16. 5. 2016 (12 minut, české titulky)
Viktor Orbán: Brusel zakazuje mluvit pravdu. Evropané budou chtít své země zpět.
↧
↧
Změna moci v Brazílii: oligarchický převrat neboli úklady USA?
12. května byla dočasně (na 180 dní) odvolána z funkce v na základě procedury impeachmentu prezidentka Brazílie Dilmah Rousseff. Úřadující hlavou státu se stal viceprezident Michel Temer. Jestliže po šesti měsících Senát potvrdí své rozhodnutí, přijde Dilma Rousseff o prezidentský úřad definitivně.
Jak vzniklo téma impeachmentu
Příznivci Rousseff i ona sama již událost nazvali převratem. A pokud dočasně odstraněná prezidentka Brazílie prohlásila, že je připravena vyhrát předčasné volby, pak skupina pro její podporu, která vyšla na ulic brazilských měst, hrozí radikálnějšími akcemi, až po destabilizaci situace v zemi, z nichž prvním očekávaným důsledkem bude zmaření olympijských her (ty mají v Rio de Janeiro proběhnout od 5. do 21. srpna tohoto roku).
Pro začátek je třeba poznamenat, že podporovatelé i oponenti Rousseff jednali v kvaziústavním prostoru.
Základem pro zahájení procedury impeachmentu bylo jmenování vedoucím správy prezidenta Luiz Inácio Lula da Silva, předchůdce Rousseff na jejím postu, který jako ona zastupoval Dělnickou stranu. Rousseff byla obviněna, že tímto zamezila vyšetřování obvinění z korupce proti da Silva.
Procedura impeachmentu je možná v tom případě, když prezident porušuje zákon. Rousseff však podpisem jmenování da Silva žádné zákony neporušila.Vyšetřování a obvinění nejsou dokázaným trestným činem.
Podle zákona měla právo provést toto jmenování. Zajisté, z hlediska morálky to nevypadá korektně, ale o nic víc než situace s americkým plukovníkem námořní pěchoty Olivierem Laurencem Northem, který v roce 1987 převzal odpovědnost za ilegální dodávky zbraní v rámci operace Iran Contra a zachránil tím před úderem prezidenta Reagana. North byl soudem zproštěn obžaloby s podporou americké administrativy. Ukázalo se, že hrubé porušení zákona nastalo, ale viník nebyl.
Příznivci Rousseff po prohře při hlasování o impeachmentu v dolní komoře parlamentu, o měsíc později, v předvečer hlasování v Senátu, "zrušili" jeho výsledek z procesních důvodů (na dodržování procedury měli dohlížet právě oni).
A o státním převratu začali mluvit až tehdy, když prohráli politický boj kolem impeachmentu, ne při zahájení procedury.
Můžeme konstatovat, že, i když formálně zůstávají v mezích zákona, obě strany brazilského konfliktu se snaží si ho přizpůsobit svým bezprostředním politickým zájmům a fakticky vystupují za rámec ústavního pole. To je alarmující signál.
Požadavek nezávislosti je trestný
Z historie posledních dvou set let víme, jak snadno začínají v Latinské Americe občanské války a jak těžce končí. Dnes můžeme hovořit o ostrém občanském konfliktu, který rozdělil brazilskou společnost a který narůstá. Strany se radikalizují, vzájemné obviňování se je stále tvrdší, boj, který zatím ještě probíhá v kvaziprávním poli, již začíná vyplouvat na ulici, kde stoupenci a odpůrci Rousseff uskutečňují dost agresivně laděná masová shromáždění.
Zda se Brazílii podaří překonat pásmo nestability, aniž by sklouzla do celonárodního konfliktu, nebo neskončila v diktatuře, to je velká otázka.
Jedním z hlavních zákulisních hráčů brazilského konfliktu jsou USA. Washingtonu se hned od začátku nelíbila lidově orientovaná politika da Silva a Rousseff. Avšak v první fázi se s tím USA smířily. Ostatně takzvaná levicová a lidová hnutí v Latinské Americe (s výjimkou Castrovy Kuby), bez ohledu na to, jak socialistickou (jako varianta "bolivarskou") rétoriku používají, obecně nezpochybňují sociální a politické zřízení.
Jde o přibližně stejné rozdíly od předchozích režimů, jako jsou rozdíly mezi Ruskem za Putina a Ruskem za Jelcina. V případě, že předchozí moc podporovala compradorskou oligarchii, nová začíná podporovat národní buržoazii, a také s pomocí příslušných vládních programů zajišťuje částečné přerozdělení příjmů oligarchie ve prospěch sociálně slabých vrstev obyvatelstva.
Připomeňme si, že USA ani proti Rusku nevystoupily hned, ale až v okamžiku, kdy bylo jasné, že nová politika Kremlu vede nejen k politické stabilizaci v zemi a posílení autority vlády, ale také k prudkému posílení Ruska na mezinárodní scéně, kde začíná konkurovat USA.
Přesně totéž se stalo s Brazílií (a děje se i s jinými národně orientovaných režimy v Latinské Americe). Odmítnutí brazilského vedení podílet se na panamerických ekonomických a politických projektech USA, jeho orientace na nezávislou geopolitickou roli v rámci zemí BRICS, vyvolalo tvrdou reakci Washingtonu, který téměř otevřeně usiloval o změnu moci v Brazílii od konce druhého období prezidenta da Silva (přibližně od r. 2008-2009).
V takových případech je v Latinské Americe používán veškerý arzenál diplomacie USA a zpravodajských služeb - od otevřených pokusů o státní převrat (podobně jako ten, který byl organizován proti Hugo Chavezovi 18. dubna 2002) až po tu či onu podobu barevných převratů, k nimž můžeme přiřadit i aktuální dění v Brazílii.
Velká geopolitická hra
Nemůžeme USA vyčítat to, že se snaží udržet kontrolu nad Latinskou Amerikou, kterou tradičně považují za svůj "zadní dvorek" a která je pro ně velmi důležitá z hlediska současných koncepcí národní bezpečnosti. Německo ostatně usiluje o dominanci v EU, Polsko ve východní Evropě, Rusko se snaží navazovat a udržovat spojenecké vztahy se všemi zeměmi postsovětského prostoru a velmi bolestně vnímá vznik každého dalšího rusofobního režimu v této oblasti. Kazachstán se snaží udržovat stabilitu v jižní části Střední Asie, což je maximálně důležité z hlediska zajištění jeho národní bezpečnosti, Čína je aktivně zapojena do vztahů se zeměmi ASEAN a snaží se vytlačit z této zóny USA atd., pokračovat bychom mohli do nekonečna.
Můžeme však konstatovat, že USA používané metody, které daly Washingtonu očekávaný efekt v Srbsku a Gruzii, fungují čím dál méně efektivně, činí potíže nejen zemím, proti kterým je veden úder, nejen jejich spojencům, jako Washingtonu samotnému.
Pokud Dilma Rousseff bude definitivně zproštěna funkce, tak velký integrační projekt jako BRICS, který se rozvíjí s aktivním zapojením Ruska, utrpí značné škody. Nebude však ani zastaven, ani zpomalen (jako například odpojení Ukrajiny nevedlo k zastavení nebo zpomalení projektů celní a euroasijské hospodářské unie; spíše se zrychlila jejich realizace, byť v omezeném formátu).
Zároveň se však jakákoliv vláda, která přijde po Rousseff, střetne s vnitřní nestabilitou. Přičemž prvotní politický konflikt bude získávat stále silnější ekonomický obsah a strhávat stále širší, v podstatě apolitické, masy podle míry omezování reform, které byly provedeny během 14 let vlády prezidentů, kteří zastupovali Dělnickou stranu.
Během této doby bylo totiž 20 milionů Brazilců zbaveno chudoby, situace ostatních se také výrazně zlepšila, byly otevřeny stovky škol a učilišť, 18 národních univerzit, stát několikanásobně zvýšil dotace zdravotnictví atd. To znamená, že efekt přerozdělení příjmů oligarchátu ve prospěch obyvatelstva byl podstatný.
Kdo za všechno zaplatí
Vzhledem k tomu, že tažení proti Rousseff na národní úrovni podporoval a organizoval brazilský oligarchát, je jasné, že když vyhraje, bude požadovat náhradu nákladů od svých chráněnců. Tak tomu bylo a vždy bude.
Naposledy jsme to pozorovali na Ukrajině, kde se sazby na komunální služby zvýšily třikrát a pokračují v růstu, zatímco příjmy obyvatelstva dramaticky klesly právě v posledních dvou letech, které uplynuly od "barevného převratu".
K uspokojení potřeb oligarchie a udržení sociální stability bude nová brazilská vláda potřebovat masivní pomoc USA. Ale Washington již dlouho není v takové pozici, aby mohl komukoli pomáhat. Naopak, USA mají zájem na zachování své ekonomiky na úkor zničení ekonomik závislých zemí (až po partnery EU, nemluvě už o nějakých Brazilcích).
V reakci na prudké zhoršení stavu mas nastal po obvyklém převratu v Latinské Americe vždy ozbrojený odpor (a to bez ohledu na to, zda se Dělnická strana smíří se svým odstraněním od moci, nebo povolá své stoupence do boje). Dříve USA pomáhaly místním diktaturám rozdrtit odpor zvýhodněnými dodávkami zbraní, poradci, žoldáky. Nyní jsou ozbrojené síly USA přetíženy o nic méně než jejich finance.
Nejsou schopny kontrolovat vojenskou situaci v jimi rozvrácené Libyi, Sýrii, Afghánistánu, Iráku, na Ukrajině. Zároveň se snaží zintenzivňovat vojenské úsilí proti Rusku v Evropě a proti Číně v asijsko-tichomořském regionu. Tradičně kromě toho končí americký vliv tam, kde končí jejich základny. Proto jsou základny po celém světě a lodě plují ve všech mořích. Ale to už nepomáhá.
Takže započatá destabilizace v Brazílii nemůže být postavena USA pod jejich vlastní kontrolu. Jak tomu bylo i ve všech výše uvedených případech, je to varianta, kdy operace, rozpoutaná proto, aby byl získán přístup k dodatečným zdrojům, bude ve svém výsledku vyžadovat zabezpečení zdroji, které budou výrazně vyšší než hypotetický zisk.
Ve skutečnosti se v průběhu posledních tří desetiletí USA zabývaly právě jen tím, že rozpoutávaly hybridní bleskové války, které se měnily v nekonečné dlouhotrvající kampaně a ve výsledku vedly k vyčerpání zdrojů USA a ztrátě statusu jediné supervelmoci a světového vůdce. Brazilská krize svědčí o tom, že USA nic nepochopily a ničemu se nenaučily. Nadále nadšeně běží po cestě ke strži.
Brazilci však mají šest měsíců na to, aby sami našli národní konsenzus (na základě kompromisu) a nedohnali situaci k nejhoršímu.
V 60.- 80. letech minulého století mohly USA udržovat několik desetiletí své "neřády" u moci (i když už Vietnam prokázal marnost těchto snah). Nyní se období relativní stability kompradorských proamerických režimů vyčísluje v nejlepším případě několika lety, ale často pouze měsíci. Potom je však všem opravdu velmi zle, ale cesta zpátky je již uzavřena.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
Ministr ministrant by o historii neměl mluvit
Oficiální vystoupení a už pouhá přítomnost ministra Hermana na sudetoněmeckých dnech v Norimberku je odporný čin. Herman s Posseltem si vzájemně notovali, že není možné vyznávat princip kolektivní viny, jako kdyby odsun Němců z Československa byl proveden podle této zásady. Antifašisté mohli v Československu zůstat a „pomýlení“ soukmenovci odešli šupem tam, kam je srdce táhlo, totiž domů do říše.
Že to byla říše poražená, nebyla jejich zásluha, nýbrž vina. Přepadení Sovětského svazu a „kolektivního“ vraždění civilistů se houfně zúčastnili i sudeťáci. A pamětníci protektorátu rovněž řekli své: sudeťáci byli ještě zvrhlejší mučitelé a katani než tzv. říšští Němci, je-li to vůbec možné.
Kdyby se třeba menšinoví Němci v USA rozhodli odtrhnout od Spojených států, okamžitě by nastoupila národní garda a rozsekala by je na nudle. Chtě nechtě se musí řídit federálními zákony a padací kalhoty a dirndly smí nosit na folklorních slavnostech nebo v šláfcimrách.
A co bylo atomové bombardování civilního obyvatelstva Hirošimy a Nagasaki, nebo zničení Jugoslávie, Libye, či vpád do Iráku nebo Grenady jiného než uplatnění principu kolektivní viny? Pravda, dopustili se ho samozvaní páni světa. Ale to je před historií neomluví.
Jediné, co by snad sudeťáci a náš pan ministr, či spíše ministrant, mohli udělat, by bylo o minulosti nemluvit, jako se nemluví o provazu v domě oběšencově.
KAREL SÝS
básník, předseda Unie českých spisovatelů
↧
Vyslání ministra Hermanna na sudetský sjezd do Norimberka vládou = Mnichov Sobotkovy vlády
Jiří Jaroš N.
16.5.2016 České národní listy
Sobotkova vláda zradila českou státnost, zradila dekretální normy, zradila tradici odboje proti henleinovsko-hitlerovskému zločinu.
Ministr Hermann nejede na sjezd sudetů do Norimberka jako soukromník. Nejede tam jako zástupce cizího spolku Ackermann Gemeinde, jehož je údem. Jede tam jako oficiál české vlády, se souhlasem a požehnáním českého premiéra. Čím se premiér Sobotka liší od zkrachovalého pana Nečase s jeho tzv. českobavorskou identitou?? Ničím! Herr Posselt, jenž dvacetiletí v Europarlamentu neustále hanobil dr.Beneše, plive na dekrety a naléhá na jejich zrušení, se má účastnit v Praze výstavy a kdo jej tam přijme? Senát? Poslanci??
Jak máme slavit Beneše, když vlastní vláda vráží občanům dýku do zad?? Když pod záminkou česko-bavorského dialogu posluhuje sudetům, kteří navíc neuznali změnu stanov, soud jim dal zapravdu a nárokují neustále zrušení "Benešových" dekretů, a dokonce naléhají na "omluvu českého parlamentu za dekrety". Kdo zaručí za této situace, že toto parlament nakonec neudělá a nezradí republiku a občany??
Jako odbojáři, legionáři a vlastenci musíme
a) žádat demisi Hermannab) žádat demisi Sobotkyc) žádat potvrzení dekretů vládou a Ústavním soudem.
Tyto požadavky by měly zaznít na chystané manifestaci v Brně 28.V.2016 a sděleny vládě a Ústavnímu soudu.
Jiří Jaroš N., ČSBS Boskovice
↧
Americké ministerstvo zahraničí dosazuje v Brazílii banksterskou loutku
Kurt Nimmo16.5.2016 Zvědavec
Rothschildem vlastněný časopis Economist popisuje Michela Temera jako „neplánovaného“ brazilského prezidenta. Tento 75letý profesor práva, který hrál klíčovou roli v odvolání prezidentky Dilmy Rousseff, se stal ve čtvrtek úřadujícím prezidentem této jihoamerické země, poté, co Rousseff byla senátem odvolána kvůli obviněním z korupce.
Temerův vzestup k moci však není jen náhodnou událostí – byl zorganizován americkým ministerstvem zahraničí podobně, jako byla dosazena loutková vláda na Ukrajině.
V pátek stránka Wikileaks zveřejnila odtajněný, avšak „citlivý“ telegram, odhalující, že Temer působil jako informátor velvyslanectví pro americké tajné služby a armádu.
Jeden ze dvou dokumentů uveřejněný Wikileaks byl zaslán americkému velitelství Jih v Miami. V tomto dokumentu Temer mluví o politické situaci v Brazílii během prezidentské funkce Luize Inácio Luly da Silvy. Předpovídá, že jeho strana, Brazilské demokratické hnutí, se dostane k moci.
„Michel Temer, federální poslanec za Sao Paolo, který působil jako prezident poslanecké sněmovny v letech 1997 až 2000, se 9. ledna setkal s CG a dalšími, aby probral současnou politickou situaci,“ uvádí dokument datovaný 11. lednem 2006.
„Temer kritizoval Lulův úzký pohled a jeho nadměrné zaměření na programy sociální bezpečnostní sítě, které neprosazují růst nebo ekonomický rozvoj.“
Jinými slovy, Lula odmítl neoliberální agendu upřednostňovanou Washingtonem.
New York Times ve čtvrtek uvedly, že Temerova dočasná funkce prezidenta „by mohla způsobit významný posun k politické pravici v největší latinsko-americké zemi“.
Brazílii, která není tak otevřeně socialistická, jako Kuba a Venezuela, vládla Strana pracujících (Partido dos Trabalhadores) od r. 2002.
Dilma Rousseff, popisovaná jako brazilská socialistická „železná dáma“, vybočila z neoliberálního trendu. „Vítězství Rousseff mělo závažné dopady na světové finanční trhy,“ uvedly New York Times 28. listopadu 2014.
„Místo provádění úsporné politiky Rousseff během prezidentské volební kampaně slibovala zachovat sociální dávky a sociální služby, které Strana pracujících zavedla od r. 2003, kdy se k moci dostal její předchůdce a mentor Luiz Inácio Lula da Silva. Nyní, když je Rousseff zpět u moci, někteří analytici věří, že země čelí možnosti finanční krize, neboť peníze ze zahraničí, které tam byly investovány během let konjunktury, se snaží odejít.“
Panovaly obavy, že Brazílie nesplatí své dluhy a stane se další Argentinou, což by mělo závažný dopad na zahraniční banky a zahraniční trhy, včetně Spojených států. V letech 1998 až 2002 trpěla Argentina krizí a ke zděšení finanční elity se uchýlila k alternativním měnám a opustila pevný kurz pesa k americkému dolaru.
Podle Silase Malafaia, televizního kazatele a spisovatele, Temer „smete ideologii patologických levičáků“ a přivede zemi zpět na oběžnou dráhu Wall Street.
Obnovení rovnováhy upřednostňované finanční elitou není, jak by řekl Economist, neplánovanou událostí.
State Department Installs Bankster Puppet in Brazil vyšel 13. května 2016 na Prison Planet. Překlad v ceně 220 Kč Zvědavec.
Poznánka editora Zvědavce:
Snadnost, s jakou se americkým hyenám daří dosazovat bez válek a bombardování změn režimu v podstatě kdekoliv na světě, je dech beroucí a velmi zneklidňující.
Obávám se, že dny BRICS jsou sečteny. Další úspěšný klín do snahy Ruska sjednotit kolem sebe aspoň par jakýs-takýs přátel.
↧
↧
Fotbalový újezd Marka Pilného a zvláštní morální kritéria prohřešků v českém fotbalu
Luděk Prokop 17. 5. 2016
Nemám sympatie k moralistům, ať již se přehnané moralizování týká čehokoli. Mé životní zkušenosti mne přesvědčily, že ti nejzarputilejší moralisté mívají vadný charakter a jejich morálka bývá často hodně amorální. Marka Pilného znám pouze sporadicky od vidění. Působí dojmem slušného člověka, kterým nejspíš ve skutečnosti i je. První pohled na jeho extempore v roli čtvrtého rozhodčího, (dlužno dodat, který neřídí zápas), vzbudil můj smích.
Vzápětí mi zatrnulo při představě, co s takovou prkotinou, (dle mého soudu prkotinou - při porovnání se skutečnostmi z časů již minulých, nebo i současných, viz výsledek 0:0 v Jablonci, při jedné střele na branku za celý zápas), provedou média. S prkotinou, přikrývající skutečné problémy v našem fotbalu, tolik viditelné v posledním kole naší ligy.
Konec konců, s prkotinami zakrývajícími podstatu věci, se zabývají naše média hlavně a především.
Marek Pilný se vyjadřuje ke svému “prohřešku“ decentně, aby si ještě více nepohoršil, sype si popel na hlavu a celkem obstojně vysvětluje i polehčující okolnosti, kterým lze věřit. V každém případě má pravdu, když tvrdí – „to, co se událo, bylo v danou chvíli moje osobní selhání, není to problém českého fotbalu“. Dovoluji si k tomu dodat, že problém našeho fotbalu je zcela jinde a to, co se událo, to selhání je víceméně o ničem, kdežto problém českého fotbalu, jak vidno nejen z výsledků posledního kola ligy a jak naznačuje hodně i vypovídající idylické foto Pelty, Horníka, Starky a Rogoze z Jablonce, je o tom podstatném.
S jistými výhradami vstřebávám pokorné vyjádření Marka Pilného ke slovům Miroslava Pelty „Škoda, že nemáme paragraf na trest smrti, ale jen doživotí,“ ve znění - „Rozumím jim z pozice, že byl pod velkým tlakem. Ale byla to, myslím, přehnaná formulace. Pravděpodobně vycházející z toho, že je nesmírně naštvaný. Ani v nejmenším se mu nedivím.“ Ano, rozumné vyjádření muže, který věnoval svému koníčku, fotbalu, mnoho volného času i úsilí a nemíní to všechno smazat pro ojedinělý újezd, jaký mnozí z nás již v životě překonali a mnozí jiní ani nezažili.
Málo platné ale v dané souvislosti nelze nepřipomenout vedle slov „Škoda, že nemáme paragraf na trest smrti, ale jen doživotí,“ jiná slova M. Pelty, a sice v podstatně skandálnějším případě, takřka v jiné dimenzi, než je prkotina kolem M. Pilného, a sice v případě, kterým se „bavila“ fotbalová veřejnost ČR, dokonce i při divadelním představení. K záležitosti „právo na druhou šanci“ povídá Pelta - A Horníkova minulost? „Udělal průšvih, za který byl potrestán. Každý člověk má právo na novou šanci a já ji Ivanovi dávám. Doba, kdy jeho jméno rozdělovalo fotbalový národ a kdy jeho vyslovení vzbuzovalo negativní reakce, je pryč," odmítal Pelta, že by snad jeho krok mohl vzbudit v Jablonci a českém fotbale nevoli. Tato slova by rozhodně měla dávat šanci i Marku Pilnému, jehož prohřešek je v porovnání s jinými prakticky o ničem.
↧
Klub "Nová republika" 24. 5. 2016
17. 5. 2016
![]()
↧
Jihlavský seminář Nové republiky 7.května 2016 - vystoupení Josefa Skály
↧
JF a jeho týdenní výběr ze světového tisku
17.5.2016 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Je úterý, což znamená, že si dáme tradiční porci informací z angloamerického prostoru…
Washingtonský puč v Brazilii?
Daniel McAdams, AntiWar, 14.5.2016
Je nový president informátorem velvyslanectví USA? K podezření o roli USA v odstraňování nezávisle myslící brazilské presidentky Djilmy Rousseffové přispěl fakt, že oposiční vůdce se setkal s činiteli velvyslanectví USA v Sao Paulu, aby zjistil jejich názor a preference ohledně vnitropolitické situace v Brazilii.
Válka armády USA s Ruskem
Mark Perry, Politico, 12.5.2016
Hlavouni vypadají, že se opravdu obávají Putina. Ale rostoucí skupina oponentů tvrdí, že je to jen trik, jak získat větší podíl na zbrojním rozpočtu.
Další zbytečný konflikt mezi USA a Čínou v Jihočínském moři
Daniel McAdams, AntiWar, 11.5.2016
Už potřetí v posledních sedmi měsících vyslaly Spojjné státy svou válečnou loď aby provokovala ve vodách, které Čína pokládá za své příbřežní.
Posilování přítomnosti USA v Evropě neslouží žádnému účelu
Leonid Bershidsky, Bloomberg View, 13.5.2016
Když se generál snažil ruskému presidentovi Vladimíru Putinovi předvést nový nákladní automolbil UAZ, vybavený kulomety a granátomety, nedařilo se mu otevřít dveře a v zoufalé snaze vyhovět svému vrchnímu veliteli utrhl kliku. „Dobrá práce!“ poznamenal Putin s úsměvem. A mezitím NATO debatovalo o tom, jak nejlépe odradit Rusko od napadení pobaltských států.
Uprchlíci jsou příležitostí pro Evropu
Redakce, Bloomberg View, 12.5.2016
Země EU by měly přijmout uprchlické kvóty nebo za každého odmítnutého uprchlíka zaplatit 250.000 Euro. Pokud jde o uprchlickou krizi na kontinentě, jsou byrokrati z Evropské unie zřejmě příliš zamilovaní do klacků. Měli by spíš zkusit sladkou mrkvičku.
V amerických městech mizí střední třída
Andy Kiersz, Business Insider, 15.5.2016
V 21.století se v amerických městech podle údajů organizace Pew Research Center dramaticky smrskla střední třída.
Střední třída utrpěla v tomto století ve většině měst USA finanční ztráty
Sam Fleming, Shawn Donnan, Prison Planet, 12.5.2016
Jak ukazují průzkumy, které v současné presidentské kampani zjišťují změny v postavení střední třídy, v tomto století čtyři pětiny domácností v amerických městech zaznamenaly snížení svých příjmů.
Německá střední třída je rovněž ohrožena
Leonid Bershidsky, Bloomberg View, 10.5.2016
Těžký úděl střední třídy je jedním z nejvážnějších témat americké presidentské kampaně. Kandidáti se předhánějí v nabízení plánů na oživení tohoto základu společnosti. Ale tato polarizace neprobíhá jen v USA nýbrž také v Německu.
Sedmnáct překvapujících produktů, jejichž inzerci Google zakazuje
Will Heilpern, Business Insider, 15.5.2016
Společnosti jako Google a Facebook výrazně vystupují z oblasti neutrality do role morálního arbitra tím, že omezují reklamu na jisté produkty, které by mohly být pro uživatele škodlivé. Viz: http://www.businessinsider.com/ap-google-to-ban-payday-lending-ads-calling-industry-harmful-2016-5
Spojenci pozor – Američané jsou pro omezenější roli USA ve světě
Bruce Stokes, Xenia Wickett, Chatham House, 12.5.2016
Na rozdíl od některých výroků v presidentské kampani, které tvrdí, že Američané nejsou izolacionističtí a jednostranní, nové průzkumy ukázaly, že široká americká veřejnost je spíše pro menší angažovanost USA ve světě.
Hlasy mladých Arabů: posunout mládežnickou politiku od debat k činům
Claire Spencer, Saad Aldouri, Chatham House, 13.5.2016
Globální propojenost aktivismu mládeže a mnohostranná povaha řešených problémů by se měla více projevit na politice, zaměřené na mladé lidi.
Budoucnost globálního vůdcovství USA a její důsledky pro Evropu, Kanadu a transatlantickou spolupráci
Alexandra de Hoop Scheffer, Martin Quencez, Chatham House, 10.5.2016 US and the Americas Programme: https://www.chathamhouse.org/departments-and-programmesprojects/us-and-americas-programme
The Future of American Power: https://www.chathamhouse.org/departments-and-programmesprojects/future-american-power
Jak se mezinárodní angažovanost USA mění, měly by Kanada a Evropa více spolupracovat, aby vyplnily vznikající vakuum.
Zneužívání globálního oteplování pro geopolitické cíle
Jonathan Marshall, Consortium News, 10.5.2016
Když před desíti lety postihlo Syrii kruté sucho, rozhodly se Spojené Státy nikoli pomáhat ale využít environmentální krize k prosazení „změny režimu“, řešení, které jen prohloubilo humanitární krizi.
Obchodní dohody a environmentální krize
Rob Urie, Counterpunch, 13.5.2016
Když z textů TTIP unikly další dokumenty o těchto „obchodních“ dohodách, zabalila Greenpeace jejich důsledky do diplomatičtějšího kabátu než bych si přál: akce politického vedení USA, podřízené americkým korporacím, z nich dělají nejničivější síly v lidských dějinách.
Velký skok nazpět: nelegální americké války ve světě
Luciana Bohne, Counterpunch, 13.5.2016
Můžeme se s tím setkat v současné presidentské kampani? Amerika je fabrikou na zbraně, Bílý dům je velícím stanovištěm a president funguje jako manažér neoliberálního spiknutí k rekolonizaci planety.
Smazat, hacknout, vypnout: O podezření z podvodů ve volební kampani Hillary Clintonová versus Bernie Sanders
Doug Johnson Hatlem, Counterpunch, 12.5.2016
Antonio Gonzalez z organizace SVREP (Southwest Voter Registration Education Project) není žádný nováček ve volebních průzkumech. „Průzkumy,” říká, „byly přesné jen v určení počtu lidí, kteří se pokoušeli volit.”
Eskalace v nové Studené válce
Jonathan Marshall, Consortium News, 14.5.2016
Obamova administrativa znovu dloubla Rusko do oka tím, že aktivovala protiraketovou základnu v Rumunsku jako součást upevňování síly NATO na ruských hranicích. Je to akce dalšího posunu blíže k jaderné válce.
Putin: Budeme muset neutralizovat instalace protiraketové obrany NATO
Executive Intelligence Review, 13.5.2016
Když se stal použitelným protiraketový systém v Rumunsku, který poskytuje možnost ohrožení schopnosti Ruska odpovědět na jaderný útok, válka mezi jadernými mocnostmi se opět o krok přiblížila.
Generál Kujat: NATO by nemělo vytvářet nové závody ve zbrojení
Executive Intelligence Review, 13.5.2016
Ve dvou rozhovorech, které včera poskytl bývalý vedoucí vojenské komise NATO v letech 2002 až 2005, generál Harald Kujat zdůraznil, že pokračování ve výstavbě protiraketového systému u hranic Ruska povede jen k dalším závodům v jaderném vyzbrojování.
Odstoupí Kreml od smlouvy IHF o jaderných raketách středního doletu?
Pavel Felgenhauer, The National Interest. 14.5.2016
Základna americké protiraketové obrany, otevřená tento týden v Rumunsku, je vyzbrojena 24 protiraketami SM-3 Block IB, pozemní verzí námořního integrovaného bojového systému Aegis, který používá radar SPY-1. Spojené státy daly za vybudování a vybavení základny asi 800 milionů dolarů ale tvrdí, že protiraketová základna není zaměřena proti Rusku ale proti Iránu a dalším zemím Středního Východu…
Kolaps Evropské Unie: Návrat k suverenitě národů a ke šťastným Evropanům?
Peter Koenig, Global Research, 11.5.2016
Představte si na okamžik, že se Evropská unie zhroutila. Evropané by tančili v ulicích. Evropská unie se stala obřím hrncem, plným strachu a teroru: ekonomické sankce, tresty, militarizace a omezování občanských práv pro většinu Evropanů. Nevolená skupina technokratů, neschopných sloužit politickým systémům ve vlastních zemích, rozhoduje o budoucnosti Evropy.
Křesťané v Iráku nechápou jak mohou USA „najít vodu na Marsu“, když si nejsou schopni „všimnout ISIS v poušti“
Samuel Smith, Christian Examiner, 12.5.2016
Chaldejský kněz, který dohlíží na stovky iráckých křesťanských uprchlíků, vyhnaných z domovů Islámským státem, říká, že Iráčané obviňují vládu Spojených států z toho, že je nechrání proti útokům barbarských teroristických skupin.
Kdo stojí za změnami režimu? „Obchod s revolucí” nevládních organizací, podporovaných Wall Streetem a zpravodajskou službou USA
Carl Gibson, Steve Horn, Global Research, 15.5.2016
Světově známí aktivisté spolupracují se zpravodajskou firmou Stratfor. Tento článek byl sice publikován v „Nation of Change“ a „Global Research“ již v únoru 2014 ale je stále stejně platný v objasňování cílů Washingtonu při svrhování reformních vlád na Středním Východě a v Latinské Americe.
Století velkého Já
Information Clearinghouse, 8.4.2016
Jak se politici a obchodníci naučili vytvářet a manipulovat společností masové spotřeby. Již Freud poskytl užitečný návod, jak porozumět tajným přáním masy lidí. Podívejte se na čtyřdílný seriál:
Policie zatýká youtubery za „pohoršlivá“ videa
Paul Joseph Watson, Prison Planet, 10.5.2016
Policie ve Spojeném království zatkla muže, který vystavil na YouTube video, ve kterém si dělal legraci ze psa své přítelkyně, že je nacista. Legrační video, považované britskou policií za „nenávistné“ , je k vidění zde:
https://www.youtube.com/watch? v=58l9a6y6Rkc
Studie ukazuje, že hamburgery obsahují lidské a krysí DNA
Rachael Revesz, London Independent, 11.5.2016
Když si objednáváme v prodejně rychlého občerstvení hamburger, už jsme si tak nějak zvykli na možnost, že na nás pod plátkem rajčete vykoukne koňské maso. Ale přídavek krysího a lidského DNA je poněkud těžší spolknout.
V těch tajných dokumentech o 9/11 je něco víc…
Joseph P.Farrell, Giza Death Star, 10.5.2016
Článek mi poskytl pan TM a v první chvíli jsem jej chtěl jen tak přejít jako „další stejný příběh“ – ale nakonec jsem rád, že jsem to neudělal, protože obsahuje hromadu poznatků. Zde je ten článek:
Kanadský teenager objevil ztracené město Mayů s použitím teorie nebeských znamení
Joseph P.Farrell, Giza Death Star, 15.5.2016
Patnáctiletý kanadský chlapec William Gadoury byl rozhodujícím pomocníkem při objevení kdysi ztraceného mayského města ve Střední Americe, jak je uvedeno v tomto mnohokrát sdíleném článku:
Pokud Velká Britanie opustí EU, co bude s „polským instalatérem“?
Lauren Frayer, NPR, 14.5.2016
Statisíce lidí, jejichž životy může zásadně ovlivnit vystoupení Velké Britanie z Evropské unie, vůbec nemají možnost v referendu volit: polští emigranti.
Královnino čínské uřeknutí ukazuje, že imperiální arogance má tuhý život
Sean Lang, nsnbc international, 12.5.2016
Duch Lorda Elgina se musí smát. Byl to on, kdo v roce 1860, popuzený tím, co u jisté části představitelů čínského císařství pokládal za obstrukcionismus, vedl britskou vojenskou výpravu do Pekingu, která zničila a vyrabovala císařův Letní palác.
Od zlatého dolaru přes ropný dolar ke drogovému dolaru
William Engdahl, nsnbc international, 9.5.2016
Role světové reservní měny je něco, čeho se žádný finanční hegemon v dějinách dobrovolně nevzdává. Bylo potřeba dvou světových válek k tomu, aby se hegemonie ryzí libry v City of London změnila na hegemonii dolaru.
Síla přizpůsobivosti
Rod Dreher, The American Conservative, 14.5.2016
Před dvaceti lety nenáviděli homosexuály. Dnes nenávidí ty, kteří se dostatečně neangažují v prosazování práv homosexuálů.
Intervence USA a jejich mediální pokrytí
Daniel Larison, The American Conservative, 13.5.2016
Trevor Thrall se podíval na to, jak hlavní americké noviny pokrývají oblast současné vojenské angažovanosti naší vlády v jiných zemích a zjistil, že pokrytí je tím menší, čím větší je vojenská angažovanost.
Nenápadná militarizace americké kultury
Ted Galen Carpenter, The National Interest. 13.5.2016
Ve svém posledním projevu ve funkci varoval president Dwight D.Eisenhower před rostoucím vlivem „vojensko-průmyslového komplexu“. Dnes teprve jasně vidíme jasnozřivost tohoto varování.
Zoufale potřebujeme uzavřít další vojenské základny
Christopher A. Preble, The National Interest. 13.5.2016
Kongres opět uvážlivě odmítl další požadavek Pentagonu na omezení svých nadměrných výdajů.
Výzkumy ukazují, že muslimové opovrhují ISIS
Ian Greenhalgh, Veterans Today, 15.5.2016
Podle nejnověji uveřejněných dat, sebraných v jedenácti zemích, s převážně muslimskou populací, je náhled muslimů na ISIS převážně negativní.
Seymour Hersh k zabití Usámy Bin Ládina a k válce v Syrii
Jonas E. Alexis, Veterans Today, 15.5.2016
O knize Seymour M.Hersh: „The Killing of Osama Bin Laden“ (Verso, 2016)
O Hersh vylučuje vliv Izraele a neokonzervativců ve Washingtonu a je to rána pod pás celé knize, protože Obama by některá extrémní a zbytečná opatření na Středním Východě neudělal bez izraelského režimu, který mu stále říká co má a co nemá dělat.
Mezinárodní Měnový Fond tvrdí, že USA utrácejí 2 biliony dolarů ročně na podplácení a korupci, tedy 2% globálního HDP
Ian Greenhalgh Veterans Today, 14.5.2016
Podplácení a korupce stojí světovou ekonomiku každý rok 2 biliony dolarů, které by místo toho mohly být vynaloženy na boj proti chudobě, na vytváření pracovních míst a na ochranu životního prostředí.
Různost názorů v Rusku
Gilbert Doctorow, Consortium News, 15.5.2016
Obvyklé západní vykreslování ruských medií je takové, že vše, co poskytují, je jen propaganda Kremlu. Ale talk shows v hlavním vysílacím čase ve skutečnosti nabízejí širší výběr názorů a zásadnější debaty, než jaké můžeme spatřit na amerických televizních kanálech.
Změna režimu v USA: návrh angažovaného občana
Global Research, 15.5.2016
Tento článek z našeho archivu byl poprvé publikován v říjnu 2002, šest měsíců před invazí a okupací Iráku. Jak si jistě vzpomínáte, záminkou k válce byly neexistující zbraně hromadného ničení v Iráku. Autor článku volá po úplně jiném postupu, který obsahuje změnu režimu v USA a zavedení sankcí proti Spojeným státům.
Zelený je růst
Catrina Rorke, The American Conservative, 16.5.2016
Klimatická změna je sice celosvětovou hrozbou – ale hospodářský rozvoj musí mít přednost.
Co jsme si nevzali se Sykes-Picota
John Richard Cookson, The National Interest, 15.5.2016
Začněme tím, že Sykes-Picot je mrtvý. Nešlo tehdy jen o hranice, šlo o národní státy. Záznam o pohřbu podepsala Francie a Britanie už po roce 1919, když dosadila vlády v Syrii, Libanonu, Iráku a Zajordánsku. Poslední podpis pak připojil Islámský stát vytvořením kalifátu v Iráku a Syrii.
Perlička na konec: Neocenitelné výhody moderních technologií
Žena v Kanadě, řídící podle GPS, skončila s autem v zálivu Georgian Bay
Julia Jacobo, ABC News, 14.5.2016
Minulý týden třiadvacetiletá Kanaďanka, řídící se ve směru jízdy přesně podle svého GPS v autě, skončila v chladných vodách ontarijského zálivu. Žena, která tuto oblast v Tobermory dobře neznala, minula správnou odbočku a vjela na molo, vedoucí přímo do Georgian Bay.
↧
↧
P.C.Roberts: Washington je rozhodnut Brity z EU nepustit
V roce 2000, a to 19. září, čili před necelými šestnácti lety, zaslal Ambrose Evans-Pritchard londýnskému Telegraphu tuto zprávu: „Dokumenty vlády USA dokazují, že americké zpravodajské služby vedly už v padesátých a šedesátých letech kampaň za nastartování spojené Evropy. To ony financovaly a řídily evropské federalistické hnutí.
Jedno memorandum z 26. července 1950 vydává instrukce pro kampaň na zřízení plnohodnotného evropského parlamentu. Je podepsáno generálem W. Donnovanem, náčelníkem amerického válečného úřadu strategických služeb, kterýžto úřad byl předchůdcem CIA.“
Dokumentárně je tak potvrzeno, že Evropská unie je výtvorem CIA.
Jak už jsem dříve napsal, Washington má za to, že je je snažší řídit jednu vládu – to je EU – než řídit řadu evropských vlád separátních. Nu a protože Washington do vytvoření EU investoval už hodně času i peněz, je mu ostře proti chuti možnost, že by kterákoli země ze svazku EU vystoupila. Proto také podnikl Obama svoji nedávnou pouť do Londýna, aby zde britskému premiérovi připomenul, že o odchodu Britanie z EU nemůže být ani řeči.
Jak i občanům ostatních států EU, nebylo ani Britům dovoleno, aby hlasovali o tom, zda chtějí, aby jejich země přestala de fakto existovat a oni se stali Evropany, čímž se má britská historie připodobnit historií bývalých národů, jako třeba Římanů či Babyloňanů.
Potlačovatelská povaha nevypočítatelných zákonů a regulací EU spolu s jejím požadavkem přijmout masívní počet imigrantů z třetího světa, vytvořily lidový požadavek, aby si Britové ve svobodné volbě vybrali, zda chtějí zůstat suverénním státem, anebo se v EU jako národ rozpustit a bruselským diktátorským dekretům se podrobit. Tato volba se má uskutečnit 23. června.
Postoj Washingtonu k této otázce je jasný: Britům se odchod z EU povolit nesmí, protože takovýto krok by šel proti jeho zájmům. A tak dostal premiér od Washingtonu zadání, aby Brity strašil hrůzostrašnými důsledky „kdyby země zůstala osamocená.“ Takže hlavním heslem kampaně za setrvání Britanie v EU tedy je, že „malá země Anglie nemůže zůstat opuštěnou.“ A tak se Britům horem i dolem nutí představa, že jejich izolace bude současně i jejich koncem. Že se země bez EU stane stojatou vodou, odříznutou od vývoje. Všechno velké se bude odehrávat jinde a světový vývoj Britanii prostě vynechá.
Jestliže tato kampaň strachu neuspěje a Britanie zvolí odchod, nabízí se otázka, zda Washington britské vládě dovolí, aby takovýto demokratický volební nýsledek uznala. Jednou z možností, jak v by vláda v Londýně mohla reagovat je ten, že by Brity ošálila tvrzením, že si dodatečně vynutila na Bruselu takové ústupky, kterými jsou všechny problémy, jež je v EU tíží, s úspěchem vypořádány.
Washington každým svým krokem dokazuje svou víru, že jen jeho zájmy a suverenita jsou důležité. A jestliže i jiné země si přejí udržet suverenitu svou, jsou podle soudu USA sobecké. A nejen to. Tím, že se vymykají z podřízenosti amerického zájmu, vystavují se nebezpečí, že budou prohlášeny za „hrozbu americké národní bezpečnosti.“ Britským občanům nesmí být zkrátka dovoleno učinit takové rozhodnutí, které by nebylo v souladu se zájmem americkým.
Mou osobní předpovědí pro případ, že Britové k dalšímu setrvání v EU řeknou NE, je ta, že budou buď ošáleni, anebo Washington jejich vůli nějakým způsobem převálcuje.
Vybral a přeložil Lubomír Man
↧
Lavrov: Západ začíná chápat, kde "je zakopaný pes"
17. 5. 2016 zdroj
Západní politici začínají v poslední době chápat, že na nedostatečném pokroku při jednání o realizaci Minských dohod nenese vinu Moskva, ale Kyjev. V pondělí to při vystoupení na setkání s učiteli a studenty v Minsku prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Jak informuje agentura RIA Novosti, Sergej Lavrov poznamenal: "Bohužel, zde ne vše záleží na nás. Ale v poslední době již západní kolegové chápou, kde je zakopaný pes a kdo je odpovědný za setrvávání ve slepé uličce."
Připomněl, že 12.února 2015 byly v Minsku zpracovány důležité dohody. Podle Lavrova tento dokument vyjádřil chápání Evropanů a Američanů o nutnosti zastavit vtloukání klínu nejen mezi Ukrajinu a její sousedy, ale také v rámci Ukrajiny.
"Teď nikdo nepopírá nutnost bezpodmínečného dodržování Minských dohod," dodal ministr.
Běloruský ministr zahraničních věcí Vladimír Make zase po jednání s Lavrovem poznamenal, že Moskva a Minsk se dohodly na společném zpracování odpovídajících opatření v souvislosti s rozmísťováním amerických protiraketových systémů v Evropě: "Společně budeme reagovat adekvátním způsobem." Dále upřesnil: "Pro nás je to velmi citlivé téma: západní partneři nyní hovoří o dalším rozmísťování vojenských kontingentů v řadě zemích, které jsou našimi sousedy ...Jsme tím znepokojeni, pokládáme to za potenciální výzvu pro stát."
Mimochodem, ruské ministerstvo zahraničí opakovaně zdůraznilo, že rozmístění systémů protiraketové obrany na zemi je v rozporu se Smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov dříve prohlásil, že plány na rozmístění prostředků protiraketové obrany v Evropě "nejsou nijak souměřitelné s hrozbami, které byly původně Američany oznámeny jako důvody pro vytvoření evropské protiraketové obrany."
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
↧
Eurovize 2016 - petice
17. 5. 2016, Petr Ďoubalík, zdroj zde
Jsem nadšen z výsledků letošní hudební soutěže Eurovize. Někdy prostě nezbývá, než klesnout na samé dno, aby se dalo od něčeho odrazit.
Suverénními vítězi se stali porotci. Zdálo by se, že je zbytečné o tom psát. Opak je pravdou. Lidé právě podepisují petici, která je především vyjádřením protestu.
Vnímám to tak, že teď už nejde o hudbu, ale o to, že lidé ze sebe nechtějí nechat dělat blbce. Jde o princip. Sám jsem petici podepsal včera odpoledne (podpisů bylo 26 106), dnes v poledne bylo podpisů 180 000, teď je stav 268 859!
Přidávám zmínku o petici a později dodám několik, myslím, že velmi zajímavých informací, o této evropské hudební soutěži. Třeba seznam našich porotců a jak hlasovali, texty a překlady některých písní, co řekla Džamala ruským prankerům a co jim slíbil gruzínský ministr, proč měla být i písnička Sergeje Lazareva vyřazena ze soutěže...
Petice zde
Evropská vysílací unie (EBU) projedná petici o změně výsledků Eurovize
EBU plánuje projednat petici, která požaduje změnit výsledky Eurovize 2016, ta je publikovaná na stránce change.org.
„O petici víme, otázka bude dnes projednána, odpověď EBU bude publikována později"řekl RIA Novosti tiskový mluvčí EBU Paul Jordan.
Autor petice, Artur Oganěsjan z Arménie, vyzval změnit výsledky hlasování profesionální poroty soutěže. K požadavku autora se připojili obyvatelé Velké Británie, Francie, Německa, Španělska, Austrálie, Srbska, Švédska, Ruska, Ukrajiny a dalších zemí.
„Jsme si vědomi toho, že hlasování poroty a televizních diváků je těžký a emocionální proces. Nicméně počet lidí, kteří podepsali petici, svědčí o tom, kolik lidí je přesvědčeno, že současný „vítěz" neměl v této soutěži zvítězit"říká petice.
Připomeňme, že podle pravidel Eurovize nemají být písničky politickou agitkou.
 |
| Novinky.cz měly původně u článku o Eurovizi i hlasovací anketu, ta však nyní u článku v archivu chybí, proto si dovoluji ji připomenout |
↧
Otevřený dopis ministru Hermanovi
17.5.2016 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
Pane ministře Danieli Hermane,
z pověření vlády jste zúčastnil sjezdu Sudetoněměckého landsmanšftu. Zde jste přednesl projev, který jste zahájil slovy „Drazí krajané“ a v němž jste se znovu omluvil za „vyhnání“. K celé této frašce jsem nucen Vám a všem, kdo Vás na ni vyslali a kdo Vás ve Vašem působení podporují, připomenout základní historická fakta:
I.
Sudetští Němci nejsou žádní naši krajané ale zrádci, kteří rozbili Československou republiku.
Jeden milion stošedesát dva tisíce šestsetsedmnáct (1 162 617) někdejších československých Němců alias sudetských Němců obdrželo od Führera záslužnou medaili za 1.říjen 1938 – za rozbití ČSR a „odstoupení“ pohraničí Velkoněmecké říši. Hitler definoval toto vyznamenání Výnosem z 18.října 1938 a z 19.května 1939. Co pravil zločinec Hitler o sudetské medaili?
„Medaile je udělována těm osobám, které se v Sudetech nebo na říšském území zasazovali a připravovali návrat území do Říše. Zvláště přicházejí do úvahy členové NSDAP, SDP v Čechách, kteří v boji za připojení k Říši obětovali svůj majetek či krev, byli zavřeni či vyhnáni. Dále jsou to VDOVY a SIROTCI po padlých bojovnících za sjednocení, příslušníci Wehrmachtu, policie, SS, NSKK a NSFK, kteří se na vstupu podíleli. Stejně tak vyšší straničtí funkcionáři, ČLENOVÉ, ÚŘEDNÍCI, ZAMĚSTNANCI A DĚLNÍCI ve veřejných službách, kteří v dnech nástupu byli služebně činní ve vnitrozemí Sudet.“
(Cit. Vyznamenání z doby nesvobody 1939-1945, I.vyd.Praha 1999,str.22.)
II.
Odsun Němců nejen z Československa byl předběžně projednán v únoru 1945 na konferenci v Jaltě a definitivně rozhodnut a potvrzen na konferenci vítězných mocností v Postupimi v srpnu 1945. Dekrety prezidenta Beneše byly „prováděcími předpisy“ k tomuto rozhodnutí, neboť parlament, který by přijal zákony k odsunu, byl zvolen až ve volbách konaných v r. 1946.
Prezident Edvard Beneš k problematice odsunu v r. 1947 předvídavě napsal:
Vážení spoluobčané,
v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939.
Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli poprávu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti.
Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné.
Může se stát, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu.
Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává.
Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a spoluzakladatele M.R.Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.
Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv, a v kterékoliv době.
********Jeden milion stošedesát dva tisíce šestsetsedmnáct / 1 162 617/ někdejších československých Němců alias sudetských Němců obdrželo od Führera záslužnou medaili za 1.říjen 1938 – za rozbití ČSR a „odstoupení“ pohraničí Velkoněmecké říši.******
Váš dr. EDVARD BENEŠ
Praha, květen 1947
Jak pravdivá a prorocká jsou to slova, vidíme od r. 1990 téměř každoročně.
III.
Odsun Němců nebyl proveden pouze z Československa, ale rovněž z Polska, Maďarska, Československa, z Ukrajiny, Běloruska, Jugoslávie, Rumunska a také z německých enkláv ve Francii, Belgii či Holandsku. Je třeba jej vnímat jako součást poválečného uspořádání Evropy, včetně územních změn a vytyčení nových hranic států (Československo přišlo o zakarpatskou Ukrajinu, polsko-německá hranice se posunula daleko na západ a naopak Polsko přišlo o část Ukrajiny a Haliče, atd.)
V žádném z výše uvedených států se z něj však nestalo tak bizardní politikum jako v České republice a v žádném státě není toto politikum tak masivně zneužíváno k dosažení partikulárních zájmů politických stran a jednotlivců jako u nás.
Viz též první zahraniční cesta Václava Havla v prosinci 1989 do Mnichova, jeho pozdější omluva, loňská návštěva p. Bělobrádka v Bavorsku nebo výstava o odsunu sudetských Němců konaná v listopadu 2014 v Rakousku.
IV.
Po odstoupení pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody se Konrád Henlein, šéf Sudetendeutsche Partei (SdP), stal „říšským komisařem pro sudetoněmecké záležitosti“ a téměř 1,5 milionu českých občanů muselo opustit své domovy. Nikdy se nedočkali omluvy ani náhrady škody za zničené majetky a životy.
Na vrub Henleinovy SdP padá většina násilností spáchaných v českém pohraničí v letech 1937 – 1939 na občanech neněmeckých národností (Češi, Židé, Poláci, Cikáni a další). Po obsazení pohraničí Německem byly stovky tisíc těchto československých občanů doslova vyhnány německými fanatiky a jejich silovými složkami (Freikorps, gestapo, SS) ze svých domů, statků, dílen a továren a byly nuceny odejít do čs. vnitrozemí. Tisíce lidí byly zatčeny a odvezeny do koncentračních táborů, na nucené práce a řada z nich (zejména komunistů, židů a inteligence) byla popravena.
15. března 1939 byla zkáza Československa dokonána okupací zbylého území a vznikem „Protektorátu Bohmen und Mahren“. O utrpení vyhnaných lidí, o majetkových škodách občanů a státu se dnes ani při příležitosti výročí podpisu Mnichovské dohody prakticky vůbec nemluví. Stačí však zhlédnout film „Ukradená hranice“ projít si dobové dokumenty nebo přečíst vzpomínky pamětníků a člověk si udělá alespoň rámcovou představu o situaci v českém pohraničí v letech před vypuknutím 2. světové války.
Už loni na podzim jsem vyzval Vašeho stranického šéfa p. Bělobrádka, po jeho návštěvě Bavorska, kde se poklonil památce odsunutých Němců, aby pozval své bavorské hostitele a přátele, aby se přijeli do českého pohraničí poklonit památce statisíců českých (československých) občanů, kteří zde byli v letech 1937 – 1945 zabiti, umučeni či vyhnáni ze svých domovů henleinovci, SS-many a gestapem. Velmi rád se podívám v České televizi na reportáž, v níž p. Bělobrádek, Vy osobně, s panem kardinálem Dukou po pravici, jako pravověrní křesťané, a za přítomnosti významných činitelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu a Svazu vyhnanců, které jste pozvali do České republiky k této příležitosti, společně odhalujete někde na Liberecku, Náchodsku nebo Jesenicku památník místním československým občanům umučeným gestapem. Nebo ještě lépe – až vy, se zástupci sudetských Němců položíte květiny v Resslově ulici v Praze k pomníku padlých československých parašutistů, kteří provedli atentát na Reinharda Tristana Eugena Heydricha. Neměl by to pro nikoho být problém, pokud bere nacismus a jeho představitele jako neoddiskutovatelné, nepřípustné a velké zlo, stejně jako si v Německu, a věřím, že i v sudetoněmeckých organizacích uctívají tzv. osobnosti 20. července 1944 - tedy zavražděné účastníky povstání proti Hitlerovi. Teprve potom můžete začít mluvit o napravování křivd, narovnávání vztahů a časem možná i jakémsi usmíření.
Zatím se tak nestalo.
Právě kvůli takovým lidem jako jste Vy a ti, kdo Vás na podobné akce posílají, je třeba občanům České republiky neustále znovu a znovu připomínat, co se v historii našeho národa a státu opravdu stalo, a ukazovat jim pravou tvář těch, kdo je v podobných chvílích klamou a zrazují. Neboť Jidášové jsou stále mezi námi.
Jaromír Bradávka
↧
↧
Ondřej Kundra, který je jednou z hlavních tváří a spolutvůrce propagandy o ruské propagandě, byl už v roce 2012 BIS prohlášen za lháře a bezpečnostní riziko pro ČR!
17.5.2016 Pařát dnesJak je možné, že si Česká televize a Český rozhlas zve do svých pořadů člověka, o kterém BIS prohlásila, že je lhář a dokonce představuje svými rádoby senzačními články o ruských špionech určité bezpečnostní riziko pro Českou republiku? Jak je možné, že tento člověk nejen že dostává čím dál víc prostoru v médiích, ale dokonce s ním i Česká televize spolupracuje na jeho lžích o ruské propagandě?
Ondřej Kundra rád vypráví pohádky, ze kterých se skupina kolem České televize snaží mermo mocí udělat pravdu. Pravda se ale vytvářet nedá. Buď něco pravdou je a nebo není. A novináři ji mají pouze hledat a psát o ní.
 |
| Ondřej Kundra v ČT |
Zpráva BIS
Jak jsme výše zmínili, BIS v roce 2012 na svých stránkách vydala zprávu o novinářských praktikách Ondřeje Kundry (a také jeho kolegy Jaroslava Spurného z týdeníku Respekt). Jedná se o článek Ondřeje Kundry Dvojí agent na útěkuVe zprávě BIS stojí:
"Představa, že naše kontrašpionáž bude na stránkách Respektu říkat, zda se snažila toho či onoho špióna přemlouvat, aby pracoval jako dvojitý agent a bude veřejně oznamovat, jak byl špión úspěšný, s kým se stýkal a jak jsme spolupracovali s jinou zpravodajskou službou, je naprosto nepředstavitelná a šílená. A je v plném slova smyslu skandální, používají-li J. Spurný a O. Kundra ve svém textu lživé, zcela vymyšlené a účelové spekulace přisuzující službě jakési zákulisní, špinavé politické hry."
Odpověď mířená přímo Kundrovi:
"Váš pseudokritický a zcela nekvalifikovaný úhel pohledu, kterým do případu vstupujete, nás velmi překvapuje. Jen velmi obtížně se vyrovnáváme s představou, že novinář Respektu svým požadavkem veřejně diskutovat státem chráněné, přísně utajované fáze, postupy a úkony kontrašpionážní operace, není schopen dohlédnout, že jedná a pracuje – byť třeba nevědomky – v zájmu, nebo možná i na popud, ruské zpravodajské služby. Adresně a detailně odpovídat na Vaše dotazy by znamenalo jediné: prozrazovat ruské zpravodajské službě formy, metody a hlavně konkrétní a zcela unikátní výsledky práce české kontrašpionáže. Opravdu to chcete? A navíc – rádobysenzační, primitivní mediální otevírání tohoto případu, s používáním spekulací, nepravdivých a zavádějících informací, je vhodnou municí pro znevěrohodnění a skandalizaci České republiky."
Celé znění zprávy si můžete přečíst zde: Spekulace, výmysly a lži týdeníku RESPEKT
Nicméně kariéra Ondřeje Kundry i přes to začíná nabírat na obrátkách, vzrůstá poptávka po čemkoliv, co by prokazovalo přítomnost ruské propagandy a ruských agentů na našem území. A tak se postupně začnou občané naší republiky seznamovat s existencí ruské propagandy. Ondřej Kundra se stává hlavní tváří protiruské propagandy.
Spolupráce s neziskovkou Člověk v tísni
V roce 2015 se podílí na koncepci projektu neziskovky Člověk v tísni (financovanou nadací OSF George Sorose) Jak odhalit současnou propagandu? Člověk v tísni připravil pro učitele sadu k mediálnímu vzděláváníVzdělávací sada se zaměřuje na téma současné ruské propagandy, která míří i do České republiky. Jednotlivé lekce hledají odpovědi na otázky, co je jejím cílem, jaké používá nástroje a jak ji odhalit. Sada je prakticky využitelná a dostupná on-line, učitelům pomůže při výuce mediální gramotnosti.„Posilování mediální gramotnosti mladých lidí se věnujeme řadu let. Kvůli masivní ruské propagandě, které jsme vystaveni i my v České republice, jsme se rozhodli naše stávající tematické okruhy mediálního vzdělávání rozšířit právě o současnou propagandu řízenou z Kremlu,“ vysvětluje Karel Strachota „Lekce jsou především pro středoškolské pedagogy a měli by jim pomoci učit žáky kriticky posuzovat mediální sdělení. Vzhledem k tomu, že takto ucelený materiál zřejmě nemají učitelé v současné době k dispozici, očekáváme velký zájem z jejich strany,“ říká Strachota.
Koncepci sestavil Karel Strachota a na přípravě sady se podíleli dále Ludmila Součková z Jednoho světa na školách a renomovaní novináři a odborníci– Ondřej Soukup, Josef Pazderka, Ondřej Kundra, Jan Urban nebo Jaroslav Valůch. Všechny výukové aktivity důkladně otestovali ve třídách sami pedagogové a připojili k nim své postřehy a doporučení.
Ondřej Kundra je dlouhodobě pravidelným účastníkem nejrůznějších debat a pořadů v České televizi a v Českém rozhlase na témata spojená s Putinem. Zároveň píše nespočet článků o údajné ruské propagandě a ruských agentech, které jsou přebírány dalšími médii.
Putinovi agenti
V březnu 2016 potom vydává svou druhou knihu s názvem Putinovi agenti, která je mocně propagována ve všech médiích včetně ČT: Putinovi agenti říkají znepokojující fakta o světě"Četba knihy Ondřeje Kundry Putinovi agenti není zrovna povznášející, není to však jejím zpracováním, tomu není co vytknout. Nepříjemná je totiž zpráva, již nám zkušený publicista nabízí, a vše, co z ní vyplývá – právě proto bychom ji měli nejen číst, ale také o ní přemýšlet - a hlavně jednat."
Nebo v Lidovkách: Klidné varování: Kniha Putinovi agenti mapuje působení ruských špionů
Po vydání této knihy se tak z chronického lháře o Rusku toužícího po senzaci stal definitivně náš přední odborník na Rusko
Uveďme si jeden příklad jeho práce předního českého investigativního novináře. V článku Kdo tu píše pro Putina (30.4.2016) se zaměřuje na české servery, které mají hlásat ruskou propagandu. Dle jeho slov na odhalování financování těchto zpravodajských serverů pracuje už rok. Prý se ale zaměřil hlavně na jeden server, který je podle něho ten "nejštvavější". A tím je údajně aeronet.cz. Na základě tohoto článku dostal pozvání do Českého rozhlasu, aby nám mohl udělat další osvětu o ruské propagandě: Ondřej Kundra o propagandě a anonymních webech: Nejde se schovávat za svobodu slova. Policie může být aktivnější
Celý jeho rozhovor si můžete poslechnout zde a rozhodně za poslech stojí:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3620752/embed
Pan Kundra v rozhovoru říká, že za rok se mu podařilo odhalit 1 člověka z Havířova, pracujícího v dělnické profesi, na kterého jsou napsány dva účty Aeronetu. Čemuž se i sama moderátorka podivila, vstoupila mu do řeči a ptá se ho: "Jediná identifikovaná stopa, člověk u kterého znáte identitu, jméno, napovídá něco o jeho vazbách na Rusko, na Kreml?" A Ondřej Kundra odpovídá, že ví ještě o dvou přispěvatelích do Aeoronetu, ale nezná jejich identitu (nebo možná zná, ale nechce jí zase prozradit). Tak se moderátorka opět ptá, odkud pocházejí peníze na účtech Aeronetu, jestli se dá nějak vystopovat pouto na Rusko. A pan Kundra odpovídá: "No já nemám doložené, že by tam bylo nějaké konkrétní propojení z Ruska..." A v tomto duchu probíhá celý rozhovor. Jinými slovy po roce hledání nenašel žádné propojení Aeronetu nebo jiných serverů které podle něho hlásají ruskou propagandu. Po roce hledání našel jednoho člověka spojeného s Aeronetem, který sice nemá žádné vazby na Rusko, ale zato není spokojený se svou životní situací (prý je smolař). Tak to máte štěstí, pane Kundro, že ten pán z Havířova nemá štěstí, a můžete alespoň něco po tom roce hledání napsat! To však Kundrovi nebrání v tom, aby o ruském propojení na tyto servery psal články dál, vyprávěl o tom v rádiu nebo v České televizi. V tomto rozhovoru nám poskytl ještě jednu nepříjemnou informaci. A to, že na tomto pátrání a vymýšlení pohádek spolupracuje sČeskou televizí.
Ondřej Kundra prohlašuje, že tyto servery se vyznačují tím, že jejich články většinou čerpají informace z neznámých zdrojů. Ze zdrojů, které se nadají ověřit nebo dohledat. A přitom sám chodí a vypráví o těchto serverech, že jsou propojené na Rusko na základě jeho domněnek a spekulací, na základě zdrojů, které se nedají ověřit nebo dohledat. Pan Kundra tedy dělá přesně to, co podle něj dělají tyto servery: hlásá propagandu!
Další pěkný rozhovor udělal pro DVTV, kde už po pár prvních větách poznáte, že opět veřejnosti předkládá jen své domněnky, spekulace, zkrátka vypráví pohádky. Shlédnout celé video můžete zde:
Nevím, jestli je to jen jeho paranoia nebo opravdu je za tím touha po senzaci (jak píše BIS), když říká, že na každém rohu číhá Putinův agent. Na mě žádný Putinův agent nikde nečíhá. Na mě všude číhají jen slova Ondřeje Kundry o Putinových agentech.
Na závěr bych chtěl doporučit panu Kundrovi a všem z České televize, aby si přečetli Etický kodex novinářů, o kterém doposud zřejmě nikdy neslyšeli: ETICKÝ KODEX
↧
Bohuslav Sobotka bojuje za zájmy TOP09 a ne ČSSD
17.5. 2016 Rukojmí
Církevní restituce, rusofobie, zrušení Benešových dekretů jsou hlavními atributy TOP09. Církevní restituce Bohuslav Sobotka posvětil, Lubomír Zaorálek se činí v otázce rusofobie a Daniel Herman zastupuje zájmy Sudetských Němců.
ČSSD má ve vínku heslo: "Svoboda, spravedlnost, solidarita", tedy, že je stranou sociální spravedlnosti a hájí zájmy našich občanů. Občany je ČSSD vnímána jako strana ateistická, nekonfrontační v zahraniční politice a Benešovy dekrety uznává jako základ poválečného uspořádání.
TOP09 je zase stranou hájící zájmy církví, silně rusofobní a odmítající Benešovy dekrety.
To, že se TOP09 rozhodujícím způsobem podílela na prosazení mimořádně nadhodnocených církevních restitucí je bez diskusí:http://www.parlamentnilisty.cz/politika/poslanecka-snemovna/To-co-ma-Schwarzenberg-na-webu-o-restitucich-je-desive-ukazuje-Mladek-260717, rusofobii předvádí Karel Schwarzenberg neustále :http://www.top09.cz/co-delame/napsali-o-nas/schwarzenberg-putin-je-agresor-rusko-vyhlasilo-valku-cele-eu-16575.html
Ohledně Benešových dekretů se Karel Schwarzenberg vyjádřil takto: „"Já bych je upozornil na to, že Benešovy dekrety už neplatí 20 let, poněvadž přijetím Listiny základních práv a svobod Ústavy přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem nebyla zrušena od roku 1945, nýbrž od okamžiku, kdy byla přijata tato právní předloha," uvedl v diskuzi naČTSchwarzenberg adodal, že co je zrušené, tak už přeci nelze rušit.“ Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/vyroky-schwarzenberga-a-zemana-v-duelu-dyy-/domaci.aspx?c=A130118_154200_domaci_ert. Na základě kritiky potom K. Schwarzenberg opravoval svůj výrok, že nejsou neplatné, ale právně vyhaslé.
Jak víme, tak církevní restituce byly ve Sněmovně prosazené těsnou většinou za pomoci politické korupce, kdy hlasoval poslanec Pekárek odsouzený za korupci a nikým nevolené strana LIDEM Karolíny Peake. Ústavní soud tyto vysoce nadhodnocené církevní restituce posvětil, kdy v ÚS měli převahu soudci, kteří stranili církvím.
Bohuslav Sobotka při sestavování vlády slíbil, že s církevmi bude jednat o ústupcích. Místo toho si vzal do vlády KDU-ČSL, jejichž jediným cílem bylo vysoce nadhodnocené restituce prosadit.Bohuslav Sobotka se tímto osobně zasadil za zájmy církví a ve shodě s KDU-ČSL a TOP09 výši restitucí uznal v plném rozsahu a svůj slib porušil.
Co se týká rusofobie, tak ČSSD v minulosti zastávala vyváženou politiku směrem na Západ i na Východ. Tedy k zemím NATO i k Rusku. Poté, co kyjevští nelegitimní pučisté s podporou Západu svrhli legitimně zvoleného prezidenta Janukovyče a poslali ukrajinská vojska vyvraždit obyvatele Luhanska a Donbasu, kteří odmítli uznat nelegitimní pučisty za svoje nové vládce, jsem očekával ze strany ČSSD odsouzení těchto zločinů včetně kyjevských pučistů.Místo toho v podobě Lubomíra Zaorálka ČSSD zaujala tvrdě protiruský tón, postavila se na stranu kyjevských pučistů a porušení mezinárodního práva. Poté podpořila nesmyslné protiruské sankce.A Zaorálek se činil stejně jako Karel Schwarzenberg:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1515606-zaoralek-rusko-chce-rozdelit-evropu-cesko-tomu-nesmi-prispet. Jako bonus Lubomír Zaorálek obvinil Rusko, že dováží migranty do Evropy:http://zpravy.aktualne.cz/domaci/mam-dolozene-ze-rusko-vozi-uprchliky-do-evropy-tvrdi-ministr/r~424174b6ea0711e5a8d7002590604f2e/
Bohuslav Sobotka ohledně Ruska zaujal postoj Lubomíra Zaorálka, který je stejný jako u TOP09.
Ohledně Sudetských Němců Bohuslav Sobotka vyslal na jejich sraz našeho ministra zahraničí Daniela Hermana:http://www.novinky.cz/stalo-se/403336-ministr-herman-se-zucastni-srazu-sudetonemeckeho-landsmansaftu-jako-prvni-clen-ceske-vlady.html
Proti napravení vztahů se Sudetskými Němci jistě nikdo nic nemá. Ovšem cílem tohoto činění je zrušení Benešových dekretů a jaké majetkové požadavky by asi následovaly, si můžeme domyslet.Církve se po roce 1989 též neoháněly tím, že hlavním smyslem jejich existence jsou peníze a majetek a poté jejich požadavky předčily všechna očekávání.Takže kromě stamiliardových výdajů na církve by naše daňové poplatníky čekaly možná ještě vyšší náhrady Sudetským Němců
Zatím vším je podepsán Bohuslav Sobotka. Proto osobně nechápu, proč je členem ČSSD, když ve skutečnosti hájí zájmy TOP09.
A pod
↧
Schwarzenbergovy „upřímnosti“
Jiří Baťa17. 5. 2016
Vždy, když Karel Schwarzenberg dá nějakému masmédiu rozhovor, plynou z něj velmi zajímavé poznatky a moudra, neřku-li perly. Také v rozhovoru pro deník PRÁVO toho řekl dost, aby se nad tím člověk vážně zamyslel. Rozhovor se, jak jinak, neobešel bez zmínky o uprchlících. Padla otázka, zda nechce přehodnotit svůj názor, že jak nedávno prohlásil, Evropa prý dokáže lehce vstřebat tisíce i statisíce uprchlíků. Bylo by asi hodně naivní si myslet, že pan Schwarzenberg svůj názor změní a přizná, že se zmýlil.
Vždy, když Karel Schwarzenberg dá nějakému masmédiu rozhovor, plynou z něj velmi zajímavé poznatky a moudra, neřku-li perly. Také v rozhovoru pro deník PRÁVO toho řekl dost, aby se nad tím člověk vážně zamyslel. Rozhovor se, jak jinak, neobešel bez zmínky o uprchlících. Padla otázka, zda nechce přehodnotit svůj názor, že jak nedávno prohlásil, Evropa prý dokáže lehce vstřebat tisíce i statisíce uprchlíků. Bylo by asi hodně naivní si myslet, že pan Schwarzenberg svůj názor změní a přizná, že se zmýlil.
Naopak, myslí si to dosud a není bez zajímavosti, jak to i dnes dokáže mistrně „okecat“. Typické pro současné politiky totiž je, že používají fakta, která jsou tzv. vypovídající, ale ve své podstatě nic neříkající. Stejnou rétoriku použil i pan Karel Schwarzenberg když odkázal na současné národnostní složení evropského obyvatelstva. Kolik je prý v Evropě lidí z Afriky, Středního východu, Jižní Ameriky, Indie, Pákistánu, Turecka zvláště ve Švédsku, Finsku a Itálii. To jsou prý miliony a miliony lidí.
Ponechejme stranou počty, protože ty zmíněné „miliony a miliony“ pana Schwarzenberga jsou hodně nadnesené, co však ale podstatného neřekl je, že tyto „miliony“ se do evropských zemí dostávaly individuálně a v průběhu desítek let, že mezi občany a společnosti se asimilovali systematicky a bez větších problémů. To nelze říct o současné vlně desetitísíců muslimských (a jiných) imigrantů, kteří se živelně nahrnuli do Evropy s naprosto jinými představami a úmysly, než jejich předchůdci, které vzpomíná K. Schwarzenberg.
To, že by podle pana Schwarzenberga pomocí čarovného proutku, odešli všichni Turci z Německa, Indové z Velké Británie atd., tak by se prý úplně propadl průmysl, v hospodářství by neměl kdo pracovat a že např. bez těchto lidí by vývoj rakouského průmyslu nebyl možný. To není sice příklad zrovna nejvhodnější, na druhé straně to dokazuje, že se jedná o výhodnou levnou pracovní silu, kterou tito lidé představují. Pan Schwarzenberg však neříká, že stejně jako u nás ani v Rakousku, Německu, Franci nebo někde jinde, by ne každý domácí nezaměstnaný člověk takovou práci, potažmo tomu úměrně mizernou mzdu, vzal.
Jeho zmínka o cikánech, kteří k nám přišli ze Slovenska, je poněkud mimo mísu, neboť jsme prý připustili vytváření ghett, které zapříčinily, že sociální spirála šla vždy dolů. Jaká cikánská ghetta a kde má na mysli, nezmínil. Dává za vzor Rakušany, kteří prý cikány rozptýlili, čímž prý zabránili větším problémům. Jinak vždy nad věcí a zkušenostmi oplývající pan Schwarzeberg zapomíná, že jsou i jiní pamětníci, kteří mají s cikány jiné zkušenosti a že byli cikáni „rozptylováni“ i v ČSR mu jaksi omylem uniká. Opravdu omylem? No nic, pan Schwarzenberg ví, co říká, vždyť tam až do r. 1989 žil.
Redaktor PRÁVA však připomněl, že jedna věc jsou uprchlíci, druhá islám a jeho agresivní šiřitelé. Vzorného, příkladného zastánce lidských práv a svobod Schwarzenberga však více trápí prázdné kostely, než muslimové a plná mešita. Připomíná, či spíše nás poučuje, že pro nás tak nebezpečný islám je jedno z největších náboženství na světě a pokládá akademickou otázku, kolik z nich jsou normální lidé a kolik z nich jsou extremisté. Chtěl tím zřejmě říct, že nelze všechny házet do jednoho pytle, že je více muslimských islamistů, kterým prý dokonce jdou sami extremisté na nervy! Jistě, pravdu má v tom, že ne každý je muslim je extremista, na druhé straně však každý islámský extremista je muslim! Zde je na místě připomenout případ, kdy jedna americká muslimka před soudem tvrdila, že nebezpečí ze strany muslimů není zas tak velké, protože těch radikálů je jen maximálně 12 až 15 %, což, jak poznamenala americká soudkyně znamená, že z jednoho tisíce je „jen 120 až 150 muslimů“ radikálních, tedy potenciálních teroristů. Co takový počet teroristů dokáže, je nasnadě. Prohlášení muslimky mělo zřejmě uklidnit veřejnost, což se jí evidentně nepodařilo.
Obranný názor pana Schwarzenberga také pokulhává. Ne snad z neznalosti, ale vědomě, protože musí nějak zdůvodnit svůj proklamovaný zájem na přijímání imigrantů v rámci jím halasně do světa obhajovaných lidských práv, solidarity a sociálního cítění. Že o totéž neusiluje v případě potřeb občanů ČR, je mu lhostejné, ubohé a odsouzení hodné. Na případné obavy z islámských teroristických činů je však prý pan kníže dostatečně obrněn, neboť podle jeho slov se jako křesťan cítí silný v kramflecích. Nejspíš je odhodlán s nimi bojovat s křížem a Biblí svatou.
Je si však také vědom, co nás ohrožuje víc než islám. Je to prý naše vlastní neschopnost a zbabělost. Bojíme se jak islámu, Ruska, Číny, de facto všeho. Je paradoxní, že zrovna pan Schwarzeberg mluví o tom, že se bojíme Ruska nebo Číny, ale už vůbec se nebojí expanze a rozšiřování základen a vojenské přítomnosti vojsk NATO, případně USA v blízkosti hranic Ruské federace, včetně území ČR, čímž je ohrožována dosavadní stabilizace a bezpečnost Evropy a Ruska. Je rovněž
pozoruhodné, že pan Schwarzenberg (stejně jako řada dalších politiků) mluví v množném čísle, resp., že všechny ty negativní vlastnosti přenáší na nás všechny, občany, když říká, že je to „naše“ neschopnost a zbabělost. Co znamená naše? Pokrytecky tak přechází fakt, že o těchto skutečnostech (neschopnost a zbabělost) rozhodují výlučně politici, kteří na názory a připomínky občanů dají asi stejně, jako na loňský sníh, že by sice podle ústavy měli občané právo na spolurozhodování, ale ješitnost, arogance, pohrdání a namyšlenost politiků to občanům neumožňuje. Jde-li však o přiznání nedostatků a problémů, pak se jim hodí konstatovat, že „jsme“ to zavinili „všichni“, tedy že např. jsme všichni neschopní a zbabělí. Proč není pan Schwarzenberg konkrétní a nemluví o sobě a o těch, kteří jsou za tento stav osobně odpovědní? Jednoduše proto, že jsou to politici, kteří jsou nejn „neschopní“, ale i „zbabělí“ a nejsou ochotni hlásit se k nějaké odpovědnosti. Pro ně je snadnější říct, že to jsme „my“, my všichni, kteří jsme to všechno způsobili, jen aby nemuseli říct konkrétně, že „my“, tedy politici.
S ohledem na rozsah rozhovoru, je nutné přeskočit některé pasáže a zmínit ty podstatné. Redaktorem PRÁVA byla K. Schwarzenbergovi položena osobní, poněkud diskrétní otázka, jak se mu daří po odchodu z čela TOP 09 a jak mu slouží zdraví. V tomto případě byl pan kníže až obdivuhodně otevřený a upřímný, což ovšem nemá vliv na jeho další působení v politice. Přiznává, že člověk stárne a podle jeho slov pán bůh prý chtěl, aby se naučil pokoře, aby se nevytahoval nad Zemanem a proto jej postihl stejnými neduhy, jako jeho (Zemana). „Pajdáme, on kvůli cukrovce, já mám artrózu, také jsem ohluchl, takže se nemohu vytahovat a pán bůh mě poučil, abych byl pokornější“. Škoda, že jej pán bůh neoslovil a nepoučil mnohem, mnohem dříve, než napáchal nejen spoustu škod, ale také se jako vlastizrádce naprosto morálně znemožnil.
Řeklo by se, že pan Schwarzenberg si tak uvědoměle sype popel na hlavu, ale k tomu má ve skutečnosti opravdu hodně daleko, neboť z politiky jen tak nehodlá odejít. Prý je jako „čečetka“. Také proč by měl, v TOP 09 je stále uznávaný, mezi straníky stále své významné místo, notabene mezi členy pražské kavárny je oblíben, pro mnohé je dokonce ikonou a smyslem jejich života. Navzdory tomu, že „pajdá“, má artrózu, je nahluchlý, spí víc než bdí i tam, kde by neměl, včetně jeho dalších stařeckých neduhů (!) mu nic nebrání, aby za „dělnické“ ( tedy z daní občanů) cestoval po světě a zvláště na Ukrajinu, kde má své důležité, řekněme osobní zájmy, aby v rámci lidských práv a svobod podporoval Porošenkovu, kyjevskou pravicově nacionalistickou politiku, stejně jako podporu politiky USA, MMF, NATO a EU v implementaci americké demokracie na Ukrajině. To vše kromě mnohého jiného.
Tak například otázka sudetoněmeckého landsmanšaftu, o kterém s velkým uznání hovoří, že se po letech vymáhání velkoryse vzdal nároků na vrácení majetku v ČR. Zbaběle však zatajil, že v řadách landsmanšaftu s tímto rozhodnutím panuje značná nespokojenost, protože rozhodnutí učinilo vedení bez širší debaty a konsensu s členy landsmanšaftu. Ti se tak domáhají zrušení tohoto prohlášení a o navrácení majetku hodlají i nadále usilovat. Podle pana Schwarzenberga je prý na čase, abychom měli se svými bývalými krajany normální vztahy. I zde je na místě konstatovat, že je škoda, že stejně neuvažuje a nesoudí i ve vztahu k Rusku, ke kterému zaujímá až mimořádně vyhraněný, silně negativní, militantní postoj a názor. Jistě by to vyřešilo celou řadu problémů, které existují jak z jeho dřívějších postojů jako ministra zahraničních věcí, stejně jako z titulu jeho současné funkce předsedy zahraničního výboru Parlamentu ČR.
Z těchto několika postřehů z rozhovoru Karla Schwarzenberga deníku PRÁVO si lze učinit závěr, že jeho porevoluční účast v české politice byla od počátku cílená především na zpět získání majetku z titulu aristokratického původu, což se mu dařilo díky jeho silného příklonu a osobní podpory ze strany Václava Havla a jeho jistého vlivu v mezinárodních institucích (mj. řádný člen Řádu Maltézských rytířů , Illuminátů a jiných pozic a popularity, která je mu (omylem, resp. neprávem) přisuzována., Jeho dosavadní politická činnost a efekt z ní vyplývající naprosto postrádá jakoukoli odpovědnou, veskrze pronárodně a vlastenecky angažovanou politiku, když jeho zájmy a zaměření byly a nadále jsou především na naplňování a realizaci geopolitických zájmů USA, NATO a proamerické kliky EU. Že se jako „vlastenec“ (kterým ostatně nikdy nebyl, snad jen v případě prosazování lidských práv v podmínkách České republiky) zpronevěřil České republice svědčí jednak jeho militantní názory, nepřiměřená eskalace napětí na údajné, zcela neprokázané nebezpečí ze strany Ruska a volání po posílení vyzbrojování jak Ukrajiny, tak posílení bezpečnosti České republiky cestou rozmístění vojsk USA, resp. NATO na území ČR.
Je proto v zájmu občanů České republiky, aby lidé, působící v politice jako je pan Schwarzenberg politickou scénu opustili. Není to však na něm samotném, ten má ke své činnosti „osobní“ důvody, ale je na voličích, aby ve volbách nedávali hlasy nejen panu Schwarzenbergovi, ale celé řadě dalších, politicky vyčpělých, profláknutých či jinak zkompromitovaných politiků a tím jim nedali možnost je znovu zvolit.
(Více deník Právo, sobota 14. 5. 2016)
Ponechejme stranou počty, protože ty zmíněné „miliony a miliony“ pana Schwarzenberga jsou hodně nadnesené, co však ale podstatného neřekl je, že tyto „miliony“ se do evropských zemí dostávaly individuálně a v průběhu desítek let, že mezi občany a společnosti se asimilovali systematicky a bez větších problémů. To nelze říct o současné vlně desetitísíců muslimských (a jiných) imigrantů, kteří se živelně nahrnuli do Evropy s naprosto jinými představami a úmysly, než jejich předchůdci, které vzpomíná K. Schwarzenberg.
To, že by podle pana Schwarzenberga pomocí čarovného proutku, odešli všichni Turci z Německa, Indové z Velké Británie atd., tak by se prý úplně propadl průmysl, v hospodářství by neměl kdo pracovat a že např. bez těchto lidí by vývoj rakouského průmyslu nebyl možný. To není sice příklad zrovna nejvhodnější, na druhé straně to dokazuje, že se jedná o výhodnou levnou pracovní silu, kterou tito lidé představují. Pan Schwarzenberg však neříká, že stejně jako u nás ani v Rakousku, Německu, Franci nebo někde jinde, by ne každý domácí nezaměstnaný člověk takovou práci, potažmo tomu úměrně mizernou mzdu, vzal.
Jeho zmínka o cikánech, kteří k nám přišli ze Slovenska, je poněkud mimo mísu, neboť jsme prý připustili vytváření ghett, které zapříčinily, že sociální spirála šla vždy dolů. Jaká cikánská ghetta a kde má na mysli, nezmínil. Dává za vzor Rakušany, kteří prý cikány rozptýlili, čímž prý zabránili větším problémům. Jinak vždy nad věcí a zkušenostmi oplývající pan Schwarzeberg zapomíná, že jsou i jiní pamětníci, kteří mají s cikány jiné zkušenosti a že byli cikáni „rozptylováni“ i v ČSR mu jaksi omylem uniká. Opravdu omylem? No nic, pan Schwarzenberg ví, co říká, vždyť tam až do r. 1989 žil.
Redaktor PRÁVA však připomněl, že jedna věc jsou uprchlíci, druhá islám a jeho agresivní šiřitelé. Vzorného, příkladného zastánce lidských práv a svobod Schwarzenberga však více trápí prázdné kostely, než muslimové a plná mešita. Připomíná, či spíše nás poučuje, že pro nás tak nebezpečný islám je jedno z největších náboženství na světě a pokládá akademickou otázku, kolik z nich jsou normální lidé a kolik z nich jsou extremisté. Chtěl tím zřejmě říct, že nelze všechny házet do jednoho pytle, že je více muslimských islamistů, kterým prý dokonce jdou sami extremisté na nervy! Jistě, pravdu má v tom, že ne každý je muslim je extremista, na druhé straně však každý islámský extremista je muslim! Zde je na místě připomenout případ, kdy jedna americká muslimka před soudem tvrdila, že nebezpečí ze strany muslimů není zas tak velké, protože těch radikálů je jen maximálně 12 až 15 %, což, jak poznamenala americká soudkyně znamená, že z jednoho tisíce je „jen 120 až 150 muslimů“ radikálních, tedy potenciálních teroristů. Co takový počet teroristů dokáže, je nasnadě. Prohlášení muslimky mělo zřejmě uklidnit veřejnost, což se jí evidentně nepodařilo.
Obranný názor pana Schwarzenberga také pokulhává. Ne snad z neznalosti, ale vědomě, protože musí nějak zdůvodnit svůj proklamovaný zájem na přijímání imigrantů v rámci jím halasně do světa obhajovaných lidských práv, solidarity a sociálního cítění. Že o totéž neusiluje v případě potřeb občanů ČR, je mu lhostejné, ubohé a odsouzení hodné. Na případné obavy z islámských teroristických činů je však prý pan kníže dostatečně obrněn, neboť podle jeho slov se jako křesťan cítí silný v kramflecích. Nejspíš je odhodlán s nimi bojovat s křížem a Biblí svatou.
Je si však také vědom, co nás ohrožuje víc než islám. Je to prý naše vlastní neschopnost a zbabělost. Bojíme se jak islámu, Ruska, Číny, de facto všeho. Je paradoxní, že zrovna pan Schwarzeberg mluví o tom, že se bojíme Ruska nebo Číny, ale už vůbec se nebojí expanze a rozšiřování základen a vojenské přítomnosti vojsk NATO, případně USA v blízkosti hranic Ruské federace, včetně území ČR, čímž je ohrožována dosavadní stabilizace a bezpečnost Evropy a Ruska. Je rovněž
pozoruhodné, že pan Schwarzenberg (stejně jako řada dalších politiků) mluví v množném čísle, resp., že všechny ty negativní vlastnosti přenáší na nás všechny, občany, když říká, že je to „naše“ neschopnost a zbabělost. Co znamená naše? Pokrytecky tak přechází fakt, že o těchto skutečnostech (neschopnost a zbabělost) rozhodují výlučně politici, kteří na názory a připomínky občanů dají asi stejně, jako na loňský sníh, že by sice podle ústavy měli občané právo na spolurozhodování, ale ješitnost, arogance, pohrdání a namyšlenost politiků to občanům neumožňuje. Jde-li však o přiznání nedostatků a problémů, pak se jim hodí konstatovat, že „jsme“ to zavinili „všichni“, tedy že např. jsme všichni neschopní a zbabělí. Proč není pan Schwarzenberg konkrétní a nemluví o sobě a o těch, kteří jsou za tento stav osobně odpovědní? Jednoduše proto, že jsou to politici, kteří jsou nejn „neschopní“, ale i „zbabělí“ a nejsou ochotni hlásit se k nějaké odpovědnosti. Pro ně je snadnější říct, že to jsme „my“, my všichni, kteří jsme to všechno způsobili, jen aby nemuseli říct konkrétně, že „my“, tedy politici.
S ohledem na rozsah rozhovoru, je nutné přeskočit některé pasáže a zmínit ty podstatné. Redaktorem PRÁVA byla K. Schwarzenbergovi položena osobní, poněkud diskrétní otázka, jak se mu daří po odchodu z čela TOP 09 a jak mu slouží zdraví. V tomto případě byl pan kníže až obdivuhodně otevřený a upřímný, což ovšem nemá vliv na jeho další působení v politice. Přiznává, že člověk stárne a podle jeho slov pán bůh prý chtěl, aby se naučil pokoře, aby se nevytahoval nad Zemanem a proto jej postihl stejnými neduhy, jako jeho (Zemana). „Pajdáme, on kvůli cukrovce, já mám artrózu, také jsem ohluchl, takže se nemohu vytahovat a pán bůh mě poučil, abych byl pokornější“. Škoda, že jej pán bůh neoslovil a nepoučil mnohem, mnohem dříve, než napáchal nejen spoustu škod, ale také se jako vlastizrádce naprosto morálně znemožnil.
Řeklo by se, že pan Schwarzenberg si tak uvědoměle sype popel na hlavu, ale k tomu má ve skutečnosti opravdu hodně daleko, neboť z politiky jen tak nehodlá odejít. Prý je jako „čečetka“. Také proč by měl, v TOP 09 je stále uznávaný, mezi straníky stále své významné místo, notabene mezi členy pražské kavárny je oblíben, pro mnohé je dokonce ikonou a smyslem jejich života. Navzdory tomu, že „pajdá“, má artrózu, je nahluchlý, spí víc než bdí i tam, kde by neměl, včetně jeho dalších stařeckých neduhů (!) mu nic nebrání, aby za „dělnické“ ( tedy z daní občanů) cestoval po světě a zvláště na Ukrajinu, kde má své důležité, řekněme osobní zájmy, aby v rámci lidských práv a svobod podporoval Porošenkovu, kyjevskou pravicově nacionalistickou politiku, stejně jako podporu politiky USA, MMF, NATO a EU v implementaci americké demokracie na Ukrajině. To vše kromě mnohého jiného.
Tak například otázka sudetoněmeckého landsmanšaftu, o kterém s velkým uznání hovoří, že se po letech vymáhání velkoryse vzdal nároků na vrácení majetku v ČR. Zbaběle však zatajil, že v řadách landsmanšaftu s tímto rozhodnutím panuje značná nespokojenost, protože rozhodnutí učinilo vedení bez širší debaty a konsensu s členy landsmanšaftu. Ti se tak domáhají zrušení tohoto prohlášení a o navrácení majetku hodlají i nadále usilovat. Podle pana Schwarzenberga je prý na čase, abychom měli se svými bývalými krajany normální vztahy. I zde je na místě konstatovat, že je škoda, že stejně neuvažuje a nesoudí i ve vztahu k Rusku, ke kterému zaujímá až mimořádně vyhraněný, silně negativní, militantní postoj a názor. Jistě by to vyřešilo celou řadu problémů, které existují jak z jeho dřívějších postojů jako ministra zahraničních věcí, stejně jako z titulu jeho současné funkce předsedy zahraničního výboru Parlamentu ČR.
Z těchto několika postřehů z rozhovoru Karla Schwarzenberga deníku PRÁVO si lze učinit závěr, že jeho porevoluční účast v české politice byla od počátku cílená především na zpět získání majetku z titulu aristokratického původu, což se mu dařilo díky jeho silného příklonu a osobní podpory ze strany Václava Havla a jeho jistého vlivu v mezinárodních institucích (mj. řádný člen Řádu Maltézských rytířů , Illuminátů a jiných pozic a popularity, která je mu (omylem, resp. neprávem) přisuzována., Jeho dosavadní politická činnost a efekt z ní vyplývající naprosto postrádá jakoukoli odpovědnou, veskrze pronárodně a vlastenecky angažovanou politiku, když jeho zájmy a zaměření byly a nadále jsou především na naplňování a realizaci geopolitických zájmů USA, NATO a proamerické kliky EU. Že se jako „vlastenec“ (kterým ostatně nikdy nebyl, snad jen v případě prosazování lidských práv v podmínkách České republiky) zpronevěřil České republice svědčí jednak jeho militantní názory, nepřiměřená eskalace napětí na údajné, zcela neprokázané nebezpečí ze strany Ruska a volání po posílení vyzbrojování jak Ukrajiny, tak posílení bezpečnosti České republiky cestou rozmístění vojsk USA, resp. NATO na území ČR.
Je proto v zájmu občanů České republiky, aby lidé, působící v politice jako je pan Schwarzenberg politickou scénu opustili. Není to však na něm samotném, ten má ke své činnosti „osobní“ důvody, ale je na voličích, aby ve volbách nedávali hlasy nejen panu Schwarzenbergovi, ale celé řadě dalších, politicky vyčpělých, profláknutých či jinak zkompromitovaných politiků a tím jim nedali možnost je znovu zvolit.
(Více deník Právo, sobota 14. 5. 2016)
↧
Herman alias Moravec
17. 5. 2016
Jeden ministr za českou kulturu, druhý za národní osvětu. Jeden vyměnil kněžský ornát za civilní oblek a vypravil se k tažení proti komunismu. Kompenzuje své nevěřícné ambiciózní tažení v štramáckém klobouku s kytičkou v ruce – a to nyní každoročně 17.listopadu i u Hlávkových kolejí. Druhý střídal uniformy, vyměnil legionářský stejnokroj za uniformu plukovníka Gšt. československé armády. Nakonec dokonce za uniformu Protektorat Bőhmen und Mähren.
V baťovkách - holínkách, jaké si obouval nejenom i Hermann Gőring - s českým soukmenovcem MUDr.Františkem Teunerem z Kuratoria - zvedali pracky k pozdravu Heil Hitler. Jeden se stal nedávno na čas dokonce ředitelem Orwelovy Farmy zvířat – Ústavu pro studium totalitních režimů, druhý bušil do hlav poníženému českému duchu strachem z bolševismu. Jeden zval dušičky pod ochranu boží a Spasitele, druhý pod ochranu Velkoněmecké říše a jejího Vůdce. Jeden již mluví v Českém rozhlasu – na stanici PLUS - z pražské Vinohradské 12 – o své výpravě na sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu, druhý pravidelně promlouval z protektorátního rozhlasu na pražské Adolf Hitler Strasse 12, každý týden v nechutné relaci (Tři roky před mikrofonem, 1942) k poníženému a krvácejícímu českému národu. Jeden se ohání familiérním vztahem k současné hlavě státu a ostrakizuje jeho Ovčáčka za pronesené nesmyslnosti, nabírá víru od Mesiáše, který se jako první sudetským Němcům omluvil za české zločiny, druhý nám vyhrožoval v rajtkách zničením české kultury i českých dějin, pokud se neskloníme. Jeden nynější člen české vlády – s pověstí nepříliš valnou, již vystupující ve smokingu před herci, druhý člen protektorátní vlády, ministr školství a lidové osvěty s nevalnou a pošramocenou pověstí - našel zalíbení v uniformě předsedy Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Stejnokroj pro sebe sám navrhl.
Jeden zaujal místo v Nostickém paláci, druhý v Kolovratském paláci. Jeden se letos jako člen české vlády, vedené sociálně demokratickým předsedou, vypravil v den terezínské tryzny do Mnichova, sám přesvědčený jako jeho představený, že se má historie druhé světové války přepsat.
Přesvědčený, že se již snad definitivně mají ze sudetských Němců udělat nikoliv oběti Adolfa Hitlera, ale oběti po odplatě prahnoucích krvelačných Čechů. Europoslanec Posselt,s nímž se už žoviálně družíme a s nímiž v Praze také úřadujeme, nechal slyšet v bavorských novinách, v Mnichovském Merkuru v rozhovoru nadepsaném titulkem „Chladnokrevně připravený zločin“ – jako ještě nikdo. Ani muk o Hitlerovi a jím vyvolané druhé světové válce. Přetřásal odsun sudetských Němců. Ten druhý, který s Němci kolaboroval, mnoho desítek let dříve mluvil hodně podobně z Kolovratského paláce o „nové Evropě“ – o „nové pravdě.“
Jeden teď mluví z ČRo PLUS o Mnichovu posledního víkendu jako o folklorním vystoupení sudetských Němců, které nazval „milými krajany“ – druhý však své Čechy určil mnohem jasněji, přisoudil jim germánské kořeny.
Jak Eman skončil, není třeba připomínat. A nemysleme si, že se na něj vztahovala slova klasika: Eman je pašák!
Psáno pro Novou republiku, Slovo a LUK
Jeden zaujal místo v Nostickém paláci, druhý v Kolovratském paláci. Jeden se letos jako člen české vlády, vedené sociálně demokratickým předsedou, vypravil v den terezínské tryzny do Mnichova, sám přesvědčený jako jeho představený, že se má historie druhé světové války přepsat.
Přesvědčený, že se již snad definitivně mají ze sudetských Němců udělat nikoliv oběti Adolfa Hitlera, ale oběti po odplatě prahnoucích krvelačných Čechů. Europoslanec Posselt,s nímž se už žoviálně družíme a s nímiž v Praze také úřadujeme, nechal slyšet v bavorských novinách, v Mnichovském Merkuru v rozhovoru nadepsaném titulkem „Chladnokrevně připravený zločin“ – jako ještě nikdo. Ani muk o Hitlerovi a jím vyvolané druhé světové válce. Přetřásal odsun sudetských Němců. Ten druhý, který s Němci kolaboroval, mnoho desítek let dříve mluvil hodně podobně z Kolovratského paláce o „nové Evropě“ – o „nové pravdě.“
Jeden teď mluví z ČRo PLUS o Mnichovu posledního víkendu jako o folklorním vystoupení sudetských Němců, které nazval „milými krajany“ – druhý však své Čechy určil mnohem jasněji, přisoudil jim germánské kořeny.
Jak Eman skončil, není třeba připomínat. A nemysleme si, že se na něj vztahovala slova klasika: Eman je pašák!
Psáno pro Novou republiku, Slovo a LUK
↧
↧
Politvize 2016
17. 5. 2016, Petr Ďoubalík - něco o Eurovizi
Nahromadilo se mi mnoho zajímavostí o letošní Eurovizi (hudební soutěž, dále jen EV). Ani nevím, jak začít. Tak třeba:
Porota versus lid
Zdá se mi, že poslední dobou naši volení (i nevolení) zástupci dělají přesné opaky toho, co bychom si my v podzámčí přáli. Porotci letošní EV se pak stali dokonalou názornou ukázkou tohoto jevu.
Zkusme si tu absurditu představit třeba na krasobruslení:
Favorizovaná krasobruslařka zakončila svou jízdu, zajela skvěle, diváci aplaudují, tleskají vstoje a očekávají jen ty nejlepší známky od rozhodčích (v našem případě čísla 12, v horším případě 11, v krajním 10...). A teď se známky objevují na velké obrazovce: 0, 0, 0, 0... Divíte se divákům, že se diví?
Za Českou republiku byli v porotě EV tito lidé (jak se do poroty nominovali mi není známo, já bych tam raději viděl třeba Karla Gotta...):
Miloš Skalka, Markéta Nešlehová, Marcela Kočandrlová, Pavel Anděl, Petr Král
Více o porotcích zde
Česká porota nyní vypadá jako parta exotů ("extremistů"), kterým se líbí především písničky, které se nelíbí nikomu. Opravdu vytříbený vkus. Co se líbilo lidem, mluvíme v tomto případě o miliónech hlasujících televizních diváků, to naprosto ignorovali. Dokonalá neshoda. Můj dojem: porotci se zařadili do skupinky poslušně hlasujících zemí. Ale to je jen můj názor, myslete si co chcete. Zde příklad, srovnání, jak hlasovali diváci a porotci za S. Lazareva (Ruská federace):
stát - body od diváků - body od poroty (maximum bodů je 12, minimum 0)
Ukrajina - 12 - 0
Německo - 12 - 0
Estonsko - 12 - 0
Srbsko - 12 - 1
Česká rep. - 10 - 0
Slovinsko - 10 - 0
Maďarsko - 10 - 0
Izrael - 10 - 0
Polsko - 8 - 0
Velká Británie - 7 - 0
Co dodat?
No tohle! Pozor - diváci mimo kontrolu!
Ne vše se ale na letošní EV povedlo. Zpod kontroly se vymkli třeba diváci Ukrajiny a Ruska. Navzájem si nadělili bodů jak o vánocích. Ukrajinci dali ruskému zpěvákovi plných 12 bodů a jejich Džamala obdržela na oplátku slušných 10! Když uvážíme všechny okolnosti, dlouhodobou masáž z médií a v neposlední řadě to, že Džamala ze sebe ždímala jasně protiruskou píseň, pak si dovedeme lépe představit to zděšení bodovacích plánovačů. Můj dojem: ty dva národy si hlasováním potřebují něco pozitivního sdělit. Kéž by.
Střípky, postřehy, drby
-moderátoři křečovitě vyrábějí šou světové úrovně
-diváci v euforii, zdálo by se, že jim kvalita nabízeného postačuje, roli hraje jistě i davová psychóza
-oč méně krásných hudebních nápadů, o to více oči unavujícího blikání a digitálních efektů
-výkony zpěváků hodné okresního přeboru, tuctové, nezapamatovatelné
-z té bídy nepatrně vyčníval Polák a Australanka (můj subjektivní názor, nevnucuji), vybočovala Džamala (její úpění by se jistě vyjímalo na festivalu "Umění bojující") a 12 bodů (maximum) bych dal jen Lazarevovi (pozor, jsem rusofil!)
-Lazarev získal nejvíce bodů od diváků a také cenu novinářů
-nechali se slyšet Alexandrovci, že by příští rok něco na EV zazpívali
-Džamala byla po EV vyznamenána Porošenkem jako "národní umělkyně"
Oběť hlasovací mašinerie
Myslím si, že na hlasovací techtlemechtle doplatila naše Gabriela Gunčíková. Příjemně mne překvapila, její vystoupení bylo pěkné, důstojné, možná nenadchla, ale rozhodně nezklamala. Řadil bych ji klidně i do první desítky. Posílám jí poděkování kulturního referenta NR a myslím to vážně. Ať bodová neúroda nepoznamená její sebedůvěru.
Džamala, ministři kultury a pranksteři
V přímém televizním přenosu Džamalu ještě před soutěží nachytali ruští pranksteři. V telefonu se představili jako asistenti Porošenka. Džamala v rozhovoru jasně přiznala, že píseň sleduje politický cíl. Když si přečtete text a doplníte název "1944", není o čem pochybovat. Problematika odsunu krymských Tatarů je daleko složitější, než dojem, který píseň vyvolá u nezasvěcených posluchačů (doporučuji např. nedávný článek na NR zde). A o to právě šlo. Že to dovolili pořadatelé EV, v rozporu s vlastními pravidly, zapadá do celkového obrazu.
Pro zájemce jsou rozhovory k nalezení třeba zde Dzamala, zde Ministri a zde Moldova
Teď už šéfíci Ukrajiny vykřikují, že v roce 2017 nepustí na EV ruské interprety, které mají na černé soupisce. A žádají NATO o pomoc s uspořádáním EV v krymském Sevastopolu. Ale o politiku nejde, fakt!
Vox Populi (několik komentářů od čtenářů)
Kamil S., Praha
Ukronacistka měla taky zmínit Banderovce a Tatary, který v letech 1941 - 1944 kolaborovali s nacistama...a na tom nic nezmění ani Zima či Jung z hustě obydlený zatáčky mezi Prahou a Vídní
To, že neuměla zpívat, to je podružný. "Soudruzi" z USA a EU přikázali, aby vyhrála, tak vyhrála, no. Beztak je to tam samej úchyl, předělávka, transmutace a eurodeviace. Hnus všech hnusů futrál.
Martin N., Praha (reakce na info v českých masmédiích, pozn. red.)
V diváckém hlasování zvítězil reprezentant Ruska. Pročpak to nenapíšete, presstituti ?
Vladimír S.
Najbližši bude víťazná pieseň o Tante Merkel." Európa hynie v islámskej tiesni, o Tebe Angel spievame v piesni. nebo stemnieva nad každým "slížom" a národ sprostie hákovým krížom.
Josef S.
Gábina Gunčíková skončila předposlední, protože si naivní holka myslela, že se tam hodnotí zpěv a kultura. Příště zazpívá-li něco o ruské hrozbě a oběti Sobotkovi, tak má první místo v kapse. Je z toho už stejná fraška, jakou je Nobelova cena za mír.
Vlada N.
Gabino, kasli na zpev ... staci vyrvavat neco oskliveho na Putina a budes vitez vesmiru
Maria Zacharovová
zdroj sputnik
Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová komentovala na Facebooku výsledky soutěže Eurovize 2016. Pro příští rok navrhla píseň o syrském prezidentovi Bašáru Asadovi.
„Myslím si, že v příští soutěži by se měla zpívat písnička o Asadovi", napsala Zacharovová, čímž učinila narážku na politizovanost soutěže.
Kromě toho navrhla i refrén "Assad bloody, Assad worst. Give me prize, that we can host" (Asad krvavý, Asad je nehorší ze všech, dejte nám cenu, abychom mohli uspořádat Eurovizi).
 |
| Maria Zacharovová |
Také reagovala na prohlášení západních novinářů o tom, že Rusko pokládá píseň zpěvačky, která zastupovala Ukrajinu na Eurovizi, za politizovanou.
„Že si to myslí Rusko? Cha cha! Tady máte tweet šéfky švédské diplomacie. Švédsko opravdu tento problém zajímá", zdůraznila Zacharovová.
Neměli bychom zapomínat na osud krymských Tatarů v roce 1944 i později. Můj pozdrav Jamale", napsala na Twitteru švédská ministryně zahraničních věcí Margot Wallströmová.
Všem nacionalistům se zavděčíš těžko Džamalo
zdroj rusnext
Igor Tokovenko, představitel ukrajinské nacionalistické strany Svoboda není vůbec nadšen z vítězství Džamaly:
"Eurovize se definitivně zvrátila na multikulturní frašku. "Pravá" Ukrajinka Susana Džamaladinova, která zvítězila v národním kole podvodem, stejně zvítězila i v "evropské" soutěži, aby demonstrovala dvě věci: Ukrajina není pro Ukrajince a Evropská unie je s námi. Volby v okupovaném Donbasu výměnou za volbu "Ukrajinky" Džamaladinové. Radujeme se a tančíme na vlastních hrobech!" - napsal Tokovenko.
Alternativa zatuchající soutěži
zdroj: zde
Píše se o tom, že nastal čas pro vytvoření alternativy EV, za účasti Indie, Číny, Brazílie, Itálie, Francie, Iránu a dalších významných zemí planety.
Všechna videa nejen z finále EV na YouTube kanálu: EV youtube
Výsledky: zde
Senzační odhalení! Přísně tajné!
Písnička Sergeje Lazareva byla také těžce politicky angažovaná! Jen se jim to povedlo lépe zamaskovat, odhalil jsem to zatím jen já. Finta je v tom, že si musíte dosadit, o kom Sergej vlastně zpívá. Uvedu překlad nejprve v původní podobě, pak doplněný. Nikomu ani muk, oni by Lazareva klidně dodatečně diskvalifikovali!
Sergej Lazarev (Rusko) - You Are The Only One
Ty - jediná (jedinečná, vynikající)
Nikdy se nám nepodaří mlčet o tom.
Nikdy nemůžeme skrýt lásku.
Vše, co jsme měli - to nezničí, o
Ty vždy budeš jediná - jedinečná.
Ty jsi jediná - jedinečná
Nikdy se nesmířím s tím, že nejsme spolu.
Nic a nikdo nás nemůže rozdělit.
Likviduji překážky, ale ještě stále nejsem u cíle.
Nezastavím, jdu dál.
Hromy a blesky, to okouzluje.
Ohně osvětlují obzor, abych viděl, kde jsi.
Má láska stoupá k nebi, tento příběh ještě není dovyprávěn.
Společně ho dopíšeme a dosáhneme hvězd.
Jsi jediná - jedinečná, má jediná
Jsi můj život, jsi každý můj vdech
Nelze tě zapomenout, jsi úžasná
Jsi jediná - jedinečná, má jediná
Mohl bych ti říct nespěchej a nechat vše, jak je
Mohl bych ti odhalit tajemství - že ho nikomu neřekneš?
Myslím, že je na čase přiznat, že přišla láska.
Myslím na to, abys byla se mnou.
Překlad z ruštiny: Ďouba
A teď s doplněnou "tajenkou":
Ty - Ukrajino
Nikdy se nám nepodaří mlčet o tom.
Nikdy nemůžeme skrýt lásku.
Vše, co jsme měli - to nezničí, o
Ukrajino vždy budeš jediná - jedinečná.
Ty jsi jediná - jedinečná
Nikdy se nesmířím s tím, že nejsme spolu.
Nic a nikdo nás nemůže rozdělit.
Likviduji překážky, ale ještě stále nejsem u cíle.
Nezastavím, jdu dál.
Hromy a blesky, to okouzluje.
Ohně osvětlují obzor, abych viděl, kde jsi.
Má láska stoupá k nebi, tento příběh ještě není dovyprávěn.
Společně ho dopíšeme a dosáhneme hvězd.
Ukrajino jsi jediná - jedinečná, má jediná
Jsi můj život, jsi každý můj vdech
Nelze tě zapomenout, jsi úžasná
Jsi jediná - jedinečná, má jediná
Mohl bych ti říct nespěchej a nechat vše, jak je
Mohl bych ti odhalit tajemství - že ho nikomu neřekneš?
Myslím, že je na čase přiznat, že přišla láska.
Myslím na to, abys byla se mnou.
Džamala - 1944
Když přicházejí cizinci...
Přicházejí do vašeho domu,
Zabíjejí vás všechny a říkají:
"My jsme nevinní... nevinní"
"Kde je vaše mysl?" (Kde jste nechali rozum?)
lidstvo pláče (naříká)
Myslíte si, že jste bohové,
ale všichni umírají,
Nepolykejte (nehltejte) mou duši
naše duše.
Nemohla jsem strávit mládí tam,
protože jste vzali můj svět (mír, klid)
Nemohla jsem strávit mládí tam,
protože jste vzali můj svět (mír, klid)
Mohli bychom udělat budoucnost
Kde jsou lidé svobodní
Žijí a milují
Šťastnější časy
"Kde jsou vaše srdce?"
Lidstvo, vstávej!
Myslíte si, že jste bohové
Ale lidé umírají
Nepolykejte (nehltejte) mou duši
Naše duše.
Nemohla jsem strávit mládí tam,
protože jste vzali můj svět (mír, klid)
Nemohla jsem strávit mládí tam,
protože jste vzali můj svět (mír, klid)
Neměla jsem vlast...
Překlad z ruštiny: Ďouba
Na závěr Gabriela Gunčíková
↧
Šórošův fond opět rozdával ceny českým presstitutům za rozvracení republiky. Ocenil především multikulti éthos a historický revizionismus!
18.5.2016 AE News
Česká pobočka nadace Open Society Fund amerického mogula a obchodníka s neštěstím rozvrácených národů George Sorose opět udělovala pochvaly od páníčka svým servilním psíkům, novinářům českého mainstreamu. Dne 3. května totiž došlo na udělování Novinářské ceny za rok 2015, kterou pořádá už šestým rokem právě Šórošova pobočka jeho fondu v Praze [1].
Pokud se podíváme na oceněné novináře, spatříme celou plejádu zástupců Agendy 2050 (pozn. projekt NWO na dosažení tzv. Arabského rovníku v Evropě do roku 2050), kdy největší zájem o ocenění vzbudila novinářská díla oceňující různými pohledy přínosy migrace a díla zacílená proti Rusku. Geroge Soros, jakožto jeden z nejmocnějších sionistů v novosystémovém AE regionu (America – Europe, budoucí kompaktní území NWO, které bude představovat jeden jediný útvar s jedinou vládou a měnou), se dlouhodobě snaží skrze procesní nástroj propagandy prosazovat za pomocí mainstreamových novinářů jednotlivé teze Agendy 2050. Uděláme si malé zhodnocení, které články a reportáže byly Sórošovým fondem oceněny.
 |
| Všichni ocenění převzali od Šórošova fondu diplomy |
Nejlepší rozhovor
Magdalena Sodomková dostala cenu za nejlepší rozhovor. Téma se týkalo rozhovoru o příčinách terorismu. Pokud si článek zde přečtete, pochopíte, proč Sórošův fond cenu udělil právě v tomto případě. Teroristé jsou v rozhovoru relativizováni jako oběti západní diskriminace. To je součást Agendy 2050. Relativizovat zabijáky a najít pro ně omluvy. Židé formátu Geroge Sorose zvládají relativizaci viny útočníků mistrně. Za pozornost stojí následující citace:
LN: Teroristi v dokumentu nevyznívají jako zrůdy, spíš jako smutní kluci, které někdo celé dětství šikanoval. Proč se podle vás v Dánsku Somálci cítí tak špatně?
To je ta velká otázka. Jsou izolovaní, zažívají diskriminaci. Není to žádné násilí, ale taková ta tichá, plíživá diskriminace. Nepustí je na diskotéku, preventivně, aby nenastaly nějaké potíže. Těžko shánějí praxi. A když nemají praxi, nikdo je nezaměstná. Ale třeba i to, že lidé, když je míjejí, přejdou na druhý chodník. Něco takového zažívají neustále. A pak je tu tradice jejich rodičů, kterou chtějí ctít, zároveň ale vidí mladé Dány, jak žijí. Hodně pijí, chodí na party, mají sex. A oni chtějí žít stejně, jejich rodiče vůbec nechápou, co se nimi děje. Jsou chyceni v jakémsi limbu. Mnoho z nich se mi svěřilo s pocitem, že „nikam nepatří“.
Nejlepší komentář
Petr Honzejk z Hospodářských Novin okomentoval nebezpečí nenávisti. Celý článek působí, jako by byl vytržen z manuálu neziskovky Hate Free Culture, kterou financují Norské fondy. Hlavním bodem v komentáři je použití zástupné viny (české většiny), která se nechce multikulturně rozložit a prostoupit. Není divu, že Sórošův fond tento komentář vyzdvihl a ocenil.
Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek
 |
| Robert Břešťan z Hlídacího psa je pravidelným „expertem“ na Rusko v České televizi |
Známý rusofob Robert Břešťan je Sórošovým oblíbencem. Jeho článek s názvem „Jestli si nás Rusko koupí“ je typickým phobio-imperativem poslední doby, který nesmí chybět při žádném rozdávání podobných cen. Otevřeš dveře do sklepa a tam je schovaný Rus s bombou! Nebezpečí! Ohrožení! Ruský kapitál v Česku, Rusové ve sklepech a rozvrací nám demokracii. George Soros nemohl takový článek nechat bez ocenění.
Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse
Martin Veselovský z DVTV dostal cenu od Sóroše za… cituji: „profesionální způsob vedení rozhovoru, kterým autor odhalil politické záměry a extremistické názory předsedy Bloku proti Islámu.“ Více není třeba komentovat, rozhovor a video je k dispozici zde. Sami si udělejte názor.
Nejlepší audiovizuální reportáž
Cenu dostal reportér ČT Lukáš Landa, který vnikl do skupiny Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované NATO. O skupině jsme psali zde. Natočil reportáž z lesů, kde tátové od rodin nacvičovali zadržování migrantů. Reportáž vykreslila celou skupina jako spolek extrémistů, rasistů a xenofobů. Sórošova cena proto redaktorovi nemohla uniknout. Není bez zajímavosti, že krátce po uveřejnění reportáže odešel z vedení skupiny Marek Obrtel, který byl hlavní postavou celého sdružení bývalých vojáků ČSLA. Skupina se záhy poté rozpadla, tedy alespoň podle tvrzení ČT. Není jasné, co všechno redaktor ČT odhalil a možná cílem bylo tuto skupinu rozvrátit zevnitř.
Cena za inovativní online žurnalistiku
Redaktoři Českého rozhlasu Jan Boček a Marcel Šulek uveřejnili článek s výmluvným názvem: „Rusové proti Rusům: Země v nevyhlášené občanské válce„. Rusko se podle nich rozpadá, vymírá a je na pokraji kolapsu. Podporu Putinovi ze strany občanů potom redaktoři vysvětlují tak, že Rusko je na tom tak špatně, že lidé potřebují diktátora. Což je nebezpečné pro zbytek světa a hlavně Evropu… Nic lepšího si nemohl George Soros o Rusku přečíst a vyslechnout, takže cena našla správné adresáty.
Cena za regionální žurnalistiku
 |
| George Soros, architekt barevných revolucí a rozvracení států po celém světě, finanční mogul a zakladatel Open Society Fund. |
Cena Solution Journalism
Tomáš Lindner z Respektu napsal článek o migrantech v Německu. O tom, jak se tu vypořádávají s migrací, jak se nám tu daří nacházet řešení. Pan Lindner je vtipálek. Kdyby mi zavolal k nám do redakce, upozornil bych ho, že čerpá z „Propagandabuch“ vydaného berlínskou neziskovkou Mensch, Mensch, Mensch. Za pozornost stojí tato citace:
Autor dokázal ve svých textech poukázat na všechny tyto roviny a zároveň nezůstal jen u popisu těžkostí a problémů, ale věnoval prostor i tomu, jaká řešení se při přijímání a integraci uprchlíků osvědčují a jak konkrétně reagují veřejné instituce i občanská společnost. Z textu si tedy čtenář odnáší nejen povědomí o problémech, ale i tom, jak je současní Němci zvládají a kde nacházejí řešení. Důležitým prvkem je i to, že se jedná o řešení přenositelná, která mohou inspirovat i domácí čtenáře.
Jinými slovy, čtenář má pochopit, že migrace Arabů a islamistů do ČR není problém, není se čeho bát, protože v Německu to přece zvládají (ovšem zapomíná dodat, že Německo je ekonomicky úplně někde jinde, než Česko…). Jak říká s oblibou Bohuslav Sobotka:„Měli bychom se začít bavit o řešeních, která bychom měli konzultovat s našimi partnery v EU…“. V tomto ohledu je dílo redaktora přesně takové. Protože psát o tom, jak funguje multikulti v Německu, když se domácí obyvatelé přizpůsobí, to není příliš echt příjemné čtení pro národovce.
 |
| Pražská pobočka Open Society Fund |
A ti ostatní
Kateřina Šantúrová z Newsweeku se zabývala historií pervitinu a obchodem mezi ČR a Německem. Dalibor Bártek z České televize se věnoval korupční kauze na Ostravsku. Škoda, že se nevěnoval raději panu Bakalovi. Ale budiž, v roce 2015 byla OKD ještě nad vodou, horko těžko. Adam Nedvěd a Tomáš Ducháček dostali cenu za vysokoškolskou práci a Vojtěch Jurík za karikatury. Nadace George Sorose musela vložit mezi oceněné i politicky a ideologicky neutrální autory a ocenit je, aby odvedla pozornost. Celkový náboj ale celé akce i letos se nesl v těžce propagandistickém stylu, kdy hlavní pozornost dostali autoři, kteří se vymezili vůči xenofobii, rasismu a anti-multikulti. Navíc přibyla i nová agenda podpory poválečného revizionismu, kdy se očerňuje úloha Čechů a Moravanů na poválečných odsunech nepřátelského německého obyvatelstva z prostoru republiky.
Nadace Open Society Fund je nejnebezpečnějším fondem v celé Evropě. Jejich cílem je měnit informační pole mainstreamových médií a překreslovat sociální, kulturní a historické konstanty v České republice. Pokud se ve svém okolí dostanete do blízkosti fondu nebo jejich pracovníků, mějte se opravdu na pozoru. Nepouštějte jejich zaměstnance do škol, nenechte je komunikovat s dětmi, pokud pracujete ve školství, informujte rodiče o rozvratné činnosti tohoto fondu proti českému státu a proti rodině. Nepřítel nespí a mainstreamoví novináři jsou lokaji cizích fondů. Mějte oči stále otevřené!
-VK-
šéfredaktor AE News
↧
Jihlavský seminář Nové republiky 7. května 2016 - vystoupení prof. Oskara Krejčího
18.5.2016 Jihlavský seminář Nové republiky
Na Jihlavském semináři Nové republiky vystoupil prof. Oskar Krejčí:
Z obsahu ve zkratce:
..... - obecný požadavek po změně. Co si neumíme na změně představit? Neumíme předvídat - 1/ klimatické změnu … 2/ chování finančních trhů. Hrozí možné dramatické kvalitativní změny – Ekologie – oteplování a vše, co tento jev přináší - cykly v přírodě – 1500 let – střídání klimatu, - mnoho geopolitických otazníků – prognóza nejistá. Finanční trhy – odborníci vědí, co se děje, ale liší se až diametrálně ve svých závěrech - vysoké státní dluhy, společenský dluh USA – 65 bilionů USD, Deutsche Bank má v derivátech 20ti násobek hrubého domácího produktu Německa! Cítíme, že se blížíme ke zlomu. Banky pracují s nulovým úrokem. Budeme platit za to, že si u banky můžeme uložit peníze! I Velké státy hledají úniková řešení – hledání komodit, do kterých schováme hodnoty zvané finance – utíká se ke zlatu. Vytváří se nový finanční systém, jiný než Bretton-Wood. Alternativní systém vzniká z nejistoty, pramenící z (ne)fungování světového finančního systému. Bankrot Řecka – banka nesmí zkrachovat, vytváří se umělá představa, že banky fungují dál. Digitální svět virtuální ekonomiky. Dluhy dále rostou přes všechna „úsporná opatření“. Klimatický a finanční zlom vytvoří geopolitický zlom. Rozklad zdravotnictví, školství se stává samozřejmým. …. Zůstávají hodnoty, morálka – humanistické hodnoty – musíme hájit poctivou práci a spravedlivou odměnu za ni a hájit mír.
Na Jihlavském semináři Nové republiky vystoupil prof. Oskar Krejčí:
Z obsahu ve zkratce:
..... - obecný požadavek po změně. Co si neumíme na změně představit? Neumíme předvídat - 1/ klimatické změnu … 2/ chování finančních trhů. Hrozí možné dramatické kvalitativní změny – Ekologie – oteplování a vše, co tento jev přináší - cykly v přírodě – 1500 let – střídání klimatu, - mnoho geopolitických otazníků – prognóza nejistá. Finanční trhy – odborníci vědí, co se děje, ale liší se až diametrálně ve svých závěrech - vysoké státní dluhy, společenský dluh USA – 65 bilionů USD, Deutsche Bank má v derivátech 20ti násobek hrubého domácího produktu Německa! Cítíme, že se blížíme ke zlomu. Banky pracují s nulovým úrokem. Budeme platit za to, že si u banky můžeme uložit peníze! I Velké státy hledají úniková řešení – hledání komodit, do kterých schováme hodnoty zvané finance – utíká se ke zlatu. Vytváří se nový finanční systém, jiný než Bretton-Wood. Alternativní systém vzniká z nejistoty, pramenící z (ne)fungování světového finančního systému. Bankrot Řecka – banka nesmí zkrachovat, vytváří se umělá představa, že banky fungují dál. Digitální svět virtuální ekonomiky. Dluhy dále rostou přes všechna „úsporná opatření“. Klimatický a finanční zlom vytvoří geopolitický zlom. Rozklad zdravotnictví, školství se stává samozřejmým. …. Zůstávají hodnoty, morálka – humanistické hodnoty – musíme hájit poctivou práci a spravedlivou odměnu za ni a hájit mír.
↧
More Pages to Explore .....
