Are you the publisher? Claim or contact us about this channel


Embed this content in your HTML

Search

Report adult content:

click to rate:

Account: (login)

More Channels


Channel Catalog


Channel Description:

Děkujeme za finanční příspěvky na činnost Nové republiky z.s.Bankovní spojení: 2300736297/2010

older | 1 | .... | 662 | 663 | (Page 664) | 665 | 666 | .... | 668 | newer

    0 0

    Tereza Spencerova
    3. 12. 2018  Facebook autorky
    -- ze závěrečného dokumentu G20 muselo být -- kvůli USA a Číně – v rámci sporů o fungování WTO vynecháno několik pojmů… mimo jiné „protekcionismus“, „praktiky fair trade“, „multilateralismus“… a padly i „změny klimatu“… Washington s Pekingem se (od 1. ledna a na 90 dní) dohodly na příměří v obchodní válce… některá bojovně naladěná ruská média to mají za čínskou „porážku“…



    -- „incident“ u Kerčského průlivu, který vedl k zajetí ukrajinských námořníků a lodí a k vyhlášení „válečného stavu“ (vesměs) v ruskojazyčných oblastech Ukrajiny, zvýšil rating nejen ukrajinskému Petru Porošenkovi, ale i Vladimiru Putinovi… 41 procent Rusů mezitím nepočítá s tím, že by se v jejich životech v příštích pěti letech cokoli změnilo, 35 procent očekává změny k lepšímu a pesimismus převládá u 24 procent z nich…

    -- Porošenko po „kerčském incidentu“ chce jednat s Ruskem… v normandském formátu nebo i s americkým prostřednictvím… jakkoli… a stěžuje si (nově Macronovi), že mu Putin nezvedl telefon…

    -- Rusko zjednoduší udělování občanství pro Ukrajince, oznámil Putin… s tím, že Moskva nepustí zajaté ukrajinské námořníky a nevrátí ukrajinské lodě… prý na to ještě není „vhodný čas“… pokud tedy USA nepropustí dva vězněné Rusy…

    -- „Máme co dočinění s někým, komu prostě nedůvěřujeme,“ shrnul šéf Pentagonu americký postoj k Putinovi… otázkou je, komu vlastně Trumpovy USA v současnosti důvěřují… a kdo důvěřuje jim…

    -- „Má ho rád a splní mu jeho přání,“ vzkázal prý Trump přes jihokorejského prezidenta severokorejskému Kimovi…

    -- krajně pravicová strana Vox se… díky heslům proti migraci a katalánské nezávislosti… ve španělské Andalusii dostala do parlamentu, se ziskem 12 křesel… poprvé od pádu Frankovy diktatury… zvítězili socialisté, ale ne to tolik, jak by chtěli…

    -- zatímco francouzská vláda po další vlně demonstrací „žlutých vest“ údajně zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, opoziční Marina Le Penová požaduje rozpuštění dolní komory parlamentu a vypsání předčasných voleb, neboť vláda prý čelí „krizi reprezentativnosti“…

    -- Bushova „válka proti teroru“, která propukla po 11. září 2001, konečně přináší své plody: sunnitských teroristů je od té doby po celém světě čtyřikrát víc… nějakých 230 tisíc fanatiků ve zbrani… konstatuje studie washingtonského think-tanku Center for Strategic and International Studies… důvodů k pokračujícímu celosvětovému „boji proti terorismu“ je tedy hned čtyřikrát víc… válka bez konce… zbrojaři juchají…

    -- po 15 letech stagnace či dokonce snížení… vzrostl ve Francii v posledních dvou letech počet vražd nesouvisejících s terorismem o 20 procent…

    -- dvacet let poté, co to sám zakázal, nyní izraelský Nejvyšší soud znovu povoluje mučení…

    -- americká pohraniční stráž a celníci… všichni v plné zbroji… nacvičovali s falešným slzným plynem a ohlušujícími explozemi zásah proti migrační karavaně, toho času stále ještě na mexické straně hranice… mimochodem, ten skutečný slzný plyn, který už byl použit proti migrantům v Tijuaně, dodává firma Safariland, jejíž majitel sponzoroval i nedávné volební vítězství senátora za Demokratickou stranu Coryho Bookera…

    -- CNN vyhodila svého dlouholetého komentátora Marka Lamonta Hilla, protože veřejně pronesl pár poznámek na podporu Palestiny…

    -- Spojenými státy placené kurdské Syrské demokratické síly (SDF) na východě Sýrie údajně zajaly Usámu Auájda, takto zástupce lídra Islámského státu… americké letectvo prý na východě provincie Homs zabilo jednoho z lídrů Islámského státu, Sýrie namítá, že několik raket ale zasáhlo i pozice syrské vládní armády, tedy, že americké nálety ve skutečnosti Daeši pomáhají… podle SOHR z Coventry americké nálety jen za listopad zabily na východě Sýrie přes 200 civilistů…

    -- libanonská armáda v příhraničí se Sýrií zatkla asi 400 syrských uprchlíků, kterým vypršela platnost povolení k pobytu v zemi…

    -- kvůli nákupu ruských protivzdušných systémů S400 (a navíc ne za dolary, ale za ruble a liry) Spojené státy pozastavily dodávku motorů pro turecké bitevní vrtulníky T129… odkud asi Turecko nakoupí nové motory?...

    -- v Gruzii zatkli sedm Ukrajinců, kteří v týdnu přijeli na tamní druhé kolo prezidentských voleb, v němž prohrál kandidát „jejich“ Michaila Saakašviliho … a někteří s sebou měli i střelné zbraně…

    -- „nejsilnějším pasem“ na světě… tedy pasem, s nímž se lze bez víza dostat do největšího počtu zemí (nebo získat vízum hned při vstupu)… je pas Spojených arabských emirátů…

    -- Slovensko se stalo osmým státem EU, který odmítl migrační pakt, ministr zahraničí Miroslav Lajčiak podal demisi… mimo EU se odmítají přidat třeba také Austrálie, Švýcarsko nebo Izrael…

    -- „sběrači kovů“ v oblasti Nižního Novgorodu rozebrali plot, který chránil hromadnou mohylu dobytka uhynulého po nákaze snětí slezinnou… čili antraxem… ruští experti mají za to, že šíření nákazy není pravděpodobné, protože zloději nepoužili těžkou techniku a nekopli proto „příliš hluboko“… zmizelo 41 plechových panelů, každý v ceně 560 rublů, což je v přepočtu asi 200 Kč…

    -- útoky krokodýlů mořských na obyvatele Východního Timoru v indonéském souostroví se v posledních letech násobí, každý rok je registrováno až 14 případů… podle expertů je na vině migrace obřích plazů z Austrálie…

    -- 57 procent Američanek usíná pravidelně v posteli s jiným člověkem, více než polovina taky se psem a necelá třetina s kočkou, zjistil výzkum univerzity v Buffalu… sny těch, které spí s lidmi nebo kočkami, jsou narušovány zhruba stejně, zato ale pejskařky pociťují mnohem větší pocit bezpečí, usínají dříve, jejich spánek je hlubší… fascinující… zbývá už jen vyřešit zásadní genderový problém: je lepší spát se psem nebo s fenkou?...

    Tož tak…




    0 0

    Břetislav Olšer
    3.12. 2018   Rukojmí
    Ministr Petříček před několika dny totiž snížil úroveň několika českých ambasád. Kromě Turecka a Ukrajinu vyřadil i Itálii nebo Maďarsko, které jsou pro Českou republiku klíčové. Právě to Zemanovi vadí. „Petříček je buď nezkušený, nebo mu radí Poche (pozn. europoslanec Miroslav Poche), který v europarlamentu hlasoval proti Maďarsku. Obojí je samozřejmě špatně, my bychom prostě potřebovali profesionálního ministra zahraničí," uvedl prezident.

     https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201811308585109-cesko-zeman-petricek-kritika-
    velvyslanectvi/Viktor Orbán se při setkání s českým prezidentem uklonil. | foto: Michal Šula, MAFRA

    Český prezident při setkání s Orbánem proto před novináři oslovil maďarského premiéra jako "více než dobrého přítele" a uvedl, že ho schůzka velmi těší. Připomněl i jejich poslední setkání začátkem listopadu v Šanghaji. "Měl jsem také zajímavou schůzku s Viktorem Orbánem, kterému jsem blahopřál ke statečnému postoji v oblasti lidských práv, protože jedno z lidských práv je uchování kulturních kořenů, v daném případě evropských kulturních kořenů," prohlásil tehdy český prezident.



    Miloš Zeman dodal, že společenství čtyř středoevropských zemí je moudřejší než zbytek Evropské unie. Navíc dodal, že země Visegrádu by ze sebe neměly dělat někoho, kdo se v EU hrbí...

    Naopak Evropský parlament však 2. září 2018 přijal většinou hlasů doporučení, aby členské země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Budapešť se mohla spolehnout na podporu Polska, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu. Na stranu Maďarska se navíc zřejmě postaví také Bulharsko. https://www.e15.cz/zahranicni/eu-ma-zahajit-rizeni-proti-madarsku-rozhodl-evropsky-parlament-1351064

    Důležité bylo, že páteční schůzce v Lánech předcházelo před třemi měsíci setkání v Miláně dvou politických osobností - italského vicepremiéra Mattea Salviniho a maďarského předsedy vlády Viktora Orbána. Duo jednalo hlavně o migrační politice a shodlo se na vytvoření nové aliance, která hodlá změnit způsob, jak se EU vyrovnává s problémem migrace, uvádí německá stanice Deutsche Welle. Oba odpůrci migrace si libovali ve vytvoření panevropské antimigrační aliance, která bude zabraňovat migraci do Evropy z Afriky a Blízkého východu.

    „Maďarsko dokázalo, že migranti mohou být zastaveni na souši. Itálie nyní musí prokázat, že mohou být zastaveni také na moři,“ prohlásil Orbán. „Bezpečnost Evropy závisí na vašem úspěchu,“ dodal na adresu Mattea Salviniho. Jde podle něj o „mezinárodní síť zorganizovanou v impérium,“ jehož součástí jsou média, oligarchové, aktivisté a nevládní organizace a jež „vystihuje a ztělesňuje jméno George Soros.“

    A ejhle, prozíravý Orbán už v červnu 2014 mluvíi rovněž pochvalně o státech, jako je právě Rusko nebo Čína, Indie a Singapur. Jsou podle něj mezinárodně konkurenceschopné a Maďarsko by se u nich mělo inspirovat. (Intuice a jeho vize společenství BRICS...?) Orbán totiž mluví o tom, že v Maďarsku vybuduje „neliberální stát,“ který sice „neodmítá základní principy liberalismu, jako je třeba svoboda,“ ale stěžejním má pro něj být „zvláštní národní přístup“

    Vyčítat Orbánovi vztah k Rusku navzdory roku 1956? Kolikpak bylo v tom roce Putinovi? Přesně čtyři; mohlo snad čtyřleté děcko za sovětskou okupaci Maďarska v šestapadesátém? Orbán mluvil pochvalně o Rusku, nikoliv o SSSR… A o Číně, jako ekonomické jedničce světa, která v roce 2014 sesadila po 148 letech z prvního místa USA, které do té doby vládly ekonomickému rozvoji…

    A byl to právě Orbán, který vytvořil ze Sorose právem téměř ďábelského nepřítele státu. Soros se mu zprotivil spolufinancováním organizací, které vinily z korupce vládu tehdy už za jeho premiérování. Sám miliardář pak komentoval tuto změnu lakonicky. „Náš vztah se zhoršil, protože se zhoršil on. Hodně se změnil. Přeměnil demokracii v nedemokratický režim,“ řekl Soros v prosinci 2017.

    Slovní válka mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a vlivným miliardářem Georgem Sorosem se přiostřovala. Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi se především nelíbilo, že proti němu podala EU žalobu kvůli jeho vypovězení Sorosovy Středoevropské univerzity z Maďarska. Podle EU Orbánova vláda záměrně bránila Středoevropské univerzitě v existenci a kroky vlády jsou politicky motivované.

    A nebyly snad politicky motivované? Středoevropskou univerzitu přece založil kontroverzní George Soros, s nímž byl Orbán dlouhodobě "na kordy". Podle maďarského premiéra byla žaloba zcela neopodstatněná. Naopak obvinil Středoevropskou univerzitu z "podvodu", protože podle něho vydávala diplomy, které mají platnost, jak v Maďarsku, tak i USA. A byť byla škola registrována v USA, neměla v Maďarsku žádné odpovídající zázemí ani kampus...

    Orbán se ve svém plamenném projevu pustil do kontroverzního miliardáře Goerge Sorose, jehož nazval "finančním spekulantem", kvůli němuž přišly miliony lidí o své peníze, aby on na tom mohl vydělat. Podle Orbána právě Soros "zničil miliony životů Evropanů". Obvinil EU, že je se Sorosem "jedna ruka". Orbán o Sorosovi již dříve prohlásil, že zpolitizoval své neziskové organizace, které označil za "politické hráče" a "placené aktivisty", jež jsou financováni právě tímto vlivným miliardářem.

    Sorosova vize přijímání migrantů by podle Orbána jeho Maďarsko zruinovalo. „Buď peníze utratíme na rozvoj, nebo na vybudování útočiště pro migranty,“ řekl předseda vládní strany Fidesz, která byla favoritem parlamentních voleb vypsaných na 8. dubna 2018. „Říše“ amerického miliardáře George Sorose podle Orbána usiluje o to, aby z Evropy učinila kontinent migrantů, a útočí na všechny, "kteří se jí v jejích snahách snaží zabránit; nejen na Maďarsko, ale i na Česko a Slovensko“.

    Orbán dlouhodobě obviňuje miliardáře Sorose z podpory imigrace do Evropy; dokonce uvedl, že jeho „rukopis“ vidí i za současnou napjatou situací na Slovensku. Podle něj vývoj v zemi po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové souvisí se snahou Sorose svrhnout středoevropské vlády, které nesouhlasí s imigrací do svých zemí.

    Nezbytné je připomenutí, že maďarský premiér Orbán tak v neděli 8. dubna 2018 zvítězil díky volební kampani zaměřené právě proti imigraci, proti nadnárodním korporacím a Georgovi Sorosovi. Právě díky těmto tématům přišli k volbám i lidé na venkově, kteří volili Orbánovu stranu Fidesz; prezentoval sebe a svou stranu stylem, že jsou jediní, kdo dokáží Maďarsko ochránit. Naopak opozici stavěl do role, že jsou to Sorosovi lidé, kteří by zbourali plot na jižní hranici Maďarska a přivedli velké množství uprchlíků… „Je to historické vítězství a příležitost chránit Maďarsko,“ řekl po svém třetím vítězství Viktor Orbán…

    Vraťme se zpět meritu věci a hlavně pro odpověď na otázku, kdopak je ten ptáček Sorosáček? Narodil se 12. srpna 1930 v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.



    Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků. V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám.

    Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77. Jak již bylo zmíněno, v roce 1991 založil v Praze Středoevropskou univerzitu; česká vláda v čele s bývalým prezidentem Klausem se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola město opustila.

    Václav Klaus měl o Sorosovi vždycky zcela jasno: „Můj názor na pana Sorose je absolutní, čtvrtstoletí trvající, konstantní, neměnný. Pan Soros je zlo. Pan Soros, cokoliv řekne, je špatně. Cokoliv udělá, je špatně. V tomto smyslu jsem se já velmi snažil o to, aby se jeho instituce neusídlily tady v České republice. Nemohl jsem nikdy zakázat, ani jsem nikdy neaspiroval na to, abych mu zakázal jeho think-tank. Ale když chtěl svůj think-tank přeměnit na univerzitu, která by byla respektována podle českého práva, tak jsem řekl rezolutní nikoliv. On se mohl zbláznit a odešel do Budapešti. Takže tam mají nadílku Sorose. Ale to neznamená, že nemá spoustu jiných cestiček, kterými dosahuje do České republiky,“ řekl a Orbán souhlasil.

    Soros sice patří do kategorie židovských boháčů, přesto tento spekulant nesmí do Izraele ani páchnout;maďarský pseudo filantrop a miliardář George Soros totiž hovořil 5. listopadu 2003 před pozvanými Židy v New Yorku. Na dotaz o evropském antisemitismu řekl, že jeho příčinou je Izrael, USA a politika Ariela Šarona. Zuřivě na jeho slova reagoval šéf Anti-Defamation League Abraham Foxman.

    Jeruzalém - Ariel Šaron při mimořádných volbách v Izraeli v roce 2003... Snímek Břetislav Olšer

    Označil Sorosův projev za absolutně sprostý a oplzlý. Soros, který je se svým měním 7 miliard dolarů na 28. stupínku žebříčku nejbohatších lidí Ameriky, nedal Židům skoro nic, avšak na rozvoj zemí bývalého socialistického bloku věnoval v uplynulých letech částku pěti miliard dolarů včetně podpory oranžových či sametových revolucí a revoluce růží… Od toho momentu je Soros pro židovský stát Izrael osobou nevítanou - „personou non grata“...

    Nyní však opět zpět do žhavé současnosti; kdopak asi vězí za Nadací Open Society Fund Praha, která před krátkým časem rozdala odměny v česko-americké soutěži Novinářská cena 2014. Tahle nadace je totiž dceřina nadace obrovské nadační matky, Open Society Foundations George Sorose. Podívejme se nyní, kdo tuto organizaci sponzoruje a kdo tedy novinářům ČT udělil ceny za zkreslená a skandálně lživá zpravodajství z Ukrajiny. Když se o novinářskou cenu uchází Zuzana Tvarůžková, propagátorka Pussy Riot a grupensexu.

    Také „díky“ Sorosovým penězům a politickému vlivu se protesty na Ukrajině koncem roku 2014 vyostřily a nakonec vedly k Janukovyčovu útěku do Ruska a k nástupu dnešní pučistické fašisticko-banderovské vlády čokoládového agenta CIA Porošenka v Kyjevě. Sorosův oblíbený výrok zní: „Nejde o to, jestli máte pravdu nebo ne, ale o to, kolik vyděláte, když máte pravdu, a kolik proděláte, když se zmýlíte“.

    Podle The Executive Intelligence Review je Soros veřejnou tváří Rotschildových bankéřů. Sám Soros o sobě prohlásil: „Pokud někdy existoval muž, který by mohl být vzorem žido-plutokratického bolševického sionistického světového spiklence, jsem to já.“ - Sydney Morning Herald, rozhovor z 15. listopadu 1997.

    A o čem se moc neví? Soros, který je nepřítelem národních států, byl totiž léta jedním z hlavních sponzorů Nadace Charty 77, kterou ve švédské emigraci založil František Janouch, jeden z vyčůraných Sorosových kámošů; studoval na prestižních univerzitách v SSSR, jako středoškolák pak oddaně vstoupil v roce 1948 do Gottwaldovy KSČ.

    Vedl pak oddělení jaderné í fyziky v ústavu v Reži, stal se jako stranický kádr docentem na UK, když se mu to znelíbilo, bylo mu komunisty zřejmě za slušné chování dovoleno vycestovat do Švédska, kde v roce 1978 ve Stockholmu založil již zmíněnou Nadaci Charty 77.

    Nedávno v rozhovoru pro MF Dnes v něm mj. řekl: ..."V roce 1981 jsem byl v New Yorku na recepci u příležitosti oslavy jeho šedesátin. Jakási Svetlana Kostic, Jugoslávka, jež byla v nadaci Open Society Fund, mi řekla: Pojď, seznámím tě s někým zajímavým. No a přivedla mě k Sorosovi. S tím jsme si padli do oka. Říkal, že se chce jet ještě někam podívat, ať jedu s ním. Naložil mě do taxíku a jeli jsme do tří multimiliardářských bytů v New Yorku, kde byly další párty. Když jsme končili, zeptal se mě, kde bydlím. Řekl jsem mu adresu hotelu, on mě odvezl a pozval mě na večírek, který dělal na druhý den.S tím, že ho moje činnost zajímá. Přišel jsem tedy, byla tam newyorská smetánka. A Soros mi říká: Pojď, půjdeme si sednout a trochu se pobavíme"...

    Pak prý Soros koukal na činnost Nadace Charty 77, zajímalo ho to a rád by ji podpořil. Pak se na Janoucha údajně podíval a zeptal se: "Kolik chceš...?"

    Kluci, co spolu mluví... Foto: Reuters..

    O hlavním sponzorovy sametových či jiných barevných revolucí: http://www.rukojmi.cz/clanky/300-diky-pane-jochu-ze-jste-alespon-trochu-zmirnil-moji-nesnasenlivost-vuci-georgi-sorosovi-aneb-kdo-je-hlavnim-sponzorem-sametovych-oranzovych-ruzovych-a-jinych-revoluci

    Pořád ještě nevěříte, že pád KSČ nebyl sametově domluven? Ani navzdory faktu, že z původního počtu 241 podpisů Charty 77 bylo exkomunistů asi 150, včetně Janoucha, a navíc se premiérem Havlovy vlády stal komunista Čalfa…? Charta 77…

    Vlastně by měl staronový premiér Maďarska Viktor Orbán poděkovat George Sorosovi; bez něho by těžko znovu vyhrál volby, tedy hlavně zásluhou Sorosovy vlastnosti, že je ústředním oligarchou sponzorujícím státní převraty, byť na druhé straně byl rovněž, kde se dalo, nepřítelem národních států svými barevnými revolucemi. Soros narazil zatím až v Česku, kde byl desítky let jedním z hlavních podporovatelů Janouchovy, potažmo Havlovy Nadace Charty 77, o jeho chvále humanitárního bombardování Srbska a Černé Hory ani nemluvě… No, nekup ty náramné sympatie…

    Zde je vše, co o Havlovi nevíte: http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla

    Inu, a tak nám Nadace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose zahájila po nedobrovolném přesídlení z Budapešti činnost v Berlíně. Maďarský premiér Viktor Orbán označil Sorose za „nepřítele státu číslo jedna“. Miliardáře kromě jiného obvinil z organizování ‚masivního přistěhovalectví‘ muslimů do Evropy… Fidesz získal v parlamentu opět ústavní většinu, a Orbán tak slaví třetí vítězství v řadě.

    Jak to vidí obojživelný dlouholetý Gottwaldův komunista a poté zakladatel Nadace Charta 77 Janouch: Nyní se o tom rozpovídal v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes:

    Havel a jeho Charta 77: http://www.rukojmi.cz/clanky/5723-pokud-nekdy-existoval-muz-ktery-by-mohl-byt-vzorem-zido-plutokratickeho-bolsevickeho-sionistickeho-svetoveho-spiklence-jsem-to-ja-rekl-soros-pro-sydney-morning-herald-15-listopadu-1997

    http://www.columbia.edu/~js322/nyl/1997/n5/havel-old.html

    0 0

    -bj-
    3. 12. 2018  Eurabia
    Někteří evropští politici v dnešní multikulturní době jdou už až tak daleko, že prohlašují, že islám do Evropy patří. Pravda, neříkají od kdy. Nicméně děti v českých školách se z povinné četby mohou dozvědět, jak islám vnímal před 4 stoletími sám učitel národů - Jan Amos Komenský ve svém Labyrintu světa a ráji srdce (než to bude zcenzurováno):


    Takž vkročíme do jiného chrámu, kterýž okrouhlý byl a neméně onoho uvnitř švárný, bez ozdob, kromě některých po stěnách liter a po podlaze koberců. Lidé pak v něm byli tiše a nábožně sobě počínající, bíle přistřeni a čistoty velice milovní, neboť se vždycky umývali a almužny dávali, takže mi se z toho jak si počínali náklonnost k nim dělati počala. A řekl sem: „Jaký pak oni těch věcí základ mají?“ Odpověděl mi Všezvěd: „Onino jej pod sukní schovaný nosí.“ I přistoupím a viděti žádám. Oni, že toho jiným kromě vykladačů viděti nepřísluší. Já přesto viděti chci, dovolení od pana Osuda předstíraje.

    Summa Alkoránu

    I zpřístupněna jest a ukázána mi tabule, na níž stál strom kořenem zhůru do povětří se pnoucí, ratolestmi pak v zemi strmící: okolo kterýchž množství krtic rylo a jeden veliký krt vůkol chodě jiné svolával a v práci tu zasvěcoval. I povídali mi, že na ratolestech toho stromu pod zemí všelijaké libé ovoce roste, kteréhož pry ti tiší a pracovití životčíškové dobývají. „A to jest,“ dí Všezvěd, „summa náboženství toho.“ I porozuměl sem, že základ jeho na větru domnění jest; cíl a ovoce jeho, vrtat se v zemi a utěšovati se neviditedlnými, kdež nerostou, rozkošemi, a slepě hledati, nevěda čeho.

    Maho­metan­ství násilím stojí

    A odejda odtud dím vůdci svému: „Čím pak oni, že to jistý jest a pravý náboženství základ, dovodí?“ Odpověděl mi: „Poď a viz.“ I vejdeme za kostel na plac; a aj, tu bílí ti a umytí lidé, ohrňujíce lokty, jiskříce očima, hryzouce pysky a řvouce strašlivě, běhají, koho potkají, šavlují a ve krvi lidské se máchají. Čehož já zlekaje se a nazpět běže, řekl sem: „I což pak to oni dělají?“ Odpovědíno mi: „Disputují o náboženství a dovodí, že Alkorán pravá jest kniha.“

    Mezi Peršany a Turky o Alkorán roztržitost

    I vejdeme do kostela zase, a aj, tu mezi těmi, kteříž onu tabuli nosili, také hádka o toho, jakž sem srozuměl, nejpřednějšího krta. Jedni zajisté pravili, že sám on drobnější ty krtice spravuje; jiní, že má dva pomocníky. O kterouž věc tak se neukojitedlně táhali, že naposledy tak rovně tu s sebou, jako vně s jinými železem a ohněm disputovali, až hrozno.

    Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, L.P.1623

    A to může bejt dnes daleko horší, než co se našlo na Babiše... Měl by být J.A. Komenský zcenzurován? Hlasujte v anketě vpravo dole.

    odkazy:

    http://georgovo.webz.cz/Cetba/jana.htm
    http://www.ceskaskola.cz/2015/10/cermat-seznam-literarnich-zanru-k-testu.html
    http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/publikace-jan-amos-komensky-odkaz-kulture-vzdelavani-1
    http://www.christianrosenkreuz.org/rc_comenius.htm
    http://educomunicacion.es/figuraspedagogia/0_comenius.htm
    http://www.unesco.org/new/en/unesco/prizes-medals/commemorative-medals/anniversaries-historical-events-series/jan-amos-comenius-1592-1670-1992/
    https://christianhistoryinstitute.org/magazine/article/comenius-did-you-know/
    http://www.labyrint.cz/en/chapter-17
    https://zitjak.wordpress.com/2013/11/09/komensky-nabozenstvi/


    K tématu doporučujeme:
    K článku celkově doporučujeme:




    0 0

    3.12.2018
    Lubomír VylíčilKategorie: PolitikaLubomír Vylíči
    Lubomír Vylíčil
    3. 12. 2018 PravýProstor
    Na síti se dnes objevila nová Výroční zpráva BIS. Tedy, nová… jak se to vezme. Jde o Výroční zprávu Bezpečnostní informační služby za rok 2017. (k nahlédnutí zde).



    Zcela podle očekávání v ní najdeme hromady nudného, velice osekaného počtení pro širokou veřejnost. O tom, jak to zpravodajci dobře vedou, že je v republice vcelku klid a že i extrémisté, jak pravicoví, tak levicoví, se v zásadě umírnili a už moc nezlobí.

    Jen kapitola o kontrarozvědné činnosti přináší trochu akčnější pojednání o ruské (a taky čínské) rozkladné aktivitě. V případě Ruska má jít přímo o přímo „hybridní válku”. Ta má, volně převyprávěno, za úkol podrýt naše spojenectví ze Západem, zpochybnit členství v NATO a EU a delegitimizovat směřování evropské politiky. K čemuž mají především sloužit tak zvané. „desinformační weby”.

    Až potud nic překvapivého. Věty jako: „Z pohledu BIS je právě segment tzv. dezinformačních webů jen jednou ze součástí systému ruské hybridní strategie a v drtivé většině případů je součástí oné krycí kouřové clony, v níž a za níž se kryjí jiné zásadnější aktivity s vazbou na Rusko a jeho zájmy” by pravděpodobně každý tak nějak očekával.

    Naprosto šokující je ale další odstavec. Posuďte sami: „Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé.”Četli jste dobře?

    Volně přeloženo do hovorové češtiny to znamená přiznání, že ty tolik proklínané články, nenáviděných fuj, fuj, konspiračních webů, nepíší žádní profesionální trollové. Ani zrádci národa za mrzký groš z Kremlu! Že to jsou názory normálních lidí. Kteří tak píšou nikoli z lásky k Rusku. Ale protože jsou strašně naštvaní na poměry. Na onu (oficiálně po Evropě vládnoucí) liberální ideologii, kterou už nenávidí jako mor, jako kdysi komunisty. A s ní i všechny její představitele, doma i v Evropě. Protože vidí výsledky…

    Že podobně nenávidí i všechny partaje, které „liberálové” prolezli a infikovali. U nás hlavně Demoblok, o kterém se to ví, a trošku už začínají i Piráty, o kterých se to zatím ještě moc neví. A že jim nevěří ani pozdrav.

    A proto, že jim nevěří, tak nemají v lásce ani veliké, nadnárodní organizace, do jejichž činnosti sice sami moc nevidí, ale které tolik chválí a milují tihle „liberálové”. NATO, EU, OSN… doplňte si sami.

    Hlas lidu. Autentický, odnikud neřízený, ani neplacený.

    Když už to ví BIS, kdy to dojde politikům?

    0 0

    Erik Best
    3. 12. 2018   EB
    Václav Klaus se minulý měsíc na akci UniCredit Bank postaral o několikero zdvižených obočí, když kritizoval tuzemské banky se zahraničními vlastníky za to, že jsou příliš opatrné a nedostatečně dynamizující. Jiná obočí zvedl fakt, že UniCredit Bank pozvala jako jednoho z VIP hostů prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzu. Ten totiž jako vládní úředník nominovaný ČSSD za premiéra Bohuslava Sobotky patřil k nejhlasitějším kritikům Andreje Babiše. 



    Prouza se ze své nové pozice k Babišovi příliš nevyjadřoval až do včerejška, kdy v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Babiš má dvě možnosti, jak řešit svůj střet zájmů: přestat být premiérem nebo přestat být konečným příjemcem výhod z Agrofertu. Tím vtahuje SOCR do politického ringu. Agrofert měl na konci roku 2017 od UniCredit Bank úvěry ve výši 3 miliard Kč, od dalších nepřímých bankovních členů SOCR to bylo 10 miliard Kč. Nabízí se otázka, jestli Prouza jen neví, kdy mlčet, nebo jestli jej využívají některé ze zahraničí vlastněné banky k tomu, aby situaci dynamizovaly.

    0 0

    Radim Valenčík
    3. 12. 2018     RadimValenčíkPíše
    Jak se již stalo tradicí, BIS zpracovala svou zprávu pečlivě, přesně podle toho, co vysílali v České televizi. Skvělý výkon! Toto si ovšem zaslouží pozornost: "Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity." 



    Jinými slovy, čeští dezinformátoři podle BIS jednají v drtivé většině na vlastní pěst a šíří to, co považují za pravdivé. Co říkají, je prý věcí svobody slova, veřejného diskurzu a občansko právních sporů. Ale BIS dodává, že takové weby a občany ruská strana využívá."

    V širším kontextu viz: parlamentnilisty

    Kdyby tak BIS dokázala ještě ověřit, zda čeští občané, na rozdíl od ČT, nemají občas pravdu! Ale třeba i k tomuto závažnému poznání se BIS postupně propracuje. Stačilo by používat vlastní rozum, jak to dělají čeští občané.

    Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6432-zprava-bis-zpracovana-peclive-podle-vysilani-ct.html

    0 0

    Jiří Jírovec
    3. 12. 2018
    Od Švejka jsme pokročili dál. K ruským špiónům přibyli čínští. Ti musí být zatraceně rafinovaní, aby zamaskovali šikmé oči a jazykové vady. Rusové jsou jednodušší, ale o to nebezpečnější. To řekla úřední memoranda putimskému strážnistrovi Flanderkovi: "Je zjištěno, že mezi nimi jest mnoho ruských Čechů, vychovaných ve vysokých štábních vojenských školách Ruska, kteří ovládajíce dokonale český jazyk, jeví se býti zvláště nebezpečnými vyzvědači, neboť oni mohou a jisté provedou i mezi českým obyvatelstvem velezrádnou propagandu."


    Vědom si ruské úskočnosti, strážmistr vtělil svoje podezření do raportu: "Mezi jiným při mém křížovém výslechu udal, že umí fotografovat, a to nejraději nádraží. Aparát fotografický sice u něho nalezen nebyl, ale jest domněnka, že ho někde skrývá, a proto s sebou nenosí, aby odvrátil od sebe pozornost, čemuž nasvědčuje i jeho vlastní doznání, že by fotografoval, kdyby měl aparát u sebe."

    Švejk Flanderkovi vyjevil, že to je "Lehčí než něco jinýho, poněvadž se to nehejbá a pořád to nádraží stojí na jednom místě a člověk mu nemusí říkat, aby se tvářilo příjemně." To se nezměnilo, jen technika je jiná. Aparát může být třeba v brýlích.

    Už tenkrát, dávno před internetem, existovaly "fake news". Desertéři, které Švejk potkal ve stohu "měli představu, že Rusové už jsou za Budapeští a na Moravě. Všeobecně se to v Putimi povídá."

    Zpráva BIS za rok 2017 sděluje, že se trochu krade a korumpuje a že proti nám špionážují východní nepřátelé. Významný je její příspěvek k obohacení českého jazyka termínem "anarchoautonomní skupina". Je zjevně odlišná od trockistické, protože jinak by stačil jeden termín.

    Podle BIS nepředstavuje levicový extremismus "bezpečnostní riziko pro ohrožení demokratického zřízení ČR". Zpráva se jím ale přesto poměrně široce zabývá. Zejména vrhá nové světlo na Kolektiv Autonomního sociálního centra Klinika.

    Tihle lumpové, kteří nerespektují rozhodnutí soudu aby centrum opustili, organizují "setkávání sympatizantů z širokého spektra krajní levice, ale také různých lidsko-právních aktivistů." Odvolávají se na lidská práva, darebáci.  Asi to mají od Havla.

    Podle BIS: "Klinika představovala i významný prvek pro rozvíjení a posilování mezinárodních vztahů české krajně levicové scény. Nově se anarchoautonomové více věnovali ochraně životního prostředí a ekologickému aktivismu, který se postupně stal dalším z jejich hlavních profilačních témat. Bylo patrné jejich propojení s různými environmentálními aktivistickými skupinami nejen v ČR, ale i v SRN. Účastnili se akcí pořádaných těmito subjekty či dokonce participovali na jejich organizaci."

    BIS nezaznamenala "žádné přímé akce, ke kterým by se přihlásili militantní anarchisté. Osoby obžalované z příprav teroristického útoku na vlak s vojenským materiálem byly osvobozeny zatím nepravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze z 22. září 2017. V průběhu roku se některé z nich nadále pohybovaly v prostředí levicových extremistů, nebyly však nijak významně aktivní". To je jistě dobře.

    Zpráva ale poukazuje na činnost "několika vazebně stíhaných aktivistů, kteří po svém propuštění předávali zkušenosti z pobytu ve vězení na různých setkáních a besedách."

    Občan si oddechne, že se BIS dokáže zabývat i zdánlivými maličkostmi. Dojem, že si anarcho-tyhlety hýčká, aby si je nemusela vymyslet, je doufejme nesprávný.

    Zbývá dodat, že se zpráva vyhýbá informacím o možném úniku informací směrem na Západ. Z nedávné minulosti přece víme, že třeba Američané odposlouchávali Merkelovou a prý zachytili i telefonát prince, který může mít prsty v zabití novináře.

    Media zprávu v podstatě ignorují, přestože se nabízí řada otázek a scénářů. Jaké překvapivé informace lze získat na politické úrovni? Cožpak se jakékoli české ministerstvo může rozhodovat bez ohledu na USA, EU a Izrael? Jisté nebezpečí může vzniknout, kdyby se veřejnost dozvěděla něco o kroucení rukou, abychom kupovali od přátel, třeba draze.

    Dobře, přijede čínský agent. A co dál? Bude se snad pídit po tom, proč náš systém potřebuje desetiletí pro kousek dálnice a neumí již postavit jaderný reaktor? Bude pracně zkoumat, co mají naši vědci kdesi v šuplíku? Ten člověk přijíždí, aby prodal, co Čína umí. Má peníze, aby koupil a tím otevřel dveře.
    Idioti mezi českými politiky si myslí, že Česko je pupek světa, který zachráníme, když jim u nás dveře přibouchneme. Jenže Čína ty trhy již dávno má. V Kanadě v obchodech těžko narazíte na zboží Made in USA nebo Canada. Z největší části tam je čínské zboží.

    BIS píše, že „Čína disponuje téměř neomezeným kapitálem, který je schopna nabízet zahraničním firmám výměnou za přístup k duševnímu vlastnictví anebo vstup na zahraniční trhy.“ 

    Svatá prostoto, tohle přece dělají i USA. Nejezdí k nám američtí diplomaté prodávat svoje zbraně a třeba jaderný reaktor?

    Ford před časem koupil švédské Volvo, aby získal přístup k technologiím. To samé udělal General Motors se Saabem. Tam to bylo horší o to, že firma GM nechala Saab padnout, ale protože duševní vlastnictví, tedy patenty, zůstaly v jejím vlastnictví, bylo vzkříšení Saabu nemožné.

    Dobře, přijede ruský mužik. A co dál? Nejspíš narazí na nenávist určité části populace a pak na lidi, jimž stačí západní zdroje, aby se báli, že je válka ve vzduchu.

    0 0

    4. 12. 2018



    0 0

    Bývalý poslanec Bohuslav Chalupa
    -ps-
    4. 12. 2018 PrvníZprávy a  facebookový profil Bohuslava Chalupy
    "Vládní opozice je všechno jiné než konstruktivní," má jasno bývalý poslanec Bohuslav Chalupa a k tomu ještě dodal: "Současná opozice se dostala do pozice kolaborantů a sabotérů...jinak se to pojmenovat nedá!"


    "To je úplně jasné - kauza "Babiš junior" nedopadla, varianta "B" není, politicky přijatelný program a vize také chybí - no tak začneme dělat dusno kolem domněnek, názoru či pocitu Právního servisu EP, který je nyní veřejný, ale měl být, úplně mimochodem, v režimu "neveřejné" (to jsou ale náhodičky)," komentuje současné dění v politice, které se hrotí hlavně v médiích, bývalý poslanec Bohuslav Chalupa na svém facebookovém profilu.

    "Jako občan začínám zřetelně vnímat skutečnost, že vládní opozice je všechno jiné než konstruktivní a její přítomnost ve sněmovně lze bez servítků označit jako sabotáž České republiky - místo toho, aby se vláda a zákonodárný sbor věnovala tomu, co je v zájmu občanů a České republiky, budou se hodiny a hodiny projednávat pocity a domněnky s celkem jasným konečným výsledkem," komentuje dál aktuální události bývalý poslanec.

    " ....lidi Vám se to líbí, Vám se opravdu líbí, že pan Kalousek a spol. s tibetskou vlajkou nad hlavou, bude na nějakých náměstí vykřikovat revoluční hesla k tomu, co není schopen ani on ani "Devět nul" politicky a demokraticky prosadit tam, kde se to podle Ústavy má řešit - tedy v Parlamentu České republiky?! Současná opozice se dostala do pozice kolaborantů a sabotérů...jinak se to pojmenovat nedá," má jasno Bohuslav Chalupa.

    Jaká práva mají emancipované ženy či homsexuálové v arabských zemích


    0 0

    Jiří Paroubek
    4. 12. 2018   VašeVěc
    Zdá se, že kauza A. Babiše ml. zapůsobila na vývoj volebních preferencí, coby katalyzátor urychlující některé procesy, které jsou v české politice patrné již delší dobu. V těchto dnech byly zveřejněny výsledky dvou průzkumů veřejného mínění, které byly uskutečněny prakticky až po hlasování o důvěře vládě, jež proběhlo ve sněmovně 23. 11. 2018. Z obou průzkumů je patrné:

    1) Hnutí ANO posílilo svou pozici a nelze tedy říci, že by se od něj odvraceli jeho voliči v důsledku problémů A. Babiše v souvislosti s Čapím hnízdem. Zejména v průzkumu Kantar TNS pro Českou televizi je patrné, že z celé kauzy A. Babiše ml. vyšlo hnutí ANO posíleno. Lze říci, že k němu směřovali dosavadní sympatizanti SPD, ale přidali se k němu také zčásti nedávní sympatizanti KSČM a dřívější sympatizanti ČSSD. Pokud měla celá kauza vyvolaná celkem neobratně - jak se dnes ukazuje -redaktory TV Seznam Kubíkem a Slonkovou, vyvolat dojem nepříznivý pro premiéra tak, aby demonstrace konané v souvislosti se 17. listopadem smetly jeho vládu. To se nepodařilo. Bylo to dáno jednak jednoznačnou podporou prezidenta, přílišnou vykonstruovaností celé kauzy a zcela nepochybně také velkou obratností a flexibilitou marketingového zázemí A. Babiše a obratným vystupováním A. Babiše samotného.
    2) Celý blok „menších a malých“ politických stran, počínaje SPD přes STAN, KDU – ČSL a TOP 09 a sociální demokracií konče, se zdá být ohrožen tím, že tyto strany propadnou se svými preferencemi pod hranici 5% hlasů voličů, potřebných ke splnění podmínky pro vstup do sněmovny. Zkrátka, žádná z těchto stran to v příštích sněmovních volbách nebude mít jednoduché, aby se do poslanecké sněmovny vůbec dostala. A to platí včetně ČSSD a Okamurovy SPD. Pokud jde o ČSSD, funkci silné strany levého středu, kterou ČSSD plnila v letech 1996 – 2017, plní dnes nesporně hnutí ANO. A v české politice, v hlavách voličů, dochází k silnému přeskupování volebních preferencí ve prospěch tří sílících subjektů: hnutí ANO, Pirátů a ODS.

    Další měsíce ukážou, zda proces koncentrace hlasů na pravici,98 s gravitačním polem kolem ODS, bude pokračovat. Zdá se, že podpora Pirátů má stále silnější charakter generační. Nespokojení mladí voliči podporují právě především Piráty. I v tomto případě je otázka, zda tento trend bude v dalších týdnech pokračovat.

    Průzkumy v %:
    Politická strana, hnutí
    Kantar TNS
    SANEP
    ANO
    32,5
    30,1
    Piráti
    19,0
    15,5
    ODS
    16,0
    16,8
    KSČM
    6,0
    6,1
    SPD
    5,5
    7,2
    STAN
    5,5
    5,3
    ČSSD
    5,0
    5,0
    KDU-ČSL
    4,5
    5,2
    TOP 09
    4,0
    4,8
    ostatní
    2,0
    4,0

    0 0

    4.0 12. 2018    antifashist
    Když se 2. prosince ve zprávách objevilo sdělení o zatčení šesti občanů Ukrajiny na pozadí masových protestů opozice, které toho dne začaly, jen málokdo tomu věnoval pozornost. Stejně jako skutečnosti, že zpočátku se mluvilo o šesti zatčených Ukrajincích, ale pak o pěti. Teprve v noci se ukázalo, že zadrženou bandu tvořili členové organizované zločinecké skupiny Donbas, a ten, komu se podařilo vysmeknout z chapadel gruzínské justice, nebyl nikdo jiný než lidový poslanec Ukrajiny Semjon Semenčenko.


    Doslova jeden za druhým to sdělilo několik známých zástupců "patriotů" Ukrajiny, poradce Arsena Avakova Ilja Kiva, poradce Ministerstva obrany Ukrajiny Jurij Birjukov a stálý "aktivista" Andrej Dzindzja. Přičemž všichni tvrdí, že Semjon Semenčenko unikl zatčení pouze proto, že měl diplomatický pas, a tím uvrtal Ukrajinu do velkého diplomatického skandálu.

    Samotný Semjon Semenčenko na své stránce uvádí jinou verzi toho, co se děje. Znamená to, že není pohlavárem bandy, který opustil své podřízené, ale takový Robin Hood, který chrání zájmy obyčejných Ukrajinců po celém světě, kde je to právě dnes potřeba.

    A zatím jsou obvinění gruzínské strany proti Ukrajincům velmi závažná: nákup a nezákonné držení zbraní. Což přivádí na myšlenku, z jakého důvodu se ocitli v Gruzii, přičemž přímo v předvečer dalšího gruzínského majdanu.

    Gruzínský majdan: pokus číslo dvě
    2. prosince v Gruzii startovala akce občanské neposlušnosti. Opozice vyzvala občany země, aby vyšli do ulic a požadovali nejen zrušení výsledků druhého kola prezidentských voleb, při nichž její "jednotný" kandidát Grigol Vašadze prohrál se Salome Zurabišvili, ale i předčasné parlamentní volby.

    Gruzínská opozice, jejíž kostru tvoří "patrioti" Michaila Saakašviliho, doufá, že znovu získá moc v zemi díky masovým protestům. Kvůli tomu se ničeho neštítí a je odhodlaná využít i služby zahraničních žoldnéřů ...

    Proč "Ukrajinci" přiletěli do Gruzie?
    Mimochodem, velmi dobrá otázka, na kterou by nebylo špatné, kdyby Semjon Semenčenko odpověděl. Osobně moc nevěřím tomu, že by přijeli do Gruzie, aby si jen pro sebe prostě koupili zbraně. To na pozadí jejich možností na Ukrajině vypadá tak směšně a nemyslně, že je třeba okamžitě hledat jiné vysvětlení.

    A tady si okamžitě vybavíme velmi úzkou spolupráci Semjona Semenčenka a Michaila Saakašviliho během loňského neúspěšného pokusu o vyvolání další ukrajinského majdanu v Kyjevě. Jak si pamatujeme, byli to právě Semenčenkovi bandité, kteří tehdy představovali hlavní údernou silovou pěst exprezidenta Gruzie. Už tehdy členové organizované zločinecké skupiny Donbas velmi úzce spolupracovali se silovými strukturami samotného Saakašviliho, s těmi, jež SBU tak hbitě lovila na ulicích ukrajinského hlavního města a deportovala do Gruzie (přesto, že "patriotická" média kvílela o porušování něčích práv a o tom, že skuteční patrioti své země jsou vlastně vydáni na rozsápání gruzínskému režimu).

    Takže toto je jasné. Ale před jakým konkrétním úkolem stáli militanti Semjona Semenčenka? Vždyť pět lidí je dokonce i pro Gruzii mizérie a jejich výskyt v řadách gruzínské opozice nemohl vést k významnému výsledku. A jak se v tom případě mají vysvětlit zbraně a tak upřená pozornost gruzínských silových struktur k incidentu?

    Sakrální oběť majdanu: "Gruzínci" shazují "Ukrajince" a "Ukrajinci" shazují "Gruzínce".

    A tady se dostáváme k podstatě. Abychom pochopili, čemu zamezily gruzínské orgány činné v trestním řízení, připomeňme si přiznání gruzínských odstřelovačů, kteří po několika letech, když se obávali o své životy (objednatelé se chystali je odstranit), řekli, jak stříleli do lidí na ukrajinském majdanu.

    Podle jednoho z nich, Koby Nergadze, byl on i ostatní pro "práci" na Ukrajině zverbován poradcem exprezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho Mamukou Mamulašvilim. A tam jim byl zadán úkol "pomoci protestujícím". Vedení ukrajinského majdanu si nebylo jisté, že bude moci najít mezi svými lidmi ty, kteří budou střílet lidi, proto se uchýlilo k vnější pomoci. Jak se později ukázalo, podařilo by se jim to zvládnout i bez nich, ale na konci roku 2013 a začátkem roku 2014 si nikdo nemohl být na 100% jistý.

    Jak si dnes nemůže být úplně jistý svými "Gruzínci" Michail Saakašvili se svou bandou. Právě proto si z Ukrajiny zavolali své osvědčené věrné přátele, kteří by nezabíjeli neozbrojené lidi poprvé a jimž se nezachvěje ruka v nejdůležitějším okamžiku. Ukrajinští "patrioti" budou muset krví splatit dluh "patriotům" Gruzie. To vysvětluje vše, i podivnou služební cestu členů organizované zločinecké skupiny Donbas do Gruzie, i "nákup" (nebo spíše předání) zbraní, i takovou pozornost k tomu všemu ze strany místní policie.

    A je velmi dobře, že gruzínská policie, na rozdíl od jejich ukrajinských kolegů (před pěti lety), zasáhla a splnila svou povinnost až do konce. To dává naději, že tentokrát nebudou moci být realizovány krvavé plány zločinců.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0

    Martin Koller
    4. 12. 2018
    Celou Evropu ohrožuje takzvaný migrační, či globální impact (impact=pronikání), který má být potvrzen v Marákeši ve dnech 10. a 11. prosince. Tvoří základ Globálního paktu OSN o uprchlících, který má být přijat do konce roku. V souvislosti s uvedenými pakty můžeme mluvit o další nešťastné osmičce v naší historii. Je sice pravda, že parlament a vláda odmítly ratifikaci, ale, jak známo, ďábel je skryt v detailu. Nelze si dělat iluze a můžeme čekat jakýkoli podraz, protože mnozí čeští politici jedno říkají a druhé činí. Není to tak dlouho, co si nikdo nemyslel, že multimiliardářský oligarcha, který si úspěšně hraje na téměř socialistického vlastence, by se dal do party s ČSSD a jejím prohnilým protinárodním vedením.


    Evropu ohrožuje řada všemožných mezinárodních smluv, dohod a deklarací, které jsou dlouhodobě a záměrně vytvářeny pro podporu masové migrace z Afriky do Evropy. Jiná migrace se nepočítá, například Vietnamci, Ukrajinci, Rusové a mnozí další (Slováky, nebo Židy nepočítám mezi cizince), kteří jsou civilizovaní, pracují a neparazitují na našem sociálním systému, nezvyšují kriminalitu a neohrožují nás agresivními a nenávistnými ideologiemi. Správní migranti jsou podle OSN, EU a NATO pouze Arabové, černoši a obecně muslimové, nejlépe z Afriky. Můžeme proto bez nadsázky mluvit o organizované islamizaci a afrikanizaci Evropy, kde významnou roli sehrávají politické neziskovky, placené mnohdy z našich daní. Přitom uvedené rasové a náboženské skupiny se v současnosti zásadně liší z hlediska civilizovanosti a agresivity od nepočetných migrantů, kteří k nám přišli od konce druhé světové války, až do devadesátých let minulého století, přestože přicházeli ze stejných oblastí.

    Typickým příkladem je Sýrie a ostudná komedie kolem takzvaných uprchlíků, nemluvě o takzvaných sirotcích, které chce unést z uprchlických táborů do naší země europoslankyně Šojdrová, nejlépe s jejich početnými rodinami, navíc s nepřehlédnutelnou podporou ministra vnitra Hamáčka. Jen bych připomněl, že únos dítěte patří ve většině civilizovaných zemí k nejtěžším trestným činům, vztahuje se na něj oznamovací povinnost a v některých státech USA je dodnes stíhán trestem smrti. Už fakt, že proti Šojdrové nebylo zakročeno v souladu se zákonem, je dokladem rozvratu evropského právního systému, což jen potvrzuje potřebu z tohoto zločinného protievropanského spolku odejít.

    Většina obyvatel Sýrie jsou muslimové, nicméně velmi rozliční. K tomu je třeba dodat, že Sýrie je jednou z nejvyspělejších a nejcivilizovanějších zemí v regionu. Civilizovaní Syřané jsou na straně prezidenta Asada a do Evropy většinou neprchají, ani nemigrují, pokud k tomu nejsou donuceni, například únosci typu Šojdrové a různými neziskovkáři. Na migraci nemají čas a zájem, protože brání svoji zemi. Mezi takzvanými uprchlíky je jich zanedbatelný počet. Zde bych připomněl, že prezident Asad byl zvolen převážnou většinou obyvatel Sýrie. Voleb se odmítli zúčastnit takzvaní umírnění vrazi, teroristé a narkomafiáni, přestože jim byla zaručena bezpečnost. Většinu takzvaných uprchlíků netvoří Syřané, a pokud se mezi nimi vyskytují, tak se jedná o primitivní a agresivní islámské teroristy a narkomafiány proslulé loupežemi, všemožnými zvěrstvy a útoky proti civilnímu obyvatelstvu. V posledním období se do této skupiny bohužel zařadily i některé klany Kurdů, vesměs placené CIA jako žoldáci.

    Sýrie a necivilizovaní Cikáni

    Situaci v Sýrii připomíná s určitou nadsázkou i takzvaná rómská otázka u nás. Až 40 % Rómů, či Cikánů žije stejně jako většinová společnost a jsou jejími platnými pracujícími členy. Od státu nedostávají jinou podporu, než ostatní obyvatelé a vlastně mnozí z nich nejsou ani vnímáni jako cizí živel. Naopak až 40 % necivilizovaných, kteří žije z všemožné kriminální činnosti, velkovýroby dětí, o něž se následně nestarají. Jejich cílem je bezpracné získání sociálních dávek, odmítají se učit a pracovat, vybydlují zdarma získané byty a vysávají s pomocí všemožných neziskovek sociální systém. Ti dostávají odevšad všemožnou podporu a jsou označováni jako oběti českého rasismu. Přitom na jejich špatný příklad, ostudu, parazitování a samozřejmě zisky neziskovkářů přispívají všichni ostatní občané, včetně pracujících Rómů. A když se podíváme na všemožné islámské takzvané uprchlíky a migranty z Afriky, navíc s jejich agresivním a rasistickým primitivismem, pohrdáním hygienou, drogovými kšefty, touhou po bezpracném parazitování, pedofilními choutkami a ženskými obřízkami, ke které skupině podle vás patří, ke komu bychom je přirovnali, až na ty obřízky? Civilizovanost, stejně jako necivilizovaná lumpárna a parazitování jsou všude stejné a s podobnými výsledky. Je opravdu ilustrativní z hlediska hodnocení OSN, EU a politických neziskovek, že podporují především ty špatné. Znovu si musíme položit otázku, proč jsme vlastně v OSN, jestliže od roku 1946 (ukončení akce UNNRA v ČSR, placené především USA) pro nás nic pozitivního neudělala, zato z nás vytahala miliardy a ještě se pokouší prosazovat migrační pakty ohrožující samu naši existenci. Za královské platy se tam povalují všemožní zbyteční protekčňáci a v našem průmyslu prý chybí pracovní síly.

    Migrace za každou cenu a bez ohledu na realitu
    Eurokomisaři z Bruselu, vesměs blázniví, úchylní a bezdětní euromarxisté, posedlí pseudolevičáckými myšlenkami permanentní revoluce Trockého a sociálním inženýrstvím připomínajícím nacistickou třetí říši, včetně špatně skrývaného antisemitismu a podpory palestinského rasistického terorismu (viz výbušná ambasáda v Praze), si nechali vypočítat, kolik migrantů by se mohlo přijmout do evropských zemí. Pro naši republiku je to víc, než 70 milionů, pro Slovensko 38 milionů. Tedy kolem sedni černochů a Arabů na jednoho obyvatele od nejmenších dětí, až po důchodce. To vše v situaci, kdy naši mladí lidé nedosáhnou díky zlodějským cenám na vlastní bydlení, jsme závislí na dovozech potravin, protože se plýtvá půdou a bohatne na pěstování řepky pro ekologické komedie a dochází voda. Pokud do šesti let nezvýšíme produkci elektřiny o 20 %, tedy nepostavíme dva nové bloky jaderné elektrárny, což nepostavíme, vzroste cena elektřiny o 40 % až 70 %. Vzhledem k českým poměrům lze předpokládat spíš těch 70 %, stejně jako u benzínových pump, které bystře reagují pouze na zdražování. Přitom prostor pro úspory elektřiny v domácnostech je prakticky vyčerpán. Růst ceny elektřiny zároveň zasadí těžkou ránu průmyslu. Že solární a větrníková elektřina je pouze drahá zlodějina, stejně jako řepkový olej dražší, než nafta, snad už pochopili všichni, kromě těch, kteří z ní bohatnou, jako například Agrofert. A do toho záplava příživníků.

    Se zájmem jsem si v této souvislosti přečetl dvě informace. Ministerstvo sociálních věcí ušetřilo přes 600 milionů na dětských přídavcích. V době, kdy mnohé bílé samoživitelky, stejně jako manželky živnostníků s malými dětmi žijí pod hranicí chudoby. Následně jsem viděl hrdě se prsícího multimiliardáře a jeho poskoka Hamáčka, jak vyhlašují, že posílají 300 milionů Turecku a omezení migrace do Evropy. Islámskému Turecku, které na Evropu kašle, touží po její islamizaci a dodnes se nevyrovnalo s genocidou milionů Arménů, Řeků a rovněž vražděním Židů v průběhu první světové války. Zato na každém rohu je u nás turecká kebabárna, financovaná možná i z oloupených obětí islámských genocid, práce unesených žen a dětí, nebo peněz, které cpou země EU v současnosti do Turecka.

    Když ministr vnitra, aktuálně ministr obrany Metnar v zastoupení největšího oligarchy podepsal deklaraci v Marákeši, dostalo se mu trochu kritiky ze stran myslících politiků i obyvatel. Zároveň se na jeho podporu zdvihla zuřivá podpora ze strany oligarchického multimiliardáře v tom smyslu, že se jedná o nezávazný akt. Jako v jiných případech se ukazuje, že šířil nepravdy.

    Smrtelně nebezpečné smlouvy a deklarace

    Marákešká deklarace patří do celé soustavy dokumentů. Jedná se především o Lisabonskou smlouvu s jejím programem EuroMed (150 milionů migrantů ze severní Afriky a zemí kolem středozemního moře do Evropy), kterou odmítal podepsat prezident Klaus. Dále je zde Dublin 4, který zcela převrátil obsah smluv Dublin 1, 2 a 3. V roce 2016 byla jednomyslně schválena deklarace o migraci v New Yorku, údajně rovněž nezávazná, nicméně se zavazujícím textem, na nějž se odvolávají evropské instituce. Dále jsou zde Evropský pakt o přistěhovalectví, Společné základní principy integrační politiky přistěhovalců v zemích EU, Strategie Evropa 2020, Strategie udržitelného rozvoje OSN, česká strategie 2030, program Globální přístup k migraci a mobilitě, Usnesení Evropského parlamentu z 18. dubna tohoto roku o pokroku dosaženém v plnění Globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a uprchlících, Globální impact o bezpečné, řízené a legální migraci, který má být podepsán ve dnech 10. a 11. prosince v Marákeši, jako vyvrcholení akce, na níž se místo oligarchy zúčastnil Metnar, a na závěr Globální pakt o uprchlících, který má být přijat (nikoli podepsán!) koncem tohoto roku po podpisu Globálního impactu.

    Na uvedených dokumentech je zajímavé, že žádný z nich nebyl přeložen do češtiny a zveřejněn a obtížně se hledá i jejich základní anglická verze. Přitom je jasné, že s obsahem takových dokumentů by měli být seznámeni všichni obyvatelé, pokud jsme demokratickým a právním státem. Dále by měla následovat široká diskuze a referendum. Nic takového se neděje, a celý postup připomíná smlouvu o transatlantickém obchodu TTIP, která nebyla zveřejněna dodnes a do značné míry ji nahradila smlouva CETA. Je zajímavé a ilustrativní, že proti utajování migračních smluv a dokumentů, které jsou nebezpečnější, než mnichovská dohoda v roce 1938 neprotestuje nikdo ze stran vládní koalice, ani takzvané demokratické opozice, pouze SPD. Politici zvolení v legálních volbách, kteří složili poslanecký slib, se chovají jako banda zločinců, připravujících pokoutní lumpárnu. Náklady na překlady by určitě nezruinovaly rozpočet ministerstva zahraničí, a pokud ano, stačilo by ubrat těch pár desítek tisíc z miliardových dotací politickým neziskovám. Zájem ze strany občanů by byl určitě velký. Na druhou stranu se nelze divit, jestliže ministerstvo řídí politický protekčnák Petříček, syn svého otce, řízený protinárodním slouhou cizích zájmů Pochem, oba z party protinárodního vedení ČSSD Hamáčka, Špidly, Dienstbiera a jim podobných eurovlastenců a euromarxistů.

    Podle slovenské diplomatky Ivety Mihálikové jsou severní a střední Afrika a především arabské a islámské země zaplaveny neziskovkáři, kteří rozšiřují propagandu stěhování do Evropy a poskytují pomoc při ní. V arabských zemích k tomu slouží veškerá média, v afrických především facebook. Na zastupitelské úřady zemí EU je vykonáván nátlak, aby spolupracovaly. A představme si, že se národní ambasády změní v evropskou, řízenou z Bruselu! V Africe působí dokonce migrační neziskovka slovenského prezidenta dislokovaná v Itálii, a on sám dostal v Africe přezdívku Papa Kiska. Přední slovenský právník JUDr. Harabin provedl právní rozbor impactu a pactu a zjistil, že se jedná o porušení zákona, kde má být stíháno dokonce i vyjádření nesouhlasu s migrací a ilegálním překračováním hranic migranty, kterým má být zajišťován doslova blahobyt. Oba dokumenty impact i pakt lze bez nadsázky označit za součást hybridní války euromarxistů z USA, EU a Německa proti bílým Evropanům. A zde je jeden důležitý postřeh. Jak vyplývá z dosud dosažitelných informací, Globální pakt není třeba podepisovat, protože byly podepsány a odhlasovány deklarace v New Yorku a v Marákeši, na něž se odvolává. K souhlasu s Globálním paktem bude stačit vyslání a účast jakéhokoli úředníka z ministerstva zahraničí vybaveného dokumentem, že zastupuje naši republiku. Stačí, když ve správný čas spočine zadkem na křesle ve správné místnosti. Proto například Itálie při odmítnutí paktu prohlásila, že nepodepíše a nikoho nevyšle!

    Jakékoli údajně nezávazné deklarace není třeba podepisovat! Na jednání o nich není třeba se účastnit! Cestování politiků na takové akce jsou vyhozené peníze, které potřebujeme naléhavě jinde. Povinností vlády by mělo být zveřejnění českého překladu všech důležitých textů mezinárodních smluv a deklarací zásadního významu a realizace celonárodního referenda! Jsem zvědav, co předvede naše vládní a opoziční parta z pražské havlérky.

    0 0
  • 12/04/18--02:37: Jak se dostat do pětky
  • Ladislav Žák
    4.12.2018 VašeVěc

    V posledním listopadovém týdnu jsem se v Moskvě účastnil 5. Mezinárodního fóra, které pod názvem „Jak se dostat do pětky“ uspořádala Finanční univerzita při vládě RF. Měl jsem tam několik samostatných i diskusních vystoupení. Podstatnou část mé přípravy na jednání zachycuje následující text. Na několika kulatých stolech Fóra zazněl po částech…

    Téma konference, tedy posouzení možností, jak Rusko posunout mezi pět vedoucích ekonomik světa, nás staví před úkol zamyslet se nad plánem, který nás má k tomuto cíli dovést. Nebudu zde v žádném případě jakkoliv hodnotit text „majskovo ukaza“ ani jiných velkých plánů naší doby, nicméně rád bych se zmínil o jejich důležitém kontextu.

    Rád bych pohovořil nejen o budoucnosti obecně, ale především o naší budoucnosti, která je tu už s námi, ale rovněž o tom, jak, podle mého skromného názoru, vypadá cesta k jiné společnosti. Ke společnosti, která bude mít nejen funkční ekonomiku, ale především ke společnosti, která bude společností spokojených lidí. Nejde totiž ani tak o to, jestli budu na světě podle nějakých obskurních kritérií do pátého nebo jiného místa. Daleko více jde o to, jak se žije lidem, kteří se o takový výsledek zasloužili. Jde nejen o to, kolik takový velký plán přinese společnosti nejen kapitálu finančního, ale především sociálního, kolik přinese do společnosti důvěry a kolik dá lidem důstojnosti….

    Dovolte mi nyní, abych obrátil vaši pozornost na text, který máte promítnutý na plátno. Jsou to slova Tomáše Bati, jednoho z největších podnikatelů, kterého moje země ve své historii měla. Stal se bez vážné konkurence českým podnikatelem uplynulého století. Začal v ševcovské dílně svého otce a vytvořil podnik, který byl schopen na konci třicátých let minulého století exportovat celá města-továrny. Rodinná firma Bata, jak dobře víte, stále existuje a prosperuje. Budu velmi rád, pokud vás jeho slova přimějí k zamyšlení právě nad tím, kudy vede cesta.

    Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

    Slova Tomáše Bati zazněla v roce 1932, v době, kdy v době kdy byl svět v porovnání s tím dnešním relativně velmi, velmi prázdný… Dnes máme v našem světě nejen daleko více lidí, ale především úplně nové způsoby a možnosti komunikace nejen napříč prostorem a časem, ale především mezi velice různorodými společenskými skupinami a jednotlivci. Jsem toho názoru, že společenské uspořádání lze charakterizovat právě prostřednictvím základní podoby a způsobu komunikace. Na naší planetě je oproti době Tomáše Bati rovněž nesrovnatelné více „artefaktů“, jako výsledků lidské hmotné produkce, „ideofaktů“, jako výsledků myšlenkových procesů, i „ekofaktů“, tedy vedlejších produktů a odpadů…

    To vše způsobuje, že se lidé zcela nevyhnutelně na planetě zemi setkávají nejrůznějšími způsoby nesrovnatelně častěji. To klade naprosto nové, především etické požadavky na umění a dovednost se setkávat. Setkávání má mimořádně vysoký společenský i hospodářský tvůrčí potenciál, potenciál produktivity, kterým je nezodpovědně a z neznalosti zbytečně mrháno.

    Přes zdánlivou blízkost a frekvenci fyzického setkávání brání jeho produktivnímu využití velká míra nedůvěry ve společnosti. Nejen klasická, tradiční mezi příchozími a usedlíky, ale viktimizace zasahuje i dříve homogenní skupiny. K překonání nedůvěry je nutné vynaložit podstatně více úsilí než dříve. Zvláštní pozornost zaslouží v tomto smyslu naše města. Dnes se hovoří v nejrůznějších souvislostech o Smart city. Bohužel, tyto často vysoce odborné debaty jsou stále více technického charakteru. Klíčovým bohatstvím měst jsou přitom lidé, kteří v nich žijí a síť jejich vztahů. Chytrá a moudrá města jsou především ta, která vytvářejí takový veřejný prostor, ve kterém může docházet snadno k produktivním a efektivním setkáním lidí. Prostor, který svým charakterem napomáhá překonávání nedůvěry mezi lidmi. Technická opatření mají prioritně sloužit právě tomuto účelu, usnadňovat mobilitu a komunikaci lidí.

    Pokud lidé jednají v souladu s určitými etickými předpisy a principy, má to měřitelný ekonomický dopad na hodnotu produkce, přináší to významně vyšší tempa ekonomického růstu a dalších ukazatelů. Představte si svět, ve kterém stále vládne jen velice krátkodobé, oportunistické a sobecké chování, svět, ve kterém se nesetkáte se vzájemným respektováním. Takový svět bude vykazovat měřitelně nižší hodnotu produktu. Celkový souhrn výrobků a služeb tohoto světa bude nižší než ve světě, kde lidé dodržují základní etické principy. Jde zejména o to, čemu říkám reciprocita a férovost jednání a že lidé dodržují kontrakty, neporušují zákony, nekradou a podobně.

    Myslím, že nutným komponentem fungující ekonomiky, která směřuje k vyšší produktivitě, je určitá dávka férovosti. Běžně nepracujete tak, že sáhnete po každé příležitosti, kde lze nejrůznějšími triky obírat ty druhé. Můžeme bojovat, konkurovat si tvrdě, maximalizovat zisk, ale dělejme to v rámci pravidel hry. Pravidla hry sama o sobě jsou nesmírně důležitá a stejně tak je důležitý etický, emocionální a entuziastický přístup k nim. To je klíčové poselství základní práce Adama Smitha, kterou kupodivu není Bohatství národů, ale Teorie mravních citů.

    Jsou tři druhy hodnot, které potřebujete v jakékoli práci na světě: kapitál, vědomosti a svoboda. Žádnou z těchto hodnot ani jejich komplex nelze udržet bez etiky, entuziazmu a emocí. Potřebujeme um stejně jako morálku, potřebujeme poznání, stejně jako krásu a víru.

    Možná bude dobré se pro tento účel trochu zamyslet nad významem slova „budoucnost“. Především mi dovolte bonmot, který říká, že budoucnost už dávno není tím, čím bývala v minulosti. Dnes, na rozdíl od minulosti, víme o budoucnosti především to, že o ní nevíme a hlavně nemůžeme vědět v podstatě nic . Než jsme schopni provést kvalifikovaný vědecký odhad, je už odhadovaná budoucnost nejen přítomností a často i minulostí. Ale teď trochu vážněji.

    Mnohokrát jsem se z mnoha úhlů pohledu teoreticky i prakticky zabýval otázkou hodnoty a ceny konkursní podstaty. Konkursní podstata je podnik, který už nemá budoucnost. Přišel na buben, zbankrotoval nebo jak se tomu všelijak říká. Stejně tak my, živé bytosti, lidi nevyjímaje, na tomto světě ztrácíme budoucnost v okamžiku smrti. Pokud to není úmrtí v rámci nějaké dramatické události, pak se v prvních okamžicích na nás navenek skoro nic nemění. To podstatné spočívá právě v tom, že už nemáme budoucnost. Nemáme sice už ani minulost, ale ta, kterou jsme měli, snad ještě může mít vliv na dědictví a účast na pohřbu. Hezky se tomu říká, „jak dlouho budeme žít v myslích druhých“. Je to častý námět textu na smutečních oznámeních a smutečních projevů. Holou skutečností je, že bez budoucnosti nemáme nic, ani tu minulost. Mít budoucnost je tedy pro jakoukoliv existenci klíčové. Z určitého pohledu je budoucnost a možnosti v ní obsažené vlastně nejen to jediné, co máme, ale zároveň i to, co můžeme nabídnout a v neposlední řadě i to, podle čeho nás hodnotí a stále častěji i oceňují druzí.

    Často jsme svědky toho, že stále méně naše okolí zajímá, co jsme dokázali a stále více je důležitější, co ještě dokázat můžeme. Jaký máme potenciál. Je to smutný trend, protože dříve bylo zvykem prokazovat v určitých společenstvích úctu zásluhám. Dnes už to, bohužel, neplatí ani v mnohých rodinách. Smutným důkazem je rychle rostoucí počet pohřbů bez obřadu a dokonce i něčeho, co nelze nazvat jinak než „likvidací ostatků na státní útraty“. Vzájemná důvěra a soudržnost, spojená s hierarchií a oceňováním minulých zásluh dnes naopak narůstá v nejrůznějších nevelkých neformálních společenstvích, které jsou popisovány jako „kmeny“ a potom v rámci některých zájmových společenství. Pokud se týká větších společenství, ať již teritoriálních, zájmových, hospodářských nebo ideových, pak vzájemná úcta k minulosti v jejich vztazích je povětšinou rituální záležitostí, která nachází svůj vnějškový projev především diplomacii a částečně v mezinárodním právu a smlouvách, které občas petrifikují stav, který už dávno neodpovídá realitě.

    Vraťme se k naší budoucnosti. Dovolte mi připomenout opakující se motiv z vystoupení bývalého rakouského prezidenta Heinze Fischera, který hovořil ke „svým milým Rakušankám a Rakušanům“ a připomínal jim, že bez jejich účasti nelze realizovat žádné projekty nebo plány změn. Hovořil o tom, že lidem je to zřejmé, když jde o změny osobní nebo v jejich blízkém okolí, nejen v rodinách, ale i v obcích. Lidé by se měli podobně účastnit v projektech zemských, celorakouských, ale i v evropském projektu, jehož je Rakousko součástí. Heinz Fischer upozorňoval na to, že bez osobní účasti, emocí, entuziazmu jsou sebelepší plány vytvořené elitami a experty jenom mrtvými texty. Kdybych měl do této úvahy z vystoupení Heinze Fischera vtáhnout pojem budoucnosti, pak velké plány a projekty, které jsou nám neustále předkládány shora, jsou jakési obrazy budoucnosti, zkonstruované těmi nahoře a jejich nohsledy, které nazýváme experty. Problém je v tom, že my v těchto v těchto obrazech až příliš často nevidíme sebe a svoji budoucnost s nimi neumíme spojit. Jde o konflikt mezi velkou virtuální budoucností shora, prostou emocí, entuziazmu a často i etiky s mnoha našimi malými skutečnými budoucnostmi zdola, které naopak nic z toho nepostrádají. Tyto plány často manipulují pojmem budoucnost našich dětí. Nechme budoucnost našich dětí našim dětem. To je jejich budoucnost. Snažme se o to, aby naše budoucnosti měly cosi společného, ale nevnucujme jim tu naši.

    Platí zde prastará poučka, že složitější, komplexnější systémy mohou ovládat ty jednodušší, ale nemohou bez nich existovat. O velkých, složitých a komplexních plánech to platí obdobně. Sice občas slyšíme, že nemáme dostatek vizí, ale ve skutečnosti máme plánů, koncepcí a strategií všeho možného jako much. Dokonce, prý kdyby se daly všechny do tříděného sběru, bylo by z nich po recyklaci snad něco užitečného. Problém je v tom, že tyto plány, koncepce a strategie jsou zpracovávány jako nezbytné rituální pomůcky pro rozhodovací obřady v postmoderní společnosti. Jenom minimum z nich se vyznačuje tím, že by obsahovaly byť jen malý náznak toho, jak propojit obrazy budoucnosti, které odvážně představují se současnou realitou. A to ani proti ani po proudu času. O propojení s životy lidí, kterých se týkají ani nemluvě. A tak jsme svědky toho, že tu máme spoustu životaschopných malých lidských budoucností, které se vedle sebe po malých karambolech a trošce toho klování nějak porovnají, ale tomu celému chybí něco, co by tyto budoucnosti přesahovalo. Zdánlivě by to většině z nás nemělo chybět, protože přece není nad to moci si nerušeně valit životem svou kuličku, podobně jako legendární brouk (hovnivál).

    Člověk je však zvláštní tvor. Ke své skutečně důstojné existenci potřebuje i to, co ho nějak přesahuje. Jsou mezi námi takoví, kteří si to umí dokonce najít pro sebe sami, ale ostatní si zaslouží minimálně slušnou nabídku takového programu od těch, které si mimo jiné právě kvůli tomu volíme. Jde o organickou součást toho, co nazýváme „dobré vládnutí“, tedy klíčového veřejného statku. Uvádět, že tohoto veřejného statku máme dnes v naší zemi jako šafránu, by bylo nošením sov do Atén nebo samovarů do Tuly.

    Dovolte mi na závěr malou poznámku k velkým plánům. V dějinách Československa jsme měli prezidenta, který byl známý svým minimálně evropským rozměrem myšlení. Snad i proto mu mnohé z domácího života unikalo. Nakonec se jeho plány zhroutily a on musel ze země utéct. Odletěl letadlem do Anglie. Je tomu právě osmdesát let. Lidé si říkali. Měl veliký plán a zbyl mu z něho aeroplán… jeho plán se během několika let ukázal jako takřka naprosto přesný. Národ na těch několik let doplatil nejen na těle, ale především na duchu.

    Připojím ještě jeden bonmot z teorie a praxe plánování, který nám říká, že když chceme svého boha opravdu pobavit, vyprávějme mu o jeho plánech.

    Závěr mého vystoupení bude naopak vážný. Dovolte mi, abych vám všem a s vámi co největšímu počtu obyvatel Ruské federace z celého srdce popřál, aby se vaše osobní živé budoucnosti alespoň z části propojily do společného projektu na všestranné pozdvihnutí vaší krásné vlasti. Do projektu velké budoucnosti Ruska.


    ladislav-zak
    Autor textu Ladislav Žák
    Krizový manažer. Absolvent Fakulty strojního inženýrství ČVUT Praha a Právnické fakulty Vysoké školy privatizace a podnikání v Moskvě. Další studia na MFF UK Praha, VŠST Liberec, doktorandské studium ČVUT a vědecká aspirantura na Vysoké škole privatizace a podnikání v Moskvě u profesora Vitalije Koškina.




    0 0

    Zdeněk Hrabica
    4. 12. 2018
    Pamatuji na kolečka na knoflících radiových přijímačů v letech 1939 - 1945 z nařízení německých okupačních úřadů , na zatemňování oken a na přilepené uši předků u bedýnek s amplionem, pamatuji na existenci rušiček blízko Moravských Budějovic, kvůli šíření buržoazní propagandy - SE a RFA. Jsem očitým svědkem programů ČT a vysílání Rádia PLUS, vysílaných k nám do "debil beden" a do rozhlasových aparátů. . Teď ke mně míří vystoupení ze Seznamu .cz - poslance, nic než poslance Marka Bendy - o hyperválce Ruska a Číny. Varúj! Nepřítel naslouchá!  


    "Sestry a bratři! Husitské roje a voje! Nepřátel se nelekejte! Na množství nehleďte! Na zteč! Na vozovou hradbu! Lana na kola!" Bratr Jan Žižka
    Ilustrace Jiří Koštýř

    0 0

    4. 12. 2018 Katehon,  překlad Zvědavec
    Většina obyvatel Německa je pro užší vztahy s Ruskem, a ne se Spojenými státy. O tom svědčí výsledky průzkumů německé nadace Körber-Stiftung, které citovaly německé noviny Stern.

    Německo začalo po roce 1945 klást důraz na „námořní síly“ - Británii a Spojené státy - a začalo se připojovat k transatlantickému světu. Nicméně sebeizolace Spojených států v čele s Donaldem Trumpem postupně přispívá k tomu, že Německo se vrací k tellurokracii („pozemská moc“) a teoreticky je nuceno soustředit se na Rusko. Ale tato geopolitická pravidelnost nefunguje úplně, protože přetrvává ukrajinský konflikt a zanícená atlantistka Angela Merkelová je stále u moci.



    Na vině je Trump


    Nicméně německá společnost je již připravena na to, že se Německo odvrátí od Západu, od USA, k Rusku. Ve srovnání s loňským rokem, kdy Ameriku považovalo za důležitého partnera 42% Němců, dnes je to pouze 35%. Tři čtvrtiny německých občanů hodnotí současné vztahy se Spojenými státy jako „špatné“ nebo „velmi špatné“.

    Je to Trumpova chyba. Americký lídr neustále terorizuje Němce vojenskými výdaji a požaduje jejich zvýšení na 2% HDP Německa. Trump podkopává sankcemi německé podnikání v Íránu. Poté, co Spojené státy odstoupily od Společného komplexního akčního plánu, velké německé společnosti, jako Siemens, Deutsche Telekom, Deutsche Bahn a Daimler, opustily íránský trh.

    Německo si také dělá starosti s neustálými hrozbami vůči Severnímu proudu II, který, podle Trumpa, učiní z Berlína téměř kolonii Moskvy. Pro Němce a jejich vůdkyni Merkelovou je plynovod extrémně důležitým projektem, protože tím odpadnou rozmary tranzitních zemí, ruské palivo bude pro německého spotřebitele levnější, a Německu to umožní konkurovat Rakousku jako hlavní plynový uzel v EU. Odmítnutí Ameriky je vyjádřeno v dalších statistikách. Zhruba 72% „měšťanů“ chce nezávislost na Spojených státech, které mají v Německu 13 vojenských základen.

    Na rozdíl od Spojených států více než dvě třetiny Němců upřednostňují sblížení s Ruskem a Čínou. 69% Němců je pro úzké partnerství s Moskvou, 67% je pro úzké partnerství s Pekingem. Obchodní války, které Trump začal proti Evropské unii, Číně a Rusku, sehrály v této věci důležitou roli. Vladimír Putin, Angela Merkelová a Si Ťin-pching spojili síly, aby obhájili volný obchod, a EU nabídla Rusku a Číně společný mechanismus pro obcházení amerických sankcí proti íránské ropě.

    Je třeba poznamenat, že rostoucí popularita Ruska a klesající obliba Spojených států v německé společnosti souvisí nejen se zklamáním se v Americe, ale také s opatřeními, která Berlín zavedl na popud Washingtonu proti Moskvě. Němečtí zemědělci a podnikatelé stále počítají ztráty kvůli protiruským sankcím, každý měsíc jde o ztrátu 800 milionů eur. Není náhodou, že v Německu roste obliba právě těch stran - „Alternativa pro Německo“ a „Levice“ - které podporují zrušení sankcí a normalizaci vztahů s Ruskem.


    Why did the Germans prefer Russia to America? vyšel 28. listopadu 2018 na katehon.com. Překlad v ceně 196 Kč Zvědavec.

    0 0

    4. 12. 2018  YouTube



    0 0

    4. 12. 2018
    Vážení poslanci,
    Poslanec Pavel Kováčik se vyjádřil: „Klub KSČM ratifikaci Istanbulské úmluvy podpoří.“
    Rozhodně mnohé řadové členy KSČM i voliče tento postoj klubu šokuje. Podobně jako i to, že se mezi poslanci KSČM našel i takový, který se přímo podepsal pod návrh zákona o homomanželství. Nese to s sebou, jak víte, drastické odebírání dětí z řádných rodin, což v praxi realizuje Istanbulská úmluva pod rouškou prevence domácího násilí. Odebrané děti jsou dávány k tzv. adopci „homomanželům“.

    Pokud ještě hájíte morální hodnoty a máte svědomí, připomínáme vám, že váš současný postoj k ratifikaci Istanbulské úmluvy je zradou svědomí! Pokud soudruh Kováčik ignoruje podstatu Istanbulské úmluvy a operuje pozitivními pojmy, myslíme, že to ještě není důvod k tomu, aby se celý klub podřídil jeho sebevražednému postoji a hlasoval za Istanbulskou úmluvu! Ta, podobně jako zákon o homomanželství, v důsledku přináší likvidaci základní buňky společnosti – rodiny – , a tím i sebezničení národa. Nemluvíme zde už o Božím soudu a o spravedliv&ea cute;m trestu po smrt i pro ty, kdo v rukavičkách spouštějí genocidní mechanismy.
    V roce 1968 komunisté učinili pravdivou obnovu, kterou tehdy uvítal celý národ. Zřejmě by bylo třeba, aby podobně jako za Dubčeka nastalazměna ve vašem politickém vedení. Za vaším současným postojem mnozí vidí otázku kariéry a financí. Pátr T. Halík vám zřejmě za prosazování Istanbulské úmluvy udělí metál.
    Nedávejte se opít rohlíkem! Buďte chlapi! Volte cestu života, a ne program smrti! 
    Za BKP

    + Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr
    Biskupové sekretáři Byzantského katolického patriarchátu

    0 0

    4. 12. 2018  HlavnéSprávy
    Portál Warfiles si kladie otázku, kedy prídu na Ukrajinu plne ozbrojené jednotky NATO

    Prvý krok k dotiahnutiu NATO na svoje územie Ukrajina vykonala v roku 2014, kedy na základe Majdanu, ukrajinskí politici v Kyjeve začali viesť bojové operácie proti republikám Donbasu. Ďalší bod zlomu súvisí s nedodržiavaním Minských dohôd a posledná ukrajinská provokácia v Kerčskom prielive. Porošenko a prozápadní politici v Kyjeve dúfali, že ruské bojové lode potopia ukrajinské člny. Potrebujú z propagandistických dôvodov “Nebeskú stotinu”, tentoraz námornú, aby mohli pokračovať vo svojich aktivitách.


    Ak by všetko išlo podľa scenára Kyjeva, ukrajinskí politici by už hovorili o ruskej agresii a žiadali by krajiny NATO, aby na Ukrajinu voviedli svoje vojská. Samozrejme, vojská NATO budú tvoriť Poliaci, možno Nemci, Rumuni, Bulhari.

    Ukrajinská provokácia v Kerčskom zálive sa Kyjevu v plnej miere nepodarila, to však neznamená, že vovedenie vojsk NATO na Ukrajinu sa dostalo na vedľajšiu koľaj. Ukrajina uskutoční ďalšiu provokáciu, tú možno očakávať na doneckej a luhanskej frontovej línii. Už teraz sú ukrajinské jednotky na základe stanného práva na východe Ukrajiny v plnej bojovej pohotovosti a Ukrajincom nič nebráni vo vojenskom útoku na Doneck a Luhansk. Ruský prezident Vladimír Putin však Porošenka priamo vystríhal – takýto krok Ukrajiny neostane bez odozvy.

    Inými slovami, ruský prezident Vladimír Putin jednoznačne informoval oficiálny Kyjev, že Rusko príde na pomoc Donbasu. Ako bude táto pomoc vyzerať, je zrejmé, ukrajinské jednotky utrpia obrovské straty a môže sa stať, že Kyjev stratí možnosť ovládať ďalšie oblasti Ukrajiny, dokonca bojové operácie proti Luhansku a Donecku môžu viesť k plnej strate suverenity Ukrajiny. Rusko bude ničiť ukrajinské jednotky, boja sa zúčastnia všetky typy ruských vojsk (pozemné sily, letectvo, námorníctvo, raketové vojská….). Predstavu, ako bude likvidácia ukrajinských ozbrojených skupín vyzerať, si možno urobiť na základe vedenia ruských bojových operácií v Sýrii.

    Samozrejme, ukrajinský projekt nebol vytvorený len kvôli tomu, aby ho ruská armáda zničila. Ukrajina je vnímaná ako baranidlo v boji proti Rusku. Provokácie podobné poslednej v Kerčskom zálive budú vždy slúžiť k tomu, aby sa zavádzali rôzne sankcie, vyvíjal tlak na západných spojencov, alebo znemožňovanie stretnutia amerického prezidenta Trumpa s ruským prezidentom Putinom.

    Porošenko si myslí, že vďaka provokácii v Kerčskom prielive sa zabetónoval na poste ukrajinského prezidenta. Sankcie a protiruský tlak sú pre isté elity potrebné. Rusko sa nepodarilo zlikvidovať počas Gorbačova a Jeľcina, krajina ustála rabovanie, demografickú krízu za podarilo zažehnať (roky 1990 – 2004 sa nesú v znamení obrovskej demografickej krízy, ktorú však Putin zastavil). Putin znova obnovil silu ruskej armády a vďaka ruským atómovým zbraniam NATO nemôže Rusko bombardovať tak, ako bombardovali Irak, Lýbiu či Juhosláviu. Jestvuje čoraz viac obáv z ruskej armády a jej bojového potenciálu a s tým súvisia aj ich problémy na medzinárodnej scéne. Jednopolárny svet je minulosťou, USA sa snažia udržať svoj vplyv v rodiacom sa multipolárnom svete.

    Kyjev je pripravený spustiť útok na Doneck a Luhansk. Ak sa tak stane, Rusko Donecku a Luhansku pomôže. Ukrajinci utrpia neprijateľné straty, Kyjev bude opätovne hovoriť o ruskej agresii a požiada NATO o pomoc. Tentoraz však bude mať Kyjev pravdu. Rusko naozaj do vojny vstúpi a zničí veľkú časť ukrajinských ozbrojených síl. Na Ukrajine budú reálne bojovať ruskí vojaci, ktorí sa možno vo vojenskej konfrontácii stretnú najmä s neamerickými jednotkami NATO. Konflikt sa, samozrejme, môže vymknúť kontrole a gradovať, s tým ale musia Američania a NATO rátať. Scenár je známy.


    - - -

    0 0

    Břetislav Olšer
    4.12. 2018 Rukojmí
    V Paříži byl kromě jiného poškozen interiér Vítězného oblouku. Prezident Emmanuel Macron na krizovém zasedání vlády vyzval k posílení připravenosti policie a k uspořádání dialogu mezi lídry politických stran a demonstranty.Před jednáním kabinetu ministr vnitra Christophe Castaner nevylučoval vyhlášení výjimečného stavu, podle informací agentury Reuters ale vláda o této možnosti nedebatovala. Zatím…



    Francouzi od 17. listopadu 2018 protestovali v sobotu už potřetí v rámci hnutí takzvaných žlutých vest nejen kvůli plánovanému zvýšení cen pohonných hmot, ale i kvůli dalším vládním opatřením. K sobotním akcím se připojilo v celé zemi na 136 tisíc lidí.

    Jen v Paříži utrpělo podle policie zranění přes 263 lidí a ze 412 předvedených osob policie ponechala 378 ve vazbě. Mezi zraněnými je i 23 policistů. Jsou též tři mrtví, z toho dva řidiči. Mimo Paříž je nejvíc problémů hlášeno z měst Puy-en-Velay, Tours, Tarbes, Marseille a Dijon. Úřady zatím nejsou schopné škody vyčíslit.
    Projevy začaly sice jako protest proti nárůstu cen benzínu, ale později přerostly na výrazně masových obvinění proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a jeho pokusům o hospodářskou reformu. Byly vidět stopy slzného plynu;  je jasné, že policie spolu s ním používala granáty (ohlušující) a také vodní děla, aby bojovala proti demonstrantům, známým jako „žluté fluorescenční vesty".

    Výsledek obrázku pro olser paříž
    Vzpomínka na pařížský Vítězný oblouk a na vítězství tatrovky Karla Lopraise v Ralley Paříž - Dakar... Snímek Břetislav Olšer
    Mám v živé paměti, jak jsem s v klidu a míru procházel po pařížském bulváru Champs-Élysées; je to ten samý bulvár, na němž dnes demonstranti postavili barikády a zapalovali auta, zničili restaurace a kavárny. Vedle hesel jako „Macron – prezident bohatých“, které se objevovaly při protestech proti liberalizaci pracovního trhu už letos na jaře, se velmi hojně objevuje také „Macron – demisi“, přičemž na rozdíl od stávek a protestů, které jsou v zemi galského kouta časté, vyzývání prezidenta k odstoupení je stále poměrně raritou.

    Bude Macron hasičem, nebo pyromanem…? Bude muset odstoupit, nebo čelit občanské válce…? Někdo připodobňuje žluté vesty k hnutí Nuit debout (Noc na nohou), které vzniklo jako odpor vůči novele zákoníku práce v roce 2016. Zhruba dva týdny trvají ve Francii občanské nepokoje s názvem „gilets jaunes“ - (žluté vesty). Jejich symbolem se staly reflexní vesty, které jsou součástí povinné výbavy všech řidičů a řidiček. Na demonstrace a blokády si je nyní po celé zemi oblékají stovky tisíc lidí.
    Kdo jsou „žluté vesty“:



    Výsledek obrázku pro nepokoje ve francii 2018 vítězný oblouk

    V Paříži se už protestovalo a též rabovalo od roku 2005 už několikrát. Nynější nepokoje připomínají události, kdy se bouřilo hned několik pařížských předměstí a následně i imigrantské čtvrti v dalších francouzských městech; důvodem byl útěk před policií. Dva podvodníci – teenageři se schovali v trafostanici a byli usmrceni elektrickým proudem.

    Jindy se rabovalo proto, že zahynula dvojice muslimských mladíků, ujíždějících před policejním vozem na ukradeném motocyklu, když došlo ke srážce, při které byl zraněn i policista v autě. Při nočních potyčkách mezi desítkami výtržníků v Paříži vzplála policejní stanice a benzinová pumpa.

    Připomeňme si, jak první větší lidové bouře začaly na první pohled rovněž zcela nenápadně již v roce 1968; Univerzita Nanterre v Paříži totiž vyloučila kvůli organizované stávce pařížských studentů proti válce ve Vietnamu několik anarchistů. Ti vzápětí svolali protestní demonstraci.

    Výsledek obrázku pro nepokoje PAŘÍŽ 1968
    Příjezd osmdesáti policistů rozlítil mnoho studentů, jež nechali výuky a přidali se k bitce. Pokračující policejní represe a zatčení více než pěti set lidí vyvolaly další hněv, jenž skončil mnohahodinovou pouliční bitvou, během níž policie obušky a slzným plynem útočila i na náhodné kolemjdoucí.

    Demonstrace po celé Francii pak vyvrcholily 13. května milionovým shromážděním v ulicích Paříže. Tváří v tvář takovému masivnímu protestu se policie rozhodla opustit latinskou čtvrť a studenti obsadili Sorbonnu. Dne 14. května uzamkli dělníci ze Sua-Aviation management v jejich kancelářích a obsadili továrnu. Továrny Cleon-Renault, Lockhead-Beauvais a Mucel-Orleans je následovaly druhý den.
     Výsledek obrázku pro foto demonstrace proti de gaulle paříž
    Tu noc bylo také obsazeno pařížské Národní divadlo, které se stalo stálým shromážděním pro masové debaty a emotivní diskuze. V této době odjel president de Gaulle do Rumunska. Když se vrátil, byla Francie ve stávce. Stávkovalo 7 milionů lidí.

    Tanečnice ve Folies Bergere si na protest zakryla svá ňadra... Jako další byla obsazena největší francouzská továrna Renault-Billancourt a 17. května byla v rukou dělníků již stovka pařížských továren. Brzy jich bylo už přes sto dvacet a 20. května se pak stávka stala generální a účastnilo se jí šest milionů lidí.

    Komunistická strana naléhala na své členy, aby povstání ukončili. Spojila se s vládou a šéfy obsazených továren, aby dohromady vymysleli sérii reforem. Jakmile se však s jejich nabídkou vypravili do továren, byli dělníky vypískáni. Nejvyšší generálové tajně povolali dvacet tisíc loajálních vojáků pro nasazení v Paříži.

    Policie obsadila komunikační centra jako televizní stanice a poštovní úřady. V pondělí 27. května vláda garantovala pětatřiceti procentní zvýšení minimální mzdy v průmyslu a všeobecné navýšení mezd o 10% a 5. června již byla většina stávek ukončena. Ty, které po tomto datu pokračovaly, byly zlomeny vojenským útokem za použití zbraní a obrněných vozů

    Byl podniknut útok na oceláře ve Flinsu, po kterém následovala čtyřdenní bitva. Na jejím konci zůstal jeden mrtvý dělník. O tři dny později policie střílela na dělníky z Renaultu a dva z nich zabila a 12. června byly zakázány veškeré demonstrace. Generální stávka skončila fiaskem pro zradu odborů...

    V tom zasáhl de Gaulle. Rozpustil národní shromáždění a vypsal nové volby. V nich zvítězili gaullisté. První co udělala nová vláda, byl zákaz levicových organizací a vyasfaltování všech bulvárů a chodníků - byly odstraněny kostky – to pro případ nových nepokojů…

    Inu, jakým způsobem zasáhne při nepokojích a ničení franouzských měst koncem roku 2018 současný prezident Francie Macron? Splní požadavky protestujících, nebo bude vyhlášen zmiňovaný výjimečný stav, který přeroste v občanskou válku…?

    0 0

    Lubomír Man
    4. 12. 2018
    Těsně před polednem jsem si pustil ČT 24 a měl jsem štěstí. A to proto, že jsem milovníkem absurdních scén, absurdních řečí a absurdních lidí.To všechno totiž v ideálních rozměrech představovala nevábná skupina lidí, která s velice zachmuřenými tvářemi právě nastupovala na obrazovku, aby národu sdělila, v jak příšerném a až témě nesdělitelném nebezpečí se v tento čas, v tuto hodinu a snad i v těchto vteřinách nacházíme. Hrozí nám nebezpečí ruského napadení, sdělovali nám Langšádlová za TOP 09, Farský za STAN a jakýsi mladíček za Piráty.



    Ten životem dosud tak málo otlučený, že jsem jej vnímal, byť jsem se tomu bránil ze všech sil, s mlékem na bradě. A všichni tito tři vespolek se dovolávali zprávy bezpečnostní agenury BIS, která prý o nebezpečí, hrozící nám z ruských tunder jasně hovoří, a je proto jejich povinností co by zodpovědných politiků, národ na tuto nesmírně závažnou situaci upozornit. A současně mu též oznámit, že oni, tzn. tihle tři zástupci tzv. demobloku, budou společně se svými spolustraníky už na příští schůzi sněmovny žádat, aby byl v rámci sněmovny vytvořen speciální výbor pro potírání tzv. hybridních (rozuměj ruských) hrozeb, který se těmito hrozbami bude stále, průběžně a možná už až do konce tohoto současného našeho světa zaobírat. A to proto, že není v současnosti v České republice vážnější a urgentnější úkol, než je tento. Nejvážnější a nejurgentnější prý i proto, že současný předseda vládý prohlašuje, že on osobně v Rusku hrozbu nevidí, a prezident je tak proruský, že víc proruský už být nemůže.

    Takže rozumějme: hybridními hrozbami nerozumí současná fašizující opozice jen hrozby ze zahraničí, a v tomto případě tedy hrozby ruské, jak je na hrozby hybridní s ohledem na názor naší veřejnosti, zhruba před dvěma lety rychle přeformuloval tehdejší ministr vnitra Chovanec, ale míní též hrozby vycházející ze samého nitra našeho státu. A to dokonce z úřadů nejvyšších: prezidentského a premiérského.

    Že by nové kolo štvanice proti předsedovi vlády a vládě obecně, když to kolo poslední s využitím premiérova nemocného syna, nevyšlo tak, jak bylo naplánováno? S tou ovšem změnou, že tentokrát má v síti uváznout i český prezident?

older | 1 | .... | 662 | 663 | (Page 664) | 665 | 666 | .... | 668 | newer