Are you the publisher? Claim or contact us about this channel


Embed this content in your HTML

Search

Report adult content:

click to rate:

Account: (login)

More Channels


Channel Catalog


Channel Description:

Děkujeme za finanční příspěvky na činnost Nové republiky z.s.Bankovní spojení: 2300736297/2010

older | 1 | .... | 585 | 586 | (Page 587) | 588 | 589 | .... | 668 | newer

    0 0
  • 06/11/18--13:14: Případ Juliana Assange
  • Paul Craig Roberts
    11. 6. 2018     
    PaulCraigRoberts
     Julian Assange je žurnalista, nikoli špión. Protože publikoval uniklý materiál, prokazujíxcí kriminalitu americké vlády, drží ho Washington už od r. 2012 v izolaci na ekvadorském vyslanectví v Londýně a v současných dnech jedná s novým prezidentem Ekvadoru o jeho vydání Spojeným státům: http://www.informationclearinghouse.info/49590.htm

    Assangeovi australští přátelé (Assange je Australan – pozn. překl.), připravují na 17. června shomáždění na jeho podporu: https://candobetter.net/node/5518 Lidé na celém světě by měli vystoupit na obranu muže, který usiloval jen o to, aby lidem byly namísto elitou kontrolovaných vysvětlení poskytovány pravdivé informace.

    Překlad: Lubomír Man

    0 0

    transport "200" = transport padlých
    11. 6. 2018, Ďouba, zdroj: News-Front, video - titulky

    Těla mrtvých diverzantů padlých pod Pisky (Doněck, SZ okraj) předána ukrajinské straně, 18+


    Ostřelování Donbasu pokračuje, zesílilo po otevření Krymského mostu a jsou obavy, že v době fotbalového MS může dojít k širokému útoku na samozvané republiky DLR a LLR. V nedávné "Přímé lince s V. Putinem" byla tato obava obsahem jedné z otázek. V. Putin odpověděl, cit.:



    "Jestli se to stane (masivní útok ukrajinských ozbrojených sil na Donbas - pozn. překl.), myslím, že to bude mít velmi těžké následky pro ukrajinskou státnost celkově". Co tím přesně myslel, o tom se teď vzrušeně dohadují v Kyjevě (více např. v pořadu "60 minut"zde, v ruštině).

    Český občan má o současném životě na Donbasu jen velmi málo zpráv. Zde je jedna kratičká z dneška, střípek v nekonečné mozaice, která se skládá od roku 2014 (pamatujete ještě, jak prezident Ukrajiny P. Porošenko voličům sliboval ukončit boje na Donbasu do jednoho týdne?!):

    titulky: Ďouba NR

    Rozšiřující učivo k videu:
    DRG = Диверсионно - разведывательная группа (ДРГ) = Diverzně - průzkumná skupina
    UOS =  Управління оперативної служби (Міністерство внутрішніх справ України) = Kancelář operační služby (Ministerstvo vnitra Ukrajiny)
    "200" (dvuchsotyj, двухсотый) = vojenský kód označující mrtvé (5 x "200" = 5 mrtvých), "300" (trjochsotyj, трёхсо́тый) = zraněný
    vyznačena je oblast Pisky. Všimněte si, že v mapě "Mapy.cz" je šedou barvou vyznačena i dělící linie mezi Ukrajinou a "ORDLO" (Oddělené oblasti Doněckého a Luhanského regionu, Отдельные районы Донецкой и Луганской областей)




    0 0


    Croix
    11. 6. 2018
    Červen 880 – Zřízení arcidiecéze na Moravě v čele s arcibiskupem Metodějem. Zároveň bylo papežem Janem VIII. opětovně povoleno užívání slovanského jazyka v liturgii.
    1. 6. 1811 – Vyhlášení Všeobecného občanského zákoníku v rakouském císařství pro „německé dědičné země.“ Bylo tak zavedeno jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů a to i na území českých zemí. Šlo o jeden z kroků k vytvoření moderního uspořádání společnosti, jak ji známe dnes. Zákoník vstoupil v platnost s počátkem následujícího roku.


    1817 – Josef Božek, mechanik pražské polytechniky, předvedl na Vltavě u Císařského Mlýna v Bubenči svoji paroloď.

    4.6. 1920 – Mírová dohoda uzavřena v Trianonu mezi Československem a Maďarskem, které uznalo příslušnost Slovenska a Podkarpatska k československému státu.

    8.6. 1950 – Konec soudního procesu s tzv. skupinou Horákové. Jedna z temných kapitol českých dějin, politický proces s exemplárními, nepřiměřeně tvrdými rozsudky, velká chyba tehdejšího režimu, dodnes i po 70 letech využívaná ve vnitřní politice. Nicméně je to svědectví o tehdejších politických poměrech.

    Na straně druhé, proces s Horákovou je třeba vnímat v celkových souvislostech domácích i zahraničněpolitických poměrů té doby. Proto připomínám, že probíhal skutečný mocenský boj s mrtvými na obou stranách, pokračující od konce II. světové války i po únoru 1948. Stoupenci předválečného politického uspořádání s orientací na západní mocnosti, třebaže neměli podporu většiny obyvatelstva, rovněž neváhali využít všech prostředků k dosažení svých cílů. Existence tzv. protistátních skupin byla realitou. Například skupina bratrů Mašínových nebyla zdaleka ojedinělou násilnou aktivitou tohoto druhu. Realitou bylo i pronikání agentů vyškolených západními rozvědkami na československé území a vraždění funkcionářů KSČ, národních výborů a JZD není výmysl. V letech 1948 – 54 padlo při těchto střetech jen v řadách Sboru národní bezpečnosti 112 jeho příslušníků.

    Ačkoliv to nijak neomlouvá politické procesy z 50. let v Československu, nezapomínejme na celkový politický kontext té doby. Nemohu proto nepřipomenout analogickou éru mccarthismu v USA v letech 1946 – 56 s vysokou mírou státních represí, popravou manželů Rosenbergových, podezříváním milionů občanů z komunismu, na něž byly vedeny zvláštní spisy. Již pouhé domnělé podezření stačilo na ztrátu životní kariéry, odvoláno bylo 11.500 státních úředníků, 145 osob bylo zatčeno za „komunistickou činnost“, tzv. Výbor pro neamerickou činnost prověřoval aktivity v zábavním průmyslu, na černé listině Hollywoodu se ocitly stovky osob a např. Charlie Chaplin v důsledku těchto tlaků volil raději exil.

    Obě strany v boji proti imperialismu nebo naopak komunismu postupovaly proti skutečným i domnělým příslušníkům svých „pátých kolon“ podobným způsobem – to jen na okraj uzavírám ohledně dnešního černobílého výkladu dějin 50. let.

    9.6. 1896 – Založení továrny Emila Kolbena, pozdější součásti koncernu Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD), jednoho z nejvýznamnějších českých průmyslových podniků. Po privatizaci v roce 1994 nástupnický holding zanikl v roce 1998.

    10.6. 1942 – Vyhlazení Lidic německými okupanty. Zastřeleno 192 mužů a odvlečeno 196 žen do koncentračních táborů a 96 dětí Německa jako odveta za atentát na Hendricha. Na 24. červen v roce 1942 připadá též vyhlazení Ležáků.

    11.6. 1940 – 2. československý pluk ve Francii se střetl s německými jednotkami u Coulommiers.

    12.6. 1869 – Vytvoření nové firmy – Škody Plzeň, dalšího z nejvýznamnějších českých průmyslových podniků, kdy pobočku bývalých valdštejnských strojíren koupil jejich hlavní inženýr, Emil Škoda.

    16.6. 1426 – Bitva u Ústí nad Labem, v níž husité pod velením Prokopa Holého na hlavu porazili vojsko míšeňských markrabat s minimálními vlastními ztrátami.

    19. a 21.6. 1945 – Vydání dekretů prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a zrádců a konfiskaci majetku a rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.

    21.6. 1305 – Zemřel jeden z nejvýznamnějších českých panovníků Václav II., za nějž přemyslovská dynastie naposledy dosáhla vrcholu své moci. Jeho vláda se do značné míry opírala o rozvoj těžby zejména kutnohorského stříbra a jím zavedený český (pražský) groš byl ve své době žádanou „tvrdou“ měnou i v okolních zemích. To souviselo s důlní a mincovní reformou vyjádřenou v zákoníku Ius regale montanorum, který se stal na staletí vzorem pro obdobné normy v jiných státech.

    Počátek vlády Václava II. se počítá od roku 1283, prakticky však řídil zemi díky svému vlivu milenec královny vdovy Kunhuty (Václavovy matky) Záviš z Falkenštejna. Teprve od roku 1288 vládl mladý král zcela samostatně a oficiální korunovace proběhla až 2.6. 1297. Pro éru vlády Václava II. se stal charakteristickým rozvoj měst a převládnutí peněžního hospodářství. Styl české zahraniční politiky Václava II. byl velmocenský. Král získal Krakovsko, Kladsko, Těšínsko, Byronsko a Opolí. V srpnu roku 1300 byl korunován v Hnězdně i králem polským. Syna, pozdějšího posledního přemyslovského krále Václava III., prosadil jako čekatele na uherský trůn, byť ten se svého adeptství později vzdal.

    1621 – Poprava 27 vůdců českého stavovského povstání na Staroměstském náměstí v Praze jako symbolické vyvrcholení porážky protihabsburského povstání a demonstrativní součást eliminace domácích českých elit, zejména šlechtických, Habsburky.

    26.6. 1420 – Husité vedení Alešem z Vřešťova, Benešem z Mokrovous a Jiříkem z Chvalkovic náhlým přepadem přemohli královskou posádku v Hradci Králové. Město se následně stalo centrem jednoho ze tří hlavních středisek husitství (vedle Prahy a Tábora), východočeského husitského svazu, jehož členové, nejvěrnější stoupenci Jana Žižky, se po jeho smrti začali označovat jako „sirotci.“ Mezi významné hejtmany patřil např. Jan Čapek ze Sán, mezi ideové vůdce např. kněz Ambrož.

    27.6. 1849 – Vydání prováděcích nařízení k zákonu o zrušení roboty, podle kterých bylo následně realizováno zrušení feudální poddanské závislosti a vrchnostenského systému správy; praktické ukončení feudalismu v českých zemích.

    28.6. 1914 – Atentát v Sarajevu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Vedl k začátku 1. světové války, jednomu z nejkrvavějších konfliktů v dějinách, v jehož důsledku se mimo jiné rozpadla habsburská monarchie, což umožnilo vznik tzv. následnických států včetně Československa.

    29.6. 1945 – Uzavření smlouvy mezi československou vládou a Sovětským svazem o včlenění Podkarpatské Ukrajiny do Ukrajinské sovětské socialistické republiky.

    0 0

    Vladislav Černík
    11. 6. 2018
    Obecně zcela podepisuji, že pro politický úspěch je potřeba něco jako ony 3 pruty Svatoplukovy:
    1) Skutečná vůdčí osobnost
    2) Atraktivní cíle (politický program)
    3) Vykonání velkého objemu práce (zde dodávám a nemalé finanční prostředky)
    Jsou to podmínky nutné, nikoliv však postačující.

     
    Předesílám,že je uznávám a současně s každou z nich mám problém (a to v tom smyslu, zda samo o sobě její dobré uchopení povede k cíli), což snad v dalším objasním. Mám totiž za to, že s v souladu s R. Valenčíkem (http://www.novarepublika.cz/2018/05/mars-zrod-nezavisle-programove-platformy.html#comment-form ) nezabývat se popisem fungování současné moci, chtěl bych diskuzi o těchto 3 bodech vnořit do kontextu současné doby, tj. historického, ekonomického, do kontextu společenských nálad atd.

    Ad 1) Skutečná vůdčí osobnost

    – bohužel mnohdy, ano nebojme se to říci, degeneruje do pózy absolutisty, monarchy se sklony odstraňovat ty (t.č. jen z politického kolbiště, nikoliv z fyzického žití), kteří mají (nebo do nich dorůstají) osobnostní rysy srovnatelné velikosti.
     Rád bych na takovém postu viděl někoho, kdo mne bere za kolegu a koho já mohu také brát za kolegu. Jen pro málokoho z těch vrcholových politiků se kterými jsem si kdy tykal, bych do takové pozice hlasoval, ale jsou i tací. Ovšem demokracie není monarchie a tak je potřeba vidět téměř současně muže/ženu č. 2, č.3, č. 4, č. 5 atd. Nevím, zda bych takovou pětici si představil, a pokud ano, pak nevím, zda by i oni chtěli sedět vedle sebe.
     Připomínám a spíše důrazněji, že
     Politika není Filmová akademie, udělující světově známé Oskary, není Nobeliánskou vědou, není nějakým Světově proslulým sportovním šampionátem. A také by neměla kolbištěm oligarchů.
     Bohužel toto vše jsem mohl pozorovat už na úrovni okresního města. Politické strany a podobné formace se snaží na kandidátky dostat např.:
    • vynikající okresní (nebo lépe krajské chirurgy)
    • známé ředitele známých vzdělávacích ústavů
    • aspoň regionálně známé sportovce a umělce
    • větší podnikatele (zde jde logicky i o sponzoring)

    Zasedání zastupitelstev pak vypadají podle toho, zvláště v kuloárech.
     Sportsmeni se podivují, proč opravovat městský bazén, když je možné během hodinky si lze dojet autem do znatelně lepšího zařízení.  Byznysmeni dodávají, že by tam mohl vyrůst další developerský produkt,  manažerky se zasní, že ani v mládi je prostředí bazénu nelákalo pro prvá rande. Ředitelé škol sice vědí, že s výukou plavání a vůbec s tělesnou zdatností je to mizérie, ale zůstanou spíše potichu, aby neohrozili již léta protlačovanou dotaci třeba na nová okna.  A ten, který se na zastupitelstvech na něco pořád ptá, bude asi nějaká stará struktura a místní novináříci už jsou nasměrováni provětrat v mediích, čím to, že není někde veden, třeba v Cibulkových seznamech.
     Můj dotaz, proč by nemohl přispět náš krajský hejtmanát, byl brán jako naivní, jako bys to neznal z minula...
    Řekněte si, nějaké to městečko, to republikově nic neznamená, tak pozor, najednou někdo se ocitne ve vrcholové politice a začne bourat Václavák či reorganizovat světově proslulé kulturní těleso jako Státní opera. Asi o tom již předtím snil v zubařském křesle...

    Ad 2) Atraktivní cíle - atraktivní politický program,

    každý z  nás, který se trochu zajímá o politiku, už těch programů zažil nemalou řadu a v různých volbách. Uvádím pro přiblížení motta pár kandidátů:
    Dobrý starosta -> dobrý senátor  (kdo to měřil?)
    kandidát Ano na senátora Lepší venkov   (v čem lepší?)
    kandidát z ODS chce volit Obra: (Odvaha, Bezpečnost, Rozum)
    Kandidátka ANO na hejtmanku: zdravé a dostupné zdravotnictví   (dostupné pro koho a zdravé v čem?)
    Kandidát z ODS:  zjednodušit kraj – dodávám, že to již dělali při privatizaci okresních nemocnic

    Program pro menší okresní město, podle mých zkušeností, tak 15str a asi 150bodů,
    pro celostátní úroveň možná tak 150str.
    Tím neříkám, že vše se bude prosazovat a realizovat, ale aby jednotlivé kandidáti a další aktivisté měli někde ucelenou představu s čím se mohou potýkat, tak v řádu 2-3 volebních období.
    Praxe: Dobré volební programy nikdo nečte a ty víceméně špatné nepravicovým stranám víceméně škodí.
    Zákulisní praxe: nesmí to být moc konkrétní, abychom se mohli domluvit prakticky s kýmkoliv…
    Měřítka pro testování kvality: konkrétní příklady řešení úzkých míst(namátkou: chybějící sítě, složitá administrativa, konkrétní pomoc slabším skupinám obyvatel– je jich jen v ČR asi 2mil!)
    Při dotazech na nekonkrétnost a absenci takových věcí se mi, pokud vůbec, tak dostávalo odpovědi, že to bude v nějakých koaličních realizačních plánech (necháme to na pak) a ti nezaměstnaní, ti ať se snaží…
    Realizační příklad:
    Dr. Rath kdysi jako poslanec byl požádán jednou kolegyní, která se dostala do problémů o zahájení poslanecké iniciativy stran úprav zákona o vazbě. I tak suverénní osobnost jako D. Rath to tehdy odmítl s tím, že nastartováním takové iniciativy by si zničil politickou budoucnost.
    K čemu to vede v praktickém životě, př. :
    Jistý zaměstnanec – byvší technik u tiskáren ztratil pracovní místo. Pracovnice ÚP ho poslala do supermarketu, že tam sice tam nikoho neshánějí, ale ať se tam přesto zeptá. Zeptal se a potvrdili mu to. Úřednice ho tam poslala znovu. Tamní manažer se rozčílil a zvýšeným hlasem zavolal na ÚP, aby mu již nikoho neposílali.
    Uchazeči byl pak doporučeno, zda by to tam nezkusil po třetí.
    Moje douška:
    ptal jsem se na to šéfa odborové centrály, ten jen řekl, ať vstoupí do odborů. Kde? prostě někde!
    Můj předběžný závěr (nejen k té nezaměstnanosti):
    Ona n
    ezaměstnanost je po nemoci vlastní, nemoci nejbližších, třetí nejtěžší rána do vlastní osobnosti.
    Pokud se politická skupina, klub atd. nenaučí takové privátně-státní stalkingy, alotria a traumata dostat do veřejného prostoru způsobem, kde by se pak rozhoupala i židle pod příslušným rezortním ministrem, tak skoro nestojí za to, dobré programy psát.
    Stačí se jen spolupodepsat pod programy různých post-Sobotků: Chceme fungující stát

    Historizující vsuvka:
     Českou kotlinou se za posledních 100 let prohnalo 5 revolucí
    (tedy situací, kdy se měnily nejen paradigmata a ideje, ale i majetky a křesla). Jde o r. 1918, 1938,  1948, 1968, 1989. A vždy za těmi změnami stála nějaká silná vnější síla. Životní úroveň nižších tříd (tj.většiny národa) oproti předcházejícímu období výrazně poklesla a dlouho se dýchavičně plazila k předcházejícímu stavu. Kupodivu neklesla v r. 1938, ale každý, kdo si pamatuje ze školy (u řady dnešních maturantů si tím nejsem jist) o co tehdy šlo, by r. 38 a následující roky nechtěl opakovat.
    Běžný český volič se tedy jakékoliv nově se rodící politické formace právem zeptá, proč by se to právě vám mělo po šesté podařit a to lépěji?

    Ad 3) Vykonání velkého objemu práce (zde dodávám a nemalé finanční prostředky)

    Pokud člověk stráví cca 12hod v práci (vlastní pracovní doba +dojíždění), pak už nemívá moc náladu na trávení večerů, a hlavně sobot a nedělí na něčem, co mu nepřináší aspoň částečně relaxaci a navíc na činnostech s nejistým výsledkem. Kromě volného času mu to odnáší někdy i vlastní finanční prostředky.
    Akce stran a iniciativ od středu doleva mají věkový průměr vysoko v důchodovém věku, mými vrstevníky-důchodci bývají označované jako G-akce (G, nikoliv jako bod, ale jako gerontologie).
    Nahlíženo jinými slovy: Těm mladším to se zátěží hypotéky nepomůže!
    Rozdíly mezi politickými stranami a kandidáty bývají dost těsné. Pokud se volby protnou s deštivým počasím či důležitým fotbalem, pak úspěšnost některých  příliš nekoreluje s jejich kvalitou, ale při nižší volební účasti je (pseudo)náhodná, tak jaky by ta jména tahal papoušek z klobouku. Obecně navíc se zjišťuje, že některé nepravicové strany mají dost nízkou míru disciplinovanosti svých voličů.
    Stran financí, jsem slyšel (opakovaně) takový drb: sejde se pár „hochů“ (někdy i „dívek“), těch, co spolu mluví. Někdo je už placený zastupitel, někdo podnikatel, a i další mají nějak nadprůměrný příjem. Každý položí na stůl nějaký měšec, ten se „zváží“ a pořadí na kandidátce je už jaksi dáno, a ty primární volby ho nějak potvrdí. Pokud nějaký kandidát zdržuje nějakými dotazy, tak místo odpovědí na ně, se dozví, že se má starat o to, aby v jeho obci ty komunální volby dopadly lépe.
    Vlastní vzpomínka: v časem oposmlouvy ale i po ní, kdy socdem měla dost nad 20% jsem při výletech na kole také v obcích potkal nějaké ty plakáty a billboardy. Modří jich měli tak 3x více, ale z výročních zpráv politických politických stran vyplývalo, že Oranžoví měli stejné volební náklady jako Modří.

    Co tedy dělat:
    Ø  hledat pevný Archimedův bod, nikoliv plácání se v (polo)bažině
    Ø  hledat nejmenší společný násobek, nikoliv největšího společného dělitele
    Ø  komunikovat se se sousedy, i když oni to třeba moc nechtějí
    Ø  usilovat o to být viděn a být slyšen
    Ø  hledat poučení u schopných, byť (momentálně) neúspěšných
    Ø  navazovat kontakty s nejsilnější politickou stranou: Stranou Nevoličů

    0 0

    Jiří Baťa
    12. 6. 2018
    Pan generál Petr Pavel, předseda vojenského výboru NATO, se v krátkém VIDEU vyjádřil k činnosti, související s Think-tankem „Evropské hodnoty“ v čele s „chlapcem pro všechno“ Jakubem Jandou, kterému se dostalo od NATO „uznání“ za „obětavou práci při odhalování ruských podvratných aktivit v Česku“. ZDE Jak se vyjádřil nejmenovaný zástupce Evropských hodnot „s programem Kremlin Watch jsme jediným nevládním centrem v Česku, které systematicky odhaluje ruské vlivové a dezinformační kampaně.


    Této pocty od silné spojenecké instituce (NATO) si velice vážíme. Nebudu daleko od pravdy když zmíním, že tuto hrdou myšlenku pronesl sám jmenovaný J. Janda.

    Ovšem daleko zajímavější je video-odpověď pana generála Pavla, ve které „brilantně“ odpověděl na otázku „Co Vám z toho, co si od nás přečtete, dává smysl“?

    (K vidění:ZDE ) to je řeč.... V odpovědi pan generál není schopen kloudně a plynule vyslovit jedinou větu, aniž by se neopakoval, nekoktal, nemluvě o tom, že hodnota jeho odpovědi se rovná zrcátku, přejetého parním válcem. Jestli takovými projevy pan generál disponuje i na zasedání vojenského výboru NATO, reputace ČR musí dostat pořádně „na frak“!

    Velmi pozoruhodná je také „skupinové foto“ ZDE, ve kterém je pan generál jako „nahý v trní“. Zvláště imponující je hrdý a sebevědomý postoj samotného guru Evropských hodnot Jakuba Jandy po levici pana generála. Usmívající se skupina (nepochybně ideologicky protirusky „uvědomělých“) mladých lidí v pozadí, tipuji ve stáří do 25 let, pokud patří k personálu think-tanku nasvědčuje, že Evropské hodnoty mají velmi kvalitní základnu pro svou činnost, kterou vykazují pro západní svět včetně NATO „vysoce záslužnou činnost“, po zásluze oceněna silnou Jandovou erekcí, pardon, spojeneckou institucí! Navzdory těmto oceněným úspěchům přesto my občané doporučujeme vřele, jděte se svými „Evropskými hodnotami“ do zádele!

    0 0
  • 06/12/18--03:08: Kim Trump a zmatek v hlavě
  • Jaroslav Loudil
    12. 6. 2018
    I když je pokus o jaderné odzbrojení na korejském poloostrově jistě pozitivním činem , přesto musí pro českého občana mnohé věci ve vztahu Kim -Trump nyní vypadat velmi podivně a musí mít jenom zmatek v hlavě !! Jak popisovala naše média režim v Koreji dirigovaný Kimem ještě před pár měsíci ??


    1. V zemi jsou koncentrační tábory, kde jsou lidé brutálně mučeni a umírají tam hladem.
    2. Kim nechává zavraždit i své příbuzné , pokud se mu znelíbí.
    3. Pokud se mu znelíbí nějaký generál, nechá ho hodit do klece s hladovými lvy a ti ho zaživa sežerou.
    4. Režim udržuje nejhorší cenzuru médií na světě.
    5. Mladého vězněného občana USA tak fyzicky týrali, že po návratu do USA zemřel.

    atd,atd.

    Tedy Kimův režim je prý režim srovnatelný jedině s Třetí říší Adolfa Hitlera.

    A nyní ?? Vřelé stisky rukou mezi Trumpem a Kimem , severokorejská vlajka na čestném místě vedle té americké . "Vůdce Kima brzy pozvu na návštěvu Bílého Domu ve Washingtonu. Už se těším na jeho návštěvu.", prohlásil Trump.

    P.S. Ano, běžný občan z toho musí mít v hlavě jenom zmatek !! Prý : masový vrah, diktátor, bestie, která bez skurpulí neváhá vraždit i své příbuzné,..atd. atd. A nyní tento člověk poletí do Bílého domu, kde se mu dostane všech poct jako velikému státníkovi ? To je jako kdyby roku 1941 odletěl na státní návštěvu Londýna Adolf Hitler.

    https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/srdecny-stisk-rukou-trumpa-s-brutalnim-kimem-sklizi-kritiku_484109.html

    0 0
  • 06/12/18--03:59: Kalousek pirátobijcem
  • Erik Best
    12.6. 2018   fw
    Čeští politici zjišťují, že nejhorší nepřítel je ten, na kterého nemůžete zaútočit. ANO je se svými 30% preferencemi dost těžkým soupeřem, alespoň se ale do něj díky minulosti a střetu zájmů Andreje Babiše snadno strefuje. Mnohem horším protivníkem jsou tak Piráti, protože jsou v kurzu a jejich popularita stoupá tím víc, čím usilovněji se jejich rivalové snaží potopit jim loď.

    Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek doufá, že našel štěrbinu. Na rozdíl od bývalého prezidenta Václava Klause, který Piráty odbude s tím, že jsou nebezpeční a bez názorů, se jim Kalousek snaží přišít mnohem horší hřích pokrytectví. Právu řekl, že „všude tam, kde se jedná o upevnění vševědoucí, šmírovací a represivní role státu, piráti věrně hlasují spolu s ANO, KSČM a SPD.” Piráti vymáhající na širém moři spravedlnost jsou skutečně anomálií. Možná je načase, aby Kalousek vydal aktualizovanou pirátskou verzi svého Seznamu nesvobody z roku 2016.

    0 0

    Oldřich Rambousek12.6. 2018   Rukojmí
    Možná Vás to překvapí, když nyní přicházím s článkem ohledně osvobození, odboje a Českého národa v přímém kontextu s naším vzdělávacím systémem. Samozřejmě toto přímo souvisí i se Sovětským svazem, ale především mi jde o to, abych zde na jasném příkladu deklaroval naší Českou tupost, ubohost a předposranost vzdělávacího systému. Úvodem Vás chci milí čtenáři také poprosit, aby jste i vy-třeba anonymně, sdělili svůj názor, či osobní zkušenost. Jde přeci o to, jaký odkaz zanecháváme našim mladým a jaký názor na věc si utvoří.

    Víte-můj nebožtík táta byl přímým účastníkem druhé světové války a účastnil se bojů proti nacistickým okupantům. Postupoval s partyzánskou skupinou od jihu z Maďarska přes Slovensko do Československa. Není na tom nic divného-takových bylo že??? Byl to mladý kluk plný síly. Nikdy mi neříkal, že by bojoval z nějakých zištných důvodů, či pro slávu. Sice za svou činnost dostal vyznamenání, což bylo jistě jakési ocenění, ale ve své podstatě ho nejvíce trápila krátká paměť národa a vymyté mozky mladých lidí, což žádné vyznamenání nevyváží. Byl samozřejmě i vážně zraněn při jedné z akcí. Němci mu prostříleli obě nohy. Dodnes máme ony kulky schovány jakožto připomínku mého táty. Bývali by ho Němci dostali a zabili, kdyby nebylo statečných Sovětských kamarádů, kteří jej z místa střetu na zádech odvlekli do lesů a doslova na koleně a bez narkozy mu uvízlé kulky v nohách vyjmuli.

    Následně však dostal zápal plic a tento byl příčinou značných srůstů v plicích. Nelze však v polních podmínkách počítat s nějakou špičkovou léčbou. Prostě si odnesl následky stejně tak, jako mnoho jiných. Vždy však říkal, že bojoval za svou vlast, národ a hlavně za to, abychom mi další mohli už klidně žít. Bohužel se na toto dnes velmi zapomíná, málo se mluví o činech našeho vlastního odboje a dehonestuje se podíl na osvobození Sovětskou armádou. Dnes-kdyby se ti naši papaláši nestyděli a učitelé ve školách dostali ještě větší platy, tak by snad říkali, že žádný Český odboj nebyl a že nás osvobodila jen Americká armáda.
    I u nás ve Dvoře Králové nad Labem se válčilo. Situace v naší oblasti byla však o to složitější, že se zde táhla hraniční linie Sudety-Protektorát. Dvůr Králové byl z části Sudetský. Co zde bylo fašounů, kolaborantů a zrádců!!! Dnes dokonce potomci takových lidí dělají starosty obcí, či jsou v zastupitelstvech, ale o tom psát nechci. Na jednom příkladu Vám chci ukázat, jak i školy jsou zdegenerované západním mainstreamem.

    Máme zde školu, která nese hrdý název-Škola 5. května. Tento název není jen tak vymyšlen, ale je odkazem na události tohoto data, které se u této školy odehrály. V tento den a na tomto místě došlo ke střetu Českého odboje s fanatiky z Hitlerjugend. Několik Českých mužů zde položilo svůj život v boji s těmito idioty. V boji za občany našeho města, ale i národa. Ti skutečně odporní komunisté těmto hrdinům postavili na místě střetu pomník a každého 5. května zde stáli čestnou stráž pionýři. Střídali se celý den po hodině-vždy chlapec a dívka.
    Pamatuji si to osobně, neb jsem do této školy také chodil. Také vím, že o vzhled a celkovou úpravu tohoto pietního místa se starali žáci školy v rámci takzvaných pěstitelských prací nebo pracovního vyučování. Toto místo bývalo vždy řádně upraveno a sama škola silně dbala na to, aby žáci věděli proč zde tento památník stojí. Květinová výzdoba a věnce byly samozřejmostí. Po oné slavné takzvané sametové revoluci bylo původní sousoší odstraněno a nahrazeno abstraktním paskvilem. Údajně prý sousoší moc připomínalo socialismus a revolučnost. Co však považuji za mnohem horší a doslova žalostné vyústění událostí je fakt, že dnes žáci této školy neví zhola nic o tom, co se v těchto místech odehrálo, proč nese jejich škola název-5. května. Prostě to těm žákům učitelé neřeknou. Opět vím ze zkušenosti, neb do této školy chodili mí dva synové a ještě ji navštěvuje i má dcera. Škola se dnes o úpravu pozemku nestará-patří městu. Roste tam bez náležité úpravy několik keřů. Místní staří komunisté chodí alespoň toto místo před 5. květnem trochu poklidit. Válí se tam flašky, pytlíky a další jiný bordel. Nikoho to už nezajímá. Kdyby nebylo těch komunistů, tak tam nikdo ze školy a města nepoloží ani kytičku. Jaká to neúcta!!!! A přitom tam nešlo o sovětské vojáky, ale o občany našeho města. O lidi, kteří své životy obětovali za ty naše. Nepřijde Vám to trapné páni učitelé???? Hlavně že máte plné huby našich osvoboditelů-AMERICKÉ ARMÁDY. Prdlajs bych Vám zvyšoval platy, když naše děti učíte od mala tak akorát lhát a krmíte jim uši nesmysly. Neučíte a nevedete je k úctě k našim předkům a k národu.

    Obdobná situace je ve Dvoře Králové i co se týče hrobů rudoarmějců, kteří jsou pochováni na městském hřbitově. Jejich hroby nenesou známky nějaké značné péče. Roste na nich jen plevel a kytičku vzpomínky alespoň jednou za rok tam donesou jen staří komunisté. Je pravdou, že město pořádá každý rok na tomto hřbitově v jeho centrální části alespoň vzpomínkovou akci, ale hroby bohužel nikdo moc neupravuje. Zde musím zmínit a hodně vyzdvihnout činnost lidí sdružených v uskupení LEGIONS VETERAN, kteří jezdí uctít památku našich padlých vojáků. Za toto patří Oskaru Rouskovi a lidí okolo něj velké poděkování. Ti staří psi na silných motorkách si vzpomenou, ale mladým a školám je to asi jedno.

    Ať si říká kdo chce, co chce, tak je to tak, že naši zem z velmi malé části skutečně osvobodila Americká armáda. Vadí mi jejich vychvalování co se týče osvobození Plzně. Není pravdou, že by ji osvobodili. Amíci vstoupili pravda do Plzně jako první, ale Plzeň už byla prakticky svobodným městem díky Českému odboji. Nelze však opomenout škody, které zbytečně a schválně Američané udělali svým bombardováním Plzně a Prahy, přičemž průmyslová výroba již dávno neběžela. Šlo jen o to zničit náš průmysl a zabíjet civilisty.

    Závěrem si dovolím říci-Není vše dobré, co je Americké stejně tak jako není vše špatné, co je Ruské. Je však velmi špatné, že nejsme schopni vzdát úctu našim vlastním bohatýrům.

    0 0

    12. 6. 2018, Ďouba, zdroj: RT, video - titulky

    Nesplnitelná mise (Mission Impossible): Australští studenti nedokázali najít gang ruských fotbalových chuligánů (hooligans)


    Patrně jako veselá reakce na strašení západních médií vzniklo toto video.



    titulky: Ďouba NR


    Rozšiřující učivo:
    Fanoušci se veselí na Rudém náměstí a těší se na zahájení fotbalového MS, do kterého zbývají 2 dny a 3 hodiny...
























    živě (Moskva, Manéžní náměstí) odpočítávání do zahájení MS ve Fotbalu 2018:
    beze slov: fanoušci Argentiny, Peru, Kolumbie, Maroka, Mexika, Uruguaye jsou již v Moskvě


    0 0

    12.6.   Argument,Vsa
    část článku

    Merkelová versus Trump?
    Trump vidí Merkelovou jako hlavního protivníka na světové scéně. Sledoval její úspěchy v mužském světě vrcholné politiky a chce s nimi skončit. Nechce už poskytovat bezpečnostní pomoc Německu a chce zpomalit německou exportní mašinérii a diktovat Německu odkud by si mělo kupovat plyn.


    V daný moment převažuje evropskou nechuť k Německu znechucení Trumpem. Nicméně v Bruselu je možné stále více slyšet výsměch Německu. Mnozí v EU vidí v Trumpově boji proti přebytku s Německem jejich vlastní kritiku Německa a jeho praxí v obchodě. V daný moment je to jen mluvení si pod fousy, ale ukazuje to, že Merkelová ztrácí kontrolu nad evropskou debatou.

    A pak je tu americký ambasador Richard Grenell, který řekl, že jeho misí je podporovat konzervativce v Německu a v Evropě. Grenell má blízko k Trumpovi a jeho bezpečnostnímu poradci Boltonovi. Ovšem má také kontakty v CDU prostřednictvím Jense Spahna, který představuje konzervativního protivníka Merkelové uvnitř strany. To pro Merkelovou znamená, že Spahn drží klíče k přístupu k Trumpovi. Nikdo ze členů německé vlády nemá takový vztah k americkému ambasadorovi.

    Spahn se zná s Grenellem asi tři roky a pojí je společné konzervativní názory, kritika islámu i fakt, že jsou gayové. Další z mladých konzervativců, který se těší přízni amerického velvyslance v Německu, je rakouský kancléř Sebestian Kurz. Grenell ho tento týden bude hostit v Berlíně.

    Problémy v EU

    Jak komentář píše, Merkelové protivníci doma v i Evropě se šikují. V případě Kurze platí, píše se dále, že rakouský kancléř působí navenek přátelsky a laskavě, ale ve skutečnosti ho nezajímá, co si Merkelová myslí. V situaci, kdy bude od 1. července Rakousko předsedat Evropské radě, je to pro Merkelovou problém – Kurz bude nabízet konkurenční řešení uprchlické otázky.

    V případě reformy Evropské unie se zdá, že i zde Merkelová spíš následuje, než aby vedla. Celých osm měsíců nechala bez odpovědi Macronův dlouhý list reformy EU. Nakonec na něj odpověděla rozhovorem pro FAZ, ale načasování nebylo pod její kontrolou. Donutili ji k tomu členové její vlády za sociální demokracii, ministr financí a zahraničí, a jejich plány prezentovat svoje představy o budoucnosti EU. Rozhovor je těžko posledním slovem v konverzaci o tomto problému.

    V případě konfliktu s Trumpem dostal nakonec zelenou Macronův konfrontační přístup, i když Merkelová se původně snažila o opatrný a přátelský postup. Ten ale nezabral. Další porážku utrpěla kancléřka a její ministr ekonomiky Altmeier při snaze zmírnit bruselskou reakci na Trumpovy cla – zde Brusel chystá cla na burské oříšky, whisky nebo motorky Harley-Davidson. Stejné to bylo o něco dříve s evropským zákonem proti sankcím USA vůči Íránu. Kancléřka je viděla jen jako málo efektivní šou, ale nepřesvědčila ostatní.

    Uprchlická otázka

    Problémem je i uprchlická otázka. Ministr vnitra Seehofer má tento týden představit svůj plán na řešení migrace. Detaily plánu jsou už známé a nejsou dobrou zprávou pro Merkelovou.

    Zdá se, že plán počítá s vracením žadatelů o azyl na hranice ve větší míře než doposud. Nikdo z žadatelů, jehož otisky prstů budou už v databázi Eurodac registrovány jinou zemí, nebude moci vstoupit do Německa. Návrh je členy CSU komentován jako prosazení legálního rámce pro migraci a naznačuje, že dosavadní politika nebyla v souladu se zákony.

    Minulý týden měla kancléřka jednat s poslanci za bavorskou CSU za zavřenými dveřmi. A zde „shodila mini-bombu“, když otevřeně přiznala, že se jí nepodařilo prosadit vizi společné evropské uprchlické politiky a že už se jí to nepodaří ani v budoucnu. Merkelová řekla: „Musíme vyvinout systém flexibilní solidarity“, což je termín Viktora Orbána a jeho spojenců v EU. V souladu s ním by země, které nechtějí přijímat uprchlíky, kompenzovaly tuto neochotu finančně. Jako neúspěch vidí Merkelová také snahu o přerozdělení 160 tisíc uprchlíků v EU z roku 2015. Slovy evropského diplomata: „Kvóty jsou mrtvé.“ Nicméně Angela Merkelová má pro to jiná slova. Tlačení na přijetí kvót podle ní nepřispělo ke smíru v Evropské unii. „To je něco, co musím zpětně připustit.“

    0 0

    Jaroslav Loudil
    12. 6. 2018
    EU už dva roky zcela bezvýsledně řeší nový azylový zákon. Dublin IV zřejmě neprojde, chtěl by totiž znovu přerozdělovat. Krásnou ukázkou trapnosti a totální neschopnosti EU cokoli vyřešit je nynější problém lodi neziskové organizace Aquarius ,která u Lybie - "zachránila" - dalších 600 černých ekonomických běženců z Afriky. Tito nelegálové vyrazili z Afriky, aby ilegálně překročili hranice Evropy a začali u nás pobírat tučné sociální dávky. Jak to s touto lodí dopadlo ?? Komicky !



    Nelegálové nebyli odvezeni zpátky tam kam patří, tedy do Afriky. Aquarius se totiž nejprve pokusil vyložit africké černochy na Maltě a v Itálii , když tomu Itálie zabránila , tak loď kempovala na širém moři a přijímala potraviny pro běžence. Pak oznámilo Španělsko ,že migranty přijme, loď Aquarius tam prý ale nedokáže sama doplout a tak nakonec 600 migrantů do Španělska poveze nějaká loď italského válečného námořnictva ! Komická ukázka obrovské neschopnosti ,šaškárny a neorganizovanosti. Za co vlastně pobírají plat všichni ti přeplacení lenochodi v Europaramentu, kteří ani za dva roky nevyřeší obyčejný zákon o migrantech ?

    P.S. Základem nynějšího problému migrantů z Lybie je zločinecká a diletantská akce válečných gangsterů z útočné militantní organizace NATO, kdy v roce 2011 NATO rozbombardovalo Lybii a nechalo zavraždit šéfa státu Kaddáfího. (Sarkozymu přitom platil prezidentskou volební kampaň). Do roku 2011 žádný problém migrace přes Lybii do Evropy neexistoval , to tam vládl Kaddáfí. Dnes je díky NATO Lybie zcela v rozvalinách a pašeráci lidí tam vydělávají miliardy na chudácích, které obírají o jejich poslední peníze. NATO v Lybii doslova podělalo co mohlo. Všechny černé běžence z Afriky bych proto dnes nakvartýroval do domů a bytů generálů NATO , kteří řídili roku 2011 útok NATO na Lybii. Ať tyto černé migranty živí ze svých nabobských, nijak nezasloužených gáží.

    https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/nemuzeme-nechat-umirat-migranty-na-mori-zni-z-bruselu_484181.html

    0 0

    13.6. 2018   Rukojmí
    ROZHOVOR „Do doby, kdy si musíme dávat pozor na pusu, se nevracíme. Už v ní nějaký čas jsme. Je s podivem, jak je vůbec možné ve státě, který má nepřípustnost cenzury zakotvenou přímo v Ústavě, tyto praktiky zavádět a tolerovat,“ komentuje nejen internetové dění Pavel Cimbál, programátor a pedagog Českého vysokého učení technického v Praze.

    Podle něj „ukřičení sluníčkáři“ roky umlčovali ty, kdo varovali před současnou situací v Evropě. Ve Francii se hovoří o zavádění enkláv ztraceného území, Británie povolila šariatské soudy už dávno, Německo chce pro změnu legalizovat dětské nevěsty muslimských mužů a Švédsko se začíná místo uklizené, čisté Skandinávie podobat spíš nějaké rozvojové severoafrické zemi. Tak Cimbál popisuje Evropu dnes.

    Sociální síť Twitter zablokovala odkazy na desítky webů, které byly označeny za prokremelské či dezinformační. Zablokoval i ParlamentníListy.cz. Už jsou odblokované, ale kam taková cenzura míří? Jak velké nebezpečí hrozí?

    Míří k cenzuře plošné. Sociální sítě se postupně staly součástí každodenní komunikace mezi lidmi. Tyto cenzorské zásahy se tak dotýkají daleko větší části populace, než bývalo pro cenzuru typické v dobách minulých. Naštěstí existuje i množství způsobů, jak ji obcházet. Jak na straně serverů, tak mezi sdílejícími čtenáři. Duplikací obsahu webu u třetích stran, posíláním screenshotů, nasazením šifrování nebo alternativních záměn znaků, používáním zkrácených nebo jinak chráněných URL… Ale především: nepoužíváním korporátních služeb, které cenzuru zavedly. Cenzurujete? Tak se přesouváme jinam. Alternativ je dost už nyní. Jen se čeká, která převáží. Gab? Minds? Vidme? Blankchat? Nebo snad Vkontakte?

    Poslední službu uvádím záměrně. Je to smutný paradox doby. Sociální síť „totalitního státu“, autoritářského, putinovského Ruska, kterého se máme obávat. A přitom je vlastně svobodnější než například Facebook nebo Twitter v Německu. Tedy v nejrozvinutější evropské zemi. Zvláštní...

    Vracíme se do doby, kdy si musíme dávat pozor „na pusu“? Budeme se bát znovu projevit svůj názor?

    Nevracíme. Už v ní nějaký čas jsme. Je s podivem, jak je vůbec možné ve státě, který má nepřípustnost cenzury zakotvenou přímo v Ústavě, tyto praktiky zavádět a tolerovat. Obzvláště nepochopitelné je pak to radostné nadšení některých lidí, kteří návrat cenzury vítají. Dost často jde, tedy kromě skupinky známých multikulturně uvědomělých novinářů, o studenty různých humanitních fakult. Ti by se přitom za svobodu slova, základní kámen naší moderní civilizace, měli bít mezi prvními! Ale činí pravý opak, udávají nevhodné knihy, nahlašují nepřijatelné přednášky, blokují profily na Facebooku, přesvědčeni o své pravdě a potřebě zatočit s xenofoby a nácky. Které vidí všude, jakýkoli jiný názor než multikulturní získává okamžitě tyto nálepky a je konec diskuze. S nácky se přeci nediskutuje, no ne asi!

    Vzniká tak otázka, zda si výuku na těchto fakultách či konkrétních katedrách v tichosti nepřivlastnila určitá názorová skupinka pro vlastní politické cíle. Studenti mají být seznámeni s fakty, principy, a naučit se samostatně přemýšlet. Místo toho tyto fakulty produkují novodobé politruky s totožným světonázorem, v praxi neuplatnitelné, ale připravené kdykoliv potírat odlišné názory jiných ve jménu Dobra. Vysoké školství, zejména to humanitní, bude asi potřeba po třiceti letech zase znovu odpolitizovat. Týká se to i mnohých veřejných institucí. Jsem docela rád, že působím na technické vysoké škole, kde se tyto jevy zatím moc nevyskytují.

    Nedávno také hýbala internetem kauza prodeje dat z Facebooku. Berou lidé varování o nebezpečí sdělování osobních informací dost vážně? Lepšíme se? Nebo jsme stále ještě internetově negramotní?

    Internetová anonymita stejně jako internetová bezpečnost jsou obtížně dosažitelné ideály. Je lepší smířit se včas s riziky, která online prostředí obnáší, a udělat maximum, aby se nám vyhnula. Vždyť jen zjištění osobních údajů o internetové protistraně je dnes, stále, otázka jen několika málo minut. Digitální stopa a trocha sociálního inženýrství pak obvykle vede k cíli velmi rychle. Na druhou stranu, existuje několik dost nechvalně známých virtuálních profilů, o jejichž pravé identitě se vedou dohady řádově léta. A nedaří se ji prokazatelně určit. Například proislámský troll El-Mish, grafomanský konspirátor Alan Švejk nebo hate-free posměváček, vystupující jménem facebookové stránky „Stop náboženské i rasové nenávisti“. Kvůli veřejnému schvalování vraždy českých vojáků v Afghánistánu se například o identitu El-Mishe zajímala i vojenská rozvědka, ale pokud vím, tak tento profil dosud identifikován nebyl. Přitom jednoduchým dotazem do Googlu zjistíme, že s touto osobou měla interview Ingrid Romancová, známá aktivistka a někdejší kandidátka do předsednictva Pirátů. Rozvědce to asi uniklo.

    Takže internetová anonymita je za určitých podmínek, daných spíš neschopností protistrany, realizovatelná. Takoví lidé se ale stejně musí chovat dlouhodobě poněkud paranoidně, často doslova. Webové domény mají například zaregistrované na smyšlená jména, třeba na adresách městských úřadů, odkazy z internetových diskuzí otevírají zásadně přes několikeré anonymizéry nebo z dočasných IP adres dalšího připojení. Prozrazení své reálné identity, toho se bojí jako čert kříže. Většinou vědí proč. Jsou sice novodobými fantómy digitálního věku, ale díky své neexistující identitě nemá jejich názor ani jejich aktivita velkou váhu. Je to vlastně docela prosté – pokud chci, aby mne někdo vůbec bral vážně, nemohu přeci svou identitu zakrývat. Za svým názorem si musím stát, jako reálná osoba, teprve pak má nějakou relevanci. Takže na internetovou anonymitu, pokud chcete něco prosadit či změnit, zapomeňte radši rovnou.

    Tohoto principu jsou si ale dobře vědomi i cenzoři z médií a sociálních sítí. Profily reálných osobností, kterým dal mainstream nálepku kontroverze nebo populismu, jsou pro bagatelní prohřešky nahlašovány a promptně, často i opakovaně rušeny. Bez možnosti obrany. Kdežto třeba iDnesový profil virtuálního mravokárce Karla Trčálka, založený na trvalém vykrádání a parodování článků jiných bloggerů, to díky své názorové konformitě dopracoval až mezi doporučované VIP články. Navzdory minimální čtenosti a popularitě. Přitom kodex bloggera porušuje v podstatě každým svým článkem, kterých je navíc schopen vyplodit i několik za den. Roli zřejmě hraje to, kdo má u cenzora – moderátor či administrátor jsou jen eufemismy – oko.

    A toto je přímý důsledek cenzury: nastoluje nerovnost mezi občany. Nerovnost postavení, nerovnost názoru. Situace, kdy dostává loajální provokatér neomezený prostor, zatímco reálně existující občan je rovnou umlčen a bez varování zablokován.Žijeme v informační epoše, a taková bude i její totalita – rovněž informační.

    0 0

    13.6. 2018 i rozhlas
    Hlas diváka přejdi na instagram
    baraort1Neskutecny zazitek, neuveritelny po tom vsem, jak to tam rozjel👏🍾 Smekam klobouk🔝 je to opravdu MISTR🤴 Skvela atmosfera v narvany O2 arene, kdy vsichni zpivali jeho pisnicky, husina vsude 😂👏❤️



    Gott zazpíval své hity i novou píseň Ta pravá, kterou mu napsal Marek Ztracený, jeden z hostů koncertu.
    „Řekněme si upřímně, že bez přízně publika by to nešlo. Vše, čemu se věnuji, dělám pro své posluchače a diváky. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl zpívat do svého současného věku. A to ještě nekončím,"řekl osmasedmdesátiletý Karel Gott před koncertem.Vystoupení, které si slavný český zpěvák sám moderoval, doprovázely světelné efekty, umělý déšť a projekce na velké LED obrazovky. Dojetí u některých diváků vyvolalo, když se při písních Když jsem já byl tenkrát kluk nebo Být stále mlád na projekční ploše objevily Gottovy fotografie z mládí.
    „Když jsem byl osloven, jestli bych vystoupil jako host Karla Gotta na jeho koncertě, měl jsem nepopsatelnou radost. Něco takového se neodmítá,“ svěřil Blesku zpěvák. „Pak mi ale zavolala manažerka od pana Gotta a zaskočila mne dotazem, kolik si budu přát peněz za své vystoupení,“ zavzpomínal Ztracený. Ani ve snu ho prý nenapadlo, že by mohl chtít nějaký honorář!
    Vždyť i jemu Mistr přišel dobrovolně a zdarma hostovat, když v listopadu ve Foru Karlín velkolepým koncertem oslavoval 10 roků na výsluní české pop music…

    Gotta na obřím koncertě hlídaly dcery! Lucie v hledišti, Charlotte i Nella na jevišti

    Komentáře 19 Fotografie 67


    „Peníze jsem slušně odmítnul s tím, že jediné, co bych si přál, by bylo několik vstupenek pro rodinu a kamarády,“ prozradil Marek. Jenže to se ukázalo jako problém! Bylo už totiž beznadějně vyprodáno.

    „Lístky vážně žádné nemáme, vemte peníze,“ slyšel Ztracený od organizátorů včerejší show v největší české aréně. „Znovu jsem odmítl a ve finále dostal aspoň dva lístky pro rodiče, kteří Karla milují,“ dodal Ztracený s povděkem.

    http://www.blesk.cz/galerie/celebrity-ceske-celebrity/771135/marek-ztraceny-o-koncertu-s-gottem-


    0 0
  • 06/13/18--04:50: Jak si ČNB kryje záda

  • Erik Best
    13.6. 2018   fw
    Cizojazyčné cestovní průvodce roky důrazně varují turisty před nebankovními směnárnami v Praze i dalších městech. „Nalákají vás na výhodně vypadající sazby, ze kterých se ale vyklubou sazby pro nákup,“ píše Lonely Planet. Po téměř 29 letech takových podvodů teď ČNB přitvrzuje.


    Poradny pro dlužníky roky varují před predátorskými poskytovateli úvěrů a pravidly pro zabavení majetku, díky kterým skončil v exekuci už skoro milion Čechů. Po letech takových likvidačních úvěrů teď ČNB přitvrzuje. Banky roky poskytují hypotéky s relativně nízkými úrokovými sazbami skoro každému, kdo se dokáže prokázat pulzem. Finančním institucím musí být jasné, že v okamžiku zpomalení kvantitativního uvolňování a rapidního navýšení úrokových sazeb mnoho lidí o nemovitost přijde. Po letech přiživování tohoto šílenství teď ČNB přitvrzuje. Nedá se to ale vítat se slovy lépe pozdě než vůbec. Centrální banka se jen snaží krýt si záda pro případ, že se díky jejím minulým rozhodnutím situace v zemi vymkne kontrole.

    0 0

    13. 6. 2018
    NATO a EU vojensky propojené všemožnými programy a smlouvami včetně oficiálně neutrálních států mají nad Ruskem takovou ekonomickou a vojenskou převahu, že pravděpodobnost útoku Ruska na tento blok je logicky naprostý nesmysl či účelová lež. Kdyby Rusko nedisponovalo jadernými zbraněmi, už by jako suverénní stát neexistovalo. Od zničení mnohonásobně silnějším protivníkem je dělí pouze jaderné hlavice, takže lze předpokládat, že je použije.


    EU směřuje k obranné unii a představuje akční plán vojenské mobility

    Ono to bourání mostů na D1 bylo od počátku podezřelé.

    Zástupci, námi zvolení, by měli sdělit, jak rozhodla a vybrala Komise úseky transevropské dopravní sítě, jež jsou vhodné pro vojenskou přepravu, včetně nezbytné modernizace stávající infrastruktury (jde např. o výšku a nosnost mostů).

    Voliči mají právo vědět, za byla dálniční síť ČR vybrána k provedení vojenského útoku - mise vzhledem ke své poloze na stát, či státy orientované na východ. Zda Vláda ČR a Poslanecká sněmovna s takovým výběrem dala souhlas.

    Co si mohou politické, vládnoucí a vojenské struktury k občanům dovolit bylo odzkoušeno:
    nenalezené zbraně hromadného ničení v Iráku, ,,NOVIČOK", ,,DUMA", ,,MH17".

    Lidem, kteří nesledují a nevyhledávají informace lze prostřednictvím medií namluvit čí přesvědčit je prakticky o čemkoliv. Bohužel.
    Možnost vyprovokování vojenské útočné ozbrojené akce - mise, proti určenému státu je ukryta ve smyslu realizovaného akčního plánu vojenské mobility.

    Mise, přemístění ozbrojených sil na cizí státní území se dnes jmenuje: Podpora míru a zajištění bezpečnosti našich občanů jsou hlavními prioritami Evropské unie. Snadnější vojenská mobilita v rámci EU nám umožní efektivněji předcházet krizím, účinněji využívat naše mise a rychleji reagovat na nové výzvy.

    Mír se brání, udržuje, posiluje, zajišťuje, prosazuje.

    CHARTA OSN

    Pěstovat snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního povznesení všech národů,

    Článek 1
    Cíle Organizace spojených národů jsou tyto:

    1. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost a za tím účelem konat účinná kolektivní opatření, aby se předešlo a odstranilo ohrožení míru a byly potlačeny útočné činy nebo jiná porušení míru a aby pokojnými prostředky a ve shodě se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva bylo dosaženo úpravy nebo řešení těch mezinárodních sporů
    nebo situací, které by mohly vést k porušení míru;

    2. rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru;

    Článek 2

    3. Všichni členové řeší své mezinárodní spory pokojnými prostředky tak, aby ani mezinárodní mír a bezpečnost, ani spravedlnost nebyly ohrožovány.

    4. Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití
    síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů

    Jaký vzkaz budeme mít pro naše zákonodárce, zejména pro ty, co prahnou po zvyšování mezinárodního napětí a válečném konfliktu? Jaký vzkaz pro vládu, která nás bude na Summitu NATO 2018 v Bruselu vlastními představami "reprezentovat".

    za Iniciativu Ne základnám
    Eva Novotná, mluvčí

    Ne základnám,
    České mírové hnutí,
    České mírové fórum a

    kdo další ke společnému prohlášení?

    Citace :- Tisková zpráva - Evropská komise
    - Martin Koller 21.11.2017 Další dva kroky, které nás přibližují k válce v Evropě - nové militantní programy Vojenský Schengen a PESCO. Následující statistické údaje...
    https://www.quintus-sertorius.net/news/dalsi-dva-kroky-ktere-nas-priblizuji-k-valce-v-evrope-nove-militantni-programy-vojensky-schengen-a-pesco-nasledujici-statisticke-udaje/

    0 0

    Michail Chodarjonok
    13. 6. 2018       zdroj
    USA chtějí vyvinout vysoce přesné zbraně pro dělostřelectvo. Analytici Pentagonu nadále rozvíjejí myšlenku o rostoucí hrozbě z východu, v souvislosti s čímž opět mluví o nutnosti vyvíjení nových zbraní pro Ozbrojené síly USA a jeji spojence kvůli zadržování Ruska. Jakými zbraněmi se Američané chystají zadržovat Rusko, o tom v novinách Gazeta.Ru.


    Již v textech koncepčního dokumentu "Armádní perspektiva - 2010" bylo poukázáno na to, že pro budoucí válku bude armáda USA potřebovat nové vysoce přesné zbraně dlouhého doletu, píše americký list Warrior Maven. Přičemž se předpokládalo, že nový komplex vojenského a technického zabezpečení pro pozemní armádu USA by zahrnoval rakety, hypersonické zbraně a dělostřelectvo se zvýšeným dostřelem.

    V první řadě jsou nové zbraně určeny pro kladení odporu ruským hrozbám na evropském kontinentu. Tím je alespoň toto úsilí vysvětlováno Pentagonem.

    Ministr armády USA Mark Esper, navržený na tento post v listopadu 2017, uvedl, že v jeho rezortu jsou vysoce přesné zbraně s dlouhým dostřelem považovány za prioritu číslo jedna při modernizaci amerických pozemních vojsk.

    Vedoucí představitelé amerických ozbrojených sil se domnívají, že rozmístění a posílení Ozbrojených sil RF na východních hranicích NATO představuje zvláštní hrozbu pro USA a Severoatlantickou alianci v Evropě vzhledem ke značnému arzenálu vysoce přesných taktických, operačně-taktických a strategických balistických raket, kterým Moskva disponuje.

    "Dokonce i vojenská nemocnice Spojených států a NATO v německém městě Landstuhl je v dosahu ruských raket. Právě na tuto vzdálenost mohou raketová vojska Ruské federace zasáhnout naše cíle. V současné době nemáme prakticky nic takového jako "hluboký týl".

    Všechna naše zařízení v Evropě se najednou mohou ocitnout pod palbou nepřítele", tak jeden z vysoce postavených důstojníků americké armády zhodnotil současnou situaci.

    Vývojáři zbraní pro armádu USA uvedli, že konstrukční kanceláře a průmyslové podniky hodlají navrhnout a dodat americké armádě integrovanou sérií zbraní, které budou plně odpovídat prioritám, které v obecných rysech uvedl Mark Esper.

    Tato série bude zahrnovat vysoce přesnou raketu dlouhého doletu, hypersonické modely zbraní pro pozemní síly a dělostřelectvo dálkového působení. U toho je úkolem zdvojnásobení dosahu střelby 155 mm náboji a dosažení hranice zasažení 60 km. K vyřešení tohoto problému je zapotřebí použít delší hlaveň, aktivní reaktivní rakety s náporovými motory a nové materiály. To podle vývojářů umožní střílet na vzdálenost 60 km a dál.

    Pentagon obviňuje Rusko z destabilizačního působení v Evropě, čímž především chápou údajné zapojení ruské armády do konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny. Přičemž Moskva nejednou odmítala taková obvinění a Kyjev za několik let vojenských operací na Donbasu nebyl schopen poskytnout žádné jasné důkazy o přítomnosti ruských vojáků v tomto regionu.

    Navíc podle verze Pentagonu Moskva nadále porušuje Smlouvu o odstraňování střel středního a krátkého doletu používáním balistických střel středního dosahu. To bylo zdůrazněno v posledních měsících americkým ministrem obrany Jamesem Mattisem. Podle jeho názoru právě porušování dané dohody Ruskem vedlo v USA k vývoji nové jaderné zbraně se sníženou kapacitou.

    Asociace pro kontrolu zbrojení USA uvádí dlouhý seznam taktických, operačních a taktických a strategických balistických raket Ruska, které odpovídají obavám, zformulovaným americkými vůdci.

    Mimořádné znepokojení vyvolává u specialistů asociace zejména ruský mobilní pozemní raketový systém RS-26 Rubež. Dosah jeho střelby je odhadován na 5800 km. Rusko také disponuje mezikontinentálními balistickými střelami RT-2PM2 Topol-M (SS-27 v klasifikaci NATO) s doletem 11 000 km.

    Podle názoru amerických odborníků to nejsou jen ty či ony hranice dosahu, jsou to zcela nové možnosti pro přesnost zaměřování a zničení objektů protivníků Moskvy v Evropě. Navíc podle amerických expertů mají nové ruské zbraně schopnost působit na pohybující se cíle.

    Současně podle Američanů Moskva hojně využívá GPS technologie, inerciální navigační systémy, prostředky rozvědky dálkového působení a s vysokým rozlišením, jednotky digitálních radarů, fungujících v širokém spektru frekvencí, což poskytuje ruským vojskům (silám) další možnosti k manévrování a palbě.

    První modely výzbroje podle programu LRPF (Long Range Precision Fires, vysoce přesná střelba s dlouhým doletem) by měla být hotová do roku 2027. Mají zasáhnout nepřátelské cíle ve vzdálenosti nejméně 500 km.

    Během realizace programu LRPF má vzniknout první svého druhu superrychlostní dalekonosná pozemní raketa, která je určena ke zničení velitelských a komunikačních stanovišť potenciálních protivníků, míst pro přistávání vrtulníků a jednotek armádního letectva, pozic protiraketové obrany, k zasažení jednotek a nepřátelských formací v oblastech operačního určení. Letový dosah by měl být nejméně třikrát vyšší než u systémů, které jsou v současné době ve výzbroji americké armády.

    Vývojáři by navíc měli vzít v úvahu, říkají experti USA, že ruské ozbrojené síly disponují nejmodernějším systémem protivzdušné obrany na světě a že je tedy nutné přijmout veškerá opatření ke snížení zranitelnosti nových zbraní ruskými řízenými protiletadlovými střelami.

    Ve svém projevu Mark Esper také uvedl, že nová raketa může poskytnout ozbrojeným silám USA podstatnou pomoc při provádění tzv. vícedoménových operací a bitev. Obzvláště tím, že, když zasáhne prostředky protivzdušné obrany pravděpodobného nepřítele, nové prostředky pro zasažení poskytnou velkou podporu vzdušným silám USA, které provádějí bojové úkoly za účelem letecké podpory pozemních sil.

    "Proto je pro armádu prioritou číslo jedna vzdálenost dostřelu a současně vysoká přesnost zaměření", znovu řekl Mark Esper. "Vyřazení z provozu radarových a vzdušných obranných systémů potenciálního nepřítele usnadní plnění bojových úkolů našim leteckým silám".

    Podle amerických odborníků v řadě případů také nebude možné používat řízené střely ze vzduchu nebo z moře. Právě tuto mezeru musí vyplnit raketa, vytvořená dle systému LRPF.

    Korporace Raytheon a Lockheed nedávno podepsaly předběžnou smlouvu ve výši 116 milionů dolarů na vývoj zbraní v rámci programu LRPF. Počáteční práce, v souladu s americkou terminologií, předpokládají fáze "technologického zrání" a "snížení rizik".

    Kromě vysoce přesných zbraní s dlouhým dosahem, které jsou považovány za prioritu číslo jedna, vedení pozemních sil USA má v úmyslu nesnižovat úsilí v následujících oblastech: vývoj bojových vozidel příští generace, vysokorychlostních vrtulníků, systémů protivzdušné obrany a protiraketové obrany, zdokonalení teorie a praxe vedení síťových centrických bojových akcí, zvýšení životnosti mužstva na bojišti.

    "V domácí expertní komunitě je občas vyjádřen názor, že Američané se ve svých projektech usilovně pokoušejí přiblížit se k taktickým a technickým charakteristikám raketového systému Iskander a že se jim to zatím nedaří", řekl Gazetě.Ru zástupce ředitele Centra pro analýzu strategií a technologií Konstantin Makijenko.

    Podle experta však má ruský komplex přednosti i nedostatky. Mezi nedostatky je tím nejdůležitějšími skrovná zkušenost bojového použití raketového komplexu Iskander.

    Podle Makijenka je nejdůležitějším kritériem úspěchu zbraně její vysoká účinnost v boji. Zatím se Iskander a tím spíš budoucí americký systém tímto pochlubit nemohou.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0

    http://svobodne-radio.cz/2018-06-13-studio-beta-ivan-david-jak-to-vidi-on/14. 6. 2018   Svobodné radio
    klikněte na obrázek


    0 0

    Ľuboš Blaha
    14. 6. 2018    NovéSlovo
    Kiska v Poľsku opäť potvrdil, že je len americký pudlík a obyčajný agresívny vojnový štváč. Vraj sa bojí Ruska za to, čo robí na Ukrajine. A Ukrajincov, ktorí začali krutú občiansku vojnu proti vlastným ľuďom na východe krajiny, tých sa nebojí? Nebojí sa fašistov, ktorí oslavujú Banderu a organizujú vojenské milície za peniaze oligarchov? Nebojí sa tých, čo páchali zverstvá v Odese? Tých, čo zorganizovali Majdan? Nie, tých sa Kiska nebojí, pretože je taký istý ako oni - rusofób a oligarcha s nulovou morálkou.


    Kiska sa vraj bojí Rusov aj za to, čo robia v Sýrii. A za čo, preboha? Bojí sa ich za to, že zlikvidovali Islamský štát a oslobodili Sýriu od teroristov? Bojí sa ich za to, že do regiónu priniesli viac stability? Neuveriteľné! Hlavne, že sa nebojí Američanov, ktorí Sýriu protiprávne bombardovali a vôbec ich nezaujímalo, že porušujú medzinárodné právo - tých sa Kiska nebojí. Pretože je presne taký ako oni - arogantný surovec a zotročená myseľ bez akejkoľvek schopnosti aplikovať jeden meter na všetkých.

    Kiska vyzýva k zbrojeniu. Chce, aby bolo NATO ešte viac rusofóbne, ešte viac militantné, ešte viac narvaté zbraňami. Americký zbrojársky biznis to potrebuje, že pán Kiska? Lebo o nič iné nejde, len o biznis. Vojna je biznis a niekto si chce urvať - ako vždy.

    Len či ste sa, pán Kiska, zamysleli nad tým, že to Vaše "zlé""agresívne" Rusko má desaťnásobne menší rozpočet ma armádu ako krajiny NATO. A že dokonca svoje výdavky na zbrojenie znižuje. Zatiaľ čo vy voláte po ďalšom zbrojení a tvárite sa, že vy ste tu ten mierotvorca a oni sú tí agresori. Však ste na smiech! Ste obyčajný vojnový propagandista, ktorý sa v ničom nelíši od tých, čo chceli dobyť Rusko v minulosti - je tragédiou, že človek s takýmito temnými a extrémistickými názormi môže byť prezidentom.

    Vždy mi bolo zle z toho, že slovenským prezidentom môže byť úžerník. Hanbil som sa, že prezidentom môže byť daňový a volebný podvodník. Desí ma, že prezidentom môže byť niekto, kto figuruje v pozemkovom podvode. Ale čo ma doslova uráža ako občana Slovenskej republiky, je to, že hlavou štátu môže byť nebezpečný vojnový štváč, ktorý v zahraničí o našej mierumilovnej vlasti vytvára falošný obraz, že sme rusofóbny a agresívny národ. Nie, nie sme! Slovensko považuje Rusko za svojho priateľa a odmieta militarizmus a vojny.

    Priatelia zo zahraničia, prosím, odpustite, že náš prezident šíri militarizmus, rusofóbiu a imperialistické zlo. Neberte ho vážne. Kiska nie je Slovensko. Kiska je len jeho najväčšou hanbou.

    Ľuboš Blaha je filosof a poslanec Parlamentu SR

    0 0


    Erik Best
    14.06. 2018   fw
    V hlavním vysílacím čase mezi reklamou na vládní program Nová zelená úsporám a upoutávkou na krém k léčbě plísní Canespor od firmy Bayer běží lákavá nabídka od společnosti Provident. Pokud zaplatíte včas první tři měsíční splátky, bude vám za odměnu jedna vrácena. Zatímco se Provident loučí jako „společnost licencovaná Českou národní bankou“, v dolní části obrazovky se objeví podmínky půjčky tak malým písmem, že to skoro nikdo nepřečte.
    Podmínky stanoví, že pokud si půjčíte 20 000 Kč v hotovosti, na poplatcích zaplatíte 48,9 % z výše půjčky, tedy 9 788 Kč. To zvyšuje úrokovou sazbu z 29,00 % per annum na RPSN 173,15 %, a to po započítání vyplacené odměny. Počkat. Nemělo přesně tomuhle zabránit zpřísnění pravidel pro spotřebitelské půjčky centrální bankou? Ne, zpřísnění pravidel centrální bankou mělo mít přesně tento efekt. Místo mnoha poskytovatelů půjček, které by držely na uzdě soudy a policie, nám zůstalo jen několik vyvolených, kteří si mohou účtovat 200 % s oficiálním štemplem od ČNB.

    0 0


    Břetislav Olšer
    14.62018   Rukojmí
    Je snad rouháním českému odboji organizovanému z Londýna otázka, kdo se tedy omluví pozůstalým obětí Lidic či Ležák za neprozřetelnou akci Anthropoid, když 27. května 1942 v Praze provedli atentát na Reinharda Heydricha dva parašutisté vyslaní z Velké Británie – Jozef Gabčík a Jan Kubiš...?  
    Ráno 10. června 1942 se do Lidic osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Jediné, co může být dnes tragickou satisfakcí za vyhlazení Lidic, je každoroční mše na základech zbouraného kostela sv. Martina, která také letos začala jako pietní vzpomínka na zbytečné oběti. Tradičně u společného hrobu, kam vojáci pokládají věnce.

    Od nedělního rána 10. června 2018 probíhalo na základech kostela sv. Martina mše. foto: Radek Plavecký, Právo
    Možná by i oni mohli zhlédnou něco o netušených paradoxech života za protektorátu Čechy a Morava, jak to zachycuje obrazová kniha Zdeňka Roučky. V úvodním videu uvidíte i nejzajímavější fotky z jeho publikace s autorovým komentářem. Údajně velkolepá kniha s názvem „Práce je čest! Plzeň a Škodovka za protektorátu“ vás prý prostě "dostane".

    Obsahuje na osm stovek snímků od začátku německé okupace v březnu 1939 do konce války v květnu 1945 a její autor na ní strávil dva a půl roku života. (Určitě uvidíme i snímky obětí z Lidic a Ležák?) Vznikl tak jakýsi „fotografický kaleidoskop“ válečného života. Plzeň a zdejší průmyslový závod Škoda tu slouží jako kulisa pro zachycení života lidí, kteří se stali součástí protektorátu, vyráběli tanky a další zbrojní materiál pro „Velkoněmeckou říši“ a podřídili se nacistickým pravidlům.

    „Kniha obsahuje to, na co by lidé rádi zapomněli a dělali, že to nebylo,“ říká Zdeněk Roučka. Jeho kniha tak vyvrací mýtus, šířený hned po válce zejména komunistickou propagandou, že naprostá většina lidí během války kladla Němcům odpor a celou válku čekali na osvobození. (Kdo by chtěl zapomenout na vyvraždění výše zmínených obcí? Pan Rouček...?
    O jakém mýtu to Roučka mluví? Plete si hrušky s jablky... Chce snad svalit vinu na komunisty za to, že se Protektorát stal Hitlerovou zbrojnicí? Proč v knize stojí v kontrastu snímky z transportu tří tisíc Židů do koncentračních táborů či několika desítek obětí nacistického teroru po atentátu na Heydricha proti fotografiím spokojených prvorepublikovým dělníků, kteří „dostali“ velkokapacitní závodní jídelnu, měli zdravotní péči na vysoké úrovni a dostávali „Heydrichův velkolepý dar“ - ozdravné pobyty v lázeňských hotelích.

    „Kniha je důkazem, že komunismus používal stejně jako nacismus totožné metody propagandy, oslavy lidské práce i likvidace svých odpůrců,“ říká čaroděj dobroděj Zdeněk Roučka. (Lze mu věřit...? Opravdu si nespletl dobu a neví snad o Vítěznému únoru až v roce 1948, kdy se teprve Gottwald ujal komunistické moci nad Československem...?)
    Ano, Židé byli nacisty perzekvováni, ale jediného Žida žádný Čech nezabil, jen mu rozkradl majetek a nechal ho s tisíci dalších poslat do koncentráků. Neplete si to pan Roučka až s poválečnými 50. léty, kdy jsme mohli vidět skvělé filmy pana Marvana "Anděl na horách" a jiné, ale až v té době to bylo už v režii komunistů...

    Byli to ti samí Židé, co vytvořili základ Svobodovy čs. armády v Buzuluku, kteeá měla velký podíl na vítězství Rudoarmějců v 2. sv. válce: Je to už sedmdesát šest let, kdy v Buzuluku vznikla Svobodova armáda…

    Hajlující "komunističtí "fotbalisté Protektorátu...?

    Komunisté byli přece proti nejvíc vraždění obyvatelé a vedli jediný relevantní odboj v Protektorátu Böhmen und Mähren... Posílali snad Hitlerovi pohůnci členy tehdejší KSČ, viz Fučík a další skrývající se před nacisty v rámci svého podzemního boje, do lázní a na rekreace...? Pan presstitut Kubík asi ví, co se patří jako úlitba pražské kavárně...

    Jak si Češi žili v době nacistické okupace Protektorátu Böhmen und Mähren? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tomu-neuverite-unikatni-kniha-prinasi-snimky-z-protektoratu-kde-se-cesi-raduji-jezdi-do-lazni-a-chteji-klid-na-praci-48674?dop-ab-variant=3&seq-no=2&source=hp



    A teď se ocitněme v situaci, kdy 27. května 1942 v Praze provedli atentát na Heydricha dva parašutisté vyslaní z Velké Británie – Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Spolupracovali však s dalšími výsadkáři i s některými příslušníky domácího odboje. Po "důkladné přípravě" akce Anthropoid, kterou vedlo britské oddělení pro zvláštní a nestandardní operace (SOE), selhal v rozhodující chvíli Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou a s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu…

    Heydrich byl zraněn a svým zraněním v nemocnici podlehl, čímž dle Spojenců, jimž dnes přitakávají i amatérští badatelé, dle nichž nastala "hvězdná hodina našich moderních dějin…" Celý svět si povídal, jak jsou ti Češi v Protektorátu stateční... Ten samý svět však mlčel, když u nás začaly popravy, jak na běžícím pásu a zavládl krutý teror. Okamžitě bylo vyhlášeno stanné právo a začalo se s masivním zatýkáním. Jistý si nemohl být nikdo.

    Hlavně ti, kteří měli shodná jména s atentátníky (Gabčík - Kubiš), byť jinak s nimi neměli (kromě příjmení) nic společného. Německá pomsta se nezastavila před ničím. Ani před nízkým věkem. Nejednou se stalo, že byl zastřelen chlapec mladší 17 let. Popravy bez řádného soudu, likvidace celých rodin a každodenní vyhláška se jmény popravených, což mělo fungovat jako psychologický strašák a účinný nástroj ke každodenní depresi. Každý si měl uvědomit, že zítra může být na vyhlášce jeho jméno. A v té době stačilo málo.

    Členové SS si prohlížejí ruiny Lidic... Wikipedie

    Naši generálové a exilová vláda se tak hrdinně poplácávali po zádech, jak zachránili čest údajného kolaborantského Československa, kdy tak hrdinsky zlikvidovali strůjce židovského holocaustu, přičemž Heydrich s vyvražďováním židů plynovými komorami a krematorii neměl prakticky nic společného. Vše toto začalo i bez Heydricha v čele s hlavním vykonavatelem Adolfem Eichmannem… Nechystali proto v Londýně Anthropoid číslo dvě, aby odstranili také Kurta Daluegeho a K. H. Franka…? http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla

    Novým zastupujícím říšským protektorem se totiž stal Kurt Daluege, který s Hermanem Frankem jako odplatu za Heydrichovu smrt vypálili české vesnice Lidice a Ležáky. Během Daluegeho vlády si Frank upevnil postavení do té míry, že byl fakticky nejmocnějším úředníkem v protektorátu, když byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu (Deutscher Staatsminister für das Protektorat) a byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenfuhrer und General der Polizei v Praze…
    „Bylo to strašné, když přišli a pažbami pušek vyráželi dveře, noc opravdové hrůzy. V každém okně bylo vidět světlo, ačkoliv normálně by všude byla tma, protože se vypínala elektřina. Nahnali nás do budovy školy. Staré ženy a děti plakaly, když je uprostřed noci vzbudili. Ráno nás odvezli ve dvou nákladních autech. Byla to noc." Vzpomíná Anna Nešporová, pamětnice hrůz z Lidic…

    Lidičtí muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod., byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za úsvitu pak autobusy převezeny do tělocvičny gymnázia.

    Mezitím byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byli posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí). Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny…

    Winston Churchill tehdy dost naléhavě požadoval, aby jednotky RAF uskutečnily pomstu a vyhladily na oplátku německé vesnice. A to rovnou tři. Po bouřlivé diskusi, kdy si Churchill jako obvykle trval neoblomně na svém, se z jeho návrhu na tlak opozičních členů kabinetu ustoupilo. Podle jejich názoru by britští letci byli vystaveni obrovskému nebezpečí.


    Existenci této Churchillovy myšlenky, která nemá co do činění s rozvážným, i když válečným politickým rozhodnutím, dokládají deníkové zápisy Sira Normana Brooka, tajemníka válečného kabinetu, který měl mimo jiné za úkol zaznamenávat právě jeho jednání. Byť sebevíc tajná...

    Jak pan všeználek Rouček dnes alibisticky odhaluje prostřednictvím žurnalisty Kubíka život české elity, které však neměla s komunismem nic společného. Český odboj byl zpočátku silný, neboť národní a především armádní elity přežily téměř netknuty a mohly si pro svůj odpor odfiltrovat určité množství zbraní.

    Postupně byl ale teto odpor lámán a drcen, až se v roce 1942 doslova zhroutil a s výjimkou dvou výsadkářů vysílaných z Británie po další dva roky nepředstavoval pro nacisty nijak zásadní problém, byť právě akce Anthropoid byla značně nevyvedená a pouhým symbolem individuálního odporu s tisíci obětmi Lidic, Ležák a na dalších místech; Kobylisy či Pankrác....

    Inu, je snad rouháním otázka, kdo se tedy omluví pozůstalým obětí Lidic, Ležáků či popraveným Čechům v Kobylisích nebo na Pankráci, že si dle Roučka předtím údajně jezdili hypoteticky do lázní a na rekreaci? Kdo se omluví za neprozřetelnou a dnes velebenou akci Anthropoid, která masakry českých lidí způsobila, když 27. května 1942 v Praze provedli atentát na Reinharda Heydricha dva parašutisté vyslaní z Velké Británie – Jozef Gabčík a Jan Kubiš...? To zase bude dopisů, nadávek a plivanců pražské kavárny na moji a ne na Roučkovu adresu...

older | 1 | .... | 585 | 586 | (Page 587) | 588 | 589 | .... | 668 | newer