Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 9

February 13, 2018, 11:04 am

≫ Next: Ztráty SVS Vagner v Sýrii neboli Rusko se vždy za své pomstí

≪ Previous: Kusturica: Putina si vážím, zvedl Rusko z kolen

$

0

0

Zdeněk Jemelík
13.2.2018 Chamurappi a nebo blog autora
Jeho výpověď byla omezena souběhem s jinými procesy, jichž se účastní. Předem odmítl vypovídat o některých věcech a odpovídat na otázky. Vypovídal, jak se dostal k „obchodu“ se svědeckými prohlášeními a jakou roli v tom hráli jiní lidé, jejichž jména procházejí tímto řízením. Přiznal se, že si vymyslel očernění policistů. Těkal od námětu k námětu a mluvil velmi rychle a nesrozumitelně, čímž vyvolal opakované námitky tlumočnice. Když pak v další části líčení došlo na projednání žádostí obhajoby o propuštění obou vazebně stíhaných obžalovaných na svobodu a reakce žalobce nedávala naději na vyhovění, na rozhodnutí soudu již dále nečekal: požádal, aby směl opustit soudní síň.

Proti návrhu žalobce na ponechání ve vazbě SAZ bojoval za své propuštění dlouhým projevem, v kterém postupně probral všechny myslitelné argumenty pro vyhovění žádosti. Mimo jiné připomněl, že v mezidobí mezi dvěma vazbami se ve vztahu k soudu choval tak ukázněně, že mu soudce Aleš Novotný postupně prodloužil intervaly mezi povinnými návštěvami probačního úředníka z týdne až na tři měsíce. Podle mého laického úsudku nicméně vynechal jeden důvod, který osobně považuji za pádný: není v jeho zájmu, aby se útěkem ze země nebo jiným mařením projednání obžalob vzdal naděje na zprošťující rozsudek. Ve svém oboru podnikání, v němž se kladou vysoké nároky na osobní důvěryhodnost, by jako pravomocně odsouzený byl pro obchodní partnery nepřijatelný. Naproti tomu přešel k námětu, o jehož zveřejnění dříve nestál: k odpudivému chování státního zástupce Michala Galáta, jenž zneužil zdravotní dokumentaci jeho manželky a následně se o ní vyjádřil urážlivě v přípisu stížnostnímu soudu. SAZ přímo bouřil a svou porci jeho hněvu dostal i žalobce a předseda senátu, kteří se ve svých vystoupeních a rozhodnutích vyjadřovali o ní a jejím jednání přinejmenším nešetrně.

Rozpor mezi SAZ a představiteli justice v této věci má dle mého názoru obecný význam jako příznak profesní deformace myšlení a zpupnosti otalárovaných stavů, která je vzdaluje od obyčejných smrtelníků. Sdílím názor pana obžalovaného, že těhotenství, mateřství, přání být matkou, výběr otce jsou věcí nejhlubšího soukromí ženy a její přání a práva jsou posvátná. Mají nárok na uznání a ochranu. Souhlasím s ním, že chování zmíněných pánů, zejména státního zástupce Galáta bylo ostudné.

V době, kdy to bylo aktuální, jsem ctil přání paní Jany Zadehové a případ jsem nekomentoval. Již napsaný článek jsem nevydal. Zato jsem podal návrh na kárné řízení se státním zástupcem Michalem Galátem. Překvapil mě cynismus jeho nadřízených, s nímž se za něj postavili. Ostatně ani v jiné věci, v které mi přece jen dali za pravdu – překročení trvání koluzní vazby o 40 dní za situace, kdy dozoroval jen tento jediný případ – jeho provinění nevzali příliš vážně: kárný žalobce jej chtěl potrestat pouze důtkou a kárný soud jej nakonec potrestal pouze snížením platu o 10% po dva měsíce.

Jak správně předvídal obž. Martin Veselý, po přestávce na poradu senátu soudce Michal Kabelík oznámil, že jej soud ponechává ve vazbě. Mezi důvody připomněl jeho čerstvé nepravomocné odsouzení, účast v dalších trestních řízeních a nejasné podmínky pro pobyt na svobodě v ČR. Oznámil také ponechání SAZ ve vazbě. Důvody, jež uvedl, si dovolím ohodnotit jedním přídavným jménem: jsou jalové. Samozřejmě neuznává, že kauce 150 milionů Kč, složená u Krajského soudu v Brně, je pojistkou i proti útěku v této kauze, neboť by propadla bez ohledu na to, s kterým procesem by útěk pana obžalovaného souvisel. Tvrdil, že trvá nebezpečí útěku, protože SAZ hrozí vysoký trest a je zvyklý pohybovat se v různých zemích, takže by mu odchod do zahraničí nepůsobil potíže. Bagatelizoval význam íránského mezinárodního zatykače jako bezpečnostního důvodu SAZ, aby neopouštěl ČR. Zmínil se v této souvislosti o nezdařeném pokusu státního zástupce Jiřího Kadlece z února 2016 o uvalení předběžné vazby. Bylo ale zřejmé, že o této věci má jen povrchní informace. Ocitoval výňatek z protokolu o svědecké výpovědi Petra Pfeifera před krajským soudem. Později mu to SAZ vytkl jako porušení zákazu používání důkazů z jiného procesu. I kdyby se v tomto bodě SAZ mýlil, pan soudce tímto posílil podezření, že oba brněnské soudy a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci koordinují své kroky.

Zamyslím-li se jako laik souhrnně nad odůvodněním rozhodnutí o ponechání SAZ ve vazbě, docházím k názoru, že důvody ve skutečnosti nejsou a soud jej drží ve vazbě jen proto, ŽE TO CHCE. Soudcovský cynismus je bezbřehý. Hraničí se zneužitím moci.

Jednání bude pokračovat ve dnech 28.února a 1. března 2018.

---

Ztráty SVS Vagner v Sýrii neboli Rusko se vždy za své pomstí

February 13, 2018, 11:05 am

≫ Next: P.C.Roberts: Rusko je na mušce – a ať už si to chce přiznat, nebo ne, bojuje o svůj život

≪ Previous: Kauza Zadeh: Nová obžaloba - část 9

$

0

0

Ruslan Ostaško
13. 2. 2018   Ruslanostashko
Sýrie se stává místem, kde se doslova před našima očima, v plamenech války, přižemž války jak běžné, tak i informační, kuje nový světový řád. Pokaždé, když nastává další zlom obvyklého a výhodného pro Západ a zejména pro USA obrazu světa, vztek na Západě prostě kypí. Právě tento vztek nyní řídí západní vztah k Rusku v politice, ve sportu, v ekonomice a v sankcích. Jak říkali Američané při přijímání protiruských sankcí - je nutné, abychom si my, Rusové, pamatovali, kdo prohrál studenou válku. My si to pamatujeme, ale odmítáme se chovat jako poražení. 


A kvůli tomu mají mnozí ve Washingtonu a nejen ve Washingtonu nervové záchvaty. Připomenu jednu epizodu z nepříliš vzdálené minulosti, protože v tomto věku klipového myšlení se mnohé příliš rychle zapomíná, ale zbytečně. Vzpomeňte si, jaký svátek byl v USA, na ministerstvu zahraničí USA a zejména v Kongresu poté, co američtí vojáci udeřili raketami na syrskou leteckou základnu. Vzpomínáte si?

Pamatujete si, jak se radovali naši sousedé na mapě a doufali, že nám budou v Sýrii uspořádány krvavé lázně a druhý Afghánistán? A pamatujete si, jak se radovali někteří takzvaní vojenští experti, včetně pseudo-vlastenců, pro něž je každá porážka Ruska sladké štěstí, protože to zvyšuje jejich osobní rating a výši převodů z ministerstva zahraničí USA do Yandex-peněženky? Mimochodem, já jsem v té době, můžete si to prověřit, zachoval naprosto chladnou hlavu a mírně optimistický pohled na situaci. A měl jsem pravdu - žádná americká intervence v Sýrii nenastala, nikdo Damašek nebombardoval a ruská armáda metodicky směřuje svou činnost v tomto regionu ke konci. Avšak Američané by nebyli Američané, kdyby se nás nepokusili porazit na cílové čáře, ale ne na vojenské, nýbrž na ideologické a informační frontě.

Tak například situace s tzv. postřílením takzvané "páté roty" takzvané SVS (soukromé vojenské společnosti) Vagner. Nevím, co to bylo nebo nebylo ve skutečnosti, ale troufám si tvrdit, že nikdo, to znamená opravdu nikdo z těch gaučových expertů, kteří nyní hulákají v sociálních sítích, opravdu neví, co se tam stalo. A přesto právě oni hulákají, že Putin všechny záměrně vydal a že pindosové beztrestně zabíjejí naše kluky a že Šojgu je mizera a zbabělec, protože nepřizná ztráty naší armády. Občané, když uvidíte takového gaučového patriota, hulákajícího v sociálních sítích, vězte, že před vámi je buď hlupák, nebo placený propagandista ministerstva zahraničí USA, přičemž v tomto případě je hlupák a panikář mnohem nebezpečnější a horší, než placený propagandista.

Pro informaci, bez ohledu na to, co tam bylo či nebylo, šíření nepřátelské propagandy je přinejmenším podlé a nevlastenecké. Kromě toho soukromé vojenské společnosti na to jsou, ať už v Rusku, Číně či Americe. Existují proto, aby dělaly ty věci a v těch místech, kde je přítomnost oficiálních ozbrojených sil nežádoucí. A pokud se někomu zdá, že takové chování je nedůstojné velmoci, znamená to, že tento gaučový expert se považuje za chytřejšího, než jsou vůdci USA, Číny, Velké Británie a Ruska dohromady. A to není všechno. Dokonce i Sovětský svaz na vrcholu své slávy posílal do Koreje vojenské poradce, kteří byli oficiálně uváděni jako korespondenti novin Pravda, ne jako sovětští vojáci. A že Sovětský svaz nebyl velmocí nebo že měl ve svém čele hlupáky? Ne. Jednoduše řečeno, je viditelná část každé války a je neviditelná, která běží podle svých vlastních zákonů. A není co tam lézt s jejich špinavýma prackama a vřeštět o tom, že někoho tam vydali. Jediná správná připomínka, kterou je možné a nutné vznést vůči ruskému vedení v této situaci, spočívá v tom, že ještě není normální legislativní úprava pro vznik a legální činnost soukromých vojenských společností v Rusku. Duma je si problému vědoma a zákon o SVS bude brzy přijat. A pokud se tam v Sýrii opravdu stalo něco jinak, než mělo být, pak budou účty vyrovnány v rámci pracovního režimu. Určitě budou.

Mimochodem, když už mluvíme o vyrovnávání účtů a předvádění síly. Vedle Sýrie je stát, který má na Blízkém východě zvláštní postavení a zvláštní spojenecké vztahy s USA. Tímto státem je Izrael. Izraelské vedení mnohokrát předvedlo, řekněme, přezíravý postoj k syrské svrchovanosti a ruské vojenské přítomnosti v Sýrii. Činilo to prostřednictvím náletů izraelského letectva na syrské území. Pokaždé bylo toto předvádění síly doprovázeno hysterií v sociálních sítích a informačním poli ohledně skutečnosti, že tam ruská armáda nic nekontroluje, Syřané jsou ponižováni a izraelská letadla bombardují, co se jim zachce. Jak určitě víte, poslední takový výpad skončil velmi žalostně.

Zřejmě signál, který nijak nedocházel diplomatickou cestou, byl doručen prostřednictvím protiletadlové rakety, která sestřelila izraelský letoun F-16. Přičemž ne pouze F-16, ale velmi modernizovanou verzi amerického letadla. Není třeba být prorokem, aby se člověk dovtípil, že další bojové vzlety izraelského letectva v Sýrii, pokud budou, klidně mohou skončit stejně špatně, nebo ještě hůř.

Premiér Izraele všechno pochopil a hned po tomto incidentu telefonoval do Moskvy; už během tohoto rozhovoru mu Putin sdělil následující, cituji internetovou stránku Kremlu: "Ruská strana se vyslovila pro to, že je nutno se vyhýbat jakýmkoli krokům, které by mohly vést k novému kolu pro všechny strany nebezpečného protistání v regionu". Je to velmi slušný a diplomatický návrh, aby se přestalo dělat to, co Netanjahu dělal předtím.

Ruská strana je mimochodem stále velmi zdvořilá a dává možnost všem, aby si zachovali tvář, proto se všichni tváří, že tento prastarý syrský prostředek vzdušné obrany úspěšně drbnul do relativně moderního amerického bojového letounu. A jaký je závěr tohoto příběhu? Závěr je jednoduchý - aby bylo všechno v pořádku, je třeba se nejprve domlouvat s Ruskem. Pokud se s Ruskem domlouvat nebudou, pak dříve či později bude všechno špatně. Ale ne u nás, u těch, kteří se nechtějí s Ruskem domlouvat. To je také celá podstata ruské zahraniční politiky.



Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

P.C.Roberts: Rusko je na mušce – a ať už si to chce přiznat, nebo ne, bojuje o svůj život

February 13, 2018, 11:12 am

≫ Next: Modelový rozhovor se slušným profesorem Drahošem - freeware...Jiří Drahoš, (se)hnutí Nevím 2018...

≪ Previous: Ztráty SVS Vagner v Sýrii neboli Rusko se vždy za své pomstí

$

0

0

Lubomír Man
13.2.2018
Při obhajobě posledního kola americko-izraelské agrese proti Sýrii nasadila jedna z mluvčích amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová hitlerovskou notu, když obvinila Sýrii a Írán z aktu zjevné agrese proti Izraeli a to s použitím této lži: „USA bezvýhradně podporují právo Izraele se bránit...Íránské podlé činy a vykalkulovaná eskalace jeho hrozeb a žádostivosti rozšířit svoji moc, uvádí všechen lid v dané oblasti do rizika“.

Adolf Hitler zakryl podnět rozšířit svoji moc přepadem Polska stejně podlou lží, jež k zakrytí svých agresí používají nyní Washington a Izrael. Prohlásil, že polské jednotky překročily německou hranici a napadly Německo. A přesně totožný argument použil Izrael i jeho loutky v Bílém domě a v Pentagonu, když za viníka probíhající izraelské agrese proti Sýrii vyhlásily - Irán.

Jestliže Washington a Izrael dokáží jít ve svých lžích až takto nestoudně daleko, jak se může Rusko i třeba jen na vteřinu domnívat, že USA jsou „partnerem“ se kterým by bylo možno se nějak a na něčem dohodnout?

Eric Zuesse k tomu poznamenává, že jedině Sýrie a Rusko si postěžovaly na pokračující útoky Izraelců na Sýrii i na fakt washingtonské okupace části syrského území, což jsou nejen nelegální činy, postrádající jakékoli posvěcení OSN, ale jsou též totálním porušením mezinárodního práva.

Pokračující washingtonská podpora války proti zákonné vládě Sýrie a jeho podpora izraelských teroristických útoků proti syrským i ruským jednotkám podkopávají ruské úsilí vrátit do oblasti zpět mír. Zuesse též poukazuje na skutečnost, že jak Washington, tak jeho britská loutka, blokují v OSN jakoukoli akci, jež by byla s to nelegální činy Washingtonu zastavit.

Zuesse má jistě pravdu. Ale nenese vinu za pokračování washingtonské kampaně proti Sýrii a Rusku i Rusko samo?

Stephen Lendman si to myslí. A proč?

Ukazuje se, že ruská vláda je tak dychtiva západní pochvaly, že zastavuje své vojenské kampaně dřív, než svou práci skutečně skončí. Sám Putin ohlásil „vítězství v Sýrii“ a stáhl odtud část svých jednotek ještě předtím, než skutečně vyčistil Sýrii od všech cizích a džihádistických okupantů, takže na místě zůstaly zbytky proamerických sil, které konflikt znovu obnovily. A přitom by stačily další dva týdny a byla by od proamerických džihádistů osvobozena Sýrie celá. Rusko ale zřejmě nechtělo roztrpčit Washington až tak, že ztratí veškerý kontakt s místním americkým personálem, třebaže Rusové jsou v Sýriii legálně, zatímco americká přítomnost je zde naopak nelegální.

A tak znovu s důvěrou v mezinárodní právo, v OSN a v “naše západní partnery“ píše Lendman, „odešlo Rusko ze Sýrie předčasně, a nabízí se tak otázka, kdy se Rusko poučí – a jestli se vůbec kdy poučí? A to o tom, že jak na fakta, tak i na právo Washington nikdy nedá, a jediným jeho zájmem bude vždy jeho panství nad světem a izraelské panství nad Středním východem“.

Lendman pak zdůrazňuje zvláště toto: „Pokud se Rusko nezbaví svého snu o partnerství s Washingtonem namísto toho, aby mu dalo ochutnat i čehosi z jeho vlastní medicíny, bude konflikt zřejmě eskalovat i nadále“.

Soudě podle těžkých izraelských útoků na Sýrii poté, co Syřané urazili izraelskou neporazitelnou image, když si začátkem února nad svým územím dovolili sestřelit izraelské bojové letadlo, má Lendman asi pravdu i v tom, že Izrael může nyní své útoky rozšířit i na Irán. Ruská televize odvysílala, že Kreml je nastálou situací vážně znepokojen, a že Netanjahu žádal v telefonickém hovoru Putina o zdrženlivost.

V průběhu celého mého života žádali američtí prezidenti o zdrženlivost Izraelce, aniž by se jí aspoň v jediném případu kdy dočkali. A pokud jde o Rusko a Putina, domnívá se Lendman, že proti Izraeli nedosáhnou ničeho pozitivního, dokud Izraeli jasně a nekompromisně nenaznačí, kam ještě může, ale i kam už nemůže - a to v žádném případě, jít.

V souvislosti s tím se nabízí následující otázka: Je si Rusko svou silou skutečně jisto? Anebo Putina od použití síly zadržují zrádní tzv atlantističtí integracionisté, kteří uvnitř ruské vlády i uvnitř ruské ekonomiky působí jako pověstná Pátá kolona? Pak je ovšem záhadou, proč Putin tuto malou hrstku zrádců, postrádajících širší podporu veřejnosti, toleruje, zatímco Západ a Izrael jsou vůči národním zájmům Ruska den ode dne agresivnější. The Saker shledává problém v tom, že atlantističtí integracionisté, kteří v zájmu svých kariér a zisků, a též proto, že jsou financováni neziskovkami a médií působícími v Rusku, už stačili prodat ruskou suverenitu za globalizmus. A Putin je zatím zjevně neochoten či neschopen se těchto lidí zbavit.

Jestliže ovšem atlantističtí integracionisté uvnitř Putinovy vlády dokáží blokovat jakékoli ostřejší Putinovy reakce na aroganci Washingtonu, nabízí se otázka: Jak skutečně mocný je vlastně Putin? Vyhrál snad válku o Sýrii proto, aby ji následně předal Washingtonu a Izraelcům? A nevzpouzí se v člověku spravedlivém obraz Putina, hlavy mocného státu, hájícího své počínání před kriminálním vůdcem státu Izrael?

Samozřejmě, víme dobře, že Izrael vlastní Washington, ale že by vlastnil i Rusko?

Kolikrát už Putin oznámil ruské vítězství v Sýrii, stáhl se, a pak zas musel zpět poté, co se síly Washingtonu zotavily? A proč Putin stále odmítá začlenit odpadlické ruské provincie na Ukrajině do Ruské federace? S návratem Krymu zpět do Ruska souhlasil s ohledem na ruskou námořní základnu v Sevastopolu, ale udělit stejnou výhodu ruským provinciiím Doněcku a Luhansku odmítá. A to za situace kdy Washington vyzbrojuje ukrajinský nacistický stát nejmodernějšími zbraněmi, a ruskému obyvatelstvu uvedených provincií tak při snaze ukrajinského vedení násilím dotlačit obě provincie pod svůj palec, hrozí ještě krutější válečné útrapy než dosud.

Putin by ovšem celý ukrajinský konflikt mohl ukončit tím, že Doněck a Luhansk přijme prostě zpět pod ruskou střechu, ale zatím se zdá, že o ničem takovém neuvažuje. Říká se, že všechny věci promýšlí daleko dopředu, jenže osud Ruska a též nás všech bude rozhodnut spíš v čase krátkém.

Dá se pochopitelně rozumět i tomu, že Putin svým zdůrazňováním mezinárodního práva se pokouší upozornit Evropu a Evropany na to, jak mimo právo a nad právem Washington stále jedná, ale spíš tím maří zbytečně čas. Už po dlouhá desetiletí figurují evropští vůdci na výplatní pásce Washingtonu a nezajímá je vpravdě nic jiného, než aktuální stav jejích bankovních kont.

Neokonzervativci ve Washingtonu věří, že když se jim podaří odstranit Putina, obnoví Washington svou vládu nad světem. Čínu totiž považují za zemi, která přijme americké vedení výměnou za bohatství. Což je předpoklad možná i chybný, ale Washingtonu dobře slouží ke koncentraci všech jeho sil proti Rusku, přičemž do svých aktiv stále započítává své spojence z Páté kolony uvnitř ruské vlády.

Může Rusko odolat tlaku Washingtonu bez toho, aby se těchto zrádných lidí zbavilo?

Odpověď na tuto otázku je následující: Nikdo by neměl podceňovat Putina.

Nicméně by si Rusko mělo být plně vědomo faktu, že tvůrci neokonzervativní politiky považují Rusko za stát slabý, postrádající kuráž, kterou naopak Washington i docela titěrný Izrael mohou kolem sebe rozhazovat plnými hrstěmi. Což Washington může dosvědčit, když ukáže na glóbu, kam až se jeho moc rozšířila od pádu Sovětského svazu, a Izrael může podobný rozmach dosvědčit při pohledu na Střední východ, či na svou současnou aktivitu v Sýrii. A co je neméně důležité? Žádné náklady nesmí být považovány za příliš vysoké, pokud se za ně dá koupit nejčernější očernění Ruska. A ruská pasivita naopak zve buď k jeho podrobení se, či k nukleární válce. A ať už si to Rusko přiznává, či nikoliv, bojuje v současné chvíli o svůj život. A to i když navenek vypadají věci tak, že i vysocí ruští představitelé si nebezpečí, jež zemi hrozí, neuvědomují. Sergej Šemezov např. řekl, že Rusko je chotno prodat Washingtonu ruský protiletecký systém S-400 – a to asi proto, aby se Američané rychle naučili, jak na něj vyzrát, a ruský technologický náskok tak vzal v co nejkratším čase za své.

Jestliže Šemezov jen nevtipkoval, pak má asi problém s vnímáním reality.

A na závěr: Putin uškodil své pověsti, když se setkal s Netanjahuem a jednal s ním nikoli jako s politikem zločinným, ale jako s jedním ze světových vůdců, které Rusko uznává.

To byl bláznivý kousek, který podryl jeho reputaci vůdce, který jde neúchylně po stezce principů morálních, jež vždy nadřazuje nad úvahy o prodělku či výdělku.

Svět potřebude vůdce. Naděje vkládal do Putina.



Vybral a přeložil Lubomír Man

Modelový rozhovor se slušným profesorem Drahošem - freeware...Jiří Drahoš, (se)hnutí Nevím 2018...

February 13, 2018, 12:58 pm

≫ Next: Zbyněk Fiala: České extrémy a ubraná hodnota

≪ Previous: P.C.Roberts: Rusko je na mušce – a ať už si to chce přiznat, nebo ne, bojuje o svůj život

$

0

0

Tomáš Vyoral

13.2. 2018   Rukojmí
Dobrý den,nevím, nevím, nevím, v tuto chvíli musím přiznat, že nevím. Ale Zeman. Intenzivně o tom zatím přemýšlím/e. Musím/e se poradit s týmem. Nechtějte po mně. Nepodsouvejte mi. Slušnost. Spojovat.Nejsem vítač. Ale Zeman..
Dobrý den,

nevím, nevím, nevím, v tuto chvíli musím přiznat, že nevím. Ale Zeman... Intenzivně o tom zatím přemýšlím/e. Musím/e se poradit s týmem. Nechtějte po mně... Nepodsouvejte mi... Slušnost. Spojovat.

Nejsem vítač.

Ale Zeman... Abych pravdu řekl, nevím. Asi ano, asi ne, možná, uvidíme. Radím/e se s týmem. Kontaktní kampaň, Jablůnkov, Eva. To nemohu posoudit. To musí někdo posoudit. To musí posoudit odborníci. To opravdu nevím. Nepodsouvejte mi. Slušnost. Spojovat.

Nejsem vítač.

Ale Zeman... Dezinformační weby. Podpásové emaily. Těžko posuzovat, těžko říct, těžko hodnotit. Nejsem si jist. Nepohodlné křeslo. Nepodsouvejte mi. Slušnost. Spojovat.

Nejsem vítač.

Ale Zeman... Nevím, to nevím, to opravdu nevím, to opravdu nikdo neví. Nepodsouvejte mi. Slušnost. Spojovat. Děkuji, nashledanou.

PS: je to marné, je to marné, je to marné
PS 2: nejsem vítač
PS 3: slušnost, spojovat

Jiří Drahoš, (se)hnutí Nevím 2018

Zbyněk Fiala: České extrémy a ubraná hodnota

February 13, 2018, 8:00 pm

≫ Next: Kauza Čapí hnízdo aneb Zákon nemůže ve všem suplovat morálku (1)

≪ Previous: Modelový rozhovor se slušným profesorem Drahošem - freeware...Jiří Drahoš, (se)hnutí Nevím 2018...

$

0

0

Zbyněk Fiala
14.2.2018 VašeVěc
 
Na dani z přidané hodnoty se v roce 2017 v ČR vybralo 382 miliard korun. Daň z ubrané hodnoty, o které se národní příjmy snižují, bude možná dvakrát větší. 
 


Všichni víme, co je přidaná hodnota, základ jedné z nejvýnosnějších daní. Ale když vidíme, jak je uměle snižovaná české produktivita ve srovnání se zahraničím a jak se tomu přizpůsobují ještě nižší mzdy, narážíme na opačný jev, ubranou hodnotu. Lze si ji představit jako pomyslnou obrovskou daň, kterou platíme do zahraničí. Na dani z přidané hodnoty se v roce 2017 v ČR vybralo 382 miliard korun. Pomyslná daň z ubrané hodnoty, o kterou se národní příjmy snižují, bude možná dvakrát větší.

Co nás připravuje o peníze? Jsou to dluhy?

Míra konsolidovaného hrubého zadlužení veřejného sektoru ČR je nízká a klesá. Komu se zdá formule tohoto dluhu složitá, může být ubezpečen, že od roku 2013 (pád Nečasovy vlády) zhruba kopírujeme Dánsko, nejlepší z vyspělých zemí, a s hodnotou 36,9 % HDP v roce 2016 jsme na tom dvakrát líp než průměr eurozóny (88,9 % HDP). Hospodaření veřejného sektoru ČR je mírně přebytkové.

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Public_balance_and_general_government_debt,_2013%E2%80%932016_(%25_of_GDP)_YB17Oct.png

Predikce Ministerstva financí počítá se zachováním absolutní výše veřejného dluhu na úrovni 1,5 bilionu korun. Splácení není důležité, dluh se pouze obnovuje, refinancuje, a taky obsluhuje placením úroků. Ty jsou v současnosti rekordně nízké, občas i záporné. Důležitější je podíl dluhu na HDP. Nikdo nepochybuje, že HDP v nejbližších letech poroste. Podle aktuální predikce MF roku 2019 míra státní zadluženosti klesne na 33,1 procenta. Téměř smaže přírůstek, který způsobily vlády ODS, a přiblíží se k hodnotě 28 % HDP z roku 2007.

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2018/makroekonomicka-predikce-leden-2018-30908

Peníze odtékají jinudy. Je to odvrácená tvář vysokého podílu zahraničních investic, který předurčuje i naše obchodní toky. Přímé zahraniční investice do ČR činí 2,9 bilionu korun (2015). Původní základní kapitál za 1,5 bilionu korun se tak zdvojnásobil dík reinvestici zisku. Další část zisku je vyplácena jako dividendy zahraničním majitelům. Jen v roce 2015 činily 226 miliard korun.

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2015_CZ.pdf

Od té doby dividendy dále rostou a už překročily 300 miliard korun ročně. Ani to není všechno. Takhle to popisuje předseda ČMKOS Josef Středula, který se opírá o údaje vyhlášeného odborářského analytického oddělení:

„Těch 300 miliard, o kterých se bavíme, jsou jenom dividendy. Firmy ale hledají spoustu dalších cest, jak odtud peníze vytáhnout. Takže ten skutečný odliv kapitálu bude výrazně vyšší. Jsou to třeba různé služby, které by se klidně mohly dělat tady. Uživili by se na nich lidé s vysokými platy. Ale oni je za cenu ještě výrazně vyšší nakupují od svých západních centrál. Jednali jsme o tom s Českou národní bankou a došli jsme k tomu, že by to mohla být podobná, nebo dokonce vyšší částka než na dividendách. Takže celkově už se bavíme o nějakých 600 až 700 miliardách korun, které odtud zahraniční vlastníci ročně odvezou do svých domovských zemí.“

https://echo24.cz/a/SzT4m/utika-odtud-moc-penez-300-miliard-jen-v-dividendach

V nedávném vládním dokumentu, v podkladové analýze pro Strategický rámec ČR 2030, najdeme podobný údaj, jen vyjádřený jinak. Poukazuje na rozdíl mezi hrubým domácím produktem HDP (kolik vyprodukujeme) a hrubým národním důchodem HND (kolik za tu produkci inkasujeme). V roce 2015 byl HND téměř o 8 % nižší než HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU28, hned za Lucemburskem a Irskem. Když to přepočteme z tehdejšího HDP ve výši 4,6 bilionu korun, vyjde nám rozdíl 368 miliard korun. Ten však nezahrnuje i ono skryté vyvádění peněz.

https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/TISK_Priloha-c--2_Analyza-rozvoje_final-17-04-2017-compressed.pdf

Celkový efekt pohybu peněz a zboží přes hranice naší republiky najdeme v platební bilanci ČR. Ministerstvo financí očekává, že v letošním roce by měla zahraniční bilance zboží a služeb dosahovat téměř 7 procent HDP ( prodáme víc zboží a služeb než koupíme), ale u důchodů to bude opačně, očekává se odliv až 6,5 procenta HDP. Jsou to hlavně ty dividendy. Fakticky to znamená, že veškerý zmíněný přebytek zboží a služeb je takříkajíc „zadarmo“. Jako když vyvezeme zboží a zároveň darujeme peníze na jeho nákup. Tak jsou nastaveny naše základní hospodářské vztahy se zahraničím.

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2018/makroekonomicka-predikce-leden-2018-30908

Nelze se divit, polovina nefinančních podniků a prakticky celý bankovní sektor jsou součástí nadnárodních společností, tedy pod zahraniční kontrolou. Jinými slovy, v zahraničních rukou jsou všechny hlavní páky (banky a pojišťovny) a lepší polovina (ta exportní) ostatních společností. Nejvíc zahraničních investic je v českém zpracovatelském průmyslu a rozhodující jsou tři automobilky, motor našeho hospodářského růstu. Tento motor je však plně závislý na zahraničí. Je zřejmé, že v ekonomice nemáme do suverenity co mluvit.

Daňový výnos těchto společností je velmi omezený, přestože třeba české banky tvoří podstatnou část zisku zahraničních matek. Komerční banka přináší 40 procent zisku mateřské Société Générale, připomíná ekonom Karel Kříž. Poukazuje na to, že největší banky v ČR mají roční zisk 16 miliard korun a platí na daních 3 miliardy korun. Klidně by mohly platit dvakrát tolik, a přesto by neutekly.

Pokud jde o původ zahraničního kapitálu, v Nizozemí a Lucembursku je zaknihováno více kapitálu (36,3 %) než v Německu (12,9 %) a Rakousku (13,4 %). Důvod je zřejmý, lze tam snáze ukrýt zisky a využít daňových výhod.

Mnohem věrnější obraz zahraničních investic vyčteme z toho, že dvě pětiny českého vývozu míří do Německa (40,5 % v roce 2016). Míří tam tedy dvakrát víc vývozu než k ostatním sousedům dohromady (19,1 %), tedy na Slovensko, do Rakouska a Polska. Do zemí EU míří 83 procent našeho exportu. To je další extrém.

https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/statistiky-zahranicniho-obchodu/2017/4/Prezentace_03_2017_CZ_OR.pdf

A když přidáme fakt, že 30 procent českého exportu tvoří auta, je to snad největší závislost na jednom oboru a jednom trhu na světě. Podobně jsou na tom jenom Slováci, od kterých jsme se před 25 lety odtrhli, abychom se mohli vyvíjet jinak…

Je tu také obrovská nerovnováha mezi velkými a malými firmami. Máme asi čtvrt milionu právnických osob „s počtem zaměstnanců 0 – 250“, jak odpovídá nomenklatuře EU, ale podle zjištění Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR představuje devět z deseti podnikatelů na venkově jen OSVČ bez zaměstnanců. Zatímco v Německu jsou malé a střední firmy rezervoárem zaměstnanosti, jsou schopné nabírat lidi, kteří jsou propuštěni z těch velkých.

Z celkem 5566 českých obcí je téměř polovina zařazena mezi obce s malým stupněm rozvinutosti, zjišťuje analýza podnikání na venkově zpracovaná zmíněnou asociací AMSPŽ. Jen 14 procent firem na venkově tvoří podnikatelé orientovaní na drobné průmyslové aktivity. V zemědělství je stále průměrný výdělek o 20 procent nižší než v jiných sektorech.

Český venkov je extrémně hospodářsky opuštěn. Asociace bije na poplach, formuluje mobilizační opatření. Navrhuje zapojit do podpory podnikání i nepodnikatelské subjekty.

http://amsp.cz/businessinfo-amsp-cr-navrhuje-dalsi-opatreni-pro-mobilizaci-maleho-podnikani-na-venkove/

http://amsp.cz/novinky-cz-karel-havlicek-navrhujeme-vyrazne-rozsirit-podporu-podnikani-na-venkove-a-zapojit-i-nezemedelske-subjekty/

Politiky extrémismu pochopitelně přinášejí své plody. Pokud bylo smyslem našeho skoku do globalizace dohánění úrovně vyspělejších sousedů, moc se to nepovedlo. Už jsme zmiňovali ukazatel, který sleduje přínos pro české občany, tedy hrubý národní důchod HND. Když se pokusíme porovnat s okolím pomocí HND ve směnném kurzu, roku 2005 činil 44 procent průměru EU28. Lze to chápat tak, že průměrný člen EU (cosi mezi Němcem a Rumunem) měl vůči průměrnému Čechu více než dvakrát vyšší ekonomickou moc.

Po deseti letech, v roce 2015 jsme se dostali na 50 procent průměru EU28. To vypadá jako růst, ale ve skutečnosti jsme se blížili k těm vyspělejším zemím jen v letech 2006 – 2008. Vystoupali jsme na 57 procent a nastal zlom, po kterém přišel pokles. Hledejme za tím politiku levné práce, počínající zmražením minimální mzdy na nejnižší úrovni v EU. Teď už se zvyšuje, ale přesto patří k těm nejnižším.

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Minimum_wage_statistics/cs

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Minimum_wages,_January_2008_and_2017_YB17_I.png

Politiku levné práce doplnila politika levné koruny, když ČNB vynaložila dva biliony korun na kurzové intervence a déle než tři roky oslabovala korunu tak, aby euro stálo víc než 27 Kč. Mělo to zvednout inflaci – to se nepodařilo. Krátkodobě to pomohlo vývozcům, ale zároveň to oddálilo potřebu modernizovat výrobu. Byla by neúměrně drahá, protože slabší koruna zvedla ceny dovážených technologií. Když nové vedení ČNB v dubnu 2017 od této politiky upustilo, koruna se stala nejrychleji rostoucí měnou na světě. Další extrém.

Tím však problém neskončil. ČNB má nyní devizové rezervy, které jsou dvakrát větší než státní rozpočet. O to větší budou její ztráty při růstu kurzu české měny, protože nakoupená eura budou mít stále menší cenu. Při vstupu do eurozóny bude nutné tyto ztráty nějak vypořádat. To je téma, o kterém ČNB nerada mluví, protože si s ním neví rady.

ČNB tvrdí, že může svoji ztrátu smazat aktivním obchodováním s cennými papíry na finančním trhu. Jenže to by chtěli všichni, ale když nastanou výkyvy, někdo je musí zaplatit. Těžko čekat, že zrovna v ČNB budou ti nejlepší fondoví manažeři. V dekádní bilanci, kterou centrální banka vydala bezprostředně po propadu amerického trhu na začátku února, ČNB vykazuje ztrátu z cenných papírů – jen během oněch deseti sledovaných dnů - ve výši 74 miliard korun. Kolik je v tom poklesu tržní ceny papíru a kolik růstu koruny, to nedokážu odhadnut. Ale je to údaj, který se vyplatí sledovat průběžně.

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/dekadni_bilance/cnb_bilance.html

Český průmysl chytil v důsledku dlouhodobě uměle oslabené koruny zpoždění, které se projevuje také obrovskou pracovní náročností. Vnímáme ji jako nedostatek pracovních sil. Ve statistice nezaměstnanosti jsme – jak jinak – na prvním místě v EU. Je to ovlivněno metodikou, za zaměstnané se považují i osoby, které mají jen pár hodin příležitostné práce. Ale i tak vykazujeme extrémně nízkou nezaměstnanost ve výši 2,3 procenta, mnohem nižší než druhé Německo s 3,6 procenta.

http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8631691/3-31012018-BP-EN.pdf/bdc1dbf2-6511-4dc5-ac90-dbadee96f5fb

Ubrané hodnoty je v české ekonomice příliš mnoho a nelze nad tím mávat rukou. Obkličuje nás to na každém kroku. Ilustrujme si to nakonec dalším českým extrémem. Máme – spolu se Slovenskem – největší hustotu automobilové výroby na světě, ale domácí občané si nová auta moc kupovat nemohou. Proto máme jeden z nejstarších vozových parků v EU s průměrným stářím auta téměř 15let. Dvě třetiny aut v ČR jsou starší než deset let.

http://portal.sda-cia.cz/clanek.php?id=6045&v=m

Naše země je plná extrémů, což je doklad toho, že na mnoha rozhodujících místech jsou lidé, kteří to moc neumí. Dokážou krásně pohovořit o prasečáku v Letech nebo o lidských právech v Tibetu, ale klíčové věci, týkající se současnosti a Česka, jim jsou trochu cizí. Nabízím tato témata do debat o nové vládě. To kdyby náhodou jiná témata došla a řeč stála.

- - -

Kauza Čapí hnízdo aneb Zákon nemůže ve všem suplovat morálku (1)

February 13, 2018, 8:54 pm

≫ Next: Nejste jen nafoukaná a nadřazená – jste proti demokracii

≪ Previous: Zbyněk Fiala: České extrémy a ubraná hodnota

$

0

0

Agentura EXANPRO

14.2.2014
Specifická analýza, hodnocení a předpověď (11063)

Každé provinění vůči zákonu vypovídá zároveň o morálním charakteru1/ provinilce, avšak jakékoli záporné charakterové vlastnosti nemohou být vždy spojovány s porušením zákona.

 

Andrej Babiš odhalil v kauze Čapí hnízdo svůj morální charakter, ale nemusel nutně porušit zákon. Pokud chtějí orgány činné v trestním řízení v této kauze hovořit o porušení zákona, musely by nejprve spolehlivě prokázat buď to, že v době čerpání evropské dotace patřila Farma Čapí hnízdo stále pod holding Agrofert, anebo že s dotací nakládal kdokoli z holdingu Agrofert (případně obojí). Samotné vyvázání společnosti, jež se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo, ze sdružení obchodních společností Agrofert a její pozdější zánik připojením k jiné společnosti (po vypršení pětileté dotační podmínky) spadající opět pod holding Agrofert není samo o sobě trestným činem, byť by farmu v rozhodné době spravovali příbuzní Andreje Babiše. Český trestní zákoník takovéto počínání přímo nezakazuje.

České státní zastupitelství přijalo anonymní oznámení o dotačním podvodu v listopadu 2015. Ve stejné době přijal oznámení (rovněž anonymní) Evropský úřad pro boj proti podvodům (European Anti-Fraud Office) známý pod francouzskou zkratkou OLAF (Office de Lutte Anti-Fraude, případně s doplněním příslušnosti k EU: Office Européen de Lutte Anti-Fraude). A tady začínají zajímavé souvislosti, jež by měly být taktéž předmětem vyšetřování.

Pokud pomineme, že se v obou případech jednalo o anonym (zřejmě jeden zdroj), tak první zajímavou souvislostí je, že celých sedm let (dotace byla přidělena v roce 2008) bylo vše v pořádku a nikdo zde porušení zákona nespatřoval. Další zajímavou souvislostí je načasování. Na konci roku 2015 (období anonymního oznámení) byl Andrej Babiš už téměř dva roky vicepremiérem české vlády a bylo zjevné, že se jeho hnutí ANO 2011 dostává v preferencích politických subjektů s výrazným náskokem do čela české politické scény (v listopadu 2015 vedlo hnutí ANO před druhou ČSSD přibližně již o sedm procentních bodů).

Posilování hnutí ANO mohlo být hlavní příčinou anonymního oznámení, a to právě s ohledem na zbývající čas do voleb do Poslanecké sněmovny (říjen 2017). V té době zbývaly do voleb necelé dva roky a v té době bylo také známo, že průměrná doba šetření a sepsání závěrečné zprávy ze strany OLAF je asi 21 měsíců. Jedná se tedy bezesporu o zajímavé načasování a tím i o otázku, s jakým cílem bylo anonymní oznámení vlastně podáno.

Další zajímavou souvislostí je žádost Policie ČR o zbavení poslanecké imunity poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka učiněná krátce před volbami do Poslanecké sněmovny. Policie ČR zahájila vyšetřování kauzy Čapí hnízdo na počátku roku 2016, ale teprve až po zhruba roce a půl žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, a to dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny (srpen 2017 – žádost o vydání, září 2017 – vydání poslanců, říjen 2017 – volby do Poslanecké sněmovny).

Podání žádosti krátce před volbami nebylo vůbec nutné, neboť vyšetřování mohlo pokračovat se zaměřením na osoby přímo spojené s Farmou Čapí hnízdo, a tedy na osoby přímo odpovědné za žádost o dotaci. Zde je na místě se ptát, proč Policie ČR jednala tímto podivným způsobem, kterým získala pouhé necelé dva měsíce na to, aby mohla přímo vyšetřovat dva zmíněné poslance. Pouhé dva měsíce ve vyšetřování, jež v té době trvalo již déle než půldruhého roku. Co bylo skutečným důvodem pro tento podezřelý policejní postup, kdy policisté ve svém dlouhém vyšetřování mohli ony dva měsíce počkat až na období po volbách? Bylo celkem jisté, že Babiš i Faltýnek své poslanecké mandáty obhájí. Chtěla snad Policie ČR se státním zastupitelstvím ovlivnit volby a naznačit voličům, že se nevyplatí volit hnutí ANO, protože jeho dva čelní představitelé jsou trestně stíháni? Po volbách a novém získání poslanecké imunity podala Policie ČR žádost znovu, což z pohledu policejních orgánů působí jako policejní komedie.

Vzhledem k tomu, že v současné době trvá vyšetřování kauzy déle než dva roky, je velmi pravděpodobné, že pádný důkaz o porušení zákona není stále k dispozici. Situaci nemění ani závěrečná zpráva OLAF, která je zavádějící až nekompetentní, jelikož spoustu věcí jen naznačuje a spíše si přeje, aby byl Andrej Babiš vinen z porušení zákona. Na druhou stranu odkrývá pochybení státních úředníků, což zřejmě nebylo účelem zprávy. Vždy je to dvojsečná zbraň: Pokud někdo účelově cílí na druhé, musí očekávat, že se uvedené věci mohou obrátit proti němu (vše uvedené může být použito proti řečníkovi nebo pisateli).

Výše uvedený text však nemění nic na tom, že se současný premiér v demisi Andrej Babiš zachoval vypočítavě. V roce 2013 se předseda hnutí ANO údajně vyjadřoval na sociální síti Twitter v tom smyslu, že Čapí hnízdo je jeho farma. To ostatně potvrdil ve svém proslovu v roce 2015 v dokumentu České televize nazvaném Matrix AB, kde zahraničním hostům řekl v anglickém jazyce toto: „Vítejte na Farmě Čapí hnízdo. Myslím, že je to nejlepší projekt, který jsem kdy vymyslel.“ (So welcome to the Stork´s Nest Farm. It is, I think, the best project I have ever invented.") Avšak ani tohle nemusí znamenat důkaz o porušení zákona. Andrej Babiš mohl zkrátka svým příbuzným nezištně pomoci vlastním nápadem, aniž by Farma Čapí hnízdo musela nutně patřit pod holding Agrofert, přičemž může tvrdit, že tím pádem nadneseně považuje Čapí hnízdo za své. V tomto případě by bylo potřebné prokázat, že se prvky Agrofertu podílely na realizaci projektu.

Ať tak či onak, je v jednání premiéra Babiše patrné, že se pravděpodobně jednalo o promyšlený záměr vyvázat společnost z holdingu Agrofert s cílem získat dotaci a později stejnou společnost zase získat zpět. To potvrzuje i počáteční mlžení Babiše o tom, kdo skutečně vlastnil Farmu Čapí hnízdo, kdy předseda hnutí ANO nechtěl prozradit své příbuzné, s nimiž se zcela určitě musel na postupu dohodnout, a odhalit tak propojení k němu samotnému.

Zásadní pro posouzení celé kauzy je, jaké podmínky a zákony platily v době poskytnutí dotace. Konkrétně se jedná o to, jestli v podmínkách pro udělení dotace bylo výslovně stanoveno, že není možné dotaci poskytnout střední nebo malé firmě, která do určité doby zpětně od podání žádosti patřila pod velkou společnost. Pokud by tato podmínka platila, bylo by ale divné, že ji úředníci při posuzování žádosti neprověřili.

V činnosti České televize zůstává otázkou, proč filmový štáb ČT (případně samotný kameraman) sledoval vládního politika několik měsíců, jak to doslova uvádí Česká televize na svém webu (Český žurnál – Matrix AB), a proč zveřejnění televizního dokumentu bylo učiněno právě v listopadu 2015, což bylo využito pro dobře načasované anonymní oznámení. Autoři dokumentu nemohou skrýt svou zaujatost vůči Babišovi a tím také svůj subjektivní názor na evropskou dotaci. Na dokumentu by nebylo nic divného, pokud by dříve či později, případně ve stejnou dobu byli Českou televizí sledováni také předsedové jiných parlamentních politických subjektů. Média mají v tomto ohledu mnohem lepší pozici než policejní vyšetřovatelé. Mohou se ve vhodných příležitostech a bez oficiálního nařčení pohybovat po boku politika neomezeně dlouhou dobu a opakovaně. Politik, jenž se nachází mimo své pracoviště, se obvykle chová uvolněněji a přirozeně ke své povaze, zvláště nemá-li videokameru či jiný záznamový prostředek přímo před obličejem. V této situaci pak může říci něco, co by za jiných okolností nevyslovil. A čím déle je politik videokamerou sledován, tím pravděpodobněji něco zajímavého utrousí. Z pohledu novinářů však záleží na tom, zda takové sledování činí pro veřejný zájem a s pokrytím více politických činitelů, anebo jen účelově proti vybraným osobám.

S ohledem na volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017 je zjevné, že se Policie ČR prostřednictvím této kauzy zapletla do politických hrátek. S protahující se dobou vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se orgány činné v trestním řízení dostávají do svízelné situace, jelikož tím ukazují, že jim chybí důkazní materiál pro předání případu k další instanci. Policie ČR se státním zastupitelstvím určitě nehodlá po tom všem případ odložit a bude se snažit vyšetřování protahovat, čímž bude pomáhat politické opozici působit proti hnutí ANO. Příslušné orgány činné v trestním řízení budou usilovat o to, aby byl případ na svém konci předán k soudu, ať je důkazní materiál v jakékoli podobě. Je totiž snazší svalit výsledek na soudní rozhodnutí, než přiznat vlastní pochybení nebo nedostatek důkazů. Ještě stále ale existuje možnost, že se podaří zajistit potřebný důkaz o porušení zákona (viz začátek textu).

Poznámka:Částečný rozbor závěrečné zprávy OLAF je předmětem samostatného produktu, jenž je volným pokračováním specifické analýzy kauzy Čapí hnízdo.

Zpravodajské produkty související s politikem Andrejem Babišem:

• Produkt 12032 „A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby“
• Produkt 11057 „Povrchní fenomén Andrej Babiš a příchod usvědčujícího období“
• Produkt 13031 „Mylné hodnocení politiky A. Babiše aneb Babiš jedná v naprostém souladu s politikou NATO a EU“
• Produkt 11055 „Ministr obrany v dresu hnutí ANO opakovaně dezinformuje a přispívá ke zvyšování mezinárodního napětí za podpory svého předsedy Andreje Babiše“

 

 

1/ Morální charakter zahrnuje schopnost a ochotu člověka uznávat společenské normy, pravidla a zákony a zároveň ukazuje, jakou měrou člověk podřizuje své chování těmto hlediskům.

 

 

 
Zpravodajský produkt 11063
Specifická analýza, hodnocení a předpověď
© 2018 Agentura EXANPRO

Nejste jen nafoukaná a nadřazená – jste proti demokracii

February 13, 2018, 10:07 pm

≫ Next: Martin Schulz právem prohrál všechno

≪ Previous: Kauza Čapí hnízdo aneb Zákon nemůže ve všem suplovat morálku (1)

$

0

0

Vladimír Pelc
14.2.2018 VašeVěc
 
7. února t.r. redaktorka Petra Procházková ve svém příspěvku na facebooku *) zdůvodňovala, proč různí občané našeho státu mají mít různou váhu svého voličského hlasu.


Samozřejmě že ti, kteří mají jiné volební preference, než paní Petra Procházková (dále též zkráceně PP), mají disponovat voličských hlasem neplnohodnotným. A aby čtenář nebyl na pochybách, kdo z voličů má mít, podle PP, svůj voličský hlas krácen, vyjádřila se paní redaktora jasně: Má jít především o voliče Miloše Zemana. Neboť to jsou hlupáci a blbci; nevzdělanci a tupci, ignoranti s fašistickými sklony, manipulovatelné mozkové trosky, jsou méně inteligentní až debilní; to jsem z textu PP citoval.

Pak čtenářům paní redaktorka sděluje důvody, proč ona má mít voličský hlas plnohodnotný: Čte zprávy v češtině, ruštině i angličtině, snaží se poslouchat perskou televizi, cestuje, naslouchá, přemýšlí, studuje, beseduje, diskutuje. Proto kupř. v případném referendu (třeba o setrvání v EU) přece nemůže mít její hlas stejnou hodnotu jako někoho, kdo tráví veškerý svůj volný čas sledováním Barrandova, nebo u piva, učit se nechtěl nebo na to neměl a v anketách typu koho budete volit odpovídá: „Nó... já vám nevím, já nikoho neznám... tak asi Zemana nó..."

Paní P. Procházková: Aktuální typ demokracie je na stejné váze hlasu každého jednotlivého voliče založen. Každý voličský hlas každého občana má stoprocentní váhu. Každý občan má stoprocentní váhu svého voličského hlasu. Jiná varianta je antidemokratická.

A jak byste různou váhu voličských hlasů určovala? Vyučený: minus šedesát procent? Maturant: minus třicet procent? Absolvent vysoké školy sto procent, ale jen v Praze; jinde pouze devadesát? Nebo volič Miloše Zemana minus devadesát procent? Volič antiZemana plus deset procent váhy voličského hlasu? Nebo to zkusíte jinak? Kolik uberete kupř. Romům? Padesát procent? (Sousedovi Romovi byste mohla přihodit dvacet procent za maturitu a dalších dvacet za podnikání, má totiž stavební firmu a jít na sociální dávky by se styděl; tak by se dostal na krásných devadesát procent váhy svého voličského hlasu.) Nebo co takhle něco vyzkoušeného: Židé; to už tu bylo, ví se jak na to – minus sto procent; bude to paní PP vyhovovat? (Musím manželce říci, aby moji jarmulku schovala na půdu.)

Jakou další variantu nám paní P. Procházková ještě navrhnete?

Už toho mám dost. Mám dost primitivních neobolševiků z pražské kavárny, kteří mi radí, koho mám volit, jak mám myslet, co mám dělat. A pokud to není podle jejich gusta, tak si mi dovolují nadávat do pitomců či darebáků. Už mám dost arogantních redaktorů, kteří za mé peníze (jsou placeni z veřejného rozpočtu a ještě navíc prostřednictvím tzv. koncesionářských poplatků /a ti ostatní jsou placeni za prodaný reklamní prostor, tedy z části námi zaplacené ceny zboží, která je věnována na reklamu - pozn.red.NR/), tedy dost redaktorů, kteří lžou, kudy vysílají a kam píší. Už mám dost lidí, kteří mají plná ústa demokracie, ale ve skutečnosti ji chtějí zničit.


Dovětek: Vážená paní, jsem absolventem dvou univerzitních oborů, čtu texty v ruštině i angličtině (nechápu, proč se vytahujete s češtinou), kromě toho v latině a starořečtině, publikoval jsem několik desítek odborných publikací, samozřejmě cestuji, přemýšlím, diskutuji… Nemáte žádný důvod být nafoukaná a nadřazená. Jste jen proti demokracii.

Volím toho, koho chci. V referendu budu volit to, co budu chtít.

Vy přestaňte svými arogantními názory zahnojovat veřejný prostor. Nejste jen nafoukaná a nadřazená – jste proti demokracii.

*) https://www.facebook.com/petra.prochazkova.393/posts/2045428772368568


 

Související články:

• http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/proc-maji-politici-z-referenda-strach
• http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/prazska-kavarna-cili-vecnost-bolsevismu

Martin Schulz právem prohrál všechno

February 14, 2018, 1:46 am

≫ Next: Proč když Janek Kroupa investigativně lže, přesto dostal novinářskou Křepelku, cenu za „Za významný přínos televizní investigativní žurnalistice"; kvůli němu však věří lidé médiím méně než uklízečkám

≪ Previous: Nejste jen nafoukaná a nadřazená – jste proti demokracii

$

0

0

Petr Robejšek
14. 2. 2018 blog autora

Odstupující předseda německé sociálně-demokratické strany Martin Schulz dokázal něco zcela výjimečného. Během několika měsíců svého předsednictví stačil popřít své sliby, rozpoltit svou stranu a zničit svou politickou kariéru. A tenhle génius určoval osud evropského kontinentu.

Kdo patří k elitě

Schulz předevčírem oznámil, že nevstoupí do vlády velké koalice a nepřijme post ministra zahraničí. Pojem „nepřijme“ je ovšem nepřesný. Schulz chtěl totiž ministerstvo zahraničí vyrvat z rukou jiného neúspěšného předsedy SPD Gabriela, kterému ho navíc sám slíbil. Ale Schulz chtěl pro sebe prebendu za to, že svojí politickou neschopností úspěšně snížil již tak nízké volební preference SPD. Jenom rozhořčený odpor uvnitř jeho strany ho donutil k ústupu.

Na začátku minulého roku jsem napsal esej o tom, kdo patří k elitě. Upozornil jsem v ní na to, že vysoká pozice, kterou politik zaujímá ještě neznamená, že patří svými výkony ke skutečné elitě.

Často vidíme, že důležité funkce obsazují ti, o jejichž názory většina občanů nemá zájem a dokonce je odmítá.To jsou členové domnělé elity, kteří mají pouze vysokou pozici. Ke skutečné elitě patří jen ti, které navíc uznávají občané. Jedná se přece o reprezentativní demokracii. No a Martin Schulz je učebnicovým příkladem člena domnělé elity a zároveň dokonalým ztělesněním současného západoevropského politika. Sebestředný, intelektuálně podprůměrný, neuvěřitelně arogantní a nespolehlivý.

Po prohraných parlamentních volbách řekl, že jeho strana půjde do opozice a že on nikdy nebude ministrem v kabinetu Angely Merkelové. Pár týdnů po té chtěl, skryt za dětinsky primitivní argumenty, oba tyto sliby porušit. A stalo se mu to, co se (bohužel) ostatním jemu podobným postavám nestává dost často. Prohrál všechno.

A tenhle člověk vedl Evropu

Pro nás je jeho příběh poučný ještě z jednoho důvodu. Martin Schulz přišel z Bruselu a patří k těm oblekům bez obsahu, kterých je tam nadbytek. Takoví lidé jako on zaujímají v EU vysoké funkce a chtějí rozhodovat o osudu našeho národa. Byl to právě Schulz, kdo vyhrožoval nám a ostatním středoevropským zemím všemožnými tresty, když nebudeme přijímat nepřizpůsobivé ekonomické migranty, kterým on z neznámého důvodu říká uprchlíci.

A takoví lidé jako Schulz vedou Evropskou unii. A takovým lidem přisluhují naši samozvaní exekutoři dobra. Ti se poznají podle toho, že opovrhují obyčejnými lidmi za to, že odmítají „více Schulzovské Evropy“. Mimochodem více té samé Evropy, pro kterou byl i pan Drahoš. A tak Schulzův neslavný konec dělá z Drahošovy prohry cosi jako zásah prozřetelnosti.

V Německu teď začal karneval. Předseda karnevalového výboru z Kolína nad Rýnem doporučil Schulzovi (a to ještě před včerejším trapným finále jeho kariéry) aby si oblékl masku šaška. To ale je nespravedlivé, vůči šaškům.Protože ti, na rozdíl od Schulze ze sebe dělají blázny záměrně.

- - -

---

Proč když Janek Kroupa investigativně lže, přesto dostal novinářskou Křepelku, cenu za „Za významný přínos televizní investigativní žurnalistice"; kvůli němu však věří lidé médiím méně než uklízečkám

February 14, 2018, 8:12 am

≫ Next: Su-25 pod palbou. Co všechno už šturmovik vydržel a proč byl sestřelen? (VIDEO)

≪ Previous: Martin Schulz právem prohrál všechno

$

0

0

Břetislav Olšer

14.2. 2018   Rukojmí

Tak nám vyvstala opět zásadní otázka, proč už zase Janek Kroupa investigativně lže, jako by se nechumelilo... Ale po pořádku; právě to totiž ve veřejnoprávním Českém rozhlase (ČRo) začalo vřít mezi některými zaměstnanci a generálním ředitelem René Zavoralem, resp. mezi asi kým jiným, než investigativním redaktorem Jankem Kroupou...


Ten odvysílal reportáže o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích, které údajně mají nevyjasněné vlastníky.

Pro ČTK Zavoral uvedl na jednání Rady ČRo, že Kroupovy reportáže byly nevyvážené a neobjektivní. Opíral se přitom o analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK, kterou si ČRo nechal spolu s dalšími dvěma zpracovat. Někteří zaměstnanci, a je jich přes dvě stě, mají ale opačný názor a podepsali prohlášení, že jejich šéf poškozuje dobré jméno veřejnoprávního média.

Zaoral se však brání; k dvěma analýzám, které prý nezohlednil, uvedl, že byly nedostatečné. Jednou z nich byl text publicisty Karla Hvížďaly, tedy spíše esej než mediální analýza, druhá analýza byla od společnosti Newton, která se podle ředitele ČRo zabývala „převážně kvantitativním výzkumem, nikoli však kvalitativní složkou a rámováním obsahu“.

Zavorala se zastal bývalý generální ředitel ČRo Richard Medek. Podle něj úroveň a pravidla investigativní žurnalistiky v ČRo nemůže určovat jednotlivý redaktor nebo skupina najatých investigativních žurnalistů, ale pouze managment, jak je to zvykem i v jiných médiích.

„Vůbec bych se Renému Zavoralovi nedivil, kdyby vyměnil pracovníky odpovědné za úroveň investigativní žurnalistiky v ČRo, včetně Janka Kroupy samotného. Snaha politizovat celý problém ze strany Janka Kroupy je slabou obranou, zastírající nedostatky v jeho práci, tak jak mu je René Zavoral vytknul,” uvedl v zaslané reakci. Že by další Kroupův vyhazov z další redakce…? https://zpravy.idnes.cz/kroupa-rozhlas-reportaze-agrofert-neobjektivni-analyza-pe1-/domaci.aspx?c=A180131_193256_domaci_jj

Generální ředitel ČRo René Zavoral se tedy ptal ve své argumentaci ke kauze Janka Kroupy na jednání Rady naprosto profesionálně a zcela v souladu s ustanovením zákona a Kodexu:

"Je nutné se zeptat v souladu se zákonem: byly informace o pozemcích, na kterých hospodaří zemědělci bez právního důvodu, které získal posluchač Českého rozhlasu objektivní a ve svém celku vyvážené? Zdůraznění 1700 hektarů jednoho vlastníka z 300 tisíc hektarů pozemků není objektivní pohled. Zamlčení zbytku není objektivní. Posluchač si nemohl svobodné vytvářet názor.

Mohl být manipulován. Poslech rádia neumožňuje zpětné listování historií. Nelze také přinášet informace na etapy. Z toho je zřejmé, že má-li být informace objektivní a vyvážená, musí být objektivní a vyvážená v rámci jedné reportáže. Tak je nutno interpretovat požadavky zákona i Kodexu. "

Tolik generální ředitel ČRo René Zavoral, nyní s dovolením obecné resumé soudných posluchačů: Janek Kroupa není neomylný Bůh; kvůli němu věří lidé médiím méně než uklízečkám. Co vlastně znamená investigativní? Možná společensky užitečný, leč současně odporně vlezlý a dotěrný postup...

Takže, copak je to za investigativního ptáčka ten Janek Kroupa? Podívejme se do jeho žurnalistické minulosti. “Ohýbaj ma mamko, dokud jsem jen Janko!” říká česko-slovenské mudrosloví. Možná platí pro bývalého investigativce TV Nova. Kam šlápne, tam je to samá zákeřná manipulace a následný kopanec do řiti...

Třeba v roce 2005 akce; bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel – polský lobbista Jacek Spyra, který chtěl dostat zpět do hry o privatizaci Unipetrolu společnost Seta. Zázračný bystrovtip ukázal Janku Kroupovi zřejmě v divokých erotických snech, odpovídající pražskou restauraci, v ní stůl, kde se budou dít věci, poté i židle, na které se usadí hlavní protagonisté. Že by předtím “dvojitý agent” Spyra “zpíval”…?

Štáb musel přece vědět, kam si přesně namířit skrytou kameru, nastavit neviditelné odposlouchávací mikrofony. A pak to klaplo, pánové Doležel a Spyra přišli v danou hodinu, sedli si, kam měli, mikrofony fungovaly, kamera předla a nikdo nic netušil… Nikdo…? A investigativec Janek měl opět sólokapra. Kdo mu dal “správný tip”, to se nikdo nedoví, ty můj práskači medový… Tajemník socialistických premiérů, jak si říká o úplatek “pět v českých na stole”. Bomba. To bude šatlava a nejmíň Pulitzer...

2005; bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel...

A socialisté mají po vítězství ve volbách, jásal Kroupa… Ovšem ouha; další provokace, inscenace, konspirace a hra na tajné agenty znovu vybouchla, jak palubní sáček plný zvratků. Zdeněk Doležel si napodruhé vyslechl osvobozující verdikt v kauze známé jako “pět na stole v českých”. Pro nedostatek důkazů, resp. pro žádný důkaz, zatím nepravomocně zprostil obžaloby z pokusu o podvod.

A pak se přišlo na to, odkud věděl Kroupa, kde se Doležal se Spyrou setkají; soudce Kamil Kydalka totiž během procesu upozornil na neobvyklé množství kontaktů autora reportáže, redaktora Janka Kroupy se Spyrou. „Během dvou týdnů si volali padesátkrát, přitom tvrdili, že se jen maximálně dvakrát sešli,“ řekl Kydalka. Reportáž navíc neodpovídala skutečnému průběhu schůzek. „V televizi byly věty jinak poskládány, než ve skutečnosti zaznělo,“ řekl.
https://www.denik.cz/z_domova/unipetrol_sobotka.html

Syn politika Daniela Kroupy jménem Janek, vyhozený před lety z Novy, se nechvalně zapsal do historie českých médií používáním skryté kamery. Třeba, když byl v roce 2008 najat na vytvoření umělé kauzy bývalého poslance Moravy, jehož za přítomnosti televizních kamer přistihli při shánění kompromitujících materiálů na Olgu Zubovou z vládní Strany zelených. Tím se poprvé v souvislosti s Jankem Kroupou rozpoutala diskuse o etické stránce investigativní žurnalistiky.

A právě tento jmenovaný autor reportáže televize Nova v ní využíval skrytou kameru a pod maskou fiktivní detektivní kanceláře odhaloval údajné korupční praktiky české politiky. Argumentuje, že natočený materiál byl zveřejněn ve veřejném zájmu, odborníci ale připouštějí, že i navzdory tomu byly novinářské postupy eticky prostě žumpa...

Před lety šlo o Kroupovu “konspiraci” na téma: jak se zbavit vydíráním rebelky poslankyně Zubové přes její „sváděnou“ dceru, přičemž však byl zničen jen začínající poslanec ODS Morava, když se investigativci vydávali za detektivy... https://zpravy.idnes.cz/zubova-dceri-bylo-divne-jak-na-ni-morava-neustale-dotira-pj4-/domaci.aspx?c=A080906_085440_domaci_jan

Redaktoři v čele s Jankem Kroupou doslova vnutili jako údajní detektivové a vnukli poslaneckému jelimánkovi Moravovi, jak může prodat pro slávu svoji i ODS tajně nafocené “zinscenované” záběry nejen dcery Zubové na letišti, ale i bývalého ministra financí za ODS Vlastíka Tlustého s prostitutkou v bazénu, z níž se ve skutečnosti vyklubala jen nastrčená redaktorka…

Zubová Právu řekla, že na ni Morava sbíral materiál. Jako první o tom informoval server idnes.cz. „Měl to být asi způsob, jak mě přinutit k poslušnosti,“ potvrdila večer Právu Zubová. O věci se dozvěděla od TV Nova, když její reportér Janek Kroupa ukončil natáčení poslance Moravy a dalších skrytou kamerou. V komentářích na internetových stránkách poslance Moravy se se objevila reakce podepsaná jmorava@seznam.cz, která se shoduje s Moravovou emailovou adresou uvedenou v jeho oficiálních kontaktech. V komentáři se doslova píše:

"Ano, stal jsem se obětí řízené provokace, kdy mé schůzky, jejichž obsah jsem považoval za ryze soukromý, byly bez mého vědomí po dobu sedmi měsíců nahrávány skrytou kamerou. Ano, dopustil jsem se řady chyb a omlouvám se všem, jichž se mé jednání negativně dotklo nebo dotkne. Moc děkuji všem, kteří nezaujatě hodnotí práci, kterou jsem za dva roky v politice vykonal."

Autor dokumentu Janek Kroupa na začátku konstatuje, že lidé rádi "práskají" a mistrem světa v tomto oboru je podle něj exministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). "Na toho stačilo nadhodit, že bych rád natočil film o pozadí české politiky,"říká v reportáži Kroupa. Dává tak zapravdu Tlustému, který odmítl tvrzení premiéra Mirka Topolánka, že by sám reportéra kontaktoval.

Tlustý zopakoval, že on sám reportérovi televize Nova, která kauzu spustila, nevolal. "Kontaktoval mě on (reportér Janek Kroupa - pozn. autor),"řekl Tlustý. Tématem schůzky měla být kauza Nedbálková (jeho bývalá asistentka, která v bulváru popsala intimní vztah s ním) a také policejní spis Krakatice.

Redakce Aktuálně.cz zjistila, že fotografie ve vířivce byly pořízeny v luxusním šumavském hotelu Svatý Tomáš, který před rokem v tichosti získala firma, v níž figurují nejbližší Tlustého příbuzní.

Tlustý se prý rozhněval a na popud reportéra se rozhodl dát záměrně vyrobit kompromitující materiál, který bude nabízen dál. "Na žádné jiné schůzce s kýmkoliv jiným jsem potom nebyl a nevím, co následovalo,“ řekl Tlustý s tím, že jediné setkání s reportérem Jankem Kroupou natáčela skrytá kamera, o čemž se dozvěděl teprve mnohem později.

Agentura ale byla totiž fingovaná, vytvořili ji reportéři televize Nova, kteří se domluvili s poslancem ODS Vlastimilem Tlustým, a ve spolupráci s ním nafotili snímky, které ho měly kompromitovat. Morava se na ně "chytil" a projevil o ně zájem. Netušil ale, že je to lest, a agenturu pověřil sledováním a focením Martiny Zubové.

Autor reportáže Janek Kroupa v pořadu ČT Události, komentáře argumentoval tím, že jím zvolený způsob byl jediný možný, jak se do prostředí vrcholné politiky inkognito dostat a odhalit případné nepravosti. Politici by totiž podle něj před novináři otevřeně nemluvili.

Podle právníka Tomáše Sokola se však Kroupa přeci jen dopustil prohřešku a to zveřejněním záběrů, na nichž se Jan Morava setkal s dcerou Olgy Zubové a její kamarádkou. Tyto záběry osob, které nejsou veřejně činné a do kauzy byly zataženy prakticky omylem, totiž mohou ohrozit jejich soukromí. https://www.novinky.cz/domaci/149048-tlusty-si-dobre-rozmysli-zda-pri-prvni-prilezitosti-nepotopi-vladu.html

Kdopak je to Olga Zubová?: Připomenutí: „Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci – silou, Kaťuško. Políbení, martin.“ Slavný e-mail roztržitého Bursíka; odešel v neděli 24. února 2008 ve 23.13 hod. Tedy nedlouho poté, co skončilo zasedání republikové rady, z něhož se Zubová pro nemoc omluvila…

 Bursík stojí před svým billboardem na podporu Tibetu a u ucha má iPhone 4. Naprostá většina produktů firmy Apple přitom vzniká v Číně.

Vše by klapalo, jen s nezanedbatelnou minipotíží; tím adresátem mailu byla sice předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques, ovšem SMS přišla řízením osudu, co čert nechtěl, Olze Zubové, o níž byla v textu řeč. Hoplá, ruská ruleta pravdoláskařů, aneb Jak Jau Jau dojela nejen na biomasu…

Sotva byl proto Janek „odejít“ z TV Nova, ujala se ho MF Dnes a hned se jí odvděčil super další záhadou, že armádní zakázce na obrněné transportéry Pandur za více než 14 miliard korun předcházela smlouva o lobbingu u českých politiků. Schůzky s politiky měl rakouské firmě Steyr, která je dodavatelem pandurů, údajně sjednat český podnikatel za provizi přesahující miliardu korun.

Bývalí manažeři rakouské firmy Steyr - Wolfgang Habitzl a Herwig Jedlaucnik, kteří se měli v roce 2010 podle tajné nahrávky MfDnes dopustit miliardové korupce při prodeji 107 transportérů Pandur II pro Českou republiku, svá slova nyní označují za “špatný žert”. Reportér deníku MfD Kroupa to netušil, když hovořil s dvěma někdejšími manažery rakouské zbrojovky Steyr, která české armádě dodává transportéry Pandur...

“Slyšel od nás vše, co slyšet chtěl. Že fakticky všichni politici a politické strany se podíleli na jakémsi dealuex-manažeři Steyru. Když nás kontaktoval špatně maskovaný novinář, jenž se vydával za manažera jedné investiční firmy, který chtěl s naší pomocí zpeněžit údajnou pohledávku pana Vlčka, nemohli jsme odolat pokušení přivést jej na tenký led. Naším cílem bylo dopomoci tomuto pánovi ke ‚zlaté malině žurnalistiky´,“ napsali oba manažeři ve svém prohlášení. „Protože se Mf Dnes a Janek Kroupa podle našeho názoru už dostatečně blamovali, nastal čas informovat média o skutečném stavu výše uvedené věci,“ dodali.



„Bojím se. Čím dál víc,“ tvrdí korunní svědek v kauze Budišov

Pražský zuřivý Egon Erwin kischovitý, alias Janek Kroupa, to je jeden průser za druhým, asi u nás ani není tolik redakcí, které by ho nejraději kdykoliv vyhodily, jen by se představil, už by letěl... Připomeňme si jeho někdejší reportáž na TV Nova, která poslala do vazby několik nevinných lidí; byl podzim 2006 a Kroupa se nechal obelhat architektem Markem Řičářem o údajném dotačním podvodu v Budišově, o němž do té doby nikdo nikdy neslyšel.

Naletěl na Řičářovy lži, načež šlo okamžitě do vazby několik vysoce postavených lidí včetně Jourové, dnes eurokomisařky v Bruselu, a tehdejšího starosty Budišova Péti... Jenže "čo bolo, to bolo, terazky som major Kroupa, super Janek-trouba; všechno bylo úplně jinak - zločincem byl ve skutečnosti Řičář, zatímco Jourovou a spol. museli pustit na svobodu.

Jen tragický konec pro starostu Budišova; sotva byl zproštěn obžaloby,vzápětí zemřel z dlouhodobého stresu na rakovinu.... Vše tak skončilo velkou blamáží médií i policie a taky hezkou ironií: Jourová vysoudila odškodné a omluvu.

A k tomu dodal politik a publicista Petr Štěpánek: „Co bylo ve skutečnosti spouštěcím mechanismem životní tragedie Věry Jourové? Jak to bylo na začátku? Věra Jourová byla třískou, když novinář Janek Kroupa v nováckém magazínu Na vlastní oči kácel les. Byl to Kroupa, kdo do světa vypustil budišovskou kauzu a právě v jeho reportáži byla Jourová prvotně očerněna. Teprve později vyšlo najevo, že Kroupa všechno pomotal a hlavním gaunerem v celé kauze byl právě architekt Marek Řičář, kterého ovšem Kroupa prezentoval jako hlavního svědka a hrdinu. Ve skutečnosti byl Řičář vykutálený podvodník, který si z popleteného, leč o to více ambiciozního Kroupy udělal užitečného idiota a vodil si ho jako marionetu…“

Rakousko vydalo České republice architekta Marka Řičáře, který si má za dotační podvod a praní špinavých peněz odpykat šest let vězení. Řičář byl odsouzen za to, že v kauze Budišov vylákal dotace 15,5 milionů od ministerstva pro místní rozvoj... foto: ČTK

A co mj. rovněž napsal analytik a někdejší člen Rady ČRo Štěpán Kotrba: "Řičař byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu v dubnu 2017. Ze svého šestiletého trestu za jiný dotační podvod 15,5 mil. Kč a legalizaci trestné činnosti si odseděl půlku. Dnes má změněné jméno na Josef Marek, protože byl přijat včetně manželky a dětí do programu na ochranu korunních svědků Policie ČR. Chápete to? Nikdo nikdy neobvinil utajeného agenta UOOZ, provokatéra Arpáda Eliho alias Vojtěcha Nováka. Nikdo nikdy investigativně nevyšetřil roli Janka Kroupy v celém případu přesto, že ten dál pokračuje v kariéře investigativního žurnalisty.

Krajský soud v Ústí nad Labem v listopadu 2011 zrušil prohlášení devět let starého konkurzu na společnost Golf Ještěd a znovu ji poslal do konkurzu o rok později. Firma stále tvrdí, že se stala obětí konkurzní mafie. Tehdy reportér pořadu TV Nova Na vlastní oči Janek Kroupa natáčel s majitelem této společnosti mediální trháky. Byl to Aleš Vébr, bývalý redaktor Práva a člen koalice LSU, později ČSSD, který pomáhal Kroupovi spolu s Říčařem jako provokatér odhalit "gang kolem starosty Budišova Ladislava Péti". „S policisty z ÚOOZ jsem se seznámil až přes Janka Kroupu,“ tvrdil Vébr pro iDnes 3. listopadu 2006. Novinář seznamoval provokatéra s policajty. Hezký…

Společnost se jměním 18 milionů korun šla původně do konkurzu kvůli nezaplaceným fakturám v řádu tisíců korun. Jako jednatel společnosti Golf Ještěd odmítl Vébr účetnictví firmy předat správci konkurzní podstaty Danielu Thonatovi, který byl vyšetřován v kauze Berka, co nechal zbankrotovat i Union banku. Na celé kauze se výrazně podílela pokrýváním redakce iDnes. Aleš Vébr dodnes "bojuje proti mafii". Jako spolupachatele policejně novinářské provokace ho nikdo nestíhal a to přesto, že byl několik měsíců nosičem utajeného nahrávacího zařízení Janka Kroupy..."

Su-25 pod palbou. Co všechno už šturmovik vydržel a proč byl sestřelen? (VIDEO)

February 14, 2018, 8:20 am

≫ Next: Ano, byli jsme podvedeni, a to od samého počátku!

≪ Previous: Proč když Janek Kroupa investigativně lže, přesto dostal novinářskou Křepelku, cenu za „Za významný přínos televizní investigativní žurnalistice"; kvůli němu však věří lidé médiím méně než uklízečkám

$

0

0

Napsal/přeložil: mbi
14.2. 2018   Eurasia24
Nedávná ztráta Su-25 byla prvním případem sestřelu tohoto ruského bitevníku v Sýrii. Šlo o ojedinělou událost navzdory faktu, že tyto ruské šturmoviky jsou v Sýrii nasazovány velmi intenzivně a denně čelí palbě z nejrůznějších zbraní.Ruský bitevní letoun Su-25 je považován za jedno z nejlépe chráněných a nejodolnějších letadel frontového letectva.
Svou leteckou kariéru započaly tyto okřídlené stroje, mezi ruskými vojáky překřtěné na „havrany“, během afghánské války. Tam také prokázaly v porovnání s dalšími typy letadel zcela výjimečnou efektivitu použití.

Z té doby se zachovalo množství fotografií zachycujících značně poškozená letadla Su-25, kterým se podařilo bezpečně se vrátit na leteckou základnu.

Po skončení bojů v Afghánistánu se tyto bitevní letouny zúčastnily řady dalších vojenských konfliktů – a všude také znovu a znovu prokazovaly vysokou bojovou efektivitu.

Šéfredaktor časopisu Zbraně vlasti Viktor Murachovskij připomíná, že během událostí v Jižní Osetii v roce 2008 tyto bitevníky „přežily“ dokonce i přímé zásahy raket z přenosných protiletadlových kompletů (jak ukazuje tato fotografie Su-25 s doslova „rozšmelcovaným“ pravým motorem).

„Všichni mají dodnes v paměti případy, kdy se na své letiště vrátil těžce poškozený bitevník. Umožnilo to jednak mistrovství pilota, jednak odolnost konstrukce letounu.

Su-25 jsou vybaveny řadou obranných systémů. Předpokládat však, že budou stoprocentně účinné, nelze ani teoreticky už vzhledem k bojovému určení letounu (přímá letecká podpora pozemních jednotek v boji; pozn. překl.).

„Co se stalo v Sýrii, bude samozřejmě podrobně prozkoumáno, vyhodnoceno a tak, jak je to v ruských ozbrojených silách zvykem, budou k tomu přijaty odpovídající závěry,“ uvedl Murachovskij. (Podle dostupných informací se jednalo o verzi Su-25SM, přičemž s mnohem lepší ochranou se počítá až u nejnovějších verzí SM3, vybavených obranným komplexem L370K-25 Vitebsk-25. Takto modernizované letouny budou do VKS zařazeny ve větších potech teprve v blízké budoucnosti – pozn. Geo.)

Vojenský expert zabývající se syrskou krizí Jurij Ljamin poznamenal, že poměrně nedávno byl v téže provincii, opět raketou přenosného protiletadlového kompletu, sestřelen také syrský letoun L-39:

„Největší počet letadel byl sestřelen v provincii Idlíb a na severu provincie Hamá. Právě v této oblasti dochází ke ztrátám na letecké technice vládních sil opakovaně. Kromě lehkých (cvičných a bitevních) L-39 se zde nepříteli podařilo sestřelit také Su-22 a MiG-21. Použity přitom byly jednak raketové přenosné PVO komplety získané z dobytých skladů syrské armády, jednak i zbraně dodané ze zahraničí.“

V tomto konkrétním případě zasáhla raketa jeden z motorů v okamžiku, kdy pracoval na plný tah – letoun stoupal (tryska motoru byla obrácena směrem k zemi), a byl tak zranitelnější. V takové situaci mohlo být letadlo zasaženo dokonce i zastaralým systémem Strela-2.

„Zvykli jsme si v Sýrii bojovat bez velkých vlastních ztrát. Proto sestřelení našeho „súčka“ všechny šokovalo. Varovný signál však zazněl již den před tím, kdy se teroristé pokoušeli Su-25 sestřelit pomocí protiletadlových kanónů (viz video níže). Když se jim to nepodařilo, rozhodli se následující den pro útok přenosnou protiletadlovou řízenou střelou,“ doplnil Ljamin.

video zde

Ano, byli jsme podvedeni, a to od samého počátku!

February 14, 2018, 9:12 am

≫ Next: Premiér Babiš vs. prezident Weiszacker

≪ Previous: Su-25 pod palbou. Co všechno už šturmovik vydržel a proč byl sestřelen? (VIDEO)

$

0

0

Jaroslav Tichý

14.2. 2018   Czechfreepress
Pochopme již konečně, že EU nebyla zakládána proto, aby jejím prostřednictvím byly realizovány představy Jiřího z Poděbrad o Evropě (ani sny naše o prosperující mírové Evropě), nýbrž právě k tomu, k čemu nyní Evropa prostřednictvím EU směřuje. Tedy ke své islamizaci a zkáze. EU je pouze nástroj řízený globalisty k realizaci jejich cílů, nikoliv našich idealistických představ. A zbytek je nekompetence, úplatnost, neschopnost a neodpovědnost politiků jednotlivých členských zemí, které si jejich voliči stále dokola volí. Stačí se podívat na vedení EU, co tam sedí za "odborníky".
Ale jsou naprosto vhodní k vykonávání příkazů globalistů. Tak tam sedí a v členských zemích je to vesměs podobné. A v každé zemi se všichni z nich snaží v průběhu svého volebního období vzít si a následně splatit hypotéku, v tom horším případě se v průběhu oněch 4 let obohatit. To je vše. A voliči ani nadále nesledují programy stran, sledují tzv. celebrity. Třeba někoho, koho předvádí na obrazovce často ČT (na kterou ovšem jinak všichni nadávají).

Někoho, kdo má být lidem před dalšími volbami "podstrčen". A voliči jim to, tak jako vždy zbaští. V danou chvíli to voličům nevadí a nepřemýšlejí, proč asi právě takové lidi ČT a další mainstream tlačí dopředu. Teď přichází na pořad projednávání a tlak na podpis smlouvy Dublin IV. která má zřídit kolektivní přerozdělovací mechanismus pro migranty v rámci EU (již ne podle kvót ale podle toho, kdo jich zatím převzal nejméně - tj. hlavně země V4) a která má zřídit povinnost platit EUR 250 tis. za každého odmítnutého migranta. (má dojít i ke sjednocení příspěvku migrantům na německou úroveň, což v přepočtu znamená cca Kč 21.000,-/osobu a měsíc).

Základní dublinská Úmluva o posouzení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl byla přijata již dne 15.6.1990 (Dublin I.). Pro úplnost připomínám, že ČR podala žádost o vstup do EU až dne 17.1.1996, přičemž smlouva o našem přistoupení do EU vstoupila v platnost dne 1.5.2004. Jinými slovy do této pasti jsme byli cíleně vlákání od samého počátku. Pozdějším podpisem dalších smluvních dokumentů jako Lisabonská smlouva, Euro-Med či Agenda 2030, Dublin II., Dublin III. a nyní připravovaný Dublin IV. se naše pozice již jen zhoršovala. V té době jsme byli krmeni pohádkami o řeckém kavárníkovi a portugalském rybáři (oba již v mezidobí v EU zkrachovali). Je tedy třeba pohlédnout konečně tvrdé realitě do očí.

Ano, byli jsme podvedeni, a to od samého počátku! A je z toho třeba vyvodit i potřebné důsledky!

Premiér Babiš vs. prezident Weiszacker

February 14, 2018, 11:43 am

≫ Next: New York Times pobouřilo vlastenectví sportovců z Ruska: "Neměli by na Olympijských hrách 2018 být"

≪ Previous: Ano, byli jsme podvedeni, a to od samého počátku!

$

0

0

Jaroslav Loudil
14. 2. 2018
Dnes se stále "propírá"  mezi stranami naší  "Kavárny" (STAN, TOP-09, KDU), zda je možné, aby "možný bývalý" - asi před 35 lety , spolupracovník STB Babiš dělal v ČR premiéra. Chtěl bych těmto trapným straničkám  připomenout dvě  události z minulosti. Richard von Weiszacker byl nejoblíbenějším německým prezidentem  v historii , prezidentoval demokratickému Německu  v letech 1984-94. Co měl on v životopise ??

V 18 letech dobrovolně vstoupil do nacistického Wehrmachtu  ,aby přispěl svou vlastní krví k budování Hitlerovy Třetí říše. Postupně to jako nacistický oficír dotáhl až na hodnost kapitána.   V bojích byl několikrát raněn.  Pak byl roku 1984 zvolen prezidentem demokratického Německa  a úspěšně tam pak prezidentoval 10 let.

Důstojník zbraní SS ,/legitimace SS - číslo 185 068/, člen NSDAP a  člověk osobně vyznamenaný za vraždění obyvatel Londýna  Vůdcem Adolfem Hitlerem - doktor Wernher von Braun, byl po válce přijat do státních služeb  v USA . Zde byl pověřen vývojem nosných raket  pro státní kosmickou agenturu NASA. Díky jeho nosiči Saturn-5 pak USA roku 1969 přistály na Měsíci. Bývalý SS Mann, Hiterův oblíbenec  a vrah obyvatel Anglie  a Beneluxu se stal miláčkem obyvatel USA  .  Obyvatelé USA pak - "nesli vysoko korouhev myšlenek " - tohoto nacistického zločince   ,který byl v USA rovněž vyznamenán - "za své životní výkony".

P.S. Pokud byl  v demokratickém Německu prezidentem 10 let bývalý  nacistický oficír  a v USA se stal národním hrdinou  ve státních službách bývalý SS Mann, dekorovaný osobně Adofem Hitlerem za vraždění Evropanů, pak opravdu nemám žádný problém s možnou spoluprací pana Babiše s STB. Byl by to jen opravdu  -"slabý odvar" - toho, co nám předvedli v Německu i USA.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_von_Weizs%C3%A4cker

https://technet.idnes.cz/raketovy-veleknez-s-nacistickou-minulosti-braun-fb7-/vojenstvi.aspx?c=A170604_202853_vojenstvi_kuz

New York Times pobouřilo vlastenectví sportovců z Ruska: "Neměli by na Olympijských hrách 2018 být"

February 14, 2018, 2:26 pm

≫ Next: O obětech nacismu mluví všichni ostatní, jen oběti a pozůstalí jsou umlčováni

≪ Previous: Premiér Babiš vs. prezident Weiszacker

$

0

0

15. 2. 2018     zdroj
Podle názoru amerického sdělovacího prostředku se "sportovci z Ruska" na Olympijských hrách v Jižní Koreji nechovají dostatečně tiše a pokorně. I tak tam neměli být, píše NYT, a nyní se ještě opovažují pravidelně demonstrovat "vlastenecký zápal".

Americký list The New York Times publikoval článek o ruských sportovcích na Olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu. Článek má kritický titulek "Copak je to za zákaz?" a obviňuje Rusko z toho, že nedemonstruje dostatek "pokání" před MOV a sportovním světem za svůj údajný dopingový program.

Mezinárodní olympijský výbor, připomíná New York Times, uvalil na naši zemi sankce, zakázal demonstraci naší hymny a státní vlajky na jihokorejských Olympijských hrách 2018. Přes to všechno si Rusko dovoluje z pohledu médií v angličtině nemyslitelné a nepřijatelné - otevřeně ukazovat svůj "vlastenecký zápal" a hrdost za získané olympijské medaile.

"Rusko nemělo na těchto Olympijských hrách 2018 být. Přesto tady je, a přitom jak. Nechystá se chovat se tiše, když jej celý svět nadále odsuzuje za dopingový skandál. Jeho vlastenecký zápal na Olympijských hrách není v souladu s požadavky MOV", běduje americký list.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

O obětech nacismu mluví všichni ostatní, jen oběti a pozůstalí jsou umlčováni

February 14, 2018, 4:16 pm

≫ Next: Činí redaktoři ČT nátlak na poslance, aby zbavili Okamuru funkce?

≪ Previous: New York Times pobouřilo vlastenectví sportovců z Ruska: "Neměli by na Olympijských hrách 2018 být"

$

0

0

Jiří Jaroš Nickelli

Jiří Jaroš Nickelli
15.2.2018 ČeskéNárodníListy Dnešní blábolení o Letech, koncentrácích a sudetech - jinak se to z pohledu pozůstalých a obětí nacismu nazvat nedá! - se vyznačuje jedním pozoruhodným atributem. K otázkám okupace, nacismu, koncentráků a obětí se vyjadřuje kdekdo - hlavně v mainstreamových médiích - ale hlasy samotných obětí nebo pozůstalých po obětech nacismu de facto hlavní média nepřipouštějí buďto vůbec, anebo ve výjimkách s dehonestačním či dekvalifikačním ódiem. 


Viz například dávnější napadení hrdiny od Tobruku generála Vranského panem knížetem (pro údajnou "neargumentaci" !?), anebo napadání Českého svazu bojovníků za svobodu novináři jako je pan Navara, atd.

Takový příklad problematického chápání minulosti poskytuje i jinak mně sympatický podnikatel pan Tomáš Hrdlička, jenž podpořil volbu pana presidenta Zemana. Pan Hrdlička sice ve svém vyjádření (PL, "Dílo zkázy.Tohle rozhodlo,že Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby..." správně poukázal na nebezpečí zjednodušování dějin, ale sám chyboval takřka stejně.

Vyjadřoval se například k dr.Miladě Horákové a vytkl jí, že sice byla obětí nastoleného režimu,leč ona sama byla členkou Svazu přátel SSSR, vystoupila pro Lex Schwarzenberg apod. Nu což, toto měla být její chyba?? Kdyby pan Hrdlička zkoumal dějiny přesněji, věděl by, že Lex Schwarzenberg byl jen dobovým naplněním předchozích požadavků pozemkových reforem I. republiky, jež žádaly, aby se pozemkové vlastnictví prohabsburské šlechty, sloužící panující dynastii, rozdělily dle Washingtonské deklarace českému rolnictvu! A její členství ve Svazu přátel SSSR?? Tehdy byl SSSR náš spojenec, osvoboditel, Brežněv byl zahrabán v nomenklatuře, a mnoho nekomunistů věřilo ve spojeneckou spolupráci se Sověty. A vytýkat stranám osvobozené republiky souhlas s vyloučením agrární strany z politiky - to měl být podle pana Hrdličky antidemokratismus??

Zde pan Hrdlička opět prokázal špatnou znalost historie republiky. Agrární strana totálně zradila I.ČSR, její předák Beran se stal činovníkem protektorátní vlády, on, který proslul výrokem "Hitler mi prkenici nesebere, bolševik ano". Jako pan Hrdlička doporučuje knihu pana Polanského Bouře, tak já panu Hrdličkovi doporučuji knihu Pavla Finka Hnědá bestie. Tam se dočte o zradách agrárníků, jistého maltézského rytíře, pangermána opata Helmera, a jiných aktérů protektorátního režimu. A kniha pana Polanského na rozdíl od knihy Pavla Finka postrádá konkrétní důkazy o české vině na táboru Lety. I tato kniha paušalizuje, a jen její obrazný poukaz na rod z Hluboké a na účast jistých příbuzných fetišizovaného vládce sametu, znemožnil její kritické vydání u nás.

Kdyby pan Hrdlička znal dobře historii protektorátu, věděl by a musel by vědět, že protektorátní "české" orgány a úřady neměly nikdy právní subjektivitu, a orgány tzv. protekorátní vlády jako četnictvo a protektorátní vojsko, byly orgány kolaborační moci III.reichu. Bez velení SD, SS a gestapa nesměl tzv.protektorátním četníkům ani spadnout vlas z hlavy. Každý, kdo sloužil v těchto orgánech - pokud tam nebyl vyslán odbojem jako skrytý agent! - musel počítat s tím, že po osvobození vlasti bude vyšetřován, souzen a odsouzen jako kolaborant! To se taky v mnoha případech stalo skutkem. Protektorát svým ustavením se dostal do pozice stejné jako francouzský protektorát Vichy, nebo holandský, dánský a jiné okupační režimy! 

Tady se neustále blábolí o Letech, případně o Hodonínu (o něm pohříchu méně), a na české Svatobořice, které věznily nejen mužské příbuzné tzv. nepřátel říše, ale dokonce i jejich ženy, sestry a děti, nevzpomene nikdo z tzv. kompetentů, nehlesne ani jediný medialista hlavních médií, ani jediný politik. Hanba jim! Takže o poměrech a české vině v protektorátu by neměl nikdo vykládat bez kvalifikace a znalostí.

Ale zpět k našemu tématu.

Hlas obětí nacismu, které doposud žijí, jako třeba lidické nebo ležácké ženy, vůči hlasu sudeťáků, v podstatě v tzv. hlavních médiích vůbec nezaslechneme. A hlasy nás pozůstalých po obětech gestapa, koncentráků jako je Osvětim, Mauthausen, Sachsenhausen,Flossenbürg, Gross-Rosen, Ravensbrück, Dachau, a různých vězení, jako Plötzensee, Breslau atd. jsou neustále umlčovány, případně dehonestovány. 

Jen v Brně byla tato vězení a koncentráky:

Špilberk, Kounicovy koleje, Sušilovy koleje, Cejl, Pod Kaštany, Právnická fakulta. V Kounicových kolejích, Pod Kaštany a dle některých i na Špilberku, se popravovalo. Hojně za obou stanných práv, a na popravy se chodily za 3 marky vstupného dívat brněnské Němky a sudeťačky s dětmi, a řvaly: "Nur drei, nur fünf", když ten den bylo podle nich jen málo poprav! Naše české ženy bydlící v okolních domech u Kounicových kolejí, z výstřelů poprav zešílely a dvě z nich porodily i postižené děti...

Účelová debata o Letech nepostihuje utrpení Romů, ale stala se hyenistickou zbraní proti nám Čechům. Ano, Romové v Letech zajisté hrozně trpěli, a před nimi tam trpěli naši židovští spoluobčané, kteří pak byli odvlečeni do vyhlazovacích táborů. A co jsme slyšeli o židovském utrpení v Letech? Takřka nic!

A řešení pietního místa v Letech? Nikoho nenapadlo z našich všiváků politiků, že výkup vepřína by mělo řešit Německo, které nařídilo stavbu Letů, když protektorátní ouřady byly jen jejich výkonná ruka. Ať náklady na výkup vepřína platí Německo, které toto vše zavinilo, nikoli česká vláda x let po Německem prohrané válce! Němci nezaplatili ani zlomek reparací, které nám dluží dle Postupimi a Paříže, a všechny kvaky politiků, jako byl třeba pan kníže, že "otázka reparací nepadá v úvahu", jsou jen ubohý politický podvod.

Jako pozůstalému po oběti gestapa a příbuznému obětí Osvětimi z obou stran, po otci i matce, je mi stydno z vyjadřování řady novinářů, politologů a politiků o otázkách protektorátu, okupace, koncentráků a sudetů. Jedině pan president Ing.Zeman se k otázkám postavil čelem. Je nesmrtelný jeho výrok, publikovaný v Lidovkách: "Odsun byl lepší než smrt!" Ano, toto je historická pravda. President Beneš často varoval, že pokud sudeti zůstanou po své velezradě, zemězradě a vlastizradě v republice (nepočítaje německé antifašisty!), můžeme očekávat krvavou občanskou válku. Měl pravdu a sudeti mohou olíznout všech deset, že poválečných excesů u nás bylo jen relativně velmi málo. Když to srovnáme třeba s Alsaskem-Lotrinskem, tam se marocké pluky s Němci, kteří neuprchli do vnitra reichu, nikterak nemazlily... Neustálé hermanovské lži, tvrzené do omrzení o sudetské kolektivní nevině, prostě s tvrdou pravdou fakt a zkušeností obětí nacismu a pozůstalých neobstojí. Dekrety presidenta republiky nebyly žádná etnická čistka ve stínu Moskvy, jak neustále blábolí pan exministr Herman. Jeho instalace do vládní funkce byla naprostým neštěstím českého národa a pokud nevědomí voliči zvolí takového muže senátorem, bude to jen další politická ostuda republiky. Pokud se česká veřejnost nebude seznamovat s pamětí oné hrstky žijících obětí nacismu a s pamětí pozůstalých po těchto obětech, nemůže mladá generace Čechů, Romů, Židů a dalších nabýt pravé historické vědomí o skutečnostech protektorátu a naší okupaci.

Samozřejmě, nepřátelé republiky a obhájci kolaborantů a sudetů si toto nepřejí. Dokud uvědomělí voliči nevymetou z politiky všechny ty korifeje sudeťáků, nemůže se stav republiky v tomto ohledu změnit. Tady si musí vyčistit stůl především voliči sociální demokracie, lidovců a topistů. Pokud si do čela budou neustále dávat takové obhájce sudeťáků jako je paní Marksová-Tominová, jako jsou pánové Bělobrádek a Herman, jako byl tragický premiér Sobotka se svým blábolem o "sudetech jako spojencích", do té doby se našich hlasů tyhle partaje nedočkají, a Herr Pehe se musí utěšovat čekáním na naši smrt, jak to prohlásil u nás voličů pana presidenta Zemana. Ale historická pravda je jen jedna a nedá se trvale umlčovat. Jednou se provalí jako řeka a spláchne bahno všech lží, které nakupili obhájci protektorátu a sudetů. 

- - -

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

autor je pozůstalý po oběti gestapa, příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankrác

Činí redaktoři ČT nátlak na poslance, aby zbavili Okamuru funkce?

February 14, 2018, 5:41 pm

≫ Next: Zbohatnutí à la Bakala

≪ Previous: O obětech nacismu mluví všichni ostatní, jen oběti a pozůstalí jsou umlčováni

$

0

0

- ps -

15.2.2018 PrvníZprávy

 

Moderátorka ČT Světlana Witowská v pořadu Interview na ČT24 s předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou přiznala, že redaktoři ČT činí nátlak na poslance ohledně odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy sněmovny. Jak se to stalo? 

Uprostřed rozhovoru se blondýnka  v pražském studiu zeptala Zbyňka Stanjury v ostravském studiu, jak bude hlasovat při zařazení do programu bodu k odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy sněmovny a pak případně při samotném hlasování.

Už ta otázka sama o sobě je podivná, když si připomeneme, že volba místopředsedy při ustanovení orgánů sněmovny proběhla tajně, ale ještě závažnější byla další řeč jedné z moderátorek  Interview na ČT24.

Světlana Witowská totiž prohlásila, že redaktoři České televize volali všem poslancům ODS a ptali se jich, jak budou hlasovat v případě odvolávání Tomia Okamury. Zbyněk Stanjura byl údajně mezi dvěma poslanci, od kterých se redaktorům aktivistům nepodařilo zjistit odpověď. Z toho, jak asi nechtěně blondýnka ve studiu v Praze prozradila, jasně vyplývá, že redaktoři ČT činí na poslance v těchto dnech co jiného než nátlak, aby se teď hned vyjádřili k "nahnědlému" místopředsedovi sněmovny, jak Okamuru někteří novináři zabarvili.

Bez ohledu na to, co si kdo o Okamurovi myslí a zda s ním souhlasí nebo spíše nesouhlasí, je počínání redaktorů České televize zjišťující, jak poslanci budou hlasovat, prokazatelné médiem veřejné služby ovlivňování případného hlasování v případě setrvávání ve funkci Tomia Okamury.   

Z Okamurova skutečného štábu ve stejnou dobu, kdy se šíří kampaň proti předsedovi hnutí,  přišel dopis odkazující na jiný dopis konkrétně místopředsedy sněmovny, který zaslal  na adresu Židovské obce v Praze.

V Praze, dne 13. 2. 2017
Vážené kolegyně a kolegové,

v příloze Vám zasílám dopis, který odeslal dne 6. 2. 2018 pan kolega Tomio Okamura. Myslím, že dopisem správnou formou ukončil dohady o svých postojích k utrpení lidí a vyrovnal se lidsky správně s některou nepřesnou interpretací faktů. Současná pokračující kampaň KDU-ČSL, která směřuje k odvolání poslance Tomia Okamury z funkce místopředsedy PSP ČR, je tedy pouze snahou o prosazení vlastních politických cílů. KDU-ČSL chce popřít tradiční přístup k obsazení funkcí ve vedení Sněmovny na základě volebního výsledku a poměrného zastoupení. K popření tohoto principu ji vedou slabé volební výsledky, které jsou odrazem nedůvěry voličů v politiku KDU-ČSL. Děkuji, že se seznámíte s obsahem dopisu a věřím, že to přispěje k Vašemu zhodnocení  celé situace. 

S úctou,


 Radim Fiala
předseda Poslaneckého klubu Hnutí SPD

---

Židovská obec v Praze
Maiselova 250/18
110 01 Praha 1                                                 V Praze, dne  6. 2. 2018


Vážení členové židovské obce,

jasně se distancuji od zpochybňování utrpení lidí, které se v době druhé světové války odehrávalo v táboře Lety. Každé zpochybnění zločinů, které byly spáchány v souvislosti s plány nacistů na konečné řešení rasové otázky, považuji za nepřípustné.
Důrazně se ohrazuji proti manipulativní mediální kampani, kterou živí některá lživá média a politická konkurence. Hnutí SPD naprosto nezpochybňuje objektivní historická fakta o utrpení lidí, které prodělali v pracovním a sběrném táboře Lety v době druhé světové války. Plánovité vyvraždění Židů, Slovanů a tehdy takzvaného cikánského obyvatelstva, bylo součástí zločinných plánů nacistů na tzv. konečné řešení rasové otázky. Jde o nezpochybnitelný fakt.

S úctou,
 
Tomio Okamura
předseda hnutí

 

 

 

Související článek:

• Pieta nepieta. Zbourání vepřína v Letech je byznys velký jako kráva

---

Zbohatnutí à la Bakala

February 14, 2018, 5:48 pm

≫ Next: Tajný americký vládní program pro výchovu budoucích proamerických kádrů

≪ Previous: Činí redaktoři ČT nátlak na poslance, aby zbavili Okamuru funkce?

$

0

0

Jiří Paroubek
15.2.2018 VašeVěc
Z. Bakala, zkrachovalý uhlobaron, bývalý spolumajitel kamenouhelných dolů OKD, nehodlá přistoupit na požadavek insolvenčního správce OKD Lee Loudy, který se dožaduje úhrady 12 mld. korun po Z. Bakalovi, P. Kadasovi a jejich firmách. Tím důvodem, proč se Louda, coby insolvenční správce, dožaduje zmíněné částky 12 mld. Kč, je to, že Bakala a spol. si v letech 2011 a 2012 vyplatili tuto částku jako dividendy. A to aniž by vytvářeli v OKD potřebný zisk.


 Jen tak mimochodem, jak argumentuje Lee Louda, v letech 2006 – 2011 si oba spolumajitelé OKD vyplatili 65,2 mld. Kč dividend, ale jejich zisky za tu dobu dosáhly jen 33,5 mld. Kč. V letech 2010 Bakala sponzoroval oficiálně před volbami do sněmovny tři strany budoucí pravicové vládní koalice: ODS, TOP 09 a Věci veřejné, částkou blížící se 20 milionům korun.

Bakala si zřejmě kupoval čas, aby nemusel splnit svůj veřejný závazek prodeje více než 43 000 bývalých hornických bytů OKD, jejich nájemníkům za okasní ceny. Odhaduje se, že poté co prodal tyto byty novému vlastníkovi s nejasnou majetkovou strukturou, mohl za ně utržit 20 – 25 miliard korun. Některé odborné odhady hovoří o tom, že Bakala se svým společníkem dokázal vytáhnout z OKD, za dobu svého působení, odhademļ 100 – 120 miliard korun. Odhaduje se také, že Bakala koupil na podzim 2004 od privatizátorů společnost OKD poté, co tito získali ke svému majoritnímu také minoritní podíl v této společnosti od státu, za celkem 10 mld. Kč. Je zajímavé, že se nikdo z přátel pravdy a lásky nepohoršuje nad tím, že Bakala, tento soudem uznaný gauner, sponzoruje Knihovnu Václava Havla.

Dalším zajímavým momentem je, že právním zástupcem Bakaly a spol. je někdejší ministr spravedlnosti, jenž byl nucen odejít jako „lžidoktor“ ze své funkce, Jan Kalvoda. Připomeňme si, že Jan Kalvoda byl v médiích jedním z nejhlučnějších podporovatelů rozhodnutí Ústavního soudu v září 2009, kterým byl protiústavně zrušen ústavní zákon, kterým se otvíraly dveře předčasným volbám v říjnu 2009. Z. Bakala byl jedním z těch, kdo neměli naprosto žádný zájem na tom, aby v mimořádných volbách v říjnu 2009 zvítězila, jak tehdy všechny průzkumy veřejného mínění ukazovaly, levice. Tedy přesněji sociální demokracie. Autor tohoto článku, pokud by se tehdy stal, po vítězství levice, předsedou vlády, by jako jednu z nejvyšších priorit nové vlády řešil otázku prodeje bytů OKD jejich nájemníkům za rozumné ceny. V té době ovšem mu nebyla jasná role, kterou při privatizaci OKD sehráli dva osobní a političtí přátele B. Sobotka a R. Pokorný, jenž dlouhodobě spolupracoval a zřejmě i nadále spolupracuje se Z. Bakalou.

Z tohoto hlediska vidím jako velmi užitečné ustavení sněmovní vyšetřovací komise, která odkryje všemožná temná zákoutí privatizace OKD a podíl jednotlivých osob na této ostudné privatizační kauze.

- - -

Tajný americký vládní program pro výchovu budoucích proamerických kádrů

February 14, 2018, 10:07 pm

≫ Next: V kasárnách pražské Ruzyně byla vybita elita českého národa. Místo památníku je tam sklad

≪ Previous: Zbohatnutí à la Bakala

$

0

0

Tapin
15.2.2018  Zvědavec
Dnes si budeme vyprávět o provázanosti vlivných skupin, kruhů a elit skrze americkou vládu na uplatňování americké agendy v ČR. Jsou tu zastoupeni reportéři z ČT, nebo dalších serverů Echo24, Respekt, Mafra apod., řada vlivných multikulturních žurnalistů, vrcholoví čeští politici, známí ekonomové, šéfové obřích systémových neziskovek v ČR, vrchní státní zástupci, představitelé páteřních univerzit, pracovníci v ministerstvu vnitra, spravedlnosti/justici, reprezentanti LGBT komunity. Všechny dohady, domněnky a spřádané konspirační teorie jsou minulostí.

Klíčem k tomu všemu je americký vládní program nebo chcete-li několikatýdenní stáž placená a organizovaná americkou vládou, která nese název International Visitors Leadership.
Je to jeden z klíčových projektů administrativy USA o získání přívrženců z řad mladých perspektivních nadějných politiků, businessmanů, vědeckých pracovníků, a hlavně pracovníků z neziskového sektoru.

Jde jednoduše o lidi, které si pracovníci ze služby americké ambasády vytipovaly, a které americká vláda pozvala k okružní cestě po Spojených státech, aby pod záminkou studijního pobytu u nich vzbudila citlivost k zájmům této země, tedy Spojených států.

Jedná se o program zahájený už roku 1940, založený na profesních výměnách, které se snaží »posílit vzájemné porozumění mezi USA a jinými národy, kdy americká vláda pečlivě připraví okružní stáž pro cizí vedoucí perspektivní nebo chcete-li nadějné představitele stávající i budoucí«.

Ti absolvují setkání s americkými senátory, kongresmany, ministry,akademickými představiteli, zástupci z neziskového sektoru, jednoduše občanskou společností, navštíví čtyři, pět států od Kalifornie Arizony přes Texas Oregon až po New York a samozřejmě Washington D.C., a všechno tohle ve vás zanechá monumentální velkolepý dojem a samozřejmě to ve vás vzbudí vděk, že vám tento okružní pobyt program americká vláda umožnila, úžas, přece jen vidět tolik států najednou, setkat se s tolika lidmi, absolvovat tolik prohlídek Kongresu, Capitolu, muzeí, všechno podle zaměření a profese dané osoby, protože tyto programy jsou šité na míru, a zároveň to ve vás vzbudí zvýšenou citlivost k zájmům USA, protože přece každý vám říkal, jak co v USA funguje, jakou činnost vyvíjejí, jaká agenda v jakém oboru je zrovna v kurzu a všichni se dychtivě zajímají o vaše názory, postřehy, co si o tom myslíte, což vám samozřejmě lichotí, že si vás váží, jednoduše vzbudí to ve vás snahu se tomu všemu podobat, a vyvíjet veškeré aktivity po návratu do ČR, abyste v tom vašem oboru, profesi, branži nastolili tutéž agendu, jako jste byli svědky v USA, protože velkolepá okružní jízda ve vás samozřejmě zanechala ohromný zážitek, a samozřejmě mnoho kontaktů.

Teď si představte, že tam jezdí vrcholoví politici, akademici, zástupci neziskového sektoru, pracovníci státní správy, kteří ztělesňují, zhmotňují agendu USA, kterou vykonávají zde v ČR.

Francouzští autoři napsali knihu s názvem Circus Politicus, která mapuje tajemná zákoutí světové politiky na základě protokolů z jednání, zpráv z tisku i z vystoupení zainteresovaných VIP osob a rozhovorů s nimi.

A v této knize píší:

"Být »vipéčkem« znamená zjistit, že »největší světová velmoc slibuje krásnou budoucnost".

Není se co divit, že mezi účastníky nalézáme premiéry Dánska, Belgie, nebo Francie například Nicolas Sarkozy (1985), který byl vášnivým Atlantistou, ale najdeme tu více než 500 českých občanů, kteří tento americký vládní program absolvovali už od roku 1992.

Tito účastníci zakládají vlastní občanská sdružení s cílem »dále napomáhat a přispívat k rozvoji česko–amerických vztahů«.

Symbolické je, že klub českých absolventů International Visitors Leadership působí v rámci Amerického centra v Praze na adrese Tržiště 13, na Malé Straně, Praze 1, a je financován, což se píše přímo v klubu absolventů tohoto projektu, ministerstvem zahraničí USA v rámci odboru pro vzdělávání a kulturu, tedy je financován americkou vládou.

Nejprve se podíváme do Evropy, kdo všechno absolvoval International visitors leadership:

Rakouský prezident Heinz Fischer 1964, kancléř Alfred Gusenbauer 1987, kancléř Wolfgang Schüssel 1984.

Dánsko:
premiér Anders Fogh Rasmussen 1982, později generální tajemník NATO, a nakonec se stal poradcem Petra Porošenka, aby dohlédl na restrukturalizaci ukrajinské armády, aby byla transformována pro vstup do NATO.

Finsko:
prezident Sauli Niinistö 1992. Tento Sauli Niinistö ve finském parlamentu 4. února 2016 varoval, že migrační krize představuje vážnou hrozbu prozápadní hodnoty a vyzval k přísnějším opatřením k zastavení uprchlické vlny, ve které podle finského prezidenta mnoho uprchlíků míří do Evropy pouze za lepším životem.

Pasáže z jeho projevu citovalo Yleiradio.

Ale co vím od lidí, kteří ve Finsku žijí, tak hraje na obě strany, a už se ani rétoricky příliš nevyhraňuje proti migraci na rozdíl od našeho prezidenta Zemana.

Francie:
prezident Nicolas Sarkozy 1985, o kterém jsme se zmínili, že byl vášnivým Atlantistou.

Gruzie:
bývalý prezident Michail Saakašvili 1999.

Německo:
bývalý prezident Joachim Gauck 1993, kancléř Gerhard Schröder 1981, nyní předsedá ruské společnosti Rosneft.

Itálie:
bývalý premiér Romano Prodi 1979, který v Itálii zavedl Euro.

Norsko:
bývalý premiér Jens Stoltenberg 1988, později generální tajemník NATO.

Polsko:
bývalá premiérka Beata Szydłová 2004. Vzpomínáme si na datum 12. ledna 2017, kdy se tisícovka amerických vojáků v tancích, obrněných transportérech a nákladních vozidlech začala valit na polské území.

Nadšeně je vítala tehdejší polská předsedkyně vlády Beata Szydłová, která prohlásila, že je toto velkým svátkem, že plní závazky, které dala polskému lidu bránit polský lid a polskou vlast, zřejmě tím myslela americké vojáky, a že prý naše vlast vítá představitele té nejúžasnější armády světa.

Tato Beata Szydłová bývalá polská premiérka, absolvovala americký vládní program International visitors leadership, což je z její rétoriky a skutků více než patrné.

Bývalý premiér Donald Tusk 1995, bývalý prezident Aleksander Kwasniewski1994.

Portugalsko:
bývalý premiér António Guterres 1978, nyní generální tajemník OSN. Antonio Guterres prohlásil na návštěvě v Saúdské Arábii na společné tiskové konferenci se saúdským ministrem zahraničí Adelem al-Jubeirem: "Jednou z věcí, které pohánějí terorismus, je vyjadřování islamofobních pocitů, islamofobních politik a islamofobních projevů nenávisti v některých částech světa". Takže podle předsedy OSN Antonio Guterese je islámský terorismus způsoben naší islamofobií. O saúdském financování mezinárodního terorismu nebo o vlivu nenávistných imámů na růst terorismu se Antonio Guteres anislovem nezmínil.

Švédsko:
bývalý premiér a poté švédský ministr zahraničí Carl Bildt 1973, Carl Bildtuž jako švédský ministr zahraničí se třeba účastnil summitu v září 2015,kde prohlásil, že Rusko podniklo invazi na Ukrajinu.

Velká Británie: bývalý premiér Gordon Brown 1992, bývalý premiér Tony Blair 1992, řečený Bushův pudlík, bývalá premiérka Margaret Thatcherová 1967, velká podporovatelka Ronalda Reagana.

Také je zajímavý třeba Afghánistán, kde po vpádu amerických vojsk 2001 byl ustanoven premiér Hamid Karzai, který absolvoval International visitors leadership už v roce 1987, ještě v době války Sovětského Svazu s Afghánistánem, kdy Američané vyzbrojovali Tálibán raketami proti Sovětům, a zároveň zvali představitele na výměnný program, stáž, aby si je zformovali a postavili je do čela vlády za 15 let.

V příštím dílu se zaměříme na české osobnosti politického a kulturního života, kteří prošli nalejvárnou International Visitors Leadership.

Pokračování...

V kasárnách pražské Ruzyně byla vybita elita českého národa. Místo památníku je tam sklad

February 14, 2018, 11:30 pm

≫ Next: Jak hlasovali naši poslanci EP o usnesení o klimatických uprchlících

≪ Previous: Tajný americký vládní program pro výchovu budoucích proamerických kádrů

$

0

0

Irena Gruberová
15.2.2015  zdroj
V jízdárně kasáren v pražské Ruzyni popravili nacisté v době protektorátu téměř 250 českých vlastenců. Ti se však ani 70 let od skončení druhé světové války nedočkali důstojného památníku. Místo toho si tu armáda zřídila skladiště.

Takto dnes vypadá místo, kde nacisté vraždili elitu českého národa.

Jízdárna ruzyňských kasáren byla jedním ze tří hlavních nacistických popravišť v Praze. Tady bylo 17. listopadu 1939 poprvé bez soudu zastřeleno devět studentských funkcionářů, kteří byli zatčeni při masových demonstracích během pohřbu zavražděného studenta Jana Opletala.

Za 1. stanného práva, vyhlášeného po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy, tu byli také popraveni důstojníci z odbojové organizace Obrana národa, jako například neslavnější odborář, podplukovník Balabán. Také tady zazněla památná poslední slova generála Bílého: „Ať žije Československá republika, psi, palte!“ Celkem zde od 28. září 1941 do 19. ledna 1942 zemřelo 247 odbojářů z řad studentů, prvorepublikových politiků, důstojníků, tedy elita českého národa. V jízdárně stříleli nacisté menší skupiny, ty větší popravovali na různých místech kasáren, jako třeba u hliněného valu.

Na zdi jsou dodnes patrné stopy po kulkách.

Popravčí zeď, u níž čeští vlastenci položili svůj život, se však po válce neproměnila v pietní místo, jak by se patřilo a slušelo, ale stala se součástí armádního skladu. Zdi, které dodnes nesou stopy po střelách popravčích čet, „vyzdobili“ stupidními nápisy vojáci ze základní služby.

To se však v brzké době konečně změní. Vojenský historický ústav v Praze slibuje, že tam v nejbližší době vybuduje památník. Popravčí stěny chce zrestaurovat a přikrýt skleněnou příčkou, která ponese jména všech popravených českých vlastenců. Pietní místo ozdobí okno ve tvaru kříže z pískovaného a průhledného skla.

Nutno dodat, že jízdárna se do dnešní doby dochovala v nezměněné podobě, v jaké byla v době okupace, paradoxně díky tomu, že se armádě dlouhá léta nepodařilo získat dostatek finančních prostředků na její rekonstrukci. Jinak by možná střelami provrtané popravčí zdi zmizely pod nánosy omítky či sádrokartonu. „Je to vlastně úplný zázrak, že ty zdi nenahodili maltou už někdy v osmdesátých nebo devadesátých letech minulého století,“ připustil před nedávnem ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížák.

Také historický výzkum a rekonstrukce toho, co se v jízdárně v období okupace odehrávalo, je zatím teprve v plenkách. Historici však doufají, že se jim v budoucnu podaří v nacistických archivech objevit o ruzyňském popravišti nějaké bližší informace.

- - -

Jak hlasovali naši poslanci EP o usnesení o klimatických uprchlících

February 15, 2018, 12:25 am

≫ Next: Kongres USA sice zakázal učitelům nošení zbraní na školách; Nejvyšší soud ale nařízení zrušil poté, co Čo Sung-hu vystřílel v roce 2007 na virginské polytechnice za 9 minut 170 ran a zabil 32 studentů a učitelů

≪ Previous: V kasárnách pražské Ruzyně byla vybita elita českého národa. Místo památníku je tam sklad

$

0

0

Pavel Dudr
15.2.2018  EP Shark
Monica Pilloni nás upozornila na usnesení Evropského parlamentu o spravedlnosti v oblasti klimatu (1) s označením A8-0403/2017, kde se mj. praví:  

„D. vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN je 781 milionů osob ve věku 15 let a starších negramotných…

U….. vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace OSN pro migraci ve svém hodnocení důkazů konstatuje, že počet osob, které budou do roku 2050 v důsledku změny klimatu vysídleny, by se mohl pohybovat mezi 25 miliony a 1 miliardou osob s tím, že nejčastěji uváděným odhadem je 200 milionů lidí;….
AC. vzhledem k tomu, že Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 nezahrnuje kategorii „klimatických uprchlíků“;… 

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci s cílem chránit klimatickou spravedlnost uznáním skutečnosti, že změna klimatu vede k migraci, poskytovat vstupy založené na lidských právech a začleňovat do celého globálního paktu zásadu rovnosti žen a mužů v souladu s potřebami lidí vysídlených v důsledku změny klimatu;“ (2)

Zřejmě není náhodou, že tento návrh podala levicová švédská poslankyně Linnéa Engström. Protože rozvrat Švédska probíhá úspěšně už delší dobu, asi je třeba ho rozšířit na celou EU. / Švédská statistická kancelář BRÅ vydala nové šokující údaje: v roce 2017 bylo hlášeno 7 320 znásilnění . To je nárůst o 10% za pouhý rok (3). A údaje o počtech únosů se podle Eurostatu již několik let ze Švédska nezveřejňují./


Zmíněné usnesení EP bylo přijato v poměru 485 / 117 a 20 se zdrželo hlasování. Poslanci zvolení za ČR hlasovali podle (4) :

PRO : Keller, Poc, Poche, Sehnalová - ČSSD
Kohlíček, Konečná, - KSČM
Niedermayer, Štětina, TOP 09
Šojdrová, Svoboda, Zdechovský, - KDU-ČSL
Polčák,- STAN
Telička – ANO
 
PROTI : Tošenovský, Zahradil, - ODS
Payne – SSO
 
ZDRŽELI SE : Charanzová, Dlabajová, Ježek, - ANO
Pospíšil, - TOP 09


 
Prameny:
(1) http://pravyprostor.cz/eu-otevre-hranice-pro-miliony-klimatickych-uprchliku/
(2) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P8-TA-2018-0005&language=CS
(3) https://www.10news.one/shocking-statistics-1-in-8-swedish-women-will-be-raped/
(4) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-%2f%2fEP%2f%2fNONSGML%2bPV%2b20180116%2bRES-RCV%2bDOC%2bPDF%2bV0%2f%2fCS&language=CS str. 66



 

Kongres USA sice zakázal učitelům nošení zbraní na školách; Nejvyšší soud ale nařízení zrušil poté, co Čo Sung-hu vystřílel v roce 2007 na virginské polytechnice za 9 minut 170 ran a zabil 32 studentů a učitelů

February 15, 2018, 3:54 am

≫ Next: Kupředu levá! Politolog Oskar Krejčí vysvětluje, jakou levici dnes potřebujeme a proč by základními tématy autentické levice měla být témata práce a míru?

≪ Previous: Jak hlasovali naši poslanci EP o usnesení o klimatických uprchlících

$

0

0

Břetislav Olšer

15.2. 2018   Rukojmí
Zákony nezákony, přesto, nebo snad právě proto, se na školách v USA střílí a vraždí dál. Devatenáctiletý Nikolas Cruz na svátek zamilovaných Valentina 14. února 2018 střílel na floridské střední škole a zabil 17 lidí.
V minulosti choval agresivně ke své bývalé přítelkyni a byl po určitou dobu v péči psychiatrické kliniky...

Útočník z floridské školy Nikolas Cruz na fotografii ze sociálních sítí, na níž pózuje se zbraní.

Stalo se tak po rvačce a Cruz podle svědka přešel na jinou školu ve floridském okresu Broward, když se porval s novým přítelem dívky, s níž předtím chodil, a škola ho vyloučila z disciplinárních důvodů. Střílel ze zhrzené lásky...?

Muže podezřelého ze střelby na floridské střední škole nakládají do sanitky. FOTO: Handout, Reuters

„Dvanáct lidí zemřelo ve škole, dva před školou, jeden na ulici a dva v nemocnici,” řekl médiím Scott Israel, šerif okrsku Broward. Dodal, že další lidé jsou stále na operačních sálech. Do nemocnic bylo odvezeno nejméně 17 lidí, uvedl pro televizi CNN lékař Evan Boyar z místní sítě nemocnic Broward Health.

Několik studentů záchranáři ošetřili přímo na ulici před školou. Podle listu The Daily Mail byl mladík vyzbrojen samopalem AR-15, což je civilní verze známé armádní automatické pušky M-16 a měl mnoho zásobníků.

Cruz zaútočil zvlášť podlým způsobem; do školy se vypravil s kouřovými granáty a plynovou maskou na čele. Před útokem tak spustil požární alarm. Studenti si proto mysleli, že jde o cvičení nebo skutečně hoří… https://www.novinky.cz/zahranicni/463450-strelec-zautocil-na-floridskou-skolu-nejmene-17-mrtvych-a-13-zranenych.html

Zopakujme si, jak to dopadne, když z "demokratických" příčin, vzniknou tragické důsledky. Jak se třeba odehrálo, když osoby, kterým je více než 21 let, mohly do univerzitních kampusů v Texasu nosit zbraně. Povoluje to nový zákon, který začal platit počátkem srpna 2016.

Má pomoci zabránit útokům střelců na bezbranné studenty. Pokud tedy student legálně vlastní zbraň, může s ní nově do univerzitního kampusu. Zbraň ale nesmí být na první pohled vidět. Pokud ji ale schová například pod tričko, bude s ní smět klidně vstoupit i do učeben. Zákon neplatí pro soukromé vysoké školy….

Tomu přecházelo, když okres Harrold v americkém státě Texas, rozuměj tzv. školní okres, tedy v podstatě jedna venkovská škola se 113 studenty, rozhodl již v srpnu 2008 jako první v USA povolit učitelům nosit do školy zbraně. Toto průlomové rozhodnutí, kdy byla vytvořena tzv. gun free zone, tedy volná zóna zbraní, je důsledkem rostoucí kriminality na školách.

Americký Kongres před časem zakázal učitelům nošení zbraní na školách po celých Spojených státech, ale Nejvyšší soud později toto nařízení zrušil poté, co jihokorejský mladík Čo Sung-hu vystřílel v učebnách na virginské polytechnice během devíti minut 170 ran a zabil dvaatřicet studentů a pedagogů…

Třiadvacetiletý student, který po hrůzném činu spáchal sebevraždu, byl podle spolužáků a učitelů až nepřiměřeně uzavřeným člověkem, který se na univerzitě takřka nestýkal s okolím. Napsal prý dvě školní literární práce plné „hrůzného násilí“. Pro všechny občany Česka, kdož zvažují, zda se po vzoru USA, našeho novopečeného Big Brothera, ozbrojit či nikoli, uvedu nyní jen stručný přehled „stříleček“ v amerických školách, jak říkají naši fanatici bojových her na PC. Možná to bude vhodná četba zejména pro rodiče, jejichž děti studují…

Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Za posledních několik let se v USA stalo přes dvacet tragédií na amerických školách. Řádění střelce na univerzitě ve Virginii a smrt třiatřiceti lidí znovu staví Spojené státy před otázku, zda by nebylo dobré změnit zákony o volném prodeji zbraní. Podle odhadů má v zemi zbraň přibližně pětatřicet procent domácností, ročně zahyne na následky střelby zhruba 30 tisíc lidí..