Are you the publisher? Claim or contact us about this channel


Embed this content in your HTML

Search

Report adult content:

click to rate:

Account: (login)

More Channels


Showcase


Channel Catalog


Channel Description:

Děkujeme za finanční příspěvky na činnost Nové republiky z.s.Bankovní spojení: 2300736297/2010

older | 1 | .... | 667 | 668 | (Page 669) | 670 | 671 | .... | 683 | newer

    0 0
  • 12/13/18--08:12: Dr. Edvard Beneš v Moskvě
  • Přemysl Votava
    13. 12. 2018
    Každá historická zmínka o Sovětském svazu či Rusku, se hodí k protiruské rétorice. Před měsícem jsme si připomenuli 80.výročí mnichovské zrady, na politicích i médiích bylo vidět křečovitou snahu nevířit tyto události. Tedy rychle nechat zapomenout a hledat jiné vhodné téma. Kdo hledá najde, proto dnes usilovně hledáme ruské špiony, přitvrzujeme v sankcích, přepisujeme historii, odstraňujeme pomníky….

    V těchto dnech si připomínáme 75let podpisu „Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci… “,  mezi Československem a SSSR, podepsané v Moskvě 12.prosince 1943. Tato smlouva navazovala na obdobnou smlouvu z května 1935. I toto výročí našlo živnou půdu pro protiruské výpady, pravicoví politici a jejich média hovoří opět o zradě prezidenta Beneše a o naší následné orientaci na Východ.
       
    Vím, že je to marné, marné…. mají své noty.  Přesto je třeba zdůraznit, že Dr. Edvard Beneš přijel do Moskvy až  po Teheránské konferenci (28.11. - 1.12. 1943), která se konala za účasti nejvyšších představitelů USA, Británie a SSSR. Tedy Roosvelta, Churchilla a Stalina. Právě tato jednání v Teheránu byla zásadní pro poválečný vývoj v Evropě.

    Prezident Beneš  ještě  před jednání v Moskvě se Stalinem,  jednal v květnu 1943 v USA s  F. D. Roosveltem.A právě na základě těchto všech jednání  Dr. E. Beneš vyhodnotil vzniklou politickou situaci a jel do Moskvy jednat, Beneš si byl vědom poválečného vývoje, tedy válkou oslabené Francie, Británie,  ale také rostoucího vlivu SSSR na poválečné uspořádání ve světě. Odhal zcela správně, že Československo bude osvobozeno Rudou armádou.  Zároveň  chtěl odstranit důsledky Mnichova, proto hledal bezpečnostní záruky a cestu  k obnovení Československa.      

    Kdo dnes žije těmito událostmi před 75lety ?  Většina pamětníků této válečné doby již není mezi námi… Historie je mnohdy ohebná. Připomínám, že v době podpisu smlouvy Rudá armáda postupovala Ukrajinou, Běloruskem… S úctou připomínám, že 1. československá samostatná brigáda společně s Rudou armádou osvobodila 6.11.1943 Kyjev. Naši vojáci bojovali na východě proti agresorovi, naopak na západní frontě byl klid. Československo i díky jim patřilo ke státům  vítězné koalice.

    Prezident Beneš si byl při jednání se Stalinem vědom i skutečnosti, že „Slovenský štát“ se v červnu 1941 po boku německé armády se vydal do boje proti SSSR, do boje  za „novou Evropu“.  Přes 100.000 vojáků se zúčastnilo tažení proti SSSR. Bylo tomu i v době jednání prezidenta Beneše se Stalinem v Moskvě. Za slovenskými jednotkami zůstaly tisíce mrtvých rudoarmějců, přes 16 000 zajatců, dle historické literatury slovenští letci sestřelili kolem 250 letadel….Příliš se o tom nemluví, možná časem, až se z nich stanou hrdinové. I to je možné.  

    Přemysl Votava (Národní socialisté)   


    0 0

    13.12. 2012   Rukojmí, posláno redakci NR

    Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru.

    V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině
    Rozhovor:
    Zatím jste napsal tři knihy; jde o archeologii i komentáře k politické situaci v Rusku a na Ukrajině i v Čechách. V souvislosti s disentem píšete, že šlo o velmi osobní výběr životního postoje, který znamenal faktickou rezignaci na kariérní vzestup. To později způsobilo, že bývalí disidenti po odeznění euforie ze změn po Listopadu 1989 v politice i ve státní správě podlehli těm, kdo v osmdesátých letech patřili k privilegované složce společnosti, tedy bývalým komunistům či svazákům, případně lidem z tzv. šedé zóny. Nevěříte, že pád KSČ byl sametově domluven? Ani navzdory faktu, že z původního počtu 241 podpisů Charty 77 bylo exkomunistů asi 150 a premiérem Havlovy vlády se stal komunista Čalfa…?

    Já bych tady trochu rozlišil obě situace. V roce 1977 při vzniku Charty 77 zafungovala solidarita otřesených, jak to hezky nazval profesor Jan Patočka. Všichni tito signatáři si v době normalizace prošli obdobím represí, které na rozdíl od padesátých let postihly především bývalé členy KSČ. Vyloučeno a degradováno jich bylo asi 600 000. Takže bylo dost logické, že proti tehdejším poměrům protestovali. Pokud jde o rok 1989, tak tam bych viděl dvě různé polohy - komunistické režimy padly v celé Střední a Východní Evropě, skoro všude dříve než v Československu (hodně se zapomíná na to, že jsme v tomto ohledu byli předposlední). Všude první vlády připomínaly tu naši, protože tam také byli představitelé minulého režimu. Tak to holt při převratech většinou chodí. Předání moci bylo samozřejmě domluveno, ale až po zhroucení režimu. Zatím jediný, kdo o tom mluvil, je Petr Pithart.Jak dnes vnímáte a hodnotíte slova Václava Havla“, která řekl 29. dubna 1999 ve francouzském listu Le Monde v rozhovoru, který poskytl před svou cestou do USA agentuře Reuters…:“Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů….“

    Ten výrok je za hranou snesitelného. Václav Havel jím tak trochu plivnul sám na sebe, na svou vlastní minulost symbolické postavy odporu proti totalitě.

    Vzpomeňme si nyní na krvavý Majdan, který začal před pěti lety; Kyjev byl v 90. letech skutečné hlavní město Ukrajiny, v němž žila ze skoro tří milionů obyvatel na 900 kilometrech čtverečních též spousta mých známých i se svými rodinami. Nadávali jako každý z nás na politiky, volby je zajímaly jen tak z poloviny, ale nikdy by po nikom nehodili zápalnou láhev či dlažební kostku, na nikoho by nevytáhli kulovnici. Demonstrovat sice byli, ale jen do fáze, než se vše zvrhlo v chaos, zapalování pneumatik, brutální rvačky a ve vraždění. Nejsou to totiž neonacisté, snajpeři, rowdies a chuligáni, ti „praví bojovníci“ z barikád na Majdanu, ale obyčejní dělníci, lékaři, učitelé, vědci, řidiči, prostě všichni slušní lidé, co musí každé ráno zodpovědně vstávat do práce…
    Dnes je Ukrajina a potažmo Kyjev místem, kde šílí gruzínský magor Saakašvili, kdysi prezident Gruzie, ještě nedávno po útěku před zatčením gubernátor Oděsy a největší kamarád prezidenta Porošenka. Jak jste jako bývalý velvyslanec v Kyjevě prožíval Majdan?
    Psal jsem o tom již v roce 2014. Zlomový okamžik přišel v noci na 30. 11. 2013, kdy policie naprosto nesmyslně brutálně rozehnala studentskou demonstraci na Majdanu. Druhý den tam přišli nájemní demonstranti a začala barevná revoluce. Kvůli indiskreci paní Victorie Nuland víme, že stála pět miliard dolarů. Ty peníze putovaly militantům na barikádách přes některé oligarchy (např. přes Kolomojského a Porošenka). Nebyla to tedy levná záležitost.Během svého pobytu v Moskvě ve funkci našeho velvyslance jste věnoval pietu památce československým vojákům. Jaký odkaz zanechali ve Vaší mysli generál Svoboda...?

    Když jsem byl velvyslancem v Moskvě, do Buzuluku jsem se nedostal. Zato se nám jako velvyslanectví podařilo v klášteře v Suzdalu instalovat výstavu o Ludvíkovi Svobodovi a jeho štábu. Byli tam totiž internovaní od roku 1939 po porážce Polska do roku 1941 do vypuknutí války s Německem. Pak tam ve stejných objektech internovali maršála Pauluse.

    Nejzajímavější informaci jsem slyšel v Sokolovu. Popularita naší jednotky u vojáků Rudé armády se opírala o dva momenty - za prvé Čechoslováci evakuovali všechny své raněné, což bylo něco nevídaného. A v boji dokázali něco, co na východní frontě nikdo nezažil: obvyklý poměr ztrát byl šest mrtvých rudoarmějců na jednoho zabitého vojáka Wehrmachtu. Čechoslováci měli 100 padlých na 400 - 600 zabitých esesáků. Přitom pro většinu československých vojáků to byl jejich první boj. Jak mi v muzeu říkali ruští veteráni - "oni nám ukázali, že Němce jde zabíjet". O tom se ovšem nesmělo mluvit za komunistů a mlčí se o tom i dnes.

    A pak přišlo referendum na Krymu. Podle francouzského exprezidenta se dobytí Krymu nestalo na úkor Ukrajiny, která dříve vůbec neexistovala. Valéry Giscard d’Estaing rovněž uvedl, že návrat Krymu do Ruské federace je „historickou spravedlností... „Vzhledem k uvedené historii na Krymu žili jen Rusové. Když Nikita Chruščov chtěl dát větší váhu Sovětskému svazu na půdě OSN, ohlásil, že ‚objevil‘ Ukrajinu a Bělorusko a tím přidal další dva hlasy pro SSSR. Ukrajině daroval Krym, což bylo bezprecedentní. Už tehdy jsem si myslel, že to bylo umělé a křehké. A návrat Krymu do Ruska byl široce podporovaný veřejností. Pouze tehdy, když se problém rozšířil na východ Ukrajiny, začal jsem se o to zajímat,“ řekl d’Estaing. Poznamenal také, že je nemožné popřít, že ukrajinská vláda byla zkorumpovaná. „Předání moci na Ukrajině lze ale jen stěží nazvat demokratickým procesem, je to hra oligarchů,“ řekl Giscard d’Estaing. Domnívá se, že by se Ukrajina měla stát konfederací a Krym by měl zůstat Rusku. A dodal: „Ukrajina ve formě, ve které existuje, není v současné době schopna fungovat demokratickým způsobem. Souhlasíte s těmito slovy?
    Jde o naprosto přesný popis historických událostí v roce 2014. Nemám k tomu co dodat.

    Jaký máte dnes vztah k Putinovi a Merkelové, která začátkem sedmdesátých let vystudovala a vstoupila do FDJ – východoněmecká obdoba SSM – Socialistického svazu mládeže; byla členkou krajského vedení FDJ a stala se sekretářkou této organizace pro agitaci a propagandu na Akademii věd NDR. Po roce 1989 dělala tiskovou mluvčí poslední vlády NDR. Angela Merkelová a Vladimír Putin mají ve svých vztazích jasno. Znají se přes čtyřicet roků, Putin byl v NDR agent KGB, dcera pastora Merkelová tamní svazačkou FDJ, proto si oba vzájemně věří. Opravdu si věří?

    Určitě si dobře rozumějí. Angela Merkelová kdysi vyhrála východoněmeckou mládežnickou olympiádu ve znalosti ruského jazyka a Vladimír Putin mluví výborně německy.. O té důvěře bych trochu pochyboval, to není v politice zvykem.

    Může být Rusko větším nebezpečím pro svět než Islámský stát? I přesto, že podle posledního zveřejněného počtu, americká armáda v současné době obsazuje 686 základen v padesáti amerických státech a ve Washingtonu, DC. K tomu je mnoho známých amerických základen v Kosovu, Kuvajtu a Kataru. Součet Pentagonu však nezahrnuje tajné americké základny v Izraeli a Saudské Arábii. Celkem se na planetě střída na asi 150 základnách přes tři miliony vojáků US Army… A kolik vojenských základen mají největší odpůrci kapitalismu – Rusko a Čína? Rusko jich má šest ve svých bývalých republikách (v Arménii, Bělorusku, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Kazachstánu a v bývalých gruzínských republikách Abcházii a Jižní Osetii, včetně Sýrie. Čína bude mít svoji první základnu v africkém Džibutsku… Jak to tedy je s ruským nebezpečím pro svět?

    Ve své otázce jste situaci popsal velmi přesně. Ještě to chce srovnat výši nákladů na obranu. Ruská federace vynakládá asi 14% výdajů, kterými se chlubí USA. Před Rusko se již dostala Čína a Saúdská Arábie, možná i Německo. Závěry si z toho každý nepochybně udělá sám..Když je řeč o Číně, tak mám dva problémy – v Pekingu jsem se dozvěděl, že na náměstí Nebeského klidu nikdy žádný masakr nebyl, Studenti odešli po domluvě s policií do centra města, kde ale začali stavět barikády, zapalovali tanky a lynčovali čínské vojáky, takže došlo na střelbu. Zahynulo tak množství čínských vojáků, ale též studentů. Ne však na náměstí Nebeského klidu, ale až v ulicích Pekingu…

    Tohle je ale zaběhaný způsob zpravodajství. Na začátku byla fotka studenta před tankem, pak k ní domalovali masakr bezbranných mladých lidí, protože je to působivější než pravda o událostech. Zdá se, že největšími nepřáteli svobody slova jsou novináři.


    Na náměstí Nebeského klidu, když na něm neřadí čínští rowdies... Snímek Břetislav Olšer

    A další nejasnost; podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2014 čínská ekonomika předběhla americkou, která světu dominovala od roku 1872, kdy díky ekonomickému rozmachu po občanské válce z pomyslné první příčky sesadila Velkou Británii. Experti nově nabyté prvenství Číny označují za symbolický moment. Novinář Brett Arends ze serveru Market Watchpřipomíná, že vznik světové mocnosti byl vždy spojen s ekonomickým růstem. Velká Británie se stala dílnou světa předtím, než ovládla oceány a naopak ekonomický pokles způsobil i úpadek moci této někdejší koloniální říše. Stejný osud potkal i Španělsko a Francii. Čína v minulých dekádách zažívala dvouciferný růst, a i když se jeho tempo zpomalilo, MMF odhaduje, že ekonomika země v příštích letech nadále poroste kolem 7,4 procenta ročně, americká mezi 2,2 a 3,1 procenta. Přesto média však pořád tvrdí opak…

    Centrum světa se kvůli tomu stěhuje z Atlantiku do Pacifiku. Začaly to banky, které se v USA stěhují z východního na západní pobřeží. A Londýnská City přepluje na to východní pobřeží. Z Evropy se stane to, čím je geograficky - nevýznamný poloostrov Asie.Jen v momentce se teď podívejme za oceán; Trump je sice mluvka, slon v porcelánu a urvaný vlečňák, jedno mu však nelze upřít; po víc než půl století válečného stavu letech usmířil sever a jih Koreje. Na adresu Kim Čong-una řekl: „Ale řeknu vám jednu věc – která se nebude spoustě lidí líbit – bylo mu (Kimovi) jen 26 či 27 roků, když po otcově smrti převzal vládu. Musel se přitom potýkat s velmi tvrdými soupeři, zvlášť generály, ale i dalšími. A přes svůj mladý věk si dokázal udržet moc, přitom spousta lidí se ho nepochybně snažila moci zbavit, ať už to byl jeho strýc, nebo někteří jiní. On se s tím ale dokázal vypořádat. Takže je to opravdový lišák,“ ocenil Trump Kima. Jak vidíte Vy 45. šéfa Bílého domu…?

    Každou velkou vzpouru začali příslušníci vládnoucí vrstvy, kteří se mohli prosadit jen ve spojení s "normálními" utlačovanými občany. Donald Trump se opírá o největší americkou menšinu - neprivilegované bílé muže. Je to podivné spojenectví, ale zatím funguje.

    Jak vidí problémy současné Francie a žlutých vest Jaroslav Bašta:https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kdo-seje-vanek-sklidi-bouri-varuje-Jaroslav-Basta-562582

    Nyní snad jen banální otázka závěrem: Co bylo ve Vašem osobním i politickém životě tou jedinečnou událostí, která nejvýznamněji zasáhla do Vašeho osudu?


    Nejspíše 21. srpen 1968. Nasměroval mě na cestu plnou vzletů i pádů. Díky tomu jsem prožil devět různých životů. Skoro jako kočka.

    Děkuji za rozhovor a přeji vše nejlepší v osobním i pracovním životě

    Část eseje Jaroslava Bašty…

    Proč na náměstí Nebeského klidu nebylo čínskými tanky rozježděno na tři tisíce čínských studentů: http://www.rukojmi.cz/clanky/1854-media-opet-lzou-o-tzv-masakru-na-namesti-nebeskeho-klidu-byt-depese-ambasady-usa-v-pekingu-dokazuji-ze-zadne-cinske-tanky-na-tchien-an-men-tisice-studentu-svymi-pasy-neprejely

    Václav Havel – humanitární bombardování…

    http://byznys.ihned.cz/c1-63221970-usa-cina-nejvetsi-ekonomika-sveta-po-150-letech

    http://www.rukojmi.cz/clanky/7264-jaroslav-basta-valka-misto-voleb

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Neziskovky-rehabilitovaly-jeden-z-nejodpornejsich-principu-totality-varoval-Jaroslav-Basta-Srbsky-novinar-pridal-primou-zkusenost-s-dvojim-metrem-EU-562107

    0 0

    Vlastimil Podracký
    13. 12. 2018       vlastimilpodracky
    Zemanův komentář na televizi Barandov ohledne výroční zprávy BIS jistě vyzněl pro mnoho lidí přesvědčivě právě proto, že takové napůl tajné a napůl veřejné zprávy jsou nesmysl a lze je různě vysvětlovat. Zpráva tajné služby nemůže říci vše, a proto jednotlivá sdělení nelze dokázat. Prezident tedy řekl něco, jakoby neznal utajenou část zprávy, kterou ale z hlediska své funkce znát musí. Na základě prohlášení vlády věřím, že BIS plní svoje zpravodajské povinnosti většinou dobře a svoje výhrady ke zprávě samotné sdělím níže. 



    Sám bych si dovolil uvést, že některá varování jsou skutečně ověřitelná praxí jako potřebná, třeba kritika zadávání veřejných zakázek, neschopnost veřejných institucí se zbavit nátlaků soukromých subjektů a jejich zájmů. Taktéž si myslím, že nebezpečí pronikání ruského vlivu do strategických institucí je reálné, ovšem asi ne jen ruského vlivu, ale o těch druhých se mlčí, což je asi politická strategie (pokud je státní správa a politika takovým vlivům otevřená, potom nejspíše všem, nejen ruským a čínským). Určitě tu jsou aktivity ovlivňující penězi a vlivem různé neziskové organizace nebo studentské akce, pod kontrolou by měly být i ty, které ovlivňují sdělovací prostředky, případně je vlastní. Také se domnívám, že strašení soukromými ruskými subjekty je přehnané a připadá mi účelové, aby jiné soukromé subjekty neměly konkurenci.

    Nějaké informace prosákly ohledně amerického vlivu na dostavbu Temelína, ovlivňování protizemanovských akcí americkou ambasádou, nemyslím si, že v této oblasti vůbec nic není, ale zpráva nic neříká ani o vlivu Saudské Arábie a dalších muslimských zemí. Jinak je těžko posuzovat tajnou službu, když je tajná, na základě zprávy, kterou ona vydá. Proto je tato zpráva vlastně jakési politické prohlášení mající nějaký účel nejenom pro naše občany, ale asi též ve vztahu k zahraničí.

    K samotnému obsahu zprávy

    Nejspíše je pravdou tvrzení ve zprávě, že „drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé.“ - Samozřejmě nemusí jen věřit, to také pravdivé být může zcela objektivně.

    Potom je ovšem protimluv, že se jedná v každém případě o dezinformační weby. Jsou to názorové weby odporující maistreamovým informacím (jinak bychom podpořili totalitní tezi, že jen mainstream podává pravdivé informace, zatímco kritici jsou dezinformátoři). Je velmi nebezpečné je jakkoliv ostrakizovat, protože se potom dostáváme na půdu cenzury na základě věcného obsahu. Zde se právě projevuje neschopnost na obsah sdělení v těchto kritických webech uspokojivě odpovídat ze strany mainstreamu, který se snižuje spíše k propagandě a odsuzování a tím se diskredituje. Konečně to odpovídá známému paradigmatu komunistického režimu, který nemohl nikdy porazit rádio Svobodná Evropa, protože pravdivé argumenty postrádal, místo argumentů rušil její vysílání. Snaha o mocenské „rušení“ nesouhlasných projevů dokazuje vlastně, že komunistické myšlení existuje především v mainstreamu, nikoliv u jeho odpůrců.

    Podle zprávy BIS tyto dezinformační, z nichž většina jsou pouze kritické, weby ozřejmující reálné jevy, podle mého názoru třeba informaci o nedodržování lidských práv a evropských hodnot na Ukrajině (vyjma těch skutečně extrémních a pomlouvačných), které ještě k tomu nejsou ani proti režimu, ani proti vládě, prý slouží ruským hybridním zájmům. To je téměř komunistický názor z padesátých let, že kritika špatného zásobování potravinami slouží „západním imperialistům“. Kam se to vracíme? To už nemůžeme cokoliv kritizovat, aby to nebylo ve prospěch Ruska? To je jen důkaz komunistického myšlení a nastupující totality.

    Pod čarou je ve zprávě uvedeno známé nepravdivé klišé: „Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození). Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu a tedy i hybridní strategie.“

    Toto klišé je zmatečné a manipuluje s historií. Panslovanství není sovětská verze, pokud bylo použito, potom bylo zneužíváno spíše českými komunisty než sovětskými. Panslovanství je stará idea vycházející z národní příbuznosti a mající přirozený základ, zatímco sovětismus byl ideologický internacionalismus, nepřirozený a vykonstruovaný na základě třídních rozdílů. Sovětismus byl poražen poté, co jeho ideologická základna v praxi neuspěla a dnes prakticky neexistuje. Panslovanství obecně bylo součástí národního obrození, někdy úplně, někdy částečně existovalo po celou historii českého státu a Československa a nelze je z dějin vymazat, leda lživým výkladem pod tlakem totalitních praktik.

    Je nesmysl, že doposud existuje sovětská verze dějin, protože ta nebyla založena na panslovanství, ale na proletářském internacionalismu světového dosahu. Tato konstrukce má zřejmě za účel dokázat, že panslovanství je ideologický konstrukt a lze jej odstranit jinou ideologií. Myslím si, že neexistuje žádná taková ideologie schopná odstranit přirozené sklony, pokud bude existovat český národ a jazyk. Strašení totalitním komunismem, který už neexistuje, je směšné a působí jen do té doby, než se diskredituje jako lživé.

    Ruská verze panslovanství použitelná pro současnou ruskou politiku se bude, jako vždy, uplatňovat jen tenkrát, když český národ se bude cítit ohrožen nějakým nebezpečím, odnárodněním, likvidací, popřením slovanského původu, diskriminací jazyka, vnucováním migrantů apod. Pokud by měla výchova popřít národní obrození včetně panslovanství, aktivita tedy půjde proti smyslu českých dějin a bude muset být násilná a lživá. Tyto tlaky, manipulace a protičeská globalistická propaganda, která už dnes existuje, povedou zcela automaticky k reakci – přiblížení k Rusku jako spojenci nebo dokonce zachránci, kterému se potom zcela pragmaticky musí odpustit jeho stále ještě nedemokratický charakter.

    http://anlet.webnode.cz/products/navrat-k-domovu-reseni-pro-evropu/
    Závěr: I charakter zprávy naznačuje rozpory v naší společnosti a nevyjasněnost toho, co vlastně si do budoucnosti představujeme. A tady je zapotřebí se poněkud rozhlédnout a zamyslet nad paradigmatem světové politiky a budoucností. Pokud se Rusko ve vývojovém procesu rozejde s komunistickou minulostí úplně, aby jí zbytečně nestrašilo, a stane se demokratickým státem bez přívlastků, nezůstane v podstatě na něm nic pro nás nebezpečnějšího než na jiné demokratické velmoci. Tento vývoj probíhá i dnes a většina toho, co se jako nebezpečí z Ruska dosud vnímá, není primárně namířeno proti nám, ale je součástí boje velmocí o zdroje a trhy. Svým vazalstvím odpuzující heslo: „se Sovětským svazem na věčné časy“ není falešné jen pro Sovětský svaz, na jeho místo je možno dosadit jakoukoliv velmoc. Nás by mělo zajímat naše národní přežití, nikoliv spory velmocí a upínat se na některou z nich „na věčné časy“, protože, jak nás dějiny poučují, neexistuje žádná z nich, která by takovou „psí věrnost až za hrob“ ocenila. Je spíše zapotřebí budovat středoevropskou spolupráci, protože naše sousedy tu budeme mít vždy a společné zájmy proti německému a ruskému vlivu jsou dějinnou realitou. K tomu slouží NATO jako pragmatický rámec pro obranu před nebezpečím skutečným, nikoliv vysněným, momentálně daleko více islámským než ruským.

    Autorem na jeho webu byl článek publikován pod názvem "Prezidentova BIS"

    0 0

    Jiří Vyvadil
    13. 12. 2018
    Cosi je podstatné a cosi nepodstatné. A velice často záleží na čase, kdy se to odvíjí. Tusk, Merkelová, Poláci, země Pobaltí chtějí přitvrdit vůči Rusku a vyhlásit zase nějaké sankce. Tak proč ne. Od majdanu a série sankcí se Rusko stalo světovou supervelmocí po boku Číny a USA. A v jistém smyslu se bez něj nic nezmění v Sýrii, a na Blízkém východě vůbec. Jen ať si přitvrdí. Rusko nikdy posledních 30 let nemělo takový geopolitický význam jako dnes. USA se před ním klepou a už i někteří idioti si myslí, že Putin organizuje žluté vesty. Proč ne. Legrace musí být.


    Poté, co Evropská komise dusila kvůli justiční reformě Poláky a chtěla je vyrazit z EU a poté, co stejně kriticky postupovala proti Orbánovi, naprosto logicky zaútočila proti Babišovi. Problém Babiše je, že stále leckdy neví, která bije a nechápe, že pro zfanatizované klany evropských lidovců, socialistů a zelených je cosi jako kdysi Berlusconni nepřítelem číslo jedna. A nic s tím neudělá.

    Ale nešť je to nepodstatné. Jestli Agrofert bude či nebude dostávat eurodotace, je zcela fuk. Trapné bylo, jak dalece se plazil před Evropskou komisí a stejně mu to nepomohlo. Ale jinak, pro běh Evropy a světa to význam nemá.

    Co je ovšem možná nejpikantnější, jak probruselské elity dělají, jakoby nečetly manifest žlutých hvězd, který doslova rozmetává geopolitické a zřejmě i ekonomické uspořádání Evropy a vlastně i světa od roku 1945 a vyhlašuje mu válku..

    Nechci řešit všechny body, ale některé mají brizanci změnu systému v západním světě.

    Takže jen některé :

    Politika 
     
    1) Vystoupit z Evropské unie a navrátit Francii politickou, finanční a ekonomickou suverenitu.
    2) V národním vzdělávacím systému: vyloučit ideologii ze vzdělávání a revidovat
    3) Učinit veřejné sdělovací prostředky dostupné všem, zakázat v nich propagandu.Zastavit médiím dotace a zrušit daňové úlevy pro zástupce médií, a také zrušit „komploty“ mezi médii a politiky a rozbít mediální monopoly.

    Geopolitika 
     
    1) Vystoupit z NATO a zakázat nasazení francouzské armády v agresivních válkách.
    2) Pokud jde o francouzsko-africké vztahy: ukončit politiku loupení, vojenského a politického vměšování.Vrátit africkým národům nespravedlivě zabavený majetek a prostředky diktátorů, stáhnout francouzská vojska do vlasti. Eliminovat koloniální systém, díky němuž jsou africké země nuceny udržovat devizové rezervy ve francouzské centrální bance a zůstávají v chudobě. Vyjednávat s nimi za rovných podmínek.
    P.S.  NEVÍM, PROČ SE ÚČASTNÍME JAKO ČESKO AGRESIVNÍ MISE V MALI.
    3) V Zastavit tok migrantů, na jejichž přijetí a integraci nemá Francie prostředky.
    4) V oblasti zahraniční politiky: respektovat mezinárodní právo a podepsané dohody.

    Ale je tam skvělé množství vynikajících námětů…

    Ať si na summitu EU lídři plácají, co chtějí, a ať si je média pouští do nekonečna. Historie už jde jiným směrem.

    A PŘÍSTÍ SOBOTU UVIDÍME…. VÍCEMÉNĚ UŽ SE JEDNÁ JEN O SYMBOL, ČILI O HLAVU Emanuela Macrona …

    PADNE-LI, PADNE I EVROPA POSLEDNÍCH 50 TI LET.

    BUDE – LI TO NEKRVAVÉ, JE TO SKVĚLÁ ZPRÁVA PRO VŠECHNY…

    0 0

    Erik Best13. 12. 2018 EB
    Generální ředitel české společnosti svolá schůzi představenstva a svému týmu řekne: „Co po vás chci. Zjistěte, na kolik si Babiš přišel díky neexistujícímu pseudo-zločinu kauzy Čapí hnízdo. Bylo to geniální a můžeme si z něj vzít příklad.” Den poté mu na dveře zaklepe policie a zatkne ho na základě § 365 trestního zákoníku - veřejného schvalování spáchaného zločinu. Generální ředitel je v šoku. „Veřejného čeho? Vždyť to sakra byla schůze za zavřenými dveřmi v sedmém patře.” 



    Policejní vyšetřovatel s klidem vysvětluje: „Byli u toho čtyři lidé, takže byl čin spáchán veřejně podle § 117. Pokud by byli přítomni kromě vás pouze dva členové představenstva, byl byste z obliga. Ale byli jste čtyři a jeden z přítomných nám poskytl nahrávku, kterou tajně pořídil. Je to stejné jako u poslance Roznera a jeho neexistujícího pseudo-koncentráku. Poslyšte pane, já zákony nepíšu, já jen konám. Režimy se mění, všechny se ale chovají stejně, aby se udržely u moci. Podívejte se na to z té lepší stránky - tam, kam jdete, budete mít spoustu času naučit se další fígle. Třeba vás dáme do cely s Babišem.”

    0 0

    karikatura Andreja Mišanka 
    13. 12. 2018
    My, nástupnické organizace vzešlé z původního lůna Českého svazu protifašistických bojovníků, jehož posláním byl od samého konce druhé světové války boj proti veškerým novodobým projevům nacismu, nemůžeme a nesmíme mlčet k nejnovějšímu dění na Ukrajině.







    Ve čtvrtek 6. prosince 2018 totiž ukrajinský parlament, Vrchní rada, uzákonil právní rovnost bývalých bojovníků kolaborantské Ukrajinské povstalecké armády s veterány Velké vlastenecké války. Důležitost zákona při projednávání obhajoval přímo syn velitele UPA z let 1943 až 1950 Romana Šucheviče. Toho velitele, za jehož éry docházelo k největším zvěrstvům těchto bojůvek, které na západní Ukrajině vraždily vojáky Rudě armády i polské civilisty, smrt rozsévaly také na území Československa v létě 1947. Na svědomí měly tehdy životy našich civilistů i vojáků a příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

    Nejen veteráni Velké vlastenecké války na samotné Ukrajině, ale také čeští pamětníci protifašistického odboje i následného boje proti banderovským hordám považují tento zákon současného ukrajinského režimu za plivnutí do tváře. Vládci v Kyjevě tímto zcela odkryli svou pravou tvář podporovatelů neonacistických tendencí, majících skvělé podhoubí tam, kde existuje zaslepená militantní rusofobie, tedy na Ukrajině a v Pobaltí.

    Tyto tendence považujeme za nesmírně alarmující a závažné pro další mírový vývoj na evropském kontinentě. Provokace tohoto typu nelze přehlížet. Jde o další pokus o falšování relativně nedávné historie v zájmu boje jednoho politického dobrodruha a party oligarchů o mocenské přežití v čele těžce zkoušené Ukrajiny.

    Důrazně se také ohrazujeme proti perzekucím, kterým jsou ze strany ukrajinské tajné služby SBU vystaveny tamější veteránské organizace. Ty se už po určitou dobu fakticky nacházejí v režimu stanného práva. Jako údajní agenti Kremlu jsou SBU vyšetřováni a předvoláváni k výslechům. Chovat se takto k hrdinům, kteří pomohli osvobodit svou vlast od hitlerovských okupantů, je hanebné.

    Prohlašujeme tímto společně, že naše organizace se nadále hlásí k pokrokovým tradicím protifašistického odboje v době druhé světové války a potírání veškerých projevů neonacismu, kterých v současné Evropě přibývá. Budeme nadále aktivně působit především na mladou generaci, aby pochopila historii našeho národa a ctila ty, kteří za jeho svobodu položili své životy.


    Podepsáni:

    za Český svaz bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, předseda
    za Vlastenecké sdružení antifašistů ČR, z.s. Zbyšek Kupský, předseda
    za České mírové fórum Vladimíra Vítová, předsedkyně
    za Klub českého pohraničí Zbyněk Cincibus, místopředseda
    za Slovanský výbor ČR Jan Minář, předseda





    0 0

    13. 12. 2018
    Vláda České republiky a ministři Vlády ČR
    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
    a poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
    Senát Parlamentu České republiky
    a senátoři Senátu Parlamentu ČR

     
    Vážení členové vlády, poslanci a senátoři,


    české školství se kvůli dlouhodobému podfinancování a řadě nedomyšlených změn ocitlo na pokraji kolapsu. Pokud nemá zcela zkolabovat, je třeba naslouchat pracovníkům škol a okamžitě začít řešit konkrétní problémy, na které pedagogové již řadu let marně upozorňují.



    V mnohém se můžeme inspirovat naší historií. Především v prvorepublikovém školství, kdy požívali učitelé vysoké prestiže, čemuž odpovídalo i jejich finanční ohodnocení a pracovní podmínky. Inspiraci můžeme hledat také v úspěšných zahraničních vzdělávacích systémech.

    Je třeba zachovat to nejlepší z českého školství a zajistit budoucím generacím co nejkvalitnější vzdělání. Práce učitele se musí stát atraktivní pro čerstvé absolventy pedagogických fakult. Je třeba přivést zpět do škol pedagogy, kteří je opustili kvůli narůstající byrokracii, zhoršujícím se pracovním podmínkám nebo nízkým platům, které navzdory slibům politiků jen kopírují růst průměrné mzdy. Chceme předat mladším kolegům školství v lepším stavu, než jaký zažíváme v současnosti. Vzdělávání se musí stát skutečnou prioritou, neboť od kvality školství se odvíjí budoucí prosperita naší země. Nejefektivnější je investice do dětí. O kvalitní školství pro všechny nám jde především. Bez spokojených učitelů nebudou spokojení žáci ani rodiče.

    Pedagogická komora sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří se rozhodli aktivně přispět k prosazení pozitivních změn ve vzdělávání. Připravili jsme návrh změn, jehož cílem je zachránit české školství. Předkládáme ho veřejnosti ve formě otevřeného dopisu, ke kterému se mohou připojit jednotlivci nebo organizace. Tímto vyzýváme politiky všech stran ke společnému jednání se zástupci Pedagogické komory i dalších organizací, které tento otevřený dopis podpoří, o jednotlivých bodech našeho návrhu.

    Návrhy Pedagogické komory na záchranu českého školství

    • Navýšit školský rozpočet na průměr zemí Evropské unie
    • Zapojit pedagogické pracovníky do přípravy změn ve školství
    • Snížit administrativní zátěž škol a jejich pracovníků
    • Provést odbornou revizi inkluze
    • Napravit nespravedlnosti v odměňování pedagogických pracovníků
    • Podpořit pedagogy v jejich náročné práci
    • Zvýšit platy pedagogů na 130 % průměrné mzdy

    0 0
  • 12/13/18--11:20: Války tzv. "hybridní"
  • Jaroslav Štefec
    13. 12. 2018 (z facebooku autora)
    Obrátil se na mě přítel s prosbou o vysvětlení pojmu „hybridní válka“. Chtěl vědět, zda jde skutečně o termín poprvé použitý šéfem ruského generálního štábu Gerasimovem, případně do jaké míry a v jakých podobách má generál Gerasimov pravdu v tom, že tuto taktiku používají především USA ke snahám o změnu vlády v Rusku či jinde. Tady je odpověď.


    Termín „hybridní válka“ je velmi oblíben českými politiky zejména malých a marginálních stran. Oblibu získal velmi rychle i mezi novináři, protože už sám pojem „hybridní“ je zajímavý a tajemný, čtenář se soustředí především na něj a neuvědomí si, že se vlastně stále hovoří o válce s mrtvými, zraněnými a zmrzačenými lidmi. Na rozdíl od v ČR zejména mainstreamovými médii oblíbeného tvrzení (uvedeného mj. i v české verzi Wikipedie) však primárně nepochází od šéfa ruského generálního štábu Gerasimova. Ten ve svém článku, který vyšel začátkem roku 2013 v časopisu Vojensko-průmyslový kurýr (Военно-промышленный курьер) pouze vysvětlil jeho obsah ruskojazyčným čtenářům, poukázal na možné důsledky neakceptování hybridní války jako reálné vojensko-politické doktríny a upozornil, že je nutné tuto potenciální formu agrese přijmout jako realitu a bránit se jí všemi dostupnými prostředky.

    Teorie hybridních válek byla ve skutečnosti vyvinuta v USA na základě bohatých zkušeností z kombinovaných operací tajných služeb, speciálních a pravidelných vojenských jednotek v Latinské Americe, na Středním východě, v Africe i v Evropě, získaných během 20. století. Objektivně vzato však nejde o nic nového – de facto hybridní způsob válčení prosazoval i proslulý vojenský teoretik 19. století Carl von Clausewitz a téměř 2500 let před ním čínský Mistr Sun-c’.

    Konkrétně termíny „hybridní válka“ a „hybridní hrozba“ použil jako první Frank G. Hoffman, vysloužilý podplukovník americké námořní pěchoty a pracovník Potomackého institutu politických studií v roce 2007 v (dohledatelné a v knihovně Institutu dostupné) práci The Rise of Hybrid War. Hybridní válku definoval jako „kombinaci konvenčních, nepravidelných, teroristických a kriminálních metod a prostředků vedení boje za současného působení státních i nestátních aktérů“. Jeho práci pak další autoři (zejména v USA a Británii) dále rozvíjeli, a postupně ji přetvořili z nástroje přípravy nepřátelského prostředí pro nasazení speciálních a konvenčních vojenských jednotek v ucelený nástroj pro vedení válečných operací bez použití vlastních armád.

    Západ (nebudu uvádět pouze USA) metodu hybridních válek již uplatnil mnohokrát, např. v celé plejádě „revolucí“ během tzv. Arabského jara. V přímém přenosu jsme během několika měsíců, či dokonce dnů byli svědky skokové proměny území prosperujících států v dějiště občanské války, krvavých ozbrojených střetů, chaosu a humanitární katastrofy. Výsledný efekt v řadě z nich byl stejný, jako v případě masivní vojenské intervence – ekonomicky a sociálně rozvrácené země bez silné centrální vlády. Tento osud byl určen i Sýrii, o jeho aplikaci se „spojenci“ už více než 17 pokoušejí v Afghánistánu (který je naopak nesourodý až příliš). Do tohoto stádia pomalu „zraje“ Ukrajina, o zemích bývalé východní Evropy, dnes „věrných spojenců“ v rámci NATO a EU ani nemluvě.

    Hybridní válka, zpravidla probíhající bez jakéhokoliv vyhlášení, je mnohonásobně levnější, než válka vedená klasickými prostředky. Funguje však zpravidla pouze vůči ekonomicky a sociálně nesoudržným nebo nesourodým protivníkům, kteří vykazují nízký stupeň politického odporu proti vnějším vlivům a jsou tudíž i vojensky oslabeni (armáda není napojena na občany státu a nemá jednotnou vůli k odporu). Silný, vnitřně homogenní a odolný protivník s jednotnou a výkonnou armádou může hybridním útokům úspěšně vzdorovat. Důkazem je vývoj v Rusku, které bylo v 90. letech už zdánlivě na lopatkách a jen krok od občanské války, přesto se dokázalo masivní hybridní ofenzívě ubránit a dokonce získat zpět část mezinárodních pozic, které mělo v dobách SSSR.

    Ruská operace na Krymu byla téměř ukázkovým příkladem „hybridní obrany“. A i když se v ní ruská strana dopustila některých dosti závažných taktických chyb (které ji „prošly“ zejména díky tomu, že ani ukrajinské vedení, ani jeho západní poradci s ruskou „protioperací“ nepočítali), v konečném důsledku dosáhla svého cíle. Stejně tak zapojení pravidelných jednotek ruské armády do odrážení útoků ukrajinské armády na Donbase a v Luhansku ukázalo, že když „hybridně napadený“ protivník se silnou armádou dojde k názoru, že už toho má dost a odpoví vojensky, končí veškeré hrátky.

    Moskevské vedení přitom asi překvapivě pro české i evropské politické pseudoelity nedělalo nic, co by vybočovalo ze standardního „arzenálu“ mezinárodní politiky mocností. Akce tajných služeb, diplomatický i ekonomický tlak, propaganda, činnost nestátních sil a „poradců“, útoky hackerů, vyslání neoznačených vojáků i vliv spřátelených politiků, to vše už tu nejednou bylo, jenom se tomu neříkalo „hybridní válka“.

    Úspěšné vedení hybridní války proti evropským zemím včetně ČR je možné především díky neschopnosti tzv. „politických elit“ evropských zemí vytvořit sjednocené sociální, ekonomické a politické prostředí na národních úrovních, v němž jsou případné projevy nespokojenosti a přirozená velikost nespokojených skupin natolik marginální, že nejsou schopny ohrozit stabilitu politického systému.

    Především toho by si měly být vědomy ty politické síly v ČR, které usilují o změnu tohoto stavu. Úspěchu mohou dosáhnout pouze tehdy, budou-li jednotné a dokáží v tomto smyslu oslovit voliče.

    0 0


    Julie Gurejevová
    13. 12. 2018     russian
    Sněmovna reprezentantů USA schválila rezoluci o Sýrii. Dokument předložil k posouzení republikán Brian Maest. Rezolucí politici vyzvali k úsilí o stabilní politickou přeměnu Sýrie a také k vypracování strategie, která by zabránila stálé přítomnosti Íránu v Sýrii. Přičemž se konstatuje, že Rusko "se ukázalo být nespolehlivým partnerem pro podporu tohoto úsilí".


    Rezoluce uvádí, že oficiální orgány SAR s podporou Ruska a Íránu údajně útočily na pracovníky humanitární pomoci, bránily přemísťování humanitárních pracovníků a také používaly chemické zbraně.

    "Sněmovna reprezentantů USA odsuzuje Asadův režim, vládu Ruska a Íránu, Hizballáh a další Íránem podporované militarizované jednotky za jejich pokračující podporu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Sýrii", píše se v dokumentu, s nímž se agentura RT seznámila.

    Je poznamenáno, že pokud je režim Bašár Asada u moci, Rusko "bude nadále rozšiřovat svůj vliv na Blízkém východě".

    Ministři zahraničí Ruska a Íránu Sergej Lavrov a Džavád Zaríf uskutečnili 12. prosince telefonický rozhovor, během něhož diskutovali o řešení syrské krize.

    Ruská delegace se také setkala s Bašárem Asadem v souvislosti se zahájením práce ústavního výboru v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN a Kongresu syrského národního dialogu.

    Jak bylo dříve uvedeno na Ministerstvu obrany Ruska, 95% území země je pod kontrolou syrských vládních sil. S podporou ruských ozbrojených sil se podařilo zcela zničit teroristické formace DAEŠ.

    Ministerstvo zdůraznilo, že hlavním zdrojem nestability v Syrské arabské republice jsou vojenské aktivity Washingtonu: Spojené státy podporují kurdské formace a nezákonně drží kontrolní stanoviště et Tanf.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

    0 0
  • 12/13/18--12:22: Být či nebýt vlastenci?
  • Lenka Procházková
    13. 12. 2018 (Příspěvek na panelové diskuzi Nové republiky "Smysl národa a lidská práva")
    Pro malý národ je to otázka života a už buditelé v tom měli jasno. Josef Kajetán Tyl vysvětlil program národního obrození heslem: "Všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí!" Citací Tylova hesla zakončil státní president Emil Hácha svůj rozhlasový projev na Štědrý večer roku 1940. Nabádal v něm „drahé spoluobčany“, aby „stále více, i ve svých každodenních stycích blížili se vzoru láskyplné, ukázněné a obětavé rodiny, bez rozdílu stavu a společenského postavení. V tom vidím,“ pokračoval president, „vlastní smysl a podstatu naší národní pospolitosti.“ 



    Dále drahým spoluobčanům objasnil, že: „Doba, kterou prožíváte, a nad niž svět sotva poznal větší, ukládá každému příslušníku bezpodmínečnou ukázněnost a obětavost, jejíž míra vzrůstá s významností postavení, jež kdo z nás zaujímá. Musíme překonati jakoukoliv nezřízenou závist, potlačovati osobní sobecké zájmy a varovati se přeceňování vlastních osobních schopností... “

    Rozhlasový projev státního prezidenta začínal v devatenáct hodin, kdy rodiny už pospolitě seděly u vánočních stromků. V té samé chvíli se můj tehdy mladý dědeček, povoláním učitel, se svým bratrem důstojníkem československé armády, prodírali s batohy na zádech lesem poblíž Brna a hledali předem vytipované místo, kam pak zakopali zbraně pro odbojovou skupinu. Zatím řeč státního presidenta obsáhla i povinnou výstrahu: „... neúchylná věrnost k národnímu celku musí však jíti ruku v ruce s pokojným a plodným soužitím s příslušníky národa, s kterým nás zeměpisné položení a staleté dějiny spjaly nejužšími svazky, to jest národa německého.“ O tento rozhlasový projev ale oba muži přišli. Dědeček o dva roky později přišel i o život. Jeho neúchylná věrnost vlastnímu národu se neslučovala s bezpodmínečnou ukázněností při plnění příkazů držitelů moci.

    Tolik na úvod. Dále se budu věnovat tomu, jak národní pospolitost vnímá naše současná ústava. V preambuli prohlašuje, že: „MY, občané ČR v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé.“ Kromě naplňování zásad o rovnoprávnosti, svobodě a důstojnosti občanů nás platná ústava v preambuli zavazuje k povinnosti „střežit a rozvíjet přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství naší vlasti.“ Text je inspirován preambulí ústavy první republiky, kde byl ovšem pod zájmenem MY uveden národ Československý, který se zavazoval „upevniti dokonalou jednotu národa, zavésti spravedlivé řády v republice, zajistiti pokojný rozvoj domoviny… zabezpečiti požehnání svobody příštím pokolením… to vše v duchu našich dějin stejně jako v duchu moderních zásad, obsažených v hesle sebeurčení…“

    Z úryvků je zřejmé, že v preambulích první a zatím i té poslední naší ústavy se občané hlásí ke svědomitému správcovství své země a ke střežení duchovního odkazu národa.

    V Hlavě První naší platné ústavy je Česká republika definovaná jako „svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka.“ Jedna věta a tolik závazků obsahuje. Pro koho? Pro nás, neboť MY jsme tuto ústavu přijali. Byť prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců. Zástupci přicházejí a odcházejí, naše svobody a práva, stejně jako přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství vlasti mizí, ale MY zůstáváme. Jako zdroj nápravy. Parafrází klasika (Ludvíka Vaculíka) to lze vyjádřit i politicky nekorektně: Národ je to, co zbývá, když všechno ostatní už bylo prošustrováno.

    Podívejme se tedy na ten zdroj, na onu kouzelnou studánku vody živé, jejíž jménem byla ústava sepsána. Podívejme se na její hladinu, v níž se odrážejí i mladé tváře, které také už patří k zájmenu MY, tedy na pokolení, které už dospělo a právě přichází na řadu, aby převzalo vlajku. Než si ty tváře dědiců duševního i hmotného vlastnictví národa prohlédneme, ještě se vrátím k Háchovu štědrovečernímu projevu, který se týkal i těch: „kteří jsou nadějí budoucnosti rodiny, to jest mládeže. Rád a s dojetím vzpomínám mládeže, jež nastupuje nové cesty, aby vybudovala své existence. Vidím na všech stranách, že nynější válečná doba připravila dnešní mládeži obtížnější podmínky, než za jakých žila mládež v dobách mírových. Snažme se podle svých sil, pomáhati této mladé generaci“ nabádal státní president drahé spoluobčany v době, kdy mládež si budovala svou existenci nucenou prací pro Říši, vysoké školy byly zavřeny a z výuky na těch nižších byla vyloučena česká literatura a národní dějepis. Přesto nebo spíš právě proto vnímám tuto část štědrovečerního projevu státního presidenta jako jinotaj. Pod slovy budování existence zřejmě nabádal rodiče, aby svým dospívajícím dětem pomohli při udržování společné národní identity v době, kdy tlak okupanta na odnárodnění byl patrný na každém kroku, na každém nápisu nad obchodem, i na hraničních cedulích. Naši tenkrát mladí dědové a babičky ale i bez Háchovy tajnosnubné nápovědy věděli, že jejich hlavním úkolem v oné zatemněné době je chránit děti a vychovávat je tak, aby nezplaněly. Věděli, že děti jsou nejen biologickou podstatou národa, ale i nositeli jeho společného kódu.

    Současné podmínky pro předávání společného kódu nastupující generaci jsou zdánlivě mnohem svobodnější než tenkrát v protektorátu a později v normalizaci. Dnes je cenzura dle ústavy nepřípustná, právo na šíření informací zaručeno, téměř tři sta vysokých školy vytiskne každoročně tisíce nových diplomů pro čerstvé absolventy, a přesto mnozí z mladých, jejichž tváře odezíráme v té kouzelné studánce, připomínají bioroboty.

    Zřejmě i oni sami tuší, že jim něco základního chybí, a tak běhají se sluchátky v uších a s krokoměrem v kapse, aby se udržovali v kondici pro dobu, kdy to najdou. Připomínají houbaře, kteří hledají v jedovatém lese. Nemají s sebou atlas, a tak se nadšeně skloní i nad muchomůrkou a ještě svou trofej ofotí a rozešlou přátelům na fcb. Rádi sdílejí společné vzrušení, a tak se někteří ochotně účastní stádních protestů, kde zažívají pocit sounáležitosti a snad i hrdosti. Na co? Na vlastní odvahu něčemu čelit. Nevědí, že naopak čemusi přisluhují. Až si uvědomí, že svou mladou energii nevědomky vyplýtvali jako pěšáci v cizím boji, může být pozdě. Nejenom pro ně, ono může být pozdě i pro ten nevelký národ, jehož dějinami dnes mnozí opovrhují, aniž by je skutečně znali.

    Malůvkami českých vlaječek na tvářích při oslavě hokejového vítězství se sice přihlašují ke společné národní identitě, ale je to přihlášení jednorázové a takříkajíc zdarma.

    Nebudu tvrdit, že je to vina jenom nás rodičů, to by byla jen část pravdy. Většina z nás se přece pokusila ten koloběh předávání identifikačního společného kódu zachovat a pokoušíme se o to dodnes. Nemusíme znát preambuli ústavy, protože víme, že existuje zákon ještě vyšší, zákon který nám diktuje naše svědomí. Právě svědomí je směrovkou na cestě člověka životem. Druhou směrovkou je rozum. Svoboda výběru kudy jít a proč, je sepětí svědomí s rozumem.

    Svědomí našich dospělých dětí i jejich rozum však mají obtížnější podmínky ke svému sepětí, neboť jsou stále přehlušovány vnější lákavou nabídkou svobod všeho druhu a lidských práv na téměř cokoliv, včetně práva na změnu identity. Už české národní pohádky varovaly před zakletím do jiné bytosti, nebo vyprávěly o bludných kořenech a dalších nástrahách, jejichž překročením člověk ztrácí orientaci i smysl své cesty. Neříkám nic, co byste vy, přítomní tady v sále, nevěděli. Naše zkušenosti a obavy jsou obdobné. Dostředivá síla, která vtahuje naše děti do bludného kruhu cizích programů, v nás opravdu vzbuzuje strach. Stejný typ strachu však zažívali i naši vlastenečtí předkové a napříč časem si předávali návod, jak svému strachu čelit. Ten manuál je k dispozici stále. Zatím. Výroční zpráva BIS však žaluje na české učitele, že dosud nepřeškrtali z výuky mateřského jazyka, literatury a dějepisu pasáže o českém národním obrození. Přitom odkaz na tuto dobu se nebát použít ani Emil Hácha ve svém Štědrovečerním projevu k okupovanému národu. Čeho se obávají naši drazí zpravodajci? V čím zájmu varují, že předávaný kód by mohl znovu najít příjemce a probudit u dnešních školáků nejprve zájem, posléze obdiv a nakonec snad i touhu něco společného zachraňovat.

    Ohrožený národ, na rozdíl třeba od velryb, může pro své přežití mobilizovat i mrtvé. Každý národ má své hrdiny a věrozvěsty, ke kterým se střídavě upíná a jindy je zas zapírá, protože neprošli aktuálním kádrovým dotazníkem. Jinou cestu k budoucnosti však vidí národ, který si za světlonoše vybere Banderu a zcela jinak by svůj restart měl vnímat národ Komenského. Nevelký národ, chce-li přežít, musí umět odpouštět i veliké křivdy. To ale neznamená, že smí odpouštět zrady těch, kteří jej rozkládají zevnitř a snaží se zverbovat pro zradu i naše děti. Brzy budou v hledáčku i naši vnuci.

    Pokud nechceme, aby se pokolení našich vnuků v dospělosti stalo věcným břemenem na vyvlastněném pozemku, musíme je už dnes zahrnout do zájmena MY. To znamená nenechat je růst jako dříví v kontaminovaném lese, ale pěstovat je a šlechtit jak stromky v sadu.

    Jen člověk, který si od dětství uvědomuje, že někam a k něčemu patří, má v dospělosti motiv a sílu svou domovinu bránit a zabezpečit požehnání svobody příštím pokolením. Zatímco duševní bezdomovci putují odnikud nikam a jejich nervózní kmitání připomíná roj jepic. Jepice, jak jsem se včera v noci dočetla, pocházejí až z prvohor. To je úctyhodný rodokmen. Jenomže každé vylíhlé jepičí pokolení si užívá života jen jeden den. Carpe diem.

    Jinak řečeno blížíme se ke křižovatce a čas se krátí. Pokud budeme spoléhat na vnější zázrak, pak se náš národní stát, jehož suverenita je už dnes omezována, v další fázi změní na společenství udržované za účelem prodeje.

    Na závěr úvahy vám přečtu krátkou báseň, kterou jsem napsala poměrně dávno v dobách normalizace. Tedy ještě na psacím stroji. Jednu kopii na zažloutlém průklepovém papíře jsem objevila při posledním stěhování. Při opisování této juvenilie do počítače jsem si připadala jako laický archeolog Daniken. Báseň původně neměla název, ale mohla by se jmenovat Vzpomínka na budoucnost. Posuďte sami.

    Jsme tu
    ale dlouho tu nebudem
    I náš hrob rozfoukne kosmický van
    A jenom tomu kusu země se nějaký čas
    bude říkat Čechy.
    Nikdo už nebude vědět proč.
    A v cizí hranaté řeči uvízne
    slovo j a v o r
    (název pro punčochy
    zdobené pestrými pentlemi)
    Ale i oni příští
    budou nad našimi mrtvými hlavami
    žít jen tak dlouho
    dokud i je neposedne přizpůsobivost
    A z jejich řeči se zachová slovo s t ů l
    a bude znamenat v jazyku
    tamtěch dalších vodu.

    0 0
  • 12/13/18--21:43: Article 2
  • Tereza Spencerová
    13. 12. 2018   iPrima
    → od chvíle, kdy kanadské úřady… na podnět USA… zadržely jednu z šéfek čínského koncernu Huawei… byli v Číně podle všeho zatčeni už dva kanadští manažeři, a to kvůli údajnému ohrožení čínské národní bezpečnosti… čínský list Global Times Kanadě radí, aby se od americké hegemonie držela na distanc…

    → americký dluh nyní činí přes 21, 8 bilionu dolarů a hranici 22 bilionů by měl překročit už příští měsíc… ale klid, podle některých názorů je už nějakou dobu beztak matematicky nesplatitelný


    → Pentagon varoval tureckého prezidenta Erdogana, aby nepodnikal žádné „jednostranné akce“… krátce poté, co Ankara (bez ohledu na americké hlídkové posty na hranicích) oznámila novou ofenzívu proti levicovým kurdským YPG na severovýchodě Sýrie… YPG byly v září vymazány z amerického seznamu teroristických skupin…

    → irácký Kurdistán pod tlakem Turecka zakázal na svém území činnost turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turci, EU, NATO, USA a další státy a organizace považují za teroristickou…

    → Turecko připomíná Bruselu, že splnilo podmínky pro vízovou liberalizaci, a skutek přesto utek…

    → jeden z ukrajinských námořníků zajatých po „kerčském incidentu“… si v ruském vězení prosadil, že mu na cele přestali pouštět vysílání Ruského rozhlasu…

    → Theresa Mayová kličkuje, jak se dá… krátce poté, co 48 konzervativních poslanců oznámilo úmysl hlasovat o nedůvěře premiérce, oznámila sama konec v čele konzervativců… může zůstat v čele vlády, než si strana vybere jejího nástupce… teoreticky do šesti týdnů… ale v současné Británii nikdo neví… nic…

    → ruský technologický koncern Yandex „omylem“ zveřejnil mapy ruských, ale také všech izraelských a tureckých vojenských zařízení…

    → na mírových jednáních o Jemenu se dohodlo opětovné otevření letiště v hlavním městě San´á (pro vnitrostátní lety) a obnovení vývozu ropy a plynu… americký Senát bude dál pokračovat ve snahách ukončit US podporu saúdské agresi proti Jemenu… republikáni ve Sněmovně totéž hlasování zablokovali

    → vyvíjené ruské lodní motory, které mají nahradit dovoz z Ukrajiny, jsou dražší než ty ukrajinské… ale za to prý výkonnější…

    → „žluté vesty“ by z úcty k obětem teroristického útoku ve Štrasburku měly přestat se svými demonstracemi, vzkazuje Macronova vláda…

    → „žluté vesty“ inspirovaly polské zemědělce k prvním „žlutým“ protestům proti agrární politice své vlády…

    → ruský opoziční novinář Arkadij Babčenko, který proslul především svou falešnou smrtí, žaluje Rusko ve Štrasburku… prý „nejen kvůli pokusu o vraždu“, ale i spoustu dalších věcí…

    → ruská policie zatkla před budovou magistrátu v Tveri mladíka, který nahlas předčítal ruskou ústavu… když se vyjasnilo, co že to vlastně čte, zase ho pustili…

    → Maďarsko zavádí soudy, které budou přímo spadat pod ministra spravedlnosti…

    → Washington by měl zatlačit na Ukrajinu, aby přešla od slov k činům a konečně přistoupila k ekonomickým reformám, vyzývá Trumpa vlivná Rada pro zahraniční vztahy (CFR)…

    → USA údajně odmítly izraelský požadavek na sankce proti Libanonu kvůli „útočným tunelům“ Hizballáhu, o nichž se v Izraeli hodně mluví…

    → honduraští účastníci migrační karavany u amerických hranic požadují buď urychlené vyřízení dokumentů, nebo 50 tisíc dolarů na osobu, aby mohli jít domů… „Vypadá to jako velká suma, ale není to nic ve srovnání s tím, co všechno USA ukradly z Hondurasu,“ konstatoval jeden z nich… Mexiko mezitím navrhuje„Marshallův plán pro Střední Ameriku“, který by celou oblast stabilizoval za nějakých 20 miliard dolarů…

    → vojáci z obou korejských států… v klidu a míru… překročili hranici demilitarizované zóny na hranici… poprvé od jejího vzniku…

    → afghánské vládní jednotky vyklidily okres Šíbkóh u hranic s Íránem poté, co boje s Talibanem zabránily vládě dodat svým vojákům zásoby…

    → kvůli korupci a chudobě chce emigrovat až polovina obyvatel Moldovy…

    → v souvislosti s migrační vlnou vzrostl od roku 2014 počet žádostí o zbrojní licence v Německu o 130 procent

    → anglikánská církev dál jede v liberalizaci, a tak pro své duchovní vydala manuál, jak správně celebrovat změnu pohlaví…

    → v Singapuru byli z korupce obviněni dva čínští dělníci za to, že si řekli o úplatek ve výši asi jednoho dolaru…

    → německé speciální komando si spletlo adresu a místo na skrýš nebezpečného gangu zaútočilo v Lüdenscheidu na domek osmaosmdesátileté penzistky…

    → Kalifornie zvažuje zdanění textových zpráv… prý aby úřady získaly peníze, s nimiž by zpřístupnila mobilní telefonování chudým…

    → mileniálové neodmítají kapitalismus, protože by chtěli socialismus, ale protože jsou prostě chudší než předchozí generace…


    Tož tak…


    (vychází pravidelně na stránkách iPrima, ale je těžké to tam najít)

    0 0

    14.12.2018






    0 0
  • 12/14/18--02:09: Article 0
  • Tereza Spencerová
    14.12.2018  iPrima

    → americký Senát vůbec poprvé odhlasoval konec americké účasti ve válce, kterou neschválil Kongres… konkrétně konec americké účasti v saúdské agresi proti Jemenu… není ale jasné, zda se rozhodnutí zhmotní v zákon… Senát přidal i „přesvědčení“, že je korunní princ Muhammad bin Salmán „zodpovědný“ za vraždu Džamála Chašúgdžího… Pentagon mezitím napravil „chybu“ a předložil Saúdům a Emirátům účet na 331 milionů dolarů za doplňování paliva jejich útočícím letadlům…

    → mírové rozhovory o Jemenu skončily ve Švédsku dohodou o zastavení palby v přístavu Hodejdá, přes který může do země proudit humanitární pomoc… další kolo jednání je prozatím stanoveno na konec ledna


    → zatímco žádné setkání Trump-Putin není na obzoru, tak na obzoru ani nebude, dokud Rusko zadržuje ukrajinské válečné lodě zabavené po „kerčském incidentu“, konstatuje Trumpův Bolton… EU se na žádných nových sankcích proti Rusku kvůli „Kerči“, podle očekávání, nedohodla

    → nově je v USA vyšetřován už i Trumpův inaugurační výbor, kvůli možnému zneužití financí… Muellerovo vyšetřování „ruského vměšování“ se mezitím… v honbě po nějakých důkazech… vydává do globálního prostoru a nově je na programu „blízkovýchodní spojka“…

    → demonstranti obklíčili budapešťský parlament kvůli „otrockému“ zákonu, který zvyšuje počet přesčasových hodin až na 400 ročně a uvolňuje korporacím i další povinnosti…

    → izraelský Knesset zamítl návrh zákona o „rovných právech pro všechny občany“… na okupovaných palestinských územích to mezitím začíná znovu vřít, ztráty hlásí obě strany…

    → Polsko, které aktuálně hostí klimatickou konferenci COP24, podle všeho nepřistoupí na politiku čistých energií...

    → syrská vláda viní americké, francouzské a turecké vojáky z krádeží historických artefaktů… obvinění není nové, stejně jako drancování uměleckých a historických předmětů... přichází navíc v době, kdy se v londýnské Sotheby´s uskutečnila další kontroverzní aukce egyptských artefaktů, které se na Západ dostaly ne právě čistě…

    → „americké“ kurdské Syrské demokratické síly (SDF) obsadily Hadžín, zbývající „hlavní město Islámského státu na východě Sýrie…

    → FRONTEX u řeckých břehů našel na syrské lodi „velké množství“ drog…

    → Turecko v iráckém Sindžáru zničilo tunely a klady patřící „turecké“ Straně kurdských pracujících (PKK)… avízovanou tureckou ofenzívu proti kurdské YPG by na severovýchodě Sýrie mohlo podpořit až 15 tisíc"syrských" džihádistů...

    → Rusko prý za loňský rok kvůli korupci přišlo o 692 milionů dolarů, tvrdí tamní generální prokurátor…

    → irský parlament vůbec poprvé v dějinách legalizoval potraty…

    → FREE NADIA Savčenková přerušila v ukrajinském vězení hladovku, protože prý částečně ztratila sluch a zrak… soud, který ji viní z terorismu (atd), byl kvůli jejímu zdravotnímu stavu odložen…

    → Rusko a Čína se zdržely při hlasování v Radě bezpečnosti OSN o rezoluci o další pomoci Sýrii, která by obcházela vládu v Damašku… pozoruhodné… Sýrie bude na rekonstrukci potřebovat 250 až 400 miliard dolarů, oznamuje Asad…

    → Rumunsko po celou dobu války… stejně jako ČR… v Sýrii provozovalo ambasádu (a zastupovalo tam mimo jiné zájmy Francie)… nyní (na rozdíl od ČR) využilo tohoto benefitu a přivezlo do Damašku na 120 svých firem, aby se s místními dohodly na spolupráci při rekonstrukci…

    → Gruzie prý odmítne novou americkou velvyslankyni, protože má blízko k bývalému (a v několika bodech, včetně vraždy obviněnému) prezidentu Saakašvilimu…

    → za neúspěšnými testy ruské jaderné rakety Bulava je neschopnost Ruska adekvátně nahradit ukrajinské radiotechnické systémy Vega…

    → ukrajinská armáda protivzdušnými systémy S300 „zavřela nebe“ nad Donbasem…

    → po protestech svých farmářů Jordánsko už zakázalo dovoz levné zeleniny ze Sýrie...

    → Ázerbájdžán je prý připraven vyřešit s Arménií spor o Náhorní Karabach, protože podmínky jsou prý „ideální“…

    → sedmiletá guatemalská holčička zemřela na šok a dehydrataci ve vězení americké pohraniční stráže…

    → britská tajná služba kdysi Kaddáfímu pomáhala s represemi vůči libyjským exulantům… žalobu u londýnského soudu nyní vzneslo 18 Libyjců…

    → ruská armáda v Sýrii přesunula své protivzdušné systémy S300 blíž k americkým jednotkám na východě země, tvrdí Saúdové… USA, které jsou v Sýrii ilegálně, prý odejdou až po Íránu, který je v Sýrii legálně… fascinující...

    → Rusko a Izrael prý dospěly k „porozumění“ ohledně íránské vojenské přítomnosti v Sýrii… která beztak kulminovala někdy v roce 2016… v čem si tedy „porozuměli“?

    → syrská armáda se prý dostala do střetu s „americkými“ džihádisty u americké základny Al Tanf u jordánských hranic… bez záruky…

    → Sýrie zahovořila o nezbytnosti vyslat do vesmíru svou vlastní družici… své družice už z arabských zemí, mimochodem, mají Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Maroko, Alžírsko, Katar i Irák…

    → francouzský špionážní satelit… z kosmodromu v guyanském Kourou… vynese na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz ST… prý 18. prosince…

    → v Rusku začíná soud s příslušníky tajné služby FSB, kteří terorizovali, loupili, vraždili (atd) v ropné Ťumeni…

    → v egyptské Káhiře zatkli velbloudáře a jakousi ženu za to, že pomohli dánské dvojici vyšplhat na vrchol Cheopsovy pyramidy v Gíze a dělat tam nahé fotky…





    Tož tak…

    0 0

    14. 12. 2018




    0 0

    Dedolarizace: Indie oznámila výši směnného kurzu za tureckou liru a korejský won

    © Fotolia / Givaga
    14. 12. 2018   Sputnik
    Dedolarizace, termín a synonymum globálního odporu proti hegemonii amerického dolaru, je stále více intenzivní. Indická vláda nyní také oznámila, že bude realizovat směnné kurzy s tureckou lirou a korejským wonem bez účasti dolaru.



    Jako krok k omezení používání amerického dolaru v obchodování se dvěma hlavními obchodními partnery indické ministerstvo financí ve středu oznámilo výši směnného kurzu turecké liry a korejského wonu, aby usnadnilo obchod s těmito dvěma zeměmi.
    „Očekává se, že se sníží transakční náklady a usnadní se proces podnikání, což bude prospěšné pro indické, korejské i turecké podniky,"prohlásilo ministerstvo financí.
    Rozhodnutí indické vlády o oznámení směnných kurzů pro tyto měny bylo přijato v souvislosti s rostoucím bilaterálním obchodem a investicemi s Tureckem a Jižní Koreou. Bilaterální obchod mezi Indií a Jižní Koreou vzrostl v letech 2017-18 na 16,36 miliard dolarů z 12,59 miliard dolarů v letech 2016-17. Jižní Korea se v letech 2017-18 umístila na 8. místě na seznamu dovozních partnerů Indie.
    „Indie také uzavřela dohodu o komplexním hospodářském partnerství (CEPA) s Jižní Koreou a očekává se, že obchodní tok mezi oběma zeměmi dále poroste,"dodalo ministerstvo.
    Pokud jde o indo-turecký bilaterální obchod, ten činil v roce 2017-18 7,2 miliardy dolarů. Více než 150 společností s indickým kapitálem zaregistrovalo své podnikání v Turecku. Jedná se o indo-turecké společné podniky, obchodní kanceláře nebo zastoupení.

    - - - 



    0 0

    14. 12. 2018 kurdische-gemeinde.de
    prezidentu USA Donaldu Trumpovi,
    kancléřce Angele Merkel,
    generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi,
    předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi,

    Zabraňte nové Erdoganově válce proti Kurdům!
    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil novou vojenskou ofenzívu v kurdských oblastech v severovýchodní Sýrii, která má začít během několika dnů. S plánovaným útokem se může opakovat tragédie kantonu Afrin, který byl terčem nelegální turecké válečné agrese na začátku roku!


    Tisíce lidí pak muselo utéci z Afrînu, který Turci stále okupují. Bylo mnoho mrtvých a vyhnaných.

    Erdogan hovoří o rozšíření turecké vojenské přítomnosti v tzv. Nárazníkové zóně také východně od Eufratu. My Kurdové považujeme tento projekt za hrozbu demokratického řešení pro Sýrii a pro Kurdy. Jedná se o invazivní politiku, která usiluje o vyřešení kurdské otázky likvidací a zničením.

    Loňský rok byl pro kurdské obyvatelstvo v severní Sýrii temný a tragický rok: relativně stabilní oblasti, které přijaly více než sto tisíc válečných uprchlíků v posledních letech,se v roce 2018 samy staly místem etnických čistek.

    Proto vás vyzýváme, abyste zastavili tento teroristický útok vašeho partnera v NATO proti kurdskému lidu! Zabraňte vzniku stovek tisíc uprchlíků!. Stůjte po boku Kurdů, kteří bojovali proti ISIS v západním Kurdistánu (Rojava) spolu s americkou armádou a obhajovali naše společné hodnoty. Nyní můžeme spolupracovat na mírovém řešení v Sýrii!

    0 0

    Kat českých vlastenců - zastupující říšský protektor
    generál SS Reinhard Heidrich
    14. 12. 2018
    Dámy a pánové,
    v poslední době jsou uváděny, zejména na veřejnoprávním kanálu ČT2, programy, které jsou nepřátelské našemu obyvatelstvu, našemu státu. Jedná se například o pětidílné Česko-německé století, Adolf a Eva, 1945: Krvavý mír a další. Tyto pořady jsou součástí procesu, před kterým nás varoval prezident osvoboditel - Dr. Edvard Beneš. Na aktivu protifašistických bojovníků a vězňů koncentračních táborů v roce 1946 řekl:




    „Řekl jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve věznicích a KT. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou se svou „očišťovací“ kampaní Neboť na válku z let 1938-1945 se nesmí nikdy zapomenout. Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku.“

    O tomto, že tento proces v naší společnosti cílevědomě probíhá, nemohou být žádné pochybnosti. Při zasedání Sudetoněmeckého landsmanšaftu Rakouska ve Vídni 12.11. 2015 Bernd Posselt, mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu, mimo jiné prohlásil (přeloženo ze Sudetenpost, 10.12.2015, str. 12): „Žádné právní pozice sudetských Němců nejsou opouštěny! Prosazování požadavků nelze provést silou, ale pouze přesvědčováním. Pokrok v restitucích bude. Posselt věří, že uplatnění požadavků bude dosaženo změnou vědomí Čechů, že vyhnání byla a je nespravedlnost. V případě, že si to většina Čechů uvědomí, může se změnit hodně.“

    Požadujeme rychlou a účinnou nápravu v programové skladbě ČT. Nelze nečinně přihlížet, či podporovat, obracení historie naruby, připravovat další velké škody našemu státu a obyvatelstvu. Naopak, je třeba veřejnost informovat o tom, že Německo vůči naší republice nesplnilo reparační povinnost za škody, způsobené českému a slovenskému lidu v období II. světové války. O tom, že Sudetoněmecký landsmanšaft neustále podporuje a provádí nám nepřátelské aktivity.

    V Praze, dne 8.12. 2018
    Z. Cincibus v.r.,
    místopředseda
    Národní rada Klubu českého pohraničí, z. s.
    Politických vězňů 9
    111 21 Praha 1

    0 0

    14. 12. 2018  RusskajaVesna
    Ozbrojené síly Ukrajiny se připravují k útoku na Luganskou lidovou republiku z Mariupolu. Počáteční datum útoku je 24. prosince.

    S odkazem na vysokého důstojníka generálního štábu ozbrojených sil Bulharska to ve vysílání televizního kanálu "Zvězda" 
    ohlásil novinář Asja Zuan.


    Cílem je odříznout Doněckou a Luganskou lidovou republiku od ruských hranic a dostat je do obklíčení.

    Zdroj informací - bulharský důstojník - na první pohled vypadá podivně. Faktem je, že Ukrajina, která se snaží vstoupit do NATO, je povinna varovat své možné budoucí partnery v oblasti Černého moře o zahájení vojenských akcí. A proto „únik“ z Bulharska, země tak říkajíc s nejhůře chráněným informacíemi, není překvapující.

    Ve zprávě se hovoří o velké úderné síle západních žoldnéřů - „stringerů“, kteří jsou v Mariupolu, a to je také nepřímým příznakem budoucích provokací.

    Na druhou stranu "Ruská vesna" dnes psala o uzavřeném setkání velení jednotek ozbrojených sil ukrajinské armády a mluvčí ruského ministerstva zahraničí vydal prohlášení o přípravě ofenzivy Kyjeva v Mariupolu.

     - - -



    0 0

    14. 12. 2018    military.pravda.ru
    Ruská federace se rozhodla přesunout divizi protiletadlových raket S-400 na západní státní hranice. Dříve Pravda.Ru psala, že americký list The National Interest předpověděl, jak se bude přesně válka mezi Ruskou federací a NATO vyvíjet. Podle autorů článku všechno začne na území pobaltských států a skončí porážkou Ruska.


    Místním médiím to oznámil zdroj na Ministerstvu obrany Ruské federace. Podle zdroje divize protiletadlových raket S-400 nastoupí do služby brzy, již 20. prosince. Divize bude chránit vzdušný prostor na západních hranicích země.

    Rovněž je uvedeno, že ruské raketové systémy S-400 budou nasazeny v menším městečku Luga v Leningradské oblasti. Připomeňme si, že toto město je nejzazší obcí tohoto subjektu Ruské federace a je doslova několik desítek kilometrů od hranic země.

    Úvahy o možnosti otevřené ozbrojené konfrontace mezi Ruskou federací a západními státy se dostaly před několika lety do dalšího kola svého vývoje a neustávají dodnes. Dříve Pravda.Ru psala, že americký list The National Interest předpověděl, jak se bude přesně válka mezi Ruskou federací a NATO vyvíjet. Podle autorů článku všechno začne na území pobaltských států a skončí porážkou Ruska.

    Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová



    0 0

    Jan Schneider
    14. 12. 2018   ceskapozice
    Evropský parlament honí Babiše. Ten svého času vyhověl zákonným požadavkům, aby se vyhnul střetu zájmů, a zaparkoval svůj majetek do svěřenského fondu. Protože však různí euroaktivisté chtějí zvrátit výsledek českých voleb, potřebují dohnat Babiše do situace, aby odešel z politiky. Píše Jan Schneider. Europoslanci drtivě schválili usnesení proti Banderovi! To by se to četlo! To by člověk pocítil hrdost, že je občanem členského státu Evropské unie! Ale to by bylo příliš pěkné. Europoslance válečný zločinec Stepan Bandera nezajímá, ani každoroční pochody bývalých esesáků v pobaltských členských krajinách EU. Popírat holokaust je v zemích EU trestné, ale oslavovat ho zřejmě nikoliv.


    Evropský parlament je totiž zaneprázdněn. Honí Babiše. Ten svého času vyhověl zákonným požadavkům, aby se vyhnul střetu zájmů, a zcela v souladu s českými zákony zaparkoval svůj majetek do svěřenského fondu. Protože však různí euroaktivisté chtějí zvrátit výsledek českých demokratických voleb, potřebují dohnat Babiše do situace, z níž je údajně jediné řešení – zcela odejít z politiky.

    Proto europoslanci pravidla hned zase přiostřili, ale tak, že jim zřejmě ani mnohý z nich nevyhoví. Od toho má ale Evropská unie dvojí metr a nejasné výklady, aby se to dalo použít pěkně po orwellovsku na všechny, ale na některé více. A aniž by bylo co prošetřeno, již někteří aktivisté třeští, že Babiš už zase nevyhověl. Je to jako kdyby ve fotbale padl gól, ale rozhodčí by přestavěl branku o kus dál a gól by neuznal, protože tamtudy míč neprolétl.

    A ještě ke všemu dávají Babišovi k tíži to, že má jistě na srdci prospěch svých podniků, což je zřejmě eurozločin. Nadto – a to už je úplný vrchol „právního rámce EU“ – mají být eurodotace Agrofertu pozastaveny již proto, že Babiš „může“ být ve střetu zájmů.

    Jedním z atributů hybridní války je někoho osočit a okamžitě potrestat (sankcemi, odepřením dotací), aniž by bylo co vyšetřeno a dokázáno. Osočený nemá ani kde ani kdy pípnout. Toť eurounijní pojetí práva. Být trestán pouze a jenom za něco, co by člověk mohl udělat, to už je rys totalitního bezpráví.

    Možná proto je mnohým europoslancům bližší ten Bandera a pobaltští esesáci. Proti nim oni zase ani nepípnou, i když by mohli a měli.

    Válečný zločinec hrdinou

    Ukrajinský parlament uznával za veterány („příklad hrdinství a vlastenectví“) doposud jen ty, kteří bojovali proti nacismu a později byli rehabilitováni jako oběti poválečných represí. Nyní zákon rozšířil i o ty, kteří za války naopak s nacisty spolupracovali, a o ty, kteří až do roku 1956 bojovali proti sovětské armádě.

    Členové Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) se přitom podíleli na masakrech, při nichž byly zavražděny až statisíce příslušníků etnických menšin, především Poláků, ale také Židů, Čechů či Rusů. „Přijetím takových zákonů dnešní Ukrajina přijímá zodpovědnost za válečné zločiny spáchané těmito skupinami bez jakéhokoliv časového omezení. Obětem těchto zločinů se tak otevírá cesta, aby Ukrajinu žalovaly u mezinárodních soudů,“ napsal podle Práva na Facebook šéf Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinsky.
    Ukrajinský parlament se ke všemu ještě chystá navrhnout prezidentu Petru Porošenkovi, aby Banderovi vrátil titul Hrdina Ukrajiny, který mu v roce 2010 udělil prezident Viktor Juščenko, avšak později Nejvyšší správní soud udělení titulu zrušil.

    Ukrajinský parlament se ke všemu ještě chystá navrhnout prezidentu Petru Porošenkovi, aby Banderovi vrátil titul Hrdina Ukrajiny, který mu v roce 2010 udělil prezident Viktor Juščenko, avšak později Nejvyšší správní soud udělení titulu zrušil. Joel Lion, izraelský velvyslanec na Ukrajině, přitom Stepana Banderu a Romana Šuchevyče v Radiu Svobodná Evropa označil za vrahy Židů.

    EU se ale asi nezastane Izraele, protože to vypadá, že je většinově podprahově antisemitská (a ta míra poslední dobou zase roste). Židé mnohým Evropanům svou problematickou existencí totiž připomínají pogromy, konferenci v Évianu v roce 1938, kde žádný stát nechtěl přijmout Židy prchající z Německa před Hitlerem. Pak Evropané Židům umožnili odejít do nově vzniklého státu v místech biblických tradic, ale tam taky jsou kolem nich neustále nějaké problémy.

    Logika tohoto uvažování připomíná vtip, jak se Chajim ptá své ženy: Sára, poslyš, jak kdysi padla burza a my se octli plejte na ulici, to už jsme se znali? - Chajimku, jak to můžeš zapomenout, to bylo hned po naší svatbě! - Ty, Sára, a co kristalnacht, to jsme teda byli spolu? - No samozřejmě, Chajimku, to už jsem stála po Tvém boku. - A ty, poslyš, Sára, a když nás vezli do Terezína, tos byla kde? - Chajime, byla jsem vždy kousek od Tebe, jak nejblíž to šlo! - Ty, pocem, Sára, a po válce v těch Topolčanech, když byl ten pogrom, tos byla kde? - To jsem Tě, Chajime, vlastnoručně dávala po tom pogromu dohromady! A proč se furt ptáš na ty ukrutný chvíle? - No, Sára, nic ve zlým, ale jen mě tak napadlo, jestli Ty mi tak nějak nenosíš smůlu - ?

    Sociálně citlivý zaminír

    Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček prý pečlivě sleduje „vývoj okolo ukrajinského zákona k sociální péči o veterány boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století.“ Podle něj „jde o vnitřní záležitost z dávno minulé doby – složité stránky dějin si každá země musí sama vyřešit.“ Takže ono jde o sociální problém. Banderovcům se žije těžce. Ty tisíce mrtvých prominou.
    Vláda se ostentativně staví na stranu Izraele. Ministrovi zahraničí ale rehabilitace válečných zločinců, ani protest izraelského velvyslance nevadí. Jaká tedy bude naše zahraniční politika?

    Naše diplomacie má tedy velký problém. Vláda se ostentativně staví na stranu Izraele. Ministrovi zahraničí ale rehabilitace válečných zločinců, ani protest izraelského velvyslance nevadí. Jaká tedy bude naše zahraniční politika? Budeme otrocky věrni jednou tomu, podruhé onomu, jako tomu bylo posledních 70 let, a budeme mu promíjet všechno možné, když je to náš spojenec? Třeba Porošenkovi i Banderu?

    Anebo konečně se probereme a začneme být věrni třeba pravdě, jak o ní mluvil Mistr Jan Hus? Pak bychom ovšem museli být kritičtí dnes k Ukrajině, ale někdy i k Izraeli, k Rusku či ke Spojeným státům; Velkou Británii, Francii, Čínu a Německo nevyjímaje. Pochopitelně však až poté, co se nejprve kriticky podíváme do zrcadla, zdali nemáme sami křivou hubu. Ušetřili bychom si tím možná mnoho zbytečně trapných zápletek.

older | 1 | .... | 667 | 668 | (Page 669) | 670 | 671 | .... | 683 | newer