Quantcast
Channel: Nová republika
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live

Rusko zničilo většinu těžkých zbraní ISIS, USA obratem dodaly nové

$
0
0
Jay Syrmopoulos
18. 10. 2015    Osud   původní zdroj
Zdá se, že USA opakují tu samou chybu jako v 80. letech v Afghánistánu: ve snaze potlačit vliv Ruska dodávají zbraně extremistickým skupinám, které pak ohrožují celý svět. To je ale americké vládě evidentně jedno. Rebelové, umírněná opozice.. ti západní spin-doctoři, kteří vymýšlejí pro média ty termíny, si své stovky tisíc dolarů za těch pár probdělých nocí u whiskey, než vymyslí tyhle termíny, jistě zaslouží...


Ze zpráv uveřejněných během tohoto týdne je zřejmé, že se Rusku podařilo zdecimovat ozbrojené radikály Islámského státu, kteří podle ruského ministerstva obrany při přesně cílených úderech přišli o „většinu“ munice a těžkých vozidel.

Na sídla Islámského státu (IS, dříve ISIS/ISIL) v provinciích Raqqah, Hama, Idlib, Latakia a Aleppo cílila řada ruských bombardérů a pozemních podpůrných sil. Útoky údajně zničily sídla velení, těžké zbraně, úložiště munice a výzbroje, vojenská vozidla, továrny na výrobu výbušnin, polní tábory a základny.

RT uvádí:

Podle odposlechnuté komunikace radikálům chybí munice, lehké zbraně a granátomety. Někteří velitelé prý prohlásili, že stáhnou své jednotky, dokud nebude vyhověno jejich potřebám ohledně munice.

„Ruské útoky vedly k eliminaci většiny munice ISIS, těžkých vozidel a vybavení,“ tweetuje ministerstvo obrany.

Ruské protiteroristické operace na syrské scéně započaly na žádost syrské vlády 30. září. Spojené státy od té doby Rusko obviňují, že útočí na syrskou umírněnou opozici, ale Rusko tvrdí, že jde po teroristických skupinách jako je IS a fronta an-Nusrá.

Máme-li porozumět pozici USA, musíme pochopit rapidně se rozvíjející americkou strategii v Sýrii.

Obamova vláda nedávno oznámila, že její 500milionový plán na výcvik a vybavení prověřených „umírněných“ rebelů byl naprostý nezdar. Neuvěřitelné je, že USA přišly s dalším, ještě horším plánem: odbourat požadavky na výcvik a lustrace a začít pouze posílat zbraně.

Podle nového protokolu přijatého Spojenými státy bude zapotřebí lustrovat jen vůdce skupin rebelů. Jakmile vedoucí projde prověrkou, začnou ke skupině bez dalších dotazů proudit zbraně.

USA uvedly nový plán do praxe opravdu rychle: shodily ozbrojeným silám nově založené „Syrské arabské koalice“ 50 tun zbraní a munice— jedná se přitom o rebelskou skupinu s jiným jménem, ale už z dřívější doby známou svou nespolehlivostí a ochotou předávat zbraně al-Káidě a ISIS.

„Takových 60-80% zbraní, které Amerika dodala do oblasti, se dostalo do rukou al-Káidy a jejích spojenců,“ uvádíJoshua Landis, expert na syrskou problematiku z University of Oklahoma.

Vedle oněch 50 t zbraní shozených skupinám syrských rebelů z amerických letadel dodala anti-Asadovcům Saúdská Arábie 500 protitankových střel TOW.
Skutečnou motivaci těchto dodávek ilustruje fakt, že těžké zbraně a střely TOW poskytnuté rebelům prozatím nebyly využívány k boji proti ISIS, ale k útokům na v Rusku vyrobené tanky Syrské arabské armády útočící na al-Káidu a ISIS.

Cíl americké politiky v Sýrii nemůže být zjevnější: skutečná mise, kterou Spojené státy podporují, je změna režimu, ne boj proti ISIS.

Ron Paul Institute informuje:

Program [dodávek] střel TOW je program CIA a běží nezávisle na neúspěšném programu ministerstva obrany, zaměřeném na výcvik rebelů. CIA už od roku 2011 nebo 2012 vyzbrojuje a cvičí neprověřené rebely – mnoho z nich, ne-li většina, jsou cizí žoldáci, a ne Syřané – s cílem svrhnout Asadovu vládu. Nové dodávky představují významnou podporu, jak je zjevné z popisu jednoho nedávného útoku na Asadovy síly, jak jej poskytl jeden velitel rebelů:

„Byl to masakr tanků“, řekl kpt. Mustafa Moarati, jehož skupina Tajamu al-Izza podle svých slov tuto středu zlikvidovala sedm tanků a obrněných vozidel.

Další rakety jsou prý na cestě. Nové dodávky podle kpt. Moaratiho začaly po vstupu Rusů na syrské území a spojenci rebelů slíbili další pokračování dodávek, což vyvolává vzpomínky na roli, kterou sehrály Spojenými státy dodávané protiletadlové střely Stinger při snaze vytlačit Sovětský svaz z Afghánistánu v 80. letech.

Současná strategie USA představuje prakticky přesné opakování tehdejší „války v zastoupení“ v Afghánistánu. Americké vyzbrojování afghánských islamistických rebelů s cílem porazit SSSR přímo vyústilo v útoky 11. září a v přetrvávající globální válku proti teroru. Bylo by velmi špatné, kdyby USA opakovaly své minulé chyby.

Je šokující, jak mohou američtí politici přehlížet jasná, aktuální nebezpečí představovaná vyzbrojováním islamistických extremistů ve snaze vyvolat změnu režimu. Skutečnost, že vláda USA dodává zbraně těm samým extremistickým skupinám, které zaútočily na věže WTC, jasně poukazuje na špinavou povahu mezinárodní mocenské politiky.

Americký tank vtrhl do nemocnice v Kundúzu a zničil důkazy, tvrdí Léklaři bez hranic

$
0
0

19.10.2015 WertyzReport

I přes tvrzení, že útok na nemocnici v afghánském Kundúzu bude řádně prošetřen, USA odmítly nezávislé vyšetřování incidentu. O den později navíc vyslaly do areálu nemocnice tank, který podle Doktorů bez hranic (
MSF) zničil všechny možné důkazy.
14. října mezinárodní panel International Humanitarian Fact Finding Committee (IHFFC) oznámil, že je připraven incident nezávisle vyšetřit, bude ale potřebovat „ujištění Baracka Obamy a afghánského prezidenta Ashrafa Ghaniho ohledně spolupráce.“ Mluvčí Bílého domu Josn Earnest vyšetřování IHFFC rázně odmítl. „Administrativa věří, že vyšetřování, které v současné době provádí Ministerstvo obrany, poskytne plné zhodnocení situace, o které prezident požádal,“ řekl.

O den později, 15. října, Doktoři bez hranic oznámili, že do areálu nemocnice v Kundúzu vtrhl tank s vyšetřovacím týmem z USA, NATO a afghánské vlády. „Jejich neohlášená a násilná návštěva poškodila majetek, zničila potenciální důkazy a týmu MSF způsobila stres a vyvolala strach,“ uvedla organizace v prohlášení.

Členové tohoto vyšetřování podle MSF porušili slib, kterému se zavázali, tj. upozorňování organizace před procedurami, které zahrnují personál nebo majetek organizace.

Zdroje: Reuters, Guardian
Foto: AP


Postup pozemní ofenzívy SAA (k 16. 10. 2015)

$
0
0
- uv -
19.10.2015  E-republika
 

 V Aleppu vypadá situace nejdramatičtěji, protože povstalci drží své části města už 3 roky a zřídili uprostřed civilní enklávy dokonalou síť tunelů a opevnění. V první kole ofenzívy jde o přetnutí zásobovacích tras na Turecko.


Nezávislé weby s radostí vyvěšují videosnímky ruské armády bombardující pozice teroristů stejně usilovně, jako to činily USA ve druhé válce v Iráku. Pokud nechceme propadnout kouzlu simulákra a mediálním manipulacím, musíme se podívat na ty, kdo v boji proti teroristům nasazují životy v pozemní ofenzívě. Ta rozhoduje o vítězství nad terorismem, letecké nálety na pozice žoldnéřů všeho druhu jsou jen nástrojem. Rusové a Američané bojují s terorismem každý jinak, viz toto video.

Nyní jen stručně k vývoji na frontách podle důležitých změn. Postup SAA směrem do týla povstalců je patrný téměř všude, ale nikoliv stejně rychlý a stejně pevně zakotvený.

Celková situace
Mapa ukazuje současné rozložení sil. Z mapy je jasné, že SAA, íránským gardám, Hizballáhu a Kurdům se musí podařit odřezat teroristy všeho druhu od zásobovacích tras na Turecko.


 Pokud se Asadovi a jeho spojencům podaří do zimy odřezat teroristy od zásobovacích tras na Turecko, je to jejich konec. Americká zásobovací pomoc letectvem pro ISIL, Al-Núsru a Al-Kájdu je slabá, a hlavně dost nespolehlivá při intenzivním ruském bombardování. Zásobovací konvoje ISIL směrem od írácké Basry a Mosúlu budou zničeny, protože v poušti je všechno perfektně vidět.

Bitva o Rastan a Homs
Celková pozice zde, teroristé jsou v kompletním obklíčení a odřezaní od zásobovacích cest na Turecko a Jordánsko.




Příští útok rozdělí ISIL na dvě části a postupně je dobude, jako se to děje na předměstích Damašku (východní Ghutta, Džobar).

Bitva o Aleppo
V Aleppu vypadá situace nejdramatičtěji, protože povstalci drží své části města už 3 roky a zřídili uprostřed civilní enklávy dokonalou síť tunelů a opevnění. V první kole jde o přetnutí zásobovacích tras na Turecko. Zuřivé boje o centrální část města ukazuje tato podrobná mapa z 10. 10. 2015. Útoky a protiútoky pokračují a šipky ukazují, že ISIL dobývá mimo jiné i pozice proamerické Al-Núsry. Ta z taktických důvodů složí ISIL jeden týden přísahu a příští týden ji zase odvolá, když dostane z Turecka dodávky zbraní.




SAA musí postupem směrem od Zahraa přetnout povstaleckou frontu na dvě části, aby je mohla vyřídit odděleně. Jak vidíte, nůžky obklíčení zatím uzavřené nejsou. Celková mapa zde, i s popisem ofenzív. Celkové rozložení sil najdete na podrobné mapě, zde je její výtah. Povstalci mají stále otevřenou zásobovací trasu na Turecko.




Klíčové je rozdělení teroristů na dvě části a jejich likvidace. Zelená se úporně brání, jak vidíte na útocích SAA (hnědá) a protiútocích teroristů. Pád Aleppa by znamenal zlomení beztak nahlodané morálky teroristů, protože "svou"část města drží prakticky od začátku povstání (2012). Na závěr přidáváme video přehled front v Sýrii z minulého týdne (k 7.10. 2015) z webu southfront.org



(Video)

Klíčové jsou zejména boje u Golan v oblasti Al-Hamidíja (Quneitra provincie), kde si dává SAA a Írán záležet na tom, aby rozstříleli pozice Al-Núsry a FSA, které v tzv. "buffer zones" podporuje Izrael a USA. Video je zajímavé i proto, že ukazuje přípravu na vládní ofenzívu, která začala tento týden v Aleppu, viz předešlé odstavce. Zatím se SAA daří postupovat. Pokud vás zajímá, kdo vytvořil, financuje a vojensky podporuje různé větve teroristů v Sýrii, podívejte se na video s Thierry Meyssanem. Píše pravidelně důležité analytické články pro web voltairenet.org, anglická verze zde.


Související články:

Nad vyšetřovací zprávou o sestřelu MH17 II. – co v prvním článku nebylo, nebylo dostatečně nebo bylo špatně

$
0
0
Varianta, která je stále ve hře
- vlk -
19.10.2015 Kosa zostračili vlkovobloguje.wordpress.com
 

Úvaha a koment k tzv. holandské zprávě vyvolala docela značný zájem. Což bylo jednak patrné na čtenosti článku, ale zejména v mojí mailové schránce. Došla mi řada zajímavých informací. Které někdy tu potvrzovaly nebo rozvíjely některé její body fakty a odbornými závěry, o kterých jsem neměl a nemohl mít ani potuchy, jindy přinášely informace, které naopak negovaly některé moje vývody. 

V tomto, dodávám, že neplánovaném, pokračování vás s nimi hodlám seznámit, bez ohledu na to, jestli se mi, tak říkajíc, hodí do krámu nebo nikoli. Vzhledem k tomu, že se bavíme o tragedii, kdy prostě bylo zavražděno 298 lidí, která klidně mohla vyústit /a pořád ještě může/ do III.světové války, hrají moje osobní závěry a preference nižádnou roli. Nezáleží mi na tom, jestli se bude potvrzovat to, co si o dané události myslím, už proto, že kdybych měl některé z těch informací, co se dočtete v dalším, došel bych leckde k trochu jinému názoru, ale mou jedinou snahou je přinést co nejobjektivnější a nejpřesnější soubor verifikovaných skutečností, vážících se k sestřelu HM17. Kosa má smysl jedině tehdy, když, v mezích svých miniaturních možností bude psát články tak poctivě, jak jen to v jejích naprosto amatérských a těžce omezených podmínkách je možné. Kdybych to totiž dělal jinak, bude fungovat přesně jako mainstream, ačkoli vznikla jako akt duševní sebeobrany právě vůči masovým manipulátorům.

Proto budu, bez milosti a lítosti klidně řezat i do svých předchozích tvrzení, pokud se v mezičase ukázalo, že neplatí. Jinak moje konání opravdu nemělo smysl a klidně bych vám sem mohl napálit komentář ke zprávě takového Martina Weisse z Echo 24.cz

Ten ostatně patří mezi moje velké oblíbence ještě z dob jeho působení v Lidovkách – viz řada článků Kosy v rubrice Antilidovky….

Ale než se pustím do křížku s ním a jeho textíkem, cítím povinnost uvést na pravou míru ta moje tvrzení z minulého článku, kde jsem se bud mýlil zcela nebo částečně a kde kosíři upozornili na skutečný stav věcí:

1-komunikace mezi letadlem a řídící věží

Zpráva ji obsahuje a obsahovala ji už Zpráva předběžná z 9.9.2014 A dala se také najít dokonce i na českých zdrojích – konkrétně viz následující obrázek od nicku fegyo



2- změna směru letu MH 17.

I to ve Zprávě je. a jak mne upozornil nick radajanek, kryje se vysvětlení závěrečné zprávy s tím, co přinesla CNN, viz informace ČT hned z 18.7.2014 na následujícím screenshotu.



toto se kryje naprosto přesně s následujícím screenshotem z oficiálního videa Zprávy



Kde je vidět, že normální – červená trasa se dotýkala okraje černě vyznačené bouřkové oblasti.

konkrétní letová situace v nejbližším vzdušném okolí MH17 v okamžiku tragedie je na oficiální animaci MH 17 zachycena takto:


Jinými slovy – v kritické chvíli se tam pohybovaly, v různých letových hladinách čtyři civilní letouny. MH17 a dva další letěly po téže trase, s minimálními rozestupy. Zajímavý je čtvrtý letoun – na druhé straně trasy. Mně totiž vychází jeho poloha tak, že prolétává bouřkovou zónou… Nicméně , jednak se mohu plést a jednak mohl letět úplně jiným směrem než MH 17.

3- jedním z kosířů jsem byl upozorněn, že Zpráva nehovoří o tom, že raketa vybuchla 1 metr od MH17, ale že impaktovala do 1m3….. Že to byla chyba překladu z tiskovky v ČT a že to ostatní media tupě papouškují. S tím, že bylo řečeno, že k výbuchu hlavice došlo asi 4 metry od letadla.

Pamatujme si to. Ještě se k tomu v dnešním textu dost zásadně vrátíme!

4-vyslovil jsem v minulém článku zásadní podiv nad tím, že raketa vypálená od Snižného by měla trefit levobok letadla a ještě dokládal, že v takovém případě by hrály roli i miliesekundy vzhledem k vektorovému součtu rychlosti letadla a rakety. A můj závěr byl, že by to musel být zásah čarostřelce, aby byl malajský Boeing trefen na tom místě svého povrchu, kde udává Zpráva.. Jenže jsem dostal pregnantní odborné vysvětlení jak funguje navádění rakety za měření cíle i včetně rychlostí iniciace hlavice a definice spouštěcího okamžiku. Od někoho, o kom naprosto bezpečně vím, že tyhle záležitosti měl osobně skutečně mimořádně detailně osahané. Napsal mi toto:

 – přesnost navedení rakety je obtížně hodnotitelný faktor. Jde o dynamický jev. Systém je konstruován tak, aby byla raketa navedena s určitou konstrukční chybou vůči středu letadla (jde vlastně o střed radarového odrazu, který vidí naváděcí systém rakety). Ten Boeing je veliký, takže raketa mohla vybuchnout jen metr od kokpitu, protože byla naváděna na bod, který leží nějakých 15-20 m od kokpitu dozadu. Takže to zase tak velký nesmysl není, mohlo by se to stát. Technicky je lepší, pokud je chyba navedení u raket s podobně velkou bojovou hlavicí právě nějakých 15-20m – více střepin trefí větší povrch letadla. je třeba mít na mysli, že protivníkem takových raket jsou menší taktické letouny, menší než byl ten Boeing.


– Animace, která je použita ukazuje, že autorům nebyl moc jasný způsob navedení rakety systému BUK k cíli. Raketa BUK 9M31 je malá a má málo paliva, aby měla potřebnou rychlost i na vzdálenější cíle dálkách je navedena na větší výšku, než je výška cíle a pak se přibližuje shora a vyměňuje výšku za rychlost. Zasahuje tedy cíl jakoby z vrchu. Detonaci spustí radiozapalovač, který u této rakety pracuje na Dopplerově principu. Moderní rakety využívají tzv Dopplerův efekt. kdy je detonace zajištěna v okamžiku míjení rakety a cíle. V tom okamžiku se prudce změní fáze přijímaného odraženého signálu vysílače radiozapalovače. Tato změna se vyhodnotí a spustí proces detonace. Ten okamžik nejde to nasimulovat, a odpálit hlavici v jiném momentu než při míjení cíle. Radiorapalovač je obecně velice těžko zarušitelný systém. Zapalovač je aktivován až v okamžiku, kdy raketa míjí cíl. Je tam jen malé zpoždění než zapracuje elektronika a odpálí rozbušky v náloži, řádově milisekundy. Tj. i to trefení “druhé strany” horní části kokpitu je z toho pohledu příletu rakety asi i možné. Vzhledem ke směru letu cíle to ale fakt ukazuje na místo odpalu rakety na ukrajinském teritoriu, ne na opolčenské. Porovnejte si to s mapou.

Tolik korigující připomínky v mému předešlému textu ke Zprávě. Je čas na uvedení věcí, které tam nebyly vůbec. Současně se tak hodlám vypořádat s mainstreamovými komentáři, kde jsem si jako naprosto transparentní pro tuto kategorii zvolil už anoncovaný článek Petra Weisse z Echa 24.cz

On byl se svým komentářem k Závěrečné zprávě, na rozdíl ode mne, hotov nejdéle asi tak za slabou půlhodinku, možná ještě rychleji. To mu závidím. Já ten první kousek psal přes 8 hodin a na tomhle už těch 8 mám odmakáno také. A to jsem ještě ani nezačal.. Weiss má prostě superjasno – budu citovat:

Holandské vyšetřování jednoznačně vyloučilo, že by malajsijské letadlo mohlo sestřelit něco jiného než střela země-vzduch. Potvrdilo tedy, že Boeing nebyl sestřelen střelou vzduch-vzduch z ukrajinského bojového letadla Su-25, což byla v jednu chvíli oficiální ruská verze. Jednoznačně identifikovalo typ hlavice – raketový systém Buk – která letadlo zasáhla. A taky stanovilo území, ze kterého byla raketa odpálena. Učinilo tak i s pomocí dat, jež jí dodal výrobce raket, ruský státní podnik Almaz-Altej. Výpočty Holanďanů, Kyjevského institutu pro forenzní zkoumání i výpočty podle dat výrobce raket umísťují lokalitu odpalu s různou mírou přesnosti do okolí města Sněžnoje. Jedině zpráva výrobce raket umísťuje bod odpalu do místa Zarosčenskoje, asi pět kilometrů vedle – které sice později přešlo pod kontrolu ukrajinské armády, ale v den tragédie bylo rovněž pod kontrolou povstalců.

Punktum! Jsou to Rusové. Zpráva to potvrdila! Byl to BUK. Zpráva to říká. A vůbec, at se střílelo údajným BUKem odkudkoli, bylo to vždycky z povstaleckého území!

Že by to, mimo odvolání na zprávu také nějak doložil?

Ani náhodou! Jemu stačí Zpráva a prohlášení Kyjeva!

Ostatně, máte li zájem , nalezne ten jeho produkt zde:

http://echo24.cz/a/iQpLK/sestreleni-mh-17-hlavne-se-k-rusum-chovat-slusne

A Weiss je evidentně, spolu se Schwarzenbergem, nadále odhodlán „sedlat koně“, protože jediným smyslem jeho článku je hrotit vystupování vůči Rusku, kde, podle něj EU postupuje vůči Kremlu, nad jehož vinou Weiss ani vteřinku nepochybuje, zřejmě slabošsky…

Mně ze všeho nejvíc na tom Weissově soupisu fascinuje jistota, vlastně bohorovnost, s kterou žongluje s termínem Zarosčenskoje! Aniž by si dal sebemenší práci pochopit, co ruský výrobce raket Almaz-Antaj určením polohy do této obce vlastně sděluje.

Západní mainstream a různí Bellingcatové, totiž umisťují a navíc dlouhodobě, takzvaný povstalecký BUK právě do Snižného a holandská komise pracuje, více méně, se stejnou se stejnou premisou- viz záznam z oficiální animace Zprávy:





Tedy – plus/mínus. Jenže to ruské sdělení není o tom, kdo ovládal v daný okamžik okamžik území, kde měl být údajný povstalecký/ruský BUK! Nýbrž sděluje něco zcela jiného a dost dobře nechápu, jak je možné , že někdo jako Weiss to nepochopil, přestože jde o jasnou trivialitu.

Dislokace palpostu do Zarosčenského, které je od Snižného Weissových 5 kilometrů asi tak stejně jako Kladno od Berouna, znamená:

1- vysvětlení rozložení průstřelových stop na trupu MH17, které by od rakety vypálené ze Zprávou vymezeného území NEMOHLY VZNIKNOUT!!!! Konkrétně jde o levý motor Boeingu – viz snímek jeho průstřelu ze Zprávy:

 
Levý motor prostě, vzhledem ke konstrukci zásahové části rakety nemohl žádný šrapnelový fragment, vypálený z území specifikovaného Zprávou -TREFIT!!! Nejbližší možné místo, odpalu, kde by rozsev projektilů z rakety mohl devastovat pilotní kabinu i trefit levý motor – je Zarosčenské!!!!

Ale hlavně

2- umisťuje palebné postavení mimo území vytyčené Zprávou!!!!!

Viz následující snímek z Google Maps:



Doporučuji porovnat polohu obce Zaroščenoje s pozicí města Torez, které lze identifikovat jak na grafice Zprávy, tak na Google Maps…. To není v červeném území, vyznačeném ve Zprávě ani nějakým omylem!!!

Přeloženo do jednoduché češtiny – pokud má Almaz-Antaj pravdu, je Zpráva ve svých zásadních zjištěních nevěrohodná!!! Nevěrohodná! Tohle a nic jiného! sděluje ruská zpráva.

Weissovi a podobným, co mají po pěti minutách dokonale jasno, v souladu s „informacemi“ Bellingcatu velmi doporučuji, aby si přečetli, co si o kvalitě jejich výstupů a postupů myslí takový Spiegel, který jim také původně uvěřil. Nemusí hledat dlouho. Stačí, když si otevřou následující článek Kosy
MH 17, Bellingcat, Spiegel, jeho šéfredaktor a Kosa

Bude to pro ně velmi užitečná lekce!

Ale Bellingcat není důležitý. Mám cosi jiného. Velmi mne znepokojilo a mělo by úplně každého, komu záleží na opravdu neprůstřelném vyšetření, ve Zprávě několik věcí.

1- podivuhodně málo dílů, které Holanďané z vraku letadla převezli a hlavně umístili na rekonstrukční skelet z klíčových – zásahem nejvíce postižených částí letadla!

 
Nechápu, jak je to možné, když v jiném případu sestřelení velkého civilního letadla, o kterém si přečtete na konci tohoto pojednání se podařilo , po létech vylovit z hloubky 3700 přes 90% všech dílů letadla.

2- velmi Holanďanům zazlívám, že neprovedli, na nějakém vraku Boeingu 777, který se jistě dal bez potíží a velkých nákladů sehnat, stejný test jako Rusové!! Když je vyšetřována jakákoli vražda bezdomovce, co žil na okraji společnosti, bez jakéhokoli jejího zájmu, je její součástí vždy důkladná rekonstrukce! Tady jde o masovou vraždu 300 lidí s obrovskými mezinárodními dopady a pořádná rekonstrukce nic? Neuvěřitelné!!!

Stejně neuvěřitelné je, že komise necítila potřebu získat co nejvíce právě těch nejpoškozenějších dílů a to sbírala fragmenty celý loňský podzim a ještě znovu letos na jaře…

Proč? Tyhle dva dotazy určitě měli padnout na tiskovce ke Zprávě. A nepadly….

Takže se můžeme jen dohadovat.

Ale nechme dohady pojďme k tomu, co máme hmatatelně.

Nejdříve zopakuji snímky „rekonstruovaného trupu ze Zprávy.

1-Skelet levoboku









2-skelet pravoboku



3-čelo Boeingu.



A nyní je porovnejte se screeshoty z videa o následcích testovacího výbuchu rakety, kterou na svém polygonu na kabině Iljušinu provedl a zdokumentoval Almaz-Antej.

Levobok



Pravobok





Důsledky exploze na pravoboku



I naprostého laika doslova praští do očí zásadní rozdíly:

U levoboku -

šrapnelový rozptyl je u ruského testu nerovnatelně větší!!!! Zasahuje daleko větší plochu než u Boeingu!!! Ten má přesto zasažený i levý motor!

Veškerá okna pilotní kabiny z levé strany a středu kabiny jsou totálně vymlácena! Nikde nejsou žádné zbytky skel v rámech! Boeing je má!

U pravoboku –

řada projektilů prošla i vnějším pláštěm na pravoboku! A to jak pláštěm letadla, tak opět okny.U Boeingu skoro nic….

Obecně

  • už posledně jsem se divil tomu, že díly trupu blízko výbuchu nejsou ohořelé…. Ale to jsem hrál s údajem, že raketa explodovala metr od trupu. Dnes víme a Almaz to v testu plně zohlednil, že to bylo asi 4m. A podívejte se na opálení Iljušina!!! Na levoboku, ale zejména vršku pilotní kabiny…
  • nejen to, povšimněte si zásadní rozdíl v destrukci pláště obou letadel. Boeing má na mnoha místech doslova rozervaný bok, pokud se vůbec zachoval! Ilujišin má otvory po vstřelech, navíc více méně stejného tvaru po celém místě dopadu šrapnelu!!! U Boeingu to vypadá, že každý průstřel má jinou velikost a jiný tvar.

Dost zvláštní než abych akceptoval jednoduché vysvětlení, že prostě o MH17 zafungoval do konečného vyznění mechanických poškození dílů letadla ještě pád z výšky. To by, když se podívám na prostříleného Iljušina nemělo vadit v nalezení minimálně většiny dílů z původní pilotní kabiny. A Holanďané nemají z horní části doslova nic!!! Ani z levoboku, ani ze střechy kabiny.. Ačkoli právě tyhle kusy jsou pro šetření naprosto klíčové. A výbuch rakety je nemohl fyzicky zničit. Jak dokazuje prostřílené torzo Iljušina.

Ostatně, ještě přiložím dvě fotky jednoho dílu, které by měly být úplně stejné…

Zpráva



Tzv. australská fotka



Přijdou vám takové?

Mainstream, včetně Weisse se popásají zejména na tom, že Rusové prý opustili svou původní verzi, že to nebyl BUK, ale ukrajinské vojenské letadlo, které sestřelilo malajský Boeing. Prý nyní je jejich verzí raketa, ačkoli mlžili o Su-25. Zajímavé!

Já na záznamu z ruské tiskovky jednoznačně slyším větu

POKUD by to měl být BUK, pak nebyl odpálen z území, vyznačeného ve Zprávě, ale od obce Zaroščenskoje….

Pro Weisse to možná znamená to, co napsal. Pro mne nikoli. Já reflektuji ono úvodní slovo POKUD a tomu rozumím tak,že kdyby to, náhodou, měla být raketa, pak by musela přiletět úplně od někud jinud… Způsobit jiná poškození a jinde. Nic více, nic méně.

To, že to nemohlo být bojové letadlo tvrdí pouze Zpráva. Nikoli ruská strana. Ta se k této verzi na tiskovce výrobce Almaz -Antaje nevyjádřila. Pokud vím. Ani nemohla výrobce raket komentuje věci související s raketou z BUKu ve Zprávě. Na nic jiného totiž není kompetentní! Ale pro Weisse a mainstream je to opuštění původní ruské varianty….

Ten , kdo mi posílal ono odborné vyjádření k navádění protiletecké rakety ruské provenience na cíl a popsal techniku výbuchu, připojil ještě jeden odstavec. Který dám až nyní, protože se to ideálně hodí:

Na mě to dělá celé trošku dojem, že se nehodnotilo co a jak se stalo, ale někdo kdo částečně znal (ale ne moc) jak funguje BUK a poskládal “důkazy” tak, aby to odpovídalo požadovanému průběhu. Mě třeba chybí obrázky části kokpitu, které uveřejnila australská skupina vyšetřovatelů, na kterých je jasně viditelná řada kulatých děr, s plechem vyhnutým ven z kokpitu, které by odpovídaly průstřelům 30 mm leteckým kanonem. Mě na tom prostě stále něco nesedí. BUK možná nebyl jediným faktorem zničení toho letadla. Pokud to opravdu byl BUK, možná jen bylo potřeba přibít “poškozené” letadlo, aby nedopadlo na opolčenské území, kam by neměli UK přístup. (hypotéza) a neprovalilo se, že na něj opravdu střílelo třeba Rusy zmiňované Su-25M, která 30 mm kanon má.

byl myšlen tenhle



Ten zelený rámeček jsem si tam přidal. Protože se mi nezdá, že by jím orámovaný díl by na holandském skeletu byl navěšen, ačkoli na 14 měsíců starých tzv. australských fotkách je.

Ostatně dám znovu nákres komisí získaných dílů levoboku ze Zprávy:



Autor není sám, kdo přemýšlel nebo přemýšlí tímto směrem. Dovolím si znovu připomenout Kchodlův článek na Kose

BUKuji, BUKuješ, média BUKují aneb léčba BUKového viru

už z 12. srpna 2014 - tedy asi 4 týdny po katastrofě. Kde konstatuje totéž.

nebyl bych se k téhle věci vracel, kdyby v mojí relaci Hodina vlka na Slobodném vysielači, vysílané ve čtvrtek 15.10.2015 ve 20,30hod nevystoupil posluchač, který se představil jako Peter, bývalý vojenský pilot, který osobně létal na Su-25. A znovu nepřišel s tím, že když se dívá na snímky poškození Boeingu, přijde mu to jako dokonale předpisově provedený útok leteckým kanonem. Přesně podle metodické instruktáže – z boku na pilotní kabinu.Na konkrétní otázky ohledně nedostatečného dostupu Su-25 a neexistence hermetické kabiny stroje pro lety ve velkých výškách, kterými vždy argumentují protivníci této varianty, byla jeho odpověď vždy jednoznačná:

  • pilot SU 25, pokud opravdu chce, tak se do té potřebné výšky tzv. skokem dostane
  • a to i přes to, že nesedí v hermetické kabině
  • je i při „skoku“ a osobních potížích s tlakem v kabině schopen naprosto jistě provést útok na Boeing.

A konstatoval, že mluví ze své osobní průkazné zkušenosti, kdy tohle všechno sám opakovaně absolvoval a vyzkoušel.

Rádi byste si to poslechli na vlastní uši? Já znovu také. Ale Slobodný vysielač má nějaký technický skluz se zařazováním odvysílaných pořadů do archivu. Takže budeme muset ještě chvilku počkat. Ale až se to tam objeví, dám to jako link do sekce MH17 ve Faktech o Ukrajině. A nejen kvůli tomuto vyjádření! Pilot Peter totiž nakonec svého expozé řekl cosi naprosto zásadního. Budu ho parafrázovat, protože na autentický výrok nemohu:

Proč to byla raketa? Protože útok stíhačkou je proti tomu totální malér! U rakety to může být omyl, technické selhání atd. Ale setřel vojenským letadlem je prostě jasný a průkazný zločin, z kterého se nelze vylhat!

Jako by mne praštil mezi oči! Těsně před vysílám jsme ten den dostal mail od českého kosíře AK. Kde mne upozornil, že výčtu velkých sestřelů civilních letadel, který jsem uvedl v prvním dílu komentáře ke Zprávě jsem opomenul uvést také tzv. Ustický masakr.

Uvést jsem nemohl protože tahle věc mi byla, do té chvíle, naprosto neznáma. Asi jako vám.

Oč běží?

O to, že 27.6.1980 se do Středozemního moře mezi ostrovy Ustica a Ponza zřítil dopravní letoun DC 9 letu Itavia 870 letící z Bologni do Palerma. Zahynulo 77 cestujících, z toho 13 dětí a 4 členové posádky.

Velmi a velmi podivné vyšetřování, ze všeho nejvíce připomínající film – Vyšetřování skončilo, zapomeňte!, se vleklo.A konečný verdikt padl až 28.ledna 2013!!!! Tedy po 33 letech!!!

Přesto je nesporně pikantní, že Holanďané mají z kritických míst Boeingu tak zoufale málo trosek, ale v tomto případě se podařilo vylovit ponorkou z hloubky 3700 metrů 96% havarovaného letadla….

Ale zpět k tragedii samé – italský nejvyšší kasační soud, rozhodl pravomocně,

že pravděpodobnou příčinou nehody je sestřelení italským, francouzským nebo americkým stíhačem, kteří sledovali libyjský vojenský letoun.

V té době totiž Libye tajně pašovala sovětská vojenská letadla pro svoji armádu z Jugoslávie a Američané, Italové a Francouzi na ně pořádali hony….

Detaily si přečtete zde, jistě neopomenete výčet záhadných úmrtí na samém konci informace:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ustick%C3%BD_masakr

Ano, pilot Peter má pravdu. Sestřel stihačkou by byl daleko větší malér než raketa z BUKu. Navíc zaručeně povstaleckého nebo ruského. Ustica to dokonale ukazuje.

Nehodlám tvrdit, že Zpráva lže a je kvůli precendentu Ustica orientována výhradně na BUK. To prokázat nemohu a ani se o to nepokouším. Jen říkám, že ačkoli by, vzhledem k mimořádným důsledkům sestřelu HM17, měla být vypracována tak, aby laik jako já nemohl mít žádné,natož vážné námitky proti její kvalitě. A přesto je mám.

Dále závazně prohlašuji, že pokud se jednoznačně prokáže, že ruská strana nebo opolčenci jsou ti, co nesou za sestřel vinu, bez váhání to zveřejním a prohlásím je za vrahy. Bez nějakého zlehčování nebo jakéhokoli – promiňte - okecávání! Záležitost je příliš vážná a zásadní. Kosa má smysl jen tehdy, když bude měřit všem stejně, bez ohledu na sympatie nebo antipatie! Nejsme ani mainstream ani Martin Weiss!

Nebudu nic tušírovat. Ani přesto, že trvám na svém názoru, at sestřel provedl kdokoli – že primární odpovědnost nese Kyjev. jednak tím, že zahájil vyhlazovací válku proti svým vlastním občanům z Donbasu, aniž by se vůbec pokusil s nimi vzniklé napětí řešit nějakým vyjednáváním – ostatně přímé jednání s opolčenci nevede Kyjev dodnes a označuje je za teroristy. A když už tu válku začal, měl uzavřít, nejpozději po ztrátě Antonova, vzdušný prostor nad bojovou zónou. Jak byl prokazatelně vyzván Eurocontrolem. Ministr zahraničí Ukrajiny na tiskovce k závěrečné zprávě uvedl, že Kyjev k tomu neměl žádné relevantní informace. Mám li věřit tomuto článku ve Spiegelu

http://www.spiegel.de/panorama/flug-mh17-niederlande-kannten-gefahren-im-luftraum-der-ukraine-a-1012127.html

Klimkin prostě lže!

Podle něj Kyjev informoval o nebezpečí pro civilní letadla nad Donbasem 3 dny před katastrofou. Kromě jiných také holandskou vlády. Ne všechny vlády, ne mezinárodní letecké organizace, ale vybrané vlády. Tu holandskou také! Ta ovšem informaci nedala dále na letecké společnosti. Tedy určitě ne Malajcům. A vystavila tak jejich let a svoje občany fatálnímu riziku!

Ale ještě jednou k Weissovi a jeho prudké vševědoucnosti o tom, jak to bylo s MH17 a třeba i k tomu, jak to v kritickém okamžiku bylo s tím kdo držel obec Zaroščenskoje. On tvrdí že povstalci, ale ukrajinská armáda, že ho za několik dní zabrala. Americký novinář Robert Parry, nositel Polkovy ceny, za vyšetření aféry Irán – Contras /snad se Weiss na ni pamatuje/ a tehdy přítel ministra zahraničních věcí Kerryho, tvrdí pravý opak. Zde:

https://consortiumnews.com/2015/10/15/nyt-plays-games-with-mh-17-tragedy/

A konstatuje tam zároveň i to, co jste si mohli na Kose přečíst, v souvislosti s jasným určením viníka sestřelu už mnohokrát – tohle:

Jediným způsobem, jak odhalit pravou příčinu tragédie a jejího viníka, je přimět vládu USA k tomu samému, co ruská vláda udělala dobrovolně. Tedy ke zveřejnění citlivých informací, o kterých od začátku tvrdí, že je mají. Ministr zahraničí USA John Kerry totiž uvedl, že zná trajektorii letu, místo a čas odpalu. „Bylo to přesně v tu chvíli, kdy letadlo zmizelo z radaru,“ řekl Kerry v rozhovoru pro NBC, který se odehrál 20. července 2014.

Položil si podobnou otázku někdy Weiss? Nebo je na tom jako slovenský prezident Kiska? Proč o něm mluvím, protože Boris Koroni v Hodině vlka na Slobodném vysielači na mne vytáhl jeho výrok, že Rusové dokázali svou vinu na sestřelu už tím, že v OSN zablokovali vznik mezinárodního tribunálu.

Škoda , že se slovenského prezidenta nelze zeptat, jestli o vině Kyjeva svědčí skutečnost, že Američané nejsou stále ochotni poskytnout ony viníka usvědčující důkazy, které prý mají a to už skoro rok a půl?

Tím pro dnešek skončím.

Nicméně od tématu Kosa v nejbližších dnech neodejde. Ani náhodou. Zítřkem počínajíc začne na Kose vycházet seriál překladů holandské Závěrečné zprávy. Tedy nikoli doslovný překlad všech 700 stran. Ale JF do ní nahlédl a zjistil, že každá kapitola i podkapitola má vždycky na konec shrnutí zásadních zjištění z příslušného textu. Takže se rozhodl přeložit vždy tato konečná shrnutí. Která každému zájemci umožní, aby získal dokonalý obraz o tom, co podstatného komise zjistila a zveřejnila. Já osobně od toho očekávám, že budu muset opět provést řadu korekcí ve svých tvrzeních. Ale nevadí mi to. Přednost u mne mají fakta. A vždycky budou mít. Nejsme mainstream. Fakt nejsme! A nebudeme!

Jan Campbell: Souhlasu netřeba

$
0
0
soukromí
Jan Campbell
19.10.2015         Vaše věc
Dnes, kdy vzniká příspěvek, bude Spolkový sněm v Berlíně hlasovat o přijetí pozměněné verze zákona o kontrole dat. Zákon není žádná novinka, protože, jak víme nejpozději ode dne zveřejnění informací panem Snowden a Wikileaks, kontrola dat občanů probíhá již desetiletí, i bez zákona.
Obviňovat z odposlechů a kontroly pouze USA je stejně naivní, jako očekávat spravedlnost ve sporu s mocnými, nebo se zkorumpovaným státem. Již proto, je role různých NGO a pravdo - hledačů pouhým prostředkem k zamlžování skutečné, a rozšiřování fabrikované pravdy.


Problém s pozměněným zákonem je podle mého v tom, že se v textu opět mluví pouze o tom, že se obsah komunikace nebude skladovat. Takovéto tvrzení je nepravdivé, a lze předpokládat, že zákonodárce o tom ví. Při práci na zákoně mu slouží odborníci. Já nejsem ani odborník, ani milovník novodobých informačních technologií, spíše naopak a k tomu realista. V konverzaci jsem byl a zůstanu vždy otevřený, protože vím, že s tím málo co vím, nemohu nic změnit, a vyzývat někoho ke změně, není v mém charakteru. Tak o co jde?
Jeden příklad za mnohé. Při kontrole SMS se neskladují jenom data spojení a lokality komunikujících, ale i obsah. Doba skladování dat nehraje při posuzování problému roli. To co platí u internetového Whatsapp, neplatí u SMS. Obsah SMS je vždy skladován ve stejném datovém kontejneru jako všechna signalizační data, která jsou potřebná pro cestu sítí. Následné oddělení dat, je zřejmě technicky složité, prý nemožné. Že tomu tak je, indikuje již dva roky trvající snaha spolkového ochránce dat obdržet od Vodafonu, Telefonica a dalších konkrétní odpověď. Proto nevěřím, že technické „maskování dat“ a zákon vylučují možnost zneužití osobami, pracujících u providerů, a že protest před spolkovým sněmem pomůže pravdě na světlo dne. Mohu si však představit, že ohlášená ústavní žaloba proti novému zákonu ve spojení s nedávným rozsudkem Evropského soudního dvora zvyšuje možnost, aby si ještě větší počet občanů uvědomil realitu, a netratil zbytečně síly na něco, co nemůže ovlivnit. Změna je vždy možná pouze tehdy, změním-li já sám jako první svůj přístup a pohled na věc. Stručně formulováno: Používat nabídky IT pouze jako prostředek k uspokojení opravdové potřeby, ne přání, nebo chtíče, či dokonce své lenosti.

Případ smrti Bin Ladena a jeho filmové zpracování je druhým příkladem, jak je vládní moc schopná a ochotná uspokojit přání ne kriticky myslících občanů a dát jim „zábavu“ na léta dopředu.
Příběh filmu „Zero Dark Thirty“ vypráví o tom, jak 23 amerických elitních vojáků zabilo Bin Ládena, jehož pohřeb se uskutečnil svržením těla do moře s křižníku, s ohledem na muslimské rituály. Již připomínka na rituály je očividnou nepravdou ve světle, na příklad jedné skutečnosti. Neúplná chronologie padání amerických bomb od roku 2001 do roku 2009 na civilisty dokazuje, že se v současné formě válek nedodržují pravidla vedení válek, natož nějaké religiózní rituály. Připomínám hlavní data bombardování s tak zvanou kolaterální škodou. 17.10.2001, 21.12.2001, 29.12.2001, 17.5.2002, 1.7.2002…30.6.2007, 4.7.2008, 6.7.2008, 22.8.2008, 3.11.2008…4.5.2009, a tak dále. Podrobnosti o používání drónů se také doví vyšetřovací komise spolkového sněmu SRN, která se zabývá skandálem odposlouchávání. 29 letý Američan Brandon Bryant naváděl drony na základně Ramstein předtím, než se rozhodl odejít z armády na základě svědomí. Nebudu popisovat příšerné podrobnosti o jeho práci, které sám výboru sdělil.

Předpokládám, že USA ho nic dobrého nečeká. Snad stačí připomínka, že Bryant po dobu více než pěti let pracoval jako "Sensor Operator"- směs z kopilota a analytika, který se podle svých údajů podílel na bombardování v Iráku, Afghanistánu, Pakistánu, Somálsku a Jemenu. Ve zveřejněné části protokolu v Netzpolitik.org, Live-Blog, se můžeme dovědět, že chlapci ve věku 12 let jsou řazeni do kategorie mužů ve „vojenském věku" (in militärfähigem Alter), a proto jsou legitimním cílem amerických bomb. Při takové vojenské politice čekat na pravdu, je podobné čekání na Godota.

Při hodnocení příběhu s Bin Ladenem jsme v podobné situaci. Na filmovém příběhu „Zero Dark Thirty“ spolupracoval Bílý dům, CIA, scénárista, novináři a další. Proto i pro mne platí, co píše i Johnathan Mahler ve svém článku ze včerejšího dne, 15.10.2015 v New York Times Magazine pod názvem „What do we really know about Osama bin Laden´s death? „Mnohé je známo, ale občané se pravdu nikdy nedoví. Je to tím, že zveřejnění faktů Snowdenem nedovoluje předpokládat, že by vláda USA mohla někdy zveřejnit skutečná fakta.“ Přidám – li k tomu ještě zveřejněný materiál investigativního novináře světové pověsti Seymour Hershe z května 2015 v London Review of Books, který byl kritiky hodnocen jako „konspirační“ a suverénní reakci autora na kritiku, musím přiznat, že i já jsem často naivní.

Seymour Hersh, který vytáhl na světlo dne mimo jiné pravdu o masakru My-Lai a týrání ve věznici Abu Ghraib, nám ve svých 81 letech sděluje, že „Vláda nám utajuje více věcí, než si můžeme představit. Co se děje na Blízkém východě je nepředstavitelné, a já budu o tom psát, jakmile to bude možné.“ A připomíná, že „tisíce občanů USA věděli o odposlouchávání, a mlčeli.“ Prvním, kdo měl odvahu, byl Snowden. Přečtu – li si ještě jednou část ze vzpomínek ministra obrany USA Robert Gates věnovanou popisu situace v „Situation Room“, ve které se autor ironicky zmiňuje o ambicích některých přítomných, nemohu se ubránit dojmu, že systém se zhroutí i bez toho, aby skutečná pravda vyšla na světlo dne. Přítomní v „Situation Room“, jsou pod přísahou absolutní mlčenlivosti, přesto ale někteří z nich se snaží ukázat veřejnosti, jak důležitou roli hráli při usmrcení hlavního nepřítele USA.

Již proto si nekoupím vzpomínky prezidenta Obamy, až vyjdou. Příběhy nejsou o životě, stejně jako věda není o životě, a mapa není krajina, kterou zobrazuje. Souhlasu netřeba.

Prvý súboj ruského letectva s protivzdušnou obranou islamistov.

$
0
0
Miro Juriš
19.10.2015 Medzičas

Ak sa to dá vôbec nazvať súbojom. Svojho času islamisti ukoristili od sýrskej armády systém protivzdušnej obrany OSA. Systém na nachádzal v blízkosti Damasku vo východnej časti islamistami ovládanej štvrte Ghouta.


Bol umiestnený na miesto, ktoré islamisti považovali za bezpečné, dostatočne maskované, ako aj odolné voči leteckému úderu.


Z tohto omylu ich vyviedlo ruské letectvo, ktoré nič nenechalo na náhodu.

Na misiu miesto tradičného SU 24 vyletel moderný SU 34 s modernou a drahou bombou KAB 500. Bolo to nutné, pretože OSA*) vie pokryť územie v okruhu 15 km a účinná je do výšky 12 km. Otázka je, či to niekto z islamistov vedel ovládať.


Opäť sa ukázala najväčšia prednosť ruského letectva v Sýrii. Tou je podrobná znalosť umiestnenia cieľa. Ruskí letci následne majú prepracovaný operačný plán každej akcie a letia “na istotu”.

Aj tento prípad ukazuje, že dodávky západných protileteckých systémov islamistom nemusia okrem hanby pre ich dodávateľa priniesť žiaden iný výsledok. Ruské letectvo ich môže ničiť z veľkých výšok, prípadne raketami z lodí.

Islamisti sú v podobnej situácii ako kedysi nacistické vojská v Normandii. Vzduch ovláda protivník a v domácom obyvateľstve sa nájde x ochotných ľudí, ktorí protivníkovi oznámia, kde sa jeho pilotom oplatí unúvať. Vzdušný a dnes už aj kozmický prieskum potvrdí tip a výsledok potom vyzerá takto (YouTube – Step News Agency):


provincia Idlib, zdroj MO RF




*)  OSA- starší protiletadlový systém sovětské provenience

Zakrývám, zakrýváš, zakrýváme – zakryjme i Alexandrovce

$
0
0

Lubomír Man
19. 10. 2015
Jistě, tak jak nás to učil pápa Goebbels. To, co se naší ideologii nehodí, zakryjme, případně od toho odveďme pozornost, to je dnes to jediné, co nás může spasit. Jen tak vytvoříme národ, který bude uvažovat jednotně a tak, jak si přejeme. Takto sjednocený národ, věřící jediné ideji, pak převeďme do Evropy, složené z národů ideově stejně sjednocených a stejně uvažujících, jako je náš, a celý tento velkolepý evropský celek pak zapojme do mohutné aliance euroatlantické. 


 
Všichni v této alianci pak – když budou i nadále nerozptylováni cizími vlivy a názory - půjdou jedním směrem, a to směrem, který mu určíme. Bude to aliance poslušná, jednotně uvažující, vykovaná do ocelového kusu, se kterým bude možno konat zázraky.

Tohle je náš historický úkol sjednocování myslí národa, který před sebou musíme nést jako slavnou zástavu, jež bude každého z nás zavazovat být v tom, co nám musí být svaté, nanejvýš důsledný a nekompromisní. I nadále tedy budeme střežit všechny kanály, kterými by se na území republiky mohly proniknout informace, jež jsou s naším jednotným názorem (říkejme mu názor euroatlantický), v nesouladu či v rozporu. I nadále bude obrovská odpovědnost spočívat na České tiskové kanceláři, která coby mohutné informační síto bude dál a s ještě větší ostražitostí než dosud prosívat všechny informace, které jí ze světa přicházejí, a bude neúprosně dbát toho, aby jejím sítem neproniklo ani zrníčko informace našemu poslání nevyhovující. Stejnou ostražitost musí ovšem osvědčit celá česká mediální fronta, každý redaktor, každý technický pracovník na úseku tisku, televize, rozhlasu, ti všichni jsou odpovědni za to, že z jejich redakcí a studií nevyjde nikoliv jen věta, ale dokonce ani slovo, jež by ideu jednotného euroatlantického myšlení našich občanů mohlo ohrozit. Řekl bych, že příkladem hodným následování v tomto směřování je nám dosavadní úspěšná práce zpravodajství ČT a NOVY. Ale samozřejmě, i zde je stále co zlepšovat.

Stejně jako na úseku mediálním musíme pevnost našeho postoje vůči cizím a nevyhovujícím vlivům osvědčit i na poli kultury. Máme totiž právě zde a v té nejzlověstnější míře co dělat s pokusy nepřátel euroatlantizmu pronikat do hlav našich občanů právě skrze prožitky kulturní, když už jim byl v médiích tzv. ustřihnut tipec. Exemplárním příkladem, který máme na pořadu řešení právě v těchto dnech, je ruský vojenský umělecký soubor Alexandrovců. Co si řeknou lidé, kteří jejich představení zhlédnou. Prozradím vám to. Odcházejí ze sálu a z dojetí mají v očích slzy. A co vidí z armády americké? Přesuny vozidel a na nich pár unavených mužů v zeleném, kteří z těch vozidel lidem hodně rozpačitě a skoro až neochotně – a to jen tu a tam - zamávají.

Jaký myslíte, že má tohle srovnání na naše lidi vliv? Samozřejmě, pro ideu euroatlantickou zničující. Jistě, pak si naši redaktoři mohou upsat ruce až k lokti a jedno představení téhle ruské kulturní úderky všechno těžce vypracované v průběhu jediného večera zbourá.

Takže co?

Co! Zakrýváme všechno, takže zakryjme i Alexandrovce! A to hned!

Námořnictvo USA poprvé otestuje protiraketovou obranu v Evropě!

$
0
0

Námořnictvo USA poprvé otestuje protiraketovou obranu v Evropě!
19.10.2015  První zprávy

Pokud se mnohým zdálo, že ve vztazích mezi USA a NATO a Ruskem začala opět tzv. studená válka, vězte, že bude mnohem chladněji.  
 
 
V říjnu se budou totiž námořní síly Spojených států poprvé podílet na testech systému protiraketové obrany v Evropě, uvedla americká publikace Stars and Stripes s odkazem na svůj zdroj v 6. flotile amerického námořnictva. Podle deníku, se zkoušek zúčastní čtyři amerických lodě.

Čtyři americké křižníky se připojí k lodím dalších osmi zemí (Německa, Velké Británie, Španělska, Itálie, Nizozemska, Norska a Francie) k prvním testům v Evropě pod záštitou Fóra pro otázky protiraketové obrany námořního dějiště vojenských operací (mezinárodní koalice 10 zemí, založené v roce 1999). Cvičení se neúčastní Austrálie, zdůrazňuje vydání Stars and Stripes.

USA plánují obklíčit Rusko raketami pro „preventivní úder"

Součástí cvičení je zničení neozbrojené balistické rakety vystřelené z britských Hebrid u pobřeží Skotska, uvedl zdroj z 6. flotily. Kromě toho mají účastníci zlikvidovat protilodní střelu, která bude ve stejnou dobu vypálena z menší vzdálenosti. Americké námořnictvo dosud neuvedlo datum nebo místo cvičení, ani jména lodí.

Cílem manévrů je koordinace mezi spojenci při ničení několika střel, přičemž bude použita řízená raketa SM-3 a sledovací systém balistických raket Aegis, který je nainstalován na více než 30 lodích amerického námořnictva.

Rusko považuje umístění prvků protiraketové obrany NATO a USA v Evropě za snahu vychýlit jadernou rovnováhu ve prospěch Spojených států. A tudíž za potencionální součást přímého bezpečnostního ohrožení Ruska. Svět už zapomíná, že Smlouva ABM, která omezovala rozmísťování systému protiraketové obrany (a od níž USA ustoupily), měla za cíl neeskalovat raketové závody mezi USA a bývalým Sovětským svazem.


(kou, prvnizpravy.cz, stripes.com, foto: arch. - Odpálení rakety SM-3)

Il Giornale: V Sýrii Rusko "otestovalo" novou armádu; nejrychlejší transformace ruské armády od roku 1930

$
0
0

19. 10. 2015     zdroj a původní zdroj
Díky operaci ruských vojsk v Sýrii dostali západní experti poprvé možnost vidět na vlastní oči obnovenou ruskou armádu. Podle Il Giornale se syrská země stala pro armádu zkušebním polygonem a výsledek těchto zkoušek budí silný dojem.


Ruské letecké údery v Sýrii umožnily zástupcům zpravodajských a vojenských rezortů západních zemí pochopit, jak se změnily ruské ozbrojené síly během prezidentství Vladimíra Putina, píší Il Giornale.

Italské noviny poznamenávají, že německá média už loni připustila, že německé tanky, nehledě na skutečnost, že patří k nejlepším na světě, nebudou schopny ruské tanky v případě potřeby zastavit ."Munice německých tanků nebude schopna produkovat dostatek kinetické energie, aby ohrozily nejnovější verze T-90 a T-80", píší noviny a citují při tom německé zdroje.

Operace v Sýrii umožnila vidět v akci některá z letadla, která nikdy dříve nebyla prověřována v bojových podmínkách, jako je například Su-34. Západ také viděl ruské řízené střely, "které o mnoho předčí americké "Tomahavky"". Některá americká média je dokonce označila za "nejpokročilejší na světě."

Celkově umožnila operace v Sýrii západním analytikům získat malou představu o modernizaci ruských vojsk. Ve své zprávě pro Evropskou radu pro zahraniční vztahy bývalý důstojník rakouské armády Gustav Gressel konstatoval, že za Vladimíra Putina byla provedena nejrychlejší transformace ruských ozbrojených sil od roku 1930. "Rusko je nyní vojenskou mocností, která může rozdrtit své sousedy, pokud ztratí podporu Západu", je přesvědčen Gressel.

Il Giornale se domnívá, že syrská operace se stala zkušebním polygonem Ruska. Ruský prezident je přesvědčen, že to má mezinárodní význam: "Jedna věc je vědět na expertní úrovni, že Rusko má údajně takové zbraně. Jiná věc je přesvědčit se o tom, že za první - skutečně jsou a náš vojenskoprůmyslový komplex je vyrábí; zadruhé - že jsou vysoce kvalitní; zatřetí - že jsou lidé, kteří jsou dobře vyškoleni a připraveni, kteří je umí efektivně používat". Dodal, že "Rusko má vůli je použít, pokud to bude odpovídat národním zájmům našeho státu a ruského lidu."

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Pro Spojené státy je životně důležité nedopustit ruské vítězství v Sýrii

$
0
0
19.10.2015  Eurasia24

Vojenský expert Konstantin Sivkov o tom, proč uvízla na mrtvém bodě ofenziva vládních sil proti teroristům v Sýrii, proč se Asadova vojska nedostala k turecké hranici a neuzavřela „Idlibský kotel“, a proč je nutné rozšířit skupinu vzdušných sil Ruské federace v Sýrii.


 
Alexander Fatějev:Ve vysílání programu „Vzgljajd“ je dnes naším hostem doktor vojenských věd, vojenský expert Konstantin Valentinovič Sivkov. Druhý týden pokračuje akce vzdušně-kosmických sil Ruské federace na podporu syrské armády ve válce proti mezinárodnímu terorismu. Jak podle vašeho názoru probíhají bojové akce po letecké úderech našich pilotů na pozice teroristů? Jaký vypadá situace na bitevním poli?

Konstantin Sivkov:
Přesně řečeno, výsledkem působení této skupiny, se 7. října podařilo organizovat na úzké části fronty ve směru na Idlib úspěšnou útočnou operaci. Tempo útoku dosáhlo během prvního dne kolem 70 kilometrů. Během dalších 2 – 3 dnů se tempo snížilo, ale přesto probíhali úspěšné bojové operace, které umožnily vytvořit kotel ve kterém se nachází Fronta an-Nusra.

Potom se ale tempo syrské armády prudce zpomalilo. Postup se měří v jednotkách kilometrů za den. Ano, obsadili některé osídlené místa. Nicméně postup se zastavil. Zároveň s tím byl Islámský stát schopný zorganizovat protiútok na jiných místech, aby odpoutal síly.

Jedním z nejvíce nepříjemných momentů bylo to, že v období od 13. do 14. října provedl Islámský stát úspěšný útok ve směru na Aleppo, v jehož průběhu byly rozbity jednotky SSA (Svobodné syrská armády – protiasadovské pozn. redakce), oni se dostali pod tlak Islámského státu a dokonce zatlačili na syrské vládní jednotky.

Už začaly aktivní operace v oblasti Damašku. To vše donutilo syrskou armádu, která nedokončila porážku nepřítele v tzv. „Idlibském kotli“. A nedokončila operace na severním směru, nedosáhla tureckých hranic, nepřeskupila se a neprovádí útočné operace. Operace nyní probíhá v oblasti Damašku. Cílem je vytlačit ozbrojence z předměstí Damašku a odsunout frontovou linii směrem na jih.

AF: Ve skutečnosti se ukazuje, že mnohými očekávaný, včetně ruských odborníků, tzv. „Idlibský kotel“, se nekoná? Armáda „Islámského státu“ realizuje aktivní protiútoky v jiných oblastech. V blízkosti Damašku a na jihu. A syrská armáda je nucena pouze přesouvat síly, které byly vyčleněny na obklíčení a zničení Islámského státu, skupiny Fronta an-Nusra na severovýchodě. Oni nemohou osvobodit město Aleppo, které se nachází v oklíčení 4 roky, což je víc, než trvala blokáda Leningradu během Velké vlastenecké války. Vypadá to, že Idlibský kotel nebude?

KS: Dochází k jasnému narušení společného scénáře, kdy není dokončena jedna operace a začnou se přesouvat síly na jiné místo. Toto je první známkou toho, že celkový plán operace je narušen, a cíle nedosaženy. Věnujte pozornost ještě jedné důležité věci, že ruská letadla dramaticky zvýšila počet bojových letů. V prvních dnech to bylo 20 – 25 bojových letů denně. Dnes toto číslo dosahuje 90 bojových letů denně.

Chci připomenout, že maximální intenzita využívání frontových a útočných letounů je dva lety denně. Vše co je nad rámec tohoto režimu s sebou nese problémy v zajištění provozuschopnosti zařízení a přetížení posádek letadel. Bez dalšího zvýšení sil našich letecké skupiny bude nemožné zajistit zvýšení intenzity akcí.

AF:Ale pokud bude skupina růst, pak musíme zvýšit nejen vojenskou přítomnost, budeme muset mít vojensko-technickou základnu? Vždyť letiště Latakia při celkovém navýšení našich vzdušných sil bude mít jen jednu přistávací plochu. Zajistit větší počet bojových letů nemůžeme fyzicky, protože pokud mluvíme „civilním jazykem“, jsme limitováni velikostí vojenského letiště. Takže, budeme muset připravovat nebo hledat ještě jedno letiště?

KS:Řeč je o zvýšení provozní kapacity. Letiště v Latakii má provozní kapacitu, podle všech charakteristik, které jsou veřejně známé, někde v rozmezí kolem 60 letadel. Teď bylo dosaženo limitu, s ohledem na skutečnost, že je tam 22 vrtulníků a asi 45 – 50 letadel – to je už limit. Buď bude nutné udělat další leteckou základnu nebo rozšířit toto letiště, což znamená dále stavět.

Nejvíce nepříjemná věc je, že v případě rozšíření letiště tady bude velká koncentrace našich letadel v omezeném prostoru, což je činí zranitelnými před bojovými útoky ze strany Islámského státu, a možná dokonce i letectva těch zemí, které budou chtít zasáhnout do konfliktu proti Rusku. Z tohoto důvodu je žádoucí připravit další letiště. Myslím, že jedním z nejúčinnějších kroků byly k rozhodnutí, diplomatickou cestou, otázka o možnosti poskytnutí ruskému letectvu letištní sítě na území Íránu.

Poté, pracujíce z území Íránu, částečně na územím Iráku proti Islámskému státu, a Iráku o to žádal, a částečně na území Sýrie, můžeme tam rozvinout důstojnou skupinu. Přímo přes Kaspické moře a Írán máme přístup a komunikační zajištění činnosti naší skupiny. Tam by jsme mohli rozvinout důležitou skupinu čítající 100 – 120 letounů na 2 až 3 letištích, které by nám mohli poskytnout Íránci.

Ano, je možnost využít letouny s dlouhým doletem, fungovat z letišť v oblasti našeho Dagestánu, tj. z Kaspického moře. S radiusem letu 2500 kilometrů a bojové zátěži 7 – 10 tun, by mohly úspěšně útočit přes území Íránu a Iráku na cíle v Sýrii. Současně ale chápat, že letadla TU-22 M mají mnohem menší přesnost bombardování než frontové bombardéry, a rozptyl dostatečně velký. Ale zatím se o použití těchto letadel nemluví, ačkoli mohou být také použita.

AF:A můžeme podpořit naši vzdušně-kosmickou skupinu, která pracuje přímo v dějišti vojenských operací v Sýrii přesnými zbraněmi z Ruska? Nedávné údery řízených střel „Kalibr“ z oblasti Kaspického moře přes území Íránu a Iráku, na teroristy, například. Z tak velké vzdálenosti řízené střely zasáhly všechny cíle, alespoň podle vyjádření Ministerstva obrany.

KS: Spotřeba zbraní na jeden zničený cíl byla pouze 2 rakety a pouze několik cílů bylo zničeno za použití 3 raket. Takže, dvě řízené střely na jeden cíl – to je velmi malá spotřeba zbraní, což vypovídá o vysoké přesnosti ničení cílů a spolehlivosti raket. U američanů se obvykle přiděluje na cíl třídy „velitelské centrum“ někde okolo 3 – 4 střel. Současně je třeba poznamenat, že fakticky se na salvě 26 rakety podílela celá část Kaspické flotily, která je schopna nést rakety. to jsou 4 lodě, z toho 3 malé a 1 raketová loď typ „Gepard“. Každá z těchto lodí má osm nosičů a na každý 4 rakety. To je 32 raket, z nichž 26 vystřelili. Na co obrátit pozornost? Druhá salva, může být provedena až po 3 dnech, od té doby uplynul přibližně týden.

AF:Takže to byla jednorázové akce, která měla ukázat, že můžeme zasáhnout i z druhého směru?

KS: Přesně tak. A zdá se, že vzhledem k napjaté situaci v Sýrii, vzhledem k tomu, že ruská letecká skupina působí na hranici svých možností, to že nebyla provedena druhá salva naznačuje, že podle všeho, zásoby těchto zbraní v Rusku nejsou, nebo je jejich omezené množství (Nebo jsou na podobné účely zbytečné a drahé – pozn. redakce).

AF:Mise ruských vzdušných sil v Sýrii – objem těchto misí dokonce trojnásobně vzrostl. Všechny zásahy základen, továren, bunkrů kde sedí pohlaváři teroristů, také přinášejí efektivitu. Ale o rozhodnutí, o vítězství nad Islámským státem v co nejkratší možné době není řeč. Co se děje ve skutečnosti?
KS: Za prvé, je třeba konstatovat, že složení skupiny, který má Rusko v Sýrii, dovoluje účinně působit pouze v jednom operačním směru. Druhý moment spočívá v tom, že naše letadla mohou útočit, s ohledem na používané zbraně především proti stacionárním objektům spojených se systémem operativní logistiky a operativního řízení Islámského státu.

Dopad na řídicí systém IS, a skutečný vliv na efektivitu událostí v první linii nemá. Narušení řízení na taktické úrovni se u IS obnoví během dvou tří dnů. Teroristé s ohledem na taktiku jejich chování připomínají partyzánské oddíly, které pracují s jedním cílem. Zničení operační úrovně řízení pouze na nějakou dobu ochromí jejich operační manévry. Bojová způsobilost IS zůstává neměnnou, mají své vlastní místní sítě zásobování.

A dnes sem Spojené státy posílají zbraně a střelivo, a fakticky negují akce našeho letectva na zničení týlu. Výzbroj bezpečně doručí různými cestami, jednotlivými nákladními automobily, osobními automobily na pozice radikálů.

AF: Vaše předpověď na bojové události v Sýrii na příští dva týdny. Co můžete očekávat?
KS: Myslím, že v příštích dvou týdnech, se početní stav ruských sil zvýší. Počet letadel se zřejmě zvýší díky rozšíření provozní kapacity základny Hmeymim poblíž Latakie na 60 – 70 letadel. Intenzita jejího využití se zvýší na 120 – 140 bojových letů, které dovolí akce ve dvou operačních směrech a působit proti těmto skupinám.

Já doufám, a věříme, že pracovní zformována operativní skupina dopravních kapacit, které zajistí Sýrii doručení dostatečného množství munice tak, aby se zahájila rozsáhlá ofenzíva s masivním využitím dělostřelectva někde v nadcházejícím týdnu. Ofenziva umožní radikálně vyřešit problémy jako na Idlibském směru, tak i v těch oblastech, které jsou v současné době oslabeny, v prvním řadě jižní směr, zajistit tam stabilitu fronty.

Jsem přesvědčen, a je zcela možné, že bude řešena otázka používání dálkového letectva proti Islámskému státu, a to zejména v jeho týlových oblastech. Je zcela možné, že budou do Sýrie, aby se zajistila interakce se syrskými jednotkami, že budou přemístěny vrtulníkové jednotky. Mohou to být vrtulníky Mi-28N.

Na druhé straně, Spojené státy budou s největší pravděpodobností zvyšovat dodávky vojenského materiálu. Nevylučuji, že v zájmu poškození ruského letectva poskytnou výkonnější systémy protivzdušné obrany, a to nejen přenosné systémy protivzdušné obrany, ale i výkonnější.

Během dvou týdnů bude napětí narůstat, intenzita operací ruských sil a ozbrojenců z IS bude zesilovat.

Předpokládám, že IS bude posílat velké kontingenty bojovníků, jsem přesvědčen, že budou předislokovány z území Afghánistánu, a přepravováni jediným možným způsobem – vojenským dopravním letectvem USA, protože společnou hranici Afghánistán a Sýrie nemají, a jiné prostředky přepravy v rozumném časovém horizontu také.

Pro Spojené státy je životně důležité – nedopustit ruské vítězství v tomto regionu.

Tak jako bude vítězství Bašára Asada nad IS, ruské vítězství v této oblasti – bude to znamenat, že Američané, přinejmenším v krátkodobém horizontu, v příštích 10 – 15 letech ztratí možnost zajistit si kontrolu nad tímto regionem. A to nemohou dopustit. Proto za jakoukoliv cenu, podporou kohokoliv, budou dělat vše co je v jejich možnostech aby porazili Bašara Asada a aby porazili skupinu ruských vojsk. Proto bude v příštích dvou týdnech ozbrojený konflikt v Sýrii pouze narůstat, vzniknou nové oblasti konfrontace.


Photo by Dmitry Terekhov

Související článek:Admirál Kuzněcov se zapojí do bojů v Sýrii?




Jsou zde závažné otázky, kterých si nevšímáme, upozorňuje zkušený Jan Schneider na kauzu, která se otřela o Ivana Langera. Vše prý může být jinak

$
0
0


19. 10. 2015 ParlamentníListy


Na to, že jde o kauzu skoro „o ničem“, je kolem ní značný humbuk – konstatuje někdejší pracovník BIS, policie i státní správy, bezpečnostní expert Jan Schneider při pohledu na nejnovější snažení žalobců od Ivo Ištvana a Šlachtova ÚOOZ. Kauza Vidkun ve Schneiderovi vzbuzuje některé obavy, které vyjádřil v komentáři pro ParlamentníListy.cz.



V minulých dnech se jednou z nejdiskutovanějších otázek stal zásah policejního útvaru na odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), dozorovaný olomouckým vrchním státním zastupitelstvím, proti několika osobám v řadách krajské samosprávy a samotné policie, ba dokonce i proti jednomu příslušníkovi inspekce.

Nebudu zde komentovat notoricky známé skutečnosti, protože málo povšimnuty zůstávají další, poměrně závažné otázky.

O jaký druh trestné činnosti by mělo podle dostupných náznaků jít?


Mělo by jít o „kriminalitu bílých límečků“ (hospodářská trestná činnost, korupce) v nijak zvlášť závratném rozsahu – asi tak na úrovni působnosti okresní nebo krajské kriminálky. Závažnější je okruh vyšetřovaných osob, avšak ať již šlo o kohokoliv, mělo s ním být zacházeno před zákonem naprosto stejně.

Proč tedy zasahoval celorepublikový útvar pro odhalování organizovaného zločinu?

Otázky to jsou vlastně dvě, proč zasahoval celorepublikový útvar a proč ÚOOZ, a nikoliv na tento typ kriminality specializovaná protikorupční policie (ÚOKFK). Jednou z odpovědí je, že vyšetřovaným byl náměstek protikorupční policie. Ačkoliv nelze vyloučit ani možnost, že byl do případu zatažen úmyslně, aby tím byla působnost ÚOKFK vyloučena (uvidíme, jak se případ vyvine). Netvrdím, že se to v tomto případě stalo, netvrdím ani, že se to nestalo.

Druhou odpověď neznám, pouze se domnívám, že olomoucké vrchní státní zastupitelství zřejmě usoudilo, že jediným schopným (a „hermetickým“) policejním orgánem pro toto vyšetřování je ÚOOZ.

To ale současně evokuje obavy od samého počátku, neboť ještě neskončilo šetření podobně spektakulárního zásahu ÚOOZ proti současným manželům Nečasovým a z původně trojdílné kauzy se většina obvinění ztrácí jak pára nad hrncem.

Proč byl zásah tak spektakulární?

Protože ÚOOZ je zvyklý takto razantně zasahovat. Mnozí podezírají jeho velitele, že si tak dělá PR, aby byl nejen nesestřelitelným, když udělá lapsus, ale aby měl i dobře našlápnuto na cestě k výšinám. Na druhou stranu na medializaci některých zásahů není nic neobvyklého či špatného. Pouze ale některých, při nichž jsou například pachatelé ozbrojeni a o páchané trestné činnosti není sporu.

Podivné však je, když se takto pompézně zasahuje u tohoto typu kriminality, nebo ještě příhodněji – při podezření z trestné činnosti. Například nemusíme mít rádi ani paní Veseckou, ani paní Vitáskovou, ale tým maskovaných policejních ozbrojenců jdoucí na ERÚ (Energetický regulační úřad, státní instituci!) pro jedno lejstro, které šlo vyžádat a za cenu poštovného obdržet, to je trochu silná káva. A nejenom to, budí to neodbytný dojem zastrašování. Jistotou je, že je to neefektivní, ten benzín a platy zasahujících policistů by měl někdo dostat k úhradě.

Co právo veřejnosti na informace?


Zůstává nezpochybněno. Nikde ale není psáno, že veřejnost má právo být desinformována! Protože co jiného to je, když média vysílají, že se něco děje v reálném čase – ale nikdo tomu neví hlavu ani patu? Neustále se tam opakují některá jména, až se veřejnosti zafixují ve spojitosti s policejním zákrokem tak, že je objektivně možno mluvit o poškození těchto osob dokonce ještě v předprocesní fázi případu.

Zeptejte se kohokoliv, zda by chtěl být vystaven takovému zacházení. Kromě masochistů a pošuků asi nikdo. Takže jakým právem se lidé toho domáhají, nebo nečinně strpí takovéto konání vůči jiným?

Tvrdím, že všechno má svůj čas; a v souladu s ústavou a zákonem o policii požaduji, aby byla maximálně šetřena i čest a pověst dotčených osob. Mez pro publikování jmen bych viděl až u obžalovaných. Obviněným se může člověk stát raz dva, u známějších osob to vzbudí mediální ohlas – ale když je obvinění zproštěn, neštěkne po tom ani pes. Tato situace přímo nahrává různým zlovolným kombinacím, na něž outsider nemá šanci účinně zareagovat.

Dokonce tu nastává ještě horší věc – trestný čin je někdy završen až realizací takzvaného práva na informace. Kdysi k jedné političce existoval nějaký soubor v počítači. Takzvaní investigativní novináři to od nějaké krysy dostali a hned to publikovali. Teprve pak byla ona politička objektivně poškozena. Nikdo se jejich podílem nezabýval, prý veřejnost má právo na informace. Hnus a mizerný vkus!

Existuje snad nějaký jiný případ chování médií?

Ano. Byl to nějaký anglický bulvár, jemuž učinila nabídku nějaká služebná z královského paláce. Ukradla princezně Dianě nějaké písemnosti a chtěla je prodat. Sjednala s bulvárem smlouvu, v níž byla kromě tučné zálohy i klauzule, že neuveřejní-li bulvár ty dopisy, bude jí muset zaplatit pokutu. Šéfredaktor vzal ty dopisy a poslal je královské rodině, aniž by co publikoval. Vyplacenou zálohou utrpěl finanční ztrátu a nadto riskoval soud, protože oproti smlouvě nic nepublikoval. Jenže z kauzy se stala sláva a služtička chodila kanály a neodvážila se s bulvárem soudit. Nadto si jsem jist, že onen bulvár byl na tiskovém odboru v královském paláci po nějakou dobu přijímán vlídněji.

Na vyšetřovaného hejtmana je tlak, aby odstoupil. Svá místa opustili i dva policisté, ač nebyli obviněni. Jak se mohou a mají lidé v tak exponovaných postech chovat?

Zásadně bych doporučoval místa neopouštět. Nikoliv, že bych někomu dával za vzor hradního kancléře Mynáře, jemuž se asi na židli vylilo lepidlo. Opuštění místa má totiž svou hranici. Ta je z jedné strany daná politickou únosností, z druhé strany reálnými podmínkami pro řádný výkon funkce. Avšak přitom je stále třeba mít na paměti zachování určité rezistence proti tomu, aby tímto způsobem byli „odstřelováni“ politici či policejní funkcionáři.

Proto by asi mohlo být řešením zůstat ve funkci, ale vzít si dovolenou, neplacené volno, být postaven mimo službu. Prostě takové opatření, aby se bezprostředně po svém očištění mohl dotyčný vrátit do funkce. Nicméně v době trvání obvinění by takový člověk mohl stěží dobře a plně vykonávat svoji funkci. V okamžiku, kdy by soud přijal obžalobu, by pak asi přicházela v úvahu rezignace. (Člověku se to dobře radí, když o něj nejde – sledujete?)


Předpokládejme, že na obviněních něco bude. Jak mohly věci zajít tak daleko?

Samozřejmě, v první úrovni interpretace je vždy „prosté čtení“, bez složitých interpretací a „odvysvětlování“. Stává se to i v „lepší společnosti“, nejsme výjimkou. Účinnou obranou, alespoň relativně, je systémová rotace v důležitých funkcích. Vysocí policejní představitelé musí mít nutně dobré kontakty s veřejnou správou. Operativci zase musí mít dobré kontakty v kriminálním prostředí. Nesmí ale překročit služební rámec, i když jsou to jenom lidé. Proto mají být v exponovaných (zejména vedoucích) funkcích pouze omezený čas.

(Hodně se mluví o odchodu ředitele BIS Jiřího Langa. Jeho 13 let ve funkci je totálně odstrašujících! Nejde o něj, ale o těch 13 let. Kdysi, za ministra Bratinky, jsme chtěli dát do zákona pětiletý limit pro výkon funkce ředitele zpravodajské služby. Joj, to byl řev! Zalobbovali, sokolíci, kde mohli – a limit byl fuč. Toto jsou důsledky. Zkušenosti zahraničních zpravodajských komunit hovoří o čtyřletém optimu s tím, že se ředitel služby setrvávající více než pět let ve funkci stává sám jistým bezpečnostním rizikem.)

Kromě rotace ve funkcích nejsou v policii jiné kontrolní mechanismy?

Jsou. Každý nadřízený by měl své podřízené kontrolovat, a to nijak mechanicky, ale vynalézavě. K tomu by ovšem musel mít zkušenosti adekvátní praxi v podřízeném útvaru, což není bohužel vždy dodržováno. Jeden policejní ředitel mi vyprávěl, jak kdysi nachytal své podřízené lelkovat na jemu důvěrně známém místě. Zpražil je ze dvou důvodů – jednak, že se flákají, a za druhé, že nevědí, kde se zašíval jejich velitel, když byl na jejich místě. Takový člověk pak má přirozenou autoritu. A je odborně těžko k sestřelení. To se pak na něj musí ušít nějaká bouda.

A jsme zase u této poslední kauzy, protože se dojmu jisté účelové příměsi v celém případu nemohu zbavit. Naopak, čím více sleduji vývoj případu, tím je podivnější. Ona to je totiž kauza téměř „o ničem“ – ale ten humbuk! K čemu to mělo sloužit? Od čeho to mělo odvést pozornost, nedostatek jakých argumentů a důkazů to mělo zakrýt? Nakonec se zdá, že i ten zlopověstný Ivan Langer byl použit víceméně jen jako závaží....

Ještě jedna okolnost je velevýznamná. V životě jsem snad nezažil větší drbárnu než na policejním prezidiu. Tam jsou skutečné špičky ve svém oboru. Je tam spousta vynikajících profesionálů, to jsou ti „tažní“. A pak jsou tam ti „chovní“, kteří svoji odbornost prokazují v tom starém pavlačovém umění. A nejenom v tom, ale i v intrikách a podvodech. Zažil jsem, kdy podřízení podstrčili náměstkovi policejního prezidenta zfalšovaný dopis, určený policejnímu prezidentovi. Přišli jsme na to náhodou, bylo to udělané zkušeně a podáno naprosto suverénně, bylo mi nejprve skoro hanba, když mě něco takového napadlo, že by to mohl být podvrh.

Není sporu ani o tom, že to policisté zkoušejí i na státní zástupce a na soudce (zde zejména s odposlechy; známý je případ, kdy si nechali podvodem schválit odposlech tuším na Rychetského). Proto budu apelovat (nejen v tomto případě) na bránění se předčasným závěrům a na maximální skepsi, co se týče průsaků policejních informací. Oni s tím umějí pracovat velmi kreativně. Zejména bych byl jako novinář všímavý na časování, kdy se nějaká informace „narodí“. Někteří novináři jsou totiž tak šťastní, že mají informace od policejních insiderů, že jim zobou z ruky a chovají se jako loutky, v horším případě jako šašci, a to nemluvím o finančních efektech, které z toho někteří novináři mají – to pak je ale už úplně jiná kategorie placených služeb.

A co Generální inspekce bezpečnostních sborů?

To je velké zklamání, výkon této instituce. Už od případu policejního prezidenta Petra Lessyho. Tehdy už GIBS neodhalovala, jak to je, ale působila spíše inkvizičně.

Neštěstím bylo už ustavení GIBS. V normálním státě by měl být ředitel jmenován z několika jmen, navržených opozicí. Takovýto mechanismus dává maximální možnou záruku nestrannosti ředitele na jedné straně a jeho stability ve funkci na straně druhé. Více asi systémově udělat nelze.

Kontrolní poslanecké komise a orgány musí být šéfovány opozičními poslanci. (Těm „pozičním“ poslancům, kterým se toto nezdá, nezbývá než napovědět, aby si uvědomili, že budou-li mít tolik štěstí a voliči tolik nerozumu, že je zvolí znovu, budou s velkou pravděpodobností v opozici – a ty zvyklosti či dokonce uzákoněné pravomoci, které nyní opozici udělí, pak jako když najdou!)

A proč nebyla GIBS činná v tomto případě? To se snad dozvíme později. V této fázi je však nutno připustit i variantu, že příslušná podezření GIBS šetřila, ale trestnou činnost v tom neshledala. I tak to mohlo – ale i nemuselo – být.

Jak by mohl být formulován „doporučený způsob“ chování médií a veřejnosti v takovýchto případech?

Střídmost, zdrženlivost, pozornost, trpělivost, důslednost, důstojnost, sebereflexe, pokora. Rozhodná podpora těchto vlastností. Hodí se do všech šlamastyk. Zejména teď u migrace by jich bylo třeba. Pěstovat umění diskutovat, argumentovat, oceňovat argumenty, přijmout protiargumenty. Všimněte si, jak bolševicky se chová část novinářů, která odmítá připouštět odlišné názory. Jistěže to je způsobeno chabostí jejich argumentů, ale té škody, co nadělají! Předseda jedné mediální rady, sám disidentského původu, se prý chlubil, jak zamezil pozvání do médií člověku, který chtěl pohovořit o možnosti vystoupit z NATO. Bývalí svazáčtí novináři se nyní pasují do role ochránců demokracie a pěkně po bolševicku vypracovávají seznamy nepřátelských médií a publicistů. Jakýsi humanitární profesůrek dští oheň a síru nad skutečností, že v televizi promluvila ukrajinská opoziční politička.

Děs a běs – v těch lidech opravdu zůstalo zmrzačení bolševismem. To je snad největší nebezpečí, kterému dnes čelíme, agresivní propagandě, nepřipouštějící jiný názor, která se sama pasuje na zachránkyni demokracie. Pěkně totalitní zmršeninu nabízejí. Pánbu zaplať za tu žumpu, kterou vás někteří totalitarizující zmetci nazývají. Publikujete tu totiž i příspěvky, z nichž mi je šoufl. Ale to jen do té chvíle, než si uvědomím, že někomu může zase být šoufl z toho, co píšu já. Důležité je, že čtenáři si mohou vybrat a argumenty zvážit sami. Skutečná demokracie je totiž tvrdá a náročná. Máme se stále co učit.


Foto: Debatní klub
Popisek: Publicista Jan Schneider



Na ParlamentníchListech psali:

Tykadla a Alexandrovci – konečně pravá kauza!

$
0
0

Radim Valenčík
19. 10. 2015  blog autora

TOTO JE KAUZA "TYKADLA"! – CO NA TO NAŠE (ČI "NAŠE"?) SOUDY?

Na skutečnou kauzu, pokud jde o kontraverze týkající se Alexandrovců, jsme čekali. Teď je konečně tady. Skutečná: 



"Koncert ruského armádního souboru Alexandrovci, který zpěvem doprovodila Helena Vondráčková, přinesl víc než jen hudební zážitek. Do sportovní haly na pražském Výstavišti totiž v sobotu pronikli aktivisté, kteří se během písně "A ty se ptáš, co já" svlékli do půl těla a rozvinuli vlajky Evropské unie a NATO. Na sobě přitom měli nápisy odkazující na příklady ruské agrese. Zpěvačka společně s manželem Martinem Michalem věc odsoudili jako "ukázku nekulturnosti a hlouposti aktérů"."

Viz: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/349888/hlupaci-zpev-vondrackove-s-alexandrovci-narusili-polonazi-aktiviste.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy

K tomu: Teď uvidíme soudy v akci. Výtržníci mohli mít bohulibé úmysly. Ale narušili to, co si jiní zaplatili. Porušili soukromého vlastnictví. Drsnější než v kauze "tykadla"!!! Tato kauza jako precens se dostala i do Wikipedie:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Smetana

Tak teď uvidíme naše soudy v akci. Jsem velmi zvědav.

Soudy musí měřit stejným metrem, jinak by právo vůbec nemělo smysl.

A ještě ta písnička od Vondráčkové. Taky stojí zato:

https://www.youtube.com/watch?v=SoJYjcpj-Gc

Hodně silné. Mě to kdysi přimělo přehodnotit vztah k ženám. Víc chápat jejich vnitřní svět a být zodpovědnější (aspoň částečně). Kdo tohle naruší, přinejmenším okradl lidi.

P. S. Za chvíli budou Střepiny na ČT 1, kde se kauza "Alexandrovci bude rozebírat"? Všimnou si tohoto naprosto zásadního momentu? Vsadím 98:2, že ne. A přitom je to tak jasné...



Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2824--00-tykadla-a-alexandrovci-konecne-prava-kauza.html

Asad navštívil Moskvu a uskutečnil jednání s Putinem

$
0
0
Alexei Druzhinin
21.10.2015 zdroj
„Včera večer Moskvu navštívil prezident SAR Bašár Asad. Konala se jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v úzkém a rozšířeném složení", řekl Peskov. Podle Peskova se zúčastnili jednání členové nejvyššího vedení Ruska. „Jednání byla dost dlouhá, téma jednání je jasné", dodal.


„Samozřejmě otázky boje s teroristickými skupinami, otázky týkající se pokračování ruské operace a podpory ofenzív syrské armády. Prezident byl detailně informován o situaci v Sýrii a perspektivních plánech. Také nejrůznější aspekty dvoustranných vztahů", řekl Peskov.

Peskov však neupřesnil, jestli šlo o budoucnost Bašára Asada.

V Sýrii jako v Afghánistánu, aneb Zbabělý americký fotbal a fér světové chlapské ragby...

$
0
0
Břetislav Olšer
21.10.2015   Rukojmí
Právě probíhající MS v ragby všem jasně ukázalo rozdíl v mentalitě Spojených států a zbytku světa; JAR - USA skončilo debaklem 64:0. USA jsou přece americký fotbal a největší zbrojení; helmy, chrániče a drátěné masky, B 52 a M-16. Možná banální srovnání, ale podívejme se na hráče amerického fotbalu a ragby, potažmo na zbrojní průmysl USA, pyšnící se veletrhy zbraní, jež charakterizují Spojené státy svým druhým dodatkem Ústavy: „Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…“






Hrdiny USA jsou hráči amerického fotbalu, co připomínají roboty s drátěnými maskami na tvářích, vycpávkami na ramenou, chrániči po celém těle. Je to symbol amerického vedení tzv. čestného boje. Ochranné mřížky na obličej, chrániče ramen, kyčlí s kostrčním ochranným prvkem a stehenní chrániče, dobře viditelná ochrana chrupu z vyzkoušeného materiálu který pokrývá všechny zuby horní čelisti. A ještě dres s rukávy, který úplně překrývá chrániče ramen, je z odolného materiálu... tedy zkrátka, čestně chlap na chlapa. A ragby? Dres, chrániče chrupu, kdo chce, má helmu a to je vše. Kdo viděl zápas v ragby, nemusí se mu nic o rozdílu v chlapském pojetí těchto dvou sportů povídat. A vrcholem je Super Bowl, miliony Američanů sledující toto utkání a jejich vítězové jsou americké ikony.



Ve Spojených státech je násilí na každém rohu, zvláště dnes. Kromě toho jsou Američané na více než stovce vojenských základen po celém světě. Každý rok je v USA zakoupeno přes 4, 5 milionu zbraní; jejich občané jich zde vlastní nejvíce na světě. Na každých sto Američanů jich připadá 90. Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních (Small Arms Survey) jich vlastní Američané 300 milionů z celkových více než 900 milionů zbraní na světě. Samozřejmě, že kdo má zbraň, chrání svůj majetek a zájmy Spojených států po celé planetě. Na férovku. Když připomenu, že vyvraždili miliony původních obyvatel severní Ameriky, je jasné, co mají ve svých genech.


Ty se projevily už na konci 2. sv. války, kdy zničili atomovými bombami Hirošimu a Nagasaki, včetně na 200 tisíc civilistů, jen aby Sověti nezvítězili také v Tichomoří, pak následovaly války, které rozpoutaly násilí, trvající dodnes. V Koreji je to už přes 60 let, co rozdělili zemi na dva znepřátelené státy, což se jim naštěstí nepovedlo ve Vietnamu, kde byl na začátku desetileté hrůzné války a po třech milionech mrtvých domorodců komunistický pouze sever země, aby dnes je po boji s komunistickou hydrou komunistický celý Vietnam. Americký zbrojní Super Bowl však pokračoval, ovšem se stejnými výsledky - bombardování Bělehradu, pak vylhaná válka v Iráku a Afghánistánu, zrůdná bezletová zóna v Libyi, včetně veletrhu zbraní, a nyní snaha napravit si pověst v Sýrii z fiaska v Kábulu...

Sovětská vojska nevstoupila v roce 1979 na území Afghánistánu svévolně a bez pozvání, jak to běžně činí vojska NATO a USA, nýbrž na pozvání představitelů tehdejší oficiální afghánské, marxistickými myšlenkami se řídící vlády Hafizuláha Amína a jeho předchůdce Tarákího.Velmi záhy po sovětské invazi do Afghánistánu se začal bin Ládin angažovat v odporu proti okupantům. Dokázal především využít svých rozsáhlých prostředků, aby zajistil transport mudžáhidů z celého světa a jejich dostatečného zásobení zbraněmi. Za tímto účelem založil organizaci Maktab al-Chadamat, kterou však opustil poté, co se Sověti po neúspěchu museli z Afghánistánu stáhnout. Následně založil novou organizaci, známou Al-Kajdu (v překladu „Základna“).


Je všeobecně známo, že tamní mudžáhidé byli podporováni ze strany Spojených států. USA tak činily pomocí organizace ISI (pákistánská rozvědka). Ze Spojených států přicházel materiál a peníze za 3.2 mld USD. V době nejvyšších dodávek to představovalo až 65 000 tun zbraní ročně. Bylo dodáváno téměř vše. Od pistolí a pušek přes minomety a bezzákluzová děla až po střely země-vzduch FIM-92A Stinger. Nutno podotknout, že CIA nebyla nadšena z uvolnění těchto střel pro afghánské vzbouřence mudžahedíny. Nakonec se ale musela podvolit nařízení Kongresu. Porážka SSSR však hrála prim...

Mudžahíd je „muslim, který bojuje ve svaté válce, ten, kdo se zasazuje o zachování a šíření hodnot, které ctí islám,“ přičemž toto úsilí může nabývat různých podob; nejznámější událostí, která vedla ke zformování mudžahedínů z více než 30 muslimských zemí, byla sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979. Krátce poté tamní muslimové volali po společném džihádu mudžáhedínů proti komunismu do všech muslimských zemí. Toto volání vyslyšely tisíce bojovníků za islám z více než 30 zemí muslimského světa - od nejchudších rolníků po tzv. warlordy – fundamentalistické vojenské vojevůdce (podle překladu „vojenské diktátory“) a jejich odboj byl do jisté míry organizován rozvědnými organizacemi USA, resp. CIA... Bush ml., Cheney i Riceová věděli o brutálním mučení a libovali si

Kořeny teroristické sítě Al-Káida sahají do první poloviny 80. let 20. století, kdy se v Afghánistánu začal formovat odpor proti sovětské okupaci organizovaný arabskými mudžáhidy, kteří se těšili podpoře USA. Na konci 80. let zakládá Usáma bin Ládin, zámožný podnikatel ve stavebnictví, organizaci Al-Káida a rekrutuje do ní mudžáhidy z Afghánistánu. Že nebyl agentem CIA? Možná, nicméně bojoval proti Sovětům stejně jako CIA. Obrat v jeho vztahu k USA nastává krátce po irácké invazi do sousedního Kuvajtu v roce 1990. Saúdská Arábie se obávala přímého střetu s početnější iráckou armádou, bin Ládin proto nabídl králi Fahdovi pomoc svých mudžáhidů. Monarcha však jeho nabídku odmítl, a místo toho povolil Spojeným státům zřídit na saúdském území vojenské základny. Bin Ládina to popudilo. Začal veřejně kritizovat královo rozhodnutí umístit cizí vojáky v „zemi dvou mešit“ (Mekka a Medína) a znesvětit tak posvátnou půdu. Za to byl ze země vypovězen a uchýlil se v roce 1992 do exilu v Súdánu.



Nesmíme zapomenout ani na Tóra Bora, pevnost al-Káidy a Tálibánu, několikapatrový jeskynní komplex zásobený elektřinou z hydroelektráren na horských potocích, nebo jako komplex schopný zajistit ubytování pro více jak 1 000 bojovníků. Šlo o komplex jeskyní v Bílých horách na východě Afghánistánu v provincii Nangarhár. Leží asi 50 kilometrů východně od Chajbarského průsmyku a 10 kilometrů severně od hranic s pákistánskými kmenovými územími. Byl zde také velký sklad munice jako třeba střely FIM -92 Stinger, vyřazené v roce 1980. Objekt byl vybudován v místních jeskyních za pomoci CIA na počátku 80. let proti Sovětům. Z paštunského překladu "Tóra Bora - Černá jeskyně".



Existují důkazy, že zmíněná podpora byla financována z peněz, jež proudily z obchodu s drogami. Hlavně pak z takzvaného „Zlatého trojúhelníku“ a i ze samotného Afghánistánu, kde bylo opium vysazováno mudžáhidy na území, které nebylo pod kontrolou Kábulu. Toto opium pak bylo převáženo do Pákistánu, kde se pod dohledem a ochranou CIA zpracovávalo a distribuovalo. Například v Pákistánu vzrostl počet lidí závislých na heroinu z nuly v roce 1979 na 1.2 milionu v roce 1985. Dále se uvádí, že do dvou let od zahájení operací CIA v Pákistánu uspokojovalo opium, resp. heroin z něj získaný, z příhraničních oblastí Afghánistánu s Pákistánem 60% poptávky po této látce ve Spojených státech amerických. Je US Army živou vodou pro zrod podřezávačů krků z řad teroristů IS…?

Proti prezidentovi Asadovi nyní bojují v Sýrii skupiny opozice, ke kterým se řadí také muslimští radikálové a příslušníci mudžahedínů. "A kdo může, ať se přímo do takové pomoci zapojí v ČR nebo zahraničí. A kdo může a vydá se přímo do Sýrie pomáhat v boji, to je nejsilnější skutek. Otevřeně vyzýváme bratry a sestry v ČR i jinde, aby se zapojili do boje v Sýrii jak jen mohou a kdekoli mohou. A vynasnažíme se každému v tom pomoci," uvádí se například v jednom příspěvku na facebookových stránkách Cesta k víře pro Česko. Výzva je doplněna i mailovou adresou, kam se mohou případní zájemci o svatý boj hlásit a konzultovat, jak vyřídit potřebné náležitosti.



Pod námi je afghánský Hindúkuš mudžahedínů... Snímek Břetislav Olšer

Sověti přišli chránit prezidenta Afghánistánu Nadžibulláha. Po jejich odchodu se skrýval v komplexu OSN, než si pro něho 27. září 1996 přišli vojáci Tálibánu. Byl vykastrován a poté ho Tálibán v ulicích utahal k smrti za náklaďákem. Jeho krví nasáklé tělo bylo poté pověšeno na sloupy veřejného osvětlení, ústa vycpána afghánskými bankovkami a prsty nahrazeny cigaretami... Dnes jsou Rusové v Sýrii a Spojené státy, byť hovořili o spolupráci s Putinem, jsou najednou proti. Přitom v Paříži byli loni v září na konferenci o Iráku vedle 40 účastníků přítomni i ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov; jednalo se o nutnosti zkoordinovaných akcí v boji proti skupině Islámský stát (IS). Účastníci schůzky se shodli, že IS „představuje hrozbu pro Irák, ale také pro celé mezinárodní společenství“. Všichni se proto zavázali „podpořit všemi dostupnými vojenskými prostředky novou iráckou vládu v boji“ proti IS.

Islámský stát v Iráku a v Levantě (ISIL) vznikl v dubnu 2013, jeho kořeny však sahají o více než deset let hlouběji ke skupině Tahvíd a džihád vedené Jordáncem Abú Musou Zarkávím. Ten organizaci původně založil s cílem svrhnout jordánského krále. Po americké invazi do Afghánistánu se ale Zarkáví přesunul do Iráku. Vraždění pokračuje, ale USA mají obavy, aby nedopadly jako v Afghánistánu. Uvádějí proto jako argumenty proti ruské přítomnosti v Sýrii bombardování protiasadovské umírněné opozice, která však vede boj na straně teroristů islámského státu. Západ nechal zlynčovat Kaddáfího a zavinil zběsilý a krvelačný exodus běženců přes Libyi do Itálie

Ovšem, jsou to skupiny vycvičené CIA. A při ruských útocích mezi nimi údajně zahynula též spousta civilistů. Drzost; přitom USA bombardují ještě dnes v Afghánistánu civilní cíle. Při nedávném bombardování nemocnice charitativní organizace Lékaři bez hranic (MSF) v severo-afghánském městě Kunduz přišlo o život přes dvacet jejich zaměstnanců. Dalších několik desítek je v kritickém stavu, resp. se pohřešuje, informují světové agentury. Mluvčí NATO Brian Tribus připustil, že nemocnice se mohla neúmyslně stát terčem útoku amerického letectva. Boje kolem Kunduzu trvají šest dní.

Podle Lékařů bez hranic bombardování jejich nemocnice v afgánském Kundúzu, které má už přes dvacet obětí, pokračovalo ještě 30 minut poté, kdy byli zástupci NATO, americké a afghánské armády v Kábulu a Washingtonu poprvé upozorněni na to, co se děje, uvedli Lékaři bez hranic.. Tvrdí, že všechny válčící strany o přesné GPS lokaci nemocnice v Kundúzu věděly. Na místo měl v sobotu dorazit i český lékař, ten však nakonec neodcestoval. Nemocnice Lékařů bez hranic v Kundúzu byla opakovaně terčem leteckých útoků od 2:08 do 3:15 místního času v přibližně patnáctiminutových intervalech.
 
Hlavní budova nemocnice, ve které se nacházela jednotka intenzivní péče, pohotovost a oddělení fyzioterapie, byla opakovaně a velice přesně zasažena během každého z útoků, zatímco okolní budovy zůstaly téměř netknuty, uvedla organizace na svých webových stránkách. Lékaři bez hranic ujišťují, že všechny válčící strany, včetně Kábulu i Washingtonu, byly jasně informovány o přesném umístění zařízení - nemocnice i budovy personálu... A Obama se omluvil… A kdy se omluví za další masakry? Za poslední čtyři roky se v Afghánistánu, chráněném Američany, odehrálo přes šest desítek atentátů, které zabily explozemi bomb stovky osob, přičemž ale zcela “vybouchl” důvod, proč zde “obranné” síly US Army a NATO byly. Dle čísel OSN bylo v Afghánistánu zabito za toto období až devět tisíc civilistů. Síly NATO jich mají na svědomí asi dva a půl tisíce. Obama-zloděj křičí, chyťte zloděje; Rusové prý zabíjejí civilisty, USA je vraždí doopravdy Inu, v téměř stostránkové studii tří sekcí Lékařů proti jaderné válce (Německo, USA, Kanada) dospívají její autoři k poznatku, že za deset let trvání války proti teroru zahynulo v Iráku kolem milionu lidí, v Afghánistánu více než 220 tisíc a v Pákistánu zhruba 80 tisíc; tak to dopadne, když je někdo hrdinou Super Bowlu, bojuje čestně a chrání se pouze svým pseudo sportovním brněním...

Jan Keller: Lomíme rukama nad těmi, kteří opustili své staré a nemocné

$
0
0
21. 10. 2015     Parlamentní listy
I když jsem si vysloužil kritiku od takzvané mladé levice, pořád se domnívám, že masový příliv migrantů nemůže evropský sociální systém ustát. Celý ten cirkus s migranty považuji za velké pokrytectví. Ve světě živoří několik miliard lidí, kteří přežívají ze dne na den. Nikomu v bohatých zemích to nevadí, prakticky nic se proti tomu nedělá. 


Ruce lomíme jenom nad těmi, kteří si za pár tisíc eur mohli dovolit nechat se mafií přepravit do Evropy. Opustili ty, kteří jsou na tom skutečně bídně, a dovolávají se naší solidarity. Proč oni nejsou solidární se skutečně chudými, starými a nemocnými, kteří zůstali doma?
Tuhle vynucenou solidaritu stejně zaplatí chudší část evropské populace. Každoročně si ti skutečně bohatí, díky daňovým únikům, ulijí v daňových rájích zhruba jeden bilion, tedy tisíc miliard eur. Myslíte, že díky imigrantům začnou daně platit? Proč oni nejsou solidární s těmi, kdo daně platí? A proč politici typu paní Merkelové anebo Junckera, kteří mají plná ústa solidarity, nepřitlačí na ty, kteří si těch tisíc miliard eur každoročně docela nesolidárně pro sebe schovají?

Když jsem se bavil před více než měsícem s europoslancem Evženem Tošenovským (ODS), řekl mi, že státy Visegrádu jsou ve svém odporu k přijímání uprchlíků víceméně osamocené až na menší výjimky. Nezměnila se už tato situace? Jak reagují zástupci jiných států než z Německa a Francie na neutuchající příval migrantů?

Europoslanec Tošenovský v tom měl naprostou pravdu. Na jedné straně jsou Italové, Řekové, Němci či Švédové, kteří chtějí nápor migrantů do svých zemí utlumit a rozprostřít je po celé Evropě. Na druhé straně jsou Britové a Dánové, kteří mají své výjimky, proto jsou potichu a nechají ty ostatní o celoevropské solidaritě zvesela mluvit. Proto zůstávají země Visegrádu zatím osamocené. Doufám, že se situace změní, až se Angela Merkelová pokusí prosadit trvalý mechanismus přerozdělování běženců. Ti chytřejší potom pochopí, že to ohrozí i je. V tom okamžiku totiž přestanou Italové a Řekové své hranice úplně hlídat, protože budou vědět, že nově příchozí budou od nich automaticky převážet do ostatních zemí. Pevně věřím, že v tomto okamžiku se k zemím Visegrádu připojí i země další.

Může mít uprchlická krize i dopad na pozastavení evropských dotací pro východoevropské státy? Nemyslím tím sankce vůči zemím Visegrádu za jejich odpor, ale bohatší země EU prostě na to už nebudou mít finance.

Situace se může vyhrotit nepředvídatelnými způsoby. Pozastavení těch tzv. dotací by ovšem znamenalo, že země, které o ně přijdou, mohou reagovat tím, že přestanou platit své příspěvky do centrální evropské kasy, ze které se vše přerozděluje. To by Evropu v její dnešní podobě zcela rozložilo.

Jak se díváte na aktivity některých českých podnikatelů, kteří si podle slov ministra financí Babiše zprostředkovávají nábory zahraničních dělníků, např. z Mongolska, Ukrajiny a Rumunska? Pokud budeme z EU přinuceni přijímat uprchlíky, nebylo by lepším řešením využít právě migranty, aby nezneužívali český sociální systém? Mezi nimi bývá vždy větší počet mladých, silných mužů a také mnohdy vzdělaných, kteří by mohli případnou rekvalifikaci zvládnout. Stejně tak jako například Řekové, kteří přišli v 50. letech minulého století do Československa.

Nevěřím v příchod většího množství vzdělaných migrantů. Už desítky let máme problémy s tím, aby naše vysoké školy formovaly vysoce kvalifikované absolventy, kteří budou ideální pro rychle se měnící požadavky trhu práce. Nevidím jediný důvod, proč si myslet, že takové absolventy chrlí syrské, irácké a afghánské vysoké školy. Argumenty o tom, že migranti zachrání náš trh práce, považuji za vysoce účelové. Pokud by to byla pravda, pak by to přece znamenalo, že bez vypuknutí občanských válek v Africe a na Blízkém východě by náš trh práce zkolaboval. To by bylo hodně nelichotivé vysvědčení pro politiky, kteří se už 26 let zaklínají, že pro nás budují prosperitu.

Většina politiků se u nás nyní holedbá nízkou nezaměstnaností a růstem ekonomiky. Nicméně ve většině českých krajů, kromě Prahy a okolí, je životní úroveň značné části obyvatel stále dost nízká v porovnání s našimi západními sousedy. Nedosahuje ani úrovně jaká panuje například v Itálii či Španělsku. Český důchodce má stále daleko hlouběji do kapsy než třeba ten řecký. Nakonec ani většina těch uprchlíků u nás nechce zůstat, protože by si ekonomicky příliš nepolepšili. Jaká by mohla být cesta ke změně, jestli vůbec u nás existuje?

Naše efektivita práce je někde na 70 procentech německé a průměrné platy jsou zhruba na čtvrtině těch německých. Pokud by se ten obrovský rozdíl snížil, zahraniční firmy po vyčerpání daňových prázdnin od nás ihned odejdou někam, kde mají mzdy ještě nižší. Jak to chcete změnit, když jsme se stali montovnou pro Německo, když naše doly se dostaly do rukou různých Bakalů a 98 procent bankovnictví je v cizích rukou? Zbavili jsme se námořnictva a teď se zbavujeme zbytku civilního letectva, naše síť velkoobchodů byla vytlačena cizími supermarkety, a to, co zbylo, jsme věnovali církvím. Dát recept na prosperitu v rozdané a rozkradené zemi – to by bylo nepochybně na Nobelovu cenu v oblasti kouzelnictví.

Co udělat proto, aby se v ČR stále více nerozevíraly „nůžky“ mezi desíti procenty úspěšných a veleúspěšných a zbytkem republiky? Proč jsme se v České republice stále nedostali na úroveň mezd před bankovní krizí z roku 2009, když v jiných srovnatelných státech se to už podařilo? Není zarážející nebo spíše ostuda, že teprve v minulých měsících vzrostla minimální mzda u nás na necelých 10 tisíc měsíčně? Česko se tak řadí v tomto ukazateli až na chvost Evropy…

Kromě důvodů, které jsem už uvedl, se u nás projevují tendence, které od přelomu 70. a 80. let minulého století platí pro všechny tzv. ekonomicky vyspělé země. Nůžky mezi hrstkou superbohatých a zbytkem společnosti se rozevírají bezprecedentním tempem. Na bankovní krizi vydělaly banky, zaplatil to zbytek obyvatelstva. Tlaky na snižování těch nejnižších mezd působí také ve všech jiných zemích. Bude zajímavé sledovat, jak tyto tlaky zesílí právě v důsledku vlny migrantů. Mohou pomoci snížit mzdu v těch odvětvích, která nelze vyvézt do zemí s nižšími mzdami. Už to, že se o těchto otázkách v médiích prakticky nic nedozvíme, by mohlo nasvědčovat, že někde tady bude třeba hledat pravdu.

Za Parlamentní listy vedl rozhovor Jan Štěpán

Kam doopravdy směřuje Merkel-ismus?

$
0
0
21.10.2015 Svobodné noviny
Merkel a její ismus nutí nezaujatého pozorovatele k otázce, co ji k tomu vede. První co každého napadne je otázka: Vždyť přece nemůže být tak blbá a nevidět! Tak proč? Merkelovská ukázka lidskosti, soucitu tolerance a to vše zaplatí obyčejní lidé, znamená jedině, jen další zadlužování a zotročování obyčejných lidí – pracujících lidí!


Nevidět kam to směřuje. Že to bude jen stejné pokračování stejných zkušeností, které mají třeba s Turky. Dnes z nich pracuje méně než polovina. Podobně možno říci o zařazenosti Cikánského etnika v ČR, na Slovensku, v Rumunsku atd.

Jak zařadit do pracovního procesu nově příchozí když není dost práce pro domácí?

Jaký může být a jaký bude výsledek? Snadno domyslet.



Správně Saxi:
Namísto stanovení racionálního plánu a bodů řešení je výsledkem jen ještě více soucitu a ještě více tolerance, což přináší ještě více utrpení na obou stranách.

Kde na to vzít? Že prý stále je dosti na to, aby se i milióny dalších nepracujících najedly do sytosti?
Jak? Bez práce? Kdo to zaplatí?

Umí si někdo představit vítězství nově založené strany, která by ve svém programu měla likvidaci současného kapitalismu, kdy místo „postarej se o sebe sám jak nejvíce a nejlépe umíš“, by bylo hlásáno co nejvíce tolerance, soucitu a od toho odvozené podpory?

Merkelovská ukázka lidskosti, soucitu tolerance a to vše zaplatí obyčejní lidé, znamená jedině, jen další zadlužování a zotročování obyčejných lidí – pracujících lidí!

Bude nutit občany platit větší daně, nikoli nejbohatší, určitě ne nadnárodní společnosti, všechny ty, kteří současný světový kolaps způsobili!

Takže kam doopravdy směřuje Merkel-ismus?

Jaký dopad bude mít maximalizace lidskosti soucitu a tolerance?

A jsme u úvodní otázky: Jak je možné že to obyčejní lidé vidí a vědí, o co jde, ale Merkel a politické špičky Evropy ne?

O co méně žertovně o to více pravdivě, jak funguje EU, vypraví anglický seriál:
video zde https://vimeo.com/53339117

Kanada vystupuje z americké koalice proti IS!

$
0
0
21. 10.2015   První zprávy
Nově zvolený předseda vlády Kanady Justin Trudeau informoval amerického prezidenta Baracka Obamu o úmyslu ukončit účast Kanady v Američany vedené koalici proti teroristické skupině Islámský stát.
Tuto pro mnohé překvapivou informaci Trudeau řekl novinářům v úterý, píše na své internetové stránce časopis Forbes s odkazem na agenturu Reuters. Nicméně tento postoj premiér avizoval ještě před svým zvolením.
Podle Trudeau, Obama rozumí důvodům odstoupení Kanady z operací, které převzala. Nový premiér dodal, že kanadská angažovanost v situaci na Blízkém východě by měla být omezena na vzdělávací a humanitární mise.
Předchozí vláda konzervativce Stephena Harpera byla známa svým vypjatým protiruským postojem a snahou se angažovat po boku USA jak vojensky v NATO, tak například i na Ukrajině. A stala se terčem ostrých výpadů liberálního tisku: Vláda zrazuje zájmy Kanady kvůli Ukrajině a Izraeli!

Jak objasňuje agentura Associated Press, Trudeau plánuje vrátit domů šest stíhaček kanadského vojenského letectva, které jsou zapojeny do vojenských operací koalice v Iráku a Sýrii.

Syn bývalého kanadského ministerského předsedy Justin Trudeau vyhrál volby, v nichž získal 39,5% hlasů. Třiačtyřicetiletý vůdce liberálů smetl z postu premiéra Kanady Stephena Harpera, konzervativce, který stál v čele vlády devět let. Před volbami, Trudeau sliboval během tří let vyřešit problém rozpočtového schodku, zlepšit vztahy s Obamovou administrativou, vyvázat kanadské vojáky z koaliční dohody bojů s IS, a řešit otázky týkající se změny klimatu.
První zprávy,Jiří Kouda

Syrské bojiště:Hlavní důsledek nedávných úspěchů syrských sil spočívá ve zvýšené morálce provládních sil !

$
0
0
21.10.2015   AC24
Přepis komentáře k videu, na něm uvidíte i mapky a záběry: Ruská letecká skupina v Sýrii od 10. října pokračovala v úderech proti teroristickým cílům s tím, že provádí 33 až 88 náletů denně. Ruské nálety se provádí v provinciích Raqqah, Hama, Damašek, Aleppo, Latakia, Idlib,Homs, Dei rez.Zor. Od počátku operací ruské nálety zničily více než 380 stanovišť ISIS. Poslední dny ukázaly, že militanti ISIS mají i velice nebezpečnou protileteckou techniku. 15. října ruské válečné letouny zničily ve vesnici ve Východní Gutě u Damašku protiletecký systém „Osa“.

V severní Sýrii obnáší provládní síly seskupení o 60 000 vojácích oficiálně posílených ruskou vojenskou technikou a zbraněmi. SouthFront má informace, že jednoty Syrské arabské armády (SAA) byly posíleny i ruskými vojenskými poradci až na úrovni oddílů v některých dělostřeleckých a speciálních jednotkách.

SAA se se svými spojenci v provincii Aleppo pokouší prorazit obležení vojenského letiště Kuweires. 10. října převzaly „Tygří síly“ SAA kontrolu nad městem Jabboul. 15. října zabraly provládní síly vesnici Tal Naam. 16. října ovládla SAA vesnice Qala’at Al-Najam, Abtayn. V tomto okamžiku se syrské síly střetávají s militanty přibližně 6,2 km od letiště.

Od počátku syrského postupu na Hama bylo zabito nejméně 235 militantů Jabhat al Nusra. Syrská vláda ovládla i strategická města Al-Mansoura a al-Lihaya. SAA zabrala i města Tal Sekik a Foru.

Ve známost vešlo, že velitel Hizballáhu Hassan Hossein Al-Hady padl během srážek o velkoměsto Mansura v provincii Idlib. Zdroje SouthFront hlásí, že jednotky Hizballáh bojující v Sýrii proti teroristům dostaly posily a další dodávky zbraní a techniky. To je důsledkem rostoucí role Hizballáhu a Íránem podporovaných skupin milicí na syrském bojišti. Syrské síly v důsledku těžkých srážek s Jabhat al Nusra zabraly jižní část velkoměsta Kafr Nabudah. Postup provládních sil směřuje ke strategickému městu Khan Shaykhun ležícímu na dálnici propojující Damašek a Aleppo.

V provincii Latakia vytlačily syrské síly s podporou ruských válečných letounů militanty al Nusra z Kafr Dalba a ovládly tento sektor. SAA spolu se spojenci pak zabrala vesnice Salma a Jeb al-Ahmar. V těchto oblastech byli umístěni militanti ISIS. V tomto okamžiku ruské válečné letouny a jednotky syrské armády tuto oblast čistí od jednotlivých vojenských jednotek.

Syrské síly v provincii Homs provádí vojenské akce proti Jabhat Al Nusra a ISIS. Centrum těchto srážek je v oblasti Al-Rastan. Ruské a syrské válečné letouny tu aktivně pracují proti teroristům. Těžké srážky byly rovněž pozorovány v Rasm al Abd a Habra al-Gabria. Militanti Jabhat Al Nusra využívají protitankových systémů „TOW“ dodaných Saúdskou Arábií.

Militanti Jabhat al Nusra hromadně prchají z provincie Daraa do Jordánska. Syrské síly postupují v sektoru města Mahaja. Jabhat al Nusra ve zdejších srážkách přišla o tucty militantů.

Mimo to irácké síly zahájily plnocennou ofenzivu proti ISIS v provincii Anbar. Ta hraničí se Sýrií. Podle zdrojů SouthFront má tato skutečnost přímou spojitost se spoluprací mezi Ruskem, Íránem, Sýrií a Irákem zahájené prostřednictvím spojeného informačního centra v Bagdádu.

11. října byl údajně při náletu v irácké provincii Anbar zraněn Abu Bakr al-Bagdadi. 14. října hlásila íránská média, že Abu Bakr al-Bagdadi je ošetřován v Turecku. US Ústřední zpravodajská agentura (CIA) spolu s tureckými speciálními službami mu s tím pomohly.

Rusko pokračuje v dodávkách zbraní a techniky syrským silám. Podle zpráv jsou v Sýrii ruské těžké plamenomety TOS-1 A „Soncepek“. Ty syrské síly použijí k ofenzivním akcím v této zemi.

Posílena byla bezpečnost ruské námořní základny v Tartu. Strážní jednotky dostaly další vojenskou techniku a mnoho posil. Batalion námořní pěchoty z ruské Černomořské flotily je při tom hlavní posilou. Rusko provádí přípravné práce ke zvýšení logistických kapacit této námořní základny. Údajně se využívá 10 dalších kontejnerových lodí a tankerů ke zvýšenému zásobování Tartu.

Hlavní důsledek nedávných úspěchů syrských sil spočívá ve zvýšené morálce provládních sil. Budoucí vývoj bude značně záviset na schopnosti syrských sil udržet si nabytou hybnost a koordinovat své akce s úsilím Ruského letectva. Aktivní fáze této ofenziv každopádně skončí do 1-2 týdnů. Syrské síly budou potřebovat posílit zabrané pozice, dostat další zásoby a odpočinout si.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: southfront.org

Petr Markvart: Jak se v konfliktu v Sýrii angažuje Saúdská Arábie a další monarchie Zálivu, Turecko a Izrael? A na druhé straně Írán?

$
0
0
21. 10. 2015    Celý článek zde
V tomto konfliktu se jedná primárně (nikoli však výlučně) o plyn a ropu a její tranzit do Evropy. Zatímco Írán, Irák a Sýrie mají svoji vlastní představu o vybudování plynovodu z obřího íránského plynového pole „South Pars“ přes svoje území, Katar a Saúdská Arábie mají o této záležitosti jinou představu a plánují výstavbu konkurenčního plynovodu z plynového pole „North Dome“ do Turecka. 


 
Problémem katarsko-saúdského projektu je, že jim v cestě ležely suverénní země Irák nebo Sýrie, přes jejichž území bylo nutno projít. Co se stalo? Objevil se takzvaný Islámský stát, který zablokoval cestu prvního projektu a dává možnost (pokud se udrží) realizovat projekt druhý. To je celé, nehledejme v tom čáry.

Jde o to, kdo bude stárnoucí a chudnoucí (avšak stále poměrně bohaté) Evropě dodávat energetické suroviny. Rusko jsme si dobrovolně zakázali, takže jižní cesty opět nabývají na aktuálnosti. Paradoxem je, že íránský „South Pars“ a katarský „North Dome“ jsou vlastně jedno obří plynové pole, které je rozděleno mezi obě země. Evropské státníky potom hlavně zajímá, zda se jejich plynoví giganti dokážou na stavbě, provozu a výhodném prodeji plynu spotřebitelům podílet.

Před několika lety jsem vždy pobaveně sledoval, jak homosexuální ministr zahraničních věcí sousední země vždy po návštěvě jiného homosexuála, katarského předsedy vlády šejcha Hamada bin Džásima al-Thání vyhlásil v souladu s všeobecným folklórem, že „Asad musí jít“. Chlapci z RWE a Ruhrgasu byli přitom vždycky poblíž. Tento základní problém uvozuje i strany konfliktu. Saúdskou Arábii, Katar a Turecko, které bojují prostřednictvím jimi sponzorovaných a podporovaných teroristických organizací za svoji představu o energetických trasách, a Írán, Irák a Sýrii, které mají svůj koncept. Spojené státy již několikrát v minulosti zasáhly proti potenciálním investorům íránsko-irácko-syrského projektu a od roku 2012 podporou různých teroristických skupin udržují jak Irák, tak Sýrii ve stavu chaosu, takže tím vlastně projekt znemožňují.

---------------------
Na Blízkém východě jsou procesy vždy velmi složité a musíte v nich počítat s mnoha pro Evropana zcela iracionálními faktory. Jedno vám však mohu říci zcela jistě – Spojené státy a Rusko se nakonec dohodnou na nějaké plichtě, Čína jako vždy bude u toho a jediný, kdo skončí v poli poražených, bude opět bezzubá Evropa, vedená netalentovanými a přihlouplými politiky. Velké evropské země se nakonec přiživí prostřednictvím svých energetických a strojírenských gigantů a občané Evropy účet zaplatí.

Teroristé se spojují: "Džabhat an-Nusra" začala jednání s IS o koalici proti Damašku

$
0
0

21. 10. 2015      zdroj
Teroristé "Islámského státu" jednají s ostatními teroristickými skupinami o sjednocení proti syrským vládním silám, oznámil novinářům ve středu oficiální tiskový mluvčí Minoborony RF Igor Konašenkov.


"Prostředky radiového průzkumu zachytily informace o zahájení jednání velitelů několika velkých oddílů teroristické skupiny "Džabhat an-Nusra" s veliteli teroristické organizace ISIL o spojení sil pro zadržení ofenzívy syrských vládních sil,"řekl generálmajor.

V únoru 2014 nastal mezi do té doby spolupracujícími teroristickými skupinami "Džabhat an-Nusra", spojenou s "al-Káidou", a "Islámským státem" rozkol, který vyústil do krvavých střetů.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Viewing all 19126 articles
Browse latest View live