TTIP podle 11. kola jednání (říjen 2015)

December 2, 2015, 9:14 pm

Petr Umlauf
3.12.2015 E-republika

Evropská komise začátkem listopadu zveřejnila první podrobnou zprávu o průběhu 11. kola jednání, jež se uskutečnilo v říjnu v USA. Zpráva obsahuje krátký popis obsahu jednání a jeho stavu ve všech tematických oblastech.

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (Transatlantic Trade and Investment Partnership, TTIP) se dostalo do nové fáze. Přetiskujeme část dokumentu z Přehledu ekonomických událostí v EU za období od 1. 11. do 15. 11. 2015. Podrobná zpráva z 11. kola vyjednávání je dostupná v angličtině. Zpracováváme ji podle českých materiálů uvedených níže. Podívejte se na nový souzvuk okouzlených duší mezi světovými korporátkami a nadšenou EU bruselských úředníků a evropských politiků.

V rámci posílené snahy o transparentnost vyjednávání zveřejnila Evropská komise začátkem listopadu první podrobnou zprávu o průběhu 11. kola jednání, jež se uskutečnilo v říjnu v USA. Zpráva obsahuje krátký popis obsahu jednání a jeho stavu ve všech tematických oblastech.

V oblasti přístupu na trh (Market Access) si strany vyměnily revidované nabídky v části věnované tarifům a k výměně návrhů došlo také pro část věnovanou pravidlům původu konkrétních produktů.

Pokrok byl dosažen také v jednání o kapitole o obchodu zbožím. Diskuse se rovněž věnovaly přístupu na zemědělský trh, konkrétně např. trhu s vínem a alkoholem. Další významnou částí jsou veřejné zakázky. Jednalo se jak o přístupu na trhy veřejných zakázek, tak o proceduře zadávacího řízení. K výměně výchozích návrhů v této části by mělo dojít v únoru 2016.

V oblasti služeb a liberalizace investic již došlo k předložení návrhů obou stran, proto se jednání věnovala přípravě konsolidovaného textu a jejich lepšímu vzájemnému porozumění.

Také v oblasti regulací se jednalo o všech kapitolách: technické překážky obchodu, sanitární a fytosanitární opatření a jednotlivé průmyslové sektory (léčiva, zdravotnická zařízení, kosmetika, textil, automobily, informační a komunikační technologie, strojírenství, chemikálie a pesticidy). Strany jednaly jak o spolupráci v oblasti regulací, tak o tzv. dobré regulační praxi (Good Regulatory Practices).

Jednání probíhala také v oblasti globálních obchodních pravidel. Co se týče energetiky a surovin, EU nadále zastává pozici, že v rámci TTIP by jim měla být věnována samostatná kapitola. Diskuse o malých a středních podnicích se týkala především otázky sdílení informací a institucionálnímu rozměru.

Debata proběhla také o celních pravidlech a režimech, problematice práv duševního vlastnictví včetně zeměpisných označení, o návrhu kapitoly týkající se hospodářské soutěže, textu smlouvy týkající se problematiky státních podniků a dotací a problematice řešení sporů mezi státy.

V rámci 11. kola představila EU také svůj návrh textu kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji. Návrh textu obsahuje rozsáhlá ustanovení týkající se práv zaměstnanců a ochrany životního prostředí.

V polovině listopadu byl předán americké straně a zároveň zveřejněn finální návrh nového systému řešení sporů mezi investory a státy, tzv. systému soudů pro investice (Investment Court System, ICS), jenž obsahuje všechny klíčové prvky pracovního návrhu, který Komise představila v září. Před zveřejněním byl pracovní návrh konzultován s členskými zeměmi. Návrh nového systému ochrany investic má za cíl chránit právo EU a členských států na regulaci a také poskytnout účinnou ochranu evropským společnostem proti nespravedlivému zacházení nebo diskriminaci. Klíčové součásti systému ICS jsou:

jasná pravidla a standardy, nestranní soudci, transparentní a nestranný proces,
nákladově efektivnější a rychlejší systém řešení investičních sporů,
zvláštní ustanovení pro malé a střední podniky.

Nový systém ICS má nahradit stávající systém řešení sporů mezi státy a investory (Investor-to-State Dispute Settlement, ISDS), a to nejen v rámci TTIP, ale také v budoucích obchodních vyjednáváních. Jednání v oblasti ochrany investic v rámci TTIP tak budou opět pokračovat, pozastavené jsou od března 2014, kdy Evropská Komise zahájila veřejnou konzultaci o ISDS.

Zdroj:
Parlamentní institut
Přehled ekonomických událostí v EU za období od 1. 11. do 15. 11. 2015
Ing. Daša Smetanková, Ph.D. Ing. Renáta Zahořáková. 146/2015 listopad 2015

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!

Související články:

↧

Psycholožka? Spíše psychopatka.

December 2, 2015, 9:52 pm

≫ Next: Ještě jednou elektřina a jističe

≪ Previous: TTIP podle 11. kola jednání (říjen 2015)

Jiří Baťa
3. 12. 2015 CzchFreePress
Přivandrovalá a naturalizovaná „Češka“ MUDr. Džamila Stehlíková je obdivuhodně arogantní, drzá, a společensky nekorektní, když se neurvale vyjadřuje na adresu prezidenta republiky Miloše Zemana a stejně tak na prezidenta RF Vladimira Putina. Neberu jí tím právo na názor a svobodně se vyjadřovat k politické situaci a související problematice, ale nemohu přehlédnout některé skutečnosti, ve kterých by se měla paní Stehlíková vyjadřovat hodně zdrženlivě, ne-li vůbec mlčet.

Už v jiném článku jsem zmínil její podivuhodnou anabázi, ve které se s ostrými lokty se umanutě rozhodla, coby cizinka, vydobýt si v Česku „místo na slunci“, když v jejím rodném Kazachstánu měla zřejmě dlouhodobě pod mrakem. Nemá smysl opakovat na naše podmínky její velmi rychlý politický a společenský vzestup ani ne tak jako lékařka, ale jako politička. Ostatně bližší se lze dočíst na Wikipedii. Jen poznamenám, že v jejím ambiciozním životě sehrál velmi důležitou Václav Havel, s jehož jménem (nebo díky jeho jménu) excelovala a dodnes exceluje (spíše bych řekl, že „prudí"českou veřejnost) v řadách pravdoláskařů, pražské kavárny a havloidů s knížecím požehnáním.

Zmínil jsem, že by měla v některých věcech když ne vůbec mlčet, pak se alespoň vyjadřovat velmi zdrženlivě. Domnívám se totiž, že mluvit o některých záležitostech české (česko-slovenské) minulosti (v Česku žije od r. 1988) z titulu naturalizované příslušnice ČR jí nepřísluší. O co jde? Především jde o její hrubé nactiutrhání osoby prezidenta Zemana, které si neodepře při žádné příležitosti se k jeho osobě vyjádřit, zde je příklad: „S každým dalším dnem u moci bobtnají jeho psychické komplexy, kterými je obtěžkáno velikášské prezidentovo ego a pudí ho ke stále agresivnějším a zároveň ubožejším exhibicím“, odpovídá v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Jakkoliv by z její údajné profese psycholožky mohl být tento názor relevantní, v tomto případě je to ne jen hrubá nezdvořilost a drzost, snaha vykreslit prezidenta Zemana ve stavu, zralém na psychiatrii. Je to provokativní lež a pomluva, pramenící z osobní nenávisti a zášti vůči panu prezidentovi, což souvisí s loajalitou okruhu havloidů a lidí, s nimiž sdílí pachy pražské kavárny a s nimiž táhne společnou antizemanovskou káru.

Dalším provokativním názorem se prezentuje v odpovědi na otázku PL.cz, zda uspořádání „náhradního 17.listopadu“ nebyl zbytečný truc. „Každý má právo slavit svůj svátek podle zavedených tradic, to je smysl svátků. A právě tato studentská pieta má tradici nejdelší, sahá až k roku 1938 a je spojena se symboly československé státnosti a samostatnosti“, praví česko-slovensky uvědomělá „vlastenka“ Stehlíková. V první části odpovědi s ní lze v podstatě souhlasit, ale nechápu a to mne také pobuřuje, co ji jako naturalizovanou cizinku opravňuje hovořit o české studentské tradici, sahající až do r. 1938 a která je podle ní spojena se symboly čs. státnosti a samostatnosti. Přijde mi to stejné, jako když kníže pán Schwarzenberg se nás snaží přesvědčit o svém českém vlastenectví, cítění a národní hrdosti. V případě Stehlíkové je to podobné, když se staví do role, jako by byla rodilá a českou matkou odkojená vlastenka, která se rozhodla hodnotit a vyjadřovat se k českým dějinám, české historii a státním událostem, s tím rozdílem, že Stehlíková nemá s těmito událostmi naprosto nic společného (kromě listopadu 89).

Nemohu se ubránit vyjádřit se k paní Stehlíkové poněkud neslušně. Evokuje mne k tomu její nevymáchaná huba, když se neumí na úrovni intelektuála(lky) vyjadřovat a nazývat věci a situace správnými jmény a názvy, notabane, jsou-li její slova a názory nepravdivé a urážlivé. Zde jsou výroky, za které by jinak chlap v hospodě dostal přes držku: „Miloš Zeman se vůči premiéru Sobotkovi staví do pozice otce a s chutí ho plísní a ponižuje jako prvňáčka s čtyřkou." Zde není od věci připomenout, že aniž to blbce Stehlíkové dochází, Miloš Zeman by skutečně mohl být Sobotkovi otcem.

„Většina českých politiků, včetně komunistů (!) se postavila na stranu Sobotky proti prezidentu Zemanovi, což je bodem obratu v pozici Zemana na české politické scéně. Svým hulvátským chováním na Hradě a neustálým vyřizováním si účtů Miloš Zeman sice těší či baví značnou část národa a přiživuje novináře, ale sám sebe marginalizuje a ztrácí politickou váhu, o kterou mu vždy šlo především. To významně snižuje šanci na jeho znovuzvolení prezidentem. Nepodceňujme voliče, lidé nejsou tak hloupí, jak se někdy zdá našemu prezidentovi,“ - kdáká Stehlíková.

To však není názor, to je spíše její osobní zbožné přání! Slepice Stehlíková kdáká nesmysly, neboť správně má být: „Nepodceňujme voliče, lidé nejsou tak hloupí, jak si myslí někteří politikové včetně Stehlíkové a všichni ti, kterým prezident Miloš Zeman svou racionální politikou, lidským postojem a vnímáním politické i společenské reality leží hluboko v žaludku“. O šanci na Zemanovo znovu zvolení by raději měla mlčet. Navzdory tomu, co tak urputně kdáká kariérní slepice Stehlíková za potlesku antizemanovců, to nejsou názory a postoje „psycholožky“, ale spíše „psychopatky“, které jsou na nižší úrovni, než které ona vidí a pomlouvačně hodnotí u prezidenta Zemana.

Jiří B a ť a , 30. listopadu 2015

↧

Ještě jednou elektřina a jističe

December 2, 2015, 10:58 pm

≫ Next: Řecký EU-experiment pro vydírání občanů

≪ Previous: Psycholožka? Spíše psychopatka.

napsal Gerd
3.12.2015 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com

Milan Urban a Jan Mládek na obyvatele ČR společně s ERÚ ušili pěknou boudu. Celé slavné opatření o zpoplatnění domácnosti podle výkonu hlavního jističe se zdůvodněním, že jsou dnes místní sítě přetížené, je vylhané od A do Z. Sice má platit až od roku 2017, přesto jde o masivní podvod na domácnostech v ČR, které mají zase jednou zaplatit za chyby někoho jiného.

Tedy sítě přetížené jsou, ale nepodílí se na tom domácnosti. Obyvatel ČR je pořád plus mínus kolem 10 mil. osob. Drobné rozdíly jsou nepodstatné. Větší část rozvodné sítě jsme zdědili z časů socialismu. Tedy předimenzovaných, aby i přetížení o 100% více dokázaly sítě zvládnout. A ony to zvládly. Pravda, máme dnes více elektrických spotřebičů, ale mnohé mají menší spotřebu. A jedna osoba nespouští současně cirkulárku a vrtačku.

Vznikly kolonie nových domů. Jenže k nim byly položeny kilometry kabelů nového vedení a vystavěny nové transformátory.

V domácnostech nedostatečná kapacita sítě opravdu neleží. Je někde jinde.

Nedostatečná je kapacita sítě ve vedeních 400 kV a 220 kV. Tedy dálkovém přenosu el. energie. Je dána hlavně přesuny velkých množství energií po celých kontinentech (nebudeme si devastovat evropské životní prostředí, dovezeme si do Rakouska z ukrajinského Černobylu a rumunských tepelných elektráren přes Německo, tedy ČR) a pak nárůstem neregulovatelných zdrojů z větru a slunce, které se vyskytují úplně jinde, než je koncentrován průmysl. (Neregulovatelné jsou ty zdroje ze zákona, nikoli technicky, i když i to je určitý problém.) Ale je to i důsledek „rozbití energetických monopolů“, neboli „unbundlingu“: Evropská unie rozhodla o oddělení výrobců energie od rozvodné soustavy, což stálo značné miliardy. Od té doby si výrobce elektrické energie platí služby majitele sítí, a majitel sítí – je nerozšiřuje. Zisk má za přenesenou energii, a když síť nestačí, nepřijme objednávky. Výrobce ČEZ se řídí trhem, majitel dálkových sítí, ČEPS, státní podnik, rozhodnutím politiků. Ono to pořád nějak fungovalo, že! Energetická síť se stala obětí toho, že byla robustně dimenzovaná. Což bylo nutné pro spolehlivost přenosu. Celostátní energetická soustava byla budována tak, aby vydržela 100 % přetížení. A využívala tedy své kapacity jen na polovinu. Při zvýšení třeba i na 75 % měla potřebnou rezervu.

Mediální zájem se stále upínal na energetické zdroje. Zde může nastat průšvih za deset, dvacet let, když dnes nebudeme obnovovat zastaralé a stavět nové kapacity. Ale co se týče přenosové soustavy, tak tam jsme v průšvihu už dnes. Před 13 lety si Německo naplánovalo stavbu 800 km nových vedení. Postavilo 80 km. Před 5 lety spočítal eurokomisař Günther Oettinger, že se do euroenergetiky bude muset do roku 2025 vrazit celkem bilion eur. Zatím bylo uvolněno nula celá nula nula vůbec nic. Jen povolovací řízení na stavbu vedení trvá deset, dvanáct let. Většina zemí EU (krom tří zemí, mezi nimiž bylo i Česko) zamítla návrh, aby se zkrátilo na maximálně tři roky. Avšak pak by se nemohl pořádně posoudit „vliv na životní prostředí“. A dráty, vedoucí přes krajinu, jsou tak neekologické! No, ani tady jsme se nepřipojili, ani tady nám to nebude nic platné. Navíc nejsou peníze na investice, biliony putují do Řecka. Média se plní plácáním o řecké krizi, energetická katastrofa nám přitom svým nestvůrným chobotem již ťuká na sklo oken i v těch nejvyšších věžích.

Zoufalý návrh ČEPS mít možnost odstřihnout se od Německa, aby přes nás netekla „jeho“ elektřina prostřednictvím transformátorů (investice dvě miliardy Kč), je politicky neprůchodný. Proti se postavil i premiér Nečas.

Elektrický proud je tak konzervativní, že ještě nepochopil moderní principy evropského trhu a stále se drží zastaralých zákonů Kirchhoffových a nikoliv směrnic euroúředníků z Bruselu.

Česká republika je částečně vklíněna do území sousedního Německa a elektřina ze severu na jih teče částečně přes její území, kde jsou pro to na rozdíl od Německa i dostatečná vedení. Přes naše území se také obchoduje mezi Německem a Rakouskem. Když mají na severu v německých větrných elektrárnách nadvýrobu, Rakušané omezí výrobu energie z vodních elektráren a odebírají přes naše území německou elektřinu, která je v té době velmi levná. Když mají v Německu nedostatek, najedou Rakušané své vodní elektrárny a prodávají přes naše území elektřinu do Německa. V té době je elektřina drahá a Němci nejsou s ekonomickým výsledkem takového obchodu spokojeni. Tento obchod není bez marže především pro Rakušany, ale děje se tak bez účasti České republiky nedobrovolně přes její území, mnohdy i za cenu omezení bezpečnosti naší vlastní soustavy proti blackoutu, který mohou takové masivní toky vyvolat.

Je tomu již dávno, kdy se ČR a ČEPS pokusil takové toky zpoplatnit. Především Rakousko se ohradilo. Úspěšně a tak elektřina proudí přes území ČR zdarma. Protože přenosová soustava dálkového vedení v ČR je opravdu nedostatečná (soudruzi opravdu nepočítali s tím, že jednou bude Německo a Rakousko posílat elektřinu přes naše území), ERÚ hledá zdroje. Firmy zkasírovat nelze. Mohly by se odstěhovat jinam. Rakušany a Němce za přenos el. energie už vůbec ne. To nám zakázal … hádejte kdo? Evropská komise!

Situace je následující:

Německo v důsledku politického rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny [27% současné spotřeby] omezuje své zdroje. I přes investiční boom v oblasti plynových nebo uhelných elektráren Německo v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby. Elektrárny si Němci zavřeli a zavírají v jižním a středním Německu s tím, že je nahradí větrnou energií ze severu Německa. Zapomněli ovšem dobudovat přenosovou soustavu, a tak využívají přenosové soustavy ČR.

Rakousko je dnes závislé ve špičkách na dovozu.

Maďarsko je největším dovozcem elektřiny ve střední Evropě (18% spotřeby), neexistuje plán výstavby elektráren, má omezené palivové zdroje

Polsku hrozí uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z důvodů nesplnění ekologických limitů, potencionálně až 7 000 MW, již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu. V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby.

Slovensko, zde došlo k uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008 (Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice), z čistého vývozce se stává čistý dovozce elektrické energie.

V blízké budoucnosti lze tedy v okolních státech očekávat nedostatek elektrické energie. Kolem roku 2020 Němci začnou zavírat většinu svých jaderných elektráren a nápor na přenosovou soustavu ČR ještě zesílí.

Veškerá opatření na posílení přenosové soustavy mají tedy zaplatit domácnosti v ČR díky zvrhlému plánu Urbana, Mládka a ERÚ. Ekologická energie je drahá, ale obyvatelé ČR na ni doplácí mnohonásobně více než obyvatelé Německa nebo Rakouska:

1) Předražená podpora solárních a větrných parků. Mnoho z nich patří zahraničním investorům. A bude hůř. Větrné farmy ze severního Německa jsou náš vzor ekologické výroby el. energie.

2) Evropské ceny elektrické energie při domácích platech

3) Chyby Stran zelených v ekologické politice (uzavírání jaderných elektráren a nedomyšlená opatření)

4) Nedobudované přenosové kapacity el. vedení v Německu. Ono dálkové vedení nevypadá hezky, je neekologické … tak jej přesuneme na území ČR, však to místní obyvatelstvo zaplatí.

5) Masivní přenosy el. energie ze severu Německa přes ČR na jih Německa a do Rakouska.

6) Hrozby blackoutu kvůli přetížení. Zejména jihozápadní Čechy jsou akutně ohroženy.

7) Nejnovější vynález Mládka a Urbana, kdy domácnosti v ČR budou platit podle hlavního jističe.

Vážně si myslíme, že opatření o platbě za hlavní jistič pomůže? Majitelé domů s jističi 40A a více na to většinou mít budou. Takže nové opatření jen ožebračí největší část domácností v ČR, protože pod 20 A hlavního jističe se nedostane nikdo, leda domácnosti, kde se pere na valše.

Nedělejme si iluze, výsledek bude následující:

Krajina v ČR bude zohyzděna dráty el. vedení křižujícími krajinu. Kde nebudou, budou solární parky nebo větrníky. Německá krajina zůstane i nadále bez ošklivých sloupů el. vedení. Ty budeme mít my.

Existují dvě možná řešení:

1. Technické – zdvojnásobit přenosové napětí ze 400 kV na 800 kV. Znamenalo by to zapouzdřit vedení, vyměnit izolátory na sloupech pro dvojnásobné napětí (sice náklady, ale pořád snesitelné) vyměnit trafostanice (to už je jinačí náklad!).

2. Politické – sdělit bavorským a rakouským zastáncům zelené energie nemilosrdnou pravdu, že jimi požadované množství energie nelze ve stávající soustavě přenést. A jestli chtějí opravdu el. energii přenášet ze severu Německa do Bavorska a Rakouska, budou se muset finančně podílet na opatřeních pro výstavbu dalších přenosových sítí.

Technické řešení je nákladné a stejně by znamenalo jít zase ke spotřebitelům v Německu a Rakousku a vyžádat si finanční spoluúčast jako u politického řešení. Opravdu existuje v ČR nějaký politik, který by měl odvahu postavit se německé a rakouské vládě, když to nedovedli ani u případu migrantů?

Závěrem:

V platbách za hlavní jistič budeme platit existenci větrných farem v severním Německu a pohodlný život bavorských a rakouských domácností.

Vyplatí se ještě být členem EU?

Dostáváme přeci peníze z evropských fondů! Jaká je ale realita?

Jde v první řadě o peníze, které ČR posílá do EU a které dostává zpátky v podobě nesmyslných projektů. Kromě cca 40 miliard Kč, které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU (rok 2012), neseme některé další náklady:

1) 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží.

2) 19 miliard – náklady na kofinancování evropských projektů.

3) 10 miliard na úředníky oficiálně. (Skutečně cenu euroúředníků nikdo nezná – záměrně).

4) 46 miliard na plán EU-2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom (kvalitu ponechme stranou).

5) 10 miliard na biopaliva (není nad rozlehlé žluté lány řepky olejky).

6) 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny.

7) 4 miliard na posílení elektrické sítě. (Kvůli nařízení, že musíme dopravu do Rakouska z Německa posílat zdarma)

Během 8 let do EU pošleme asi 320 mld. Kč přímo + vedlejší náklady v bodech 1-7 (dalších 135 mld.). Z rozpočtu EU máme možnost získat v programech asi 550 mld. Kč. Většinu programů ani nevyčerpáme. Máme tedy reálných 435 mld. Kč proti hypotetickým penězům z programů 550 mld. Kč, ze kterých určitě vše nevyčerpáme. V roce 2013 nevyčerpáno 10 mld. Kč (z celoevropských 16 mld. Kč [přepočteno] nevyčerpaných!) a v roce 2014 to bylo 24 mld. Kč. To ten rozdíl 100 mld. Kč hladce doženeme v nevyčerpaných částkách. Kdyby si EU nechala uprchlíky a všechny peníze za programy, a nežádala příspěvky s jejich vedlejšími náklady, ještě bychom ušetřili. Teoreticky se EU obyvatelům ČR vyplatí. Postavíme za peníze z rozvojových EU programů kilometry cyklostezek, dětských hřišť, sportovišť, zaplatíme neziskovkám pro začlenění sociálně vyloučených, Romů a migrantů. Vážně to vše potřebujeme? Bez EU bychom většinu z EU financovaných věcí měli také. Zaplakali by jen pracovníci neziskových organizací.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/tiskni.aspx?r=p_doupe&c=A120228_213131_p_doupe_wag

https://www.ceps.cz/CZE/Media/Stranky/FAQ.aspx

http://casopis.vesmir.cz/clanek/tece-nemecka-energie-pres-nase-uzemi-opravdu-zadarmo

http://nejedly.blog.idnes.cz/c/478397/o-prerozdelovani-uprchliku-a-elektriny.html

↧

Řecký EU-experiment pro vydírání občanů

December 3, 2015, 4:53 am

≫ Next: The Times: Banksteři, metresy a sex za 4 euro, píše Paul Craig Roberts

≪ Previous: Ještě jednou elektřina a jističe

Květa Pohlhammer Lauterbachová
3.12.2015 E-republika

Jak může obyčejný laik ohodnotit například hodnotu šperku po babičce? V Řecku budou všichni normální daňoví poplatníci jednou nohou v kriminále.
Sbohem a šáteček, krásná kolébko evropské civilizace! Andreas Treichl, nepříjemný generální ředitel rakouské Sparkasse, která tak dobře profituje z České spořitelny, zuří a nadává Goldmanovci Draghimu. On je totiž nepřítelem jeho banky, jelikož vyvlastňuje úspory rakouských a německých spořitelen. A v Řecku se mezitím připravují první kroky k zavedení finančního teroru vůči řeckým daňovým poplatníkům, kteří ještě neuprchli ze země.

Nemalovali jsme čerta na zeď, když jsme v našich článcích opakovaně varovali, že dojde k bezprecedentnímu vyvlastňování majetku, ovšem tentokrát jinak než k tomu komunistickému. Tady totiž hrozí vyvlastnění všem. Ti opravdu bohatí jsou ze země už dávno pryč. A jak říká Treichl ve výše uvedeném článku uveřejněném dnes na webu Deutsche Wirtschafts Nachrichten, nějaký majetek zůstane v budoucnosti pouze těm hodně, hodně bohatým. Těm, kteří si našetřili, třeba jako Němci v průměru 100 tisíc eur na stáří, těm toho opravdu moc nezůstane.

V Řecku ovšem začíná teror proti těm, co zůstali a třeba ještě něco zdědili, nebo si uspořili ze strachu před řáděním Trojky v zemi. Od 1. ledna 2016 musí Řekové, vedení přáním Trojky, oznamovat na 56 stránkovém formuláři finančnímu úřadu svůj majetek. Kromě nemovitostí, aut a akcií nyní také hotovostní peníze, které si Řekové ulili pod matraci, když byly zavřeny banky.Musí ale rovněž uvádět veškeré šperky a cennosti v domácnosti v hodnotě nad 30 tisíc euro a uvést schránky u bank a jejich obsah, jsou-li zde uloženy cennosti. U hotovosti držené doma jde o částku nad 15 000 eur. Začíná fungovat elektronický systém Taxisnet, ovšem požaduje se vyplňovat 56stránkový elaborát.

To je vyhlášení války řeckým občanům. Na druhou stranu však: Kolik úředníků bude možné zaměstnat navíc a kolik příslušníků finanční policie, která bude slídit, jestli jste náhodou nezamlčeli drahý prsten po babičce! I tato práce přece spadá do HDP země! V době vyhlašování výjimečného stavu kvůli teroristům policisté žádné svolení k prohlídkám bytů potřebovat nebudou. Nevíme, jak může obyčejný laik ohodnotit například hodnotu šperku po babičce, poněvadž i reálná cena nemovitostí je velmi, velmi vrtkavou záležitostí. Takže se daňový poplatník může snadno ocitnout jednou nohou v kriminále.

Řecko je takovou malou laboratoří EU. Jak znám Italy, potrpí si hodně na zlato a diamanty. Budou následovat? A nebudou chtít úředníci pracující pro zahraniční lichváře počítat za chvíli i zlaté zuby starých lidí? Už jsme to přece jednou zažili - v Auschwitzu. Se zavedením tohoto programu ovšem totiž nepřišla vládní Syriza sama. Tuto vymoženost naplánovala již strana Nová demokracie.

Syriza má pro toto opatření ovšem ospravedlnění, protože ho zavádí v kontextu podpory a pomoci růstu a rozvoje ekonomiky („in context of support and help to growth and development“). Jaká je bída v Řecku, lze demonstrovat na faktu, že cena za služby prostitutky klesla z 50 eur na 2 eura, bordelů je v Řecku 525, ovšem licenci jich má pouze 10.

Pokud se má zvyšovat HDP státním terorismem, pak sbohem, milované Řecko!

Zdroj článku zde.

Související články:

↧

The Times: Banksteři, metresy a sex za 4 euro, píše Paul Craig Roberts

December 3, 2015, 5:15 am

≫ Next: Přišel čas se bránit!

≪ Previous: Řecký EU-experiment pro vydírání občanů

Paul Craig Roberts
3.12.2015 Střípky ze světa
Začalo to v pátek. Článkem londýnských The Times o řeckých studentkách, „prodávajících sex za stravu“ (Greek Students Sell Sex for Food). Už i za „cenu jednoho cheesburgeru“. Druhý muž Reaganova fiskálu jím rozpumpoval bouřlivou diskusi. Už v sobotu a článkem, nazvaným Kapitalismus v praxi (Capitalism at Work). Píše tu: „Pokles životní úrovně, vnucený řeckému lidu německou kancléřkou Merkelovou a evropskými bankami, nutí spousty mladých řeckých žen k prostituci.„Důsledkem je všudypřítomná mizérie.“ „Důsledkem mizérie je, že se mladé řecké ženy musí prodávat.“

Masivní vzestup nabídky žen, poskytujících sexuální služby, sráží ceny až na 4 eura za hodinu. Ty 4,24 dolaru, za něž se dá pořídit cheeseburger nebo sendvič, jsou cenou za hodinové používání ženského těla, vynucenou škrty, uvalenými bankstery. Půlhodina stojí 2,12 dolaru.“

Tvůrce „reaganomiky“ už dává za pravdu i Leninovi

„Když člověk podobné příběhy čte, chce doufat, že je to parodie či karikatura.“ V podání The Times jimi však budou jen sotva. Tím, spíš, že téma už dávno plní i „americké weby, kde univerzitní studentky inzerují, že jsou k mání jako metresy pro muže s dost penězi na to, aby jim pomohli zvládnout jejich výdaje. Soudě podle různých médií si studentky drahých univerzit typu New York University vydělávají hlavně jako metresy.“

Jsou na tom ovšem „pořád mnohem lépe, než ty řecké. Vztah metresy je monogamní a klidně i nadlouho a s láskou. Prudérní duše se horší nad věkovým rozdílem, ten je však přece typický i pro manželství horních vrstev.“ Naproti tomu „prostitutky mají partnerů hromadu, od každého se mohou nakazit a kromě peněz z toho nic nemají. V Řecku, má-li ten článek pravdu, je to tak málo, že jim to na víc, než oběd, nevystačí.“

Jenže právě o tom „je kapitalismus v praxi. Ve Spojených státech jsou příčinou té mizérie rostoucí studijních poplatky, přičemž 75 % rozpočtu spolkne univerzitní režie.“ Stejně jako „deficit pracovních příležitostí pro absolventy, nucené splácet studentské půjčky“. Dneska je „číšníkem v restauraci, kam zajdete, klidně i vysokoškolský asistent či profesor na částečný úvazek, který si o tom plném může nechat jen zdát. Lépe jsou na tom i dívky z New York University coby metresy.“

„Řecku tu mizérii vnucuje Evropská unie, do které Řecko vstoupilo v bláznivém rozpoložení, a svou suverenitu tím vyměnilo za úsporné škrty. Banksteři a jejich agenti v EU a německé vládě tvrdí, že řecký lid měl z oněch půjček prospěch, a je proto odpovědný za jejich splácení. Ty půjčky si však nebral řecký lid. Vzaly si je zkorumpované řecké vlády, které za půjčky, utrácené často za dodávky z věřitelských zemí, inkasovaly úplatky. Řecké vlády byly upláceny například za to, že si od německých či jiných bank půjčily peníze na nákup německých ponorek. To byla korupce, z níž narostl řecký dluh.“

Bankéři už dávno inkasovali „jak bankovní poplatky, tak úplatky od výrobců ponorek“. Půjčky však „splácí peníze, ´uspořené´ díky škrtům na penzích, školství, sociálních službách a zaměstnancích veřejného sektoru“, anebo „vydolované z prodeje veřejných statků typu přístavů, komunálních vodovodů či chráněných ostrovů“.

„Důsledkem je všudypřítomná mizérie.“ „Důsledkem mizérie je, že se mladé řecké ženy musí prodávat.“

„Je to přesně tak, jak říkali Marx, Engels a Lenin.“

Článek v The Times vyvolal i „neomalené žertíky“. Typu „No neber to, stojí-li viagra 4krát víc, než samotná k…čka“. Ty, co „věří v naduté ´západní hodnoty´, však nerozčílí ani to“. Zato „procento prozápadních Rusů, kteří se v Západu vidí jako svém lídrovi, se musí kvapem blížit k nule“.

„Co je důležitější? Ženská důstojnost nebo další miliarda dolarů banksterům Odpověď západní ´civilizace´ je jako na dlani. Pro ni je to ta další miliarda dolarů banksterům.“

Nezůstalo to bez ohlasů. Roberts je shrnul už včera: „Můj článek ´Kapitalismus v praxi´ o řeckých ženách, nucených bankstery a MMF k prostituci, vyvolal kvantum reakcí od žen dokládajících, že ten samý dopad mají úsporné škrty i napříč Evropou. Tohle je dopis z Portugalska:

´Váš článek Kapitalismus v praxi ukazuje přesně, co se děje i v Portugalsku. I tady se děje běžně, že mladé ženy si na na univerzitní poplatky i jídlo vydělávají prodejem svého těla. Svou vlastní zkušenost máme i s ponorkami. Osobou, mající tyto akvizice na starosti, byl Dr. Paulo Portas, vicepremiér až donedávna, aféra neaféra. Teď jsou ve vládě socialisté, věřte mi však, že jsou zkorumpovaní ještě víc než vláda pravice.“ Starají se jen o „vlastní prospěch a lidem nechávají jen drobky. Jsme banánovou republikou, které vládnou bastardi. Dokud si to necháme líbit, dobře nám tak.´“

„Evropské socialistické strany,“ navazuje už Roberts, které evropský kapitalismus a evropskou společnost desítkami let svých bojů polidštily, jimi už nejsou. Evropané zažívají moderní verzi ohrazování, zbavujícího je v minulosti půdy, v níž měli kořeny i ke které disponovali i zvykovými práva, aby se ta půda mohla stát soukromým majetkem, zatíženým dlužními instrumenty.“

„Tentokrát Evropané přicházejí o systém sociálních garancí, díky němuž byl život za kapitalismu přijatelnější. Ty nejzadluženější země jsou přitom i rozkrádány. Podloudné dluhy zkorumpovaných vlád se splácí na úkor životního standardu, škrceného nadoraz.“

„Jen se Evropou rozhlédněte. Kde mají lidé lídra? Jeremy Corbyn je poslední socialista či polosocialista v čele tradiční strany a Labour Party za ním pevně nestojí. Francie má Marine Le Penovou v čele Národní fronty. Tato strana je známkována jak pravicová, protože je nacionalistická a věří, že Francie patří Francouzům. Francouzský lid však reprezentuje lépe, než Hollandova Socialistická strana, která je loutkou Washingtonu.“ V „Řecku se z levicové strany, již téma úsporných škrtů dostalo až k moci, stal obratem komplic banksterů, který řecký lid zaprodal.“ „Za situace, kdy to se světovou ekonomikou jde s kopce a Evropu tíží i břemeno miliónů běženců, prchajících před nekonečnými válkami Washingtonu, míří životní standard, jimž se západní civilizace honosí, k zániku.“

↧

Přišel čas se bránit!

December 3, 2015, 5:41 am

≫ Next: Tak si to shrňme...

≪ Previous: The Times: Banksteři, metresy a sex za 4 euro, píše Paul Craig Roberts

Jan Veleba
3.12.2015 Rukojmí
Před více než měsícem prezident republiky Miloš Zeman vystoupil s dnes už klasickými třemi větami směrem k uprchlíkům a poté sdělil, že je třeba postavit na hranici vojsko.
Reakce jeho odpůrců byly odmítavé, část jako vždy, jak praví bonton Pražské kavárny posměšné, ale už nikoliv tak zuřivé, jako dříve. No a podívejme. Uplynulo pár dní a hranice se skutečně zavírá. Ne my, ale Německo!

Co to všechno znamená? Především to, že EU je rozložena a její koncept se v podstatě zhroutil. Vzato historicky, tak po staletí platí, že stát či impérium, které neumí ochránit svoje hranice není funkční a následuje zánik. No a přesně to se nyní přihodilo EU, která byla hrdinná, když francouzské a britské letky bombardovaly Kaddáfího, když se Ukrajinci zabíjeli mezi sebou, když pomáhali proti opozici proti Asadovi, aby z toho nakonec vznikl Islámský stát. Nyní se ale ukazuje, že EU je naprosto bezradná a sterilní, pokud nastane problém, který se dotkne jejího území. A nemusí to být vůbec vojenský útok, stačí pochod civilistů.

Jsem si teď už jist, že žádného systémového řešení ve prospěch svých obyvatel nejsou vrcholní politici EU schopni, naopak. Byla to Merkelová, která vyzvala uprchlíky, ať si pospíší, že náruč Německa je jim otevřená! Diletantismus, snílkovství, záměr? Ať to či ono, tak nastala situace, kdy se na EU nemůžeme dál spoléhat a čekat, neboť se od nich ničeho nedočkáme a musíme hájit svoji zemi bez ohledu na to, co tomu Merkelová, Hollande a jiní řeknou.

Nemám potřebu dále tyto věci rozvádět, jen bych opakoval fakta, která byla v posledních měsících popsána snad tisíckrát. Pouze konstatuji, že jsem dospěl k závěru, že EU ztratila schopnost řídit svoji politiku ve prospěch obyvatel jejích členských států a v důsledku toho jsme se ocitli ve stavu skutečného ohrožení a je naší povinností se bránit.

Co je třeba udělat? V prvé řadě urychleně připravit krizový pohraniční režim a podpůrnou legislativu. Dále svolat mimořádné schůze obou sněmoven PČR a projednat návrh postupu

ČR. A konečně třetím krokem, který může být souběžný, je třeba vypsání lidového referenda k otázce řešení hrozby uprchlíků a našeho postoje k EU v této věci.

Právě teď se láme chleba a je třeba mít jasný a podložený postoj našich občanů. Už třeba jen proto, aby si zodpovědný ministr ušetřil bláboly o tom, že si budeme uprchlíky vybírat. Většinový názor, a myslím si, že výrazně, je jasný a je třeba ho respektovat – je třeba bránit naše hodnoty a naši zemi.

↧

Tak si to shrňme...

December 3, 2015, 6:02 am

≫ Next: Plán na zničení mešity al-Aksá není konspirační teorie

≪ Previous: Přišel čas se bránit!

Jaroslav Tichý
3.12.2015 NWOO
napsal v diskusi pod článek "Pro Turky Sobotka prachy najde, děti z Klokánků však nechá česká vláda klidně skončit 'na ulici'!" na New World Order Opposition

Tak si to shrňme:

1/ bojujeme údajně za svobodu slova (viz Je suis Charlie), ale tu vzápětí potlačujeme (viz instrukce a postupy z EU, v některých evropských zemích již zavedené, u nás zatím ve stadiu přípravy – Internet atd.);

2/ bojujeme za lidská práva, ale ty pomáháme potlačit dovozem migrantů, kteří nám ta „lidská práva“ rychle vyženou z hlavy (viz jejich chování, kam přijdou);

3/ štědře obdarováváme církve (často i tím, co jim nikdy nepatřilo) a následně do země dovezeme náboženství, které vedle sebe jiná nestrpí, což povede k jejich likvidaci;

4/ děláme sociální politiku, která svými důsledky je příčinou našeho postupného vymírání. Údajně na víc nejsou peníze. A místo jejího zlepšování chceme do ČR navézt desítky tisíc migrantů, jejich přínos bude fakticky nulový. Jedou k nám jen v představě doživotní rekreace, a to ještě s představou, že si mohou v Evropě stát sami vybrat. A dle potřeby kočovat po Evropě, jak je napadne. Někteří z nich ovšem vyvolávat nepokoje a provádět teroristické akce, jak nám ukázal nedávný případ v Paříži. (ti další k nám navezení budou postupem času obětí frustrace ze svého „nevyužití“ (a z odlišné reality od jejich původních představ) a budou snadným podhoubím k verbování teroristy. A na ty vzápětí český stát v násobcích peníze má a dá. Na naše děti peníze ale nemá. A jde přitom o peníze z našich daní, ti migranti zde v životě žádné daně platit nebudou. Tak není na Klokánka (a jestli z něj někdo peníze ukradl, tak za to určitě nemohou děti, nýbrž stát (resp. příslušní úředníci), pokud důsledně nekontroluje a nezabývá se postihy).

5/ Bojujeme proti teroristům (slovy), fakticky se s nimi ale v rámci EU paktujeme a ještě jim budeme platit. Ne proto, aby vytvořila turecká vláda lepší podmínky pro migranty v Turecku, nýbrž aby nám je poslala. Peníze dostane ve finále v lepším případě Erdoganův klan, v horším případě pak teroristé z ISIL na zbraně a žold. V praxi ale zřejmě každý z nich část.

6/ Bojujeme slovně proti fašismu, přitom fašismus v jeho otevřené formě na Ukrajině nepřímo a někdy i přímo je podporován, byť jde o trestný čin. Justici či polici to zatím nezneklidňuje.

To už jsme se opravdu všichni zbláznili, že tohle můžeme vůbec tolerovat?

↧

Plán na zničení mešity al-Aksá není konspirační teorie

December 3, 2015, 8:51 am

≫ Next: Sergej Aksjonov, hlava Krymu: Vážení Krymčané! Nejtěžší etapa je za námi.Vydrželi jsme!

≪ Previous: Tak si to shrňme...

IIan Pappé
3.12.2015

„Je zbytečné,“ tvrdí kolonizátor v klasickém pojednání Alberta Memmiho The Colonizer and the Colonized, „snažit se předvídat jednání kolonizovaných (‚Jsou nepředvídatelní!‘ ‚U nich nikdy nevíte!‘).“ Kolonizátorovi připadá, jako by kolonizovaného ovládala podivná a znepokojující impulzivnost.“
Jediné vysvětlení, které může Izrael a jeho podporovatelé poskytnout ohledně toho, proč Palestinci nedávno povstali, je, že byli ovlivněni islámskou propagandou. To propaganda tak snadno vyprovokovala „impulzivní a nepředvídatelné“ Palestince během posledních týdnů, zní izraelské překrucování.

Obecně řečeno, západní komentáři byli mnohem více ochotní zasadit tento odpor do širšího kontextu útlaku, jemuž Palestinci čelí.

Přesto má tento západní přístup, vyjadřovaný zejména liberálními akademiky a novináři, něco společného s tím izraelským. Považuje totiž obvinění, že Izrael plánuje zbourání mešity al-Aksáči výstavbu Třetího chrámu v prostoru al-Haram aš-Šarif (Vznešené svatyně) za nepodložená a irelevantní. Tato obvinění jsou v západních médiích podávána jako pouhá záminka, která byla jen nahodilým spouštěčem palestinského povstání.

Nelze popřít, že po téměř 50 letech brutální kolonizace člověk nemusí zacházet do detailů, aby pochopil hloubku zoufalství a míru hněvu, který Palestinci pociťují.

Tento pochopitelný popud k činům zaměřeným proti útlaku by nás neměl vést k přehlížení izraelského plánu s al-Haram aš-Šarif. Rovněž bychom si neměli myslet, že obavy Arabů a Palestinců jsou pouhými výplody jejich orientální představivosti a že se nezakládají na realitě. Ve skutečnosti je lze dobře zdůvodnit.

Ať již jsme založeni nábožensky či bezvěrci, je tudíž zásadní otázkou se ptát, zda je mešita al-Aksá ohrožena. Pokud ano, pak její nejistá budoucnost není jen urážkou islámu, ale také další známkou toho, kam až je izraelský osadnicko-koloniální projekt schopen zajít.

Archeologický zločin

Ničení arabských a islámských pamětihodností není v kontextu izraelské politiky něčím neznámým. V 1967 Izrael srovnal se zemí marockou čtvrť starého Jeruzaléma.

Byl to archeologický klenot islámské civilizace pocházející z 12. století, který hostil některé z nejvýznamnějších islámských náboženských řádů.

Když se v Palestině objevil sionismus, jeho představitelé se nesnažili pouze nakupovat půdu pro osídlení, ale vykupovat i to, co považovali za židovský Jeruzalém.

Baron Edmond Rothschild se pokoušel tuto čtvrť koupit na konci 19. století. O to samé se snažilo sionistické vedení během britské mandátní správy – ale bez úspěchu. Když se nákup nezdařil, byla tato čtvrť získána násilím během války v roce 1967 a zničena.

Demolice zahrnovala zničení mešity Šajcha Aida, kterou vybudoval syn Saláha ad-Dína (Saladina), osvoboditele Jeruzaléma od křižáků. Když se o této destrukci po letech dozvěděl Benjamin Kedar, historik a místopředseda Izraelské akademie věd, prohlásil pro list Haaretz, že „to byl archeologický zločin.“

Ničení mešit nebylo novou praxí ani se neomezovalo pouze na Jeruzalém. Sionistické síly zanechaly nedotčeny pouze velmi málo mešit ve zničených palestinských vesnicích a městech během Nakby – kampani etnického čištění v roce 1948. Ze zbývajících mešit udělaly izraelské úřady kluby, restaurace a ohrady pro zvířata.

Geografie destrukce

Destruktivní politice kolonizátora tedy nebyly uchráněny jak historické pamětihodnosti v Jeruzalémě, tak mešity na palestinském území. Toto masivní ničení islámského dědictví země se hluboce vrylo do kolektivní paměti Palestinců.

Palestinci jsou také často svědky toho, jak Izrael ničí jejich budovy obrněnými buldozery D-9, dodávaný americkou firmou Caterpillar.

Není to však pouze živá vzpomínka na izraelskou geografii destrukce, která u mnohých vyvolává obavy o budoucnost mešity al-Aksá. Je to realistická analýza ideologie některých mocných politických sil v dnešním Izraeli, které jsou zastoupeny v současné vládě Benjamina Netanjahua.

Nejvýznamnější z nich je stále rostoucí nábožensko-nacionalistické hnutí. Kdysi bývalo okrajovou silou, ale dnes je součástí politického systému.

Jak nedávno odhalil Or Kashti z listu Haaretz, součástí učebních osnov školského systému tohoto hnutí – Izrael provozuje tři vzdělávací systémy: sekulárně- židovský, nacionálně-náboženský a „arabský“ – je materiál, který hlásá vybudování „Třetího chrámu“.

Žákům se říká, že vybudování tohoto chrámu je přáním lidstva jako celku. Kashti hovořil s odborníky, kteří si tento materiál přečetli. Ačkoli tento materiál, jak zdůrazňuje, neobsahuje žádnou zmínku o vyhození mešity al- Aksá do povětří, žáci jsou naočkováni myšlenkou, že směřují k židovské spáse (Geula) z hory.

Tento výukový program je podporován ministrem školství Naftalim Bennettem. Spolu se svým kolegou Urim Arielem jsou členy politické strany Židovský domov, která se zavázala nahradit mešitu al-Aksá židovským chrámem.

Po volbách v tomto roce byl Ariel jmenován ministrem zemědělství. Ve své předchozí funkci jako ministr bydlení explicitně vyzýval k vybudování nového chrámu na místě mešity al-Aksá. Ariel není okrajovým politikem. A to samé platí pro jeho stranu.

Izraelská vláda podporuje penězi a jinými prostředky několik organizací, které po podobném plánu otevřeně volají. Nejdůležitější z nich je Chrámový institut v Jeruzalémě, který založil rabín Jisrael Ariel. Jeho financování zkoumal reportér listu Haaretz Uri Blau.

Hlavním cílem tohoto institutu je podle jeho internetových stránek „uzřít, jak Izrael opět vybuduje Svatý Chrám na hoře Moria v Jeruzalémě [což je ohrazený prostor mešity al-Aksá] v souladu s biblickými přikázáními.“

Není přitažené za vlasy či nepředstavitelné se domnívat, že jednoho dne nějaký sionistický fanatik takové plány uskuteční.

IIan Pappé je profesor historie a ředitel European Centre for Palestine Studies na Exeterské univerzitě ve Velké Británii. Je autorem knihy The Ethnic Cleansing of Palestine (2006).

Zdroj: https://electronicintifada.net/content/destruction-al-aqsa-no-conspiracy-theory/14991, překlad: Karel Hyka

↧

Sergej Aksjonov, hlava Krymu: Vážení Krymčané! Nejtěžší etapa je za námi.Vydrželi jsme!

December 3, 2015, 12:47 pm

≫ Next: Skupina ISIL je stále častěji nazývána DAEŠ. Proč?

≪ Previous: Plán na zničení mešity al-Aksá není konspirační teorie

3. 11. 2015 zdroj
Dnes byl spuštěn první úsek energetického mostu přes Kerčský průliv
Energetický systém Krymu se stal součástí jednotného energetického systému Ruska. Je to nejdůležitější etapa nové elektrifikace poloostrova. Kritická závislost na dodávkách elektřiny z Ukrajiny již neexistuje. Ode dneška již nejsou Krymčané závislí na zvůli neadekvátní ukrajinské vlády a teroristických band na příhraničním území. Kyjevský režim již nemá možnost se vysmívat obyvatelstvu Krymu a mstít se nám za rozhodnutí, učiněné v březnu 2014.

Odstřelení sloupů elektrického vedení, spáchané teroristy, je zločin proti národům na Krymu. Politická zodpovědnost za tento zločin je na ukrajinské vládě, trestní - na organizátorech a pachatelích teroristického útoku. Žádný z nich neunikne odplatě.

Díky urychlenému spuštění prvního úseku energetického mostu poloostrov dnes dostane 230 megawattů elektřiny, do 20. prosince dalších 230 megawattů. Celkem Krym v letošním roce obdrží 460 megawattů.

V příštím roce plánujeme plně pokrýt nedostatek elektrické energie na Krymu.

Máme dostatek energetických zdrojů, abychom zajistili hladký průběh topné sezóny, stabilní provoz pevných, mobilních spojů a všech životně důležitých systémů a také průmyslových podniků.

Nyní je hlavním úkolem optimalizace distribuce elektrické energie. Hlavní část půjde na Kerčský poloostrov, do Sudakského regionu, Feodosije, Bělogorska. Tím se uvolní a přerozdělí energie Simferopolské tepelné elektrárny.

V prvních hodinách po odstřelení elektrického vedení existovalo reálné nebezpečí selhání energetické soustavy Krymu. Teroristé počítali právě s tímto katastrofickým scénářem. Katastrofu se podařilo odvrátit díky rychlé a koordinované činnosti orgánů republiky, energetiků, ministerstva pro mimořádné situace.

Poprvé se musel krymský energetický systém obnovovat od nuly. Bylo nutné udržovat jeho činnost poměrně dlouhou dobu v izolovaném režimu. Takové úkoly nikdo a nikdy neřešil.

Situace byla komplikována maximální opotřebovaností elektrických sítí a zařízení. Na elektrickém vedení bylo hlášeno až sto poruch denně. V letech ukrajinské anexe se finanční prostředky do energetického sektoru Krymu prakticky neinvestovaly. Postačí, když řeknu, že rekonstrukce řídícího střediska elektrických sítí Simferopolu byla naposledy provedena v sedmdesátých letech minulého století.

Práce na likvidaci následků mimořádné události byla provedena v úzké spolupráci s federálními ministerstvy a rezorty. Mezirezortní štáb, zorganizovaný radou ministrů republiky, působil v nepřetržitém režimu.

V těchto těžkých dnech pomáhalo Krymu celé Rusko. Na pomoc přišly brigády energetiků z ostatních regionů, z pevniny byly dodány celkem asi dva tisíce generátorů různého výkonu a také další mobilní plynoturbínové elektrárny. Byla rozložena městečka sociálního zabezpečení, polní kuchyně, mobilní nemocnice, vybavená nejmodernějším zařízením.

Díky obětavé práci tisíců lidí máme za sebou nejtěžší období. Mnozí z nich pracovali čtyřiadvacet hodin denně, aby zajistili plynulou činnost systémů životního zabezpečení a dodávky elektřiny do každé obce.

Jsme vděčni za pomoc a podporu prezidentovi Ruska Vladimíru Vladimíroviči Putinovi, který celou tu dobu měl situaci na Krymu pod osobní kontrolou. A dnes v noci prezident speciálně přicestoval na Krym, aby spustil energetický most a Krymčany podpořil.

Zvláštní poděkování patří všem obyvatelům Krymu za jejich obětavou práci, trpělivost a pochopení. Potíže nás ještě více sjednotily a posílily.

Ještě jednou žádám své krajany o odpuštění za způsobené nepříjemnosti.

Dnešní den se nepochybně zapíše do dějin ruského Krymu.

Nejtěžší etapa je za námi.

Vydrželi jsme!

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

↧

Skupina ISIL je stále častěji nazývána DAEŠ. Proč?

December 3, 2015, 2:53 pm

≫ Next: Projev V.V. Putina o stavu Ruské federace

≪ Previous: Sergej Aksjonov, hlava Krymu: Vážení Krymčané! Nejtěžší etapa je za námi.Vydrželi jsme!

4. 12. 2015 zdroj
Světová média upouštějí od obvyklého označení teroristické skupiny, aby se teroristům neposkytovalo právo jednat jménem islámu. Nová zkratka DAEŠ* se stále častěji objevuje v médiálním prostoru jako náhrada za obvyklé označení v Rusku zakázané teroristické skupiny ISIL. Abychom pochopili, proč se to děje, ponořme se do historie termínu.
Teroristé si říkají "Islámský stát" a chápou tím odkaz na chalífát - stát, který řídí chalífa, což v arabštině znamená "nástupce" (v tomto případě nástupce proroka Mohameda, poznámka redakce). Posledním všeobecně uznávaným muslimským chalífátem byla Osmanská říše, jejíž existence byla ukončena v roce 1923.

V Rusku se pro označení extremistické organizace začala používat zkratka ISIL - "Islámský stát Iráku a Levantu", kde Levant je zeměpisný název východního Středomoří: Sýrie, Libye, Palestiny, Izraele a Jordánska. Arabové nazývají tuto oblast al-Sham, což znamená "Velká Sýrie."

Vlivná média a celé státy odmítly takto zakázanou skupinu nazývat, protože by se mohlo zdát, že to teroristy opravňuje zastupovat islám. Tak to ale vůbec není.

Teď stále častěji slyšíme jiný akronym - DAEŠ. Po pařížských teroristických útocích jej otevřeně použil François Hollande během svého setkání s Barackem Obamou. DAEŠ (píše se Daiish nebo Da'esh) je zkratka názvu extremistické organizace al-Dawla al-Islamiya al-Iraq al-Sham v arabštině, v podstatě je to totéž co "Islámský stát Iráku a Levantu." Ale tato verze nevyhovuje teroristům. Teroristé dokonce hrozí vyřezáním jazyka všem, kteří vysloví arabskou zkratku, protože je souzvučná s takovými arabskými slovy, jako jsou "daes" ("dupající/rdousící nohama") a "dahes" ("ten, kdo rozsévá nesváry/destrukci").Nyní se právě tato zkratka, která tak dráždí teroristy, začíná stále častěji používat nejen v arabských, ale i v médiích na celém světě.

Jak řekla v LifeNews expertka orientalistka Karine Gevorgjan, vůdce DAEŠ Abu Bakr al-Baghdadi je samozvanec a skupina jako celek nemůže být nazývána chalífátem.

Chalífem se může prohlásit pouze člověk, který patří do rodu děda proroka Mohameda. Ale nikdo z dnes žijících lidí, kteří patří do rodu proroka Mohameda, neuznal al-Baghdadi a nechápe, proč nazývá DAEŠ chalífátem, říká expertka. Předchozí formy chalífátu kromě toho poskytovaly osobám, které patří do různých kultur a náboženství, určitý soubor práv a svobod. Když je chalífát, musí být práva, ale ta na území DAEŠ nejsou.

Podle Karine Gevorgjan vede použití akronymu ISIL v tomto okamžiku k záměně pojmů.

Když vyslovíme výraz "islámský", tak lidé, kteří neznají islám, se začínají ke všem muslimům chovat s podezřením. Může to vést k rozkolu ve společnosti, nadměrné nedůvěře. To se nesmí stát, muslimové si to nezaslouží, protože jako první vystoupili proti teroristům, kteří přikrývají své záměry náboženstvím, domnívá se expertka.

* Činnost organizace je v Ruské federaci zakázána rozhodnutím Nejvyššího soudu.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

↧

Projev V.V. Putina o stavu Ruské federace

December 3, 2015, 3:01 pm

≫ Next: Generál ukrajinské bezpečnosti (SBU) přešel k povstalcům Donbasu!

≪ Previous: Skupina ISIL je stále častěji nazývána DAEŠ. Proč?

4. 12. 2015

↧

Generál ukrajinské bezpečnosti (SBU) přešel k povstalcům Donbasu!

December 4, 2015, 2:29 am

≫ Next: Vize kurdského aktivisty Uzunoglu. Turecko dohrálo. Putin je na tahu.

≪ Previous: Projev V.V. Putina o stavu Ruské federace

4.12.2015 První zprávy

Pokud se informace potvrdí, může to způsobit další šok nejen u vládnoucí moci v Kyjevě, v jejích bezpečnostních složkách, ale také ukrajinské společnosti.

Generálmajor Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Alexander Treťjak vyjádřil svoji ochotu spolupracovat s orgány Doněcké lidové republiku (DLR). Uvedla to tisková služba ministerstva státní bezpečnosti DLR.

„Na stranu Doněcké lidové republiky přešel generál Bezpečnostní služby Alexander Treťjak. Je připraven spolupracovat s orgány republiky," cituje Doněcká tisková agentura zástupce ministerstva.

Podle něj Treťjak vyzval lid Ukrajiny, aby změnil režim, který se chopil moci v zemi po převratu z roku 2014 prostřednictvím zásahu zahraničních sil a aktivního zapojení politických extremistů.

Není to první přeběhnutí na stranu povstalců:

Generál ukrajinské armády přešel k povstalcům!

Není to poprvé, kdy se představitelé bezpečnostních sil přecházejí na stranu samovyhlášené republiky Donbas, připomíná agentura TASS.

Například 18. listopadu asistent městského prokurátora v Pervomajsku Nikolajevského regionu Maxim Boldyrev přešel k Luhanské lidové republice (LLR) a 2. října tři vojáci ukrajinské armády přeběhli k DLR kvůli nesouhlasu s oficiální politikou Kyjeva.

V červnu k DLR přešel bývalý náměstek ministra obrany generálmajor Alexander Kolomjec. Předtím ještě bývalý šéf luhanského celního úřadu Oleg Černousov a dva bratři Alex a Jurij Mirošničenkové - jeden zaměstnanec vnější rozvědky, a druhý diplomat ukrajinského velvyslanectví v Paříži - opět k LLR kvůli nesouhlasu s oficiální politikou Kyjeva.

V srpnu ukrajinský hlavní vojenský prokurátor Anatolij Matios ohlásil, že vojenská prokuratura má k dispozici informace, že na stranu milicí v Donbasu přešlo osm tisíc příslušníků ukrajinské bezpečnosti a vojáků.

(kou, prvnizpravy.cz, tass.ru, foto: arch. -Dříve přeběhl generál Alexander Kolomjec)

↧

Vize kurdského aktivisty Uzunoglu. Turecko dohrálo. Putin je na tahu.

December 4, 2015, 3:03 am

≫ Next: NI: Ruský raketomet TOS-1 Buratino by mohl změnit syrskou válku

≪ Previous: Generál ukrajinské bezpečnosti (SBU) přešel k povstalcům Donbasu!

Yekta Uzunoglu

3.12.2015 Rukojmí
Turecko se při sestřelení bombardéru patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace s NATO v zádech. Ruská strana ale zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila, a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. Nyní začíná Putinova hra. Může na Turecko uvalit sankce, může Kurdům poskytnout protiletadlové střely.
Foto: Archiv Yekty Uzunoglu
Uzunoglu připomíná, že Thomas McInerney, americký generál v záloze, v pořadu „Real Story“ televizní stanice Fox News říkal, že se „Turci dopustili ošklivé chyby, bylo to velice špatné rozhodnutí“ a sestřelení ruského letounu označil za „extrémně agresivní manévr“. Podle lékaře a kurského aktivisty tím chtěl říci něco daleko závažnějšího. „Chtěl říci, že ten letoun nedělal žádný manévr, který by vedl k pozemnímu útoku. Ano, pohyboval se na hraně toho, co si lze dovolit, ale to neopravňuje k jeho sestřelení,“ soudí Yekta Uzunoglu.

Tajná agenda Erdogana

Generál McInerney také dodal, že když byl velitelem u NORAD, nikdy by nedovolil, aby se v podobné situaci střílelo, a že se do podobných situací dostával vcelku běžně. „Šlo o plánovanou a účelovou provokaci od prezidenta Erdogana,“ cituje Uzunoglu jeho slova. Erdogan má, jak tvrdí generál McInerney, tajnou agendu – zrušit v Turecku sekulární stát a konfrontovat NATO s Ruskem, zatímco on bombarduje Kurdy. Proto by prý měl být Západ ohledně současného Turecka velmi opatrný.

Uzunoglu následně připomíná první spontánní reakci prezidenta Putina: „Turecko nám vrazilo nůž do zad!“ První reakce ministra zahraničí Lavrova pak byla: „Šlo o předem důkladně připravenou akci!“

Rekapitulace čtrnácti dnů

Ve světle těchto prvních reakcí rekapituluje doktor Uzunoglu události posledních čtrnácti dnů: „V turecké Antalyi se mezi patnáctým a šestnáctým listopadem konal summit G20. Během něj se hostitel Recep Erdogan sešel s prezidentem Putinem. Erdogan se během setkání choval, jak bylo na první pohled zřejmé, velmi srdečně! Pravděpodobně už v té době ale o svých záměrech informoval prezidenta Obamu a dle jistých kruhů dostal odpověď ve smyslu: ‚Dělejte, jak myslíte… Je to koneckonců Vaše rozhodnutí...‘ Erdogan tak nejspíše získal dojem, že informováním největšího aliančního partnera v NATO splnil svou povinnost a věřil, že pro realizaci svých záměrů dostal souhlas.“

A tak podle kurdského aktivisty začala příprava realizace. „Z ničeho nic vydal předseda vlády Ahmet Davutoglu generálnímu štábu pokyn k útoku na jakékoli letadlo, které by narušilo turecký vzdušný prostor. Reálně to samozřejmě mohlo udělat jen ruské letadlo. O jejich pohybu turecká strana znala všechny podrobnosti a informace dostávala přímo z ruské strany. Ta pro komunikaci v těchto věcech dokonce zřídila ‚horkou linku‘, aby k nějakému incidentu nedocházelo,“ popisuje. Netřeba prý dodávat, že tohoto komunikačního kanálu Turecko do dnešního dne nevyužilo. Přes to všechno ale došlo dne 24. 11. 2015 v 9:24 k sestřelení ruského letounu Su-24.

Rychlá žádost Turecka

Tento svérázný postup podle Uzunogla potvrzuje vyjádření výše citovaného generála, ale i dalších. „A potvrzuje i to, že se Turecko pokusilo vyvolat přímou konfrontaci USA a NATO s Ruskem,“ zdůrazňuje. Samotný průběh incidentu je prý rovněž podivný. „Dle Tureckem poskytnutého záznamu trasy ruských letounů, z nichž jeden sestřelilo, se tyto letouny pohybovaly na kurzu, který by mohl přesně za sedmnáct minut překročit tureckou hranici teprve v posledních několika málo minutách, ale na to už zde byly turecké F-16 připravené!,“ odhaluje.

Turecko se totiž prý patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace. „Nejspíše čekali, že urgentně vyzvou NATO k plnění povinností vyplývajících z článku č. 5, tedy k vojenské pomoci členskému státu NATO při napadení cizí entitou,“ myslí si lékař. K tomu prý naštěstí nedošlo, ale ve světle známých skutečností se podle něj nikdo ani nepozastaví nad rychlostí, s jakou Turecko sepsalo a doručilo svou žádost adresovanou NATO. „Přitom by taková akce i v kritické situaci jinak normálně trvala alespoň několik hodin! Že tento sepsaný dokument měly odpovědné osoby zřejmě ještě před incidentem připravený a sepsaný na pracovním stole, to už asi nikoho nepřekvapuje,“ dodává Uzunoglu.

Rusko turecké záměry pochopilo

Ruská strana ale podle něj zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. „Kdyby mělo Řecko sestřelit každé turecké letadlo, které narušuje jeho vzdušný prostor, přišlo by Turecko o veškeré své letouny ani ne za měsíc,“ poznamenává k tomu kurdský aktivista.

Až do odpoledních hodin si podle něj Rusko zachovalo chladnou hlavu, ačkoliv lokální turkmenské bojůvky již servírovaly světu brutální záběry zastřeleného pilota. „Kde vzaly pokyn k šíření těchto záběrů není zase tak těžké určit. Alespoň dle tureckých médií jejich skupině velel syn předsedy ultranacionalistické až fašistické strany MHP, známé svým de facto paramilitárním křídlem, z tureckého města Elazig,“ dodává k tomu Uzunoglu.

Až po několika hodinách došlo ke spontánnímu útoku na turecké velvyslanectví v Moskvě, který však Rusové dokázali nakonec bez většího problému zastavit. „Velká hra sultánovi nevyšla a vztahy Ruska s Tureckem se rázem octly zpět v devatenáctém století,“ uzavírá Uzunoglu.

Podpora kurdských bojovníků

Ten pak připomněl, že Rusko je druhým největším obchodním partnerem Turecka. „Více než polovinu veškerého zemního plynu dováží Turecko právě z Ruska. Všechny turecké jaderné elektrárny staví Rusko. I ve všech dalších sférách obchodu je Turecko závislé na Rusku,“ vypočítává. A bylo by prý naivní se domnívat, že Rusko Turecku odpustí tento předem naplánovaný pokus ho zatáhnout do konfliktu s celým NATO. Pak je podle Uzunogla pochopitelnější, proč Putin mluvil o „kudle do zad“.

Rusko má le prý mnoho možností, jak se Turecku pomstít, aniž by muselo být konfrontováno s NATO a USA. „Stačí jen, aby kromě Damašku podpořilo v Sýrii i jednotky YPG a YPJ. Už nyní začalo Rusko zabraňovat v přesunu vojenského materiálu turkmenským a islamistickým bojůvkám bombardováním okolí obou hraničních přechodů na „rebely“ ovládané území v Sýrii. Rovněž začalo bombardovat Tureckem podporované či lépe instruované a ovládané islamistické a turkmenské rebely okolo kurdské enklávy v Efrinu, se kterými právě v té době YPG zažívalo poměrně ostrou konfrontaci,“ upozorňuje Kurd.

Rovněž podle něj může Rusko, tak jako to činí v Sýrii, nabídnout Iráku ochranu jeho vzdušného prostoru. „Ten přitom turecké letectvo až několikrát denně narušuje za účelem bombardování kurdských bojovníků, a to před očima celého světa,“ připomíná. V tomto duchu podle jeho názoru může Rusko poskytnout Kurdům protiletadlové střely a nikdo mu to nebude moci mít za zlé.

Ekonomické sankce Turecko položí

„Může začít s ekonomickými sankcemi, a to dokonce aniž by je označilo za ekonomické sankce, aby napětí alespoň navenek zbytečně neeskalovalo. Tento proces dokonce už začal. Třeba tím, že nejvyšší ruské úřady začaly Rusy „z bezpečnostních důvodů“ důrazně varovat před jakoukoli cestou do Turecka. Rusové přitom tvoří sedmdesát procent turistů v Turecku během zimní sezóny.“

Podobná opatření prý nebude těžké zavést ani proti dovozu tureckého zboží. „A jestli se zastaví plyn proudící do Turecka z ruských nalezišť, může to, obzvlášť v zimě, Turecko doslova položit,“ říká Uzunoglu.

Připomíná, že prezident Erdogan ještě velmi nedávno prohlašoval, že sestřelí jakékoli letadlo narušující turecký vzdušný prostor. A teď najednou tvrdí, že „kdyby býval věděl, že jde o ruské letadlo, postupoval by jinak.“

„Ve své omezenosti si neuvědomuje, že ‚les jeux sont faits‘. Tedy hra je dohrána. Nyní začíná Putinova

Tuto vizi možných vztahů mezi Ruskem a Tureckem sepsal pro ParlamentníListy.cz kurdský aktivista, který žije v Česku, Yekta Uzunoglu.

hra. Nechme se překvapit, jaké budou jeho tahy,“ uzavírá Yekta Uzunoglu.

↧

NI: Ruský raketomet TOS-1 Buratino by mohl změnit syrskou válku

December 4, 2015, 3:08 am

≫ Next: Ne prezidentův omyl, ale Šiklová je mimo současnou realitu a navíc (ne,,)zdvořilá" k našemu prezidentovi!

≪ Previous: Vize kurdského aktivisty Uzunoglu. Turecko dohrálo. Putin je na tahu.

4.12.2015 První zprávy
Charakteristiky TOS-1 Buratino mohou donutit účastníky vojenského tažení v Sýrii, aby přehodnotili svůj přístup k válčení, kdy jedna salva může zničit několik bloků, píše The national Interest.
Ruská dodávka systémů raketové palby TOS-1 Buratino Sýrii by mohla změnit průběh kampaně, stejně jako „pravidla hry" stanovená v Středním východě, tvrdí publicista Dave Majumdar v americkém vydání The National Interest.
„TOS-1, instalovaný na podvozku tanku T-72 - to není obyčejné samohybné dělostřelecké zařízení, ale primárně je určeno k masivní palbě termobarických raket proti pěchotě v uzavřených prostorách, jako jsou městské a horské oblasti," popisuje analytik.

Majumdar uvádí, že ve své podstatě je TOS-1 Buratino tank T-72 s dálkově ovládanou věží, kde umístěno 30 raket ráže 220 mm. Rakety se dodávají ve dvou verzích - jedna z nich obsahuje termobarickou hlavici, ostatní rakety používají zápalná zařízení. Na rozdíl od konvenčního dělostřelectva, byl Buratino vytvořen jako podpůrná zbraň pěchoty.Rádius dosahu je od 400 do 5000 metrů.

National Interest: Ruské zbraně budou schopné zničit Islámský stát!

Jedna salva Buratino může zničit plochu od 200 do 400 metrů. „Jinými slovy může okamžitě změnit několik bloků v doutnající trosky," dodal National Interest.

To proto, že na rozdíl od konvenčních výbušnin, které obsahují své vlastní oxidační činidla, termobarický výbuch spoléhá na atmosféru s kyslíkem. Zjednodušeně řečeno, hlavice uvolní oblak chemických látek, která se mísí se vzduchem před tím, než vybuchne. Výsledný výbuch je obvykle mnohem větší, než ekvivalentní hmotnost běžného arzenálu a vytvoří masivně vysoké teploty exploze a vysokotlakovou rázovou vlnu. Ti, kteří jsou v zasažené oblasti, a nejsou okamžitě spáleni, umřou, když přetlak zničí jejich plíce.

Jiří Kouda,První zprávy
A tyto specifikace, shrnuje publikace, mohou změnit průběh vojenského tažení v Sýrii.

↧

Ne prezidentův omyl, ale Šiklová je mimo současnou realitu a navíc (ne,,)zdvořilá" k našemu prezidentovi!

December 4, 2015, 3:26 am

≫ Next: Evropa se rozpadá

≪ Previous: NI: Ruský raketomet TOS-1 Buratino by mohl změnit syrskou válku

Jiří Baťa

3.12.2015 Czechfreepress
Jsem nepoučitelný. Mnoho čtenářů mi doporučovalo, že nemá cenu psát nebo se zabývat „vypatlanou blbkou“ Šiklovou, dával jsem jim zapravdu a dušoval se , že už o ni nenapíši ani řádek. Věřte nebo ne, nejde to, zvláště, když se tak (ne)“zdvořile“ vyjadřuje k osobě prezidenta Zemana. Tímto se čtenářům omlouvám, že této směšné a bláznivé postavičce pražské kavárny zase věnuji několik vět.
Především musím znovu navodit atmosféru počátku éry této staré dámy, která se obloukem vyhýbá zmínce, že i ona v řadách KSČ budovala socialismus v ČSR. Tedy, že to co dnes blábolí o nedostatku vzdělání a myšlenkové zakořeněností z dob komunismu vlastně potvrzuje, že tyto důsledky se výrazně podepsaly především na ní samotné. Její naprosto vyhraněné, iracionální a irelevantní příměry k realitě stavu společnosti významně zpochybňují její současný psychický zdravotní stav. Paradoxně to koresponduje s jejím „odborným“ názorem na zdravotní stav prezidenta Zemana.

Podle Parlamentních Listů.cz je prý totiž nemilosrdná k Zemanovu zdravotnímu stavu, kterého má za diabetika a jak významně podotýká, k tomu ještě „chlastá“. „ To je velice špatná prognóza, výraz těžkého poškození mozku. Ten člověk sleduje jen velice populistické věci,“ konstatuje „odbornice“ přes zdraví, resp. přes všechno Šiklová. Je pozoruhodné, že všichni ti, kteří mají k Zemanovi zásadní výhrady, resp. jej nenávidí, papouškují stejnou diagnozu: Zeman je blázen, cvok, má nemocný mozek, je ochlasta, excentrik, samolibý a ambiciózní atd. Že by to však diagnostikovali odborní lékaři a jeho stav doložili relevantní lékařskou zprávou, to se dosud nestalo. Prostě práskají bičem s tím, že kdo chce psa bít, nějaký ten shnilý klacek vždycky najde!

Není od věci poznamenat, že „sociopatce“ Šiklové vadí i Zemanův nesmlouvavý postoj, který razí vůči uprchlíkům. Že paní Šiklové totálně „hrabe“ dokazuje konstatováním, že cituji: „ Zúžit muslimské náboženství, které má asi půldruhé miliardy vyznavačů, na pár teroristů Islámského státu...“. Podle ní zřejmě vedle islámu existuje ještě muslimské náboženství, které zřejmě konkuruje islámu. Nejsem odborník na tuto problematiku ale domnívám se, že žádné muslimské náboženství neexistuje, ale existuje náboženství islámské, které muslimové vyznávají. To jen dokazuje, jaké vědomosti ve věcech muslimů, resp. islámu paní „sociopatka“ Šiklová je. Notabene lidem vytýká, že většinou nevědí, co ten i slám je, takže tady nám to paní Šiklová podala přímo polopatisticky!

Asi to bude tím, že „ Lidem chybí vzdělání, nejsou schopni uvažovat. Stále a stále přemýšlejí stejně jako za komunistů: Kdo za to může? Třídní nepřítel, buržoazie, Židi, Amerika, islám? Přitom když se těch lidí zeptáte, co to ten islám je, tak většinou nevědí,“ poučuje národ „sociopatka“ Šiklová. Nabízí se otázka, o čem a jak uvažuje ona sama, když všechno špatné svádí na komunisty? Říká-li, že lidem chybí vzdělání, ptám se vzdělání jakého druhu? Vzdělání, které by jim mělo umožnit chápání jejich irelevantních, často až debilních a myšlenek, kterými nás paní Šiklová, coby „idiot savant“ oblbuje? Nicméně lze jí dát za pravdu v tom, že od jisté doby nemá současné školství a vzdělání potřebnou úroveň a kvalitu, což ovšem nemá vliv na chápání a hodnocení úrovně vzdělání a schopnosti uvažování občan ů, jak se zmiňuje v rámci svých myšlenkově až omezených názorů.

Pozornost si zaslouží i její odpověď na otázku Parlamentních Listů.cz, proč považuje naše lidi za radikalizující se extrémisty, když v devadesátých letech do Česka proudily stejné davy běženců, mezi nimiž byli i muslimové, a Češi se neradikalizovali. „ Možná jsme tehdy byli více vděčni za to, že jsme se vyhrabali z komunismu. Dneska už jsme dobře fungující evropskou zemí, a to i po stránce životní úrovně. Rychleji se proto cítíme ohroženi. Ovládá nás nechuť dělit se o to, co máme a co považujeme za samozřejmost, s nějakými utečenci,“ odpověděla Šiklová jako vysvětlení. Vůbec jí nedochází, v čem spočívá radikalizace odporu proti přijímání uprchlíků. Nemá totiž ani špetku přehledu a znalostí, jak žije velká část občanů, jak se nedostává potřebných financí na děti v Klokánku, na těžce nemocné a postižené, jaké mají senioři důchody (ten její je naprosto nesouměřitelný), kolik občanů je v exekuci atd., atd. Tito lidé mají plné právo se obávat, že imigranti jim budou ujídat z již tak malého a suchého krajíce a proto také po právu odmítají jejich přijetí (kromě těch nejpotřebnějších). Paní „socioložka“ (sociologie byl kdysi její chleba), je dnes naprosto mimo sociální realitu života obyčejných lidí v Česku.

Je zajímavé, s jakým opovržením se paní Šiklová zmiňuje o komunismu (které u nás ani nikde jinde ve světě neexistoval) zvláště, když ona sama se v řadách mladých komunistů výrazně exponovala. Má-li dnes na mysli „vyhrabat se“ = „převléct kabát“ a kydat na minulý režim hnůj, pak jí se to podařilo naprosto perfektně. Dnes je z ní komunistobijka, protože tak jak kdysi seznala potřebu jít do řad KSČ, tak dnes se stejně účelově přimkla k pravdoláskařům, pražské kavárně a jak jinak také k antizemanovcům.

Korunu svému profesionálnímu vzdělání však nasadila konstatováním, že muslimští imigranti mohou být pro Evropu přínosem. „Mohou vylepšit klesající porodnost. Evropa už se prakticky nereprodukuje,“ upozorňuje socioložka a můžeme se zeptat, kolik že ona sama zplodila potomků? Psal jsem na jiném místě, že za komunistického režimu, jakkoliv byla horší situace ve srovnáním se současností, rodiny měly běžně dvě až tři děti, paradoxně ty chudé rodiny i čtyři a více. Jakou srovnávací studii vypracovala „socioložka“ Šiklová na tento současný kritický stav populace a demografický vývoj? Místo toho, aby apelovala na politiky a vládu, event. na EU, aby vylepšili ekonomické a životní podmínky pro možnost zvýšení populace v Česku (potažmo v celé Evropě), naše vláda vyčlení 200 milionů korun (zatím) na převýchovu imigrantů (zřejmě za účelem, aby jejich děti mohly nahradit naši chybějící populaci), a postupně další finance na sociální dávky, úhrady nákladů za bydlení, zdravotní pojištění, osobní potřebu atd.

Množením muslimských potomků Česko ani Evropu nezachrání, ale umožní muslimům, přesněji řečeno islamistům převzetí evropského regionu do neblahého vlivu islámu, Alláha či Mohameda, čímž skončí evropská historická a současná vyspělá kultura a civilizace. Podle věštkyně Vangy by k tomu mělo dojít do r. 2043. Takové jsou futuristické představy o budoucnosti Evropy vypatlané paní „sociopatky“ Šiklové. Nicméně s ohledem na její věk si lze domyslet její úvahu: „Po mně potopa!“ Myslím však, že nepůjde ani tak o potopu, ale podle věštkyně baby Vangy by v r. 2066 měly USA napadnou Evropu a její populace, včetně islámských muslimů, bude vyhubena. Není proto divu, že jí osud evropské kultury a civilizace leží u zádele.

↧

Evropa se rozpadá

December 4, 2015, 5:05 am

≫ Next: Analytička WT: Washington, Erdogan, ropa a IS - vyšší úroveň korupce?

≪ Previous: Ne prezidentův omyl, ale Šiklová je mimo současnou realitu a navíc (ne,,)zdvořilá" k našemu prezidentovi!

Georg Escher
4. 12. 2015 Nordbayern
Evropa ještě není ztracena. Ale stav Evropské unie dává podnět k hlubokým obavám. Útvar EU vyrostl z trosek druhé světové války. Ze světových vizí se po desítkách let zápolení stala politická realita, ze zapřisáhlých nepřátel nejbližší spojenci. Rozštěpení kontinentu na Východ a Západ , šedesát let otevřená rána, bylo překonáno. Nyní hrozí, že se tento velkolepý evropský projekt ve zrychleném tempu rozpadne. A mnoho lidí to v Evropě přijímá jen pokrčením ramen, jako by se jich to ani netýkalo. Mýlí se.

Je to již deset let, když právě Američan Jeremy Rifkin vzbudil rozruch se svou knihou „ Evropský sen: Vize tiché velmoci.“ Přesně v době rozšiřování EU na Východ došel k závěru, že ne americký, ale evropský model je vhodný pro zvládnutí výzev 21.století. Svět by nemělo změnit ještě více vojenské síly, ale nabídka spolupráce. Kdo se dnes dívá, jak v ohniscích napětí v Sýrii a Iráku opět působí jen armáda a diplomacie selhává, tomu musí do očí vstoupit slzy.

Všichni se izolují

Kde kdysi volný pohyb dával blíže dohromady celý kontinent, se nyní tyčí ošklivé hraniční ploty, aby bránily uprchlíkům z celého světa. Místo aby se úkol řešil společně, státy EU se navzájem izolují. Němci požadují spravedlivější rozdělení uprchlíků, Poláci by nejraději nepřijali žádné, a když už, tak jen křesťany. Italové a Řekové, beztak již v tísnivé situaci, jsou ponecháni sami sobě.

Britové, kteří se již delší dobu EU odcizují, chtějí zase Evropu omezit na pouhou zónu volného obchodu. V evropské klíčové zemi Francii, a také ve státech jako Nizozemí, Švédsko nebo Dánsko, kdysi modely volnosti, dohánějí pravicově zaměřené strany vystrašené demokraty.

Euro, také odvážný projekt jednoty, chřadne. Světová finanční krize skončila v USA. Ale Evropa na ni reagovala ještě hůř, než partneři na druhé straně Atlantiku.

Nejprve Evropa nabídla jako protinávrh k divokému kapitalismu amerického ražení sociálně tržní hospodářství a chtěla být příkladem pro zbytek světa. Dnes vyjednáváme s USA smlouvu o volném obchodu, která chce zákonnou formou nastolit vítězství globálních koncernů, jejich nadvládu nad politikou a občany. Pohroma.

Německá spoluvina

V Německu si mnoho občanů myslí, že snad jsme poslední baštou stability v Evropě, zmítané krizí. Neradi vnímají, že na tomto bídném stavu máme nezanedbatelný podíl viny. Naše země má v neposlední řadě podíl na tom, že do evropských špičkových úřadů byly dosazeny vybledlé, slabé figurky.

Také ekonomicky svým nadměrně velkým sektorem nízkých mezd zostřilo Německo krizi v Evropě a ve světě, místo aby vyrovnávalo nerovnoměrnosti. Bývalý kancléř Helmut Schmidt ve svém posledním velkém rozhovoru téměř zlobně poukázal na ničivé následky ohromného exportního převisu ve světě – a že to je zřejmý prohřešek proti zákonnému principu zahraničně ekonomické rovnováhy.

Od Alberta Einsteina pochází poznání: „ Problémy se nikdy nedají řešit stejným způsobem myšlení, v jehož důsledku vznikly.“

Selháním společenství států ve válečných oblastech světa, eurokrizí a nemilosrdnou hospodářskou politikou se právě na to nedbá.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
Nordbayern.de 2.12.2015 Georg Escher: Leitartikel: Europa zerfällt

↧

Analytička WT: Washington, Erdogan, ropa a IS - vyšší úroveň korupce?

December 4, 2015, 5:30 am

≫ Next: Hra je u konce: Pokračování 1.

≪ Previous: Evropa se rozpadá

4.12.2015 První zprávy

Analytička Monica Crowleyová vyslovila podezření, že Spojené státy byly nějakým způsobem zainteresovány na to, že se ropa IS dostává mimo Sýrii.
Není nic překvapivého na tom, že Spojené státy popřely účast Turecka na financování teroristické skupiny Islámský stát, uvedla redaktorka analytických komentářů na internetových stránkách deníku The Washington Times Monica Crowleyová v rozhovoru pro televizi Fox News.

Rusko předložilo fotografické a videodůkazy, že Erdogan a jeho rodina a turecká armáda profitují z obchodu, který IS uskutečňuje přes území jejich země.

Crowleyová konstatuje, že není jasné, kdo mluví pravdu, ale Moskva „poskytla alespoň nějaký důkaz".

„A není to jen o ropě, ale jde i o jiných druzích surovin. Jsem přesvědčena, že ruská videa jsou prvním důkazem. A nejsem překvapena, že Bílý dům a administrativa prezidenta USA popírají obvinění, a tvrdí, že to není pravda,“ uvedla Crowleyová.

Putin: Vládnoucí elita Turecka je zodpovědná za smrt ruských vojáků!

Pozorovatelka si je jistá, že pokud Moskva bude poskytovat více důkazů, že IS obchoduje přes Ankaru a turecký režim a vojáci z něj mají příjem, tak to značně zkomplikuje situaci.

„Je třeba připomenout, že tato administrativa (USA) je spojena s Erdoganem a Tureckem. Kromě toho je Turecko členem NATO, a to mate situaci ještě více,"řekla.

Crowleyová si také klade otázku, proč začaly Spojené státy teprve teď bombardovat ropné cisterny IS, narážeje na výhody pro Washington.

A pokud se ukáže toto spojení s Erdoganem pravdivé a Washington měl z této aliance zisk, tak „budeme muset do této, i beztak již neuvěřitelně obtížné situace, přidat další úroveň korupce a zmatku,“ zdůraznila analytička.

(kou, prvnizpravy.cz, foxnews.com, foto: repro fox news - Rozhovor s Monicou Crowleyovou na Fox News)

↧

Hra je u konce: Pokračování 1.

December 4, 2015, 5:30 am

≫ Next: Jan Campbell: Hraje u konce. Pokračování 2.

≪ Previous: Analytička WT: Washington, Erdogan, ropa a IS - vyšší úroveň korupce?

Jan Campbell

26.11.2015 Vaše věc

Každý konec hry má verbální nebo jiné pokračování, protože s ním nekončí život. S koncem je téměř vždy spojena lež. Člověk a vlády lžou ze dvou hlavních důvodů: 1) Člověk, nebo vláda má špatné svědomí z činu, který spáchal (a), nebo 2) Chce zatajit, že podvede, nebo již podvádí. Jaké bude pokračování, je možné si představit již na několika případech uvedených ve druhé části příspěvku.

Oficiální představitel US Department Mark Toner se nestačil seznámit s historií, proto mohl tvrdit, že „jestliže turkmenské síly byly atakovány, tak se mohly bránit.“ Na otázku jednoho z novinářů „je–li možné hodnotit střelbu na neozbrojeného pilota na padáku samo-obranou“ odpověděl Toner, že „není jasné porozumění toho, co se ve skutečnosti stalo.“ Vystresovaný Toner asi neměl čas se podívat na nafilmované scény z místa děje, které mi dovolují předpokládat, že vše bylo dobře a předem aranžováno. Kým, to není teď podstatné.

Na druhé straně mince zvané lež, je dopis Turecka do OSN, o incidentu. Ne o sestřelení. Dopis uvádí informace, které dovolují tézi o plánované akci. Protože 17 vteřin nestačí k alarmu, vzletu a střelbě F16 na místě, kde bylo SU 24 zasaženo, což potvrzuje i Pentagon, zmiňuje se dopis o patrolování F16. Jenom dítě a člověk, který nikdy neslyšel o taktickém obklíčení (anglicky ambush, německy Hinterhalt) nemůže pochopit význam formulace o patrolování F16, kterou obsahuje dopis. Již tyto dvě oficiální informace indikují plánovanou akci. Žádné diplomatické vysvětlování a komentování nemohou vzít zpět vystřelená slova a formulace. Dovoluji si opakovat z nedávného příspěvku, nazvaném Vlny, zástupce Propheta Mohammeda Ali ibu Abi Taliba tři věci, které nelze vzít zpět, když jednou vyletí: Tou první je šíp, tou druhou nepromyšlené a rychlé slovo, tou třetí je ztracená příležitost.

Sestřelení SU 24, nehledě na vše co budeme ještě slyšet z oficiálních úst a medií, bude mít pokračování, které nevylučuje podobné provokace. Výraz v obličeji prezidenta Putina jsem si velice dobře zapamatoval a jeho formulace při informování Jordánského krále 3x poslechl. Vše potvrzuje, že prezident Putin očekává další provokace. Putinův výraz v obličeji a formulace, ve spojení s dnešními prohlášeními velvyslanců a tureckého prezidenta o přání deeskalace, ve spojení s prohlášením prezidenta Obamy a přáním ruské diplomacie organizovat globální koalici pro boj proti světovému terorismu, mi dovolují indikovat tři hlavní oblasti reakce RF, které připadají v úvahu: Hospodářská, sportovní a geopolitická.

Hospodářství. Předpokládám, že RF nebude vyhlašovat letecký a turistický bojkot. Včerejší hodnocení ministra zahraničí RF Lavrova, ředitele největší turistické kanceláře a reakce obyvatel před Velvyslanectvím Turecka v Moskvě a jinde se postarají sami o to, že Turecko utrpí značné finanční ztráty. 4 milióny turistů, které se rovnají 12 až 17 procentům všech turistů v Turecku a 28 miliardám USD, které tam Rusové tratí, je jenom začátek ztrát. Turecké aerolinky, aby neztratily tvář, budou dále létat do RF, budou ale poloprázdné. Výhody v oblasti zásobování, které Turecko získalo ve spojení se sankcemi proti RF, dosáhly 748 milionů USD. Ty pravděpodobně zmizí. Podobně pravděpodobně zmizí možnost tureckých obchodníků a investorů obchodovat a investovat v RF tak, jako doposud, během 25 let. Prokuratura RF pravděpodobně obdrží vše, co potřebuje, aby některým obchodníkům a investorům objevila trestní stíhání za korupci. Ti velcí pod takovou hrozbou obdrží možnost se sami vyrovnat se svým prezidentem. Turecké družice a univerzity budou muset čekat na nový start ve vztahu RF a Turecko. Očekávám také, že zmizí úvěr na stavbu atomové elektrárny a tzv. Jižního proudu. Dovedu si představit, že nová cena dodávek plynu a ropy Gazpromem bude individuální. 53,5 procentní závislost Turecka na dodávkách Gazpromu napomůže Turkům si uvědomit, co si sami nadělali a nadělili. EK by měla nám všem v EU dokázat, že cena dodávek z RF se bude držet na dosavadní úrovni, nehledě na padající cenu na trhu. Tržní ceny budou mizet se stejnou rychlostí jako svoboda v EU. Myslím si, že uvedené stačí pro uvědomění si nejenom hospodářských ztrát, ale i zvýšení rizik pro EU. O ztrátách příležitostí nemluvě.

Sport. Zmiňuji se o sportu nerad, protože nejsem sportovec. Proto jen krátce. Sport je politizován, dostal se do kategorie nástrojů hybridní války a před sportovci jsou evropské kvalifikační turnaje a Olympiáda. Rusové mohou být „potrestáni“ v oblasti ženského volejbalu, boxu. Stolní tenis, volný boj, střelba lukem (muži), v neposlední řade i snowboard, trialon a prezidentský, Putinův sport džudo se mohou stát obětí. Sport je citlivé místo pro ruskou společnost a samotného prezidenta Putina. Proto si dovedu představit sport jako lákadlo, a současně jako bič a sféru, kterou využije přinejmenším USA bez ohledu na EU. Turecko může jednat samostatně. Tak nebo tak. Výsledek bude stejný, jako v geopolitice.

Geopolitika. První případ sestřelení letadla atomové velmoci členským státem NATO, který nemohl být podle známých pravidel rozhodování NATO realizován bez souhlasu USA, je sám o sobě velice nebezpečný. NATO, jako takové, se z tohoto případu neočistí. Menší junioři v NATO dostali sestřelením ještě jednu možnost, nehledě na skutečnost, že RF nebude válčit s NATO, si plně uvědomit do jakého klubu, a s jakým závazkem vstoupili. Jestli se oficiálně potvrdí to, co jsem viděl na videozáznamu tzv. umírněné opozice, týkajícího se zavražděného pilota, lze považovat Vídeňský diplomatický proces za ukončený.

Stejně tak si mohu představit změnu ve vztahu RF ke Kurdům. Jestliže za Jelzina Rusko napomohlo vydání Abduli Odžalana, to v budoucnosti je i přes známá rizika představitelné a možné, že RF může změnou pozice ke Kurdům přispět nejenom ke zkrácení křídel tureckých ambic, ale i k realizaci projektu „vyšší moci – prediktora.“ Ten definuje Turecko jinak. O perspektivě a následcích dalších možností RF, včetně otázky genocidu Arménů nebudu psát.

Jako pokračování ukončené hry se nabízí celá plejáda tureckých možností. Ty může Turecko realizovat buď se souhlasem USA a NATO, nebo bez. Především tehdy, nebude–li Turecko rychle a důkladně potrestáno za sestřelení SU 24. Do této geopolitické kategorie protiakcí patří mimo jiné: Podpora akcí proti Krymu, podpora akcí na Kavkaze a Centrální Asii. Vážnější geopolitické následky bude mít blokování Bosporského průlivu pro ruské vojenské a obchodní lodě v protikladu s dohodou Montréau. V létech 2013-2015 proplulo Bosporem 300 vojenských a zásobovacích lodí a 81,6 milionů tun obchodního zboží. Černé moře a členské státy EU a NATO s černomořským pobřežím by v takovém případě nečekalo nic dobrého, stejně jako NATO. V případě akcí RF by NATO muselo zasáhnout. Otázkou zůstává, zda by se HQ NATO opravdu rozhodl chránit své chudé sluhy.

NATO se formálně vzdalo tzv. blokové pozice a politiky. Turecko jí dává přednost. Proto již delší dobu jedná částečně samostatně, a je i pro USA prakticky nekontrolovatelné. Proto se Turecko obrátilo ihned po sestřelení SU 24 k NATO a USA o podporu, ne k poškozené RF, jak by se v takovém případě slušelo, když RF nebyla vyhlášena válka.

Na závěr. Předpokládám, že RF bude v představitelné budoucnosti vést dialog a důležitá jednání pouze se státy, které mají a jsou schopny si ochránit svoji národní suverenitu. Ani Turecko, ani ČR nebudou patřit do této kategorie.

RF s největší možnou pravděpodobností zveřejní podrobnosti týkající se mincovny IS na území Turecka, ve které se tiskly zlaté mince. Nevylučuji, že budou zveřejněny vízové formuláře Turecka, používané vojenskými elitami, veterány a zájemci o vojenskou službu, dokazující jeden neobvyklý cíl cesty: Džihád v Sýrii. Tím nabídne RF západní veřejnosti další skutečnosti, dokazující uvedenou tézi o roli a působení Turecka nejenom v kontextu IS, ale i jeho kvalitu jako čekatele na členství v EU.

RF použije k zesílení tlaku a oslabení Turecka také informace, které vlastní a které se vztahují na účastníky bojů na Kavkaze. Tito účastníci jsou teroristy, kteří se těší úkrytu a podpoře Turecka s tichým souhlasem RF. Zveřejněním jmen skončí éra vztahu, kdy merkantilní zájmy obou stran měly prioritu nad zájmy politickými a strategickými. Současně se zvýší pravděpodobnost náhodných a zvláštních případů, které budou moci posoudit jenom zasvěcení. Protože oslabená RF neměla a ještě nemá specialisty propracovanou strategii zájmů, čehož následkem je očividné lavírování a forma rozhodování, dojde za předpokladu prezidenství Putina k intenzivnímu studiu i Gorčakova. Psal jsem o něm v minulosti.

V reálném životě, po ukončené hře, si mohu představit, znovuobjevení staré doktríny Donalda Rumsfelda. Ten kázal, že „mise určuje koalici.“ Taková koalice nevyžaduje přísahu, jejíž cennost si mladá generace možná ani neuvědomuje. Taková koalice může přijmout všechny, kdo se hodí pro dosažení cíle mise. RF, podaří-li se jí dosáhnout globální koalice pro boj proti terorismu, zapomene na dobu určitou na sestřelení SU 24. Vím současně, že takové koalice se nemohou transformovat do nové a trvalé formy zabezpečující mír ve světě. Je tomu kvůli tvrdé konkurenci zájmů ve světě, a také proto, že velká většina veřejnosti si neuvědomuje, že volání po globální koalici je současně varováním před globální katastrofou. Souhlasu netřeba.

↧

Jan Campbell: Hraje u konce. Pokračování 2.

December 4, 2015, 5:30 am

≫ Next: Toto zapadlo: Putin ohlásil troufalou ambici, co chce prosadit. Je to světové

≪ Previous: Hra je u konce: Pokračování 1.

Jan Campbell
4.12.2015 Vaše věc

Jedna hra je u konce. Pokračování formou otevření nové hry Turecka začalo v neděli Bruselu o peníze spojené s migrační vlnou, bezvízovým stykem a přístupovými jednáními. Peníze, které půjdou do Turecka, bude platit daňový poplatník každého státu EU. Věřit, že to budou 3 miliardy Euro, které pomohou, může jenom naivní člověk.

První odhady ztrát z ouvertury Ruského embarga představují podle tureckých ekonomů více než 20 miliard USD za rok. Představím-li ztráty hodnoty měny, (tureceké) Liry, po očekávané změně politiky FED, čtvrtečním jednání CEB, ztráty se budou jenom zvětšovat. Bezvízový styk napomůže novým konfliktům a zákonům, o které se budou snažit nejenom v SRN. Zákony by měly regulovat dohodu mezi rezidenty a migranty. Ti by měli akceptovat písemně mimo jiné rovnoprávnost žen a mužů – migrantů z islámských států, homosexualitu a další naše vymoženosti. Jinak jim bude změněna forma povolení pobytu a dávek. Přístupová jednání se povedou s těmi na obou stranách stolu, které nebude možné ani za úspěch, ani za neúspěch jednání potrestat, nebo pochválit. Tak vypadá surogát našich elit a vůdcovství.

Místo toho, aby naši lídři začali řešit problém ochrany vnější hranice EU a Schengenského prostoru, rozhodli se k obchodu a slibům z dob počátku kapitalismu. Přitom je zcela zřejmé, že ani jeden z lídrů EU / EK nikdy opravdu neobchodoval, nikdy se neseznámil s pravidly obchodu na blízkovýchodním bazaru, a nikdo je nikdy nepotrestal za nedodržení slibů. O tom, že jim nikdo neřekl, co jsou hlavní zásady a následky ekonomického nacionalismu, jinými slovy merkantilismu, již nemluvě. Bohatství země se totiž určuje množstvím drahých kovů v zemi, vytváří se v obchodních vztazích, přičemž cílem obchodu je aktivní obchodní bilance. K jejímu dosažení slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel. Naši lídři se rozhodli neodpovídat na otázky, ke kterým patří mimo jiné „Jaké mohou být opravdové důvody cíleného (z)ničení 25 let trvající plodné spolupráce mezi RF a Tureckem?“, „Proč se nevyplácí dávat prioritu merkantilismu před politikou?“, „Jaký vliv na vývoj Turecka mohou mít osobnosti současného premiéra a prezidenta?“ Rozhodli, že stačí prohlášení NATO, které ví své. Možná, že se objeví nějaká oficiální odpověď pod stromečkem, pokud ho v budoucnu budeme moci ještě mít. Zatím to vypadá tak, že Brusel má již kostky, ne vánoční strom, a urychleně hledá islámské koledy.

Děsně korektní vánoční "stromek" v Bruselu - výsměch křesťanským vánocům v Evropě - ústupek islámu.

Protože se oficiální odpovědi budou nabízet v různých formách, časových intervalech a se slevou na pravdivosti obsahu, vně historického kontextu, uvádím pro úplnost informace ukončené hry, několik skutečností. Rusko – turecké války zabírají periodu 351 let (1568-1918), během kterých byly obě země ve válce 69 let. V průměru trvalo mírové období mezi válkami pouhých 25 roků.

1568—1570 Rusko – Turecká Rusko

1672—1681 Rusko – Turecká Status quo

1686—1700 Azovská válka Rusko

1710—1711(13) Prudský pochod Turecko

1735—1739 Rusko – Turecká Status quo

1768—1774 Rusko – Turecká Rusko

1787—1791 Rusko – Turecká Rusko

1806—1812 Rusko – Turecká Rusko

1828—1829 Rusko – Turecká Rusko

1853—1856 Krymská válka Pařížská smlouva bez vítěze

1877—1878 Rusko – Turecká Rusko

1914—1918 Kavkazská fronta Turecko

Napjaté vztahy mezi Tureckem a Ruskem ale začaly již v roce 1475, kdy Turecko dobylo Krym. Důvodem dobytí Krymu bylo utlačování ruských kupců v Azově i Kafe. V 1918 v následku revoluce a porážky Turků ve světové válce válečná fronta přestala existovat. Do rozpadu SSSR bylo Turecko více méně pod kontrolou NATO, po rozpadu SSSR se začalo usmívat a využívat hospodářsko – politickou situaci v RF k obchodu a zvýšení sebedůvěry. Sestřelením SU 24 skončila doba historického průměru, 25 let mírového období mezi Tureckem a RF a začala doba nová, s kořeny v hlavních událostech minulosti.

Rusko-turecká válka (1768–1774) byl klíčový válečný konflikt z výše uvedených válek mezi Ruskem a Tureckem. Výsledkem bylo definitivní připojení jižní Ukrajiny, Krymu a severozápadní části Předkavkazska k Rusku. Záminkou k válce na straně Ruska bylo získání přístupu k Černému moři, Turecko chtělo získat vliv na území Volyně a Podolí. Válce předcházela složitá mezinárodní situace v Evropě, kdy spolu vedly diplomatické spory Francie a Rusko a vnitropolitická krize v Polsku. Výsledkem války bylo vítězství Ruska, definitivní přístup k Černému moři, územní zisky na severním Kavkaze a protektorát nad Krymským chanátem.

Během války šesté koalice (1812–1814) se v lednu 1813 odtrhli Rakušané. V únoru vznikla protifrancouzská koalice Ruska a Pruska, ke které se během několika týdnů přidala Anglie a Švédsko, čímž vznikla šestá koalice. 26. a 27. srpna se Napoleonovi podařilo porazit rakouskou tzv. českou armádu pod velením Karla knížete ze Schwarzenbergu u Drážďan…Na nátlak svých generálů se Napolen 11. dubna vzdal a byl poslán na ostrov Elba. Na francouzský trůn se vrátili Bourboni a novým králem se stal Ludvík XVIII. 1. října byl zahájen Vídeňský kongres, jež měl přerozdělit Evropu mezi vítězné velmoci.

Následky Vídeňského kongresu a konfliktů byly dalekosáhlé. Vznikla Svatá aliance Ruska, Pruska a Rakouska, jež měla zabránit opakování revoluce. Vídeňský kongres přerozdělil Evropu, k Nizozemí byla připojena pozdější Belgie, Rakousko získalo ztracená území a také větší vliv v severní Itálii, Prusko získalo Porýní, Rusku připadlo Polsko. Nebudu pokračovat, protože uvedené stačí si uvědomit, kvalitu času a kde jsme dnes.

V Bruselu v neděli skončilo po delší době první jednání EU s Tureckem. Asociační dohoda byla podepsána v 1963, žádost o členství byla podána 1987. Jednání o vstupu začala ale až v roce 2005. Od té doby Turecko splnilo 14 z požadovaných 35 technických požadavků. 17 bodů je zcela zablokovaných, o 4 bodech se jedná. Hovoří se o platnosti bezvízového styku s Tureckem již od druhé poloviny 2016. Data uvádím mimo jiné pro možnost srovnání s rychlostí jednání EU s Ukrajinou.

Problém s Tureckem je nejenom ve výše uvedeném a v penězích. Při hodnocení pouze Kyperského a Kurdského problému, s ohledem na re-admisní smlouvu z prosince 2013 je pokračování jednání o vstupu Turecka do EU nezodpovědným krokem EK. Je tomu i proto, že na druhé straně mince je neřešený problém Ukrajiny a pošetilost všech účastníků, kteří věří, nebo namlouvají veřejnosti, že přijetím do EU se problémy vyřeší. I kdyby tomu tak mohlo být, vznikly by problémy nové. Řešení stávajících a nových problémů, které nelze odmítnout, budou mnohem komplexnější. EU a EK nemají na řešení těchto problémů odpovídající instituce a opravdové elity. Oblíbená hra na poli 8x8 mající známá a jednoduchá pravidla se může ukončit již při druhém tahu a stává se pro laika velice nepřehlednou již po 5. tahu. Pro nás obyčejné občany se nabízí otázka:

Jaké jsou vyhlídky?

Uvádím zástupně pouze tři krátké odpovědi:
1) Vznik objektivní potřeby zrušení privatizace státu a návratu ke státu. Proces obsahuje rozpad EU a je spojen s otázkou, jaký vůdce bude v dané chvíli schopen a ochoten vzít do ruky žezlo?
2) Podpora rekultivace Islámu, tj. humanitní sic – džihád se konat nebude. Podpora rekultivace Islámu je ale jednou z mála možností, jak by EU mohla vstoupit do dialogu s Islámem, zmenšit migrační vlnu a vyhnout se svaté válce. Zjednodušeně formulováno: Myslet jinak. Myslet jasně.
3) Distribuce strachu a sugesce způsobující vznik politických krizí, které se doposud v historii řešily válkami, bude intenzivnější a širší.
Žádná radostná adventní očekávání. Souhlasu netřeba.

↧

Toto zapadlo: Putin ohlásil troufalou ambici, co chce prosadit. Je to světové

December 4, 2015, 8:24 am

≫ Next: Syrské bojiště 3. 12. 2015 – video a jeho přepis

≪ Previous: Jan Campbell: Hraje u konce. Pokračování 2.

Toto zapadlo: Putin ohlásil troufalou ambici, co chce prosadit. Je to světové

4. 12. 2015 ParlamentníListy

Ruský prezident Vladimír Putin chce z Ruska udělat největšího vývozce ekologického a organického jídla. Zároveň se vyjádřil, že chce dosáhnout toho, aby Ruská federace byla do roku 2020 zcela soběstačná, co se potravin týká. Informuje RT.
Prezident Putin se ve svém čtvrtečním proslovu k vládě vyjádřil o něčem, co pro mnohá média neznělo tak důležitě. Oznámil totiž plány na to, že by chtěl z Ruska udělat potravinově zcela soběstačnou zemi a zároveň největšího vývozce biopotravin.

„Nejenže jsme schopni nakrmit sami sebe, vezmeme-li v potaz naši zem, vodní zdroje – Rusko je schopné stát se největším světovým dodavatelem zdravého, ekologicky čistého a vysoce kvalitního jídla, o které západní výrobci již dávno přišli, obzvlášť s přihlédnutím ke skutečnosti, že poptávka po těchto produktech na světovém trhu stále roste,“ řekl Putin ve svém proslovu.

Ruskou federaci zároveň označil za vývozce, nikoli dovozce jídla.

„Před deseti lety jsme dováželi téměř polovinu jídla ze zahraničí a byli jsme závislí na importu. Dnes je Rusko mezi vývozci. Minulý rok se vývoz ruských zemědělských produktů vyšplhal na téměř 20 miliard dolarů – o čtvrtinu víc než zisky z prodeje zbraní a představuje to třetinu celkového zisku z vývozu plynu,“ řekl.

Podle Farmers Weekly se rok 2015 stal pro Rusko přelomovým v přístupu k výrobě jídla a označení potravin. V lednu totiž Putin podepsal nový zákon, který uvádí nutnost přesných popisků potravinových produktů. V případě nejednoznačných či vágních popisků pak lze udělit výrobci pokutu.

V červnu se Rusko zařeklo k tomu, že nebude pěstovat geneticky modifikované potraviny. „Rusko si vybralo jinou cestu. Nebudeme používat tyto technologie,“ řekl místopředseda vády Arkadij Dvorkovič.

Ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov uvedl, že Rusko musí zůstat zemí bez geneticky modifikovaných potravin a dodal, že vláda „nebude trávit svoje občany“.

Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Ruska

↧