Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Dosavadní vedení ČSSD: Nic nezapomněli, něčemu novému se nenaučili

$
0
0

Oleg Rybnikář
23.10.2017
Takže hlavní příčinou volebního debaklu je nejednotauvnitř ČSSD, dozvěděli jsme se od jejího úřadujícího statutárního místopředsedy. Můj ty bože, má nás všechny za blbce? Asi ano! Kam se poděla pluralita názorů, jako jedna z nejdůležitějších (evropských) hodnot demokracie? 



Jednota je pochopitelně fajn, ale pouze za předpokladu, že se jedná o jednotu autenticky spontánní, v rámci svobodného prostoru, a nikoliv o hřbitovní jednotu mrtvolného puchu, vznášejícího se nad bojištěm, posetým mrtvolami. Jednota politické strany, dosažená umlčením či vypuzením všech názorových oponentů, je cestou k politické bezvýznamnosti. Což v případě ČSSD právě vidíme v přímém přenosu.

Obchodně politické mafiánské struktury uvnitř ČSSD ji prožraly zevnitř jako síť rakovinných metastáz. Exemplárním a signifikantním příkladem je situace v Praze, která dospěla až do stádia civilně soudního projednávání, a to před obvodním soudem pro Prahu 1. Tam bude, po dvouletém líném prodlévání soudu, projednávaná v lednu 2018. Soud bude konečně rozhodovat o žalobě, která se domáhá zrušení řady svévolných rozhodnutí Krajského výkonného výboru ČSSD v Praze, která odhlasovali devótně poslušní členové tohoto orgánu pod dirigentskou taktovkou Karla Březiny, a to přesto, že byly v hrubém a evidentním rozporu nejen s demokratickými pravidly, ale i s ustanovením samotných Stanov této politické strany. Cílem těchto neoprávněných a nehorázných rozhodnutí KVV ČSSD Praha bylo zbavit se „neposlušných“ funkcionářů a členů strany před volbami, a ostatní disciplinovat, a tím si zajistit svoje jména na kandidátkách a pokračující absolutní loajalitu všech ostatních. Což se podařilo.

Obdobné procesy probíhaly i v dalších krajích. Namátkou jmenujme Jihočeský a Jihomoravský, případně i Severomoravský. Jména dalších odstavených, jako je Zimola, Tejc, Škromach, Hašek, Benešová ….zábavná je epizoda s nepřipuštěním návratu druhého nejúspěšnějšího minulého předsedy ČSSD zpátky do lůna strany, představuji řadu příběhů, který každý sám o sobě je hanebný, nedemokratický a odsouzeníhodný, a ve svém souhrnu jsou výrazem prohnilosti dnešní ČSSD jako institucionální organizace. A tuto prohnilost obecná veřejnost vnímá, neboť to páchne. A k tomu připočtěme bezduché, obsahově prázdné, šroubované fráze při jednání s lidmi, arogantní jednání ve věci svých dluhů, mám na mysli především případ Altner, dále řiťolezectví vůči nedůvěryhodným nadnárodním strukturám, bruselsko-atlanticky dvojí metr při posuzování a hodnocení zahraničních problémů, tunelování státu, exemplárním příkladem je kauza lithium, a další způsoby jednání, které fakt nejsou „sexy“. A oni nám nakonec řeknou: „oni nás nevolí proto, že jsme jim nedokázali vysvětlit, jak jsme dobří „(!!!). To je totální nedostatek sebereflexe, je to totální pokrytecká výmluva. Je to absolutní neochota a/nebo neschopnost konfrontovat svoje názory a stanoviska s realitou.

Jedinou případnou šancí ČSSD, jakožto instituce a organizovaného subjektu, je poslat tyto nes(t)oudné své představitele, kteří naprosto zklamali, do …. politické bezvýznamnosti a pověřit odpovědnosti nové tváře, a to zcela nové tváře. Nejlépe najít nějakého českého Corbyna či Sanderse. S tímto hledáním by neměli zbytečně otálet. Svolávat sjezd až na duben 2018, to znamená s půlroční prodlevou, to je merkelovská snaha problém nechat vyhnít, stejně jako to udělali po předchozích volbách, při násilném autoritativním potlačení pokusu o oprávněný ozdravný proces, falešně označeného jako (tzv.lánský) puč. Lživé tvrzení, že svolat a uskutečnit sjezd dřív objektivně nejde, je dalším novým příkladem snahy všechny oblbovat. Lžou ráno, lžou v poledne, lžou večer. V pondělí (když ne v neděli či v sobotu večer) se klidně může sejít grémium a vyzvat všechny MO, OVV a KVV, aby se do konce týdne sešly a rozhodly o svolání členských schůzí a konferencí. Do 6.11. mohou zvolit delegáty v ČS MO, do 15.11. mohou proběhnout obvodní konference, do 30.11. krajské konference, a sjezd může být kolem poloviny prosince t.r. a to i s termínovou rezervou. Na Vánoce 2017 může mít ČSSD jako dárek zbrusu nové vedení (mj. kompetentní k jednání a rozhodování o případné vládní ne/účasti)…kdyby ovšem chtěla. Ona ale zřejmě nechce. Ani na Vánoce, ani na jaře. A podle toho i dopadá. Je to strana, zralá na zrušení soudem, a jak prezident, tak (nová) vláda, kteří jsou jediní oprávnění tento návrh soudu podat, by o tom měli vážně uvažovat. Neboť ČSSD, ve své současné situaci, a to nejen té viditelné, ale zejména té podhladinové, není nositelkou sociálního a demokratického étosu, ale jeho potlačovatelem, což je to, co skutečně ohrožuje demokracii v tomto státě.

Úvahy povolební aneb Další ďáblové na scéně i v zákulisí

$
0
0
Pavel Letko 
25.10.2017 E-republika

Ďábel už nebude sídlit jen v Kremlu a na Hradě, ale i ve Strakovce. Dokonce nejen tam. Bude sedět na všech dotačních a grantových kasách.

Navzdory všem fňukalům se mi zdá, že volby dopadly dobře. Na poslední chvíli nezasáhlo vnitro v podobě nějaké nové Kubiceho zprávy či Rumlova obvinění ohledně Bartončíka v konkurenční straně. Podpásovky byly rozdávány jaksi průběžně, nikoli až na poslední chvíli, kdy už není možná odpověď, jak tomu bylo v naší zemi již téměř zažitým zvykem. Tu největší podpásovku si udělila sama ČSSD svým podpisem memoranda s firmou se sídlem v daňovém ráji, o němž jsme již psali ZDE.

Někteří poukazují na fakt, že někteří zvolení kandidáti byli zároveň trestně stíháni, jako tomu je v případě kandidáta „Starostů a nezávislých“, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, který byl obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby (více ZDE), jiní na obviněné čelní představitele vítězného hnutí Ano, Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka v notoricky známé kauze „Čapí hnízdo“. K tomu se sluší poznamenat, že čekání na spravedlivé rozsudky by se mohlo podobat čekání na Godota. Při realistickém pohledu na naší policii a justici může jen nenapravitelný naiva očekávat zaručeně spravedlivý rozsudek.

Nebudu tedy dále předjímat rozhodnutí státního zástupce, ale podržím si přesvědčení, že skutečnou spravedlnost nemá v rukou náš systém, ale někdo úplně jiný. Řeči o tom, kterak by měli obvinění odstoupit a vyčkat na spravedlivý rozsudek našeho nezávislého soudu, který soudí “padni komu padni”, považuji jen za účelové lži. Naši politici vždy křičeli nad možným pochybením či trestnou činností „těch druhých“ v přímé souvislosti s jejich konkurenceschopností. Čím větší a lepší konkurent, tím větší křik. Od „těch druhých“ vyžadují svatost a neposkvrněnost, zatímco pro sebe žádají maximální shovívavost. Obvinění Půty Kalouskovi, Fialovi, Sobotkovi a dalším nestálo ani za zmínku, zatímco Babišovo „Čapí hnízdo“ si vyžádalo mimořádné zasedání Parlamentu České republiky. Sobě ve svém oku tolerují trám, o třísce v oku bližního by však vydrželi kecat hodiny. Odhlédněme tedy od trestních kauz, z nichž tak jako tak nekouká nic dobrého.

Co nás čeká a nemine


Jak jsme dříve psali, čeká nás kapitalismus jako řemen. Přitom se může stát, že mnozí nejpravicovější zastánci neoliberalismu přisátí na státní a veřejné rozpočty si budou muset hledat jiná vemena. V tomto světle jsou návrhy extremistického Tomia Okamury ohledně Augiášova chlévu v televizi a rozhlasu docela sympatické. Je třeba si uvědomit, že nedůvěru občanů v polistopadový systém nerozvrátil ani Babiš ani Okamura, natož Filip. Tuto důvěru rozvrátili sami soudci, policisté, žurnalisté, umělci a politici zavedených stran.

Lidu této země trvalo velmi dlouho, než se pohnul. Jako vůl volil mezi údajnou pravicí a údajnou levicí, než mu došlo, že volí jen obchodníky s vlastní naivitou. Snad jednou lid najde odvahu a bude si své záležitosti spravovat sám prostřednictvím přímé demokracie. Snad jednou lidem dojde, že Kalouskové, Topolánkové či Sobotkové to za ně nedělají lépe. Snad jednou přijde den, kdy se lidé přestanou bát přijmout odpovědnost za své rozhodování a jednání.

K tomu je samozřejmě ještě daleko, takže máme před sebou éru manažerského kapitalismu. Stejně jako v obchodě se vás neptají, zda jste komunista, přítel ČSSD či sponzor Starostů a nezávislých, ale platí jiné zákonitosti, tak i v nadcházejícím kapitalismu na český způsob půjde jen o prachy. Ovšem nikoliv v nějakém úzkém slova smyslu, ale v tom nejširším. Kapitalista nemusí mít nutně podobu karikatury z Dikobrazu či Kupkovy satiry.

Čeká nás naplnění Baťovy vize státu. ODS, TOP09, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí mohou plesat. Jejich program, jejich sny se stanou skutečností a přitom tíha realizace nebude na nich. Jejich sliby, jejich sny a jejich proklamace jim splní Andrej Babiš, přičemž od nich za to nebude nic chtít.

Kdo bude „právem“ plakat


Nevděk světem vládne, takže naše pravice Babišovi nepoděkuje, ale bude mu spílat. Dlouho, předlouho, několik krásných, tučných funkčních období mohla slibovat něco, co Andrej Babiš zrealizuje za 4 roky. A když to špatně dopadne, nebude už možné ta krásná léta života z práce těch druhých vrátit zpět. Nebude stačit žvanění, hroší kůže a nulová činnost vlastního svědomí. To všechno může být, ale bude nutné k tomu cosi přidat. Nějakou dovednost. Jinak se s takovým zadarmo drahým tlučhubou majitel České republiky s.r.o rozloučí. Protože zatímco kdysi podle známé parafráze generálního ředitele General Motors mohlo platit, že “co je dobré pro Agrofert, je dobré pro všechny“, přichází doba, kdy bude platit, že „co je dobré pro Českou republiku, je dobré pro Andreje Babiše a naopak“. V této souvislosti mohu připomenout starší článek zabývající se mj. působením Andreje Babiše v politice ZDEči jinou úvahu ZDE.

Kolik místa zbude pro bakalonoviny a jiné bakaloviny je zatím velkou neznámou. Obavy pro zainteresované jsou však na místě. Z prvního místa a dominantního vlivu na mediální scénu se dá jen sestupovat. Takže povede-li se to, naši umělci budou zbaveni tíhy politické angažovanosti ve volném čase a budou se moci plně věnovat výhradně své profesi. Na mávání červenými kartami a vyzpěvování po náměstích nebudou mít čas. Ďábel už nebude pro ně sídlit jen v Kremlu a na Hradě, ale i ve Strakovce. Dokonce nejen tam. Bude sedět na všech dotačních a grantových kasách. To pak teprve bude konec se svobodou. Komediant bude hrát divadlo, pekař péct housky a korporace tloustnout. A tak to má být, tak je to správné.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme! 

 

Související články:

Volker jede do Kyjeva pro ústupky ohledně Donbasu

$
0
0

25. 10. 2017      zdroj
S odvoláním se na své zdroje v ukrajinské vládě Interfax-Ukrajina oznámil, že zvláštní vyslanec ministerstva zahraničí USA pro Ukrajinu Kurt Volker se v nejbližší době setká s Petrem Porošenkem. "Proběhne setkání prezidenta s Volkerem ... Bude to během příštích 10 dní", řekl zdroj agentuře. Toto setkání se bude konat před třetím jednáním s Ladislavem Surkovem.


Jak uvádějí ukrajinské listy, účelem návštěvy Volkera na Ukrajině může být získání záruk od Petra Porošenka. "Nedávno Rada prodloužila zákon o zvláštním postavení Donbasu, ale je deklarativní, je nutných dalších 16-18 zákonů, základy pro fungování místních samospráv, uskutečnění voleb, posílení zvláštního statusu", vysvětlil Vesťam expert na mezinárodní záležitosti Anton Kučuchidze. Expert se ale domnívá, že Kyjev, který dva roky mluvil o destruktivní povaze Minských dohod, nemůže rychle otočit svou rétoriku pod tlakem USA.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Kdo jsou ti agenti Kremlu?

$
0
0
Erik Best
24. 10. 2017      EB
Martin Roman byl velmi bohatým mužem ještě předtím, než se stal generálním ředitelem ČEZu a pustil se s ním do pošetilých balkánských dobrodružství. Jako ředitel a spolumajitel Škody Holding zbohatl na ruských penězích. Nejprve v roce 2003 uzavřel několik obchodů se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, na kterých vydělala společnost, ze které se později stala Škoda Transportation. Jde o toho samého Vladimira Jakunina, který se přátelí s Milošem Zemanem a Vladimirem Putinem a který je proto často používán jako důkaz úzkých vazeb českého prezidenta na Kreml. 



Roman poté v roce 2004 prodal české jaderné know-how v podobě společnosti Škoda JS firmě, která je členem skupiny Gazprom. Té samé firmě pak prodal společnost, ze které se stala Pilsen Steel. Obchody na takové úrovni poskytly Romanovi zkušenosti a konexe, které jako generální ředitel ČEZu využil v roce 2006, když podepsal smlouvu o dodávkách jaderného paliva s ruskou společností TVEL namísto Westinghousu. Vzpomeňte si na tyto transakce, až budete v „liberálních“ médiích vlastněných nebo financovaných Romanem číst, kdo jsou agenti Kremlu.

Volby nebyly o tom co chtějí potentáti a jejich média.

$
0
0
Luděk Prokop
25. 10. 2017
Narazil jsem na článek PL: Jste mafie! Okamura posílá další drsný vzkaz vedení ČT a rozhlasu a rozjíždí peklo: Wollner, Moravec, Fridrichová, Sněhurka...
A tak mi to nedalo a vrátil jsem se k poznámkám uloženým ke konání a činnosti médií typu ČR a ČT. Neboť cochcárna a libovůle nejen Okamurou uvedených redaktorů (samozřejmě dle libovůle a pokynů jejich nadřízených i dalších kavárníků v pozadí) mne vytáčí již drahnou dobu. Dovolím si výňatky uvést.


Snad netřeba rozebírat jalovost nepřeberných, neustále opakujících se komentářů kdo, kdy, s kým s výstupy nulové hodnoty prokládanými pliváním po voličích, častěji a hlavně po vítězi voleb a jeho vítězství.

Nečekejme věci nehodící se, jako např. okomentovat zajímavou vele-drzost ODS, která jakoby se jejím prostřednictvím vracela ke svým kořenům. Jako parlamentní pidiklub si uzurpuje z druhého místa předsedu sněmovny, otvírají si drzé huby na suverénního vítěze voleb, se kterým ostentativně nechtějí mít nic, nic společného, takže on nemá důvod jim jakkoli vycházet vstříc, aneb je naprosto k ničemu nepotřebuje. A při tom všem co již předvedli za uplynulá léta, si hrají, světe div se - na moralisty. Neskutečná drzost, bez jakéhokoli povšimnutí „investigativců“ z provařených médií.

V ČT z vysoka kašlou (znám přiléhavější výraz) na výsledky voleb a vůli voličů a stále se naváží jak do výsledků voleb, tak do vítěze a již dlouho i permanentně do presidenta. To přeci není možné, notabene při povinných poplatcích, trpět do nekonečna. ČT přeci nemůže stále podrývat jak stát, tak i demokracii, což usilovně a již dlouhou dobu činí. Tohle zřejmě chápu nejen já ale i řada lidí, včetně Okamury, který jako jeden z mála reaguje. Například jakýmsi návrhem na zestátnění dosud protistátního rozhlasu i televize. Jak jinak než bez povšimnutí prochází SKANDÁLNÍ prohlášení Reného Zavorala : „Zestátnění Českého rozhlasu a České televize by znamenalo potlačení svobody projevu, narušení objektivního a pravdivého informování veřejnosti,” které uvedl v tiskovém prohlášení. A kterým de facto sděluje, že stát potlačuje, nebo by chtěl potlačovat svobodu projevu a narušovat objektivní a pravdivé informování. To snad soudruh žije stále v minulém režimu. Kardinální otázkou je, zda René je ten správný člověk na správném místě, když realita je obrácená.

Slovy o svobodě slova, nám novináři sdělují, že si právo na lhaní z anonymních zdrojů uhájí. Že cochcárnou s anarchií v médiích, hodlají vládnout i nadále. Anonymita zdrojů dle logiky věci, nemůže krýt lži a podlosti novinářů, ani jejich zdroje a již vůbec ne, když jsou těmi svými zdroji oni sami. Svoboda slova není a nemůže být svobodou pro manipulace a lhaní!!!!!

Ještě jsem nedopsal tyto řádky a již nás v čt mistrují, jak se počítají správně hlasy. A FIŠTEJN NÁS POUČUJE, že právě ona obecně neoblíbená soudružka Němcová je ta, která by měla dostat funkci ve sněmovně. A jak je to všechno špatně. S tou čt povinně námi placenou, se musí něco stát. Přeci si ji neplatíme za to, že nás bude permanentně nasírat a urážet. V ČT z vysoka kašlou na volby a kašlou na vůli voličů a stále se naváží do výsledků voleb a do vítěze dlužno dodat i do našeho presidenta.

To přeci není, notabene při povinných poplatcích, možné trpět do nekonečna..ČT přeci nemůže stále podrývat stát i demokracii, jak již dlouho činí. Nastává ČAS NEJVYŠŠÍ. Jinak demokracii rozcupují na maděru, jak se jim již dlouho, příliš dlouho pod hesly o svobofě a demokracii úspěšně daří. Jejich obraz demokracie je zvrácený. Příliš výrazně se liší od toho, co by si přála většina. Až katastrofálně liší, protože s železnou pravidelností prosazují přesný opak toho, co si lidé přejí. Příčiny výsledků voleb nepochopili ani vzdáleně a nyní usilovně konají tak, aby se vše vrátilo do starých kolejí. Ale za to my je platit nechceme. A dříve či později nebudeme.

P.C.Roberts: Odpočívej v pokoji americká levice

$
0
0
25. 10. 2017      PaulCraigRoberts
Kdysi za onoho času bojovala americká levice za prosazování zájmů dělnické třídy a za její ochranu před politickým i ekonomickým tlakem majitelů výrobních prostředků. Díky tomu měla svou sílu, která vyvrcholila v době, kdy si F.D. Roosevelt pro své třetí prezidentské období vybral za viceprezidenta Henryho Wallace. Třebaže byl Wallace bohatým podnikatelem, proslul jako politik, který se vždy bral za prosazování zájmů farmářů a dělníků.


Nejspíš i proto výkonní makléři demokratické strany Wallacovu kandidaturu pro toto třetí období , odmítali – a to až do okamžiku, kdy jim Roosevelt sdělil, že bez Wallace odstoupí z kandidatury i on. Teprve pak ustoupili.

Wallace si Roosevelt vybral za svého zástupce i pro své čtvrté prezidentské období. Avšak Wallacovy pokrokové názory jej partajním bossům, bankéřům Wall Streetu i britským a francouzským spojencům Ameriky mezitím odcizily už natolik, že když k dosavadním svým požadavkům přidal Wallace i zrovnoprávnění polokoloniálních zemí a spolupráci se Sovětským Svazem, rozhodli se Wallace zbavit. A tak se stalo, že na konferenci Demokratické strany v červenci 1944, kdy se dle údaje Gallupova ústavu veřejného mínění vyslovilo pro další setrvání Wallace v úřadu viceprezidenta 65 % amerických voličů a vyslovil se pro ně i prezident Roosevelt, zařídili straničtí bossové věci jinak, a viceprezidentem byl s pouhou dvouprocentní voličskou podporou lidí zvolen Harry Truman.

(Clintonský korupční systém, kterého tehdy makléří demokratů k zastavení Wallaceova viceprezidenství použili, popisují ve svém bestsellerové filmu Utajená historie Spojených států Oliver Stone a Peter Kuznick).

To byl bod obratu nejen v americké politice, ale i ve světové historii. Kdyby tehdy vůle lidí převážila nad vůlí bossů Demokratické strany, stal by se po smrti Roosevelta prvním poválečným prezidentem USA nikoliv Truman, ale Wallace. A nejpravděpodobněji díky tomuto faktu by nebyla žádná Studená válka, nebylo by NATO a nebylo by ani desetiletí trvající nedůvěry mezi USA a Ruskem, ohrožující dnes život na planetě Zemi. A namísto dnešního nespravedlivého rozdělování bohatství země jeho přídělováním jen jednomu procentu, i namísto dnešního úpadku reálných příjmů a zadlužování, ohrožujících ekonomický růst, měli bychom zde rozdělování vyrovnané, podporující silný spotřebitelský trh.

Ten silný trh a všechno ostatní shora uvedené jsme tedy v onom červenci 1944 ztratili. Moc zájmových skupin převážila nad demokracií, což se prokázalo jako nejzávažnější hřích, za který dodnes tvrdě platíme.

A kdysi tak mocná americká levice? Jako kouzelným proutkem ji proměnili v cosi téměř opačného. Dříve se stavěla za mír a chléb, dnes se staví za politiku identity a za válku. A dělnická třída byla předefinována na Trumpovy otrapy a otravy.

A tak se ani nelze divit tomu, že Rusko na agresi Washingtonu odpovídá stále jen diplomaticky. Není třeba reagovat jinak – nepřítel ničí sám sebe.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Zrušení koncesionářských poplatků, změna statusu na příspěvkovou organizaci, konec politických vlivů. Ředitele České televize a rozhlasu ať si zvolí lidi sami! V rozhovoru vysvětluje své záměry... Už jednal se dvěma politickými stranami, které by se jistým změnám asi nebránily.

$
0
0
Tomio Okamura
25.10. 2017 PL, část článku
Měli jsme v politickém programu a dokonce jsme sbírali i podpisy pod petici za zrušení koncesionářských poplatků. Plníme politický program. Česká televize nespadá pod Nejvyšší kontrolní úřad a ten nemůže kontrolovat hospodaření Českého rozhlasu a České televize. Nechápu, proti čemu kdo tady protestuje, když na druhou stranu říkají, že by se nebránili. Tak pojďme změnit zákon. Za jejich výhradami je trošku něco jiného.

Jakou konkrétní představu máte o řízení současných veřejnoprávních médií? Pokud by byla státní, jaký by měla status?

Cílem našich opatření jsou tři body: zlevnění pro občany, kontrola hospodaření a odpolitizování. My děláme vše, abychom plnili program. To je zrušení koncesionářských poplatků, za druhé změnit status na státní příspěvkovou organizaci. Jako jsou školy, nemocnice a spousta dalších. Stát má vliv na různé podniky, které fungují v tržním prostředí viz například Budvar.

Navrhujeme, aby ředitele České televize mohli lidé volit přímo. Konec politických vlivů ve veřejnoprávních médiích. Ředitel by byl přímo volen občany. A můžeme to spojit s nějakými jinými volbami. Stejně prosazujeme digitalizaci státní správy, a kdyby k ní došlo, můžeme mít elektronické volby stejně jako v mnoha jiných vyspělých zemích. To vše je k diskusi. Chceme odpolitizované vyvážené zpravodajství, aby struktura pořadů odpovídala co nejširšímu množství názorových proudů v České republice. Mimochodem navrhujeme, aby pod NKÚ spadaly všechny neziskové organizace, které mají příjem z veřejných peněz.

Dnes hospodaří Česká televize s rozpočtem asi sedm miliard korun a Český rozhlas asi 2,2 miliardy. Na jejich hospodaření je potřeba skutečně řádně dohlédnout. Slibujeme si od toho slevu pro občany i proto, že bychom mohli určitým kvocientem svázat financování České televize a Českého rozhlasu se státním rozpočtem. Kdyby ekonomika fungovala dobře, mohly by mít více, kdyby fungovala hůře a stát by se zadlužoval, měly by méně. To by bylo spravedlivé a měli bychom úspory. Domnívám se, že Česká televize by mohla ušetřit až dvě miliardy korun.

Z čeho vyplývá, že máte podezření, že by potřebovala veřejnoprávní média důslednější kontrolu hospodaření?

Naši voliči nejsou spokojení s vyvážeností pořadů v České televizi a Českém rozhlase, pořady jsou zmanipulované, lžou, překrucují, dávají za pravdu určitému názorovému proudu a neplní veřejnoprávní rozměr.
V České televizi se peníze zcela neprůhledně přidělují zájmovým skupinám, vytvářejí se nekvalitní televizní pořady jen na základě toho, kdo je čí kamarád, vytváří se úplně zmanipulované zpravodajství, zmanipulované pořady, například v pořadu Reportéři ČT, pořadu 168 hodin, které si zprivatizovali sami redaktoři Marek Wollner, vedoucí redaktor, a Nora Fridrichová v pořadu 168 hodin. Je tady Václav Moravec, který si zprivatizoval pořad za veřejné peníze, za koncesionářské poplatky. Důkazem toho je, že já jsem byl pozván za celé čtyři roky pouze jednou, přitom pan Gazdík tam byl nesrovnatelně častěji, přitom neměli preference. Manipulují s veřejným míněním jen na základě toho, zda někoho mají rádi nebo ne. To je nepřípustná praxe. Naopak chceme demokracii, aby Českou televizi a Český rozhlas řídil přímo volený ředitel, který bude podléhat veřejné kontrole a který se každý den bude sám sebe ptát, jestli skutečně zastupuje co nejširší názorové spektrum ve společnosti. Dnes tomu tak není.

První reakce na váš návrh byly, že ohrožujete demokracii. Co vy na to?


Dali jsme na stůl problematiku České televize a Českého rozhlasu a hned to vzbudilo odpor tzv. pražské kavárny a s ní spojených mainstreemových médií. Mně a SPD se snaží podsunout, že je to proti demokracii. Opak je pravdou. My říkáme, aby nevolila ředitele politicky zvolená Rada České televize, ale přímo lidi. To je totální odpolitizování. Mainstreamová média lžou, manipulují a překrucují.

ČT i ČRo to odmítají. Teď ke konkrétním reakcím. Podle generálního ředitele ČRo René Zavorala svými výroky nejen ohrožujete principy demokracie. „Byl by to krok zpět k totalitnímu systému, kterého se česká společnost zbavila v listopadu 1989 po sametové revoluci. Zestátnění Českého rozhlasu a České televize by znamenalo potlačení svobody projevu, narušení objektivního a pravdivého informování veřejnosti,“ uvedl Zavoral pro ČTK. Připojila se k tomu i Česká televize, podle ředitele Petra Dvořáka jsou média veřejné služby silná, nezávislá a v žádném případě neslouží politickým nebo ekonomickým cílům. Co říkáte těmto reakcím?

Vždyť to tak mají i v jiných zemích. Státní televize je prostě státní. Jestli je pro pány ředitele ohrožením demokracie to, aby byli voleni přímo občany, tedy těmi, kdo je platí, tak by měli okamžitě oba dva složit funkci, protože to jsou normální fašizující tendence. Oni chtějí být diktátory. Vždyť oni jsou placení občany, oni by se jim měli zpovídat! Vždyť v Českém rozhlase plus dokonce nedávno zveřejnili na internetu kreslený komiks, který dehonestoval moji osobu. Jestli za veřejné peníze mají redaktoři čas pracovat na tom, aby dehonestovali toho, kdo má jiné názory, tak kde to jsme?

Nejsou pod veřejnou kontrolou. Skutečná demokracie je, aby byl ředitel přímo volen občany. To je demokracie. Já chápu, že páni ředitelé nechtějí být voleni přímo občany a zpovídat se jim, ale my to prostě chceme. Naši voliči jsou hrubě nespokojeni vyvážeností pořadů.

Když si představíme současná veřejnoprávní média jako příspěvkové organizace nebo jednu příspěvkovou organizaci, kterou bude platit stát, jak zajistíte, že bude zaručena vyváženost a objektivita zpravodajství, když peníze půjdou od státu? Na vysílání opět budou mít politici vliv.

Byl by to mandatorní výdaj. Není možné o politickém vlivu hovořit.

Přímo volený ředitel, model příspěvkové organizace. Existovala by nějaká další Rada? Jak by fungoval způsob řízení?


O konkrétním naplnění našich představ rádi budeme diskutovat.

Teď jste byl hostem ve veřejnoprávních médiích. Jaké jsou reakce na váš návrh?


V pondělí jsem byl v Českém rozhlase a jednomu z redaktorů se tento můj názor nelíbil, šel se mnou do garáže, zjistil bych jeho jméno, ale teď ho tu nemám… Ohrazoval se slovy: „My hlídáme veřejnoprávnost.“ A já jsem se ho ptal: „Od koho máte mandát? Vy jako redaktor, vy jako redakce? My ho máme od voličů. Od koho máte vy?“ Neměl odpověď. Odtrhli se od reality, vsugerovali si, že oni mají hlídat veřejnoprávnost neboli prosazovat své názory, které oni si myslí, že jsou správné, a jakýkoli jiný názor je špatný a cenzurují. To není veřejnoprávnost.
Česká televize a Český rozhlas jsou politicky zmanipulovaná média, dávají mnohem větší prostor názorovému proudu, s kterým redakce souhlasí, než proudu, s kterým nesouhlasí. Příkladem je i přístup k těm, kteří mají euroskeptický pohled, jsou proti migraci a islámu… Já jsem byl hlavním nositelem tohoto názoru a nepozvali mě. Vůbec za námi nejezdili s kamerou, abychom se mohli vyjádřit pro hlavní zpravodajský pořad. Nebyli jsme vidět, protože máme jiný názor, ale my zastupujeme více než půl milionu voličů.




Zatím možnost zestátnění veřejnoprávních médií odmítly v podstatě veškeré politické strany. Například Jan Bartošek v reakci na vaše slova uvedl: „Jde o útok na demokracii.“ Andrej Babiš: „Samozřejmě nikdo tady nic nechce zestátňovat. Máme jasný systém a my nic nechceme měnit.“ Pravdou je, že koncesionářské poplatky by rádi zrušili komunisté. Jak chcete změny prosadit?


Oni asi nerozumí našemu návrhu. Podle mě nepochopili návrh. Jestli jsou proti státní příspěvkové organizaci? To by muselo být ohrožením demokracie to, že jsou školy nebo nemocnice státní příspěvkové organizace. Oni to chápou, jen plivnou špinavou slinu, protože jim stávající systém vyhovuje. Jsou to stranické oligarchie, elity. Ale my neděláme politiku pro stranické elity. My chceme změnu, chceme demokracii. Říkat, že státní příspěvková organizace je nedemokratická? Vždyť jsou v každém odvětví. Plácnou něco, aniž se na věc podívají, aniž si něco nastudují. Typické.

Když budete pro návrh hledat politickou podporu, kým začnete?

To si nechám pro sebe, ale už jsem to projednával se dvěma politickými stranami, které jsou také nespokojeny se současným fungováním České televize a Českého rozhlasu. Určitě by chtěli změny. Bylo mi řečeno, že je to zajímavé a že bychom mohli téma společně posouvat. Chci podporu hledat širší, zeptám se i dalších stran. Navenek to nesdělují, ale interně nám to řekli. Chápu, že se bojí, protože z jejich pohledu je to taktické. Ale my jsme navrhovatelé těchto změn, měli jsme to v programu, nemáme se za co stydět, několikrát jsme o tom hovořili a říkáme to veřejně.
Znovu říkám, jak si někteří redaktoři zprivatizovali pořady za veřejné peníze, tvrdě pomlouvají, špiní a dehonestují někoho jen proto, že má jiný názor. Typický je pořad 168 hodin. Záměrně má status satirického pořadu a pak je velice těžké účelovou dehonestaci a špinění z hlediska Rady pro rozhlasového a televizního vysílání posuzovat. Schválně to takto mají udělané, aby žádná stížnost nemohla uspět. Neboli mohou kohokoli beztrestně pomlouvat a špinit.

Teď je o vás každopádně velký zájem, byl jste v České televizi i v Českém rozhlase…

Byl jsem pozván do pořadu, kde bylo řečeno, že tématem bude povolební spolupráce a politická situace. To byl jen úvod, a následně mě redaktorka špinila, dehonestovala na svých výmyslech, když například řekla, že jsme měli volební štáb v hotelu Čechie na Praze 8, a ptala se, proč jsme ho měli v hotelu, který vlastní pan Janoušek a pan Pitr. Já jsem řekl, že jsem nevěděl, že ten hotel vlastní. Vedoucí tohoto hotelu dělá naše členka, pracuje tam a ona nám to domluvila. Nabídka byla nejlevnější v Praze, byly tam vhodné prostory, proto jsme to tam měli.

V životě jsem neviděl pana Janouška a Pitra a nikdy jsem s nimi nemluvil. Ona se mě ptala stále dokola, proč jsme byli u pana Janouška a Pitra a ještě k tomu přidá pana Hrdličku, nějakého kmotra, kterého znám jen z médií. Totálně zmanipulovaný pořad s cílem nás pomluvit, naznačit, nemá žádné důkazy. Je pravda, že jsem se trochu v tom pořadu rozzlobil, měl jsem udržet jako profesionál klid, ale poslední dny spím čtyři hodiny. Ale takto, když veřejnoprávní média podsouvají informace, vytvářejí dojem, že na každém šprochu pravdy trochu. Jen aby nás pošpinili a vymysleli si něco? To je neuvěřitelné. Když se veřejnoprávní médium na něco zeptá, měli by k tomu mít nějaký základ.

Musel jsem se obhajovat, že to tak není, není to pravda, že s tím nemám nic společného.






To je cílem redaktorů, ti, kteří se nehodí a mají jiné názory, tak je pošpiníme, dehonestujeme, vzneseme podezření, pro které nemají základ. To je normálně mafiánská práce. Obelžou vás, pozvou na jiné téma, vytáhnou něco, co si redaktorka vymyslela nebo to vymyslel nějaký její kamarád novinář a pak se vás na to ptají v éteru, abyste se jen museli bránit. Práce Českého rozhlasu a České televize je, že si něco o vás úplně vymyslí… chtěl bych, aby si to čtenáři dokázali představit. Úplně si něco vymyslí, co neexistuje, omílají to v pořadu a vy se pořád hájíte, že to není pravda, což vytváří dojem, že redaktor může mít pravdu, nebo já můžu mít pravdu. To je přeci otřesná práce! To je normální mafie za veřejné peníze. Takhle se nedá pracovat. Ukázat na někoho, kdo vůbec nic neudělal, a ničit mu život jen proto, že má ten člověk jiný názor nebo že mu není sympatický. My máme velmi špatné zkušenosti. To je neúnosné. Můžu porovnávat, dělal jsem rozhovory pro desítky světových médií.

Jakou vy byste měl představu o fungování veřejnoprávních médií? 

Veřejnoprávní médium by mělo měřit všem stejným metrem, propagovat dobré hodnoty pro českou společnost: pracovitost, slušnost, pomáhat si, přát si, nelhat, být nesobecký, nebýt lhostejný. Také prosazovat vlastenectví. Takové hodnoty by mělo razit veřejnoprávní médium. To jsou hodnoty pro komerční televize nezajímavé, chápu. Ale proto jsou veřejnoprávní média, aby zkvalitňovala společnost. Ale tady je to úplně naopak. Zpravodajství veřejnoprávních médií je cílem politických manipulací, dehonestace, i občanské, bez zodpovědnosti vůči občanům. A to není jen zpravodajství. Vzpomeňme na skandální pořad, pohádku o Sněhurce. Vysílají pořad, kde říkají, že jedinou vadou Sněhurky je, že má příliš bílou pleť, proto se seznámila se snědým mladíkem a pak měli čokoládové děti. Nechápu, proč se překrucuje pohádka ve jménu politické korektnosti nebo multikultury. Stejně tak Planeta Yó, kde otevřeně podporovali vítání nezákonných migrantů. Opravdu, to jsou pořady pro malé děti. Proč se politizují pohádky? To není normální. Proč se to překrucuje? Sněhurka byla bílá, tak byla bílá. Když bude pohádka o arabském princi, tak to bude o arabském princi. To přeci nikomu nevadí.

A ještě doplním k těm reakcím. Ozvaly se potrefené husy. Kdybychom prosadili návrh, tak odstřihneme přísavky a zásadně posílíme veřejnou kontrolu. Odmítáme politizaci, to chci zdůraznit. Když si občané volí přímo ředitele a hospodaření by nově mohl kontrolovat NKÚ, to naopak je ku prospěchu občanů a je totální odpolitizování. Dnes má ředitel odpovědnost pouze vůči Radě České televize nebo Radě Českého rozhlasu, které jsou voleny politiky a sněmovní vládní většinou. To je jednoznačná politická linka, od které to chceme odstřihnout.

Jaká je politická atmosféra v prvních dnech po volbách?

Chtěl bych zdůraznit a lidé se mě na to ptají… Drtivá většina lidí, která se dostala do parlamentu se buď hádá, nebo se špiní, nebo se hned ze začátku odmítají bavit o prosazování politickém programu. Nebo dokonce některé stany řekly, že chtějí být od počátku v opozici a vůbec neprosadí program. Budou jen čtyři roky tučně placeni na lukrativních korýtkách jako například Piráti. Voliči už si všimli, že se snažíme hned od počátku prosazovat náš program. Od prvního dne po volbách obcházíme strany, hledáme podporu pro referendum, pro nulovou toleranci přijímání migrantů v rámci migrační vlny včetně zákazu udělování azylu muslimským migrantům a aktivně obcházíme politické strany s tím, že chceme zakázat propagaci práva šaría a džihádu v ČR jako první krok.

... .... .... .....

Sociální demokracie podle A. Mitrofanova

$
0
0
Jiří Paroubek
25.10.2017 VašeVěc

Nezávislý zahraniční novinář Erik Best, dlouhodobě působící v Česku označil mezi deseti viníky volební porážky sociální demokracie a jejího tragického volebního výsledku 7,3 % také novináře Práva Alexandra Mitrofanova. Jen tak mimochodem, na prvních pěti místech Erik Best stanovil toto pořadí: R. Pokorný, M. Roman, Z. Bakala, B. Sobotka a M. Růžička. Mitrofanov je na poměrně čestném 9. místě viníků debaklu ČSSD a v mysli E. Besta daleko před volebním lídrem strany L. Zaorálkem. Má to svojí logiku.


Je zajímavé, jakým způsobem se ve svém dnešním článku pod názvem „Ztratí ČSSD voliče V. M.?“ Mitrofanov snaží bagatelizovat odpovědnost vedení ČSSD a jmenovitě svého dlouholetého favorita Sobotky za strašlivou volební porážku. Imaginární volič V. M. vyjadřuje vlastně názory A. Mitrofanova. Prý přestane být voličem ČSSD za situace, pokud dojde k návratu (rozuměj zřejmě do vysokých stranických funkcí) „všech, kteří stranu poškodili“. Jsou to prý lánští pučisté, také Onderka, Škromach, Foldyna, Paroubek, Zimola, Tejc …… Tedy ano, V. M., s nímž se plně ztotožňuje A. Mitrofanov, vůbec nevadí současné neschopné vedení strany, ale kdokoliv, kdo by ho mohl snad nahradit.

Za druhé, sociální demokracie by prý neměla jít do vlády s hnutím ANO. Souhlasím, pokud se strana ponoří do chaosu, není možné o vládním angažmá vůbec uvažovat. Jen se ale ptám, když se podívám, na převažující „materiál“ v poslaneckém klubu, zda je možné v konkurenci Okamury, Bartoše a jeho Pirátů dělat vynikající opoziční práci a vybřednout z opozice v příštích volbách s lepším volebním výsledkem, než je 7,3 % hlasů.

A za třetí, pokud prý strana podpoří prezidenta Zemana ve volbě na druhé volební období, nebude již mít hlas voliče V. M. M. Zeman mě osobně uškodil v minulosti mnohokrát. Neberu to nijak fatálně. Ale lepší prezident prvého řádu, nežli prezident třetího řádu. Pan Mitrofanov má ovšem dlouholetou averzi vůči Miloši Zemanovi. Vůbec tím nechci říct, že je agentem cizí mocnosti, která si nepřeje Zemanovo znovuzvolení. Ani nechci tvrdit, že je na výplatní listině firmy Bison & Rose. Vůbec ne. Pan Mitrofanov prostě má své nezávislé názory. Podporuje ty, kteří ničí sociální demokracii a dlouhodobě projevuje nesmírnou nenávist k Miloši Zemanovi. Prostě volič V. M. plně vyjadřuje názor A. M., tedy Alexandra Mitrofanova. Měl by se pod tyto názory jen podepsat a neschovávat se za imaginární čtenářem Práva.

- - -

Erdogan bodl Putina nožem do zad – už potřetí! (Srbsko a Polsko)

$
0
0
Yekta Uzunoglu
25. 10. 2017    blogYU
Již roky se snažím tady, ve svém druhém domově, vysvětlit, že aby člověk mohl pochopit současnou Erdoganem prezentovanou "politiku", je třeba především pochopit tureckou mentalitu. Erdogan je totiž prvním tureckým státníkem, který v dějinách Turecka přichází se svou pravou tureckou mentalitou do politiky nejen doma, ale i v zahraničí! Po bezdůvodném sestřelení ruského letadla s Turky, se Putin, který dlouho ignoroval upozornění svých blízkých poradců a "chlapsky" věřil Erdoganovi, kterého vnímal jako "chlapa", probudil.


Přestože při novém sblížení s Erdoganem byl Putin už opatrný a snažil se spíše diktovat Erdoganovi svoje podmínky přibližování ve vzájemných vztazích, přece jen asi pořád věřil, že se dá s Erdoganem leccos realizovat. Jen v tomto roce se opakovaně sešli a počet vzájemných telefonátů nelze ani sčítat.

V tom duchu přijel Putin do Turecka i 28.09.2017 a jak nám opět světová media prezentovala, vypadalo to, že se sešli dva praví "bratři ", co tahají za jeden provaz dokonce i proti EU a možná i proti NATO, jelikož šlo i mimo jiné o prodej SS 400 Turecku!

Nevíme, co se tam skutečně stalo tak vážného, že Erdogan hned následně odletěl s téměř celou svou vládou včetně náčelníka generálního štábu turecké armády na Ukrajinu, kde mimo jiné prohlásil, že Turecko nikdy nebude akceptovat, že Rusové Krym anektovali, že pevně stojí na straně Ukrajiny. To byl už druhy nůž, co Erdogan bodl Putinovi do zad.

A pak?

Pak hned jel do Srbska, kde jeho lidé nadiktovali srbské straně, že na přivítání Erdogana musí být na letišti srbský prezident a celá vláda tak, jako se dosud žádnému sultánovi v dějinách takového přivítání ze strany Srbů nedostalo. Skutečně, nejen srbský prezident, ale celá srbská vláda byla na letišti v pozoru a vítali Erdogana jako svého zbožněného sultána! Erdogan jim tam diktoval, že se musí sblížit s Bosnou, že Srbsko vždycky patřilo Osmanům a že se v té tradici musí teď pokračovat. Srbsko, které dle mého laického názoru je ze slovanských národů nejblíž k Rusku i tím, že jsou pravoslavní! Erdogan nechal svým ministrům podepsat kdejakou dle všeho pro Srbsko nevýhodnou smlouvu, přitom to bylo Turecko, které se se svými spojenci při rozpadu Jugoslávie postavilo všemi prostředky proti Srbsku! Srbsko zanedbané Ruskem, se stalo příležitostí pro Erdogana, jak ho kolonizovat.

Ani s tím se Erdogan nespokojil a hned poté odletěl do Polska, opět s celým svým štábem a tam, křičel do mikrofonu, že Osmanská říše během válek s Ruskem stala vždy při Polsku a je tam, aby na té bratrské soudržnosti v dějinách stavěli i nyní! Ano, jak víme, v dějinách Osmanská říše vždy byla na straně kdekoho, kdo měl sebemenší konflikt s Ruskem, tím i na straně Polska, se kterým ani národnostně, ani jazykově, ale ani kulturně či nábožensky neměla žádný styčný bod! Celé 19. století vozili do Istanbulu polské důstojníky , aby je tam vyškolili, ozbrojili, naučili je poslušnosti k sultánovi a pak je poslali zpátky, aby bojovali proti Rusku.

 Dodneška ta nejatraktivnější vesnice v Istanbulu nejen pro istanbulskou buržoasii se jmenuje Polonez Köy, která byla založena1842 (köy = vesnice) a Istanbul byla po Paříži druhým místem s nejvíce polských politických exulantů. Sultán otevřel brány své říše pro každého Poláka, kdo byl či něco učinil proti Rusku. Dokonce postavil zvláštní ubytovnu nedaleko svého paláce pro polské důstojníky , kteří přijížděli do Istanbulu pro nové pokyny a který dnes se jmenuje Hotel ARMÁDA!
To, že se na základě pokynu či rady kde jaký osmanský Paša musel oženit s nějakou Polkou, patřilo k tradici Osmanů v 19. století o přátelství spojené se sexem s ženami svých "spřátelených zemí"! Tak i matka nejslavnějšího tureckého básníka všech dob Nazim Hikmet byla Polka, která zákonitě musela přijmout turecké jméno, ano byla dcera Konstantina Borzeckiho!

Erdogan nyní chce přivázat k sobě Polsko proti Rusku právě na těch "historických základech"!

Co všechno během té cesty Erdogana v Polsku, kde stále dával do popředí historické anti ruské vztahy, stojí, nevím. Zda zahrnuje ta spolupráce dodávky turecko-polského vojenského materiálu, jinak zbraně pro Ukrajinu, nevím, vše je možné, když ta spolupráce dle slov Erdogana má mít své základy v 19. století na ryze anti ruské společné frontě!

Co tím chce Erdogan docílit? Vytvořit širokou frontu proti Rusku? Tak jako za dobu Osmanské říše?

Neskutečné množství zbraní. Syrská armáda dobyla gigantický sklad teroristů s výzbrojí NATO (VIDEO)

$
0
0
- mbi -
25.10.2017    Eurasia24
 
Syrská armáda podporovaná ruským letectvem dobyla v Mayadinu na východě země dosud největší sklad zbraní a obrněné techniky Islámského státu. Sklad obsahoval prakticky všechny druhy pozemích zbraní počínaje automatickými puškami a konče tanky, mimo jiné také nebývalé množství dronů.


„K tomu, abychom ze skladu odvezli všechno, co zde ozbrojenci z Islámského státu zanechali po svém útěku, budeme potřebovat minimálně šest dní. Je tu velké množství zbraní a spojovací techniky zahraniční výroby,“ sdělil velitel operace vedoucí k osvobození města brigádní generál Syrské arabské armády Hassan Suheil.Mayadin byl logistickým centrem IS s dobře zorganizovaným systémem skladů a dílen. Jeho obsazením zasadili syrští vojáci teroristické organizaci krutou ránu: ukořistili ruční a protitankové zbraně, dělostřeleckou výzbroj včetně munice, improvizované miny, ale také tanky a obrněné transportéry ukořistěné syrské armádě v předchozích bojích.

Sklad v Mayadinu skrýval také prostředky satelitního spojení, radiolokační zařízení, zdravotnické vybavení nebo dílnu na výrobu dronů s desítkami již hotových aparátů, které bojovníci IS používají k průzkumu a přesnému bombardování.

Velkou část arzenálu teroristů představují zbraně, které mají ve výzbroji státy NATO. Například 155mm houfnice vyrobené v roce 2011.

„Ukořistili jsme nejmodernější zbraně vyrobené v USA, Belgii a Velké Británii a zařazené do výzbroje zemí NATO,“ zdůraznil generál Suheil.

Mayadin leží asi 40 kilometrů na jihovýchod od administrativního centra provincie Dajr az-Zaur na strategicky důležité magistrále spojující Aleppo s obcí Abu-Kemal na hranicích s Irákem.

Až donedávna byl Mayadin nejsilněji opevněným městem Islámského státu na východě Sýrie a honosil se statutem dalšího „hlavního města“ IS.


Nebenzja: hlasování Rady bezpečnosti OSN o Sýrii bylo představení na očernění Ruské federace. Ministerstvo zahraničních věcí USA vyjádřilo zklamání z blokování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii Ruskem

$
0
0
25. 10. 2017       zdroj a zdroj
Nebylo třeba urychleně prodlužovat mandát pro šetření chemických útoků, který končí 17. listopadu. Hlasování o návrhu rezoluce ohledně prodloužení mandátu k šetření chemických útoků v Sýrii Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW) bylo představení, započaté s cílem očernění Ruska, řekl novinářům 24. října stálý zástupce RF při OSN, Vasilij Nebenzja.


"Bylo to dobře zrežírované, naplánované představení. Absolutně nebylo v tomto okamžiku třeba prodlužovat společný mechanismus vyšetřování, jehož mandát skončí 17. listopadu", zdůraznil Vasilij Nebenzja.

Stálý zástupce Ruska při OSN je přesvědčen, že odklad termínu rozhodnutí o prodloužení mandátu vyšetřování nijak neovlivní osud samotného mechanismu šetření. Prodloužení může být schváleno kterýkoli jiný den do 17. listopadu tohoto roku.

Jak IA Regnum informovala, 24. října Rusko zablokovalo přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o prodloužení o další rok pravomocí společného mechanismu (CMP) Organizace spojených národů a OPCW pro vyšetřování incidentů, jež zahrnují použití chemických zbraní v Sýrii. Postoj Ruska spočívá v tom, že nejprve je třeba se seznámit se zprávou o činnosti, která byla provedena v předchozím období.

Ministerstvo zahraničních věcí USA vyjádřilo zklamání z blokování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii Ruskem

Ministerstvo zahraničních věcí USA vyjádřilo zklamání nad rozhodnutím ruské strany blokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN o prodloužení mandátu komise, která šetří chemické útoky v Sýrii.

"Jsme zklamaní, hluboce zklamaní z toho, co udělalo Rusko na základě politických úvah, které jsou důležitější než Syřané, kteří byli brutálně zabiti (v důsledku chemických útoků. Pozn. RT)", prohlásila mluvčí ministerstva zahraničí USA Heather Nauertová.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Historická transakce: zbraně pro Filipíny, kopějky pro Rusko

$
0
0
25. 10. 2017           zdroj
Ministři obrany RF a Filipín Sergej Šojgu a Delfin Lorenzana podepsali dohodu o dodávkách RPG-7V a nábojů k nim, která je historickým dokumentem vzhledem k tomu, že nyní je v Asijsko-Tichomořském regionu pouze jedna země, která nenakupuje ruské zbraně (je to Brunej). Tato transakce byla netrpělivě očekávána, naděje na ni se objevila s nástupem k moci nového prezidenta Rodriga Duterte. Detaily jsou však i nyní pod rouškou tajemství, dokonce polooficiální je i informace o granátometech. 

Kdy, kolik, za kolik není známo. Co se dá za těchto okolností říci o dohodě, jejím významu a perspektivách pro účastníky? Pravda.Ru adresovala tyto otázky šéfredaktorovi časopisu "Kalašnikov. Zbraně, střelivo a vybavení" Michailu Degťarevovi.

Podle něj má dohoda čistě politický charakter, protože "z finančního hlediska to jsou kopějky": "ruční pěchotní zbraně nejsou podle dnešních měřítek finančně objemné". Pro srovnání - jeden vrtulník je mnohonásobně dražší než hodnota všech samopalů a RPG, které jsou plánovány k dodání na Filipíny.

"Marginalita také není příliš vysoká, protože ceny ručních pěchotních zbraní jsou na konkurenčním trhu dost nízké a jasné. Naše pěchotní zbraně nepatří k těm nejdražším. Proto zde nejde o to, aby se vydělaly peníze, ale o to, jak demonstrovat srdečnost a pevnost našich vztahů, aby se s jistou v určitém okamžiku podpořily Filipíny a jejich vláda v oblasti výzbroje, případně nově formovaných jednotek, modernizace některých důležitých jednotek. Pro nás je velmi důležité, aby byly tyto jednotky vyzbrojeny ruskými zbraněmi", řekl Degťarev.

Domnívá se, že pro Rusko je tato transakce "dobrou reklamou na územním regionálním trhu" a "dobrá praxe využití našich zbraní" je pro výrobce, obsluhu a ministerstvo obrany možnost "sledovat, jak se chovají naše typy zbraní současné výroby v různých klimatických pásmech, v různých podmínkách, s různou obsluhou".

Prohlášení filipínského prezidenta o tom, že z hlediska nákupu zbraní je Rusko lepším partnerem než USA, protože Moskva se nesnaží diktovat své podmínky transakce, expert okomentoval takto: "Měli bychom hovořit právě o zdravějším vnímání nikoli finanční, nikoliv ekonomické, ale právě politické složky těchto smluv. Jsme v tomto smyslu pružnější než Amerika". 

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Břemeno českých zpravodajských služeb v podobě výročních zpráv

$
0
0
26.10.2017 Agentura Exanpro
Specifické hodnocení (12031)

Pomalu končí rok 2017 a české zpravodajské služby za sebou stále táhnou břemeno spojené s předešlým rokem 2016. Tím břemenem je veřejná výroční zpráva, což znamená, že se jedná o břemeno, které vyvstává každoročně. Pokud ale zvážíme, že zpravodajské služby* nejsou schopny v posledních letech zveřejňovat své výroční zprávy za hodnocený rok dříve než v období mezi měsíci září až listopad následujícího roku, tak musíme upřesnit, že toto břemeno nevzniká každoročně, nýbrž nepřetržitě trvá. 



Na přelomu října a listopadu 2017 budou zveřejněny výroční zprávy dvou českých zpravodajských služeb (BIS* a VZ*) za rok 2016, avšak přibližně za tři měsíce by se již měli příslušníci těchto služeb zabývat zpracováváním další výroční zprávy, a to za rok 2017. Vytváření výroční zprávy se tak stalo téměř celoroční záležitostí, což je vážným signálem k tomu, aby se tím začaly zaobírat odpovědné osoby (členové vládního kabinetu a poslanci a senátoři v příslušných komisích a výborech), neboť se ztrácí význam a přínos vytvářeného dokumentu a naopak se mrhá silami a časem pracovníků zpravodajských služeb, které by mohly být využity vhodnějším způsobem.

Utajovaná verze výroční zprávy má význam jak pro samotnou zpravodajskou službu jako analýza vlastní činnosti, tak především pro vládu jako řídící orgán státních zpravodajských služeb. Utajovaná (neveřejná) výroční zpráva musí národní vládě vždy sloužit jako jeden z dokumentů pro kontrolu své vládní odpovědnosti za uplynulý rok a pro upřesnění činnosti (úkolů) zpravodajským službám na následující, tedy zpravidla již aktuální rok a k tomu i na rok příští (což vychází z toho, že z důvodu časových prodlev by se každoročně mělo plánovat vždy na dva roky dopředu: pro první rok potvrzení a rozvedení úkolů nebo jejich jiné upřesnění, pro druhý rok pak rámcové stanovení úkolů a činnosti). Členové vládního kabinetu podle zprávy zváží, zda všechny záležitosti v ní uvedené byly ze strany vlády vždy odpovědně řešeny a vyřešeny. Pokud ne, přijímá vláda opatření k nápravě. Výroční zpráva je v tomto smyslu také možností zpravodajské služby zdůraznit určité události, záležitosti či problémy, které nepovažuje za dostatečně vyřešené a které mohou představovat problém, nebo dokonce vážnou hrozbu pro další období. V dalším se vláda podle obsahu výroční zprávy rozhoduje, jak budou upřesněny úkoly příslušné zpravodajské službě na následující čili aktuální rok, a dále rozhoduje, jaké rámcové úkoly budou stanoveny na rok příští.

Výroční zpráva je rovněž jeden ze způsobů, jímž vláda kontroluje plnění uložených úkolů zadaných zpravodajským službám a také stav a výkon služeb vzhledem k požadovaným výsledkům. Na základě zjištění přijímá vláda nezbytná opatření směrem ke zpravodajským službám. Jedním souborem úkolů jsou takzvané „zpravodajské požadavky”* vlády, z nichž jsou vymezovány „prioritní zpravodajské požadavky”*. Plnění těchto požadavků musí být dostatečně rozvedeno ve výroční zprávě. Úvodním nedostatkem v jejich plnění však bývá až příliš obecná formulace těchto požadavků (blíže viz produkty z kategorie Odborná zpravodajská nauka, např. produkt 2112 „Fáze zpravodajského procesu aneb Jak funguje kruh zrání”).

Pokud má utajovaná výroční zpráva co nejlépe sloužit výše zmíněným cílům, musí být vládě předána co nejdříve po skončení hodnoceného roku. Pro naplnění praktického významu to znamená nejpozději do konce března následujícího roku. Jestliže to zpravodajská služba není schopna splnit, je nutné změnit formu a způsob vytváření výroční zprávy (podrobnější objasnění provedeme na obsahu výročních zpráv za rok 2016 po jejich zveřejnění v neutajované podobě).

Žádné politické události jako volby včetně volební kampaně nemohou mít vliv na včasné předání utajované zprávy členům vládního kabinetu a prezidentovi ČR, případně dalším adresátům. Stejně tak nemohou žádné události a aktivity zabránit nové vládě, aby se po nástupu do úřadu začala neprodleně zabývat činností a stavem státních zpravodajských služeb, které řídí. To patří k primárním zájmům každé vlády, jež musí řešit v prvních týdnech svého funkčního období. Jedním z prvních úkonů nové vlády, která zahájí svou činnost na počátku roku 2018, by mělo být seznámení s posledními utajovanými výročními zprávami všech českých zpravodajských služeb. Kromě toho by měl nový premiér co nejdříve provést návštěvu ústředí těchto služeb, čímž vyzdvihne jejich důležitost a potvrdí politické výroky o významné roli zpravodajských služeb v současném dění.

Neutajovaná neboli veřejná verze výroční zprávy neplní žádnou funkci pro rozhodovací proces vlády a její zveřejnění tak není z časového hlediska důležité. Veřejná výroční zpráva je cílena na média a širokou veřejnost, avšak vzhledem k několika faktorům je otázkou, zda je vůbec nutné vytvářet neutajované verze výročních zpráv zpravodajských služeb. Prvním faktorem je samozřejmě nadbytečná zátěž. Dalším pak to, že ve zprávách obvykle chybí jakákoli zmínka o těch událostech, které byly v příslušném roce rozebírány v médiích a zároveň se týkaly nebo byly pokrývány činností zpravodajských služeb (příkladem je bod 1 v produktu 12014 nazvaný „Obsah zprávy nezahrnuje již dříve veřejně publikované události v souvislosti s činností BIS“). Zvláštní je i to, že veřejné výroční zprávy vydávají jen dvě ze tří českých zpravodajských služeb (veřejnou zprávu nevydává ÚZSI*).

Veřejné výroční zprávy neplní žádnou praktickou, ani veřejně prospěšnou funkci a vzhledem ke svému rozporuplnému obsahu jsou nevhodným výtvorem. Písemná forma veřejných výročních zpráv by měla být nahrazena stručným a věcným ústním brífinkem pro média a pozvané hosty. Brífink by měla organizovat a provést vláda jako řídící orgán, čímž by zároveň prokázala svou odbornou způsobilost v řízení zpravodajských služeb (jeden brífink o činnosti všech služeb). Veřejnost se s brífinkem může seznámit prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zpravodajské služby by neměly dokazovat svoji potřebnost a důležitost písemnými dokumenty, a už vůbec ne kostrbatými slohovými útvary, přičemž by to po nich neměli vyžadovat ani výkonní politici, kteří z těchto aktivit sledují vlastní politický prospěch. Zpravodajské služby by se měly veřejnosti prezentovat tak, že se místo psaní nadbytečného dokumentu, jenž vytvářejí a upravují několik měsíců, než jej nakonec zveřejní, soustředí plně a poctivě na zpravodajskou podporu v zajišťování bezpečného prostředí před reálnými hrozbami a budou minimalizovat aféry ve vlastních řadách.

Zpravodajské produkty související s působením českých zpravodajských služeb:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze“.
Zpravodajský produkt 12031
Specifické hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO

Panuje strach z Ruska a Čarnogurský doporučuje Slovensku vystoupit z NATO

$
0
0

Odvácení rozvrácení

$
0
0
Jaroslav Loudil
26. 10. 2017
Polní tažení v Sýrii je u konce. Dá se označit za velké vítězství Vladimíra Putina a Ruské federace. Ještě před dvěma lety totiž  hlásné trouby západní propagandy masírovaly  vlastní národy  jednou lží za druhou o tom, kdo je vlastně  v Sýrii ten "dobrý" a ten "zlý".  Doktor Asad, který  v Anglii vystudoval na očního lékaře a který ani nechtěl prezidentskou funkci v Sýrii převzít / nebýt náhodné smrti jeho staršího bratra/ byl  v zemích NATO vykreslován jako zvrácená osoba toužící jenom po krvi, masových vraždách civilistů , mučení a znásilňvání nevinných. Osvětimský doktor Mengele či  obergruppenfuhrer SS a generál policie  Reinhard Heydrich byli proti němu  jako  nějací svatouškové z dětských večerníčků. To denně opakovaly hlásné trouby Západu včetně naší ČT.



Uběhly dva roky a věci se mají zcela jinak. Kamarádi ve zbrani : Speciální síly RF, dobrovolníci hnutí Hizballáh, příslušníci Iránských revolučních gard  a vojáci Syrské armády zcela deklasovali nejen vojáky Islámského státu  ,ale i tzv. "umírněnou opozici", rozuměj fanatické islamisty nejrůznějšího kalibru, na které si  v Sýrii vsadily státy NATO.
Generál iránských revolučních gard Hosejn Hamedání - Padl v boji proti IS ve středu - 7.10.2015 večer u Halábu v Sýrii
 
Můžeme být spokojeni, NATO se tentokráte díky Putinovi nepodařilo zcela rozvrátit další zemi Blízkého Východu, jako se to kdysi povedlo s Irákem 2003 a Lybií 2011. 

V Sýrii je nyní situace tak stabilizována, že se tam začínají sjíždět podnikatelé  a plánovat  obnovu zničené země.

Iránské revoluční gardy ztratily  v boji proti IS  a  "Západem instalované opozici" asi 1000 mužů, Rusové kolem 40. Nikdy na ně nezapomeňme. Zatímco naši evropští  politici  i režimní masmédia  v pohodlném  závětří jenom žvanily a žvanily , oni bojovali  a také umírali. Umírali i za nás. Zpochybňovat oběti války proti tak zrůdné organizaci jako byl IS , to je jako zpochybňovat Holocaust. 
Genpor. Valerij Asapov. Padl v Ne 24.9.2017 v boji proti IS u města Dajr az Zaur v Sýrii

P.S. Vítězství sil RF a Armády SAR  snad konečně utne i Goebbelsovské žvásty našeho mainstreamu a našich politiků o  "krvelačném Asadovi".  Pro zasmání  "na konec" uvádím v odkaze jeden takový typický blábol   ,který má kydat hnůj na Asada. Jakási prý režimem týraná žena tam podává svědectví, že prý musela spát s dalšími 48  !!! vězenkyněmi v cele o rozměrech 3 x 4 metry, tedy na podlaze 12 metrů čtverečních.  No nevím, ale aby spalo 49 lidí na podlaze o 12 metrech čtverečních , to mi vychází, že spaly ve třech až čtyřech vrstvách - "na sobě". A to i pokud by spaly jen v sedě.

Pár foto v závěru na  hrdiny boje proti IS  v Sýrii a také na prý -  "masové vrahy, kteří se neštítí doslova  ničeho" ,  londýnského oftalmologa Bašára Asada a jeho manželku Asmu. 

https://zpravy.idnes.cz/zeny-muceni-vezeni-syrie-asad-d2b-/zahranicni.aspx?c=A170829_133108_zahranicni_ert

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A1%C3%A1r_al-Asad

https://www.youtube.com/watch?v=stH9Iagd6oE

Kdo jsou ti Pražáci, kteří volili TOP 09 a Piráty? Vnitřní Praha versus zbytek ČR připomíná film „Hladové hry“. Pan Babiš a pan Okamura by si měli naslouchat

$
0
0
Václav Kytička
26.10.2017 AENews

Kdo jsou ti Pražáci, kteří volili TOP 09 a Piráty? Vnitřní Praha versus zbytek ČR připomíná film „Hladové hry“. Pan Babiš a pan Okamura by si měli naslouchat.

Redakce AE News přinesla zajímavý pohled svého externího spolupracovníka na povolební situaci v Praze a na úlohu Andreje Babiše a Tomia Okamury. 


Já osobně (píše šéfredaktor AE News v předmluvě textu - pozn.red.NR) nesdílím takovou důvěru ve spolupráci Hnutí ANO a SPD na rozdíl od níže uvedeného článku, protože cílem Babišovy vlády bude podle mého názoru ještě pevnější a těsnější spojení ČR s USA, jakkoliv mnoho lidí to zatím nevidí a pokud mluvíme o spojení s USA, rozhodně tím nemám na mysli to “dobré” spojení s politikou pro-ruského éthosu dnes již zcela izolované Trumpovy vlády, která už nemá kontrolu nad zahraniční politikou, kterou plně ovládli váleční jestřábi a neoconi v americkém Kongresu, které ovládají sionisté. Zlepšení vztahů s Ruskem bude nadále prosazovat Miloš Zeman, ale ve vyvažovacím tandemu s Andrejem Babišem, který bude tandem vyvažovat na druhou stranu, směrem k USA, ovšem v rámci vazeb EU jako americký kůň uvnitř Bruselu.

Vyvažování je mimochodem jeden z hlavních mocenských modelů zobrazených ve filmové sáze The Hunger Games. A přestože Andrej Babiš navenek chce leccos, ve skutečnosti udělá jen takové kroky, které budou vhodné pro jeho Agrofert. A v tomto ohledu jeho zájmy míří do náruče Nové Evropy, pokud mu ovšem Američané nenabídnou něco, jako nabídli Polsku po posledních volbách. Poláci chtěli americké rakety, zbraně a americké jednotky trvale umístěné na svém území. Dostali všechno. Pokud si Američané koupí Babiše podobným způsobem, např. nové obchodní doložky pro ČR, resp. pro Agrofert nebo laciné bojové vrtulníky UH-1Y, které najednou Američané ČR nabízí za zvýhodněnou cenu po volbách v ČR [1], potom nějaké zlepšování vztahů s Ruskem rozhodně nenastane. Je však pravda, že pokud SPD nebude v koalici s ANO, bude tam někdo jiný a situace bude o to více eskalovat k zániku české státnosti. Koalice ANO a SPD se mi proto jeví jako nejmenší zlo v nastalé povolební situaci.

Pozn. -VK- 

The Hunger Games – Odkaz Hollywoodu na systém dělby moci v dystopické demokratuře.


Pražské Hunger Games

Řada voličů si pokládá otázku, jak je možný tak vysoký výsledek Pirátů a jak je možné, že se do sněmovny dostal ten Kalousek. Odpověď lze nalézt podrobnější analýzou volebních výsledků. Je zřetelně patrné, že mírně před SPD se Piráti dostávali zejména v městských aglomeracích. Tam se zpravidla rovněž, zcela na konci, do sněmovny propasovalo i TOP-09.

Jiná situace je však v Praze. Celkové výsledky nejsou až takovým překvapením. Řadový Čech si prostě řekne Praha je prostě jiná.

Praha celkem
ANO 20,35%
Piráti 17,59%
ODS 16,22%
TOP 09 12,64%
SPD 05,81%



Podstatně zajímavější je však hlubší sociální pohled do nitra našeho hlavního města. Srovnáme-li výsledky voleb v jejích vybraných částech, naskytne se nám obrázek o zcela jiných volbách. Kalousek je jednička a pokud ne on tak Piráti a přirozeně tradičně ODS. SPD zde figuruje těsně nad hranicí pro vstup do sněmovny a to ne všude.

Praha 1
TOP 09 19,82%
ODS 19,73%
Piráti 16,61%
ANO 11,78%
SPD 04,39%


viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6369-praha-1

Praha – Troja
ODS 19,91%
TOP 09 19,48%
ANO 11,78%
Piráti 16,61%
SPD 03,17%


viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6418-praha-troja

Praha 2
Piráti 18,59%
ODS 18,54%
TOP 09 17,18%
ANO 13,81%
SPD 05,27%

viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6370-praha-2

Praha 7
Piráti 19,56%
TOP 09 16,74%
ODS 15,67%
ANO 14,01%
SPD 04,96%


viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6375-praha-7

Praha 6
Piráti 17,27%
ANO 16,83%
TOP 09 16,33%
ODS 15,67%
SPD 04,41%

viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6374-praha-6

Praha 5
Piráti 18,09%
ANO 17,44%
ODS 16,79%
TOP 09 15,20%
SPD 05,37%

viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6373-praha-5

Praha 3
Piráti 18,63%
ANO 17,78%
ODS 16,23%
TOP 09 14,69%
SPD 05,51%

viz: https://www.novinky.cz/volby/snemovna-2017/hlavni-mesto-praha/praha/6371-praha-3

Naskýtá se potom otázka, je Praha ještě naším hlavním městem? Podíváme-li se podrobněji na mapu Prahy, tak nelze konstatovat jinak, že městské části okolo jejího středu, kde jsou tzv. VIP adresy, český stát nereprezentují ani náhodou.


Zde si potom nelze než položit otázku, kdo jsou obyvateli těchto částí Prahy. Odpovědí je, že zaměstnanci minimálně republikových centrál nadnárodních korporací a bankovních domů, zaměstnanci centrál médií a v nemalé řadě zaměstnanci centrál různých pochybných neziskovek, včetně zaměstnanců příjemců zahraničních grantů z oblasti školství. Dále zde žije celá komunita dodavatelů různých servisních služeb pro výše uvedené. Od právních a lobistických, až po různé prodejce a poradce všeho druhu. Osob nějak svázaných s opravdu českými firmami s širší nežli místní působností, žije ve vybraných částech Prahy minimum. Smutné na tom je, že právě tyto městské části, přesněji osoby zde žijící, udávají tón v klíčových oblastech průmyslu, mediálně názorových trendech a směru vzdělávání mladých generací.

Situace v ČR je prakticky shodná, co se výše uvedených městských částí Prahy týče, se situací, jak ji popisuje filmová série „Hladové hry“ (The Hunger Games).

Právě těmto osobám musí být SPD, ale i Babišovo ANO velkým trnem v oku a pokud ne jim, tak určitě zaměstnavatelům těchto osob. Toto jsou naše „Pražské bažiny“ alias „Lumpen-kavárna“ alias „Havloidi“. Pan Kalousek se hned po volbách nechal slyšet, že vláda pod taktovkou ANO, SPD a KSČM je smrtící koktejl. S tímto konstatováním se dá jedině souhlasit, kdy ale nejde o smrtící koktejl pro ČR, jak se šéf TOP-09 snažil naznačit, ale o smrtící koktejl právě pro něj a jemu podobné!


Česko jako kolonie

Nicméně jak to ještě bude, je nejisté. Pokud se volič při svém rozhodování řídil tím jak nejúčinněji zabránit současným největším hrozbám, tak odpověď byla vcelku jasná. Kdo nechce islamizaci ČR (barbaři jsou již za branami) nebo nechce být zatažen do války s Ruskem (kumulace zbraní NATO na východě Evropy trvale pokračuje), nebylo lepší volby nežli SPD. Pokud voliče trápil současný stav ČR jako kolonie západu a Klondike místních vykuků, tak jedině ANO má dostatek profesionálů, aby s tím bylo schopno nějak zatočit. Generální otázkou je, jsou schopni se pan Babiš a pan Okamura domluvit?

Cíle deklarované panem Okamurou jsou naprosto legitimní, ale to v rovině ideálního řešení. Zejména změna volebního řádu, přímá demokracie, nulová tolerance islámu, jakož i to, že jako jediný z politiků řekl naprosto otevřeně, že Krym se odtrhl od Ukrajiny legitimně a to zejména v reakci na zákaz ruštiny. Problém je, jak tyto cíle dosáhnout a zda by nestálo za to, nejprve nastavit jako krok první prosazení dílčích optimálních cílů a až následně dosáhnout konečného výsledku.

Zastavit islamizaci ČR bude jen oddálením doby temna, pokud se nepodaří zastavit islamizaci Evropy. Zde má pan Babiš naprostou pravdu a obávám se, že je jediný z českých politiků, který má šanci, aby byl jeho hlas v Bruselu opravdu vyslyšen. Přímá demokracie je výborná věc, ale pokud bude mít o něčem právo rozhodovat nevzdělaný dav, je to jen otázka správně vedené PR kampaně a stejně bude prosazeno to, co prosazeno mělo být. Prvním krokem pro přímou demokracii musí být nejprve generální rekonstrukce našeho školství! Aby vzdělávalo v oborech, které ČR potřebuje, ale aby také vychovávalo k soutěživosti, poctivosti, pracovitosti, vzájemnosti ale i bojovnost a hrdost. Zejména výchovnou složku se podařilo novodobým elitám z našeho školství zcela eliminovat. Konečnou tečku mu dala Dienstbierem nasazená Valachová, bez kouska pedagogického vzdělání, svou inkluzí. Pouze svéprávní občané mohou přijímat kvalifikovaná rozhodnutí.

Pan Babiš by si zase měl uvědomit, že to, že jsme součástí NATO, byla práce Václava Havla, respektive jeho přátel z USA, kteří nás do něj zatáhli a prakticky týden na to jsme jako součást koalice napadli Srbsko ve vylhané válce o Kosovo. Viz například přímý záznam slov Jána Čarnogurského (1991 – 1992 předseda vlády Slovenska, 1998 – 2002 ministr spravedlnosti Slovenska):


Nad to vše je naopak neoddiskutovatelné, že pan Babiš byl jediný, který přišel, a to ve značném předstihu, s opravdu pozitivní kampaní. Programu, který nastínil ve své knize „O čem sním, když náhodou spím“ není praktiky co vytknout. (https://www.anobudelip.cz/file/edee/2017/o-cem-snim-kdyz-nahodou-spim.pdf)


Babiš a Okamura jako koaliční výslednice a jediná cesta po volbách?

Když jsem poslouchal předvolební duel mezi panem Okamurou a panem Bartošem na TV Barrandov (https://www.barrandov.tv/video/109757-duel-jaromira-soukupa-12-10-2017 ), bylo zcela zřetelné, že jsou oba vysoce inteligentní pánové a mají charisma se schopností strhnout ostatní. Nicméně pan Bartoš vykazoval tak maximálně 50% vědomostí pana Okamury. Katastrofou však bylo, když pan Soukup, který duel moderoval, položil otázky podporovatelům obou pánů. Ti co se vyjadřovali za Piráty, nelze nenazvat jinak než zmanipulovanými a naivními fanatiky.

Krásný článek jsem na toto téma četl na Svobodných novinách zde:

http://svobodnenoviny.eu/oproti-slunickarstvi-je-i-komunizmus-docela-rozumny-napad/

Základním tématem bylo srovnání utopie komunistické s utopií sluníčkářskou, jejíž představitelé Piráti jsou.

Komunisté tvrdili „Každému podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“. Sluníčkáři jakoby škrtli první polovinu a ponechali pouze to „Každému podle jeho potřeb.“.

Srovnám-li ale pana Babiše s panem Okamurou po stránce odborných vědomostí jak u takových celků, jako je stát (nebo velký koncern), naplánovat a prosadit změnu k lepšímu, zde musím konstatovat, že je poměr obdobný, jako jsem uvedl o odstavec výše, ale to ve prospěch pana Babiše.

Pokud si oba pánové dokážou vzájemně naslouchat, mohlo by ANO a SPD vytvořit kvalitní vládní koalici a naši republiku spolu s panem prezidentem Zemanem opravdu vrátit tam kam patří, t.j. na špici Evropy, kde historicky nejméně 800 let byla a to i jako součást větších státních útvarů.


Historické paralely

Již od dob Přemysla Otakara II. byly naše země ekonomickým leadrem střední Evropy. Přes husitské bouře, kde jako první jsme se odtrhli od katolické Evropy, která byla natolik v rozkladu, že ani nevěděla kterému ze 3 papežů by se měla klanět, jsme se až do Bílé hory byli centrem svobody a vzdělanosti. I přes její katastrofu jsme nadále byli průmyslovým srdcem Rakousko Uherska, jakož i po celou dobu minulého století tím samým v rámci sovětského bloku.

Až ze zahraničí dosazení politici okolo Havla, jejichž pokračovateli jsou právě TOP 09 a obávám se právě Piráti, byla naše republika vyplundrována natolik, že jsme byli nedávno zařazeni mezi rozvojové země.

Pan Babiš by měl přijmout pomocnou ruku pana Okamury, pakliže mu ji nabízí a nespoléhat, že se dohodne s farizeji, kteří na něj plivou špínu, nebo donedávna plivali.

Pan Okamura by měl přestat fantazírovat o zcela správných programových prohlášeních, ve smyslu, že se mu je podaří prakticky realizovat bez toho, aby postupoval krok za krokem a zejména by se měl od pana Babiše učit a učit, třeba i to jak zvládat komunikaci se svými podporovateli, jak bylo psáno zde v jiném článku, neboť reálné vládnutí je zcela něco jiného, nežli deklarování postojů z pozice opozičního poslance.


Islamizace ČR a Soros na odchodu z Rakouska

Jedním z klíčových úkolů, kterým by se nová vláda měla velmi zodpovědně zabývat, kromě spousty dalších, by mělo být zastavení rozkladných vlivů naší společnosti ze strany Sorosových a jiných obdobných fondů. Pokud je pravda to, co píšou na czech-freepress zde: http://www.czechfreepress.cz/blogy/mlady-rakusan-kurz-vyhani-nejstarsi-dobytek-sveta-sorose-a-jeho-agenty-cizi-moci-z-rakouska.html, tak nově zvolený rakouský leader Sebastian Kurz dal 28 dnů na to, aby Sorosova nadace Otevřená společnost (Open society) ukončila v Rakousku svou činnost, jinak přistoupí k právním krokům za pokusy podkopat demokracii v zemi. Toto by mělo být následováno i u nás.

Dalším krokem by rozhodně měla být nulová tolerance ke stavbě mešit na území ČR, neboť právě tam je ze strany radikálních imámů šířena nenávist k původním Evropanům nejčastěji a to s nejširším dopadem mezi veškeré vyznavače této víry. Stejné pravidlo platí ve Švýcarsku. Nedopusťme, aby u nás nastala situace obdobná Velké Británii, kdy v řadě obcí již přistěhovalá islámská komunita hravě přehlasovává původní Angličany. Do této situace se začíná dostávat i sousední Německo a přesně takto demokraticky se dostal k moci i Hitler. S přihlédnutím k tomu co hlásali fašisti, proti tomu co na nás chytají islamisti, tak se obávám, že tentokrát to bude cesta rovnou do temného středověku. Pokud k tomu připočteme no-go zóny v řadě evropských států – ne to není Evropa o které jsme za komunistů snili.


Evropská civilizace je ve stejné situaci jako Řím před pádem svého impéria

Základním problémem je, že výše uvedená nebezpečí se šíří pomalu a víceméně skrytě. Několik generací jakoby se nic neděje. Až plody tohoto ale uzrají, jsou nenávratné. Pokud se trochu podíváme do naší historie, tak na obdobný rozklad společnosti padla Říše Římská a to, že měla na svou dobu od ostatních o míle vzdálenou logistiku obchodu, fungující vodovody a celý sociální systém, jim nebylo nic platné. Po jeho pádu nastala 600 let doba temna a přesně to se může stát i nám.

Tím chci říct, že znovu zestátnění vodovodů, pochytání tunelářů, výstavba rychlovlaků, dálnic, sportovišť, repasování státní správy a vše obdobné, co nás aktuálně trápí, je rozhodně důležité, ale zanedbáním výše uvedeného, nedej bože nechat se zatáhnout s NATO do nějakého válečného dobrodružství s Ruskem, jsou konečnou.

Nakonec, co je platné současným Němcům, že mají podstatně vyšší životní úroveň než my, když v řadě obcí se již bojí vyjít po setmění z domu?

Václav Kytička

Prezident Ukrajiny poslal šéfa MMF do pr....!

$
0
0

26.10.2017, Petr Ďoubalík


Prezident Ukrajiny Vasilij Holobradko si v poslední chvíli rozmyslel podpis smlouvy, odmítl půjčku Mezinárodního měnového fondu a ostře zaútočil na jeho představitele.


V ukrajinské televizi teď běží druhá porce seriálu "Služebník lidu" (Sluga naroda, Слуга Народа). Nestíhám seriál sledovat, není čas, ale viděl jsem posledních pár minut první série a mám pocit, že to může být zajímavé.



Vypadá to, že se tvůrci pokoušejí "nastavovat zrcadlo" současné, dosti zoufalé situaci v Ukrajině. Zakončení první série mě dost překvapilo. Je velmi odvážné. Kdo zná Vladimira Zelenského (Володимир Зеленський, 1978) - šéfa studia "Kvartal95" (v seriálu hraje hlavní roli - prezidenta Holobrádka), tak nevěří vlastní očím. Právě on byl proevropsky nadšeným "majdanistou", stoupencem ATO (boje proti Donbasu)... Naštěstí se zdá, že neustrnul, že není ani slepý, ani hloupý. Snad. Kéž by!

Pohleďte, co jsou v současné situaci Ukrajinci schopni natočit. Doporučuji shlédnout posledních 6 minut. Film má ruské (vytvořeno automaticky) a anglické titulky, lze využít funkci "automatický překlad (do češtiny)", funguje to velmi dobře. Pro každý případ jsem ještě překlad posledních minut napsal, najdete ho pod videem. Skočte si na čas 1:29:50

Překlad: Ďouba
1:29:50 Poté, co byly přijaty potřebné zákony, prezident Holobrádek okamžitě přijel do Lvova, kde spolu s ministrem Muchinem šli do Paláce Potockých. Tam každým okamžikem podepíše dohodu s MMF.
Upřímně - už jsem přestával doufat. Ale udělal jste dobře svoji práci. Nyní nevidíme žádné překážky pro vaši zemi, abyste získali tuto půjčku.
Děkuji.
Dobře. Promluvme o dodatkových podmínkách.
Dobře. Jaké dodatkové úmluvy?
Standartní. Několik drobností, které musí být splněny. Tak, bod první: Těžba břidlicového plynu
Ta ale u nás není...
Teď bude.
To ale zničí naši zem, zemědělství...
Musí být omezeno o 50%, pěstování pšenice o 30%.
Zemědělství je důležitým zdrojem pro naplnění našeho rozpočtu. Nedovedu si ani představit, jaké to budou ztráty.
To nevadí, najdete jiné zdroje. A to je naše druhá podmínka: Uložiště jaderného odpadu v černobylské zóně. Samozřejmě, musí odpovídat všem moderním bezpečnostním technologiím. A jestli se vám podaří zvětšit zónu na větší území, tak Ukrajina už nebude mít žádný problém. Život se stane šťastným, stabilním...
A krátkým. Počkejte...
Prosím!? Nám vychází pěkně draho to vaše "počkejte", už jsme i tak promarnili příliš mnoho času na váš stát, víc, než za co stojí... Vasiliji Petroviči, myslete! Jde o velké peníze, obrovské příležitosti. Budete mít vlastní stranu, parlamentní většinu, veřejný fond pro vaši osobní potřebu. 2-3% z 15 miliard, myslím, to není špatné, ne? Ale pokud budete potřebovat víc času na rozmyšlenou, jestli něco není jasného, tak...
Ne. Všechno je jasné.
1:32:05
Chci poděkovat předsedovi MMF a členům komise za čas, který s námi ztratili. Za velmi bohatou diskusi. S pocitem hluboké vděčnosti chci říci: Jděte do prdele! A tato dohoda musí být splněna. Říkám to srozumitelně? Nejsme žebráci, gastarbeitři. Chci, aby si všichni zapamatovali, jednou a provždy. Nejsme periferie, nejsme hraniční oblast mezi orky a elfy. Jsme normální, silná, krásná a bohatá země. To, že teď jsme na lopatkách, není důvod, dostat nás na kolena.
Jsem vám vděčný, opravdu, z celého srdce, otevřel jste mi oči, abych mohl vidět, že skutečně stojíme na kraji propasti, ale ještě máme šanci stát se velkým státem. Jsme národ otevřených, šikovných a talentovaných lidí, a když to pochopíme, pochopíme, že si musíme vážit sami sebe, pochopíme, že je ostudné krást a vést si hrubě, že je nutno si vyhrnout rukávy a dřít. Nekřičet "hanba" a "zrada" s důvodem i bez. Samotnými jazyky (slovy) Ukrajinu nepostavíš. Když se přestaneme poměřovat patriotismem, dělit Ukrajince na své a cizí, ale naopak, sjednotíme se. Pak teprve "Sláva Ukrajině!" bude znít nejen u nás, ale v celém světě. A teď (zatím) jděte do prdele!
И пока идите в жопу!  I poka iditě v žopu! (v obrázku automatický překlad a v červeném asi nejpřesnější překlad)


Upoutávka na druhou sérii, která běží od 23. října 2017
"Služebník národa 2. Od lásky do impeachmentu" (Слуга Народа 2. От любви до импичмента)
Překlad: Slibuji vám, jestli zítra dolar nebude za 8 (hřiven), tak nevím co, přijedu do práce nahý!

O impeachment prezidenta P. Porošenka se poslední týdny snaží, sic horlivě (a se silnými "sponzory" za zády), leč neúspěšně, Michail Saakašvili. Jak to souvisí se scénářem pokračujícího seriálu si neodvažuji hádat.

Rozšiřující učivo:
-film o filmu Služebník lidu:
https://www.youtube.com/watch?v=eSrZ7jHev1A

-jeden z příspěvků v diskusi na youtube, naznačující procitání z prozápadní euforie:
Nečekal jsem, že film bude natolik hlubokým. Myslel jsem, že vše bude jen legrace, a tady humorem rozehráli silné myšlenky, a slova Svatoslava "přecházím na vy" a konec... Velmi silné, přesně jak jest, bez příkras. Čas pochopit, že ohnout nás chtějí nejen v Kremlu, že není vše černobílé, není zlá RF a dobré USA, každý chce zneužít slabé a myslí jen na sebe. Takže pomoc nutno hledat jen u sebe. Všechny zdravím se dnem Nezávislosti, doufám, že brzy to nebude prázdný svátek, ale opravdové slavení Nezávislosti (Ruslan Chochlov)

-z diskuse na youtube je cítit, že Zelenskij je vlivnou osobou, lidé ho "baští" a často navrhují za prezidenta. A možná, že je tímto seriálem na pozici politika připravován, kdo ví? Vždyť žijeme v době, kdy se to herci, sportovci či dramatiky v politice jen hemží. A nabídka "prezidentů" v Ukrajině je zatím velmi slabá - toto jsou uchazeči na post prezidenta z posledního týdne:
Julča Timošenko (plynová princezna, jezdila po majdanu na invalidním vozíku, z něhož pak zázračně vyskočila), Oleg Ljaško (víceméně tragikomická figurka, Radikální strana Olega Ljaško), Naděžda Savčenko (z  ruského vězení propuštěná Putinem, hrdinka Ukrajiny a teď zas "kremelská agentka", čert se v tom vyznej), Sergej Kaplin (méně čitelný kandidát, dříve kličkovec - strana UDAR, pak porošenkovec - strana Blok P. Porošenka, šéf Strany obyčejných lidí), Ilja Kiva (předseda Socialistické strany Ukrajiny, pravosektorovec, činný v projektu "Mirotvorec" - UMVD, vede Všeukrajinský svaz veteránů ATO...) 

Když vystoupí "přes obrazovku" Ilja Kiva v ruském diskusním pořadu "60 minut" (vpravo nahoře), způsobí to vždy obveselení všech přítomných, někdy spíše i zděšení. Pochybnosti o jeho psychickém zdraví jsou na místě. Vždy vypadá, že právě ukončil trénink v posilovně a je tak nadšen možností mluvit na federálním ruském kanálu, že se přestává kontrolovat. Jeho projev a mávání pěstmi musí ukončit moderátoři, jinak by nikdy neskončil. Vlevo dole současní kandidáti na ukrajinského prezidenta, vpravo dole ukrajinský diskutér  Vadim Trjuchan - dokonce i on se za Kivu, myslím si, stydí

Ilja Kiva se mračí, jako malé dítě, když mu rozšlápnou bábovičku. Právě mu moderátorka vzala slovo v pořadu "60 minut"



Hrozí chaos a předčasné volby, protože s Babišem možná nikdo nepůjde. ČSSD může skončit mimo parlament. Okamura není extremista. Profesor Keller o tom, co znamenají volby a co nás čeká...

$
0
0
- rozhovor -
26. 10. 2017 ParlamentníListy

Podle europoslance a sociologa Jana Kellera může ČSSD v příštích volbách skončit mimo parlament. Vítězství Babiše může být Pyrrhovým vítězstvím, pokud nesestaví vládu. Hrozí předčasné volby a politický chaos. Je nesmysl tvrdit, že Babišova strana ohrožuje demokracii a že Okamura je extremista.


Jistým překvapením – i když někteří jako Jaroslav Bašta to předvídali – byl propadák ČSSD pod deset procent téměř k hranici volitelnosti… Kde vidíte příčinu toho, že Babiš udělil ČSSD až takový výprask?

Volby v evropských zemích v posledních letech ukazují, že sociálnědemokratické strany zažívají velký propad téměř všude. Nejvýraznější byl v poslední době ve Francii. Naše země je součástí tohoto trendu. Socialisté v celé Evropě mají v podmínkách globalizované ekonomiky potíž uhájit svoji agendu, která je založena na silném sociálním státu a funkčním veřejném sektoru. Globalizace ekonomiky umožňuje především velkým firmám minimalizovat daňovou povinnost, což je jeden z důvodů zadlužování států a osekávání sociálního státu. Zároveň umožňuje konkurenci laciné pracovní síly z chudších zemí (ať již delokalizací pracovních míst, anebo dovozem laciných pracovníků). To ohrožuje především méně kvalifikované dělníky a pracovníky terciéru. Výsledkem je, že socialisty přestávají volit jak dělníci, tak zaměstnanci veřejného sektoru. Ve Francii z toho těžil Macron, u nás Babiš. Oba přišli v podstatě k hotovému.

Úpadek ČSSD ale asi není jen záležitostí těchto voleb. Česká strana sociálně demokratická získala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 celkem 1 728 827 hlasů, což činilo 32,32 procenta. V roce 2010 již jen 1 155 267 hlasů, což bylo 22,08 procenta. V roce 2013 měla ČSSD 1 016 829 voličů, což činilo 20,45 procenta. V letošních volbách měla ČSSD již jen 368 347 voličů a 7,27 procenta. Od voleb v roce 2006 přišla ČSSD o 1 360 480 voličů…

Opět musím upozornit, že stejným trendem procházejí socialistické strany i na Západě. U nás se ho jen podařilo zkrátit, takže se úpadek voličské přízně odehrává rychleji. Pokud se trend neobrátí, mohou sociální demokraté skončit jako mimoparlamentní strana. Vůči tomuto osudu však dnes není imunní žádná politická strana, dokonce ani ta Babišova. Znáte to: rychle nabyl, rychle pozbyl.

K úspěchu Babiše Václav Klaus ml. uvedl: „V jádru slíbil lidem: ‚Hej, budete se mít stejně jako poslední čtyři roky. To jde ne? Nebudou žádné změny. Nechci zvyšovat daně jako někteří nalevo. Nejsem proti EU ani zase úplně nějak pro ni. Nebudou žádné změny. Vždyť jsme bohatá země. Tušíte sice, že to nebude na furt, ale proč si to ještě chvíli neužít. … Nevíme moc, co s námi bude. Tak proč nepočkat… Já to budu řídit a chci to řídit.‘ Není to fakt moc, ale stačilo to.“ Kde vidíte příčinu Babišova úspěchu vy?

Myslím si, že to určitě nebude takhle jednoduché. Babišovi se podařilo získat do své strany řadu kvalitních lidí včetně úspěšných podnikatelů a schopných manažerů. Jako příklad mohu uvést prof. Vondráka, bývalého rektora Technické univerzity v Ostravě. Už proto je nesmysl tvrdit, že jeho strana ohrožuje demokracii. Pokud ho takoví lidé neopustí, je to pro mne docela spolehlivý indikátor toho, že demokracie ohrožena není.

A co Okamurova strana. Je podle vás extremistická?

Pokud nepoužíváme slovo „extremismus“ jako nadávku a k diskreditaci nepohodlných názorů, pak musíme uznat, že extremismus je spojen s násilím a s nerespektováním zákonů. Tomio Okamura a jeho strana se ničeho takového nedopustili. Nezlehčujme slova. Až se objeví skuteční extremisté, už pak pro ně nebudeme mít označení.

Jak vysvětlit úspěch Okamury? Média mu nepřála...

Mluví otevřeně o tématech, o kterých politici mlčí anebo pro jistotu jenom mlží. Také nesmíme zapomínat na to, že důvěra v mainstreamová média je na bodě mrazu. Pokud třeba Česká televize o nějakém politikovi a politické straně mlčí, je to v dnešní době reklama k nezaplacení.

Jak hodnotíte ODS? Václav Klaus ml. v rozporu s oficiálním stanoviskem strany říká, že nic moc…
ODS se může radovat z výsledku voleb jen za předpokladu, že dočista zapomněla, kolik procent mívala v ne tak vzdálené minulosti. Kromě toho si myslím, že poměrně dost hlasů získala od lidí, kteří nevěřili, že pětiprocentní hranici překoná TOP 09. Teď, když se topka zbavuje svého závaží v podobě předsedy Kalouska, dost hlasů se může od ODS přelít zase zpátky k ní.

A co mimochodem říkáte úspěchu Klause mladšího? Neroste Petru Fialovi vyzyvatel? Někdo, kdo by ODS posunul dále od kavárny?

Myslím si, že posun od Fialy ke Klausovi mladšímu by byl posunem od rozbředlosti a poněkud vyčichlé teatrálnosti k věcnosti, serióznosti a k silnému tahu na branku. Protože i po volebním debaklu levice zůstávám člověkem s levicovými názory, přeji pochopitelně ODS, aby si profesora Fialu udržela v čele co možná nejdéle. Levice na tom může jedině získat.

A není zvláštní, že Václav Klaus ml., který není tak „neokonský“, tak pro-americký, protiruský a je více tradičně (paleo)konzervativní a podporuje vystoupení z EU – tedy blíží se k názorům svého otce – získal tolik preferenčních hlasů v „kavárenské“ Praze?

Prahou procházejí v poměrně krátkých intervalech módní proudy, které politika prudce vyzdvihnou a pak stejně rychle zatratí. Už jsme měli v Praze módu Václava Klause staršího, módu Karla Schwarzenberka, nyní pro změnu módu pirátskou (17 % voličů v Praze volilo Piráty, což je celorepublikový rekord). Václav Klaus mladší byl vyzvednut stejnou vlnou jako Dominik Feri. Nemůže na to příliš spoléhat.

Co komunisti? Není to jejich poslední volební období? A neutrpěli debakl kvůli tomu, že už se stali součástí establishmentu? Mají šanci na obrodu? Podobně jako u ČSSD je to delší proces, před kterým varoval Josef Skála…

Volby ukázaly, že hlas pro komunisty je stále méně vnímán jako hlas protestní. Pokles komunistů je součástí širšího útlumu levice. Zatímco pravicové strany, které útlum postihuje také, uvažují o tom, že... ... ....Celý text rozhovoru najdete ZDE.

Bude frmol. A budou padat hlavy. Neřešte chvíli volby, Tereza Spencerová sděluje převratné novinky z USA i z bojiště v Sýrii

$
0
0
OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ 26. 10. 2017 ParlamentníListy

„Každý správný cynik se musí náramně bavit. Ten, kdo křičel ‚Chyťte zloděje!‘ se sám ukázal jako zloděj a podvodník a lhář navrch,“ komentuje editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová ,,odhalení", že klíčovou složku s důkazy proti Donaldu J. Trumpovi nechali zpracovat lidé kolem Demokratické strany a Hillary Clintonové. Za pozornost stojí i situace v Sýrii, kde hrozí, že Američané přijdou o svého největšího spojence – Kurdy. 



V rámci pravidelného přehledu týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz Spencerová odpovídá i na otázku, zda ČR nyní přijme euro: „No asi ne, protože všechny strany, které o tom přemýšlely, dobrovolně odcházejí ‚plnit své programy‘ a ‚přání svých voličů‘ někam do opozičního kouta, kde budou spokojeně čekat od výplaty k výplatě a od jednoho poslaneckého ‚výletu‘ k nějakému dalšímu.“

Zatímco u nás se válčilo o poslanecké mandáty, v Sýrii se úspěšně vyválčilo „hlavní město“ Daeše, Rakká. Kdo se o to nejvíc zasloužil a jak se tím narýsovaly zóny toho, co kdo v Sýrii vlastně ovládá? Mnohokrát jsme se bavili o tom, že válka rozdává karty pro poválečné (nikoliv povolební) vyjednávání. Tak tedy, jak to u toho pokerového stolu teď vypadá?

Rakká osvobodily převážně kurdské oddíly s leteckou podporou Spojených států, jehož bombardování srovnalo se zemí asi 80 procent města. Rusové s gustem – poté, co drtivá většina Aleppa zůstala i po jejich loňském bombardování funkční – nyní přirovnávají Rakká k Drážďanům na konci druhé světové války. Ta otázka – „Proč bylo nutné Rakká zcela zničit?“ – přitom není vůbec od věci. Daeš totiž Rakká nakonec vydal v zásadě dobrovolně, výměnou za to, že Kurdové a USA jeho bojovníkům umožnili volný odchod. Uvidíme, kde se těch pár tisíc fanatických teroristů vynoří v příštích dnech a týdnech. Někteří z nich zcela jistě budou pokračovat v boji především proti Damašku, další nejspíš zamíří domů, Evropu nevyjímaje.

Nicméně, s tím „hlavním městem“ je to trochu složitější – zprávy o tom, že se velení Daeše přesunulo do nedalekého Majadínu, se objevovaly už aspoň před dvěma měsíci, čímž si pro změnu onu nálepku „metropole“ vysloužil na úkor Rakká právě Majadín. I ten už je ale osvobozený, konkrétně „péčí“ syrské armády a jejích spojenců a s ruskou leteckou podporou, takže by se možná za aktuální „hlavní město“ Daeše dal považovat třeba ještě tak Al Bukamál dále na iráckých hranicích, ale i tam už míří syrská armáda a z druhé strany hranice jsou připraveni Iráčané s místními šíitskými oddíly… Čili, „hlavní města“ v principu došla.

Leitmotivem celého „závodu“ o ovládnutí východní Sýrie je beztak dálnice mezi Damaškem a Bagdádem, jediná funkční – a z hlediska například Íránu rovnou „životodárná“ – spojnice uprostřed pouště, k jejímuž ovládnutí mají nyní blíž syrské oddíly. A k tomu samozřejmě pokračuje osvobozování okolních pouštních oblastí a související kontrola tamních ropných nebo plynových polí a rafinérií. Získají je Kurdové/USA, nebo režim? A v této otázce panuje spousta nejasností – objevují se zprávy, podle nichž Kurdové (ne)předali tu rafinerii Damašku, ondy zase obsadili ropné pole syrské armádě těsně před nosem, protože jim je Daeš vydal sám a bez boje. Odsud z Prahy netuším, jaká je přesně situace na východě Sýrie, ale na druhou stranu platí, že syrští Kurdové tvoří osm procent obyvatel Sýrie, v rámci války ale ovládli už pětinu syrského území a k tomu snad až 40 procent energetických zdrojů. A pokud sledují – jako že zcela jistě sledují – jak USA zradily irácké Kurdy v jejich tažení za nezávislostí, tak musí i těm syrským být jasné, že se o USA dlouhodobě opírat nemohou. Zahájili proto jednání s Moskvou i s Damaškem, v jehož rámci sami od sebe odmítli „balkanizaci“ Sýrie a souhlasí „jen“ s autonomií, přičemž si umím představit, že její míru si budou nyní „kupovat“ navracením ropných a plynových zdrojů Damašku. Možná i proto syrská vládní média optimisticky tvrdí, že do měsíce bude režim kontrolovat veškerou syrskou ropu a zemní plyn a že „všechny překvapí rychlost“, s níž režim dostane zpět také Rakká. Neumím posoudit, zda je to jen umělé „našlehávání“ optimismu, nebo zda jednání o autonomii opravdu „jedou“ tak rychle a k oboustranné spokojenosti. Ale uvidíme, nechejme se případně i překvapit.

Nicméně, faktem je, že pokud se Kurdové „trhnou“ od Američanů a spojí svůj další osud s Damaškem a s Moskvou, tak je očividné, že bez jejich pozemních sil skončí i „hostování“ – a tím i případné „okupační“ choutky – Spojených států na východě Sýrie, neboť s prostým bombardováním by nic moc nezmohly. Ono celé to spojení Kurdů s USA bylo podivné od samého počátku. Syrští Kurdové, silně ovlivnění myšlenkami v Turecku vězněného lídra Ocalana, razí fakticky utopickou společnost, která víceméně zakazuje i soukromý majetek, zatímco se opírají o USA, baštu té jedné desetiny nebo snad i setiny procenta (vše)mocných? Jednou tento kamaráčoft skončit prostě beztak musí, a možná že už i skončil.

Pentagonu samozřejmě na východě Sýrie ještě zbývají místní arabské kmeny, které tři čtyři roky kolaborovaly s Daešem a za odměnu tyly z jeho finančních zisků, například z ilegálního prodeje ropy, ale pakt s těmito „bývalými daešáky“ by se z hlediska Washingtonu a jeho „války proti Daeši“ přece jen „městu i světu“ prodával složitě. Tím spíš, že doma mají v Americe svých problémů víc než dost…

V Katalánsku to i nadále nevypadá dobře. Lidé se chystají demonstrovat v ještě masivnějším měřítku a zdá se, že se nic nevyřešilo. Vidíte nějaký posun?

O dalším vývoji celé krize by se mělo rozhodnout dnes, kdy se Madridu na truc – vlastně možná jako další významný příklad občanské neposlušnosti – sejde katalánský parlament. Má se domluvit na tom, jak budou katalánští separatisté reagovat na hrozbu, že jim Madrid zruší i dosavadní autonomii. Bude to napínavé. Zatímco se totiž katalánské „elity“ začínají drolit a část z nich je už ochotných namísto vyhlášení nezávislosti uspořádat volby, jak požaduje Madrid, na druhé straně adekvátně sílí „energie ulice“.

Podle mého za aktuální situace žádné dobré řešení neexistuje, protože extrémní postoj z obou stran by mohl vést jen ke krveprolití, které nepomůže nikomu a ničemu. Pokud by ale Katalánci lehce zvolnili krok a neustálým „okopáváním kotníků“ Madridu a nekončící sérií menších či větších provokací vyvolávali čím dál méně přijatelné, protože podrážděné odpovědi z Madridu, mohli by za čas proměnit svou kauzu v hlavní bolehlav všech bruselských jednání. EU má svých existenciálních starostí až nad hlavu, takže neustále oslabované Španělsko, které se navíc bude uchylovat k „frankistické“ brutalitě, opravdu nikdo potřebovat nebude. A donutí pak Madrid, aby vše nějak vyřešil, v klidu a bez zbytečného násilí… Ale to si asi jen tak něco představuju…

Po prezidentských volbách v USA se objevila jakási podivně vypadající složka materiálů, které měly dokazovat, že lidé kolem zvoleného prezidenta Donalda J. Trumpa jsou napojeni na Kreml. Dával to dohromady penzionovaný britský zpravodajec, který tam včlenil mimo jiné informaci, že v Praze pro DJT cosi zajišťoval pracovník zdejšího ruského kulturního centra. Tomu se možná dodnes kolegové posmívají „James Bond“. Teď se ukázalo, že práci tohoto „detektiva“ platila kampaň Hillary Clintonové. Co nám to říká o vyšetřování „ruského vlivu“ na zvolení DJT? A kam to vyšetřování vlastně spěje? 

Každý správný cynik se musí náramně bavit. Ten, kdo křičel „Chyťte zloděje!“ se sám ukázal jako zloděj a podvodník a lhář navrch. Je příznačné, že zatímco ona zmíněná zaplacená „složka na Trumpa“ nedokázala za rok vygenerovat snad nic prokazatelného, nyní se údaje a fakta na Hillary, na jejího manžela Billa, na Baracka Obamu, který pomáhal krýt jejich zlodějiny, i na celou Demokratickou stranu, hrnou snad ze všech stran. Senátní výbor už nařídil .. .... .... ..... celý text rozhovoru najdete zde.

Dragoun míří do armády. Bévépéčko, které ohromí silou, výzbrojí i ochranou

$
0
0
Napsal/přeložil: mbi
V Rusku se zrodilo superBVP. Ačkoliv jeho název BMP-3 Dragun odkazuje k označení známého a úspěšného ruského bojového vozidla pěchoty BMP-3, Dragun je zcela nový stroj s koncepčně jiným uspořádáním. A také s extra výkonným pohonným ústrojím.


Ministerstvo obrany Ruské federace spolu s koncernem Traktorové závody dokončily zkoušky nového bojového vozidla pěchoty BMP-3 Dragun. Vozidlo je vybaveno přeplňovaným naftovým motorem UDT-32T s maximálním výkonem 816 HP (608 kW).


Hlavní výzbroj „dragouna“ mohou alternativně představovat kanony ráže 57, 100 nebo dokonce 125 mm. Přitom až dosud byla ráže 125 mm určena spíš pro tanky.

Nové BVP si zachovalo pohyblivost starších typů a jde o plovoucí obrněnec schopný překonávat vodní překážky. Díky výzbroji a svým schopnostem již dostalo i přezdívku „super BVP“. (Pozn.: v češtině BVP = bojové vozidlo pěchoty, v ruštině BMP totéž = боевая машина пехоты.)

Vývojové práce a již i provozní testy nového BVP byly v minulých dnech dokončeny. Také koncern Traktorové závody redakci Izvestijí ubezpečil, že Dragun s motorem UTD-32T je připraven k výrobě. Podrobnější informace pak odmítl poskytnout.

Odborník na tankové zbraně Sergej Suvorov uvedl, že ministerstvo obrany v současné době posuzuje hned několik koncepcí dalšího vývoje bojových vozidel pěchoty. Plánuje se, že nové typy BVP budou vybavovány různými typy výzbroje, aktivní i dynamické ochrany a také systémy řízení boje.

BMP-3 Dragun bylo vybaveno dodatečnou dynamickou a aktivní ochranou. „To vedlo ke zvýšení celkové hmotnosti vozidla z 18 na 21 tun, což si následně vyžádalo vývoj nového, výkonnějšího motoru“.

Až dosud se do předchozích BMP-3 instalovaly motory UTD-29 a UTD-32 s výkonem mezi 500 a 600 HP. Jedná se o běžné, atmosférické vznětové motory. Nový motor UTD-32T má díky přeplňování výkon zvýšený o 200 HP. Dragoun díky tomu dosahuje rychlosti až 70 km/hod na silnici a 10 km/hod při plavbě.





Stroj může být vybaven třemi typy bojových modulů: standardní výzbrojí BMP-3 složenou ze 100mm kanonu 2A70 spřaženého s 30mm automatickým kanonem 2A72 a s kulometem PKTM ráže 7,62 mm, dále pak zcela novým automatickým dálkově ovládaným modulem AU-22 Bajkal s 57mm kanonem, anebo také 125mm kanonem. Zbraň této ráže nebyla až dosud na BVP použita a je charakteristická spíš pro tanky.

„Existence několika typů výzbroje BVP-3 dokládá, že zvažováno je hned několik možností využití Dрagunu v bojových akcích,“ konstatoval Sergej Suvorov.

„Ministerstvo obrany by ho rádo vidělo téměř jako tank. Na druhou stranu je ale BVP zbraní pěchoty a jeho místo v boji by nemělo být před tanky, ani by je nemělo nahrazovat. BVP má být především prostředkem přepravy pěších jednotek a jejich palebné podpory. Jeho schopnosti by tedy měly být širší než u BTR (běžných obrněných transportérů); musí být schopno bojovat i s tanky, ale hlavním úkolem je i nadále umlčení palebných prostředků nepřítele, které brání vlastní pěchotě v postupu.“

Analytici z americké prestižní výzkumné instituce RAND zařadili BMP-3 Dragun do seznamu čtyř nejsilnějších BVP světa. Výkonem motoru předčí všechna (srovnatelná) zahraniční BVP. Do amerického konkurenta M2 Bradley je podle modifikace instalován motor Cummins VTA-903T500 s výkonem od 500 do 660 HP. Italské BVP Dardo má turbo-diesel Fiat 6V MTCA o výkonu 512 HP a např. francouzské kolové BVP VBCI motor Renault D12D s výkonem 550 HP. Experti však u ruského BVP zdůraznili i velkou palebnou sílu, mobilitu a schopnost plavby. (Autoři vynechali německé BVP Puma poháněné dieselem MTU V10 892 o výkonu 800 kW/1100 HP a také zbrusu nové čínské VN17 s motorem FX0012 o výkonu okolo 1000 HP, nicméně je pravda, že obě tato vozidla jsou v „jiné hmotnostní kategorii“, jelikož jsou o polovinu, resp. o třetinu těžší než ruský Dragun – pozn. Geo).



mbi, Eurasia24.cz

Zdroj: defence.ru
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live