Studenti stovek škol v Česku stávkovali 15. března 2018 za demokracii a svobodu; možná jim brněnská učitelka Štěpánová připomněla, jak Brno navštívil Hitler, od něhož prý Evropu osvobodily US

March 16, 2018, 12:18 pm

≫ Next: V daňových rájích mizí bilióny, chudé státy krvácejí

≪ Previous: Prečo doteraz nebola protidemonštrácia?

$

0

0

Břetislav Olšer

16.3. 2018  Rukojmí

Studenti stovek škol v Česku stávkovali 15. března 2018 údajně za demokracii a svobodu. Trošku jim kolabuje kalendář; nově prý za Mezinárodní den proti policejní brutalitě. Možná by jim připomněla brněnská učitelka Štěpánová, jakoby stvořená pro ideální organizátorku studentských stávek, jak Brno navštívil Hitler, kterého podle ní vyhnali z Evropy vojáci USA…

Heslo bylo přes to všecko prosté: „Pojď, vole, uliješ se z fyziky…“ Kdo za tím vším je? Proč ne také zmíněná pedagožka mdlého rozumu: https://www.facebook.com/178792542677935/videos/220271011863421/



"Já vám velmi ráda řeknu, co učím děti. Děti velmi zajímá Hitler, zajímá je 2. světová válka. .... Čili, co udělaly Spojené státy. Spojené státy osvobodily Evropu od agresora Hitlera. Tak se naučte dějepis. A můžu vám říci, co mi vzkazují děti, kterých jsem se dneska ptala, co mám vzkázat v televizi. Prosím vás, řekněte tam, ať už skončí komunismus. To jsou desetileté děti. A já jsem řekla a máte pravdu, protože vaše je budoucnost. A staří lidé, jedna holčička řekla, kde to končí." (celý pořad zde).

Má tato osoba vůbec alespoň minimální zdání, že celkový počet lidských obětí ve druhé světové válce se blíží k číslu 60 milionů mrtvých, z čehož 20 milionů připadá na vojáky a 40 milionů na civilisty, nejvíc obětí měl SSSR – 27 milionů, z toho třináct milionů byli vojáci Rudé armády… US Army přišla o půl milionu svých hrdinů v módních uniformách, s nylonkami a čokoládou..

Vystoupení učitelky vyvolalo bouřlivé reakce na obou stranách „Lidé mi telefonovali, psali vulgární maily, někteří mi dokonce vyhrožovali fyzickou likvidací. Nakonec jsem všechno nahlásila na policii a požádala ji o ochranu,“ uvedla Štěpánová pro server Echo24.cz. I teď je internet zaplaven nejrůznějšími reakcemi.

Štětina se znakem ukrajinských fašistů AZOV...

Učitelka zaujala i europoslance Jaromíra Štětinu, který naopak její slova ocenil: „Statečná ženská. Zvláštní: pětadvacet let po Listopadu musí mít člověk odvahu, aby řekl, že komunismus byl špatný. Je potřeba bránit demokracii a postavit komunisty mimo zákon,“ uvedl jasně na Facebooku. http://www.rukojmi.cz/clanky/1212-ucitelka-petra-stepanova-naucte-se-dejepis-evropu-od-hitlera-osvobodily-spojene-staty

Když se po tomto debilním extempore zeptáte českých geniálních studentů, co se stalo 15. března 1939, pokrčí rameny a řeknou, že se za to mohli ulít ze školy. Nemají ani páru tom, že v 79. výročí toho dne začalo pro Čechy nejtemnějších šest let minulého století - okupace českých zemí nacistickým Německem. O den později úředně zanikla "druhá republika", když výnos Adolfa Hitlera zřídil protektorát Čechy a Morava.

Co se studentům po 79 letech vybaví, když se řekne 15. březen 1939? Tři z deseti podle průzkumu agentury Sofres-Factum ví, že ten den začala německá okupace. Zbytek dotázaných buďto neuměl odpovědět, nebo jmenoval třeba "Mnichov" (ale mnichovská dohoda byla uzavřena v září 1938), nebo "začátek války" (ale Němci obsadili Čechy a Moravu bez boje, za začátek druhé světové války se považuje přepadení Polska 1. září 1939). https://docs.google.com/spreadsheets/d/1YRAzpqjUgknTwOQKOGWow_-rTs5117mhX-3wD2pPo4s/htmlview?sle=true#gid=0

Vojáci Wehrmachtu pochodují na nádvoří Pražského hradu, 15. březen 1939. Česká akademická obec, divadla, studenti, neziskovky a havlérka zneužijí stávkou studentů toto datum k pošlapání principů demokracie.

V obecném povědomí o 15. březnu 1939 existuje velký rozdíl mezi mladší a starší generací. Zatímco mezi lidmi staršími šedesáti let odpovědělo správně 89 procent dotázaných, ve věkové skupině do 29 let jen 52 procenta. "Výsledky mě ale spíš příjemně překvapily. Třeba u přijímacích pohovorů na filozofickou fakultu bývá část lidí, kteří si pletou celá staletí,"řekl historik Jan Křen.

Který sám zatím možná ani nevěděl o Mezinárodním dni proti policejní brutalitě. Zřejmě klamání tělem pro průzkumy, jelikož by studenti stejně nevěděli, že 15. březen 1939 je datum německé okupace ČSR... Kdyby se udělal skutečný průzkum na včerejší stávkování za ulévání z vyučování, málokdo by měl ponětí, že v ten den 15. března kolem osmé hodiny ráno dorazil Wehrmacht do Prahy.

V Berlíně navíc během toho dne začaly zajímavé státnické závody. Kdo dojede dříve do Prahy, Hitler, nebo Hácha? Prezident Emil Hácha měl za sebou těžkou noc; 15. března 1939 ve 3.55 ráno vydal národ "pod ochranu Německé říše" a domů se chtěl vrátit co nejdříve.

Němci však jeho zvláštní vlak úmyslně opožďovali. První musel být v Praze 15. března 1939 jejich vůdce Hitler. Tříhodinové zpoždění začala prezidentova souprava nabírat už při obřadném loučení nacistů s pokořeným Háchou. Kolona, v níž mimo jiné cestoval i šéf SS Heinrich Himmler, tak přijela do Prahy v 19.15. Zpožděný spoj s Háchou zastavil na Wilsonově nádraží v 19.30.

Dva dny po podepsání výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava přijel Adolf Hitler v pátek 17. března 1939 v 11:00 hodin zvláštním vlakem z Olomouce do Brna. Místní Němci ho zde vítali jako osvoboditele.

Není protest jako protest. Na počátku studentské tragédie byl 28. říjen 1939 a potlačení tiché demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, během níž došlo ke zranění studenta lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Opletala. Tuto demonstraci z velké části organizovali právě studenti. Kdyby tenkrát věděli, jak na ně zapomenou jejich současní nástupci…?

Tehdejší demonstraci, odehrávající se před 79 lety na Václavském náměstí, okupační moc potlačila s použitím nejen pořádkové policie, ale i jednotek SS. Další střety mezi demonstranty, k nimž se připojilo i velké množství mimopražských obyvatel, a německými bezpečnostními oddíly podporovanými v mnoha případech německým obyvatelstvem Prahy a německým studentstvem, se odehrály v Žitné, Melantrichově a Nezábranské ulici, ale i na Karlově náměstí.

V ulicích Prahy zněla protestní hesla "Němci ven!", a "Pryč s Hitlerem!". Některá oslavovala také exilového prezidenta Beneše nebo české zahraniční legie bojující proti nacistickému Německu na straně Dohody. Zpívala se původní československá verze hymny včetně Nad Tatrou sa blýska, která byla zakázána s nástupem protektorátu.

A tihle "inteligenti" s mlékem na bradě určitě věří učitelce Štěpánové, že Evropu od Hitlera osvobodily Spojené státy... Foto: ČTK

Včera zněla v ulicích Prahy také česká hymna, ale i protestní hesla, ale zcela jiná: „Pryč se Zemanem“. Velký protest studentů začal na pražské DAMU, postupně se k němu přidalo přes 300 vysokých a středních škol i učilišť. Studenti vysokých a středních škol i učilišť opustili ve čtvrtek v poledne na mnoha místech republiky na půl hodiny učebny. Vyšli ze školních budov a podepsali výzvu adresovanou politikům.

„Vyzýváme ústavní představitele České republiky, jmenovitě prezidenta České republiky, premiéra České republiky a Parlament České republiky k obraně ústavních a společenských zvyklostí a hodnot,“ zní začátek zcela dezinformačního textu, jejž budou stávkující podepisovat a který formuluje důvody akce nazvané #Vyjdiven. Jak charakterizovat současné mládí, nádobu nejkřehčí...?http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/5754-cesky-filmar-a-student-vetsinou-jako-kdyz-mate-doma-civavu-co-neni-zadny-poulicni-vorisek-karl-von-bahnhof-ale-zlateho-retrivra-z-ni-proste-nikdo-neudela-je-ji-to-videt-na-ocich-mozna-chce-ale-nema-na-to

Co se jim pak stalo, těm našim stávkujícím študákům? Opakovala se snad tragédie z roku 1939, kdy došlo v Nezábranské ulici k zabití pekařského dělníka Václava Sedláčka (22 let) a v Žitné ulici k postřelení Jana Opletala. Ten byl následně převezen na kliniku prof. Arnolda Jiráska, kde byl i operován, kde zemřel na následky střelné rány v břišní dutině.

Po smrti Jana Opletala protektorátní orgány prosazovaly odvoz ostatků na Moravu, odkud pocházel, studentská organizace prosazovala veřejný průvod městem, končící na nádraží… https://www.stream.cz/slavnedny/568717-den-okupace-nacisty-15-brezen

Čeho se dočkali studenti ve svých protestech 15. března 2018….? Proběhla někde nějaká porada, jako následujícího dne 1939, kdy byla v Berlíně za účasti Adolfa Hitlera schválena akce nesoucí název „Sonderaktion Prag vom 17. November 1939“. Na této poradě mimo jiné A. Hitler pronesl tato slova:

„Den 15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud… Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit… Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí…“ Jména popravených studentů…

Kolik včera padlo českých studentů, kolik stávkujících škol bylo zavřeno? Nikdo, žádná, ani se též nestalo jako dva dny po pohřbu Jana Opletala, že dal Hitler uzavřít na tři roky české vysoké školy a nařídil zlomení odporu vojenskou silou…? Devět vedoucích představitelů studentů bylo popraveno, 1 200 bylo odvlečeno do koncentračních táborů, kde jich bylo umučeno dalších několik stovek. (A nebyl to pracovní tábor v Letech u Písku) http://www.literarky.cz/komentare/ostatni/25899-poj-vole-uleje-se-z-fyziky-aneb-nejvti-studentske-demonstrace-od-listopadu-1989

Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (likvidace bez soudu) na území protektorátu. Popravovalo se tu i během 1. stanného práva vyhlášeného v září 1941 (mimo jiné důstojníci z odbojové organizace Obrana národa). Do ledna 1942 zde bylo zastřeleno nebo oběšeno 247 lidí. Kolik studentů bylo po včerejší stávce z 15. března 2018 takto popraveno?

Kolik stávkujících studentů bylo v Česku zatčeno jako v roce 1939, když v řadách jejich předchůdců došlo k rozsáhlému zatýkání v řadách českého studentstva, a to nejen v Praze, ale i v Brně a Příbrami. Studenti zatčení v Praze byli internováni v bývalých Dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni. Zde došlo i k popravě devíti představitelů studentských organizací.

Před 79 lety se studenti dostali z jednotlivých kolejí do Ruzyně a v odpoledních hodinách vlakem vysláni směrem na Drážďany do Sachsenhausenu. Po půlnoci ze 17. na 18. listopadu 1939 pak prošli branou koncentračního tábora se známým nápisem Arbeit macht frei. Toho dne jí prošlo 1 081 studentů, z toho jedna čtvrtina byla kolem dvaceti let; přežilo jen mizivé množství…

A jak dopadla demonstrace a stávka 15. března 2018? Kolik studentů kvůli ní stálo v počtu 15 tisíc vězňů na appelplatzu v Sachsenhausenu ve 28stupňovém mrazu přes tři hodiny a kolik desítek z nich ve stoje zmrzlo a padlo bez života k zemi...?

Žádný, navíc by možná učitelka Štěpánová ještě hypoteticky mohla připomenout svůj televizní mastrštyk o zmíněném "evropskému vítězství USA nad Hitlerem", a také lež, že revoluce ukrajinského Majdanu se podle prohlášení Albrightové v zásadě neliší od toho, co se v roce 1989 dělo na Václavském náměstí…http://www.youtube.com/watch?v=qtqQeJ315nw



A hořký bonbónek na konec: Za německé okupace Protektorátu Čechy a Morava velmi aktivně působil tchán věhlasného demokrata a Hitlera velebícího novináře Ferdinanda Peroutky - Richard Bienert; od ledna roku 1942 byl v protektorátní vládě J. Krejčího na postu ministra vnitra, od 12. března roku téhož roku byl zároveň náměstkem ministerského předsedy. A jak již bylo výše uvedeno, jeho stejnojmenný syn se oženil s Evou Peroutkovou, dcerou spisovatele a publicisty Ferdinada Peroutky.http://danielsolis.cz/potomci-kolaborantu-exprimator-kasl-a-terezie-kaslova/


V roce 1945 pak Rudolf Bienert stál od 19. ledna do 5. května v čele protektorátní vlády sám – zároveň vedl i ministerstvo vnitra a byl pověřen zastupováním prezidenta E. Háchy. Po vypuknutí pražského povstání 5. května roku 1945 byl Richard Bienert v Praze zatčen revolučními jednotkami a 31. července roku 1946 odsouzen československým Národním soudem ke třem letům vězení...


Ministři Richard Bienert a Walter Bertsch se svými nacistickými “Svatováclavskými orlicemi” III. stupně na klopě...

http://www.rukojmi.cz/clanky/2399-neco-malo-o-tom-jak-se-syn-sefa-policie-a-cs-protektoratni-vlady-za-treti-rise-richarda-bienerta-ozenil-s-evou-peroutkovou-dcerou-publicisty-ferdinada-peroutky-co-pry-nebyl-antisemita

Suma sumárum: Je to jen zvrhlá posedlost současné havloidní generace, která je schopná zneužívat posvátná data československé historie ve svůj děsivě účelový prospěch; zcizit morální odkaz studentských hrdinů ze 17. listopadu 1939 pro svůj podvodný puč politických povalečů dne 17. listopadu 1989, když studenti sprostě ukradli revoluci kdysi svých popravených kolegů.

Následoval 15. březen 1939 s německou okupací Československa, který je dnes jako 15. březen 2018 účelově vydáván za Mezinárodní den proti policejní brutalitě; myšlena tím byla asi "mládička" Ondráček… O zrádném Protektorátu Böhmen und Mähren proto raději ani muk; jak demokratické a svobodné…

---

V daňových rájích mizí bilióny, chudé státy krvácejí

March 16, 2018, 12:33 pm

≫ Next: Přejeme Vladimíru Putinovi skvělý volební úspěch. Svět jej potřebuje.

≪ Previous: Studenti stovek škol v Česku stávkovali 15. března 2018 za demokracii a svobodu; možná jim brněnská učitelka Štěpánová připomněla, jak Brno navštívil Hitler, od něhož prý Evropu osvobodily US

$

0

0

16.3.2018 E-sondy (red)

Odhadem 21 až 32 biliónů dolarů (423 až 645 biliónů korun) leží nezdaněných nebo jen mírně zdaněných v daňových rájích. To je zhruba hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států a Číny dohromady. Zprávu před časem zveřejnila organizace Tax Justice Network (TJN) a znovu poukázala na to, jaké škody taková praxe páchá po celém světě. 



TJN v současnosti odhaduje roční odliv peněz na kryté účty za hranice v objemu 1 až 1,6 biliónu dolarů (až 33 biliónů korun). To je nejméně dvacetinásobek plánovaných rozpočtových výdajů české vlády pro tento rok. Zprávu otiskl deník Právo.

Nejvíc peněz ovšem za posledních 50 let „odteklo“ z afrických zemí – přes bilión dolarů. S takovými penězi by černý kontinent mohl celkově pětkrát splatit svůj zahraniční dluh. „Afrika je tudíž pro svět velkým věřitelem, avšak její majetek třímá ve svých rukou bohatá elita chráněná offshoreovými společnostmi, zatímco dluhy nesou afričtí obyvatelé,“ poznamenala TJN.
Současně však upozornila, že postiženy jsou i bohaté státy. „Například evropské země jako Řecko, Itálie a Portugalsko dostaly částečně na kolena dekády daňových úniků a drancování státu prostřednictvím skrytých offshoreových účtů.“

Česku utíká 20 miliard

Ztrátami trpí i ČR, studie odhadují, že jejich výše činí ročně nejméně 20 miliard korun. To, že v daňových rájích „parkují“ své peníze i čeští zbohatlíci, ukázaly i uniklé dokumenty Panama Papers a Paradise Papers.

Daňové ráje nastoupily ve velkém před 30 lety a v éře globálního toku kapitálu hrají ústřední roli. Vzniklo tak celé odvětví služeb s účastí největších bank na světě, právních a účetních kanceláří a dalších specialistů. Místní ekonomika je často na systému zcela závislá. Norská státní agentura pro spolupráci a rozvoj (NORAD) v roce 2009 uváděla, že na Britských Panenských ostrovech, kde tehdy žilo jen 19 000 obyvatel, je registrováno 830 000 společností. To je v průměru 43 subjektů na jednoho obyvatele.

„Offshoreový svět svou neprůhledností korumpuje a pokřivuje trhy a investice tak, že jsou neefektivní. Dává tím prostor kriminalitě a četným špatnostem včetně podvodů, zpronevěry, uplácení, praní špinavých peněz. Umožňuje vytěžit bohatství na úkor společnosti,“ upozornila TJN. Dodala, že mnoho chudých zemí, které takto přicházejí o příjem z daní a kapitálově krvácejí, upadá do závislosti na zahraniční pomoci.

Dominují Švýcaři

V čele žebříčku zemí, které podle TJN umožňují platit co nejmenší daně a peníze dobře skrývat, stojí Švýcarsko následované Spojenými státy. Dalšími čelnými ráji jsou britské Kajmanské ostrovy, Hongkong, Singapur a Lucembursko. Za ním možná překvapivě figuruje Německo a z evropských území je v první desítce ještě britský ostrov Guernsey. Česko obsadilo 70. místo za Dominikánskou republikou. Slovensko je na tom trochu lépe, od ČR ho dělí šest příček.

Evropská unie dopsala tento týden v úterý na svou černou listinu daňových rájů Bahamy, Americké Panenské ostrovy a karibský Svatý Kryštof a Nevis. Ze seznamu států, které s EU v daňové oblasti nespolupracují, byly zároveň vyškrtnuty Bahrajn, Marshallovy ostrovy a Svatá Lucie.

EU představila černou listinu daňových rájů loni v prosinci. Původně na seznam zařadila 17 zemí, již v lednu z něj ale osm států odstranila. Po nynějších změnách tak na něm kromě tří nově dopsaných států zůstává ještě Americká Samoa, Guam, Namibie, Palau, Samoa a Trinidad a Tobago. Rozhodnutí unijních institucí vytvořit černou listinu bylo reakcí právě na kauzy Panama Papers a Paradise Papers, které ukázaly na praktiky převádění peněz do daňových rájů.

(red)

Přejeme Vladimíru Putinovi skvělý volební úspěch. Svět jej potřebuje.

March 16, 2018, 1:23 pm

≫ Next: Proč nosí barevní revolucionáři při demonstracích transparenty v angličtině?

≪ Previous: V daňových rájích mizí bilióny, chudé státy krvácejí

$

0

0

Jiří Vyvadil
16. 3. 2018
Vladimír Putin dokonale ovládá jemné předivo diplomacie, strategické předvídavosti, kterou doprovází rozhodnými, ale přesnými kroky. To není tlučhuba jako Trump, to není zmatená May, která vyhlašuje předčasné volby, aby získala více procent, aby je následně prohrála, to není do sebe zamilovaný Macron, který miluje šířit prsti nápadů, které ovšem těžko zrealizuje.

Jistě. Dovedu si představit, že by Putin mohl učinit někdy rozhodnutí, že kdosi, kdo jej zradil nepřijatelným způsobem musí být odstraněn. Některé země mají své bestiální tajné služby, z nichž nejhorší a nejvíce vražednou je přirozeně americká CIA, ani britská MI6 zase za ní tak nepokulhává a jako břitva je ostrý i izraelský Mossad. Něco podobného má i Rusko, připouštím, že přesný název neznám, ale dovedu si představit, že v zájmu Ruska za určitých podmínek by mohl na příkaz nejvyšší být někdo likvidován.

Ovšem, bylo by komické, aby hlava Ruska, která momentálně díky svému umu politickému, diplomatickému i vojenskému vítězí v geopolitickém střetu v Sýrii, dle promyšlených tahů do předu tu prosazuje dobytí posledních enkláv džihádistů v Ghůtě, tu nechá volné ruce Turecku, aby útočilo na o skupiny Kurdů, kteří bohužel nepochopili, že se rozhodně neměli spojovat s USA, ale podporovat Asada s cílem jednoznačným: Nedat Američanům naději obsadit trvale ani část území Sýrie. Putin to nechtěl, trpělivě po měsíce nabízeli spolupráci, ale když Mattisové a jejich spolupracovníci to pohrdavě odmítají, mají smůlu.

Na Ukrajině Putin ví, že čas hraje pro něho, protože tento pokus Západu, podobně jako pokus války Gruzie proti Rusku nemá šanci.

Opakuji a začínám se vracet k příběhu ještě před několika týdny naprosto neznámému bývalému plukovníku Skripalovi, který spolupracoval s britskou MI6 a byl za to jako vlastizrádce potrestán na trapných 13 let. Jo opakuji 13 let. Kdyby se dopustil něčeho skutečně vážného, bylo by to doživotí a v USA i trest smrti.

Museli to být malichernosti a tak Rusové bezvýznamného bývalého plukovníka vyměnili za dalších tuším 10 es, které se nacházeli v britských vězeních.

Kdyby čímkoliv byl nebezpečný, či významný, jistě by jej nevyměnili.

A on někde v závětří choval kočky a morčata.

A najednou týden před ruskými prezidentskými volbami na něho, ale hlavně jeho dceru, což je podle některých daleko významnější rozprášil jakýsi nervový plyn.

Ani ta blbá Mayová by přece tak nepostupovala.

Samozřejmě, někdo ho asi rozstříkal. No a co když měl pravdu Jeronym Corbyn, kterého trvale nenávidí poslanci jeho strany a o konzervativcích ani nemluvě, že by se mělo provést hloubkové šetření, jak je to s dary ruských oligarchů sídlících v Londýně ve prospěch konzervativní strany. O tom u nás ani slovíčko.

Jejich úhel uvažování, jako u přesvědčených nepřátel Putina je až prostinky přiblblý. Otrávíme dalšího agenta a zavaříme Putinovi a on prohraje… a Když ne, celý západní svět se postaví proti němu.

Nesporně v tom druhém zabodovali.

Britové rádi lžou. Lhali o existenci zbraní hromadného ničení před útokem na Irák a celý přiblblý lidskoprávní svět jim asi tak tři roky věřil. Stálo to milióny mrtvých, milióny migrantů a vznik Islámského státu. A dodnes jsme se s tím nevypořádali. Na počátku byla tato lež.

Je před prezidentskými volbami největšího protivníka Západu Vladimíra Putina, muže, který inteligencí a akceschopností převyšuje celý ten západní manšaft.

Porazit Putina asi nelze, to ví i ti hlupáčkové, ale co kdyby…? Aspoň ten Navalnyj může vyvolat protiputinské demonstrace.

Teď je módou chodit a prohlašovat, že se za něco člověk stydí.

Chvíli jsem váhal, že napíši, že se stydím za premiérku Mayovou, kancléřku Merkelovou, prezidenta Macrona a prezidenta Trumpa, kteří vydali idiotské prohlášení, že plně podporují prohlášení premiérky MAY, která tvrdí, že byla porušena suverenita Velké Británie.

No, paní May, nevím, jestli Vám tento článek přeloží MI 6. Ovšem Británie v rozhodný čas, a bylo to v městečku Mnichov, tak kdysi v roce 1938 zradila malou zemi v srdci Evropy a náš prezident Beneš to označoval za největší zradu na českém národě. Spíše věřím tomu Corbynovi, že mají za tím prsty s Vámi spojení ruští oligarchové, nad kterými drží konzervativci ochranou ruku po mnoho let.

Stručně nestydím se. Nic inteligentního od většiny současných hlavních západních lídrů neočekávám.

Očekávám boj, těch schopných a nastupujících : kancléře Rakouska Sebastiána Kurze, maďarského premiéra Orbána, mimochodem i Polsko v Radě bezpečnosti volalo po zdrženlivosti.

A pro neděli, jménem všech rozumných lidí České republiky, jménem Přátel Ruska v České republice přeji Vladimíru Putinovi drtivé vítězství. Je to v zájmu světa.

Jiří Vyvadil je předseda Přátel Ruska v České republice

Proč nosí barevní revolucionáři při demonstracích transparenty v angličtině?

March 16, 2018, 2:17 pm

≫ Next: Czexit je jediná možnost, jak přestat být krmelcem Evropy! 4. závěrečná část

≪ Previous: Přejeme Vladimíru Putinovi skvělý volební úspěch. Svět jej potřebuje.

$

0

0

Michal Brand
16. 3. 2018 V ulicích slovenských i českých měst probíhá malý středoevropský pokus o Majdan. Na Slovensku jako záminka a katalyzátor byla využita vražda novináře Kuciaka a jeho snoubenky. Symptomatické je, že dnes už jakoby nikoho nezajímá kým a proč byl ve skutečnosti Kuciak zavražděn.
Nápadně to připomíná střelbu na Majdanu, kde podle svědectví západních novinářů stříleli po demonstrantech i západních novinářích ostřelovači z hotelu ovládaného Pravým sektorem (protivládními extrémistickými bojůvkami ve stylu nacistických SA), účastníci Majdanu se veřejně přiznali k tomu, že střílet začali oni sami a vraždili policisty, toto video youtube svobodně a demokraticky smazal, ale je ještě zde.

 Existují videa, kde je zřejmé, že demonstranti byli stříleni do zad z vlastních pozic protivládních sil, existuje svědectví gruzínských ostřelovačů, kteří se hlásí o peníze slíbené jim organizátory Majdanu za rozpoutání chaosu střelbou do policistů i demonstrantů, ministryně estonské vlády, loajálního a vysoce snaživého člena EU a NATO v odposlechnutém telefonickém rozhovoru hovoří se znalostí věci, že stříleli snajpeři od organizátorů protestů atd.

Kdo tedy zvraždil Kuciaka? Souvisela jeho vražda s jeho 189 články, které nepřinášely zásadně nové informace? Nebo šlo o rituální oběť ve stylu „Šmíd – Růžička – Zifčák“, „ostřelovači na Majdanu“ apod.?

Poslední článek byl zveřejněn po smrti Kuciaka – masmediálnímu hlavnímu proudu nestál ani za zmínku, nic nového nebo zásadního v tomto článku nebylo. Ale prý byl kvůli němu popraven „slovensko-italskou mafií v čele s Ficem“. Víte vůbec, o čem tento jeho poslední článek byl? Co, jaké nové a zásadní informace přinesl, že prý kvůli němu musel být Kuciak zavražděn? Nevíte? Možná proto, že to vůbec není důležité. Protože očividně důležitá je výhradně rozbuška „Kuciak zavražděn, Fico tedy musí rezignovat“.

Proč nemusí rezignovat Kiska? Kiska je prezident „země, kde se vraždí novináři“. Fico je premiér „země, kde se vraží novináři“. Jeden odstpoupit prý musí, protože za to nese zodpovědnost, jiný odstoupit nemusí, protože prý za nic špatného nezodpovídá.

Zjištění pachatele vraždy Kuciaka už dnes ani není důležité. Média už nevolají po vyhledání pachatele nebo pachatelů a jejich potrestání. Kuciak svoji roli už sehrál, Fico podlehl nátlaku řvoucí menšiny – na Majdanu také ihned po pádu legitimní vlády jen pokáceli stromy, aby se nedalo zjistit, odkud skutečně střelba šla. Vyšetřování už není potřeba. Možná by mohlo být naopak nežádoucí, není-liž pravda? ;-)

V českých zemích je záminkou pro snahu o barevnou revoluci kritika neobjektivnosti a nevyváženosti České televize. Česká televize poskytuje prostor jen svým oblíbencům a zásadně pořádá diskuse, které nejsou diskusí, střetem různých názorů za rovnocenných podmínek, ale propagandistickým monologem několika zastánců jednoho a téhož názoru. Toho jediného správného multikulti, eurosojuzového názoru. Česká televize neinformuje o událostech, ale sděluje, co si lidé musí myslet, protože jinak jsou prý primitivní, hloupí, „ruští trollové“, co podlehli „imperialistické propagandě ideodiverzních centrál“ nezávislých médií. Česká televize poskytuje prostor pro pluralitu názorů asi jako sjezdové plénum komunistické strany v období normalizace. (A dotčeníneo-soudruzi s blízkými vazbami na ČT, na její mnohamiliardový rozpočet a na její významný mediální vliv se samozřejmě zlobí, když jim tuto neobjektivitu a flagrantní neplnění služby veřejnoprávního média ze strany ČT dnes někdo vytkne. Zajímavé je, že jde mnohdy o stále jedny a tytéž soudruhy.)

Co mně ale vždy přišlo zajímavé, je fakt, jak velké množství transparentů na barevně-revolučních demonstracích je v angličtině.

Až donedávna jsem si myslel, že barevně-revoluční gardy prostě pořádají divadélko pro „mezinárodní média“.

Ale možná to tak není. Dnes jsem mluvil s jedním známým. Řeč došla i na politiku. A řekl mi zajímavou věc: „Včera jsem šel okolo demonstrace studentů.“ (Nepamatuji si teď kde přesně, někde v Praze na Vinohradech.) „Učitelé vyhnali studenty ven ze školy, ti se rozestavěli a povídali si na schodech kostela. A pak se postupně začali přidávat další lidé s různými transparenty a cedulemi. Zajímavé je, že tito další příchozí hovořili německy, holandsky...“ (Ten můj známý je na rozdíl ode mne jazykově velice nadán a pozná celou řadu jazyků – řadou cizích jazyků hovoří a další minimálně pasivně ovládá.)

Zajímavé.

Že by nám na Slovensku a v České republice za demokracii, svobodu slova a změnu vlády, výměnu prezidenta a revizi výsledků několika voleb najednou demonstrovali pracovníci neziskovek a aktivisté neo-marxistických SA z různých zemí?

A transparenty jsou v angličtině, protože multikulti SA-mani svezení z celé Evropy neumí ani česky, ani slovensky? Ah, pardon, abych psal genderově vyváženě – multikulti SA-mani, SA-womani i SA-transgendeři.

Ale možná jsou prostě dnešní středoškoláci tak vzdělaní, že běžně hovoří holandsky dokonce i sami mezi sebou.

Nepodléhejme nějakým konspiračním teoriím o zahraničním vměšování. Vždyť i ta Victorie „Fuck EU“ Nullandová byla na Majdanu jen náhodou, protože měla zrovna čerstvě napečeno. Že?

Czexit je jediná možnost, jak přestat být krmelcem Evropy! 4. závěrečná část

March 16, 2018, 2:24 pm

≫ Next: I tisíciletou moudrost umí pražská kavárna postavit na hlavu

≪ Previous: Proč nosí barevní revolucionáři při demonstracích transparenty v angličtině?

$

0

0

Jaroslav Tichý
16. 3. 2018
V souvislosti se sílícím voláním našich voličů po odchodu z EU, která se mění prakticky den ze dne k horšímu, a to jak z hlediska svých pravidel tak i své podoby, sílí současně strašení našich občanů ze strany našich veřejných propagandistických prostředků a různých „odborníků“ ohledně obrovských negativních dopadů příp. Czexitu na naši zem a na její obyvatele. Protože jde o zavádějící a záměrně zkreslená tvrzení, pojďme si k celé záležitosti říci více.

1. část je ZDE http://www.novarepublika.cz/2018/03/czexit-je-jedina-moznost-jak-prestat.html 

2. část je ZDE http://www.novarepublika.cz/2018/03/czexit-je-jedina-moznost-jak-prestat_14.html#comment-form

3. část je ZDE http://www.novarepublika.cz/2018/03/czexit-je-jedina-moznost-jak-prestat_15.html

Shrnutí:

a/  je nepopiratelné, že s postupem času ubyde objem lidské práce v ekonomice obecně. Bude to však z důvodu objektivního (tj. náběhu průmyslové revoluce 4.0) a nikoliv subjektivního (jako důsledku našeho vystoupení z EU), jak záměrně nesprávně tvrdí někteří lidé u nás;

b/  k další obživě našich obyvatel, kteří definitivně ztratí možnost zaměstnání, bude třeba vyplácet minimální měsíční garantovaný příjem. Ten je zatím uvažován tak, že ho budou do-stávat všichni bez rozdílu, přičemž ti „ˇšťastnější“ budou moci si ještě přivydělat prací. (stát – a tedy my všichni – budeme fakticky dotovat podnikatele při vyplácení jejich zaměstnanců, které zaměstnají i po příchodu průmyslové revoluce 4.0.. Pochopitelně nikoliv za plný plat, neboť jim to bude umožňovat obrovský převis nabídky po pracovních místech nad poptávkou po nich;

c/  Minimální garantovaný měsíční příjem je v různých zemích kalkulován v různé výši, a to podle jejich ekonomických možností. V případě ČR by činil podle výpočtů ekonomů za současných podmínek cca Kč 6.000,-/osobu/měsíc, což je částka zcela nepostačující, zvláště za situace, kdy by tento minimální příjem byl vyplácen i namísto důchodů seniorům či v nemoci namísto náhrady ušlé mzdy apod.. Na rozdíl od většiny jiných členských zemí EU (či ekonomicky vyspělejších zemí obecně) na zavedení minimálního garantovaného měsíčního příjmu, který by umožňoval našim občanům (důstojné) přežití v současnosti, nemáme.

d/  je zřejmé, že dalšími dovozy migrantů do ČR (při jejich subjektivní, avšak zanedlouho i objektivní nevyužitelnosti na trhu práce) se popsaná situace našich obyvatel bude jen zhoršovat.

e/  další perspektiva se rýsuje ve výrobě náhradních dílů, v některých druzích služeb, v některých zemědělských oborech. To souvisí s přechodem od globalizace na glokalizaci, kdy skončí převážení ovoce a zeleniny, které si můžeme pěstovat doma, přes polovinu světa. Bude tedy zapotřebí podpořit rozvoj družstevnictví u nás, k čemuž vyzývají mezinárod-ní organizace vč. OSN již od r. 2008 (např. usnesení EP z července 2013). U nás dosud marně;

f/  v této situaci máme v zásadě tyto 2 možnosti, a to:

     A/  vyčkávat do doby, dokud od nás neodejdou zahraniční investoři v důsledku převedení výroby na robotizovanou formu u nich doma, a pak být jako stát postaveni do situace, kdy nebudeme mít rezervy na vyplácení ani té aktuálně kalkulované možné výše minimální měsíční garantované odměny nebo

B/   snažit se celou záležitost co nejdříve (ačkoliv i tak se zpožděním) řešit.

     K takovému řešení nemůžeme ale přistoupit jako člen EU. Nebude nám to umožněno, byla nám totiž předurčena úloha kolonie. To je i jeden z důvodů, proč ANS považuje za nezbytné vystoupit z EU.

g/ je třeba počítat s tím, že:

•          někteří tuzemští výrobci finančně nezvládnou investice do robotizace výroby, pokud si v průběhu dosavadní činnosti nevytvářeli rezervy v potřebné výši. Buď necháme padnout další továrny u nás, což naše problémy jen dále prohloubí, nebo bude nezbytná po-moc našeho státu s jejich financováním (jak dále uvedeno);

•          v dalších případech bude třeba obnovit některé v minulosti nesmyslně potlačené výroby či navázat na výroby, které zde přes svým odchodem přerušili zahraniční investoři, a to s ohledem na nutnost změnit strukturu průmyslové výrob v ČR a obnovit její širší paletu. Zde bude muset sehrát svoji roli i náš stát, a to

- jak z hlediska zajištění potřebného financování k provedení potřebných strukturálních změn (kdy bude důležité hledat a nalézat i alternativní zdroje financování těchto investic, tj. mimo zdroje západních bank, které nemají výraznější zájem na financování konkurence jejich vlastních firem u nás), tak i

- převzetí některých privátních podniků, jejichž majitelé nebudou schopni financovat investice vynucené postupující průmyslovou revolucí 4.0 a bude tak hrozit ztráta nejen zbytku zaměstnanosti v některých lokalitách (regionech), nýbrž i další nárůst nároků na zdroje státního rozpočtu k vyplácení minimálního měsíčního garantovaného příjmu.

Orientace prezidenta republiky M. Zemana na „politiku všech azimut“ je proto velmi prozíravá, byť to mnozí lidé u nás pochopí (a snad i docení) teprve dodatečně.

Jaké jsou tedy naše skutečné možnosti?

A/ nedělat nic a vyčkávat (tak jako obvykle) – a tedy čekat, až nás cizí investoři „vyžerou do mrtě“ a poté opustí (kdy vznikne armáda nezaměstnaných, která se obrátí s žádostí o podporu na náš „vyžraný“ stát), který na jejich podporu (nad postaru kalkulované počty) nebude mít prakticky ani korunu a dostane se do těžko řešitelné situace nebo

B/ začít řešit tyto problémy s předstihem (ač se zpožděním oproti skutečné potřebě). To však znamená vystoupit z EU, a to co nejdříve. A začít pracovat na sebe.

A ještě čtyři poznámky na závěr:

•          Takové řešení bude mít zcela určitě své náklady. Oproti úsporám a ziskům docílitelným naším odchodem z EU však výrazně nižší;

•          průmyslová revoluce nemá alternativu a přijde i k nám. Ať budeme ještě členy EU (tím hůře pro nás) nebo i když ještě předtím vystoupíme.

•          dojde tak k zásadním změnám ve struktuře průmyslové výroby u nás, ve struktuře našich odběratelů. Těžko budeme dodávat subdodávky či montovat pro někoho výrobky byť s lacinou pracovní silou, když si to každý investor bude schopen zajistit doma po-mocí robotů, a to laciněji. K odchodu většiny stávajících zahraničních investorů z ČR dojde tak v každém případě;

•          dojde nutně i k zásadní diverzifikaci našich odběratelů. Zčásti vynucené okolnostmi na straně těch stávajících, zčásti pak s ohledem na změny mezinárodní politické a ekonomické situace.

Zanechme tedy lží a matení lidí a pojďme se postavit k řešení této zásadní otázky. My všichni, neboť nás všech se to bude v té či oné formě dotýkat.

Jaroslav Tichý je aktivní v Alianci národních sil

I tisíciletou moudrost umí pražská kavárna postavit na hlavu

March 16, 2018, 2:45 pm

≫ Next: Ondráček neskončil, Ondráček trvá

≪ Previous: Czexit je jediná možnost, jak přestat být krmelcem Evropy! 4. závěrečná část

$

0

0

Lubomír Man
16. 3. 2018
Víte, co je to svoboda českého tisku a svoboda České televize, na jejiž obranu bylo ve středu svoláno shromáždění na Václavské náměstí a ve čtvrtek za její naplnění vyrazili školáci buď před své školy, nebo na náměstí svých měst? Pokud to nevíte, rád vám to prozradím. Nuže svoboda tisku a svoboda České televize, za které se v těch dvou dnech demonstrovalo, je svoboda pracovníků obou těchto oddílů českého mediálního prostoru psát, vysílat a pracovat pouze a výhradně k dobru a prospěchu jediné politické strany u nás, a to strany, která se nazývá TOP 09.


Až do nedávna ji vedl jeden z nejnenáviděnějších politiků naší země Kalousek, do sněmovny se probojovala až v závěrečných hodinách posledních voleb, a to s ušima až do krve odřenýma, čili se ziskem 5,31 % hlasů, nu a protože v nejakuálnšjších volebních preferencích se ani jednou nepřeškobrtala přes požadovanou pětiprocentní hranici, považuje se dnes za hotovou věc, že poslanci této strany(dnes je jich ve 200 členné poslanecké sněmovně sedm), zasedají v poslaneckých lavicích naposledy.

Je to tedy spíš už mrtvola, než živý organizmus, ale má zato to nejkomfortnější postavení v médiích. Vždyť dobře 90 procent toho, co např. vysílá Česká televize, slouží ve prospěch a k nejvyšší spokojenosti této pětiprocentní strany, a postavíte-li si tato dvě čísla k sobě, nemůže vás napadnout jiné slovo, než Kocourkov.

A právě za ten a za jeho udržení se demonstruje, a odpor proti tomuto Kocourkovu a Absurdistánu se v médiích a poté i lidmi těmito médií obalamucenými označuje za útisk médií, za útok proti svobodě tisku a médií vůbec, za návrat k totalitě atd.atd. I když samozřejmě, ve skutečnosti je všechno naopak, protože totalitou je právě ona praxe, kdy média a konkrétně Česká televize slouží z devadesáti procent pouhé dvacetině našich lidí, zatímco ostatním nezbývá, než tzv. sušit hubu či čučet na drát.

Samozřejmě, nespokojenost s takovýmto stavem budí nespokojenost, nadává se, ale nejčastěji jen u piva, protože běžet na Václavák nebo na Letnou, se už nikomu moc nechce, zvlášť když např.právě na té televizi lidé vidí, kam to z toho Václaváků a Letné nakonec vedlo.

Takže nakonec protestují jen jednotlivci, píší o mediální zvrhlosti do různých webů, jen např. já jsem proti neúnosnému a jednostrannému informování médií a České televize zveřejnil nejméně sto článků, některé z nich jsem věnoval i jednotlivým redaktorům, např. Vladimíru Kučerovi z ČT, Jitce Zlámalové s Echa, Klapáčovi z ČT, Moravcovi z ČT, Borkovi z ČT, Wollnerovi z ČT, Vitowské z ČT, a třebaže jsem slovíčka pro tyhle materiály nevybíral, nikdo mi za to, co jsem napsal (s výjimkou Wollnera), ještě pořádně nevynadal. Spíš bylo jen ticho.

Ale stalo se, že o tomtéž, slovy ovšem mnohem mírnějšími a navíc s odvoláním na odborný posudek jakési instituce Karlovy univerzity promluvil na své inauguraci prezident Miloš Zeman, a byla mela, o které jsem už shora mluvil: pozor, na stráž, svoboda je ohrožena, demokracie také, takže vzhůru na Václavák, potože co si to prezident vůbec dovoluje, že ano?

A u toho slova „dovoluje“ bych se nyní rád zastavil.

Quod licet Iovi, non licet bovi, čili Co je dovoleno bohu, není dovoleno býkovi, říká latinské přísloví, které prý sice zaznělo na jakémsi divadelním představení až začátkem 19. století, ale protože je odvozeno od starořímského Aliis si licet, tibi non licet, jež má téměř totožný význam, lze je považovat za moudrost více než dva tisíce let starou.

Ale co je dva tisíce let stará moudrost pro pražskou kavárnu, která protiprezidentské protesty iniciovala a zorganizovala, takže co by ji mohlo zastavit v tom, aby i tuhle starou opelichanu a prašivinu vyhodila do vzduchu a obrátila ji vzhůru nohama, A to tak, že jestliže proti jednostrannému a stranickému zaměření ČT mám dovoleno coby býk a ten nejobyčenější kmán dovoleno brojit já, dovoleno to coby Iovis nemá prezident Zeman.

Ten sice může mediální Kocourkov u nás pozorovat, ale není mu dovoleno k němu cokoliv dodávat. Jinak je bengál, tak pozor na to, pane prezidente!

A latinská moudra? Ta ať si blábolí, co chtějí. Terazky sme tu my! A to, třebaže už nás skoro nikdo nevolí. Ale to je nám víceméně jedno.

Ondráček neskončil, Ondráček trvá

March 16, 2018, 3:43 pm

≫ Next: Šimon Pánek agitoval mezi studenty krátce před jejich stávkou. Petr Žantovský si skládá dohromady nejen tyto souvislosti

≪ Previous: I tisíciletou moudrost umí pražská kavárna postavit na hlavu

$

0

0

František Kuba
16. 3. 2018  Literárky
V jedné písničce, třeba na rádiu Čas se můžeme doslechnout: „Středověk neskončil, středověk trvá…“. Leccos tomu nasvědčuje, inkvizitorů typu Miroslava Němcová, Magda Vašáryová, Petr Gazdík, Zbyněk Stanjura, Miroslav Kalousek a dalších máme přebytek, takže by se mělo uvažovat o urychleném exportu – i za cenu doplatku z naší strany. Jejich vnitřní pnutí způsobuje kumulaci negativní energie: Tímto jímajícím kondenzátorem se stala bohužel Sněmovna. Při nekontrolovaném vybití (jiskrou) může dojít k Majdanu. To by pochopil i takový budulínek jako je viceprezident Evropské komise Frans Timmermans.



Tímto se vracíme k článku Ondráček zvolen i hlasy ANO. Další důvod pro… (Právo 3. března. Poslanec Ondráček se naprosto logicky hájil a tak v tajném hlasování získal 79 hlasů, což stačilo k provolení do funkce šéfa komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. O několik dní později „dobrovolně“ (po hrubém nátlaku) z funkce odešel. Chtěl ochránit svoji rodinu před pravicovými nestoudnostmi.

To, co neustále vibrovalo ve vzduchu, bylo násilí členů pohotovostního pluku a údajné násilí Zdeňka Ondráčka. Kolik let už to je a kdo to bez zaujatosti historicky přiblíží: ÚSTR, CUTI? Doyen českých sloupkařů Jiří Hanák by snad použil termín jedna velká nepřerušovaná Sranda. Právě zde je dobré seznámit se s názory Jana Rumla, chartisty a ministra vnitra ČR na téma sledování občanů a jediný správný názor. Přirozeně, že chápu i některé pravicové politiky, pokud by se měli na mikrofon a kamery zpovídat ze své byznys minulosti.

Pravicové násilí

Vážné věci bývají nezřídka spojeny s komičnem. Když jsem se z ČT dozvěděl přímo od Miroslava Kalouska. Byl to příběh, jak protestoval proti tehdejšímu režimu, jak prchal s jinými před dvěma závorami příslušníků SNB, a jak před pasáží, kde se chtěli demonstranti ukrýt, na ně čekala ulička dalších esenbáků s dlouhými zásahovými obušky a mlátili je po zádech.

Podle četných a vysoce hodnověrných vystoupení pana Kalouska, by řada našich přemýšlivých občanů mohla požadovat vyšetření dotyčného se skeny mozku. Že on nedostal jen po zádech? V amnézii se mu to mohlo vytrácet. Z depresivního alkoholismu nelze pana Kalouska ani na okamžik podezřívat. Jenže prevence není obsah kredence, takže po tomto opatření snad budeme tohoto vášnivého diskutéra vidět i v další evoluci Sněmovny Parlamentu ČR.

A jsme zase u násilí; nebyl to snad tento nestárnoucí poslanec, který dal jistému mládenci facku a byl přinucen v přestupkovém řízení zaplatit tisíc korun? A dále, nebyl to snad Mirek Topolánek, který při ochraně své druhé manželky paní Talmanové fyzicky usměrnil jistého „otravujícího člověka“.

A nebyla to snad první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženia, která dala na jednání zastupitelstva Prahy 2 facku zastupiteli Danu Richterovi? Přirozeně, že tento hledá satisfakci, zatím na oddělení správních agend této městské části. Ale nejen to, řada politiků má zbraně, které skrytě nosí. Jak jsou na tom psychicky?

Ani nechci domyslet, co by se před lety stalo, kdyby obdobní horkokrevní jedinci nosili uniformy SNB, nebo nás sledovali v civilu. Prostě měkká a sametová by se podle scénáře Václava Havla (1986) nemohla vůbec konat.

Pokud bychom to pojali výrazivem bývalého učitele „jednotřídky“ Petra Gazdíka, tak bychom zákonitě museli konstatovat, že v této zemi řádí pravicové bojůvky! Nemyslím si to.

Proč to všechno?

Začněme nedávným twitterem z Hospodářských novin. Zde se praví: V 80. a 90. letech se Singapur i díky soustavné, léta trvající politice silné vlastní měny stal „asijským tygrem“ a dnes je třetí nekonkurenceschopnější ekonomikou světa, se třetím nejvyšším HDP na hlavu. To my jsme raději razili politiku slabé měny… a jsme pořád montovnou. To říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

A já s ním bezezbytku souhlasím. Po Ondráčkovi se chtěly nekončící omluvy, po našich (miliardářských setsakra poctivých nabyvatelích) se nechce nic, jsou již za devíti horami a devíti řekami a jejich „plavební koridory“ se dále rozšiřují a prohlubují…

A to jsou důvody permanentního hudrování pravice. Tento stát, jak se domnívám, nemá paradigma rozvoje. To ostatně nemá žádná kolonie, že? Totální neúspěch, jak se domnívám, po roce 1989 je výsledkem konání pražské honorace, která už dávno nepotřebuje zrcadlo, je zahleděna do sebe. Objeví se Lewis Carroll a řekne názor na kamery? Vždyť za zrcadlem je tolik zajímavých věcí, kteréjen z pohledu koupelny nesou stigma „Pražské tabu“.

Autor příspěvku nebyl členem KSČ, ani LM, nesloužil u SNB, není členem KSČM.


Zdroje:

• Za Sobotkou přijíždí Junckerův „komisař pro lepší regulaci“. Řekl třeba: Vám vadí židovský původ George Sorose. Místo jednoho uprchlíka nám dáte 6 700 000 Kč. Parlamentní listy 13. 6. 2017.
• Vztažně k odstavci 3. Vzdělávací projekt ÚSTR ukazuje světu život v komunistickém Československu. Parlamentní listy 15. 10. 2016
• Heslo Udženija. Deník Právo, 1. března, s. 4. Článek pod názvem: Udženija dala facku zastupiteli, hrdě se k ní hlásí.
• Lewis Carrol Alenka v kraji divů a za zrcadlem. ALBATROS, Praha 1970.

Šimon Pánek agitoval mezi studenty krátce před jejich stávkou. Petr Žantovský si skládá dohromady nejen tyto souvislosti

March 17, 2018, 2:55 am

≫ Next: Trump ruší globalizaci

≪ Previous: Ondráček neskončil, Ondráček trvá

$

0

0

Petr Žantovský

Petr Žantovský  - Týden v médiích

17. 3. 2018  ParalmentníListy
Za velmi sympatický počin na mediálním poli lze z uplynulého týdne považovat článek na serveru Pravý prostor, který se věnuje tzv. Pražskému studentskému summitu a z pohledu dospělého člověka směšnému vystoupení Šimona Pánka z organizace Člověk v tísni. Petr Žantovský má slova chvály i pro Mirku Spáčilovou za text, kterým trefně zhodnotila dění při předávání cen soutěže Český lev. Především za upozornění, že většina vyznamenaných hraných děl prošla bez většího diváckého zájmu, a když byla příležitost se o nich něco dozvědět, dostalo publikum od tvůrců politické školení.

Piráti na jednání poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti poukázali na rizika spojená se sdělením Evropské komise s názvem „Boj proti nezákonnému obsahu online“. Cílem tohoto dokumentu je zvýšit odpovědnost online platforem jako je Facebook nebo Seznam za nezákonný obsah, který nahrají uživatelé. „Už několikrát jsem upozorňoval, že stále čekám, kdy Piráti vyjdou se svým původním hlavním tématem, jako je svoboda internetu, boj proti kopírovacímu monopolu a všechny ty svobody, které se velice úzce dotýkají všech, kteří respektují svobodu slova na prvním místě. A stále mi to chybělo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V úterý se tedy konečně dočkal, když Piráti ve svém následném prohlášení radikálně brojí proti zmíněnému sdělení Evropské komise. „Sdělení nebo doporučení Evropské komise formálně představují předstupeň její směrnici. A toto sdělení znamená, že podle Evropské komise by za nezákonné obsahy platforem, jako je Facebook, Seznam, neboli vyhledávače, sociální sítě a tak dále, odpovídali právě jejich provozovatelé, nikoli uživatelé, kteří ho tam vkládají, což je samo o sobě naprosto absurdní. Ti, co se touto problematikou zabývají, vědí, že to je takový fígl, jak obejít skutečnost, že se jedná o další krok k cenzuře internetu,“ upozorňuje mediální analytik. 

Je to krok k cenzuře a zasahování proti svobodě slova

Přesunutí odpovědnosti za internetové obsahy na provozovatele podle něj znamená vytvoření obrovského prostoru pro autocenzuru těchto provozovatelů. „A to už vůbec nemluvím o tom, že ti provozovatelé – Facebook nebo Google – jsou namnoze domluveni i na úrovni vlád a ministerstev třeba i s Českou republikou o tom, že budou ze svých platforem vymazávat určité obsahy, které se někomu nehodí do krámu. Každopádně to je jako říct, že za vraždu na zadním sedadle dálkového autobusu, kterou tam spáchal jeden člověk na druhém, může šofér toho autobusu nebo dokonce firma, která tu autobusovou linku provozuje. To je stejně absurdní. To sdělení Evropské komise přináší zcela jasně možnost cenzurovat, možnost více a více zasahovat proti svobodě slova,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Potěšilo ho, že s tvrzením o nepřípustnosti něčeho takového přišli právě Piráti, kteří to mají dlouhodobě v programu. „Jejich argumenty jsou jasné, logické. Když jsou na internetu nějaké obsahy, které mohou porušovat trestní zákony, jako je vyzývání k terorismu a podobně, tak se tím přece musí zabývat policie a orgány činné v trestním řízení, a ne nějaký provozovatel. Vždyť provozovatel jednak nemá žádný soubor pravidel a kontrol, ale především nemá žádné oprávnění zastupovat orgány činné v trestním řízení v posuzování toho, co je a co není nevhodný obsah na internetu. Takže tleskám Pirátům a věřím, že si to i ostatní politické strany v Poslanecké sněmovně a ve vládě vezmou k srdci a budou se pečlivě starat o svobodu slova našich občanů,“ poznamenává mediální odborník. 

Filmaři si politickými agitkami pod sebou podřezávají větev

Pochvalu kromě Pirátů si od něj v tomto týdnu vysloužila i šéfka společné kulturní rubriky MF DNES a serveru iDNES.cz Mirka Spáčilová. „Znám ji od roku 1984, je divadelní, televizní i filmovou recenzentkou, s jejím hodnocením nějakých audiovizuálních děl někdy souhlasím, někdy nesouhlasím, ale je to zkušená novinářka. A o tom, že má mozek na pravém místě, mě přesvědčila článkem z neděle, který se jmenuje ‚České lvy vyhrála politika. Čímž filmaři dovršili svou zkázu.‘ Podstatou toho článku je kritika průběhu udílení cen 25. ročníku soutěže Český lev, jehož slavnostní ceremoniál byl naprosto jednoznačně zneužit jako politická agitace,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ceremoniál přenášela Česká televize, a to nejednoho z oceněných patřičně rozvášnilo. „Paní Spáčilová to píše docela názorně, když popisuje, jak vypadaly děkovné proslovy, cituji: ‚Nejlepší dokument: politická výzva, a to hned ve dvojím podání. Kostýmy: politika. Herečka v hlavní roli: politika. Televizní film: politika. Televizní seriál: politika, dokonce s apelem Nevolte Miloše Zemana – jako by se snad teprve schylovalo k prezidentským volbám.‘ Musím říct, že z této výzvy si dělal legraci i pan prezident ve středu na Hradě při koncertu na počest své inaugurace do druhého funkčního období. A paní Spáčilová ve svém textu také velice správně píše, že filmaři, kteří tohle dělají, si v podstatě pod sebou podřezávají větev,“ kvituje její postřeh mediální analytik.

 

O vyznamenaných filmech se divák vůbec nic nedozvěděl

Umělci tím veřejnosti o sobě pouze sdělují, že tu nejsou od toho, aby propagovali domácí českou kinematografii. „Ani od toho, aby točili kvalitní české filmy nebo televizní produkci, aby zaujali tím, co opravdu umí, ale vlastně se baví jenom o politice, a to ještě způsobem, který není vždy úplně korektní. A pak se diví, jak také správně píše paní Spáčilová, že ze šesti vyznamenaných hraných děl se v kinech loni výrazně prosadila dvě, možná tři, zejména film Po strništi bos. A všechno ostatní prošlo v podstatě bez většího zájmu publika. A když má publikum příležitost něco se o těch filmech dozvědět, tak místo toho, jak píše Spáčilová, dostalo publikum v sobotu večer politické školení,“ připomíná Petr Žantovský.

Poukázala rovněž na to, že tohle politické školení je přesně vodou na mlýn kritiků České televize a navíc další krok k sebevraždě českého filmu. „Myslím, že shrnula problém velmi přesně. Jestliže se budou neustále zneužívat platformy, už jsme to viděli na různých vyhlášeních jako třeba na cenách Anděl, kdy paní Dusilová s panem Kollerem ronili krokodýlí slzy nad možností, že by byl znovu zvolen prezidentem pan Zeman, nebo nad jinými záležitostmi. Přitom tohle jsou platformy, kam taková vystoupení nepatří a kde si ti sami, kdo to prezentují, vlastně dávají vlastní branku a zavdávají oprávněný podnět ke kritice na svoji adresu. Takže velká jednička pro paní Spáčilovou,“ dodává mediální odborník.

 

(celý text hodnocení týdnu v českých médiích najdete zde)

---

Trump ruší globalizaci

March 17, 2018, 2:59 am

≫ Next: Craig Murray ještě přidává a označuje „Story o novičoku“ za nové vydání podvodu o iráckých zbraních masového ničení

≪ Previous: Šimon Pánek agitoval mezi studenty krátce před jejich stávkou. Petr Žantovský si skládá dohromady nejen tyto souvislosti

$

0

0

Zbyněk Fiala
17. 3. 2018  VašeVěc
Nedivil bych se, kdyby po náměstích začali běhat levičáčtí nepřátelé globalizace s portréty Donalda Trumpa, tak jako se za kulturní revoluce nosil Mao. Jeho údery na volný obchod jsou systematické a míří stále hlouběji. 


Ve vztahu k Číně mají americká cla na ocel a hliník jen symbolický význam a pro čínské ministerstvo obchodu je to fakticky jen výzva ke střehu. Podle New York Times z Číny pochází jen 2 procenta amerických dovozů oceli a tyto dovozy představují jen jednu tisícinu celkové čínské produkce tohoto univerzálně široce využitelného kovu. Tento podíl je tak malý také v důsledku obrovské čínské nadprodukce, která trápí vedení ČLR už delší dobu.

Nadprodukce oceli a uhlí se objevila už mezi významnými tématy ekonomické části jednání loňského sjezdu KS Číny, kde padlo jasné rozhodnutí, že podpora nadbytečným státním výrobcům musí skončit a bude zároveň součástí finanční konsolidace průmyslového sektoru, kde nebezpečně narůstala zadluženost. Skřípnout se měla především úvěrová podpora exportu oceli, protože tím se plechovka nadvýroby odkopávala jen dál po cestě.

Zavřít fabriku je samozřejmě těžké, protože lidé přijdou o práci, a to je nejen v komunistické zemi i problém vlády. Ale vývoz surové oceli je ekonomický pravěk a místa musí vznikat jinde. Čína proto při stejné příležitosti zároveň vyhlásila strategii přeměny ve vedoucí technologickou mocnost, která má velké cíle už pro rok 2025.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit dovozy oceli a hliníku bychom tedy mohli hodnotit jako krok v souladu se závěry posledního sjezdu komunistické strany Číny. Obchodní partneři USA to možná nehodnotí přesně takhle, ale vidí jasný rozpor s neoliberální ekonomickou věroukou, kde bariéry pro obchod jsou špatně a jejich systematické odstraňování, například mezinárodními dohodami o volném obchodu, jen dobře.

Proč si Čína nebere příklad třeba z Česka? Z pohledu zmíněné věrouky bychom měli mít radost z toho, že ČR představuje nejotevřenější ekonomiku EU, ne-li světa. Vždyť 80 procent českého HDP vznikne tak, že něco přivezeme a zase odvezeme. Správnost tohoto přístupu potvrzuje nejvyšší ziskovost českého nefinančního sektoru v EU, jejímž plodem je pak nejmocnější proud dividend a dalších efektů pro zahraniční partnery, takže země nabízí v podílu na zisku a skrytých způsobech odsávání hodnoty stabilně nějakých 700 miliard korun ročně.

Ve skutečnosti čínská zkušenost není od té české až tak vzdálená. To, co my odevzdáváme našim milým partnerům v penězích, dává Čína ve zboží. Obchodní schodek Spojených států vůči Číně dosáhl loni rekordních 375 miliard dolarů. To znamená, že v běžné výměně zboží byl tento objem dodán zadarmo, přesněji na dluh. Jde však o typ dluhu, který se nikdy nesplácí, pouze se kryje emisemi dlužních cenných papírů. Ovšem v době zvyšování úrokových sazeb – dosud byly na nule – tyto papíry ztrácejí část tržní ceny, což je totéž, jako by se část těchto papírů stávala zcela bezcennou. O vývozu zadarmo tedy není pochyb.

Takový stav nemůže trvat věčně. USA nemají obchodní schodek jen s Čínou. V obchodování s celým světem dosáhl schodek obchodní výměny zboží a služeb 566 miliard dolarů a je největší od roku 2008.

https://www.nytimes.com/2018/02/06/us/politics/us-china-trade-deficit.html

Těžko se divit, že s tím Trump chce něco dělat. A Česká republika by možná udělala dobře, kdyby v této věci stála na straně Spojených států a Číny. Tedy kdyby si začala všímat slabin současného hospodářského modelu založeného na neudržitelné mezinárodní nespravedlnosti a bezohlednosti, neboť toto chování je zdrojem obrovských makroekonomických i společenských nerovnováh. A nerovnováhy představují zranitelnost národních ekonomik v případě, že se zahraniční toky přetrhnou a trhy splaší, takže začnou ničit hodnotu. V takových situacích by nebylo na rozdávání, a nebylo by ani pro nás. V lepším případě by nebylo jen pro nás, jak ukazuje rok 2011, kdy český bankovní sektor, patřící zahraničním vlastníkům, měl rekordní zisky, zatímco zbytek naší ekonomiky mířil do druhé vlny poklesu.

Čelit tomu lze posílením role vlastní domácí výroby a domácí spotřeby. Takhle ostatně unikli Poláci světové finanční krizi, protože si uchovali velký rozsah vlastní výroby pro domácí spotřebitele, kterým bylo hroucení amerických investičních bank šumafuk. Polsko jediné z EU nemělo v roku 2009 pokles HDP. Závěr je jasný, globalizace ať běží tam, kde je nenahraditelná, ale ať má protiváhu tam, kde nahraditelná je.

Trump samozřejmě nemá v předsíni nástěnku se závazky, že splní a přeplní úkoly sjezdu komunistické strany Číny. I když s určitostí to tvrdit nemůžeme, nezávislé vyšetřování této věci ještě nezačalo, a až začne, dopadne to jako s ruskou spojkou. To, že nejsou žádné důkazy, je jen důkazem rafinovanosti podezřelého.

Ale žerty stranou. S ocelí a hliníkem Trump Čínu neohrozí. Víc to postihne Brazílii nebo Kanadu, a rozčiluje se i EU. Prvotní obavu představuje riziko, že exporty oceli, pro které nebude v USA místo, budou hledat odbyt v Evropě a začnou cenovou válku s místními výrobci. To by přinutilo EU také k ochranným opatřením. Boj proti globalizaci by si připisoval první body.

Tím to ale nekončí. Americký deník New York Times přináší zprávu, že na cestě jsou další americká obchodní opatření, teď už namířená přímo na Čínu, ze které by to mělo vyždímat 30 miliard dolarů ročně. Vlastně by měla zaplatit jakýsi desátek z obchodního schodku. Tato opatření budou orientována na sektor špičkových technologií, kde prý USA čelí ztrátám intelektuálního vlastnictví. Děje se to prostřednictvím akvizic amerických technologických společností, které pak musí předat své zkušenosti a znalosti čínským partnerům. Součástí opatření tedy budou i omezení pro čínské investory. A protože akce vyvolává reakci, držte si klobouky, pojedeme z kopce.

https://www.nytimes.com/2018/03/15/us/politics/trump-china-trade-measures.html

Vítr na moři se změnil. Začíná to dout směrem k přístavu a naše obchodní koráby by měly nechat svinuté plachty a kotvu ve vodě. Čína si začne víc hledět bližších partnerů a domácích spotřebitelů a podobný směr úvah nutně vzklíčí i v EU. Kdyby byla protiglobalizační iniciativa trvale jen v Americe, může to zároveň zlepšit vztahy EU s alternativními partnery. Představa, že to napraví nějaké mezinárodní dohody o volném obchodu (už se ozývají nápady vzkřísit z hrobu TTIP), přehlíží, že nejde o problém dobré vůle.

Volný obchod dodrancoval, co mohl, a dostáváme se do fáze, kdy není co brát. Není to konec světa. Je to konec starého světa. Tak to chodí, jiný starý svět předtím skončil pod náporem páry a hvízdání vozů bez koní. Jestli je to fanouškům volného trhu líto, ať na to přispívají ze svého.

- - -

Craig Murray ještě přidává a označuje „Story o novičoku“ za nové vydání podvodu o iráckých zbraních masového ničení

March 17, 2018, 3:09 am

≫ Next: ...Že to máte zapotřebí dělat takovouhle práci...

≪ Previous: Trump ruší globalizaci

$

0

0

17. 3. 2018        Nachdenkseiten
Již včera jsme v našem článku „Salisburská báchorka – co zatajují média a politika v případě ruského dvojitého agenta?“ navázali na úvahy bývalého britského velvyslance Craiga Murray[*], který se ve svém, dnes již v sociálních médiích velmi rozšířeném článku „Russian to Judgement“ kriticky kvalifikovaně vyjadřuje k „oficielní verzi“ událostí v Salisbury. Včera Murray ještě posílil tento postoj ve svém druhém článku, ve kterém na základě oficiálních dokumentů Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dokládá, že oficiální britská verze nemůže vůbec odpovídat pravdě. Náš kolega WM přeložil článek Craiga Murraye* pro NachDenkSeiten z angličtiny.
Story o novičoku je v zásadě novým vydáním podvodu o iráckých zbraních hromadného ničení.  
*bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu

Nedávno, v roce 2016, uveřejnil Dr. Robin Black, vedoucí průzkumné laboratoře jako jediného zařízení pro chemické zbraně ve Velké Británii v Porton Down, a někdejší kolega Dr. Davida Kellyho (pozn. red.: Kelly byl expertem na chemické zbraně a Whistleblower, který uveřejnil lež zpravodajských služeb o iráckých zbraních hromadného ničení a poté za podivných okolností přišel o život), v renomovaném vědeckém časopise článek, v němž uvádí, že důkazy pro existenci novičoků jsou velmi sporé a složení těchto látek neznámé.

V posledních letech se velmi často spekulovalo o tom, že na počátku 70. let byla v Rusku jako součást takzvaného Foliant programu rozvíjena čtvrtá generace nervových plynů, novičoků s cílem najít bojovou látku, která by vylučovala defenzivní protiopatření. Informace o takových chemických sloučeninách byly na veřejnosti velmi omezené, většina z nich pocházela od ruského disidenta a vojenského chemika, který se jmenuje Vil Mirzayanov. Nikdy však nebylo uveřejněno nezávislé potvrzení o struktuře nebo vlastnostech takovýchto chemických sloučenin.

Citováno z: Robin Black. (2016) Vývoj, dřívější použití a vlastnosti chemických bojových látek. Royal Society of Chemistry

Přesto však nyní britská vláda tvrdí, že jen tak může identifikovat substanci, kterou její vlastní výzkumné středisko pro biologické zbraně nikdy dříve nevidělo a jejíž existence není potvrzená. A je to ještě horší: vláda tvrdí nejen, že je schopna identifikovat tuto látku ale také prokázat, odkud prý pochází. Pokud budeme mít před očima publikaci Dr. Blacka, pak je zcela zřejmé, že to nemůže být pravda.

Mezinárodní experti pro chemické zbraně sdílejí názor Dr. Blacka. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je oddělením OSN se sídlem v Den Haag. Zde je uvedena zpráva jejího vědeckého oddělení z roku 2013, v němž byli zástupci USA, Francie, Německa a Ruska a jejíž grémium reprezentoval Dr. Black (Velká Británie):

(Vědecká rada) zdůrazňuje, že stanovení pojmu jedovatých chemikálií v dohodě, zahrnuje všechny potenciální chemické sloučeniny, které mohou být použity jako chemické zbraně. Co se týče nových jedovatých sloučenin, které nejsou uvedeny v seznamu chemických látek, které by však mohly být rizikové z hlediska této dohody, poukazuje vědecká rada na „novičoky“. Označení „novičok“ je používáno v publikaci jednoho z někdejších sovětských vědců, který se vyjádřil, že bádá v oblasti nové třídy nervových plynů, které by mohly být použity jako binární chemické zbraně. Vědecká rada by tak ráda konstatovala, že nedisponuje dostatečnými informacemi k tomu, aby se mohla vyjádřit k existenci nebo k vlastnostem „novičoků“ . (OPCW, 2013)

OPCW: Zpráva vědecké rady o vývoji ve vědě a technologii pro třetí konferenci/ Berichtskonferenz, 27. března 2013

OPCW byla skutečně tak skeptická ohledně existence „novičoků“, že rozhodla za souhlasu USA a Velké Británie, aby „novičoky“ i jejich předchůdce uvedla na svůj seznam zakázaných látek. Zkrátka široká obec vědců předpokládala, že Mirayanov sice pracuje na problému „novičoků“, avšak pochybuje o úspěšnosti této práce.

Vzhledem ke skutečnosti, že OPCW zaujala stanovisko, že existence „novičoků“ je pochybná, bylo by nesmírně důležité, aby Velká Británie poskytla OPCW takový vzorek, pokud takový vůbec vlastní. Velká Británie totiž podepsala s OPCW závaznou smlouvu, aby tak jednala. Rusko následně podalo podle nepotvrzených zpráv (pozn. red.: Tento požadavek byl již potvrzen) žádost k OPCW, aby Velká Británie předložila vzorek tohoto materiálu ze Salisbury za účelem jeho prozkoumání.

Ale Velká Británie se tomu brání.

Proč?

Další částí obvinění ze strany Mayové je, že „novičoky“ mohou být vyráběny pouze v určitých vojenských zařízeních. Toto je ovšem doložitelná nepravda. Pokud „novičoky“ skutečně existují, pak byly údajně koncipovány tak, aby mohly být bez námahy vyráběny v každé chemické laboratoři – to byla jejich hlavní vlastnost. Jediným reálným důkazem existence novičoků bylo vyjádření někdejšího sovětského vědce Mirzayanova. A ten napsal:

Nemělo by se zapomínat, že chemické sloučeniny předchůdců A-232 nebo jejich binární varianty novičok-5 jsou obvyklými organofosfáty, které lze vyrábět i v menších chemických továrnách, které vyrábějí také takové produkty jako hnojiva a pesticidy.

Vil S. Mirzayanov, „Odhalení o sovětském/ruském komplexu chemických zbraní: Z pohledu insidera“, v Amy E. Smithson, Dr. Vil s. Mirzayanov, Gen Lajoie a Michael Krepon, Zničení chemických zbraní v Rusku: Problémy a perspektivy, Stimson Report N° 17, říjen 1995, str. 21
Z vědeckého hlediska je nemožné pro Porton Down, aby byl schopen doložit ruský původ novičoku, když dosud nikdy neměl k dispozici ruský vzorek pro porovnání. Je možné, že nalezli vzorek identický se vzorcem, který publikoval Mirzayanov. Avšak s ohledem na to, že tento vzorec byl uveřejněn již před dvaceti lety, tak to není žádný důkaz ruského původu tohoto vzorku. Pokud je Porton Down schopen látku synteticky vyrábět, pak to mohou kromě Rusů vyrábět i mnozí další.

A konečně: Mirzayanov je uzbecké jméno a program Novičok tedy zřejmě existoval a realizoval se sice v Sovětském svazu ale daleko od dnešního Ruska, v Nukusu v dnešním Uzbekistánu. Osobně jsem navštívil továrnu na chemické zbraně v Nukusu. Byla demontována a všechny zásoby byly s jistotou zničeny a veškerá zařízení podle toho, co si pamatuji z doby, kdy jsem tam byl jako velvyslanec, byla odstraněna americkou vládou. Ve skutečnosti nikdy neexistoval důkaz pro existenci „novičoku“ v dnešním Rusku.

Shrnutí:

1. Porton Down potvdil ve svých uveřejněných příspěvcích, že nikdy nespatřil nějaké ruské „novičoky“. Britská vláda nemá žádné informace, které by odpovídaly něčemu takovému jako je „otisk prstů“, jako např. nečistoty, podle nichž by bylo možné jednoznačně přiřadit tuto substanci Rusku.

2. Až do dneška nebyl ani Porton Down ani světoví experti Organizace pro zákaz chemických zbraní přesvědčeni o existenci „novičoků“.

3. Spojené království se zdráhá předložit OPCW vzorek této látky

4. „Novičoky“ byly vyvíjeny hlavně proto, že by mohly být vyráběny na základě běžných součástí v každé vědecké laboratoři. Američané prostudovali a strhli zařízení, která tuto substanci vyvíjela. Neodpovídá pravdě, že by jí mohli vyrábět pouze Rusové, pokud tak mohl činit každý.

5. Program „novičok“ byl umístěn v Uzbekistánu a nikoli v Rusku. Dědictví tohoto programu nepřešlo na Rusy, nýbrž bylo dále postoupeno Američanům v dobách jejich spojenectví s Karimovem.

S velkým poděkováním zdrojům, které v této době ještě nelze jmenovat.

Craig Murray je bývalý kariérní diplomat v britském ministerstvu zahraničních věcí. Svůj poslední post jako velvyslanec v Uzbekistánu musel Murray opustit v roce 2004 poté, co se kriticky vyjádřil k porušování lidských práv ze strany, na Západě velmi oblíbeného uzbeckého diktátora Karimova. Od té doby píše Murray na svém blogu craigmurray.org.uk.

Pozn.překlad. (z Wikipedie)

David Kelly CMG (* 17. května1944 v Rhondda, Wales; † 17. července2003 vAbingdonu, Oxfordshire) byl britiskýmikrobiolog, expert na biologické zbraně a poradce britiského ministerstva obrany. Široké veřejnosti se stal známý především s ohledem na okolnosti jeho úmrtí.

Vědec, specialista virolog bádal v oblasti obrany vůči bojovým biologickým a chemickým látkám. V letech 1991 až 1994 zkoumal ruský program biologických zbraní. Kelly se jako pověřenec OSN podílel na první kontrolní misi v Iráku. V letech 1994 až 1997 byl celkem 37 krát v oblasti Perského zálivu.

Měl být údajně hlavním zdrojem (Whistleblower) pro jednu zprávu BBC , v níž vytýkal britské vládě, že zveličovala zprávy tajných služeb o iráckých zbraních hromadného ničení; především Alastair Campbell, ředitel pro komunikaci premiéra Tonyho Blaira, měl údajně trvat na tom, aby se ve složce o Iráku, a to i proti odporu Secret Intelligence Service, objevila věta, že irácké zbraně ABC-by bylo možné uvést během 45 minut do stavu bojové pohotovosti. Proto byl Kelly 15. července 2003 vyslýchán před vyšetřovacím výborem britského parlamentu. Přitom měl být vystaven velkému tlaku. Kelly přiznal, že se setkal s reportérem BBC Andrew Gilliganem. Nicméně popíral, že by informace k článku pocházely od něj.

David Kelly opustil dne 17. července 2003, dva dny po slyšení před vyšetřovacím výborem, kolem 15 hodiny svůj dům v Abingdonu, aby se prošel. O den později byl nalezen mrtev o několik kilometrů dále od svého bydliště s proříznutou žílou na předloktí. Žíla byla proříznuta jeho vlastním kapesním nožem, ale nevyskytovaly se na něm žádné otisky prstů. Vedle něj ležela prázdná krabička s tabletami proti bolesti jeho manželky. Množství látky proti bolesti Coproxamol nalezené v jeho těle odpovídalo zhruba jedné třetině letální dávky.

Podle údajů policie, jejíž pátrání v rámci operace 'Operation Mason' oficiálně započalo již v době, kdy se Kelly teprve chystal na procházku, nebylo možné zjistit cizí spoluúčast.

Pět let po smrti citoval list Daily Mail Kellyho přítelkyni, která tvrdila, že Kelly by nemohl nikdy někoho zabít tím méně sebe.

Ve zprávě ministerstva spravedlnosti ze 22. října 2010, uveřejněná zpráva patologa a toxikologická expertýza dokládají tezi o sobevraždě.

Vybrala a přeložila PhDr. Jitka Kňourková

...Že to máte zapotřebí dělat takovouhle práci...

March 17, 2018, 3:29 am

≫ Next: Zemana a Babiše do koše! Kam s Kalouskem a s Němcovou? Fica do basy! Kam s Kiskou?

≪ Previous: Craig Murray ještě přidává a označuje „Story o novičoku“ za nové vydání podvodu o iráckých zbraních masového ničení

$

0

0

17. 3. 2018

Zemana a Babiše do koše! Kam s Kalouskem a s Němcovou? Fica do basy! Kam s Kiskou?

March 17, 2018, 3:38 am

≫ Next: Třetí světová válka je za dveřmi – jak se těšíte?

≪ Previous: ...Že to máte zapotřebí dělat takovouhle práci...

$

0

0

Zdeněk Hrabica
17. 3. 2018
Před námi se denně rozprostírá prapodivný svět. Kdysi Karel Čapek poznamenal, že se starými lidmi prý starý svět odchází, s mládím nový svět přichází. Stejně jako Karel Čapek napsal, že existuje život před psem a se psem. To už je přece jenom laskavější. Můj přítel Egon Bondy napsal a sdělil mi, že nad světem jednou pevně zavládnou nedospělci, v každém jazyce jim říkají jinak. Budou ovlivňovat konzumní pravidla, nutit své rodiče, aby byli inn. Hitler hnal v posledním záchvěvu do války nezralé dorostence a žehnal jim na smrt. Nakonec nad smrtí zvítězil život!

Svého času dali jinde jiní početným houfům skoro dětí do rukou knížečky, aby jimi mávali nad hlavami. Aby hnaly nezralé děti odrostlé k převýchově a k prozření. Už jsme je dohnali!

Na pražském pidiprostoru – na Náměstí Václava Havla – vedle Národního divadla – se před několika dny shromáždily stovky středoškolských studentů, aby hlasitě demonstrovali u drátěného srdce za demokracii a svobodu. Za svobodu projevu v České televizi, za dodržování Ústavy – proti Zemanovi a Babišovi.

Tři nezralé dvanáctileté děti - ze ZŠ Svaté Voršily – ve světle ramp zde pronesly srdceryvný projev k demonstrantům proti Zemanovi, proti Babišovi, proti návratu komunismu. Kály se, že zatím nemají volební právo, ale jednou jim bude patřit tento momentálně podlý svět.

Dav jásal, dav běsnil. Pryč se Zemanem, pryč s Babišem! Byl jsem u toho!

Večer na mne sypali jiní – tentokrát mnohem dospělejší z České televize obrazy rozbouřeného padesátitisícového davu na bratislavském Náměstí Slovenského národního. Dav žádal předčasné volby, ozvaly se hlasité výkřiky a nápisy „Fico do basy“.

V Praze mluvil k Čechům z České televize slovenský velvyslanec Peter Weiss! Musel předeslat, že v Praze zastupuje hlavu svého státu. Neopomenul vzpomenout, že tato nenadálá situace, která se rozlévá už nejenom do slovenských, ale i českých měst - nahrává kotlebovcům a komunistům. Boží prostoto, to snad ani ne! Pamatuji, když mladí nosili před více než dvěma desetiletími placky s nápisem Havel na Hrad a I love Peter Weiss!

Další demonstrace jsou na obzoru! Moderátor odkazuje na Gustáva Husáka, prý normalizátor při vzbouřeních nabádal, aby zůstal čas na práci! Fuj, řičel dav. Nezbývá než chvíli počkat, co bude dál!

Ilustrace z denního tisku

Třetí světová válka je za dveřmi – jak se těšíte?

March 17, 2018, 4:05 am

≫ Next: Občané a děti kapitalismu

≪ Previous: Zemana a Babiše do koše! Kam s Kalouskem a s Němcovou? Fica do basy! Kam s Kiskou?

$

0

0

Michal Brand
17. 3. 2018
Současné dění na geopolitické scéně čím dál více směřuje k rozpoutání třetí světové války. Světové války mezi velmocemi – USA (a vazalové) vs. Rusko-Čína. 
USA okupují část Sýrie V Sýrii USA nelegálně okupují území a staví si svoje vojenské základny na území cizího státu bez souhlasu jeho legitimní a demokraticky zvolené vlády. Na těchto základnách a na základnách v Jordánsku cvičí a vyzbrojuje islámské teroristy. „Svobodná a nezávislá média“ tyto islámské teroristy cudně přejmenovala na „bojovníci za demokracii“ a na „demokratická opozice“. 


A když už je z toho „novinářům“ samotným těžko, dovolí si použít dokonce i termín „rebelové“. Ale ne příliš často, aby se Velký Bratr nezlobil a aby si tak „novináři“ nezkazili kariérní postup v hierarchii propagandy. Co také čekat od „novinářů na úvěr (hypoteční)“ (mortgaged journalists).

Více než polovina nových zbraní, kterými disponovali islámští teroristé v Sýrii, pochází – ze zásob nových členů NATO (zejm. Bulharska). Vzpomínáte na výbuch muničního skladu Vrbětice?

USA a země NATO vyzbrojují islámské teroristy

Ale není se čemu divit. Vždyť Obamova vláda celé roky dodávala islámským teroristům zbraně – včetně nejmodernějších protitankových raketových systémů. Například zde a zde a zde – „Americké raketové systémy poslány rebelům [islámským teroristům v Sýrii] jako test“. Stejně tak dodávaly zbraně islámským teroristům Francie nebo Saudská Arábie.

V současné době Donald Trump požaduje financování pro dalších 60,000 islámských teroristů za účelem „demokratizace“ Sýrie. Je to pochopitelné, protože skutečná „War on Terror“ (vedená Sýrií, Ruskem a iráckou vládou, i přes odpor USA), Válka proti terorismu, kterou ovšem USA už 18 let jen předstírají, přinesla nyní kolaps moci Islámského státu, AlKajdy a jiných „demokraticky opozičních“ skupin podporovaných USA a jejich spojenci.

Donald Trump – chyba v matrixu zpacifikovaná a zmanipulovaná nomenklaturními aparátčíky

Donald Trump dnes vypadá jako klon Hillary (zvané v USA cudně „Hitlary“) a to přesto, že veliká část americké veřejnosti do něj vkládala naděje na zásadní změnu nesmyslné a naprosto destruktivní politiky jeho předchůdců - ale takové naděje chovala i značná část veřejnosti ostatních západních zemí. Zřejmě pod tlakem „deep state“, nedemokratických, totalitních struktur uvnitř vládní moci USA zapomněl na vše, co před volbami sliboval a na vše, co zcela otevřeně řekl. Nebo se možná zoufale snaží o kompromis – s nepřítelem, kterého přesně pojmenoval, ale pak se ho možná lekl nebo tohoto nepřítele jen podcenil. S nepřítelem, se kterým žádný kompromis není možný – s nepřítelem, kterého představují nelegitimní, byrokratické, nomenklaturní struktury aparátčiků. Stejných, jako sedí v Bruselu, Washingtonu, Berlíně, Paříži a čím dál více i na úřadech a v neziskovkách a jiných antidemokratických, totalitních nátlakových a mocenských skupinách i uvnitř České republiky.

USA eskalují situaci na Korejském poloostrově na hranu jaderného konfliktu

Během doby v úřadě stihl Trump eskalovat napětí se Severní Koreou až na hranu jaderného konfliktu.

Turecko – pachatel zločinu agresivní války ve smyslu Norimberského tribunálu s nacistickými zločinci

Turecko, náš věrný spojenec v NATO a kandidát na členství v Evropské Unii slibuje obsadit řecké ostrovy, dále pak slibuje obsadit všechna území, která patřila k Osmanské říši– tedy od Sýrie a Iráku, přes Řecko, Maďarsko, Srbsko až po Vídeň. Aktuálně Turecko okupuje část severní Sýrie a snaží se o obsazení důležitého města v této oblasti.

Turecko, člen NATO, se agresí proti suverénnímu státu Sýrii dopouští zločinu proti míru a zločinu rozpoutání agresivní války ve smyslu rozsudků Norimberského tribunálu pro válečné zločiny nacistů. A – „jak překvapivé“ – nikdo neprotestuje, žádné odsouzení ze strany USA, EU, Human Rights Watch, Člověka v tísni...nic, zero, nil, ticho po pěšině. Ve světle jednání tureckého režimu ticho přímo mrtvolné.

Občané a děti kapitalismu

March 17, 2018, 7:37 am

≫ Next: Podle Rusů bylo zařízení pro výrobu plynu „Novyčok" převezeno do USA!

≪ Previous: Třetí světová válka je za dveřmi – jak se těšíte?

$

0

0

PPK

17. 3. 2018  Outsidermedia
Každý politický režim má své příznivce a odpůrce. Má jak nekritické fanatiky, tak i nepřátele až za hrob. A mezitím má i spoustu politických diváků na pocitových a rozumových mezistupních teoretické i reálné občanské podpory či nesouhlasu. Obecně se tomu říká světonázor resp. praktický aktivistický čin, anebo jen prorežimní nebo protirežimní osobní postoj. Jinak řečeno – též český kapitalismus má nejen obdivovatele a disidenty, ale má zejména i tu nejzajímavější politickou menšinu – prodejné, snaživé a vždy všeho schopné kolaboranty.

Ano jistě, aktivní politické projevy i pasivní netečnost o nás něco vypovídají, přičemž ta výpověď o politické „misi“ každého nemusí být ani přesná, ani objektivní, ani pravdivá, pokud u „zkoumaného politického subjektu“ neznáme motivy nejen jeho aktivit, ale i mlčenlivých postojů. Mělo by být proto vždycky ke zkoumání, kdo, kdy a v jakém společenském postavení je, v jakých rodinných a příbuzenských vztazích se nachází, v jaké rodině vyrostl a kým a jak byl v mládí vychován. Proč? Protože zejména tyto skutečnosti do značné míry určí jednání a smýšlení a tím i celý život každého.

Pravda, všichni máme nějaké ty geny determinující temperament, inteligenci a nadání a teprve na tom, co příroda našim zrozením stvořila, i my sami můžeme v životě buď něco navíc ještě ve své osobnosti přistavět, anebo naopak líně a lajdácky všechno zanedbat a rozbourat. Zkrátka, jak již bylo napsáno, povaha je sekundárně dána též výchovou v rodině a ve škole, a tenhle informační proces u každého pokračuje od učňovských a studentských let po celý život.

Projevy povahy též ovlivňují sklony člověka a jeho motivace, dané talentem i mírou ctižádosti, kterou rovněž každý nemá stejnou. Na jedné straně, člověk tvůrčího talentu a melancholické povahy může být navenek citově a politicky uzavřený a zdánlivě světonázorově nečitelný a naopak ambiciozní organizátor na straně druhé – bude pro okolí „čitelným“ až až, přičemž ale i tak nemusí být ještě vůbec jasné, zda jeho chování je upřímné a čisté, anebo jen tvrdě pragmaticky účelové. Potom jednoznačně platí, že jen čas to ukáže.

Také nelze popřít, že kdo a jak smýšlí a jak se politicky projevuje, to v něm utváří i jeho okolí a pracovní a rodinné povinnosti, které sice mohou ale vůbec nemusí být vyhraněné a spontánní a výchovou a jemu nejbližšími brzděné či naopak povzbuzované. Nakonec u postojů každého hraje nezanedbatelnou roli jeho hmotná závislost či nezávislost, resp. angažovanost pracovní profese na politice nebo mimo ni a váha tzv. hodnot, jež pro někoho znamenají nejen materiální zisky, ale i ekonomické a kariérní ztráty pramenící právě z role angažovanosti, kterou se kdysi rozhodl v politice přijmout.

 

Pevně stát, nebo zaujímat postoje?

Jinými slovy řečeno, měli bychom proto ve svých „kádrovacích“ soudech zkoumat zejména ty placené politické aktivisty a celoživotní ekonomicko-organizační šíbry, jemně nazývané vůdcovskými kariérními profesionály. A proto i naopak – a teprve s dlouhým odstupem od nich – bychom se měli pouze velmi citlivě šťourat v životech a ve svědomí těch, kteří se především věnují svým rodinám a dělají jen svou občanskou pracovní profesi zkrátka proto, že jim to přináší nejen postačující životní smysl, ale zejména obživu pro péči o děti, což jim pro soukromý život zcela postačuje.

Je proto užitečné uvědomovat si důvody jednání lidí kolem nás a jejich celoživotní osobní a existenční motivaci. Znát příčiny, proč například vědec odkojený matematikou a fyzikou si možná právě proto kdysi v minulosti zvolil tu svou práci v oboru jistot neměnnosti platných zákonů přírody, na rozdíl od nejistot výmyslů lidských, kterým se oprávněně v uvozovkách říká „zákony“ jenom z toho důvodu, že jiná vhodnější slova typu „morálka a pravidla chování a jednání“ by jejich ideologickým protagonistům už autoritu jen stěží zaručila.

Důvod k tomu je totiž prostý: Co platí v přírodě samo, to žádné ideology ani aktivisty, ani politické „zákonodárce“ či náboženské teology vůbec nepotřebuje. A platí to i obráceně: To, co se bez ideologického či politického aktivismu nikdy samo nestane, to ke své existenci vůbec nepotřebuje právě ta tolik oslavovaná, zneužívaná a pomlouvaná příroda, i kdyby opak toho nějaký pan aktivista kterékoliv Strany tvrdil každému na potkání od večera do rána.

Takže, jak to poznat? Jak odlišit ty, kteří v politických postojích pevně stojí a ty, kteří jen zaujímají postoje, jak by řekl Karel Kryl? Zřejmě to bude mít kořen v upřímnosti a v pokoře přesvědčení. V ochotě o svých názorech nejen kriticky, ale zejména i sebekriticky přemýšlet bez elitářsky naučené bohorovné pýchy Dědů Vševědů. A je nesporné, že čím jsme mladší a čím méně zkušeností máme, tím víc bychom si právě tohle měli uvědomovat a myšlenkově se držet svých informačních jistot skromně při zemi.

Proto možná s překvapením občas zjistíme, že politické aktivity a postoje některých lidí jsou dány jen jejich ne-morálkou obživy, kdy politický názor je veden pouze účelem. Jejich zájmem mít se za všech okolností dobře a vždy výhodně těžit především z toho, jak jim jejich pusinka mluví a nikoliv, jak upřímně jim i ta hlavička přitom myslí. Ostatně … předkové našich soudobých elit velmi dobře věděli, proč si kolem sebe drželi šašky, přičemž vždy ve vlastním soukromí ctili zásadu, že komediant má být především stále hladový, aby jeho poslušnost nikdy nepolevila.

Budeme-li proto sami k sobě vnitřně upřímní, tak to sice ještě neznamená, že budeme mít vždy ve všem jen pravdu a tudíž i jen samý úspěch. Ba dokonce, někdy nám to může přinést i velké myšlenkové zmatky. Přesto, naše charakterová kvalita však vždycky bude založena na prioritě hledání a zkoumání objektivní reality života, nikoliv jen na licoměrné a lživé přetvářce účelového vyhodnocování pouhého osobního hmotného a kariérního prospěchu.

Je-li někdo neznalým a nezkušeným a méně přírodou nadaným fanatikem fenoménu svobod, to se vždy ještě dá alespoň částečně pochopit jako odstranitelný nedostatek informací. Avšak společensky existovat jako vzdělaný charakterový škůdce, společenský křivák a inteligentní darebák, to časem vždy okolí nakonec s jistotou pozná a bude to už pak navždy shledáno jen jako proces nevratný. 

Co jsme my, budete i vy

Jeden můj přítel kdysi prozíravě řekl: Každý by měl ve svém mládí denně myslet na fakt, že jedinou a naprostou jistotou jeho budoucnosti je jeho vlastní stáří – a já dodám – pokud se ho vůbec dožije. Měl by si proto každý pamatovat, že jak poctivě a charakterně si dnes ty své potomky vychová, takový možná bude i závěr jeho života. Proč? Inu proto, že odedávna platí: Jaká byla setba, taková je sklizeň. Okamžik, kdy jednoho dne se budoucí okolí člověka zachová stejně tak, jakým charakterem či naopak bez-charakterem býval kdysi právě on sám.

A teď, prosím, pozor: Neplatí to jenom pro nás, pro lidi. Platí to stejně tak i pro společenské systémy, které si my sami pro sebe a kolem sebe vytváříme. A nalejme si čisté víno, vážení: On totiž ani ten náš „demokraticky“ imperialistický kapitalismus vůbec není založen jen na empatii k druhým a jeho cílem už vůbec není pouze sociální spravedlnost a rovnost všech před moudrým zákonem. Takže, co ten systém asi do budoucna čeká? Nic víc a nic míň, než osud starého a nemocného člověka, protože i každý politický režim jednoho dne zestárne a zemře, pokud své strategické chyby a systémové nedostatky zavčas nevyléčí.

Vlastenecké, mírumilovné a pracovité světové mocnosti si toho jsou dobře vědomy. Vlastních zdrojů mají dost a s vědomostním potenciálem a tvůrčí produktivní prací svého lidu prozíravě nehazardují. Mají zkušenosti z 20. století a mají rovněž dostatek času. Mohou si na vhodné politické změny jinde počkat a být připraveny k obraně svých zájmů na svých vlastních územích. Vědí nejen z knih klasiků marxismu, že jednoho dne kvůli byznysu jim jejich „partner v kapitalismu“ bude chtít prodat i ten pověstný provaz k oběšení sebe samého, ale tyto mocnosti mu jej s úsměvem a zdarma klidně vrátí zpět.

Takže si položme jednoduchou otázku: Která ze světových mocností je nyní v pohodě a v politickém klidu setrvává a ve kterých zemích to dnes politicky vře a spěje ke změnám? Která z velmocí vnitřně i exportně hospodářsky a vojensky posiluje a která má dnes dluhy a denní problém své občany uživit, ubytovat a v nemocnicích ošetřit? Která vláda dnes omezuje ústavní občanské svobody a lidská práva a tvrdě kontroluje internet? Koho vojska dosud mezinárodně zametala před prahy cizích domů, zatímco doma se jim přemnožili nenasytní ekonomičtí hlodavci? Inu, kdo chce, ten vidí a slyší a kdo musí, ten jen křičí ze všech sil. Míč hry je dnes na straně imperialismu a jen on sám je okolnostmi nucen být světově politicky nejvíc aktivní už právě proto, aby vůbec přežil.

A prognóza pro nás? Také i ten náš evropský a potažmo český kapitalismus jednoho dne čeká nejen jeho vlastní politické stáří a jeho vlastní vinou tomu odpovídající a zcela přirozený ideologický konec. Nejen konec lží a libovůle nezodpovědných ekonomických nesmyslů či hloupě vymyšlených politických dogmat, ale i konec hospodářských a finančních krizí. Bude to nejen konec zoufalých mocenských majdanů a koloniálních agresivních válek, ale přímo i konec systémově definitvní. Každý dům postavený z karet se totiž jednoho dne zhroutí. Dům, jehož logika prognózy je jednoznačná: Konec Systému pro jeho prolhanost, pro sociální neúnosnost a tím i pro politickou neudržitelnost. Neudržitelnost v republice tisíců bezdomovců a statisíců dlužníků.

Kapitalismus, jeho ideologové i politici z praxe to velmi dobře vědí a proto se vždy až do posledních dnů budou snažit zuby nehty tomu bránit propagandou a hledáním nepřítele, s nímž by mohli válčit, aby alespoň výroba zbraní jejich ekonomiku udržela při životě. Též i odváděním pozornosti od třídně sociální otázky se budou bránit tomu, že jednoho dne jejich vlastní systémové děti kapitalismu ztratí trpělivost a režimu samy vezmou jeho jedinou zbývající možnost – nekonečně politicky lhát a loupeživě dobyvačně zabíjet lidi z cizích národů. A pak se stane to, co bude neodvratné. Tyto vlastní politické děti kapitalismu, až trochu povyrostou a věci pochopí, pak přivodí jeho definitivní společenský konec už jen a právě proto, aby ony samy – ty děti kapitalismu – do budoucna vůbec nějak přežily.

 

Podle Rusů bylo zařízení pro výrobu plynu „Novyčok" převezeno do USA!

March 17, 2018, 7:55 am

≫ Next: Skripal je prostě jen další lež

≪ Previous: Občané a děti kapitalismu

$

0

0

- kou -
17.3.2018 RIARU,  překlad PrvníZprávy
Všechny zásoby plynu „Novyčok“, který otrávil bývalého plukovníka GRU Sergeje Skripala, na konci roku 1990 byly zničeny na náklady Pentagonu, a zařízení pro jeho výrobu bylo exportováno do Spojených států.
Novinářům to sdělil bývalý člen komise biologických zbraní OSN, vojenský expert Igor Nikulin.


Usvědčený ze zrady bývalý plukovník GRU Sergej Skripal a jeho dcera byli nalezeni 4.března v bezvědomí v britském Salisbury. Skripalovi byl udělen azyl v Británii po výměně agentů mezi USA a Ruskem v roce 2010. Podle britské vlády, on a jeho dcera byli otráveni nervově paralytickým agensem ruské výroby „novyčok“. „Novyčok“ je kódové označení řady bojových chemických látek, vytvořených zřejmě v 80. letech v SSSR.

„V souladu s veřejnou publikací, včetně, podle mého názoru v New York Times, se tím (zničením plynových zásob „Novyčoku“) zabývali američtí vojáci chemických vojsk americké armády. Byly na to vynaloženy 4.000.000 dolarů. Bylo to někdy na konci 90. let. Takové jsou informace,“ řekl Nikulin na tiskové konferenci „Rusko-Británie: jaký je výsledek Skripal?“.

Podle něj se tyto zásoby nacházely na území Uzbekistánu.

„Kromě toho, Američané vyvezli zařízení na výrobu tohoto plynu do Spojených států,“ zdůraznil Nikulin.

Britská premiérka Theresa Mayová v projevu 14. března v britském parlamentu obvinila Rusko ze zapojení do otravy Skripala a jeho dcery Julie. Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění, a velvyslanectví Ruské federace v Londýně poslalo nótu na ministerstvo zahraničí s požadavkem společného vyšetřování incidentu v Salisbury. Mayová ignorovala tato prohlášení a oznámila seznam opatření namířených proti Ruské federaci. Londýn vyžaduje vyhoštění 23 ruských diplomatů a pozastavit všechny dvoustranné styky s Ruskem, jakož i zrušit pozvání ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi do hlavního města Británie.

Lavrov prohlásil, že ruská strana odmítla jakékoli zapojení do otravy Skripala a všechna obinění slovy, že „je to nesmysl“. Lavrov zdůraznil, že Ruská federace by chtěla mít přístup k materiálům vyšetřování, ale dosud to Londýn odmítá pod vágní záminkou. Podle ministra zahraničních věcí Ruské federace je Rusko připraveno plně spolupracovat se Spojeným královstvím v tomto případě, jestli bude Londýn plnit všechny nezbytné v takových případech postupy stanovené v Úmluvě o zákazu chemických zbraní.

- - -

---

Skripal je prostě jen další lež

March 17, 2018, 9:59 am

≫ Next: Vrchní velitel NATO: Potřebujeme v Evropě více vojáků

≪ Previous: Podle Rusů bylo zařízení pro výrobu plynu „Novyčok" převezeno do USA!

$

0

0

Paul Craig Roberts
17. 3. 2018       PaulCraigRoberts
Je někdejší britský velvyslanec Craig Murray jediným informovaným a důvěryhodným člověkem, kterého vláda Velké Britanie vprodukovala? Zdá se, že ano. Britskou premiérku jakožto i celou její vládu totiž právě až Craig Murray přichytil při masivní lži. 
Položme si tuto otázku: Proč vojensky nevýznamná Velká Britanie provokuje mnohem mocnější vojenskou mocnost?

Činí tak na příkaz CIA a vojenskobezpečnostního komplexu USA? Jaký asi smysl vidí britská vláda v tom dráždit Rusko obviněním očividně a průhledně falešným? Spoléhá se snad na své washingtonské pány? Jestliže ano, bude zklamána. Washingon je dnes spolkem počmáraných bláznů, kteří pro Kreml nejsou absolutně žádným soupeřem. A to ani ve vojenské oblasti, pokud by se ovšem v momentu amerického jaderného útoku nenacházel Putin coby divák zrovna na nějaké sportovní události (pozn. překl. narážka na Majdan a na tehdejší Putinovu přítomnost na OH-pozn.red.)
Ale vraťme se ke Craigovi Murraymu, který jako první poukázal na křoví v řeči premiérky Mayové o vině Ruska na této vraždě, jako o důkazu, že si v ten okamžik dobře uvědomovala, že přednáší poslancům vymyšlený příběh. Pro obvinění Ruska z tohoto zločinu použila totiž formulaci, že Skripal byl otráven nervovým plynným jedem „typu, který byl vyvinut Rusy“.

Samozřejmě původně chtěla říct, že byl otráven ruským plynem, ale protože onen plyn Novičok umí vyrobit každá slušnější chemická laboratoř, dumalo se a dumalo, pochopitelně i ve spolupráci s odborníky, jak věc naformulovat, aby se natvrdo nemuselo říct: otrávil ho ruský plyn, ale aby to přesně takto veřejnost pochopila.

A tak byl po vzrušené diskusi naformulován kompromisní termín „typ vyvinutý Rusy“, a i spojencům bylo vzkázáno, aby takto jednotně v USA, ve Francii, Německu a vůbec v celém světě o vině Ruska na otrávení Skripala a jeho dcery promluvili.

„Totožná formulace o plynu, jehož typ byl vyvinut v Rusku, se tak přirozeně objevila i ve společném komuniké o případu Skripal, vydaném 15. března Britanií,USA a Francií“ uvádí na závěr svého článku Craig Murray, jediný informovaný a důvěryhodný člověk, kterého vláda Velké Britanie vyprukovala.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Vrchní velitel NATO: Potřebujeme v Evropě více vojáků

March 17, 2018, 10:09 am

≫ Next: Prezident Miloš Zeman:,, Víte, za co ti demonstranti demonstrovali? Za svobodu televize vůbec ne. Demonstrovali za Kalouskovu televizi."

≪ Previous: Skripal je prostě jen další lež

$

0

0

17. 3. 2018      zdroj
Americký generál Skaparotti si Kongresu postěžoval na nedostatek vojenských sil. Severoatlantická aliance potřebuje mít více vojáků na území Evropy, řekl v americkém Kongresu vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Curtis Skaparrotti.

Podle Skaparottiho rotační přítomnost vojsk v Evropě nezabezpečuje požadovanou úroveň a je třeba vytvářet dodatečné podmínky pro trvalé rozmístění vojsk v této oblasti vojenských operací.

"Co se týká rotační nebo trvalé přítomnosti, jsem přesvědčen, že potřebujeme více sil v Evropě. Nemyslím si, že naše pozice dosáhly vyhovující a požadované úrovně. Proto si myslím, že by to chtělo tam mít stálé síly", řekl Skaparrotti při slyšení v Kongresu USA.

Připomeňme si, že rotační (na směny) umístění sil NATO je nejintenzivněji používáno u západních hranic Ruska. Představitelé NATO tvrdí, že je to způsobeno jejich přáním nezhoršovat vojenskou konfrontaci.

Avšak rotační přítomnost zajišťuje postupné seznamování se velkého počtu útvarů a jednotek s potenciálním bojištěm.

Jak IA Regnum informovala, podle údajů Ministerstva obrany Ruské federace je již v Evropě beze zbytku vytvořeno materiální a logistické zázemí pro přesun další skupiny amerických vojsk o počtu až 400 tisíc osob.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Prezident Miloš Zeman:,, Víte, za co ti demonstranti demonstrovali? Za svobodu televize vůbec ne. Demonstrovali za Kalouskovu televizi."

March 17, 2018, 10:54 am

≫ Next: Nechci mít z dětí jen stín na zdi

≪ Previous: Vrchní velitel NATO: Potřebujeme v Evropě více vojáků

$

0

0

17.3. 2018   Hrad

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“ (přepis rozhovoru)
,,Pozor na to. Kalouskovu televizi, a já Vám to mohu naprosto jasně dokázat. Já jsem ve svém inauguračním projevu totiž věnoval České televizi jednu jedinou větu. Mimochodem ona za to víc nestojí. A v této jediné větě jsem řekl, existuje studie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která říká, že Česká televize má zpravodajství a publicistiku obecně vychýlenou ve prospěch TOP 09, a já věřím, že po posledních volbách toto vychýlení zmizí."
Pane prezidente, naše povídání dnes začneme nikoliv obecnými tématy, ale pojďme rovnou k sestavování vlády. Já mám takový pocit, že kdyby politická situace, politická scéna, byla divadelním představením, tak diváci už tak trochu začínají šustit pytlíky a nervózně si poposedávat, protože ten čas běží. Vy jste minule v tomto tématu naznačil, že možná začínáte být trochu nervózní, ale že možná nemáte všechny informace, které byste o průběhu vyjednávání měl mít. Už je máte?

Budu je mít v úterý příští týden, kdy jsem si pozval pana premiéra, který mě má informovat o jednání o sestavování vlády. Do té doby nepovažuji za příliš korektní se k tomu vyjadřovat, protože chápu, že některá jednání nemají být medializována, a vy novináři, kteří jste až přehnaně zvědaví, byste některá jednání mohli ne zvrátit, na to sílu nemáte, ale alespoň narušit. Mě trochu pobavil onen výrok pana premiéra, že chce jednat s ODS, a reakce ODS, která ho poslala k šípku. Nicméně můj názor, jak dlouhodobě víte, je stále stejný. Vidím jako nejrozumnější řešení spolupráci, ať už v jakékoliv formě, hnutí ANO, sociální demokracie a komunistů, případně strany Svoboda a přímá demokracie, a to je vše.

Tento Váš názor je konzistentní, zastáváte ho de facto celou dobu od parlamentních voleb v říjnu. Ale o nějaké konzistenci alespoň z mého pohledu Andreje Babiše těžko hovořit, protože jednou je to tedy menšinová vláda s podporou SPD a komunisté, podruhé je to tedy varianta koaličního uspořádání s ČSSD, a teď zase ODS. Upřímně řečeno, ČSSD a ODS jsou jako oheň a voda. A jak by tedy vláda byla směřována? Já se ptám spíše s ohledem na názor voličů, lidí. Musí z toho být nervózní, a upřímně řečeno, víte, to přirovnávání k situaci třeba v Německu podle mého názoru už pokulhává. Já se v tom totiž také nevyznám.

Já se v tom trochu vyznám, protože já chápu Andreje Babiše, že ideální model, který by si přál, je menšinová vláda složená pouze ze členů, nebo alespoň stoupenců hnutí ANO. Tomu rozumím. Já jsem koneckonců měl čtyři roky taky menšinovou vládu a fungovalo to docela dobře. Samozřejmě, že ideální model může, ale také nemusí být. Záleží na tom, jak se k tomu postaví ty dvě strany, které nechtějí přímo do vlády, což jsou tedy Okamura a Filip, abych to personifikoval.

SPD a KSČM.

A záleží samozřejmě i na postoji sociální demokracie. Ale už jsme se dohodli, že dokonce června by mělo být jasno a já doufám, že jasno bude.

Nezlobte se, ale podle mého názoru občané by měli tušit, kam tedy vláda bude směřovat, jak bude zaměřená. Když, když dám tu paralelu s Německem. Angela Merkelová nejdříve jednala o té Jamajka koalici a lidé věděli. Oznámila to, věděli, když ta jednání nedopadla, tak Angela Merkelová řekla, dobře, začínáme jednání se sociálními demokraty a varianta je tedy velká koalice. Pokud nedopadne, budou předčasné volby. Lidé byli celkem srozumitelně informováni. Ale tohle lavírování, já tomu ne úplně rozumím. A hlavně nevím, pokud by byla vláda s podporou ODS, tak by byla asi směřována doprava. Pokud s ČSSD, tak by byla doleva. Ta situace z mého pohledu je...

Teď jsem, pane Soukupe, četl nějaký průzkum, podle něhož dvě třetiny hnutí ANO jsou levicoví a pouze jedna třetina pravicová. Ale já Vás musím opravit. Ono v tom Německu to nebylo tak idylické, jak Vy to líčíte. Nezapomeňte na ty heroické výroky Schulze, Gabriela a dalších. Nikdy nepůjdeme do koalice s Angelou Merkelovou, niemals. A najednou bylo všechno jinak.

Pane prezidente, já si dovolím takovou hypotetickou otázku. Nezačíná se Andrej Babiš trochu bát reakcí veřejnosti, médií, politických konkurentů. Nezačíná prostě lavírovat, protože se bojí rozhodnout? Já vím, že jsem použil silná slova ale...

Já snad neprozradím nic tajného, když řeknu, že jsem ho několikrát upozorňoval, že politik se nemá bát demonstrací. Za moji politickou kariéru jsem přežil řadu demonstrací, o kterých už jsme si spolu povídali. A jak vidíte, žiju, jsem relativně zdravý, až na bolavé nohy, a všechno je v pořádku. Takže očekávat, že demonstrace proti výsledku demokratických voleb mohou na těchto volbách něco změnit, je naivní. Teď jsme slavili, tedy někdo slavil, výročí února, vítězného února, a já si vzpomínám, jak jsem četl, že Beneš říkal Gottwaldovi, nikdy nepodlehnu tlaku ulice, která tehdy demonstrovala. Bohužel podlehl. Čili když ulice demonstruje, já nevím, za zrušení protikuřáckého zákona, za levnější pivo nebo za cokoliv jiného, má na to svaté právo. Ale když demonstruje proti výsledkům svobodných voleb, tak ti, kdo demonstrují, jenom dokazují, že sami nejsou demokraté.

Tak já myslím, k těm demonstracím se určitě dostaneme. Já nevím, jestli ty demonstrující demonstrovali proti výsledkům voleb. Podle mého názoru většina z nich tam přišla v dobré víře demonstrovat za svobodu médií. To, že médiím nikdo nic nedělá.

No právě.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Ale lidé určitě mají právo se shromáždit, vyjádřit. Stejně, jako třeba určitě mají právo umělci v přímém přenosu České televize vyjádřit svůj názor. Já to právo lidí se vyjádřit budu bránit. To se přiznám, že ano. 

Já ani v prvním, ani ve druhém případě jim toto právo neberu. Pouze bych chtěl říci, a teď budu citovat Norberta Wienera, zakladatele kybernetiky, který napsal, aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi. Pane Soukupe, když tady včera byla demonstrace za svobodu slova. Víte, za co ti demonstranti demonstrovali? Za svobodu televize vůbec ne. Demonstrovali za Kalouskovu televizi. Pozor na to. Kalouskovu televizi, a já Vám to mohu naprosto jasně dokázat. Já jsem ve svém inauguračním projevu totiž věnoval České televizi jednu jedinou větu. Mimochodem ona za to víc nestojí. A v této jediné větě jsem řekl, existuje studie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která říká, že Česká televize má zpravodajství a publicistiku obecně vychýlenou ve prospěch TOP 09, a já věřím, že po posledních volbách toto vychýlení zmizí.
Já ani v prvním, ani ve druhém případě jim toto právo neberu. Pouze bych chtěl říci, a teď budu citovat Norberta Wienera, zakladatele kybernetiky, který napsal, aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi. Pane Soukupe, když tady včera byla demonstrace za svobodu slova. Víte, za co ti demonstranti demonstrovali? Za svobodu televize vůbec ne. Demonstrovali za Kalouskovu televizi. Pozor na to. Kalouskovu televizi, a já Vám to mohu naprosto jasně dokázat.To je vše. Naprosto chápu, že pak vstali topkaři a udělali pochodové cvičení Vladislavským sálem. Ale uvědomte si, že ti, kdo demonstrovali na základě této jedné jediné věty, svatá prostoto, tak demonstrovali ve prospěch Kalouskovy televize a ničeho jiného.

Já jsem ve Vladislavském sále byl a následně mě poměrně překvapilo, že média ten inaugurační projev neotiskla celý. Nebo pracovala pouze s dojmy, které právě byly mnohdy ovlivněny tím, těmi vyjádřeními těch lidí, kteří tam odtud odešli. Jedno z mála médií, které ten projev otisklo, byly Lidové noviny. Nejsem si jist, jestli, jestli Lidové noviny četli ti demonstranti nebo lidé, protože tam by skutečně bylo vidět, že České televizi jste věnoval opravdu pouze dvě věty, a byly z mého pohledu poměrně nevinné. Ano, byly kritické vůči České televizi. Samozřejmě, že lidé jsou jaksi citliví na kritiku novinářů zvláště v dnešní době. Nicméně podle mého názoru skutečně ta kritika České televize pokud si tu větu přečtu, byla poměrně nevinná. Domníváte se tedy, že to bylo politicky zneužito právě třeba TOP 09, paní Němcovou a lidé tedy demonstrovali v dobré víře.

Vzhledem k tomu, že to je skutečně stále ještě Kalouskova televize, i když TOP 09 se s odřenýma ušima dostala do Parlamentu, tak si myslím, že těmto demonstrantům musíme jasně říci, nikdo neohrožuje Českou televizi. Kritizujeme to, že byla a dosud je ve vlaku jedné mini strany vedené stále ještě de facto Miroslavem Kalouskem, velmi oblíbeným politikem, není-liž pravda.

Podle průzkumu Miroslav Kalousek skutečně příliš oblíbený není. Nicméně ta taktika se mu poměrně povedla. Zvedl velký zájem veřejnosti. Dnes dokonce se k protestům přidaly školy, studenti. Ty protesty jsou tedy trochu jinak zaměřené než včerejší protesty za Českou televizi. Ale máte pravdu v tom, že boj za svobodu slova je v pořádku, a já ho podepisuji. Důvod, pro který ta svoboda má být ohrožená, de facto neexistuje. Protože těch několik vět, které jste České televizi věnoval, nebylo tedy příliš agresivních.
Bylo by dobré, aby si to lidé alespoň přečetli.

Přečetli.

Pokud to neslyšeli, ale já jsem zapomněl reagovat na Vaši druhou poznámku. A ta bude poněkud ostřejší. U těch demonstrantů, kteří vyjadřovali své sympatie Kalouskově televizi, jsem jenom řekl, svatá prostoto, a tím to pro mě skončilo. Nicméně pokud jde o Českého lva a o naši uměleckou frontu obecně, tak pane Soukupe, tady musím být poněkud drsnější. Tam byl totiž jakýsi režisér, který vyzval diváky na Českém lvu, aby mě nevolili. Zhruba měsíc po volbách. A já si, a teď přijde to drsné vyjádření, vždycky vzpomenu na krásný citát Jana Wericha, kde blbec, tam nebezpečno. Tento člověk je blbec, a teď očekávám, že se zase na mě sesype kritika, že používám ostré až nesprávné výrazy.

Víte, ta kritika České televize se do určité míry nebo ten hněv lidí a některých novinářů, se zaměřil i na mě, přičemž my pouze upozorňujeme na netransparentní hospodaření České televize s veřejnými prostředky. To je vše. Zajímavé je, že ředitel České televize to okamžitě překlopí, že bojuji proti svobodě slova v České televizi, což prostě je absurdní a jednoduché, zjednodušující a naprosto nesmyslné.

Pane Soukupe, já jsem dokonce četl,…

Já jsem s Vámi teď chtěl polemizovat.

…že Vám někdo navrhoval zrušit licenci Barrandova.

Ano.

Za to, že útočíte na Českou televizi. Chtěl bych říci, že svoboda slova zahrnuje i svobodu kritizovat novináře, že novináři zdaleka nejsou jakousi kastou, která má výsadní právo. Kromě toho zrovna dnes byl uveřejněn výzkum, kde například na otázku, zda jsou pro zrušení koncesionářských poplatků, osmdesát tři procent lidí odpovědělo, že ano. Takže Česká televize z každého z nás vymáhá, kolik to je? Sto třicet?

Sto třicet pět korun měsíčně.

Sto třicet pět měsíčně. Podle mého názoru za to nabízí drek. Omlouvám se za tento výraz, ale hodnotím jako divák kvalitu jejího vysílání. Díky bohu si mohu přepnout na jiné stanice, a toho si taky vážím. Ale tyto jiné stanice ode mě nevyžadují koncesionářské poplatky.

Víte, jsou velmi zajímavé ty hysterické a agresivní reakce České televize. Ředitel České televize se nechal slyšet, že na mě podá trestní oznámení a takové věci. Já tedy upřímně řečeno nevím, za co. Všechny tvrzení kritizující jejich hospodaření máme podložené, tak ať jej podává. Nicméně, já jsem s Vámi chtěl polemizovat o těch umělcích, pane prezidente. Já si skutečně myslím, že to právo se vyjádřit měli, a na tom si stojím. Proti tomu, že vystoupili veřejně byť, i proti Vám, do určité míry proti nám, to je v pořádku.

Počkejte, teď si vůbec nerozumíme.

Ne, pane prezidente.

Pane Soukupe, nezlobte se na mě, ale jestliže celý národ žil prezidentskou volbou, a jestliže více než pět milionů volilo a všichni ostatní o tom věděli, tak jestliže někdo řekne, že mě nemají volit měsíc po prezidentské volbě, tak je blbec, jak říkal Jan Werich. To není kritika umělecké obce. To je kritika jednoho mírně řečeno neinformovaného člověka.

On to byl režisér Najbrt a můj názor na jeho vystoupení je ten, že prostě nezvládl v té atmosféře své vystoupení. Byl to přímý přenos. Byla tam velmi exaltovaná atmosféra, tak to asi nezvládl a prostě si tak naběhl. Nicméně právo vystoupit takto měli. Na druhou stranu to právo kritizovat, ať už umělce nebo novináře, máte Vy také, stejně jako mám já nebo kdokoliv jiný.

To jistě.

V tom je ta svoboda. Víte, já jsem si tady ještě přinesl citát z dnešního deníku Blesk, který včerejší demonstrace krásně popisuje, a v tom je tedy skrytá otázka. Tady je napsáno, ten redaktor, já vím, že byste ho asi tituloval ne příliš vlídným slovem. Napsal, čtyři tisíce lidí protestovaly proti výrokům prezidenta a za zachování svobody slova. No, nemá tedy i prezident republiky svobodu slova?

Doufám, že ano, ale především ty čtyři tisíce lidí protestovaly proti dvěma větám, které jsme si teď opět oživili. Buď je neznají a je to jejich chyba, anebo dokonce tam jdou se zlou vůlí a to je ještě horší. Jinými slovy, pane Soukupe, uzavřeme tohle téma, protože za blbost se musí platit a mě je těch chudáčků líto. Jdou tam demonstrovat, opakuji to po třetí, za Kalouskovu televizi. Já neútočím na svobodu slova. Nikdy jsem proti ní neřekl ani jednu jedinou větu. Moje kritika České televize je podléhání Kalouskovi a jeho straně, což mimochodem odchod těch topkařů z Vladislavského sálu dokonale prokázal.

Na to mohu dát repliku tu, že moje kritika České televize nemá nic společného s obsahem jejich zpravodajství, ale s jejich hospodařením. Tak v tom se asi shodujeme. Mimo jiné z České televize odteče takřka miliarda korun externím produkcím ročně a ty smlouvy zveřejňovány nejsou. Já nevím, co bych tedy ještě měl mít za podnět, abychom takovou věc, na ní upozornili.

Ale já jsem zažil totéž v televizní krizi v roce 2001, a to už jsme si říkali. Tam byly desetimilionové smlouvy s autory různých scénářů, ale protože jim hrozilo ředitelem České televize Hodačem, že ty smlouvy budou zrušeny, tak oni zorganizovali boj za svobodu slova. A to byly ty spacáky na Kavčích horách a tak dál. To už si skoro nikdo nepamatuje, protože kdyby Vám někdo řekl, já chci, aby se zpřehlednilo vyplácení honorářů, tak Vám řeknu, dobře, je to v pořádku. Když Vám někdo řekne, bojuji za svobodu slova, tak jdete do ulic.

Právě, no právě. To je případ, kdy kritizujeme hospodaření České televize, tak se z toho okamžitě stane boj proti jejich svobodě, což prostě není pravda.

Poslyšte, ale nemáte takový dojem, že té České televizi věnujeme nepřiměřenou pozornost?

To možná ano, nicméně po nějaké době, po několika letech jsme měli tři poměrně slušné demonstrace za sebou. Ale spíše pozornost věnujeme těm demonstracím, vzbouření lidí, pocitu, že jaksi se něco děje s médii, které je oprávněné. Ten pocit, ale myslím, že bychom to měli lidem vysvětlit, že médiím se na rozdíl třeba od Maďarska nebo Polska nic neděje.

Dobře, tak přece jenom Vám ještě řeknu jednu větu, a pojďme už od tohoto tématu.

Ano.

Podívejte se, pane Soukupe, já se dívám občas na zprávy a před zprávami je nějaký publicistický pořad. A teď jsem tam viděl nějakého moudře pokyvujícího muže, který měl k dispozici asi patnáct, dvacet minut v tomto pořadu, proč ne. Ale já ho znám, a to byl člověk, který byl poslanec, který byl nasazen teď v posledních volbách jako jednička ve Středočeském kraji. A propadl, protože mu voliči nedali důvěru. A já si říkám, ve Sněmovně je dvě stě poslanců, kterým voliči důvěru dali, proč Česká, objektivní, nezávislá, nestranná televize nedává rozhovory s lidmi, kteří mají důvěru občanů? Proč tam stále ze setrvačnosti uchovává lidi, kteří tu důvěru nezískali.

S tím obsahem mi nezbývá než poznamenat to, co jsem řekl, že ten hodnotit nechci, obsah České televize. Mají na to své orgány, Radu České televize. Mají zákon o České televizi, tak by pravděpodobně se tím někdo zabývat měl, pokud je to tak, jak říkáte. Ale pojďme tedy k dalšímu tématu, abychom celý dnešní Týden s prezidentem nevěnovali České televizi.

Pane prezidente, Vy jste včera při inaugurační oslavě, koncertu, v projevu řekl, že budoucnost je na pět let naše. Jaká tedy ta budoucnost bude?

Samozřejmě, že v mém projevu si prakticky nikdo nevšiml mé vize, a to je vize aktivního občanství. Prezident by měl propagovat tuto vizi, aby se alespoň částečně zacelila mezera mezi, chcete-li to tak nazvat, ovládajícími a ovládanými. Mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Mezi politiky a občany a tak dále a tak dále. Tak na tohle vůbec nikdo nereagoval. Institut Václava Klause reagoval na Bakalu. Já nevím, jestli je tento institut spojen se Zdeňkem Bakalou. Nicméně věta, že o tom se má mluvit v Ostravě a nikoliv v Praze, mě hluboce urazila, protože Bakala je celostátní problém, nikoliv pouze ostravský problém.

To ano, ale já jsem se teď neptal na inaugurační projev ve Vladislavském sále. Já jsem se ptal na tu Vaši vizi, kterou jste naznačil včera na tom, na tom koncertě.

Ale ta vize je naprosto tatáž.

To znamená?

To znamená, já i nadále samozřejmě budu jezdit do krajů, protože mám lidi rád a moc rád si s nimi povídám, rád slyším jejich názory. Ale také jim rád říkám svoje názory. To je oboustranné. Takže na tom se samozřejmě nic nemění. Ale navíc tam přibyla ona vize, o níž jsem částečně mluvil už předtím. Ale teď se mě to podařilo zformulovat do jakéhosi uceleného konceptu, který se jmenuje aktivní občanství.

Mimo jiné politika lidi zajímá čím dál, tím více. Ten zájem lidí o politiku, ať už celostátní, tak o tu místní, je čím, dál tím větší a můžeme to vidět na každém kroku. Pane prezidente, Vy jste řekl, že dále budete jezdit do krajů. Nemáte tedy v Andreji Babišovi teď významného konkurenta při těch výjezdech do krajů, protože vláda to příliš nedělala, a teď se to tedy děje pravidelně.

Já jsem jednou Andrejovi říkal, my dva jsme jediní, kdo dokáže naplnit sál. A on byl takový skromný a říkal, Miloši ty dokážeš naplnit i náměstí. Ale já si myslím, že teď v jarních a letních měsících oba dva dokážeme naplnit náměstí.

Já spíše narážím na to, že Andrej Babiš kam přijede, tam slibuje. Slibuje investice, dělá z mého pohledu zajímavé kroky. Třeba v Novém Boru podepsal petici směřovanou na Ministerstvo dopravy, což je tedy rezort pod předsedou vlády a dokonce tu samou petici podepsal i ministr dopravy proti svému vlastnímu úřadu. A tak když jsem počítal zhruba ty sliby, které Andrej Babiš dal, dospěl jsem zhruba k částce až sto miliard, a to před sebou máme ještě dalších osm krajů.

Máte pravdu, já vždycky, když mluvím, ať už ve Sněmovně, anebo v našem pořadu, tak říkám, něco jiného je slib a něco jiného je jeho finanční zajištění. A právě proto, ač je to nepopulární, tak neustále opakuji jako tibetský modlící mlýnek svoje téze, kde se dají ušetřit prostředky, a z těchto ušetřených prostředků se dají financovat tyto sliby.

To určitě ano, pane prezidente, ale když vezmu namátkou sliby Andreje Babiše. Miliarda korun na skokanské můstky v Harrachově. Urychlená dostavba D49. Miliarda korun na pražskou Invalidovnu a tak dále a tak dále. Sto miliard korun neušetříte. To je příliš.

Ale jo, to byste se až divil, protože já už jsem například říkal, když mě k tomu provokujete, že jenom čtyřicet miliard korun naprosto zbytečně každý rok vyhazujeme na dotace na solární energetiku. Počet státních úředníků se zdvojnásobil a objem prostředků, ať už jsou to jejich mzdy nebo další výdaje, je takový, že kdybyste to sečetl s těmi solárními elektrárnami, tak už jste pomalu na sto miliardách.

Nevím, protože nám zbývá ještě osm krajů, a nevím, kam se s těmi částkami dostaneme. Ta otázka je logická. Nevypadá to spíše jako předvolební sliby, anebo jde opravdu o zahájení masivní investiční akce státu?

Tak zaprvé, skokanský můstek v Harrachově není žádná masivní investiční akce, to zaprvé.

Ale chtějí na to půl miliardy.

To je infrastrukturní investice. To jsou dálnice, to je kanál Dunaj-Ondra a leccos dalšího. Já vřele podporuji úmysl Andreje Babiše, aby zde konečně existoval jakýsi integrovaný investiční program, který by byl delší než jenom na čtyři roky. On i já jsme se do značné míry inspirovali knihou Jana Antonína Bati. Budujeme stát pro čtyřicet milionů lidí. Ale znovu opakuji, investice, to nejsou tyhle ty drobné, jako je ten lyžařský můstek. Integrovaný investiční program musí mít například startovací byty pro mladé rodiny, že? To je obrovský program, který mimochodem moje vláda kdysi zahájila. Pak dopravní program, o kterém už jsme mluvili. Ale našli bychom samozřejmě i další témata. A takové to vytírání zraku skokanským můstkem, já mám Rašku rád, vážím si ho, ale nezlobte se na mě, není to podstatné.

Pane prezidente, ale já tomu rozumím. O tom jsme se bavili několikrát, že ucelené investice do dopravní infrastruktury, do bydlení, nájemních bytů a tak dále, jsou v zájmu státu, občanů, zvýší se tím spotřeba. To je naprosto v pořádku. Já se ptám na to, že takovouto ucelenou koncepci jsem od Andreje Babiše neslyšel. Slyším pouze sliby v jednotlivých krajích na jejich požadavky. Mimo jiné ty skokanské můstky v Harrachově mají stát půl miliardy, což mi tedy jako úplně drobné tedy nepřijde.

Dobře, ale počkejme si na druhou verzi programového prohlášení, kde bych už velmi rád něco podobného viděl. Ono zase je to těžké sepsat. Ale nežijeme ve vzduchoprázdnu. Některé projekty byly už předtím. Takže jde o to vzít je a dát je dohromady.

Pane prezidente, jaké máte nejbližší plány směrem k zahraničním cestám? Já jsem si přečetl na oficiálních stránkách, že chystáte začátkem dubna cestu na Slovensko.

Ano.

A tam teď tedy zuří politická krize. Natáčíme náš dnešní pořad odpoledne ve čtvrtek v Lánech, a než jsme začali natáčet, tak na internetu šly různé zprávy, že premiér Fico rezignuje. Pak zase to jeho kancelář popřela. Takže možná v době vysílání, osm hodin večer, už diváci budou vědět, jak to dopadlo. Jak tam odhadujete tu situaci, že dopadne, a jaké jsou její příčiny?

Tak zaprvé, je takovým zvykem, že český prezident se loučí na konci svého funkčního období, což jsem udělal minulý rok v prosinci v Bratislavě. Další zvyk je, že když je náhodou zvolen podruhé, tak přijede na Slovensko jako na první návštěvu. Tak aby to bylo trošku pestřejší, tak jsme se se slovenskou stranou dohodli, že tentokrát to budou Tatry. Alespoň tam nebudou demonstrace a doufám, že mufloni, svišti a podobně jsou natolik spokojeni se svojí situací, že demonstrovat nebudou. Předpokládám, že kromě prezidenta Kisky se tam mám setkat s premiérem, ať už s novým nebo předchozím, nebo možná s oběma. Já považuji vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou za vynikající. Absolutně se nechci vměšovat do vnitřních záležitostí Slovenska. A jediné, co v těchto vztazích budu těch pět let prosazovat, je to, že dosud nemáme český dům v Bratislavě. Na to už jsem několikrát upozorňoval. A teď budu shánět sponzory. Mimochodem, prezident Kiska je také docela zámožný člověk. Takže i jeho se zeptám, jestli by trochu nepřispěl.

Každopádně prezident Kiska s premiérem Ficem si tak víceméně vyměňují vzkazy přes média. Ale situace na Slovensku trochu ovlivňuje náladu veřejnosti u nás, protože tam se také demonstruje. To vzbouření lidí jaksi zapříčinila, nebo takovou rozbuškou byla ta tragédie, kdy novinář Kuciak se svojí přítelkyní byli zavražděni. Problém je v tom, že lidé také demonstrují za svobodu slova stejně jako u nás. Samozřejmě, že ta paralela tam existuje. Až na to, že o motivech té tragédie zatím nevíme vůbec nic. Neznáme, alespoň z veřejných zdrojů jsem nenašel žádné hypotézy nebo oficiální zprávy o stavu vyšetřování těch strašných vražd. A lidé tam také brání svobodu slova, protože se domnívají, že ta tragédie se stala v souvislosti s výkonem práce toho novináře. Až na to, že to prostě nevíme.

Já jsem bývalý, zdůrazňuji bývalý, čtenář detektivek. A jako takový a jako laik Vám řeknu svoji hypotézu. Já si skoro myslím, že ten vrah už ze Slovenska zmizel, pokud to byl nájemný vrah. Ale na druhé straně zcela určitě na Slovensku zůstali, protože museli zůstat, ti, kdo si tuto vraždu objednali. A toto je naprosto jasná stopa. Já protože o tom nic nevím, tak nechci spekulovat zrovna o italské mafii. Ale je to jedna z možností, proč ne.

Samozřejmě. A pokud by ta jedna z hypotéz motivů vraždy té strašné vraždy toho novináře, bylo, že je obří korupce v soudní moci a výkonné moci na Slovensku, to by bylo skutečně systémové selhání premiéra Fica. Systémové selhání slovenského státu. Toho se tam lidé bojí.

Ale zatím to nebylo prokázáno, takže buďme objektivní. U nás taky existují různá podezření vůči justici. Vzpomeňte si na Marii Benešovou, která dokonce použila termín justiční mafie. Teď zrovna včera byl zadržen nějaký soudce Nejvyššího soudu kvůli korupci.

Vrchního soudu v Praze.

Takže nedělejme z nás ostrov pozitivní deviace a ze Slovenska ostrov negativní deviace. Zatím toto spojení v případě té vraždy nebylo prokázáno. Mimochodem, zaujalo mě, že na Slovensku údajně v nedávné době zmizeli dokonce dva novináři. A nikdo proti tomu neprotestoval, nikdo to pořádně nevyšetřuje. I to je zajímavá informace.

V té situaci na Slovensku o těchhle případech informace nemám, takže na ně neumím reagovat. Ale ta situace na Slovensku před dvěma dny byla, tak mně připomínala takovou tu historku, jak pronásledují muže vlci a on jim předhodí svůj kabát, aby získal trochu času k úniku, a vlci mezitím trhají ten kabát. Tak stejně se, nebo podobně se možná zachoval premiér Fico, kdy předhodil vlkům svého ministra vnitra. Kaliňáka, ale toho času příliš nezískal, to vypadá. I když dnes se bude rozhodovat. Uvidíme.

Necháme se překvapit. Já, až na tom Slovensku budu, tak se na to svých kolegů samozřejmě zdvořile a utajeně zeptám. Ale veřejně, jak už jsem říkal, nepovažuji za vhodné radit našim slovenským přátelům, co mají a co nemají dělat.

Ale ještě jedna poznámka, pane prezidente, k tomu soudnímu systému a selhání justice, korupci v justici. Tak tam je podezření, na Slovensku, že jde o organizované systémové selhání propojené s vládou a korupci ovlivňování případu, zatímco ten případ na Vrchním soudu v Praze byl poměrně bizarní, kdy ten soudce údajně pro vietnamského odsouzeného udělal nějaké podání a sám ho podepsal jeho jménem a sám si to odnesl do podatelny soudu, a pak si to sám vyřizoval.

Já nejsem znalec slovenských poměrů, a tedy ani znalec slovenské justice. Ale na druhé straně to podezření, že justice není úplně nestranná, to funguje v každé zemi žádnou nevyjímaje, a protože jsem prezident České a nikoliv Slovenské republiky, tak mě spíše zajímá, a několikrát jsem na to upozorňoval, jestli tady nemáme nějaké soudní procesy, které jsou možná, zdůrazňuji možná, objednané. A vždy v těch debatách prezidentských kandidátů jsem upozorňoval na Alenu Vitáskovou, kde si možná ten proces mohli objednat takzvaní solární baroni.

Ale Andrej Babiš říká něco podobného ve svém stíhání v kauze Čapí hnízdo. Mimo jiné v tom pořadu Kauzy, který teď tak rozvířil situaci ohledně České televize, tak se pečlivě připravujeme na několik dílů týkajících se Aleny Vitáskové, solárních mafií, korupce s tím související a vztahů. A je to tedy skutečně zajímavé. Je to tedy skutečně zajímavé a opravdu případ Aleny Vitáskové by měl být vytažen zpátky na světlo, a my to uděláme.

Pane prezidente, byl jaksi publikován výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění o oblíbenosti politiků a představitelů státu. Vy jste skončil na druhém místě a těsně před Vámi Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. Je známo, že spolu moc příliš vřelé vztahy nemáte. Co tomu říkáte?

Nic. Zaprvé ten rozdíl je jedno procento, abych Vás tedy doplnil.

Ano.

Zadruhé Pavel to má poněkud snazší, protože funkce předsedy Ústavního soudu nevyvolává negativní emoce.
Ale jak jsme už si řekli před chvíli, vzal jsem na vědomí, že nejméně oblíbeným politikem je Miroslav Kalousek. A přiznávám se, že právě proto mě trochu překvapuje postoj generálního ředitele České televize pana Dvořáka, který díky tomu, že hájí tu zprávu, že napadá, omlouvám se za přeřeknutí, že napadá tu zprávu té Fakulty sociálních věd, která cituje tu vychýlenost ve prospěch TOP 09. Zavdává podezření, že sám může být tímto směrem ovlivněn.

Tak my jsme si zakázali mluvit o České televize, Vy jste se tam vrátil. Já bych chtěl poznamenat, že mě tedy osobně poměrně překvapilo v dnešních dnech, že ředitel Dvořák, ředitel České televize, což je prostě významná veřejná instituce placená z daní, nevystoupil v tomto směru a neřekl pravdu, že České televizi se nic zvláštního neděje. A nepokusil se tu situaci uklidnit. Naopak se věnoval tedy rozhovoru v nejčtenějším celostátním deníku mně a začal vyprávět, že špatně počítám jejich příjmy z reklamy, protože reklama není sponzoring a tak dále, což mně přišlo v této situaci prapodivné. A ředitel se tedy nevyjádřil k celospolečenským událostem.

Ale tak to víte, pane Soukupe. V českém prostředí hrát roli oběti, nad kterou roníte slzy, jak je pronásledovaná, je daleko snadnější, než hrát roli bojovníka za pravdu. Já si stejně jako Vy myslím, že Česká televize není v žádném případě napadena. Ale to, že tam její komentátoři, a ne jenom komentátoři, byli agenty TOP 09, je ne-li nepochybné, tedy alespoň velmi pravděpodobné.

Tak ona část těch médií skutečně se teď předhání v boji za svobodu slova. Lidé na to logicky slyší, protože ve svém principu lidé jsou prostě spravedliví a nespravedlnosti nechtějí. Problém je, že tedy skutečně Miroslav Kalousek to celkem chytře využil a využívá. A k tomu průzkumu, jemu důvěřuje pouze deset procent lidí a osmdesát dva procent lidí mu zcela nedůvěřuje, podle tohoto průzkumu. To jenom na poznámku, na okraj.

A teď, pokud vím, navštívil nějaké demonstranty, aby jim vyjádřil svoji podporu.

Svoji podporu.

Svatá prostoto, jak vždy dodávám.

Tak ono z těch deseti procent udělal pravděpodobně aspoň patnáct.

Jedenáct. Dobře.

Nicméně, v tom průzkumu třetím nejoblíbenějším politikem je Martin Stropnický, což je docela zajímavé, protože o něm v podstatě vůbec není slyšet.
A možná právě proto.

Možná právě proto. Pane prezidente, ještě jeden výzkum CVVM, a chtěl bych se vrátit k té, k tomu zájmu lidí o politiku. Padesát osm procent lidí podle toho průzkumu se o veřejné události zajímá. Čtyřicet procent lidí uvádí, že sleduje i zahraniční události, což je násobek toho, co bývalo, skutečně. A my to vidíme i na zájmu lidí o politické pořady v televizi. Čím je ta rostoucí poptávka o události ve veřejném prostoru způsobena u lidí?

Já se pokusím odpovědět ze své vlastní zkušenosti občana, nikoliv prezidenta. Už jsem Vám jednou říkal, že skoro osmdesát procent českých domácností má internet. A na internetu máte celou řadu zajímavých serverů, které Vám přinášejí informace, jež papírová média nebo veřejně právní Česká televize prostě nepublikují. Takže ten zájem roste s dostupností internetových informací. To je moje odpověď na Vaši otázku.

Pane prezidente, poslední otázka se týká ekonomiky. Je březen a firmy začaly vydávat buď konečné výsledky hospodaření za rok 2017 anebo předběžné výsledky. Mě na tom zaujala jedna věc. Škoda Mladá Boleslav vykázala zisk přes čtyřicet miliard korun. Čtyři největší banky vykázaly zisk přes padesát pět miliard korun. To je dohromady jen u těchto pěti podniků sto miliard korun. Zajímavé na tom je, že nikdo z nich nemá českého vlastníka a ty zisky budou odtékat do zahraničí. Měla by s tím vláda začít něco dělat?
Tak zaprvé, buďme trochu objektivní. Volkswagen do Škody Mladá Boleslav v minulosti investoval značné prostředky a jako každý podnikatel má zájem, aby se mu tyto prostředky vrátily. Zadruhé, i tak jsou tady reinvestice ať už do Vrchlabí, do Kvasin a do řady dalších pobočných závodů Škody Auto Mladá Boleslav. A zatřetí, ano v principu souhlasím s tím, že je potřeba hledat způsob, jak zvýšit zdanění těchto dividend, které odtékají do zahraničí, a tím zvýšit tlak, aby tyto prostředky byly reinvestovány.

K tomu moje otázka směřovala, jestli sektorová daň případně je nástrojem, který by toto měl.

Může to být i sektorová daň, která by zahrnovala i energetiku. Podívejte se, vezměte si například to, že obce v minulosti prodaly svoje vodárenské zařízení a teď ho namáhavě vykupují zpět a rekonstruují zastaralé trubky. Zatímco si to mohly klidně nechat a profitovat z toho. Totéž energetické akcie, které obce také prodaly, a mohl bych mluvit o dalších příkladech. Jsem pro to, aby jak obce, tak stát byly investory a nezbavovaly se prostředků, které mají. Ve Francii čtyřicet procent vlastnictví je vlastnictví komunální. To znamená vlastnictví měst a obcí.

Pane prezidente, děkuji Vám za dnešní dlouhý rozhovor a za Vaše argumenty.

A až se vrátím ze Slovenska, i když my se ještě do té doby uvidíme, tak Vám řeknu, jak to na tom Slovensku vypadá a jak napětí mezi prezidentem a premiérem, které u nás také bylo, ale teď už, zaplať pán bůh, není, se promítá do slovenské politické scény.

Nechci mít z dětí jen stín na zdi

March 17, 2018, 11:00 am

≫ Next: Jiří Klapka obdržel stříbrnou medaili A.S. Puškina Ruština – otevřená brána k poznání

≪ Previous: Prezident Miloš Zeman:,, Víte, za co ti demonstranti demonstrovali? Za svobodu televize vůbec ne. Demonstrovali za Kalouskovu televizi."

$

0

0

Michal Brand
17. 3. 2018
NATO zřejmě nenápadně oznámilo revizi jaderné doktríny, která platila – „jaderné zbraně jsou použitelné jedině v případě jaderného napadení protistranou nebo v případě napadení podobným způsobem ohrožujícím samotnou fyzickou existenci napadeného národa.“
Nyní NATO říká (Stoltenberg): "Rusko podle a v minulém desetiletí modernizovalo své ozbrojené síly a výrazně do nich investovalo. Vyvíjelo nové zbraně, včetně nukleárních. Rusko ve své vojenské doktríně i cvičeních integrovalo konvenční a nukleární válku.” 
Toto „rozmazání hranice” mezi konvenčním a nukleárním konfliktem podle něj snižuje ruský práh k použití atomových zbraní. A ruské rozmazání hranice mezi mírem, krizí a válkou je podle něj „destabilizující a nebezpečné”.

Přeloženo do češtiny - "cokoli může být pro NATO záminka k jadernému útoku na Rusko, nemusí jít o odvetu za jaderný útok Ruska".

Důvodem jaderného útoku NATO na Rusko tedy může být cokoli:

- otrávení nějakého agenta ve scénáři „určitě za to může Rusko, protože máme ten pocit“;
- kyber-útok; protože když vám nenaskočí Windows, tak za to jistě můžou ruští hackeři, kterým to nařídil osobně Putin;
- výsledek voleb, který nevyhovuje samozvaným elitám, kavárně a masmediální propagandě, protože za to jistě může Rusko, Ruskem zmanipulovaní hloupí voliči, kteří nejsou dost multi ani kulti, a primitivní a naprosto hloupá ruská reklama na facebooku, která zcela zmátla většinu voličů, na rozdíl od skvělé a inteligentní reklamy na facebooku vyprodukované domácí kavárnou, která se naprosto minula účinkem;
- cokoli jiného, co si vymyslí nebo zveličí propaganda.

Lze se divit, že 9.3. americký generál upozorní na nebezpečí kyber-útoků Ruska a hned o týden později USA přijmou sankce proti Rusku, protože ke kyber-útokům prý došlo? Žádné důkazy jako obvykle nejsou, ale určitě to tak muselo být. Vedoucí političtí představitelé USA mají takový pocit. A někdo mezi nimi si je určitě jist, že to nařídil osobně Putin.

Když si shrneme současnou situaci:

- USA, vedoucí síla NATO, v rozporu s nejzákladnějšími principy mezinárodního práva o okupuje území cizí země,
- bez vyhlášení války a v rozporu s mezinárodním právem bombarduje území a vojenské jednotky cizího státu,
- spolupracuje, financuje a vyzbrojuje Alkajdu a ISIL, tím se dopouští zločinu terorismu,
- dále zločinu státního terorismu,
- a zločinů proti míru,
- vyzbrojuje, cvičí, financuje a jinak podporuje islámské teroristy;
- na tom s USA spolupracují hlavní ekonomické i vojenské země NATO a EU a další vazalové USA;
- Turecko, další člen NATO, okupuje část území cizího státu a dopouští se zločinu agresivní války;
- USA eskalují situaci na Korejském poloostrově na hranu jaderné války;
- USA, Británie, Německo a Francie vyrábí záminky, jaké od nich známe z obou Iráckých válek, z Libye, chemických útoků v Sýrii atd., případ Skripal je jen nejnovější příklad;
- NATO zřejmě oznamuje změnu doktríny – jadernou válku začneme kvůli čemukoli, klidně i kvůli kolapsu počítačové sítě v dětském koutku na ministerstvu práce a sociálních věcí, pobočka Little Shithole.

NATO vyhrožuje jaderným útokem proti Rusku pod jakoukoli záminkou

Jaderný holokaust klepe na dveře. Bojiště - patrně hlavní bojiště - bude Evropa.
Jak se těšíte?
Někteří se těší – třeba poslankyně za TOP09 Langšádlová se vysloveně nemůže dočkat, až po ní a celé její rodině zůstane jen stín na zdi– jen když to bude s dobrým heslem. Třeba „boj za svobodu“, nebo „humanitární bombardování“, nebo „jaderný holokaust ve jménu humanity“.

Mocenská „elita“ Západu se zřejmě nudí nebo prostě chce zlikvidovat jakýkoli náznak odporu proti svojí totální a totalitní moci – a Rusko je v tuto chvíli jediná země na světě, která je vojensky dost silná na to, aby nebyla vydíratelná nebo beztrestně rozbombardovaná Spojenými státy. Paní Langšádlová se těší na jadernou likvidaci Ruska pro zájmy či spíše jen absurdní představy mocenských super-elit. Možná je tak hloupá, že neví, že v Evropě v takové válce umřou stovky milionů lidí. Nebo to ví a stejně se těší.

Já se netěším. Netěším se kvůli svým dětem, ze kterých nechci jen stín na zdi. A Vy?

Turecko – pachatel zločinu agresivní války ve smyslu Norimberského tribunálu s nacistickými zločinci
Turecko, náš věrný spojenec v NATO a kandidát na členství v Evropské Unii slibuje obsadit řecké ostrovy, dále pak slibuje obsadit všechna území, která patřila k Osmanské říši– tedy od Sýrie a Iráku, přes Řecko, Maďarsko, Srbsko až po Vídeň. Aktuálně Turecko okupuje část severní Sýrie a snaží se o obsazení důležitého města v této oblasti.

Turecko, člen NATO, se agresí proti suverénnímu státu Sýrii dopouští zločinu proti míru a zločinu rozpoutání agresivní války ve smyslu rozsudků Norimberského tribunálu pro válečné zločiny nacistů. A – „jak překvapivé“ – nikdo neprotestuje, žádné odsouzení ze strany USA, EU, Human Rights Watch, Člověka v tísni...nic, zero, nil, ticho po pěšině. Ve světle jednání tureckého režimu ticho přímo mrtvolné.

Další false flag attack s „bondovským“ scénářem
A nyní přichází další událost – útok „nervovým plynem Novičok“ na ruského ex-agenta žijícího ve Velké Británii. Západní země mají jasno, kdo útok spáchal a kdo za tím stojí – Rusko, Putin. Co na tom, že jde o pouhé domněnky, které nejsou schopni doložit žádnými fakty.

„Zaručeně útoky Ruska na agenty přeběhlíky“ jsou sice jak vystřižené ze špionážního románu a chytlavé pro publikum, zejména nemyslící, nekritické publikum v zemích, kde lidé nejsou vůči propagandě imunizováni prožitými roky lhaní komunistické propagandy. Ale upřímně – tyto scénáře a příběhy jsou jen těžko realizovatelné v reálném světě. Do holyvůdského bijáku dobrý, ale jinak naprostý nesmysl.

Předchozí případ – Litviněnko. Ten prý byl zavražděn tak, že se s ním sešli dva agenti ruské tajné služby v londýnském hotelovém baru. Tam si spolu všichni tři dali čaj a ruští agenti Litviněnkovi zcela nenápadně do čaje cvrkli vysoce toxické radiokativní Cesium. Litviněnko si ničeho nevšiml a zřejmě přehlédl i „atom bordel“ a plynovou masku, kterou museli mít ruští agenti na sobě, aby sami nebyli cesiem zasaženi. Ampulku úplně nenápadně strčili do zcela dokonale těsné a pevné schránky (i mikročástečky Cesia by je zabily - i přes oděv a přes kůži) a Litviněnko si ani toho nevšiml. Ok. Pak ještě zaběhli do bytu Litviněnkova sponzora, kriminálního oligarchy Berezovského, kde rozprášili trochu cesia a hotovo. Podrobnější rozbor i s odkazy na zdroje zde. Za zmínku také stojí, že tehdy v Británii také záhadně onemocněl tvůrce ekonomického rozvratu Ruska, tzv. jelcinovských tržních reforem, Jegor Gajdar. Ten ale na revers opustil Londýn, odmítl tam lékařskou péči a odletěl - - - chvíle napětí - - - do Moskvy, kde - - - chvíle napětí - - - se uzdravil. ;-)

Fajn. A nyní tu máme případ Skripal. Ruský agent, zrádce. V roce 2010 vyměněn s Brity. Dnes již zcela bezcenný. Měsíc před volbami v Rusku - jako na zavolanou námět agitace proti Putinovi.

Údajně otráven nervovým jedem Novičok, který se vyráběl v SSSR. A tudíž to určitě spáchalo Rusko. Alespoň takové pocity mají představitelé USA, Francie, Británie i Německa. Jsou si jisti, že to bylo Rusko. Důkazy nemají, ale prý to tak určitě bylo. A Rusko se musí zodpovídat.

Britský ministr zahraničí prý dokonce zjistil, že to nařídil Putin osobně.

Tak několik fakt.

Novičok se nevyráběl v Rusku ani v éře SSSR, ale v Uzbekistánu. Uzbekistán ihned po pádu SSSR v roce 1991 do této výrobní a skladovací facility pozval experty - - - chvíle napětí - - - z USA.

Šéfem bezpečnosti projektu látky Novičok a její výroby, šéfem kontrarozvědky projektu, který měl bezpochyby přístup ke všem tajným dokumentům, byl chemik Vil Mirzajanov, velký kritik prezidenta Putina, který žije od první poloviny devadesátých let minulého století - - - chvíle napětí - - - v USA. Chemický vzorec látky prý zveřejnil ve své knize, která je k mání na Amazonu za 30 amerických dolarů.

Rusko dostalo ultimatum, aby odpovědělo na obvinění – které mu po kafkovsku nebylo de facto sděleno, protože Rusko nedostalo ani vzorky látky ani další údaje z vyšetřování, ale má se k nim vyjádřit, protože JINAK...

Jiří Klapka obdržel stříbrnou medaili A.S. Puškina Ruština – otevřená brána k poznání

March 17, 2018, 12:54 pm

≫ Next: EÚ „omylom“ uvalila sankcie na Sýriu za chemický útok, ktorý sa nestal, tri dni predtým, ako sa o nich malo rozhodovať

≪ Previous: Nechci mít z dětí jen stín na zdi

$

0

0

Zdeněk Hrabica
17. 3. 2018
Jakoby mávnutím čertovského proutku zmizela ruština z našeho vědomí. Stovky českých i slovenských učitelek ruštiny – jako kdysi stovky leváků – byly sociálně ekonomicky předělány na učitelky angličtiny. Leckterý divadelní herec se dnes ztrapňuje v rolích nebo dabbingu svým žvatlaním s ruským přízvukem v inscenacích o agentech KGB v našem minulém i současném životě. Příčiny tohoto stavu jsou však mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Hodně se podobají politickým přemetům tisíců těch, kdož u nás na sebe vzali chameleónskou kůži a svůj životopis upravili do data svého narození – jakoby jím byl od věčnosti 17.listopad 1989.

Nedbají staletých tradic.

Lež má hodně krátké nohy a tento nectihodný znak malého národa neplatí pro každého a pro všechny. Kdo si ruštinu zamiloval, kdo pochopil hloubku ruské duše, převahu ruské kultury a umění - nezradil nikdy sám sebe.


Výraznou osobností podobného vyznání a věrnosti je český pedagog, umělec, historik a badatel Jiří Klapka. Obětavý organizátor Festivalu ARS Poetica – Puškinův památník, autor zajímavých publikací o ruské kultuře, sběratel písní velkého národa. Lvím podílem se zasloužil o kontinuitu koncertních vystoupení Alexandrova souboru písní a tanců v prostředí České –ale i Slovenské republiky. Sám koncertní umělec a člověk ryzího charakteru a nezlomnosti vůči proměnám počasí v českém a moravském prostředí. Jiří Klapka je opravdový rusofil.

Kdo je mu nablízko, dá mi za pravdu! Jeho rozhled překonává dokonce i vrtkavé pohledy nynějších četných nevraživých ruských domorodců, kteří zběhli z Ruska do naší domoviny. Často nepravdivě a podivně zarputivě, až nenávistně komentují českou i ruskou současnost. Nevědí, že na podobné odpadlíky sypal na hlavy hněvu popel už Karel Havlíček Borovský, F. J. Kollár - stejně jako Ivan Olbracht, konečně i četnými dotyky Julius Fučík a Jiří Weill. Nebyli sami.

Jiří Klapka svým něžným pohledem vzpomenutými korouhvičkami pohrdá.

Mám radost, že mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace v České republice Alexandr Změjevskij nyní ocenil dlouholetou a obětavou práci Jiřího Klapky udělením medaile A. S. Puškina.

Uznání ojedinělé, jakého se v České republice, stejně jako ve Slovenské republice, málokomu dostalo.

Komu čest, tomu čest!