nemýlil sám. Podcenil jsem totiž schopnost pražské kavárny  zmobilizovat kampaň tak, že se do té doby spící šlechtic stane akční figurou, která předběhne celý ostatní peloton kandidátů. 

Bylo to skvěle připravené a zorganizované. A to tak dobře, že do té doby jediný kandidát na soupeře Miloše Zemana, Jan Fischer, nevěřil ani tomu, že jeho osobně hanobící bilboardy zadali lidé zpříznění s knížetem, který měl v té době k lidu blíže. Titíž lidé  dnes varují před dezinformačními kampaněmi v druhém kole volby proti kandidátovi z akademických kruhů. Mají s nimi (s dezinformačními aktivitami) totiž bohaté aktivní zkušenosti. 

Před současnou volbou jsem očekával podobný průběh, protože dobrá a vyzkoušená strategie se nemá měnit. Tušil jsem, že jinak vynikající básník a spisovatel je jenom zástěrkou kandidátů jiných, což se potvrdilo. Upřímně řečeno, nemyslel jsem si, že akademik vydrží, sázel jsem se se svým okolím, že vyvoleným je bývalý Havlův úřadník a diplomat, ale začal pozdě a efekt Karlovy volby se nepodařilo vyvolat. Proto zůstal vědec kavárně navzdory k dispozici, a nakonec i obsadil druhé místo volby. Maně jsem si vzpomněl na slova Josefa Smrkovského, v době hledání nového prezidenta po Antonínu Novotném, cituji: „Chtělo by to nějakého profesora.“ Nu nakonec to byl voják a dějiny potvrdily o pár měsíců později, že dobře tak. Svobodovo rozhodné chování v létě roku 1968 zabránilo nejhoršímu, myslím.

Jediné, co zůstalo otevřené, jako problém, po prvním kole prezidentské volby, je financování kandidátů ze zahraničí. Je šílené a neuvěřitelné, že existují kandidáti, kteří zcela otevřeně přijímali finanční pomoc ze zahraničí, s nejasnými kořeny, a procházelo jim to. Ve Spojených státech řeší už přes rok podezření, že prezidentovi, jenž zvítězil, pomáhala cizí mocnost, a to mají k dispozici pouze nejasné a asi i neprůkazné elektronické stopy na internetu. Přijetí finančního daru ze zahraničí by se tam rovnalo velezradě. U nás se neděje nic….. A nikdo ani nemluví o tom, že podobná praxe by měla být zakázána. O to více se příslušný úřad věnuje tomu, jestli na propagačních letácích jsou uvedeny subjekty, které stanoví zákon. Opět vítězí forma nad obsahem, hmota nad duchem. Nu a tak je to pořád, v té naší vesničce malé, střediskové.

Rozbor

Miloš Zeman v prvním kole zvítězil. Výrazně. Více než před pěti lety. S větším rozdílem na druhého na pásce. A nic na tom nezmění strategie kavárny a volebního týmu Jiřího Drahoše, kteří tvrdí, že Miloš Zeman prohrál. Nevěřícím Tomášům radím prostudovat infografiku serveru Aktuálně.cz, která ukazuje, kde všude současný prezident obdržel nové hlasy. Je to poučné a návodné. Ztratil totiž jen na velmi malém území naší země. Vyhrál mimo Prahu a v jejím nejbližším okolí všude, a to dokonce i ve velkých městech. Je to drtivé vítězství a jinak to nejde interpretovat. Miloš Zeman jde do druhého kola s jasným náskokem, a čísla, která v následujícím textu ukáži, to potvrzují. Čísla také ukazují pro toho, kdo si to bude chtít ověřit, že Jiří Drahoš a další kandidáti, získávali hlasy především tam, kde je normálně získává KDU-ČSL, STAN a TO 09. K tomu ale blíže dále.

Interpretovat ale výsledky prvního kola jako predikci výsledků druhého kola, kdy se pouze sečtou hlasy kandidátů na prezidenta, kteří podpořili pro druhé kolo Jiřího Drahoše, a vše je tím pádem jasné, je zavádějící a nepravdivé.

Na předpokládané výsledky druhého kola prezidentské volby je totiž třeba  se podívat filtrem voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu roku 2017.

Otázkou totiž je, zda k volbám přišla jiná skupina voličů než na podzim roku 2017, nebo stejná nebo jen se mírně překrývající. To je dle mého názoru grálem interpretace příštích výsledků

Odpověď zní, že jde o stále stejnou skupinu, která se jen velmi málo mění. Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byla 60,84%,v nynějších prezidentských volbách pak 61,92%. Jde v podstatě o stejné číslo s procentním rozdílem. To už delší dobu ukazuje, že zhruba tolik je v republice občanů, kteří chtějí být opravdu politicky aktivními. Jde o nezpochybnitelnou konstantu, byť by bylo číslo alespoň o patnáct procent lepším výsledkem. Jde o smutný důkaz, jak občané České republiky vnímají důležitost věcí obecních.

Pokud souhlasíme s výše stanoveným postulátem, pak už v dalším postupu záleží, jak jemně nastavíme filtr  zkoumání. Pro rychlejší prozkoumání výsledků používám obecně v tisku používané politologické závěry o náchylnosti voličů k podpoře jednotlivých stran. 

Strany ČSSD, KSČM, SPD a ANO dosáhly ve volbách roku 2017 dohromady 55,29%hlasů voličů. Podle obecného výkladu českých politologů, zvláště těch kavárenských, ANO sebralo hlasy především KSČM a ČSSD a všechny strany mají podle nich typově stejného voliče. Extrémy v jednotlivých stranách, jako je liberálně ekologické křídlo v ČSSD a Jiří Dolejš v KSČM nechávám stranou, protože předpokládám, že ve skutečnosti hlasy stranám nepřinesly, ale naopak.

Strany ČSSD, KSČM a SPD dosáhly v parlamentních volbách 2017 výsledku ve výši 25,67%.
ODS dosáhla v parlamentních volbách 2017 výsledku ve výši 11,32% a nespojuji ji ani s kavárnou (ke které se blíží), ale ani s katolickou bigotností jiných stran, které zmíním dále.

Strana Piráti dosáhla v Parlamentních volbách 2017 výsledku ve výši 10,79% .
Strany STAN, TOP 09 a KDU ČSL (neboli tři svatí) dosáhly v Parlamentních volbách 2017 výsledky ve výši 16,29%.

A abych upokojil skupinu politologů, kteří si myslí, že Piráti a tři svatí mají stejnou skupinu voličů, prosím – pak toto uskupení dohromady dosáhlo volebního výsledku ve výši 27,08% . To je ale jen a pouze zbožné přání, neboť praxe v Poslanecké sněmovně ukazuje, že nejde o subjekty, které lze posuzovat dohromady a jejich voliči jsou od sebe velmi, velmi vzdáleni.

A snad ještě jedno číslo – ODS a tři svatí dosáhli v parlamentních volbách výsledku 27,61%.
……………………….
V prvním kole prezidentské volby získali Horáček, Fischer a Hilšer dohromady 28,24% hlasů, což dle mého odhadu odpovídá společným výsledkům STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Víme, že všichni jsou pravými reprezentanty pražské kavárny, a ta je také volila. Žádné překvapení. Nikdo jiný je nevolil. Je to statistika.

Jiří Drahoš získal 26,6% hlasů. Volili ho pravděpodobně voliči ODS a cca až 18% voličů ANO, možná až 22%, pokud odečteme hlasy ODS pro kandidáta Topolánka. Protože nevím, kdo jiný, než volič ODS, by tuto personu kdy volil. Myslím tím současného voliče ODS. Ne opuštěného voliče ODS.

Přelivy jsou možné a určitě také byly. Generálně si ale myslím, že to bylo takto. Ve výsledku to znamená, že ta část voličů ANO, která přešla k tomuto hnutí od ODS, pravděpodobně volila Jiřího Drahoše.
………………………………..
Konkluze
Prosté počty, jak už jsem naznačil, vycházejí v druhém kole pro Jiřího Drahoše. Tak to ale nebude. Matematicky obnažené výsledky prvního kola totiž vypovídají o tom, že voliči skutečně volili srdcem, jak jim bylo doporučováno, nikoli rozumem.

V druhém kole nelze předpokládat nic jiného, než že pro Jiřího Drahoše budou hlasovat, pokud přijdou k volbám, především voliči třech svatých a Pirátů, a to rozhodně. Takto může Jiří Drahoš získat 27% hlasů.
Počítám s tím, že dále Jiří Drahoš získá rozhodně hlasy voličů současné ODS, pokud přijdou k volbám, tj. dalších 11,32% hlasů.

Jiří Drahoš tedy získá pravděpodobně hlasy třech svatých, Pirátů a ODS, tj. dohromady cca 39 % hlasů.
Miloš Zeman získá hlasy voličů ČSSD, KSČM a SPD, tj., rozhodně 25,65% . V prvním kole však získal celkem 38,56% hlasů a tyto hlasy mu asi zůstanou.

Dohromady tedy mají oba kandidáti před druhým kolem cca stejný počet hlasů zajištěn. Hraje se tedy o cca 17% hlasů voličů hnutí ANO. Jde předpokládat, že hlasy voličů, kteří nepřijdou k druhému kolu voleb, propadnou ve prospěch současného prezidenta, ale sám si myslím, že jich nebude více než 5 %.

Kdybych byl Milošem Zemanem, opřel bych se v druhém kole do témat jako je svoboda slova a slíbil bych, že osoby za svobodný projev trestané budu omilostňovat (tím kavárnu rozčílí do běla), otevřel bych problém migrace a slíbil, že nikdy nepodlehnu v této věci Bruselu (jde o prezidentskou smlouvu), až po vyhlášení neposlušnosti (mimochodem použití termínu, že jsme neposlušní vůči Bruselu, byl nejlépe použitý termín v kampani), spolu s tím je nutné otevřít problém jednotné výše dávek pro migranty (kvůli důchodcům) a kvůli stejné skupině obyvatel odsunutí termínu přijetí Eura. Nic ostatní není téma pro debaty, protože odpor vůči  spolupracovníkům současného prezidenta je jen a pouze argumentem kavárny (co se podívat na spolupracovníky jiných politiků, a to i v minulosti), orientace našeho státu je také hloupým argumentem,  navíc hloupě používaným. A na volání Jiřího Drahoše po zařazení se do pevného jádra unie (které nikdy nikdo neviděl, podobně jako sněžného muže) lze jednoduše opáčit, ať nám laskavě pan akademik definuje toto tvrdé jádro. Jde o jádro poslušných vůči Francii a Německu? Nebo náhodou je to Česká republika, která už dávno pevným jádrem je, na rozdíl od Německa a Francie?

Prezident Zeman tedy, slovy Jaroslava Kubery, musí z druhého kola voleb udělat referendum o Evropské unii. Ne o našem setrvání nebo nesetrvání v ní, ale o její podobě, a o to, zda v ní Česká republika bude představovat, jako mnohokrát v historii Evropy, progresivní a novátorské křídlo nebo jen poslušného člena, který přitakává velkým zemím. Ty nás za to budou nyní chválit a drobně odměňovat, ale za několik let nám sdělí, jako už jednou v nedávné historii, že máme pouze výsostné právo mlčet. Kdo by snad pochyboval, tomu doporučuji studovat stále se opakující fiskální návrhy Francie, nyní aktivně tlačené Macronem, které neznamenají nic jiného, než ručení Německa za dluhy jižního křídla EU. Tím, kdo to má zaplatit, pak jsou, dle představ velení EU, východní kolonie. Stejným směrem pak směřují návrhy na zřízení společné armády EU a společného obranného fondu, což zase znamená, podle představ jejich tvůrců, přinucení členů EU k nákupu vojenské techniky od výrobců vybraných zemí EU. S námi se tam nijak moc nepočítá. Pochopitelně mimo personální stafáže, o kterou se již naši Quislingové hlásí.

To je to pevné jádro, jehož píseň pějí chóry příznivců evrosojuzu.

Boj o odpustky stále ještě neskončil, milí husité.

Tohle vše je ale, a promiňte mi ten výraz, vedlejší. V druhém kole prezidentské volby 2018 rozhodne patnáct až sedmnáct procent voličů hnutí ANO. A ti se musí rozhodnout, zda si přejí, aby ANO realizovalo své předvolební sliby nebo ne. Protože když Miloš Zeman nebude příštím prezidentem České republiky, je nad míru jasné, že politická kariéra Andreje Babiše bude jen zhasínající kometou dvou měsíců po prezidentských volbách a existence hnutí ANO skončí do konce tohoto volebního období. Pak byl hlas voličů ANO v parlamentních volbách ztracený, ztracený a ztracený a budou to mít marné, budou to mít marné, budou to mít marné.

Myslete na chorál malověrní, myslete na chorál, napsal František Halas ve Zpěvu úzkosti. Tato země je naše.



Aleš Hušák, 14. ledna 2018

Koho a podle čeho volit? (jde o víc než o volbu)

$
0
0
Radim Valenčík
15.1.2018  blog autora

Těm, co se mě ptají, kdo je ve druhém kole ten správný kandidát a jak ho co nejefektivněji podpořit, odpovídám:


UČTE SE!

Učte se z toho, co se již odehrálo, odehrává a bude odehrávat ve druhém velmi poučném kole kampaně.

Učte se rozpoznávat, kdo mluví za sebe a kdo mluví to, co se po něm chce.

Učte se rozpoznávat, kdo používá podrazy a kdo ctí pravidla.

Učte se rozpoznávat, kdo je a kdo není pokrytec.

Učte se rozpoznávat, kdo je přístupný argumentům a kdo se zapouzdřil.

Učte se rozpoznávat, kdo používá rozum a kdo je hystericky nenávistný.

Učte se rozpoznávat, kdo si váží lidí a kdo si myslí, že je to manipulovatelná tlupa.

Učte se rozpoznávat, kdo slouží naší zemi a kdo současné globální moci, která zatím stále ještě diktuje světu a které pokrytci, kariéristé, bezpáteřníci rádi poslouží.

A na základě toho se snažte pochopit, o co v dnešním světě jde a co dělat.

Nikdo není dokonalý, ale nejen věci, ale i lidé se poznávají ve srovnání. A hlavně - jde o mnohem víc než o volbu prezidenta. Jde o to, aby se normální lidé co nejvíce zdokonalili v používání svého rozumu a aby co nejvíce pochopili, o co jde.


Střípky do mozaiky

První střípek:
Ukrajinskou aktivistku Anželinu Diašovou, která v pátek ve volební místnosti vyběhla polonahá před prezidenta Miloše Zemana, potrestal v neděli Obvodní soud pro Prahu 5 tříměsíční podmínkou s roční zkušební dobou. Zároveň ji na rok vyhostil z České republiky. Sedmadvacetileté ženě hrozily dva roky vězení.
Viz: https://www.novinky.cz/krimi/460456-ukrajinka-ktera-vybehla-pred-zemana-dostala-podminku-a-vyhosteni.html

K tomu: Hra sehrána, stopy zameteny. Rekord bleskurychlého rozhodování našeho nezávislého soudnictví. Jindy to trvá roky.

Druhý střípek:

"Miloš Zeman je na konci svých sil, měli bychom mu nabídnout důstojný odchod do důchodu,"říká Pavel Fischer.
Viz: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/milos-zeman-je-na-konci-svych-sil-meli-bychom-mu-nabidnout-dustojny-odchod-do-duchodu-rika-pavel-fischer-41675?dop-ab-variant&seq-no=2&source=hp

Jiří Csermelyi: Další kamínek do mozaiky koordinovaných psychologických operací zaměřených na oslabení vůle voličů dát hlas Zemanovi.
Třetí střípek:

Bývalý prezident Václav Klaus podpořil po prvním kole voleb svého nástupce Miloše Zemana. Lidé, co pro současného prezidenta hlasovali, podle Klause prokázali, že nechtějí poklonkovat cizím zájmům. Klaus mluvil také o "militantní protizemanovské propagandě", která podle něj před volbami probíhala.
https://www.novinky.cz/domaci/460420-klaus-po-prvnim-kole-voleb-podporil-zemana.html


Kdo přispěje dalším střípkem do mozaiky?

- - -





Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5366-koho-a-podle-ceho-volit-jde-o-vic-nez-o-volbu.html

„Panská jednota“ na koni, chystá se na štvanici?

$
0
0
Přemysl Votava
Přemysl Votava
14.1.2018  VašeVěc
 
Je po prvním kole prezidentských voleb. Hlasy jsou sečteny, ve všech krajích mimo Prahu, zvítězil Miloš Zeman. Zeman zcela ovládl první kolo prezidentské volby a v porovnání s rokem 2013 svůj zisk z I. kola dokonce navýšil, tedy z 24.21% v roce 2013 na dnešních 38.5%. V některých krajích se dokonce přiblížil k 50%, …Severomoravský kraj 49,25%, Ústecký kraj 47%, Olomoucký kraj 45% Karlovarský 44%... Mapa republiky, se zcela pokryla jeho vítěznou barvou.

Hlavní favorit pravicové opozice Jiří Drahoš získal v I. kole 26.6% a výsledky těch ostatních z „Panské jednoty“ jsou skromné, ten nadějemi a médii hýčkaný Horáček získal 9% a bývalý premiér Topolánek jen 4%. *****Přesto dnes „Panská jednota“ slaví, sčítá i násobí, procenta sem, procenta tam, ještě nalákat váhající i kývaly, něco naslibovat ..…

Přijímá také hold a podporu od ostatních poražených… Naděje na vítězné tažení rostou…. Ona ta volební matematika často nevyjde. V roce 2013 v I.kole „penzista z Vysočiny“ M. Zeman získal 24.21%, Schwarzenberg 23.40% , těsné vítězství. Přesto ve II. kole Zeman (54%) zcela jasně porazil médii hýčkaného Schwarzenberga ( 45%), získal tak o 9% více hlasů.

Většina těch poražených, jak z roku 2013, tak i z loňských parlamentních voleb, opět cítí svou šanci. Po pět let v sobě dusili nenávist, dnes touží po odplatě. Kolem svého favorita, toho milého, ale zcela politikou nepolíbeného akademika Jiřího Drahoše se shlukují, jak ti neúspěšní z prvního kola, tak i pravicová parlamentní opozice.

Je otázkou, kde byl ten vzácný muž po ta dlouhá léta ? Proč nebyl dříve nikým osloven… ? Nemá být dnes jen výkladní skříní klání o Pražský hrad?


Prezident Miloš Zeman je statečný muž, je možné, že bude tím osamělým vojákem proti té široké koalici těch z „Panské jednoty“. Nic nového… V prezidentské kampani bude hájit, jak české národní zájmy, ale i ty sociální zájmy občanů. Tedy zejména z těch, tak často zapomenutých koutů Ostravska, Ústecka, Karlovarska, Olomoucka, z Vysočiny, ….tedy zejména z míst, kde také dostal nejsilnější mandát. Dokonce ještě výraznější než v roce 2013.

Současný vývoj v Evropě i ve světě, vyžaduje mít silnou vládu i silného prezidenta. Česká republika stojí na křižovatce tak, jako často v minulosti… v dávné i nedávné české historie. Byly to Lipany, tak i tragická Bílá hora, nebo doby smutku v roce 1938, či v únoru 1948… Připomínám, že i tehdy se v Praze jásalo a slavilo s novým panovníkem. Ti poražení pak prchali ze země. Dnes žijeme ve 21. století…. na Staroměstském náměstí nebudou popravováni čeští stavové, jako ti z roku 1621. Nepřijdou ani hrdelní tresty, ani mnohaleté žaláře, či ztráta majetku, jako v době poúnorové….

Tak snad po tom „avizovaném“ vítězství, nepřijde ani ta štvanice…


Přemysl Votava
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live